Arcaicam Esperantom - Arcaicam Esperantom
![]() | Tento článek má několik problémů. Prosím pomozte zlepšit to nebo diskutovat o těchto otázkách na internetu diskusní stránka. (Zjistěte, jak a kdy tyto zprávy ze šablony odebrat) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony)
|
Arkaika esperanto | |
---|---|
Arcaicam Esperantom | |
Vytvořil | Manuel Halvelik |
datum | kolem roku 1969 |
Uživatelé | neplatí (ale stejné jako) esperanto čtenáři) |
Účel | konstruovaný jazyk
|
latinský | |
Signuno | |
Kódy jazyků | |
ISO 639-3 | epo |
Glottolog | Žádný |
Arcaicam Esperantom (Angličtina: Archaické esperanto; esperanto: Arĥaika esperanto), je pomocný sociolekt pro překlad literatura do esperanto vytvořen, aby fungoval jako fiktivní „starý esperanto ', v duchu jazyků, jako je Střední angličtina nebo použití Latinské citace v moderních textech.
To bylo vytvořeno Manuelem Halvelikem jako součást řady stylistických variant včetně Gavaro (slang) a Popido (patois ), tvořící „Serio La Sociolekta Triopo“.
Halvelik také sestavil vědecký slovník blíže k řecko-latinským kořenům a navrhl jeho použití v oblastech, jako je taxonomie a lingvistika. Dal to Registrovat do esperanta název Uniespo (Uniëspo, Universala Esperanto„Univerzální esperanto ").[1]
Myšlenku „starého esperanta“ navrhl maďarský básník Kalman Kalocsay[2] který v roce 1931 zahrnoval překlad Pohřební kázání a modlitba, první maďarský text (12. století), s hypotetickými formami, jako by esperanto bylo románským jazykem odvozeným z Vulgární latina.
La Sociolekta Triopo
La Sociolekta Triopo (The sociolekt triple) nevytváří nové Esperantidos (např. Esperanto II ), ale jeho jediným účelem - včetně „Arcaicam Esperantom“ - je odrážet styly v literatura přeloženo do esperanto, jako Berlín Středoněmecký dialekt, kterým mluví postavy v jazyce Carl Zuckmayers "Kapitán Köpenicka" (Popido) nebo starodávné styly v Walter Scott je Ivanhoe (Arkaika esperanto).[3]
„La Sociolekta Triopo“ tedy nepředstavuje tři nové „konstruované jazyky“, ale „konstruované pomocné sociolekty pro esperanto“, srozumitelné každému čtenáři esperanta, ale stále poskytující stylistické rozdíly mezi dialekty (Popido), slangem (Gavaro) a starými formami na rozdíl od „Fundamento“, standardního esperanta, např v dílech Mark Twain (slang a jižní dialekt) nebo Pán prstenů (Arĥaika esperanto pro elfy, Popido pro hobity).
Rozdíly od esperanta
Pravopis
esperanto | Arcaicam Esperantom |
---|---|
C | tz |
C | ch |
F | ph |
G | gh |
ĥ | qh |
j | y |
ĵ | zh |
ŝ | sh |
proti | w |
Přidávají se také tři následující pravidla:
- g se stává gu (před e, i) nebo g (před jinými písmeny)
- k se stává qu (před E, i) nebo C (před jinými písmeny)
- ŭ se stává ù (ale viz. níže ohledně -aŭ příslovce)
- dvojhlásky:
- aŭ se stává aù (ale viz. níže ohledně -aŭ příslovce)
- eŭ se stává eù
- shluky souhlásek:
- dz se stává zz
- ks se stává X
- kv se stává cù
Zájmena
Zájmena se mění jako:
Angličtina | esperanto | Arkaikam esperantom |
---|---|---|
Já | mi | mihi |
vy (singulární) | vi | tu |
on | li | lùi |
ona | .i | eshi |
to | .i | eghi |
my | ni | nos |
vy (množné číslo) | vi | wos |
ony | ili | ilùi |
Zvratné zájmeno (zájmeno) + já * | si | sihi |
* sebe / sebe / sebe / sebe
- Existuje staré zájmeno egui což je osobní, sexuálně neutrální zájmeno (utrum ). Jeho zamýšlené použití je pro odkazování na božstva, anděly, zvířata atd.
Slovesa
- Infinitiv končí v -ir, spíše než v -i moderního esperanta. Příklad: fari se stává phirir.
- Ukončení slovesa se mění podle předmětu. Není tedy nutné psát předmětové zájmeno, kde není dvojznačnost.
Příklad: Moderní esperantské sloveso esti (být), přítomný čas:
- mi / ci / li / ŝi / ĝi / si / ni / vi / ili estas
Arcaicam Esperantom sloveso estir (být), přítomný čas:
- (mihi) estamy
- (tu) estas
- (lùi / eshi / eghi / egui) estat
- (nos) estaim
- (wos) estais
- (ilùi) estait
Ostatní slovesné časy se chovají stejně, jako podmíněná nálada:
- Budoucí časová konjugace estos se stává estoms, atd.
- Konjugace minulého času estis se stává odhady, atd.
- Konjugace podmíněné nálady estus se stává estumy, atd.
Imperativní nálada se chová odlišně od tohoto vzorce:
- Rozkazovací forma ústí zůstává ústí pro singulární předměty, ale stává se ústí pro množné předměty.
Gramatické případy
Podstatná jména, přídavná jména, příslovce
Jazyk | Jmenovaný | Akuzativ | Dativ | Genitiv | ||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|
jednotné číslo | množný | jednotné číslo | množný | jednotné číslo | množný | jednotné číslo | množný | |
Arcaicam Esperantom | ~ om | ~ oy | ~ zapnuto | ~ oyn | ~ od | ~ oyd | ~ es | ~ eys |
esperanto | ~ o | ~ oj | ~ zapnuto | ~ ojn | al x ~ o | al x ~ oj | de ~ o | de ~ oj |
- -Ó se stává om (podstatné jméno jmen.)
- -oj se stává oy (pl. podstatné jméno, jmenovaný)
- -na zůstává -na (podstatné jméno, akuzativ). Kde má esperanto směr akuzativ, je použit dativ.[4] Např .: Esperanto: Tiu virino la drinkemulon venordonis antaŭ la tribunalon, lit. „Ta žena nařídila opilci, aby přišel před tribunálem“ Ityu Wirinnom Drinquemulon wenordiguit [sic] antez Tribunalod.[5]
- -ojn se stává - jo (pl. podstatné jméno, akuzativ)
- al X-Ó, kun X-Ó se stane x-od (sg. podstatné jméno, dativ - např .: al domo se stává domod)
- al X-oj, kun X-oj se stane x- jo (pl. podstatné jméno, dativ - př .: al domoj se stává domoyd)
- de X-Ó se stane x-es (sg. podstatné jméno, genitiv - např .: de domo se stává kopule)
- de X-oj se stane x- oči (pl. podstatné jméno, genitiv - např .: de domoj se stává domeys)
- -E se stává -œ (příslovce) (Toto je nový foném, který se v moderním esperantu nevyskytuje. Vyslovuje se jako německý. Ó.)
- -aŭ se stává -ez (-aŭ- příslovce jako baldaŭ, atd.)
- -A se stává -dopoledne (sg. přídavné jméno, jmenovaný)
- -aj se stává -ay (pl. přídavné jméno, jmenovaný)
- Podstatné jméno je vždy psáno velkým písmenem. Příklad: Glawom = (la) glavo.
- Infinitiv slovesa může fungovat jako podstatné jméno, které má význam, který v moderním esperantu nese kořen s příponou -ado. Infinitiv fungující jako podstatné jméno má, stejně jako jakékoli jiné podstatné jméno, velká i velká písmena. Příklad: Leguirom = (la) legado.
Korelativy
- ki- se stává cuy-
- ti- se stává ity-
- i- se stává Ahoj-
- neni- se stává nemy-
- ĉi- se stává chey-
- ali- se stává altri-
(Poznámka: Ali, který v moderním esperantu není korelací navzdory tomu, že ho někteří používají tímto způsobem, stává se v Arcaicam Esperantom as altri- plnohodnotný korelativ.)
- -Ó se stává -om
- -A se stává -dopoledne
- -dopoledne se stává -ehm
- -E se stává -o
- -om se stává -ohem
- (-u zůstává -u)
- (-el zůstává -el)
- částice .i se stává je- (ti tiu = isityu)
Články
- Jednoznačný článek Los Angeles v Arcaicam Esperantom neexistuje. V případě potřeby lze konkrétní osobu nebo předmět označit pomocí ityu (v moderním esperantu tiu).
- Neurčitý článek, který moderní esperanto nemá, v arcaicamském esperantomu existuje. Neurčitý článek je unn (což je stejné slovo pro číslo 1).
Příklady
Otčenáš
Patrom nosam, cuyu estas v Chielomu, | Verze s příbuznými ve standardním esperantu: |
Romeus ed Yulieta
Arcaicam Esperantom | Esperanto: Romeo kaj Julieta | Shakespeare: R&J II, 2 (Řádky přeskupené tak, aby odpovídaly) | ||
---|---|---|---|---|
Sed haltu: cuyam Lumom ityun Phenestron | Sed haltu: kia lumo tiun fenestron | Ale měkký! jaké světlo skrz tamhle okno |
Fráze
- Salutoyn cheyuyd! Cuyel phartais wos? - Ahoj všichni, jak se máte?
- Lùi ex Belostocom wenat. - On pochází z Białystok.
- Cuyelské nomizy? - Jak se jmenuješ?
- Nomizzams Petrus - Mé jméno je Peter.
- Ityon comprenams bonœ. - Dobře tomu rozumím.
- Unn Manom altrian Manon lawat. - Jedna ruka myje druhou (ruku).
- Tempom phughat. – Tempus fugit Ovid
- Amom cheyon wencat. – Virgil
- Ityel pasat mondes Glorom. – Sic tranzitní gloria mundi Thomas à Kempis
- Ritmom estat v Tempom cuyom estat Simetrom ve Spatzomu. – Cicero
- Wenimové, Widimové, Wenquimové. – Veni, vidi vici Julius Caesar
- Homom Homoyd Lupom estat. – Homo homini lupus Plautus
Viz také
Reference
- Arkaika Esperanto: Arcaicam Esperantom. Brugge: Sonorilo, 1969. 122 stran.
- Arkaika Esperanto: Arcaicam Esperantom. Vydání z roku 2010. 258 stránek. Stahovatelné jako 9 MB PDF soubor.
- ^ http://www.universala-esperanto.net/
- ^ Elektronika Bulteno de EASL zahrnuje povídku Esperanto La Mezepoka z Lingvo Stilo Formo, 2. levné vydání, Kalman Kalocsay, Budapešť, Literatura Mondo, 1931.
- ^ „Arkaika Esperanto“, s. 12 a násl.
- ^ Arkaika esperanto. 2010. str. 30.
[...] dativo. La lasta funtsias [sic ] kiel la kutima “direkta akuzativo”:
- ^ Arkaika esperanto. 2010. str. 67–68.