Uropi - Uropi
Uropi | |
---|---|
![]() | |
Vytvořil | Joël Landais |
Nastavení a použití | Mezinárodní pomocný jazyk |
Účel | |
Zdroje | na základě Indoevropské jazyky |
Oficiální status | |
Regulováno | Joël Landais Oficiální webové stránky |
Kódy jazyků | |
ISO 639-3 | Žádný (mis ) |
Glottolog | Žádný |
Uropi je konstruovaný jazyk který vytvořil Joël Landais, učitel francouzské angličtiny. Uropi je syntéza evropských jazyků, výslovně vycházející z běžných Indoevropské kořeny a jeho cílem je být používán jako mezinárodní pomocný jazyk pro Evropu a tím přispívá k budování evropské identity. Kromě toho, vzhledem k šíření Indoevropské jazyky mimo Evropu (dnes polovina světové populace mluví jazykem I-E), může to být světový mezinárodní jazyk.
Uropi byla zahájena v roce 1986; od té doby prošel určitými úpravami; jeho slovní zásoba stále roste (francouzsko-urropský slovník má více než 10 000 slov).
Uropi se stal v Evropě známým počátkem 90. let.[1][2][3][4][5][6][7][8][9][10][11]
Tvůrce

Po studiu jazyků na University of Orléans, pak na Sorbonna a na École Normale Supérieure v Paříži získal Joël Landais Agresace diplom v angličtině. Hovoří francouzsky, anglicky, italsky, španělsky, německy a má pracovní znalost moderní řečtiny a ruštiny. Dnes vyučuje angličtinu v a Chartres vysoká škola. Souběžně s jeho lingvistickým vedením ho jeho cesty po Evropě, Senegalu, Maghrebu, Egyptě, Mexiku, bývalém SSSR, Vietnamu a Západní Indii spolu s vášní pro jazyky přivedly k vytvoření Uropi.
Ortografie a fonologie
Velká písmena | A | B | C | D | E | F | G | H | Já | J | K. | L | M | N | Ó | P | R | S | T | U | PROTI | Ž | X | Y | Z | Ʒ |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Malá písmena | A | b | C | d | E | F | G | h | i | j | k | l | m | n | Ó | p | r | s | t | u | proti | w | X | y | z | ʒ |
IPA fonémy | A | b | ʃ | d | E | F | G | h | i | j | k | l | m | n | Ó | p | r | s | t | u | proti | w | X | y | z | ʒ |
Uropská abeceda má 26 písmen, z toho 26 písmen Základní latinka ISO minus q plus písmeno ʒ, které pochází z Mezinárodní fonetická abeceda. Každé písmeno odpovídá zvuku a každý zvuk písmenu.
Všechny souhlásky jsou vyslovovány jako v angličtině kromě
- c = [ʃ ], který se vždy vyslovuje jako sh
- g = [G ], který se vždy vyslovuje jako v „dát“
- j = [j ], který se vyslovuje jako y v „vy“ nebo „chlapec“
- ʒ = [ʒ ] který se vyslovuje jako s v „potěšení, opatření, volný čas“
- r = [r ], který je válcován jako v italštině, španělštině nebo skotský
- s = [s ], který se vždy vyslovuje jako s v „tomto“ nebo ss v „šéfovi“, a nikdy jako z.
- x = [X ], používaný v cizích jménech, [1]
- y = [y ], používaný v cizích jménech, [2]
The samohlásky a, e, i, o, u se vyslovují jako v italštině nebo španělštině: casa, solo, vino, luna, pepe. Stres normálně padá na hlavní kořen. Například v apkebo = setnout hlavu, stres klesá keb = hlava. Některé přípony (např -èl označující nástroj) a konec -ì protože minulost je vždy zdůrazněna; když jsou kombinovány dvě nebo více přípon, napětí vždy spadne na předposlední příponu (předposlední). Stres je označen psaným přízvukem (à è ì ò ù) na zdůrazněnou samohlásku, když spadne na poslední slabiku. Například: kotèl, perì, fotò, menù = "nůž, nošený, fotografie, nabídka".
Slovní zásoba
Kořeny
Uropi kořeny lze rozdělit do tří kategorií:
Indoevropské kořeny
Uropi v první řadě tvrdí, že je způsob, jak znovu vytvořit jednotu mezi Indoevropské jazyky. S tímto cílem značná část kořenů Uropi odpovídá běžným indoevropským kořenům, které byly zjednodušeny svou výslovností a délkou (velmi často mají kořeny Uropi jednu nebo dvě slabiky). Matka tedy je mata (z indoevropského: mātēr *); slunce je sol (z indoevropského: sāwel *). Toto zjednodušení odpovídá přirozenému vývoji indoevropských kořenů, které zrodily slova, která se dnes používají v moderních jazycích I-E. Tím pádem mata odpovídá hindštině mata, sol do španělštiny, portugalštiny, galicijštiny a skandinávštiny sol.
„Hybridní“ kořeny
Pokud neexistuje společný indoevropský kořen nebo pokud existuje několik kořenů, které vyjadřují stejnou realitu v různých jazycích, může Uropi použít „hybridní“ slova překračující dva různé kořeny převzaté z různých jazyků, aby vytvořil nejsnadněji rozpoznatelný termín pro mluvčí největšího počtu indoevropských jazyků. Tak, v liamo, milovat, li- pochází z germánský a slovanský jazyky (srov Němec lieben a ruština liubit) a -dopoledne, z Latinské jazyky (amo, amare, amar); nebo v mand, ruka, ma- pochází Latinské jazyky a - a, z Germánské jazyky. Tento proces není tak umělý, jak se na první pohled zdá: byl pozorován v přirozených jazycích, například francouzština haut (vysoký) pochází z přechodu mezi starým Fr. aut (z latiny altus) a Franské jo. Záměrně se také používá v jazycích, jako je angličtina, k vytváření nových slov: "portmanteau - slova „například slavný londýnský„ smog “pochází z přechodu„ „kouře“ a „mlhy“. Uveďme také slova „franglais (Pá = français + anglais), denglisch (Ger. = německy + Angličtina), spanglish (USA = španělština + angličtina). Tato „hybridní“ slova představují pouze 3% slovníku Uropi.
Mezinárodní slova
Uropi také používá mnoho slov, která jsou již „mezinárodní“ taksì, skol (škola), autobus, umění, mat (zápas), polìz (policie), simfonij (symfonie) a tabák (tabák).
Sloučeniny
Jako mnoho jiných conlangs, Uropi používá mnoho sloučeniny, buď kombinací dvou kořenů, nebo použitím předpony a přípony Mezi prvními jsou následující příklady: lucitòr, "maják", z luc, "light" a tor„věž“; nebo s sopo, "spát", sopisàk, „spacák“ nebo sopivagòn„spáč“ (vlak).
Existuje také řada příkladů sloučenin vytvořených s předponami nebo příponami: například s davo, "dát", disdavo„lze distribuovat“; s tel„cíl, účel“, atelo„může skončit, přijít k“, může být vytvořeno; s breko, "rozbít" a nás, "ven", usbreko, „vypuknout“, může být vytvořeno; s apel„jablko“, aplar, "jabloň" a aplaria, "jablečný sad", může být vytvořen.
Ve většině případů tyto sloučeniny odhalují kořeny a tím i význam sloučeniny. Některé z těchto sloučenin však, i když následují etymologie ekvivalentních slov v živých evropských jazycích, mají temnější, poněkud metaforický význam. Tím pádem, ruspeko, doslovně „ohlédnout se zpět“, znamená „respektovat“; nebo incepo, doslovně „chytit, uchopit uvnitř, znamená„ pochopit “(připomíná„ uchopit (koncept) “).
Gramatika
Podstatné věci
Jako nějaký moderní Indoevropské jazyky, Uropi má velmi omezené skloňování jen se dvěma případech: jmenovaný a genitiv v jednotné číslo a množný.Uropi podstatné věci jsou rozděleny do tří skupin: ty, které končí písmenem a souhláska, ty, které končí na -A a ty, které končí v jiném samohláska.
Mezi těmi, které končí na souhlásku, jsou všechny mužský podstatná jména, tj., podstatná jména označující muže nebo zvířata: muž: "muž"; kat: „(tom) kočka“.
Tato podstatná jména mají v množném čísle -e; genitiv singuláru je označen -ia genitiv množného čísla s -je: muž, hříva, mani, manis = "muž, muži, muži, muži".
Všechno ženský podstatná jména, tj., podstatná jména označující ženy nebo samice končí -A: ʒina: "žena"; kata: „(ona) kočka“. Tato podstatná jména berou -s v množném čísle. The -A se stává -u v genitivu jednotného čísla -nás v genitivu množného čísla: gala, galas, galu, galus = "slepice, slepice, slepice, slepice" ".
Všechny ostatní substantiva jsou kastrovat: mohou stejně končit souhláskou nebo -A: například, záložka: "stůl", ment: "mysl", nebo teatra: "divadlo", centra: "střed". Odpovídají střednímu osobnímu zájmenu je = "to".
Podstatná jména končící jinou samohláskou jsou v podstatě „mezinárodní“ slova jako taksì, eurò, menù. Berou -s v množném čísle, ale žádná specifická známka v genitivu.
Přídavná jména
Stejně jako v angličtině, kvalifikace přídavná jména jsou neměnné. Jsou umístěny před podstatným jménem, které kvalifikují. Některá jsou „čistá“ adjektiva: drdol: "dobrý"; rokle: "zelená", kurti: „short“, ostatní jsou odvozeny od podstatných jmen. V tomto případě je jejich forma totožná s formou genitivu singuláru: mani: "mužný, mužský"; ʒinu: ženský, „ženský“.
Několik kvantitativních neurčitá přídavná jména které jsou také zájmena vzít si -E v množném čísle: krtko, krtko = "mnoho, mnoho", poj, poje = "málo, málo", tal, příběh = "každý, všechny", ek, eke = "někteří, pár".
Zájmena
Osobní zájmena mít tři případech: jmenovaný, akuzativ (používá se také se všemi předložky ) a dativ. Přivlastňovací adjektiva se používají pro genitiv. Stejně jako v angličtině existují ve třetí osobě jednotného čísla tři zájmena (mužský: on; ženský: ce; neutrum: je) stejně jako a zvratné zájmeno. Například: i = "I" (jmenovaný), ma = "já" (akuzativ), mo = "ke mně" (dativ), tu, ta, do = "vy" atd.
Seznam osobních zájmen: i, tu, on, ce, je, nu, vu, lu = "Já, ty." (jednotné číslo), on, ona, to, my, ty (množné a zdvořilé formy), oni ". Reflexivní zájmeno: sia = "sám".
Slovesa
Uropi slovesa mít orientační, rozkazovací způsob a podmiňovací způsob nálady, stejně jako jednoduchá forma, a durativní (spojitá) forma a perfektní formulář.
- Kromě v rozkazovací způsob, slovní forma zůstává stejná bez ohledu na osobu.
- The infinitiv konec je -Ó: jedo: "jíst", sopo: "spát", avo: "mít".
- Forma přítomný čas prostý je to radikál: já jed: "Jím", tu sop: "spíš".
- The minulý čas prostý je tvořen přidáním namáhaného -ì: já jedì: "Jedl jsem", on: "měl".
- K vytvoření budoucnost použijete částici ve s infinitiv: já jsem jedo: "Budu jíst", ve tu sopo?: "budeš spát?" lu v'ne veno: "oni nepřijdou".
- The podmiňovací způsob je tvořen přidáním -ev 'ke stonku: Je sev fami, i jedev: "Kdybych měl (svítil) hlad, jedl bych."
- The perfektní používá pomocný avo: „mít“ a minulost participium končí v -en: i av jeden: Já jsem jedl, ce av venen: "přišla".
- The durativní (kontinuální) formulář používá pomocné tak: „být“ a přítomnost participium, končí v -an: já jsem jedan: "Jím", sopan?: "spí?'"
- The rozkazovací způsob: jed, jede, jedem: "jíst!" (jednotné číslo / množné číslo), „pojďme jíst!“
- The pasivní používá pomocný vido: „dostat, stát se“ a minulost participium: De mus vid jeden pa de kat: "Myš sežere kočka".
Čísla
1: un; 2: du; 3: tri; 4: kwer; 5: kolík; 6: ses; 7: září; 8: oc; 9: nev; 10: des; 100: sunte; 1000: tilie. 357: trisunte pindes-sep.Řadové číslovky jsou tvořeny přidáním -i nebo -j (za samohláskou): duj: "druhý"; trij: "Třetí", kweri: "Čtvrtý", pini: "pátý"; výjimkou je pri: "za prvé".
Zlomky jsou tvořeny přidáním -t na čísla: ty trit: "třetí", u kwert: "čtvrtina, čtvrtina"; výjimkou je mij: "polovina".
Příklad: „Myšlenka dítěte“, R. L. Stevenson
U Men Kidi | Myšlenka dítěte |
---|---|
Být sep, wan i it a led, Našel jsem sul'imaʒe v mi mentu, Ki dragone valgan aròn kastele, Gardine wo un find maʒiki frute; Lovi damas v u tor inkarsen, O perlasen in u fost insaren; Wo galan kwalore rait su ber rijis Vidíme de frontias da landi soinis. Našel jsem mi, sa klarim v mi mentu Být sep, wan i to vedl. Buďte sep, revos ma vekan De maʒiki land i cek in van; U sel se stan za wo stì de kastèl, De gardini bod wen u tapìz cel. Nun feja se vadan tra de plor, Bote, ne kwalore, se stan ner de dor, Id wo de blu rije sì flujan ki rikle Num u banar id vodikrùg je ste; Přistávám v dodávce Buďte sep, revos ma vekan. | V sedm, když jdu spát, Najdu takové obrázky v hlavě: Hrady s draky obíhajícími kolem, Zahrady, kde se nacházejí kouzelná ovoce; Spravedlivé dámy uvězněné ve věži, Nebo ztracen v začarovaném altánku; Zatímco galantní jezdci jezdí u potoků To hraničí s touto zemí snů Zjistil jsem, tak jasně v mé hlavě V sedm, když jdu spát. V sedm, když se znovu probudím, Kouzelnou zemi, kterou marně hledám; Tam, kde se hrad zamračil, stojí židle, Koberec skrývá zahradní zem, Žádné víly nespadají po podlaze, Dveře lemují boty, a ne jezdci, A kudy se vlnily modré proudy Nyní je vana a plechovka na vodu; Magickou zemi hledám marně V sedm, když se znovu probudím. |
Viz také
Reference
- ^ Ducos, Étienne, «Joël Landais vynalezl jazyk 251e", v Osvobození, 16. října 1986
- ^ Bremer, Hans-Hagen, «Vok vu Uropi: Ein Lehrer träumt nachts auf europäisch" v Frankfurter Rundschau, 24. listopadu 1986
- ^ Долгополов, Николай, «Уроки Уропи" v Комсомольская Правда, 21. listopadu 1987
- ^ Étienne Ducos, «Des lettres russes arrivent par centaines chez Joël Landais", v L'Écho républicain, 15. prosince 1987
- ^ Webster, Paul, «Uropi, nová lingua franca", v The Guardian Weekly, týden od 15. ledna 1989
- ^ Zpěvák, Enrico, «Uropi, una nuova lingua per l'Europa", v La Stampa, 24. února 1989
- ^ Tabone, Bénédicte, «L'Uropi n'est pas une utopie", v La Nouvelle République du Centre Ouest, 2. července 1989
- ^ Autor neuveden, «Uropi, více také soukromý Geheimsprache - Ein Chance v Evropě" v Tagespost, 28. - 29. října 1989
- ^ Долгополов, Николай, «Мы снова говорим на разных языках" v Комсомольская Правда, 29. dubna 1990
- ^ Hrabovský, Jiří, «Vok vu Uròpi? Hovoříte po Evropsku?" v Svět v Obrazech, 29. listopadu 1990
- ^ Tribout, Carole, «Les Suisses se penchent sur l'Uropi", v République du Centre, 23. října 1991
- ^ https://sites.google.com/site/uropivordar/uropi-gramatik/small-uropi-grammar-rn/1---cs