Romanid - Romanid - Wikipedia
Romanid | |
---|---|
Vytvořil | Zoltán Magyar |
datum | 1956 |
Nastavení a použití | Mezromantický pomocný jazyk |
Účel | |
latinský | |
Zdroje | A posteriori, naturalistický, založený na Románské jazyky |
Kódy jazyků | |
ISO 639-3 | Žádný (mis ) |
Glottolog | Žádný |
Romanid je zonální konstruovaný jazyk pro řečníky z Románské jazyky, které jim mělo být srozumitelné bez předchozího studia. To bylo vytvořeno maďarský učitel jazyků Zoltán Magyar, který vydal první verzi v květnu 1956 a druhou v prosinci 1957. V roce 1984 vydal slovníček frází s krátkou gramatikou, ve kterém představuje poněkud zjednodušenou verzi jazyka.[1]
Jazyk je založen na nejběžnějších slovních smyslech v francouzština, italština, portugalština a španělština.[2] Říká se, že se mezi Maďary těší určité popularitě.[3] Podle ruských novin Trud „Romanid je ze strukturálního hlediska„ podstatně jednodušší a snadněji se učí než esperanto “.[4]
Příklad
(Verze z roku 1957) Moy lingva project nominad Romanid fu publicad ja in may de pasad ano cam vědecké studium in hungar lingva ...
(Verze 1984) Mi lingua project nominat Romanid esed publicat ja in may de pasat an cam science studio in hungar lingua ...
(překlad) Můj jazykový projekt s názvem Romanid byl publikován již v květnu loňského roku jako vědecká studie v maďarštině ...
Reference
- ^ http://romanid.nyelv.info/english.html
- ^ Иван Константинович Белодид, Развитие языков социалистических наций СССР. Институт Языковедения им. А. А. Потебни АН УССР, Kyjev, 1969, s. 46.
- ^ Новое в русской лексике: Словарные материалы: Выпуск 81. Институт русского языка (АН СССР), 1986, str. 247.
- ^ Н. Югов, ,Егче, чем эсперанто. Trud, 1. února 1985.
Literatura
- Zoltán Magyar. Romanid nyelv rövid nyelvtana. Debrecen, 1958.
- Zoltán Magyar, „Mi az interlingvisztika? (A nemzetközi világnyelvekről)“. V: Alföld, Ne. 8, 1965.
- Zoltán Magyar, Romanid. Tájékoztató és társalgási könyv, Kossuth Lajos Tudományegyetem, Debrecen, 1984 (ISBN 963 471 337 8).
- Zsuzsa Varga-Haszonits, „Romanid“. In: István Fodor, Világ nyelvei. Akadémiai Kiadó, Budapešť, 1999 (ISBN 963 05 7597 3), s. 1222–1223.