Západopolský jazyk - West Polesian microlanguage
![]() | tento článek lze rozšířit o text přeložený z odpovídající článek v Rusku. (Červenec 2016) Kliknutím na [zobrazit] zobrazíte důležité pokyny k překladu.
|
Západní Polesian | |
---|---|
заходышнополіська волода / zakhodyshnopoliska voloda | |
Rodilý k | Bělorusko, Ukrajina, Polsko |
Kraj | Jihozápadní Bělorusko, severozápadní Ukrajina, hraničící s regiony Polsko |
Indoevropský
| |
cyrilice | |
Kódy jazyků | |
ISO 639-3 | – |
Glottolog | Žádný |



The Západopolský jazyk[1] (rodné jméno: заходышнополіська волода, zakhodyshnopoliska voloda; ukrajinština: західнополіська мікромова, zakhidnopolis'ka mikromova; Běloruský: заходнепалеская мікрамова, zakhodniepalieskaya mikramova) nebo dialekt ukrajinština se mluví jihozápadně Bělorusko, v severozápadní části Ukrajina a v hraničních oblastech Polsko. To je také považováno za Slovanský microjazyk jedním ruským lingvistou.
Jeho složení se odhaduje na 40 procent ukrajinské, 5 procent běloruské, 5 procent polské a 50 procent polské.[1]
Západopolské dialekty se většinou používají v každodenní řeči, i když v 90. letech byly učiněny pokusy Nikolaj Šeljagovič (kdo není lingvista) vyvinout standardní psaný jazyk pro dialekt.[2] Jeho úsilí však nedostalo téměř žádnou podporu a kampaň se nakonec rozplynula.[3] Zejména spisovatel Nil Hilevich a někteří další proti němu hovořili a tvrdili, že je ohrožena národní integrita Běloruska, která byla označena jako „Yotvingian separatismus".[4]
Viz také
Reference
- ^ A b Marek Jan Chodakiewicz (2012). Intermarium: Země mezi Černým a Baltským mořem. Vasily Ptashits (Василий Пташиц) a polský nacionalismus. Vydavatelé transakcí. p. 493. ISBN 978-1412847742. Citováno 10. října 2015.
- ^ Цыхун Г.А. Пра заходнепалескую літаратурную мікрамову (праект М. Шэляговіча) (vyvoláno 13. července 2016) Nejprve publikováno v: Матэрыялы навукова-краязнаўчай канфэрэнцыі „Палесьсе ў ХХ ст.“ (1-4 чэрвеня, Беласток) / Укл. і аг. рэд. Ф.Клімука, А.Энгелькінг, В.Лабачэўская. - Менск: Тэхналёгія, 2001. - 320 с. - 320аклад 320 ас. ISBN 985-458-034-2
- ^ Цадко О. Полесье и опыт национального конструирования (1988–1995), Палітычная сфера. Гісторыя і нацыя, no. 24 (1), 2016, str. 78-93.
- ^ Дынько А. Найноўшая гісторыя яцвягаў, ARCHE, č. 6 (11), 2000. Citace: „Аформілася і супрацьлежная партыя. Лідэры Таварыства Беларускай Мовы Ніл Гілевіч, Яўген Цумараў і Алег Трусаў (вось дзе гняздо беларускага фундаменталізму) узначалілі фронт змагання супраць«яцвяжскага сепаратызму»на старонках«ЛіМу»,«Нашага Слова»і ў Вярхоўным Савеце, і« Збудінне »кляйміла іх выступы як«провокашыны лытвынських шовыныстив». Паэт Мікола Федзюкевіч усхвалявана выкрываў, што ягоныя дарагічынскія дзядзькі яцвяжскай мовы не разумеюць і што "асаблівую насцярожанасць выклікалі ў палескіх хлебаробаў наступныя радкі."
![]() | Tento článek o Slovanské jazyky je pahýl. Wikipedii můžete pomoci pomocí rozšiřovat to. |