Universalglot - Universalglot
![]() | Tento článek může vyžadovat vyčištění setkat se s Wikipedií standardy kvality.Ledna 2011) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony) ( |
Universalglot | |
---|---|
Vytvořil | Jean Pirro |
datum | 1868 |
Účel | konstruovaný jazyk
|
latinský | |
Zdroje | slovník z Romantika a germánský jazyky |
Kódy jazyků | |
ISO 639-3 | Žádný (mis ) |
Glottolog | Žádný |
Universalglot je a posteriori mezinárodní pomocný jazyk publikoval francouzský lingvista Jean Pirro v roce 1868 v Předběžný d'une langue universelle, Enseignement, grammaire, vocabulaire. Předcházející Volapük o desetiletí a esperanto za téměř 20 let byl Universalglot nazýván prvním „úplným systémem pomocných jazyků založeným na společných prvcích v národních jazycích“.[1] Ve své knize popisující svůj vlastní jazykový projekt Novial, Otto Jespersen pochválil jazyk a napsal, že je to „jazyk, ke kterému se neustále s velkým obdivem vracím, protože ztělesňuje principy, které byly poznány až mnohem později“.[2]
Pirro mu dal více než 7 000 základních slov a četné předpony, což umožnilo rozvoj velmi rozšiřitelné slovní zásoby.
Jazykové vlastnosti
Pravopis
Abeceda Universalglot obsahuje 27 písmen. Používá 24 z 26 písmen Základní latinka ISO „w“ a „y“ se nepoužívají a má tři další písmena „œ“, „σ“ a „ü“.[3]
Velká písmena | A | B | C | D | E | F | G | H | Já | J | K. | L | M | N | Ó | Œ | P | Q | R | S | Σ | T | U | " | PROTI | X | Z |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Malá písmena | A | b | C | d | E | F | G | h | i | j | k | l | m | n | Ó | - | p | q | r | s | σ | t | u | ü | proti | X | z |
IPA foném | A | b | t͡s | d | E | F | G | h | i | j | k | l | m | n | Ó | - | p | k | r | s | ʃ | t | u | y | proti | ks | z |
Nezákladní latinská písmena se vyslovují
- „Œ / œ“ se používá pro francouzštinu œ nebo němčinu ö
- „Σ / σ“ jako ʃ jako anglické „sh“
- „Ü / ü“ jako y jako německé „ü“ nebo francouzské „u“
Základní latinská písmena, jejichž výslovnost se liší od jejich výslovnosti v angličtině, jsou:
- „c“ je jako „ts“, „j“ je jako „y“,
- „q“ se objevuje pouze v digrafu „qu“ a je to jako „kw“
- „a“, „e“, „i“, „o“, „u“ se vyslovují jako v italštině nebo španělštině. Kombinace samohlásek se vyslovují samostatně.
Třídy slov
Podstatná jména a přídavná jména
Podstatná jména (substantiva) jsou neměnné kromě ženské formy, která končí na „in“. Přídavná jména jsou zcela neměnná Např. (singulární): El old man, el old manin. Např. 2 (množné číslo): Li starý muž, Li starý muž.
Všechna slova lze pomocí článku použít jako podstatná jména.
Články
Pouze články a zájmena mají samostatné tvary jednotného a množného čísla:
Jednotné číslo: el (), un (a / an)
Množný: li
Neoznačená podstatná jména budou považována za množná: I hab kaval = mám koně.
Slovesa
Všechna slovesa mají stejnou snadnou konjugaci:
Infinitiv (-en): esen: být
Přítomný čas (-e): ese (jsem / je / jsou)
Minulý čas (-ed): esed (byl / byly)
Budoucí čas (-rai): esrai (bude)
Podmíněné (-rais): esrais (bude)
Imperativ (kmen): es! (být!)
Přítomné příčestí (-ant): esant (bytí)
Minulé příčestí (-ed, stejné jako minulý čas): esed (bylo)
Přechodná slovesa, například loben (chválit) mají také pasivní formy:
esen lobed (bude chválen)
I ese lobed (jsem chválen)
esed lobed (byl jsem chválen)
i esrai lobed (budu chválen)
i esrais lobed (byl bych chválen)
i esrai esed lobed (budu chválen)
i esrais esed lobed (byl bych chválen)
es lobed! (buď pochválen!)
Pasivní slovesa používají pro dokonalost esen, nikoli haben. Všechna ostatní slovesa používají haben.
A reflexivní látky:
se loben (chválit se)
lalokem mě (chválím se)
laločkoval mě (chválil jsem se)
lobrai mě (chválím se)
lobrais mě (pochválil bych se)
Příslovce
da, di, kapradina, pertot, místo, retro, sub, nahoru, vo, pre, alterlit, hastlit, insamel, často, rarlit, re, so, certlit, ies, non, potlit, villit, alor, altervolt, ankor, plešatý, ditdai, heri, džem, kras, mai, jeptiška, postdit, primlit, semper, admiindest, vix, ben, kom, mal, mysl, molt, prox, quant, so, já, talit, tant, totlit, trop, nesvítí.
Předložky
ad, adkaus, de, ex, in, inter, kon, kontra, kontravil, ob, per, post, pre, pro, prox, retro, sin, sub, til, tra, um, up, uper.
Předpony
an-, de-, di-, dis-, ab-, mis-, mal, ob-, re- a předložky.
Číslice
un (1), du (2), tri (3), quat (4), kvint (5), sex (6), sept (7), okt (8), listopad (9), prosinec (10)
11 = undec, 12 = dudec, 13 = tridec atd.
20 = duta, 30 = trita atd.
21 = dutaun, 22 = dutadu, 23 = dutatri atd.
cent (100), mil (1000), milion (1 000 000)
El prim (první), el duli (druhý), el trili (třetí) atd. El ultim (poslední)
primlit (za prvé), dulit (za druhé), trilit (za třetí) atd.
1/2 = un midli, 3/4 = tri quatli
Zájmena
i (I), já (já, předmět - přímý, nepřímý, předložkový), muži (moje, moje; pl. meni "meni bibel" moje knihy)
tu (vy, singulární), te (vy, singulární / objekt), deset (vaše (singulární); pl. teni)
il (on / ona / it), eil (on / it / it, object), sen (his / her (s) / its; pl. seni)
nos (we), enos (us, object) nor (our (s); pl. nori)
vos (vy, množné číslo), evos (vy, množné číslo objektu), vor (vaše (vaše), množné číslo; pl. vori): vor bibel (vaše (pl.) kniha), vori bibel (vaše (pl.) knihy)
ili (oni), eili (oni, předmět), lor (jejich (jejich); pl. lori)
Tázací a relativní zájmena: ke (kdo (m), co), kei (pl. Ke)
alter, alteri; jed; nul, nuli; na; já, já; tal, tali; tot, toti; un, uni
Speciální seznamy slov
septin (týden):
Lundai, Mardai, Erdai, Jovdai, Vendai, Samdai, Diodai = un septin
Li muži (měsíce):
Januar, Februar, Mars, April, Mai, Juni, Juli, August, September, October, November, December = un jar
Příklady textů v Universalglot
Leter de grat (děkovný dopis)
Muži starší,
Nastříkám vos pro el servnes ke vos habe darované mě. Kredi, starší muži, ke mě un simli fal vos pote konten up me.
Přijmout el adsekurantnes de men kordli amiknes.
Konversatsion[4]
Ben dai, Meni senior, je to inkanovaný reinkontra evos; i habe videt evos in London, e ditdai nos finde enos in Skotland. dikt me ex ke land vos ese.
I habe perkursed el Holland, i habe navštívil seni main citad, li Hollander ese molt amatli gent, ili ese mild e vorkli, lor konmerk ese molt extended, on finde Hollander in toti land e pertot ili ese amated e cenized.
Un ex enosese ruser e du ese italier e el quatli ese deutsch; ma nos pote toti parlen insamel, den nos parle el universal glot.
Si nos vile venten in nor hostel, vos etrai (va mangear) kon enos, vos findrai da un ben tabel e ben knmer, fir e ben bet.
Výňatek z ministra Mamud e sen
„Ke Dio adkorde un lang viv ad el sultan Mamud; tak lang ke il governe enos, nos manku nonk (nequende) zničil Dorf.
Ili kontinuated, dikted el visir in terment (in fine), goderant se per el desolatsion, ke, kom ili pretende, propagate se mer e mer jed dai. Ma, kom tu varted, i viled non resten mer lang, den i denked tu poted esen anpatant (netrpělivý) e tu vise (tu save) kom i trepide anplesen (desplacer) te.
El stori dikted, ke el sultan esed exmoved per dit fabel, ke il rekonstrukted li citad e dorf; redukted el tribut, ex ke el land esed uperladed (supercargut); e, ex dit temp, il konsulted ei ben de sen popel. “
Reference
- ^ Bray, Mary Connell. „Úvod“ v Alexander Gode a kol. Interlingua-angličtina: slovník mezinárodního jazyka. Vydavatelé bouře, New York, 1951. (číst online )
- ^ Jespersen, Otto, PhD., Litt.D., LL.D. Mezinárodní jazyk 1928
- ^ http://gallica.bnf.fr/ark:/12148/bpt6k131148w/f9.image
- ^ „Cosmoglotta A, 1931, s. 87-88“.