Slovio - Slovio

Tento článek obsahuje a seznam doporučení, související čtení nebo externí odkazy, ale jeho zdroje zůstávají nejasné, protože mu chybí vložené citace. Prosím pomozte zlepšit tento článek představuji přesnější citace. (Leden 2010) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony)

Téma tohoto článku nemusí splňovat požadavky Wikipedie obecný pokyn k notabilitě. Pomozte prosím určit notabilitu citováním spolehlivé sekundární zdroje to jsou nezávislý tématu a poskytnout jeho významné pokrytí nad rámec pouhé triviální zmínky. Pokud nelze určit významnost, je pravděpodobné, že článek bude sloučeny, přesměrovánnebo smazáno. Najít zdroje: „Slovio“  – zprávy  · noviny  · knihy  · učenec  · JSTOR (Listopad 2020) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony)

Slovio
Vytvořil	Mark Hučko
datum	1999
Nastavení a použití	Pomocný jazyk
Účel	konstruované jazyky mezinárodní pomocné jazyky zonální konstruované jazyky Slovio
Psací systém	latinský, cyrilice
Kódy jazyků
ISO 639-3	Žádný (mis)
Glottolog	Žádný
Tento článek obsahuje IPA fonetické symboly. Bez řádného podpora vykreslování, možná uvidíte otazníky, rámečky nebo jiné symboly namísto Unicode postavy. Úvodní průvodce symboly IPA najdete v části Nápověda: IPA.

Slovio (z slovanský slovo "slovo") je a konstruovaný jazyk začal v roce 1999 Mark Hučko. Hučko tvrdí, že jazyk by se měl relativně snadno naučit i neslovanům, jako alternativa k jazykům, jako jsou esperanto které jsou založeny spíše na latinských kořenových slovech.^{[Citace je zapotřebí ]}

Abeceda

* Pro / j /, J se používá na začátku slov, já jinde

Volitelné znaky:

Latinské znaky		Latina se střídá		Znaky cyrilice		Fonetická hodnota
Hq	ústředí					vždy / h /
Hx	hx					vždy /X/
X	X	Ks	ks	Кс	кс	/ ks /
Šx	šx	Šč / Szcz / W '	šč / szcz / w '	Щ	щ	/ ʃtʃ /
Q	q			Ь	ь	Palatalizuje předchozí souhlásku
Ja	ja			Я	я	/ ja /
Jo	jo			Ё	ё	/ jo /
Ju	ju			Ю	ю	/ ju /

Na předposlední slabice se počítá stres ai, oi, io, uo atd. jako dvojhlásky.

Gramatika

Slovio má relativně jednoduchou gramatiku založenou na kombinaci esperantské gramatiky se slovanskými prvky. Stejně jako v přirozených slovanských jazycích lze i nová slova tvořit pomocí různých přípon a předpon. Většina slov je identifikována podle jejich koncovek, jako jsou přídavná jména, příslovce a slovesa.

Číslice

Frakce lze vytvářet přidáním -tink na číslici. např. dvatink = 1/2, tritink = 1/3, tri piattink = 3/5

Pořadová čísla lze vytvořit přidáním -ju na číslici. např. dinju = první, dvaju = druhý

Názvy tvarů lze také vytvořit přidáním -ugolik na číslici. např. triugolik = trojúhelník, cxtirugolik = čtverec / obdélník

Zájmena

Třetí osoba singulárního zájmena vysoké třídy na popisuje lidi nebo vysoká zvířata neznámého pohlaví. Svoi je genitivní zájmeno, které znamená „moje vlastní, vaše vlastní, jeho vlastní, jejich vlastní atd.“.

Akuzativ 3. osoby singulárního zájmena nízké třídy lze volitelně napsat nama dativ nas. Vams funguje stejným způsobem, volitelně vam pro akuzativ a vas pro dativ.

Podstatná jména

Podstatná jména nemají žádné speciální zakončení ani skloňování. Podstatná jména však mohou být vytvořena v množném čísle, označovat předmět nebo předmět nebo popisovat směr.

Podstatná jména lze vytvořit množným číslem přidáním -s. např. dobře ne (okno) - oknos (Okna). Pokud podstatné jméno končí na A nebo souhláska, přípona -je je přidán, např. dom (dům) domis (domy). Tuto příponu lze volitelně vynechat, pokud je podstatné jméno, s nímž je zacházeno, zjevně množné číslo.

Případně pro vytvoření podstatného jména podstatného jména přípona - (u) f je přidáno. Je-li podstatné jméno množné, stane se - (i) fs.

Podstatná jména se nemění, pokud je předložka předchází.

Přídavná jména

Přídavná jména obvykle končí -ju. např. dobrju (dobrý), velju (velký), silaju (silný). Pokud slovo končí na IA nebo tj pak to nahradí. např. galaktia (galaxy) - galaktju (galaktický), morie (moře) - morju (mořský). Přídavná jména mohou také končit - (e) sk pokud výslovnost s -ju by bylo obtížné vyslovit, nebo pokud není jasné, zda se jedná o přídavné jméno nebo příslovce.

Pokud je přídavné jméno slabé, přidejte -prostě k přídavnému jménu. např. zxoltju (žlutá) - zxoltjust (nažloutlá, slabě žlutá). Tato přípona je poněkud ekvivalentní anglickému „-ish“. Předpony mal- nebo deska- lze také použít stejným způsobem. např. slabbelju (bělavý).

S předponou lze vytvořit protiklady adjektiv bez-. např. bezdobrju (špatný); opasju (nebezpečné) - bezopasju (bezpečný).

Srovnání a superlativy

Chcete-li, aby bylo přídavné jméno více, vložte jej před Plus nebo bolsx nebo přidat -jusx. např plus velju, bolsx velju, veljusx (větší); mlodju (Mladá) - plus mlodju (mladší); Ti es krasjusx cxem ja. (Jsi krásnější než já). Aby toho nebylo málo, předcházejte mensx nebo mínus. např mensx velju, minus velju (méně velký). Chcete-li, aby to bylo co nejvíce, předcházejte tomu maks nebo nai-. např. dělá velju, naivelju (největší); dělá mlodju (nejmladší). Aby toho nebylo málo, předcházejte min nebo naimensx. např. min velju, naimensx velju (nejméně velký / nejmenší); min mlodju, naimensx mlodju (nejméně mladý).

Adjektivní příčestí.

Chcete-li vytvořit adjektivní příčestí, buď aktivní přídavné příčestí -bsju pro budoucnost, -tsju pro současnost -lsju pro minulé nebo pasivní přídavné jméno příčestí -bju pro budoucnost, tju pro současnost lju za minulost.

Chcete-li z adjektiva udělat aktivní sloveso, přidejte -juvit do kořene. The -t lze změnit, aby se změnil jeho čas. dobrjuvit (vylepšit / vylepšit), veljuvit (zvětšit / zvětšit). Aby bylo pasivní sloveso, přidejte -juvsit do kořene. dobrjuvsit (stát se lepším / zlepšit se), veljuvsit (vyrůst / zvětšit se).

Přídavná jména nemají tvar množného čísla.

Slovesa

Slovio slovesa mohou mít různá zakončení. Chcete-li vytvořit infinitiv a dárek, přidejte -vit pokud kořen končí na Ó, -to pokud to končí na souhlásku, a -t a volitelně -vit pokud to skončí v A, E, inebo u.

Další konjugace lze odvodit z infinitivu nahrazením -t s koncem, který odpovídá jakémukoli napjatému času. Vyměňte jej za -b pro budoucnost, -l za minulost a -lbi podmíněné a -j pro imperativ. Výjimky z tohoto pravidla jsou es (být), mozx (umět), hce (chtít) dolzx (musí) a dolzxbi (by měl). Es je nahrazen jinými pomáhajícími slovesy změnit jeho čas, mozx, dolzx, a dolzxbi předchází jim pomocná slovesa ke změně času a hce je prostě varianta hotit (chtít).

Pomáhající slovesa jsou bu (udělá / bude), es (dělá / je), bil (udělal / udělal / byl) a bi (udělal / by byl).

Chcete-li, aby sloveso trvalo nebo opakovalo, přidejte -va- mezi kořenem a napjatou příponou. Tato přípona je v minulém čase něco jako „zvyklý“ na angličtinu. např. Ja cxudovil (Přemýšlel jsem) - Ja cxudovavil (Divil jsem se). Chcete-li, aby se zobrazovalo dokončení, přidejte předponu zu-.

Chcete-li ze slovesa udělat podstatné jméno, které je akcí nebo činností slovesa, přidejte - (e) nie, -tj, - (a) cianebo -ba. Tyto přípony se používají podobně jako anglické „-ment“. např. vidit (vidět) - videnie, viditie (vidění / vidění); razvit (rozvíjet) - razvitie, razvenie (vývoj), sluzxit (sloužit), sluzxba (služba).

Chcete-li, aby se sloveso stalo adjektivem s možností, přidejte -mozxju nebo -mju. např. vidit (viz) - vidimozxju nebo vidimju (viditelné), mozg-cxistit (vymýt mozek) mozg-cxistimju (vymývatelné mozkem) Chcete-li z něj udělat příslovce s možností, přidejte -mozxuo nebo -muo. např. vidimozxuo nebo vidimuo (viditelně). Chcete-li, aby bylo podstatné jméno s možností, přidejte -mozxost nebo -většina. např. vidimozxost nebo vidimost (viditelnost). Tyto přípony jsou podobné anglickému „-able“.

Chcete-li z něj udělat adjektivum s nutností, přidejte -nuzxju. např. vidit (viz) - vidinuzxju (což je třeba vidět). Chcete-li z toho udělat příslovce s nutností, přidejte -nuzxuo. např. vidinuzxuo (s potřebou být viděn). Chcete-li, aby to bylo podstatné jméno s nutností, přidejte -nuzxost. např. vidinuzxost (potřeba být viděn / potřebovat něco vidět). Tyto přípony jsou podobné angličtině „needs to be“.

Chcete-li z něj udělat adjektivum se závazkem, přidejte -dolzxju. např. vidit (viz) - vididolzxju(což je třeba vidět). Chcete-li z něj učinit příslovce se závazkem, přidejte -dolzxuo. např. vididolzxuo (s povinností být viděn). Chcete-li, aby to bylo podstatné jméno s nutností, přidejte -dolzxost. např. vididolzxost (povinnost být viděn).

Příslovce

Příslovce obvykle končí -uo. např. dobruo (studna), bistruo (rychle). Mohou také skončit - (e) sk pokud výslovnost s -uo je obtížné nebo není jasné, zda se jedná o příslovce nebo přídavné jméno.

Protiklady příslovcí lze vytvořit pomocí předpony bez-. např. opasuo (nebezpečně), bezopasuo (bezpečně).

Srovnání a superlativy

Chcete-li přidat příslovce více, předcházejte ji Plus nebo bolsx nebo přidat -ue. např. plus bistruo, bolsx bistruo, bistrue (rychlejší); plus dobruo, bolsx dobruo, dobrue (lepší). Aby toho nebylo málo, předcházejte mensx nebo mínus. např mensx bistruo, minus bistruo (méně rychle / pomaleji); mensx dobruo, minus dobruo (méně dobře). Aby toho bylo co nejvíce, předcházejte jim maks nebo nai-. např. dělá bistruo, naibistruo (nejrychlejší); dělá dobruo, naidobruo (nejlepší). Aby toho nebylo málo, předcházejte min nebo naimensx. např. min velju, naimensx velju (nejméně velký / nejmenší); min mlodju, naimensx mlodju (nejméně mladí); min dobruo, naimensx dobruo (nejméně dobře).

Slovosled

Obvyklý slovosled pro Slovio je „předmět, sloveso, předmět“. např. Mlodic lubil mlodica. (Chlapec miloval dívku). Pokud mají být předmět a objekt přepnuty, - (u) f je přidán k objektu. např. „Mlodicaf lubil mlodic.“ (Chlapec miloval dívku). Pokud je objekt množného čísla, koncovka se změní na - (i) fs. Tento konec může také zdůraznit směr:

Peter sidijt na stul. (Peter sedí na židli.)Peter sidijt na stuluf. (Peter se posadí na židli.) (Směr)

Peter idijt v sxkol. (Peter kráčí do školy.)Peter idijt v sxkoluf. (Peter kráčí do školy.) (Směr.)

Peter idijt na gora. (Peter kráčí po hoře.)Peter idijt na goraf. (Peter jde na horu.) (Směr)

Peter sberijt gribis v les. (Peter sbírá houby v lese.)Peter bu idit sberit gribis v lesuf. (Peter půjde sbírat houby do lesa.) (Směr)

Přídavná jména obvykle přicházejí před podstatným jménem, ​​ale mohou také následovat. např. dobrju mlodic = mlodic dobrju (hodný kluk).

Ukázkový text

Marek 16,1 - 8:

latinský

Posle Sabat koncil, Maria Magdalena i Maria, Jakubvoi i Salomavoi mama, kupili pikantis, abi mozxili jeg namazat. I velm ranuo, om pervju den siemdenuf, posle sunce visxil, oni idili ko grobuf. I oni skazali drug druguf, "Kto bu ottiskit tot kamen pred vhod grobuf dla nams?". Pogledits, oni vidili zxe kamen bil ottiskilju - k bil velm velju kamen. Vstupits vo grobuf oni vidili mlodju muzx, siditsju na pravju storon, odevilju vo belju toga, i oni bili trevogilju. On on skazal, "Ne bu trevogju. Vi iskate Jesus iz Nazaret, ktor bil ukrestilju. On visxil; on ne es tugde. Vidijte město gde jeg kladili. Idijte i skazajte jeg priverzxnikis i Peter zxe on bu idit pred vams vo Galileaf. Tamgde vi jeg bu naidit, takak on vams skazal. " I oni izhodili i otbegili ot grob ibo oni bili hvatilju ot trepetenie i udiv, i oni skazali nisxto niktof, ibo oni boiali.

cyrilice

После Сабат концил, Мариа Магдалена и Мариа, Якубвои и Саломавои мама, купили пикантис, аби можил И велм рануо, ом первю ден сиемденуф, после сунце вишил, они сказали друг другуф, „Кто бу оттискит тот камен пред вход гробуф дла намс?“ Погледитс, они видили же камен бил оттискилю -.. То бил велм велю камен Вступитс во гробуф они видили млодю муж, сидитсю на правю сторон, одевилю во белю тога, и они били тревогилю он ониф сказал, „не бу тревогю Ви искате Йесус из Назарет, ктор бил укрестилю он вишил;.... он не ес тугде Видийте место где йег кладили. Идийте и сказайте йег привержникис и Петер же он бу идит пред вамс во Галилеаф. Тамга И они изходили и отбегили от гроб ибо они били хватилю от трепетение и удив, и они сказали ништо

Zdroje

Tento článek byl přeložen z ekvivalentní článek na německé Wikipedii dne 22. ledna 2011.

• (v němčině) Tilman Berger: Vom Erfinden slawischer Sprachen. In: Miloš Okuka u. A. (Hrsg.): Germano-slavistische Beiträge. Festschrift für Peter Rehder zum 65. Geburtstag. Sagner, Mnichov 2004, ISBN  3-87690-874-4, (Die Welt der Slaven Sammelbände 21).
• (v němčině) Cornelia Mannewitz: Sprachplanung im Internet. Das Projekt Slovio. V: Fiedler, Sabine (Hg.): Esperanto und andere Sprachen im Vergleich. Beiträge der 18. Jahrestagung der Gesellschaft für Interlinguistik e. V., 21. - 23. listopadu 2008, v Berlíně. S. 157 - 164
• (v němčině) Tilman Berger, [1] Panslavismus und Internet, 2009, s. 25–29, s. 25 33.
• Katherine Barber, [2] „Staroslověnština a„ slovanská identita ““. [3] University of North Carolina at Chapel Hill.
• (v polštině) Langmaker.com [4]
• http://www.ahistoria.pl/?s=slovio&x=13&y=15
• (ve slovenštině) Život [5] 2/2005 (slovenský časopis)[6]
• (ve slovenštině) Extraplus, [7] Říjen 2004 (slovenský časopis))[8]
• (v němčině) Tilman Berger, [9] Potemkin im Netz 2009.
• F5, 20 (62), 07.06.10–13.06.10, s. 22. [10]

• Hučko, Mark. „Slovanský jazyk - zjednodušený univerzální mezinárodní a mezislovanský plánovaný jazyk.“ N.p., 24. října 2010. Web. 30. března 2015. <http://slovio.com/ >.
• Jan van Steenbergen, Sloviový mýtus. In: Fiat Lingua, 1. května 2016.

Viz také

• Interslavický jazyk
• Panslovanský jazyk
• Zonální konstruované jazyky

externí odkazy

• Slovio ve společnosti Omniglot
• Pozdravte ve Sloviu - krátký dokument o jazyce
• Oficiální webové stránky