Slovanská epopej - The Slav Epic

Alfons Mucha pracuje na cyklu v roce 1920.
Stejně jako Slovanská epopej v Národní galerie v Praze

Slovanská epopej (čeština: Slovanská epopej) je cyklus 20 velkých pláten malovaných čeština secese malíř Alfons Mucha v letech 1910 až 1928. Cyklus zobrazuje mytologii a historii Čechů a další Slovanské národy. V roce 1928, po dokončení své monumentální práce, Mucha udělil cyklus městu Praha pod podmínkou, že pro ni město postaví speciální pavilon.[1][2] Před rokem 2012 bylo dílo součástí stálé expozice na zámku ve městě Moravský Krumlov v Jihomoravský kraj z Česká republika. V roce 2012 bylo všech 20 děl přemístěno a vystaveno společně v přízemí budovy Veletržní palác do roku 2016 na výstavě pořádané Národní galerie v Praze (katalog výstavy: Alfons Mucha - Slovanská epopej).[3] Práce v současné době nejsou k vidění, čeká se na dokončení nového místa v Praze.[4]

Pozadí

Výstavní plakát Slovanská epopej 1930

Alphons Mucha strávil mnoho let prací Slovanská epopej cyklu, který považoval za mistrovské dílo svého života. Od přelomu 20. století snil o dokončení takové série, oslavy slovanských dějin; jeho plány však byly omezeny finančními omezeními. V roce 1909 se mu podařilo získat granty od amerického filantropa a nadšeného obdivovatele slovanské kultury, Charles Richard Crane.[5] Začal tím, že navštívil místa, která zamýšlel v cyklu znázornit: Rusko, Polsko a Balkán, včetně pravoslavných klášterů Mount Athos. Kromě toho konzultoval historiky ohledně podrobností historických událostí, aby zajistil přesné zobrazení. V roce 1910 pronajal část hradu v Zbiroh a začal pracovat na seriálu.[6]

Mucha na cyklu pracoval 18 let a postupně odevzdával obrazy Praze, jak je dokončoval. V roce 1919 byla v pražské expozici uvedena první část série obsahující jedenáct plátna Klementinum. Ve své úvodní řeči Mucha uvedl:

„Poslání Eposu není dokončeno. Nechť to oznámí zahraničním přátelům - a dokonce i nepřátelům - kdo jsme byli, kdo jsme a v co doufáme. Kéž jim síla slovanského ducha přinese úctu, protože z úcty , láska se rodí. “[7]

V roce 1921 bylo pět obrazů uvedeno v New Yorku a Chicagu s velkým ohlasem veřejnosti.[8]

V roce 1928 byl celý cyklus poprvé vystaven ve Veletržním paláci v Praze, hlavním městě Československa.

Alfons Mucha zemřel v červenci 1939. Krátce před svou smrtí byl vyslýchán Gestapo, protože byl důležitým představitelem veřejného života v Československo.[9] Během druhé světové války Slovanská epopej byl zabalen a schován, aby se zabránilo zabavení nacisty.[2]

V návaznosti na Československý státní převrat z roku 1948 a následné komunistické převzetí země byl Mucha považován za dekadentního a buržoazního umělce odcizeného ideály socialistický realismus.[10] Stavba zvláštního pavilonu pro expozici cyklu Slovanské epopeje se pro nový komunistický režim stala irelevantní a nedůležitou.[10] Po válce byly obrazy přesunuty skupinou místních vlastenců do zámku v Moravském Krumlově a cyklus zde byl vystaven v roce 1963.[2]

Kontroverze

Město Praha vedlo desetiletí trvající právní bitvu o práci, která se na počátku roku 2010 zintenzivnila.[2] Velká pozornost byla věnována přemístění Slovanské epopeje z Moravského Krumlova (kde byla vystavena téměř 50 let), do Prahy. Naděje byla, že Praha, město navštěvované mnoha tisíci turisty, přiláká na sérii obrazů zvýšenou pozornost. V pražských galeriích však není vhodný prostor pro práci. Proto některé české státní instituce, jako je Úřad České republiky Prezident České republiky,[11] shledalo, že je lepší nechat obrazy na jejich aktuálním místě, protože tam bylo jen málo problémů.[12][13] Počátkem roku 2010 však město Praha požadovalo navrácení Slovanské epopeje pro restaurátorské práce a následné vystavení.[14] Avšak Muchova nadace, kterou vede umělcova vnuk John Mucha a jeho matka Geraldine, tento krok zablokovali, protože by šlo pouze o prozatímní opatření.[2] Hlavní město Praha tvrdilo, že nikoli Alfons Mucha, ale Charles R. Crane byl majitelem obrazů a že daroval cyklus hl. m. Praze. Podle novin Mladá fronta DNES, informace byla prokázána smlouvami nalezenými v městských archivech.[5] Nadace jedná s hlavním městem Prahou o výstavbě stálého domova pro práci.[2]

Dne 25. července 2010 se v Moravském Krumlově sešlo více než tisíc lidí, aby protestovali proti plánovanému přesunu Slovanská epopej z města.[15]

Po dvouletém sporu mezi Prahou a moravským Moravským Krumlovem byl renomovaný cyklus 20 monumentálních pláten - v pohybu protestovaném ochranáři i historiky umění - v roce 2012 vystaven ve Veletržní paláci Národní galerie a zůstal tam do konce roku 2016.[16] V roce 2018 Slovanská epopej bylo uvedeno v Brně během festivalu RE: PUBLIKA.[17] Výstava kombinuje dva protichůdné světy renomovaných secesních umělců Alfonsa Muchy - díla - majestátní Slovanská epopej a jedinečná sbírka plakátů.[18]

Seznam obrazů

Práce se skládá z 20 obrazů, až šesti metrů vysokých a osmi metrů širokých.[2]

#obrazTitulTitulkyReprezentující místo (současnost) a obdobíRok dokončeníRozměry
1Slovane v pravdě 81x61m.jpgSlované ve své původní vlastiMezi Turanian Bič a meč GothovéNedefinováno19128,10 × 6,10 m
2Slavnost svatovitova na rujane.jpgOslava SvantovitKdyž jsou bohové ve válce, spása je v uměníRujána, Německo19128,10 × 6,10 m
3Zavedeni slovanske liturgie na velke morave.jpgÚvod do slovanské liturgieChvála Pánu v rodném jazyceČeská republika, 9. století19128,10 × 6,10 m
4Auto Simeon Bulharsky - Alfons Mucha.jpgBulhar Car SimeonRanní hvězda slovanské literaturyBulharsko, 10. století19234,80 × 4,05 m
5Přemysl otakar ii kral zelezny a zlaty.jpgČeský král Přemysl Otakar IIUnie slovanských dynastiíČeská republika, 13. století19244,80 × 4,05 m
6Korunovace císaře Dušana ve Slovanské epopeji (1926) .jpgKorunovace srbského cara Stefan Dušan tak jako Východorímský císařSlovanský zákoníkSkopje, Balkán, 14. století19264,05 × 4,80 m
7Jan Milic z kromerize.jpgJan Milíč z KroměřížeBordel přeměněný na klášterČeská republika, 14. století19164,05 × 6,20 m
8Kazani mistra jana husa v kapli betlemske 81x61m.jpgMistr Jan Hus Kázání na Betlémská kaplePravda převažujeČeská republika, 15. století19168,10 × 6,10 m
9Mucha Na Krizku.jpgSetkání v KřížkyUtrakvismus (Husitství )Česká republika, 15. století19164,05 × 6,20 m
10Po bitvě u Grunwaldu - Alfons Mucha.jpgPo Bitva u GrunwalduSolidarita severních SlovanůPolsko, 15. století19246,10 × 4,05 m
11Po bitvě na Vítkově.jpgPo Bitva o vrch VítkovBůh představuje pravdu, nikoli mocČeská republika, 15. století19234,80 × 4,05 m
12Petr chelcicky.jpgPetr Chelčický na VodňanyNeplácejte zlo zlemČeská republika, 15. století19186,20 × 4,05 m
13Mucha Jiří z Poděbrad.jpgThe Husit Král Jiří z PoděbradSmlouvy je třeba dodržovatČeská republika, 15. století19234,80 × 4,05 m
14Muchova obrana Szigetvar.jpgObrana Szigetu proti Turkům Nicholas ZrinskyŠtít křesťanstvaMaďarsko, 16. století19148,10 × 6,10 m
15Mucha Skola Ivancice.jpgTisk Bible kralická v IvančiceBůh nám dal dar jazykaČeská republika, 16. století19148,10 × 6,10 m
16Mucha Komenius.jpgPoslední dny roku Jan Amos Komenský [Komenský] v NaardenBlikání nadějeHolandsko, 17. století19186,20 × 4,05 m
17Mucha, Alfons - Der Heilige Berg Athos - 1926.jpgSvatý Mount AthosÚkryt před nejstaršími pravoslavnými literárními pokladyŘecko19264,80 × 4,05 m
18Mucha Omladina.jpgPřísaha Omladina Pod slovanskou lipouSlovanské obrozeníČeská republika, 19. století19264,80 × 4,05 m
19Mucha Zruseni nevolnictvi.jpgZrušení nevolnictví v RuskuPráce ve svobodě je základem státuRusko, 19. století19148,10 × 6,10 m
20Mucha Apoteoza.jpgZbožnění SlovanůSlované pro lidstvoNedefinováno19264,05 × 4,80 m

Viz také

Reference

  1. ^ "Slovanská epopej". Moravský Krumlov. Archivovány od originál dne 27. července 2012. Citováno 11. srpna 2010.
  2. ^ A b C d E F G Cameron, Rob (10. srpna 2010). „Česká bitva o secesní epos od Alfonse Muchy“. BBC. Citováno 11. srpna 2010.
  3. ^ Hnátek, Václav (10. května 2012). „Muchově Epopeji to ve Veletržním paláci až nečekaně sluší“. iDnes (v češtině). Mladá fronta DNES. Citováno 9. července 2012.
  4. ^ Expats.cz. Na stezce Mucha v Praze: Od stropů po vitráže, objevující umělcovo dědictví. 24. července 2020.
  5. ^ A b „Slovanská epopej na cestě do Prahy. Muchovi nepatří“. Týden.cz. Citováno 12. srpna 2010.
  6. ^ "Slovanská epopej se zatím stěhovat nebude. Krumlovští se brání". TV Nova (v češtině). Citováno 12. srpna 2010.
  7. ^ Mucha, Jiří (1966). Alphonse Maria Mucha: Jeho život a umění. p. 269.
  8. ^ Sayer, Derek. Pobřeží Čech: české dějiny. Princeton University Press. p. 20.
  9. ^ Carey, Nick (9. února 2000). „Alfons Mucha“. Rádio Praha. Citováno 12. srpna 2010.
  10. ^ A b Konrád, Ondřej (26. července 2010). "Slovanská epopej v mlhách" (v češtině). Český rozhlas 6. Citováno 12. srpna 2010.
  11. ^ „Do sporu o epopej se vložil Klaus. Chce, aby zůstala na Moravě“. Mladá fronta DNES (v češtině). Česká republika: iDNES. Citováno 12. srpna 2010.
  12. ^ Muchova Slovanská epopej do Prahy zatím nepřesídlí; Týden.cz (v češtině)
  13. ^ Muchova Slovanská epopej stále nemá v Praze místo, další jednání se chystá na říjen; iDnes.cz (v češtině)
  14. ^ Ztráta Muchova uměleckého díla pravděpodobně zasáhne malé moravské město tvrdě; Radio.cz
  15. ^ „Proti stěhování epopeje protestovalo v Moravském Krumlově tisíc lidí“. Mladá fronta DNES (v češtině). Česká republika. Citováno 12. srpna 2010.
  16. ^ „Muchova„ Slovanská epopej “se přestěhovala do Prahy bez souhlasu“.
  17. ^ „RE: Festival PUBLIKA - - Přejít do Brna“. 27. března 2018.
  18. ^ „Alfons Mucha: Dva světy - jít do Brna“. 21. března 2018.

Další čtení

externí odkazy

Média související s Slovanská epopej na Wikimedia Commons