Myrkviðr - Myrkviðr - Wikipedia

v Germánská mytologie, Myrkviðr (Stará norština "tmavé dřevo"[1] nebo „černý les“[2]) je název několika evropských lesů.

Přímé deriváty názvu se vyskytují jako místní název v obou Švédsko a Norsko a související formy jména se vyskytují jinde v Evropě, nejznámější je Černý les (Schwarzwald), a může tak být obecným pojmem pro temné a husté lesy starověké Evropy.[3][4]

Název byl poangličtěný Sir Walter Scott (v Waverley ) a William Morris (v Dům vlků ) a později popularizoval JRR Tolkien tak jako Mirkwood.

Etymologie

Slovo myrkviðr je sloučenina dvou slov. První prvek je myrk „dark“, což je příbuzný mj. s anglickými adjektivy nepatrný a temný.[5][6] Druhý prvek je viðr "dřevo, les".[7]

Atesty

Název je doložen jako mýtický místní název lesa v Poetická Edda báseň Lokasenna a hrdinské básně Atlakviða, Helgakviða Hundingsbana I. a Hlöðskviða, a v próze v Fornmanna sögur, Flateyjarbók, Hervararova sága, Ála flekks sága.[1][5][8] Latinizovaná forma Miriquidui je nalezen s odkazem na skutečné místo ( Krušné hory ) ve spisech německého historika z jedenáctého století Thietmar of Merseburg.[9]

Lokalizace Myrkviðr se liší podle zdroje:

  1. The Krušné hory ve spisech Thietmara von Merseburga.[9]
  2. The Maeotské močály, který oddělil Gothové z Hunové ve skandinávštině Hervararova sága
  3. Les, který odděluje Hunové z Burgundians
  4. Kolmården ("temný les"), v Švédsko, v Sögubrot a v legendách, jako je legenda o Helge Hundingsbane
  5. Les jižně od Uppsala v Styrbjarnar þáttr Svíakappa (současný pozůstatek tohoto lesa se nazývá Lunsen)
  6. Nejistá místa, například v Völundarkviða, kde se pravděpodobně nachází jinde ve Skandinávii (Weyland je zde popsán jako a Finština princ, což by z něj udělalo Saami princ). Sloka 1 (na labutí panny ):

Meyjar flugu sunnan
myrkvið í gögnum,
Alvitr unga,
örlög drýgja;
þær á sævarströnd
settusk v hvílasku
drósir suðrænar,
dýrt lín spunnu.[10]

Služky z jihu
přes Myrkwood letěl,
Spravedlivý a mladý,
jejich osud následovat;
Na břehu moře
k odpočinku seděli,
Služky na jihu,
a len se točili.[11]

  2. Mytologický. V jiných zdrojích, jako je Poetická Edda, např. Lokasenna, místo se zdá být mezi Asgard a Muspelheim, tak jako Muspell synové projíždějí v Ragnarök. Sloka 42:

Místa qvaþ:
«Gvlli keypta
leztv Gymis dottvr
oc seldir þitt sva sverþ;
en Mvspellz synir
ríða Myrcviþ yfir,
veizta þv þa, vesall! hve þv vegr. »[12]

Loki mluvil:
„Dcera Gymira
zlatem, co jsi koupil,
A prodal jsi meč, abys nastartoval;
Ale když Muspelovi synové
skrz jízdu Myrkwood
Počkáš bez zbraní, ubohý ubožáku. “[13]

Teorie

J. R. R. Tolkien komentuje Myrkviðra v dopise svému nejstaršímu vnukovi:

Mirkwood není můj vynález, ale velmi starodávné jméno vážené legendárními asociacemi. Pravděpodobně to bylo primitivní germánské jméno pro velké horské lesní oblasti, které v dávných dobách tvořilo bariéru na jih od zemí germánské expanze. V některých tradicích se začalo používat zejména na hranici mezi Góty a Huny. Mluvím nyní z paměti: jeho starodávnost se zdá být naznačena tím, že se ve velmi rané němčině (11. století?) Objevuje jako mirkiwidu, ačkoli * merkw- kmen „dark“ se v němčině vůbec nenachází (pouze v O [ld] E [nglish], O [ld] S [axon] a O [ld] N [orse]) a kmen * widu-> witu byl v němčině (myslím) omezen na smysl „dřeva“, ne moc obyčejný a nepřežil do mod [ern] G [erman]. V O [ld] E [nglish] mirce přežívá pouze v poezii a ve smyslu „temný“, nebo spíše „ponurý“, pouze v Beowulfovi [řádek] 1405 of myrcan mor: jinde pouze ve smyslu „temný“> zlý , pekelný. Myslím, že to nikdy nebylo pouhé „barevné“ slovo: „černé“ a od začátku bylo váženo smyslem „pochmurnosti“ ...[14]

Pokud jde o lesy, Francis Gentry poznamenává, že „ve skandinávské tradici„ překročení Černého lesa “znamenalo proniknutí přes bariéry mezi jedním světem a druhým, zejména světem bohů a světem ohně, kde Surt žije [...]. “[2]

Moderní vliv

Poprvé byl poangličtěn jako Mirkwood podle William Morris v Příběh domu vlků od roku 1888 a později do J. R. R. Tolkien ve své beletrii.[15]

Viz také

Poznámky

  1. ^ A b Šimek (2007: 224)
  2. ^ A b Gentry (2002: 101–102)
  3. ^ Bugge (1896: 65).
  4. ^ Chadwick (1922: 201)
  5. ^ A b Cleasby a Vigfusson (1874: 549)
  6. ^ Bjorvand a Lindeman (2007: 770)
  7. ^ Cleasby a Vigfusson (1874: 703)
  8. ^ Lagerholm, Åke, ed. (1927). Drei Lygisǫgur. Egils sága einhenda ok Ásmundar berserkjabana, Ála flekks sága, Flóres sága konungs ok sona hans (ve staré norštině). Halle: Max Niemeyer Verlag. p. 116.
  9. ^ A b Gentry 2002, str. 101.
  10. ^ Völundarkviða z heimskringla.no Archivováno 8. května 2007 v Islandská národní a univerzitní knihovna
  11. ^ Bellowsův překlad Völundarkviða.
  12. ^ Lokasenna.
  13. ^ Měchův překlad Lokasenna.
  14. ^ Carpenter (1981: 369) citováno v "Mirkwood". Archiv příběhů Henneth Annûn. Citováno 15. listopadu 2008.
  15. ^ "Mirkwood". Archiv příběhů Henneth Annûn. Citováno 15. listopadu 2008.

Reference