Sága Islanďanů - Sagas of Icelanders
Část série na |
Stará norština |
---|
![]() |


The ságy Islanďanů (islandský: Íslendingasögur), také známý jako rodinné ságy, jsou jedním žánrem islandštiny ságy. Jsou to prozaické příběhy většinou založené na historických událostech, které se většinou odehrály v Island v devátém, desátém a počátku jedenáctého století, během tzv Saga Age. Jsou to nejznámější exempláře Islandská literatura.
Zaměřují se na historii, zejména na genealogickou a rodinnou historii. Odrážejí boj a konflikty, které vznikly ve společnostech raných generací islandských osadníků.[1]
Nakonec bylo zaznamenáno mnoho z těchto islandských ság, většinou ve třináctém a čtrnáctém století. „Autoři“, nebo spíše zapisovatelé těchto ság, jsou většinou neznámí. Jedna sága, Egil's Saga, někteří vědci věří[2][3] napsal autor Snorri Sturluson, potomek hrdiny ságy, ale to zůstává nejisté. Standardní moderní vydání islandských ság je známé jako Íslenzk fornrit.
Historický časový rámec
Mezi několika literárními recenzemi ság je to od Sigurður Nordal's Sagalitteraturen, který rozděluje ságy do pěti chronologických skupin odlišených stavem literárního vývoje:[4]
- 1200 až 1230 - ságy, které se zabývají skalds (jako Fóstbrœðra sága )[4]
- 1230 až 1280 - rodinné ságy (např Sága Laxdæla )[4]
- 1280 až 1300 - Práce, které se více zaměřují na styl a vyprávění příběhů, než jen na psaní historie (např Njálsova sága )[4]
- Počátek čtrnáctého století - historická tradice[4]
- čtrnácté století - beletrie[4]
Seznam ság
- Sága Atla Ótryggssonar
- Sága Bandamanna - Sága Bandamanna
- Bárðarova sága Snæfellsáss
- Bjarnarova sága Hítdælakappa
- Droplaugarsona sága
- Sága Egils Skalla-Grímssonar - Egilova sága
- Eiríks sága rauða - Sága Erika Červeného
- Eyrbyggja sága
- Færeyinga sága
- Finnboga sága ramma
- Fljótsdæla sága
- Flóamanna sága
- Fóstbræðra sága (dvě verze)
- Gísla sága Súrssonar, (dvě verze) básníka psanců - sága Gísla
- Grettisova sága - Sága Grettira Silného
- Sága Grænlendinga - Grónská sága
- Gull-Þórisova sága
- Gunnarsova sága Keldugnúpsfífls
- Gunnlaugs sága ormstungu
- Hallfreðarova sága (dvě verze)
- Harðarova sága ok Hólmverja
- Hávarðarova sága Ísfirðings - Sága Hávarðura z Ísafjörðuru
- Heiðarvíga sága
- Hrafnkelsova sága
- Hrana sága hodin (post-středověký)
- Sága Hænsna-saóris
- Sága Kjalnesinga
- Kormáksova sága
- Sága Króka-Refs
- Laurentius Saga
- Sága Laxdæla
- Ljósvetninga sága (tři verze)
- Njálsova sága
- Reykdæla sága ok Víga-Skútu
- Skáld-Helga sága (známé pouze z rímur a jejich pozdější odvozeniny)
- Sága Svarfdæla
- Sága Valla-Ljóts
- Vatnsdæla sága
- Sága Víga-Glúms
- Sága Víglundar
- Vápnfirðinga sága
- Steorsteins sága hvíta
- Steorsteins sága Síðu-Hallssonar
- Þórðar sága hreðu
- Ölkofra sága
Předpokládá se, že malý počet ság existoval a nyní je ztracen. Jedním z příkladů je předpokládaný Gauksova sága Trandilssonar.
Viz také
Odkazy: Překlady do angličtiny
- Örnólfur Thorsson (1997). Kompletní sága Islanďanů. 5 obj. Reykjavík: Leifur Eiriksson Publishing Ltd.[5]
- Örnólfur Thorsson a kol. (eds.) (2000) Sága Islanďanů: výběr. Knihy tučňáků
- ^ Myers, Ben (10.10.2008). „Islandské ságy: nejdůležitější kniha v Evropě?“. Opatrovník. ISSN 0261-3077. Citováno 2017-08-24.
- ^ Egil's Saga, Anglický překlad, Penguin Books, 1976, úvod Hermann Pálsson a Paul Edwards, str. 7
- ^ Sigurður Nordal měl toto říct ve svém vydání Egilsovy ságy: „Tato záležitost nikdy nebude plně vyřešena informacemi, které nyní máme.… Co se mě týče, jsem stále více přesvědčen, protože jsem lépe porozuměl Egilsově ságe, že je dílem Snorriho, a od nynějška nebudu váhat počítat ságu mezi jeho díla, pokud nebudou předloženy nové argumenty, které jsem přehlédl. “
- ^ A b C d E F Lönnroth, Lars (1976). Njáls Saga. London: University of California Press. str.204 –205. ISBN 0-520-02708-6 - prostřednictvím internetového archivu.
- ^ „Kompletní sága Islanďanů“. Sagas.is. Citováno 2010-04-14.
Odkazy: studie
- Arnold, Martin (2003). Postklasická islandská rodinná sága. Lampeter: Edwin Mellen Press
- Karlsson, Gunnar (2000). Dějiny Islandu. Minneapolis: University of Minnesota Press
- Liestol, Knut (1930). Původ islandských rodinných ság. Cambridge MA: Harvard University Press
- Miller, William Ian (1990). Bloodtaking and Peacecemaking: Feud, Law, and Society in Saga Island. Chicago: University of Chicago Press
externí odkazy
- Databáze islandské ságy - webová stránka se všemi islandskými ságami spolu s překlady do angličtiny a různých dalších jazyků
- Přísloví a příslovečné materiály ve starých islandských ságách
- Islandské ságy - výběr ve staré norštině
- Sagnanet - fotografie některých původních rukopisů
- Harmony of the Vinland plavby
- Islandská mapa sága - online digitální mapa s georeferenčními texty všech Íslendingasögur