Myrkviðr - Myrkviðr - Wikipedia
v Germánská mytologie, Myrkviðr (Stará norština "tmavé dřevo"[1] nebo „černý les“[2]) je název několika evropských lesů.
Přímé deriváty názvu se vyskytují jako místní název v obou Švédsko a Norsko a související formy jména se vyskytují jinde v Evropě, nejznámější je Černý les (Schwarzwald), a může tak být obecným pojmem pro temné a husté lesy starověké Evropy.[3][4]
Název byl poangličtěný Sir Walter Scott (v Waverley ) a William Morris (v Dům vlků ) a později popularizoval JRR Tolkien tak jako Mirkwood.
Etymologie
Slovo myrkviðr je sloučenina dvou slov. První prvek je myrk „dark“, což je příbuzný mj. s anglickými adjektivy nepatrný a temný.[5][6] Druhý prvek je viðr "dřevo, les".[7]
Atesty
Název je doložen jako mýtický místní název lesa v Poetická Edda báseň Lokasenna a hrdinské básně Atlakviða, Helgakviða Hundingsbana I. a Hlöðskviða, a v próze v Fornmanna sögur, Flateyjarbók, Hervararova sága, Ála flekks sága.[1][5][8] Latinizovaná forma Miriquidui je nalezen s odkazem na skutečné místo ( Krušné hory ) ve spisech německého historika z jedenáctého století Thietmar of Merseburg.[9]
Lokalizace Myrkviðr se liší podle zdroje:
- The Krušné hory ve spisech Thietmara von Merseburga.[9]
- The Maeotské močály, který oddělil Gothové z Hunové ve skandinávštině Hervararova sága
- Les, který odděluje Hunové z Burgundians
- Kolmården ("temný les"), v Švédsko, v Sögubrot a v legendách, jako je legenda o Helge Hundingsbane
- Les jižně od Uppsala v Styrbjarnar þáttr Svíakappa (současný pozůstatek tohoto lesa se nazývá Lunsen)
- Nejistá místa, například v Völundarkviða, kde se pravděpodobně nachází jinde ve Skandinávii (Weyland je zde popsán jako a Finština princ, což by z něj udělalo Saami princ). Sloka 1 (na labutí panny ):
Meyjar flugu sunnan | Služky z jihu |
- Mytologický. V jiných zdrojích, jako je Poetická Edda, např. Lokasenna, místo se zdá být mezi Asgard a Muspelheim, tak jako Muspell synové projíždějí v Ragnarök. Sloka 42:
Místa qvaþ: | Loki mluvil: |
Teorie
J. R. R. Tolkien komentuje Myrkviðra v dopise svému nejstaršímu vnukovi:
Mirkwood není můj vynález, ale velmi starodávné jméno vážené legendárními asociacemi. Pravděpodobně to bylo primitivní germánské jméno pro velké horské lesní oblasti, které v dávných dobách tvořilo bariéru na jih od zemí germánské expanze. V některých tradicích se začalo používat zejména na hranici mezi Góty a Huny. Mluvím nyní z paměti: jeho starodávnost se zdá být naznačena tím, že se ve velmi rané němčině (11. století?) Objevuje jako mirkiwidu, ačkoli * merkw- kmen „dark“ se v němčině vůbec nenachází (pouze v O [ld] E [nglish], O [ld] S [axon] a O [ld] N [orse]) a kmen * widu-> witu byl v němčině (myslím) omezen na smysl „dřeva“, ne moc obyčejný a nepřežil do mod [ern] G [erman]. V O [ld] E [nglish] mirce přežívá pouze v poezii a ve smyslu „temný“, nebo spíše „ponurý“, pouze v Beowulfovi [řádek] 1405 of myrcan mor: jinde pouze ve smyslu „temný“> zlý , pekelný. Myslím, že to nikdy nebylo pouhé „barevné“ slovo: „černé“ a od začátku bylo váženo smyslem „pochmurnosti“ ...[14]
Pokud jde o lesy, Francis Gentry poznamenává, že „ve skandinávské tradici„ překročení Černého lesa “znamenalo proniknutí přes bariéry mezi jedním světem a druhým, zejména světem bohů a světem ohně, kde Surt žije [...]. “[2]
Moderní vliv
Poprvé byl poangličtěn jako Mirkwood podle William Morris v Příběh domu vlků od roku 1888 a později do J. R. R. Tolkien ve své beletrii.[15]
Viz také
- Járnviðr
- Hercynský les, prastarý les jižního Německa
- Miriquidi
Poznámky
- ^ A b Šimek (2007: 224)
- ^ A b Gentry (2002: 101–102)
- ^ Bugge (1896: 65).
- ^ Chadwick (1922: 201)
- ^ A b Cleasby a Vigfusson (1874: 549)
- ^ Bjorvand a Lindeman (2007: 770)
- ^ Cleasby a Vigfusson (1874: 703)
- ^ Lagerholm, Åke, ed. (1927). Drei Lygisǫgur. Egils sága einhenda ok Ásmundar berserkjabana, Ála flekks sága, Flóres sága konungs ok sona hans (ve staré norštině). Halle: Max Niemeyer Verlag. p. 116.
- ^ A b Gentry 2002, str. 101.
- ^ Völundarkviða z heimskringla.no Archivováno 8. května 2007 v Islandská národní a univerzitní knihovna
- ^ Bellowsův překlad Völundarkviða.
- ^ Lokasenna.
- ^ Měchův překlad Lokasenna.
- ^ Carpenter (1981: 369) citováno v "Mirkwood". Archiv příběhů Henneth Annûn. Citováno 15. listopadu 2008.
- ^ "Mirkwood". Archiv příběhů Henneth Annûn. Citováno 15. listopadu 2008.
Reference
- Bugge, Sophusi (1896). [1] Helge-digtene i den Ældre Edda. G. E. C. Gad
- Bjordvand, Harald; Lindeman, Fredrik Otto (2007). Våre arveord. Novus. ISBN 978-82-7099-467-0
- Gentry, Francis G. (2002). Tradice Nibelungen: Encyclopedia. Routledge. ISBN 0-8153-1785-9.
- Tesař, Humphrey (1981). Dopisy J.R.R. Tolkien. Londýn: Allen & Unwin
- Chadwick, Nora K. (1922). [2] Anglosaské a severské básně. Cambridge: Univerzitní tisk
- Cleasby, Richarde; Vigfusson, Gudbrand (1874). [3] Islandsko-anglický slovník. Oxford: Clarendon Press
- Šimek, Rudolf (2007) přeložil Angela Hall. Slovník severní mytologie. D.S. Brewer. ISBN 0-85991-513-1