Seznam katolických umělců - List of Catholic artists

Tento seznam katolík umělci týká se umělců známých, alespoň zčásti, svými náboženskými díly Římskokatolické umění. Zahrnuje také umělce, jejichž postavení římského katolíka kněz nebo misionář bylo zásadní pro jejich umělecká díla nebo vývoj. Kvůli názvu je upřednostňováno, aby alespoň některá z jejich uměleckých děl byla v katolických církvích nebo byla uvedena do provozu pro ně, což zahrnuje Východní katolické církve ve spojení s Papež.

Toto není seznam všech umělců, kteří kdy byli členy Římskokatolický kostel. Dále vidět tolik pro většinu západoevropských umělců od 5. století do Protestantská reformace udělal alespoň nějaké katolické náboženské umění, tento seznam doplní odkazem na seznamy umělců těchto epoch, místo aby se zaměřoval na jména těchto epoch.

Seznam

Románští umělci

Viz také: Seznam románských umělců

Gotičtí umělci

Viz také: Seznam gotických umělců

Renesance do rokoka

Obraz sv. Dominika v polovině 15. století od blahoslaveného umělce Fra Angelico

Devatenácté století do současnosti

James Collinson byl konvertita a Prerafaelit. Toto je jeho vyobrazení roku 1878 Svatá rodina.
Gwen John malba Jeptiška, c. 1915-1920

Viz také

Reference

  1. ^ Prather-Moses, Alice Irma (1981). Mezinárodní slovník pracujících v dekorativním umění: historický průzkum od daleké minulosti do prvních desetiletí dvacátého století. Strašák Press. ISBN  978-0-8108-1450-9. Citováno 2009-07-08. AGNES fl. Německý miniaturista a rytec 12. století. Dcera markraběte.
  2. ^ Bryan, Michael (1925). Bryanův slovník malířů a rytců. G. Bell. Citováno 2009-07-08. Agnes Meissen abatyše Quedlinburg 1184.
  3. ^ Ragioneri, Giovanna (1989). Duccio. Florencie: Cantini. ISBN  978-88-7737-058-7. 1989.
  4. ^ „Poznámky k kurzu Jane Campbell Hutchison ze systému University of Wisconsin“. Archivovány od originál dne 02.05.2015. Citováno 2013-04-18.
  5. ^ „Kaple Scrovegni“. Archivovány od originál dne 7. 4. 2005. Citováno 2005-11-28.
  6. ^ Museo del Prado (španělsky)
  7. ^ Andělé a démoni v umění od Rosy Giorgi, str. 219
  8. ^ Malba a sochařství ve Francii od Michaela Leveye, strany 101-105
  9. ^ Toskánští sochaři Charles Callahan Perkins, strany 21-23 a 36
  10. ^ Herbermann, Charles, ed. (1913). „Fra Guglielmo Agnelli“. Katolická encyklopedie. New York: Robert Appleton Company.
  11. ^ Umělkyně ve všech věkových kategoriích a zemích od Elizabeth Fries Ellet, str. 82
  12. ^ Puglisi, Catherine; Francesco Albani (1999). Francesco Albani. Yale University Press.
  13. ^ „National Gallery of Art, Washington“. Archivovány od originál dne 04.03.2016. Citováno 2013-04-20.
  14. ^ Chisholm, Hugh, ed. (1911). „Albertinelli, Mariotto“. Encyklopedie Britannica. 1 (11. vydání). Cambridge University Press.
  15. ^ Pygmalion v Bavorsku Christiane Hertel a Ignaz Günther, strany 35, 36-38, 92, 98, 100
  16. ^ Stránka propojená se Bavorskou státní knihovnou (německy)
  17. ^ Nezávislý na Maltě
  18. ^ Hans Aurenhammer (1965) Martino Altomonte. Herold, Vídeň
  19. ^ Metropolitní muzeum umění
  20. ^ RODRÍGUEZ G. DE CEBALLOS, Alfonso: Antonio y Andrés de Paz y la escultura de la primera mitad del siglo XVII en Salamanca, Boletín de Arte y Arqueología, Universidad de Valladolid, 1979, pp. 347–416.
  21. ^ Sculpture Renaissance to Roccoco, pg 339
  22. ^ Beck, James H. (September 1965). "Niccolo dell'Arca: A Reexamination". Bulletin umění. 47 (3): 335–344. doi:10.2307/3048280. JSTOR  3048280.
  23. ^ Gnudi, Cesare (1973). Nuove ricerche su Niccolo dell'Arca. Řím.
  24. ^ Art and architecture in Italy by John White, pgs 495-504 and 595
  25. ^ Tento článek včlení text z publikace nyní v veřejná doména: Herbermann, Charles, ed. (1913). "Alberto Arnoldi ". Katolická encyklopedie. New York: Robert Appleton Company.
  26. ^ Catholic Revival in the Age of the Baroque b Marc R. Forster, 76
  27. ^ European art of the eighteenth century by Daniela Tarabra, pgs 223-224
  28. ^ Herbermann, Charles, ed. (1913). "Jean Denis Attiret" . Katolická encyklopedie. New York: Robert Appleton Company.
  29. ^ Felder, Peter (1970). Gesellschaft für Schweizerische Kunstgeschichte (ed.). Johann Baptist Babel 1716-1799. Ein Meister der schweizerischen Barockplastik. Beiträge zur Kunstgeschichte der Schweiz. Basilej: Birkhäuser. ISBN  978-3-7643-0521-5.
  30. ^ Seznam katolických umělců v Německá národní knihovna katalog
  31. ^ Vatikán
  32. ^ Institut umění v Chicagu
  33. ^ A. Moreno Mendoza, E. Pareja López, M.J. Sanz Serrano, and E. Valdivieso, Museo de Bellas Artes de Sevilla, Ed. Galve, Seville 1993. ISBN  84-604-6685-X.
  34. ^ The Way of St James by Alison Raju, pg 291
  35. ^ Chisholm, Hugh, ed. (1911). "Bandinelli, Bartolommeo" . Encyklopedie Britannica (11. vydání). Cambridge University Press.
  36. ^ Cecchi, Emilio, Sienese Painters of the Trecento, London, F. Warne, 1931.
  37. ^ Painting in Florence and Siena After the Black Death by Millard Meiss
  38. ^ Lisot, Elizabeth A. (2009). Vášeň, pokání a mystická unie: raně novokatolická polemika v náboženských obrazech Federica Barocciho, výňatek z Univ. of Texas, Dallas, Ph.D. Disertační práce.
  39. ^ Federico Barocci: allure and devotion in late Renaissance painting by Stuart Lingo
  40. ^ Herbermann, Charles, ed. (1913). "Federigo Baroccio". Katolická encyklopedie. New York: Robert Appleton Company.
  41. ^ Chisholm, Hugh, ed. (1911). "Barocci, Federigo" . Encyklopedie Britannica (11. vydání). Cambridge University Press.
  42. ^ Painting in Renaissance Florence, 1500-1550 by David Franklin
  43. ^ Italian Paintings by Federico Zeri and Elizabeth E. Gardner, pg 33-35
  44. ^ Pompeo Batoni by Bowron, Edgar Peters, and Peter Björn Kerber
  45. ^ Diocesan Museum of Mantua (In Italian) Archivováno 04.02.2012 na Wayback Machine
  46. ^ Some Unpublished Paintings by Giuseppe Bazzani, Chiara Perina The Art Bulletin (1964); p 227-231.
  47. ^ Pedro Rubiales, Gaspar Becerra y Los Pintores Españoles en Roma, 1527-1600 by Gonzalo Redín Michaus (Spanish)
  48. ^ Chisholm, Hugh, ed. (1911). "Becerra, Gaspar" . Encyklopedie Britannica (11. vydání). Cambridge University Press.
  49. ^ Franciscans and Preaching: Every Miracle from the Beginning of the World ... edited by Timothy Johnson, pg 463
  50. ^ Court, Cloister, and City by Thomas DaCosta Kaufmann, pg 359
  51. ^ Prague Panoramas by Cynthia Paces, pgs 59, 62, and 90
  52. ^ Epple, Alois (ed.) (1988). Johann Georg Bergmüller, 1688–1762. Zur 300. Wiederkehr seine Geburtsjahres. Ausstellung im Schloß Türkheim. Weißenhorn: A.H. Konrad. ISBN  3-87437-268-5.
  53. ^ Philadelphia Museum of Art
  54. ^ Webová galerie umění
  55. ^ Alonso Berruguete: a Re-examination of the Polychrome Lunettes Adorning the Archbishop's Choir Stall in the Cathedral of Toledo by Karen Leslie Silberman (University of Maryland, 1976)
  56. ^ Herbermann, Charles, ed. (1913). "Alonso Berruguete" . Katolická encyklopedie. New York: Robert Appleton Company.
  57. ^ Boyer, Jean, "The One and Only Trophime Bigot", Burlingtonský časopis, Sv. 130, No. 1022 (May, 1988), pp. 355-357, JSTOR
  58. ^ „Judith uřízla hlavu Holofernovi“. Muzeum umění Walters.
  59. ^ Bryan, Michael (1886). Robert Edmund Graves (ed.). Slovník malířů a rytců, biografický a kritický (Svazek I: AK). York St. # 4, Covent Garden, Londýn; Originál z Fogg Library, Digitalized 18. května 2007: George Bell and Sons. p. 131.CS1 maint: umístění (odkaz)
  60. ^ European Drawings 3 edited by J. Paul Getty Museum et alia, pg 250
  61. ^ The Grove Encyclopedia of Northern Renaissance Art, pg 456
  62. ^ Baroque in Poland by Mariusz Karpowicz, pgs 20 and 286
  63. ^ St. Peter's Basilica site
  64. ^ The Jesuit Series, Part 3 edited by Peter Maurice Daly and G. Richard Dimler, pg 131
  65. ^ Allgemeine Deutsche Biographie.
  66. ^ Giovanni Careri, Bernini:Flights of Love, the Art of Devotion, translated by Linda Lappin (University of Chicago 1995), p. 53.
  67. ^ Friedrich Wilhelm Heinrich Hollstein, Dutch and Flemish etchings, engravings and woodcuts c. 1450 – 1700 (1949–)
  68. ^ A Concise History of the Catholic Church by Thomas Bokenkotter, pg 246
  69. ^ The Age of Caravaggio edited by Metropolitan Museum of Art (New York, N.Y.)
  70. ^ European Art of the Seventeenth Century by Rosa Giorgi, pgs 176, 256, and 324
  71. ^ Zdroj vědců
  72. ^ Studies in the Religious Paintings of Sandro Botticelli by Andrew Charles Blume
  73. ^ Herbermann, Charles, ed. (1913). „Sandro Botticelli“. Katolická encyklopedie. New York: Robert Appleton Company.
  74. ^ Italian Paintings by the Metropolitan Museum of Art, pgs 125-127
  75. ^ Getty
  76. ^ The Oxford Dictionary of Art edited by Ian Chilvers, pg 723
  77. ^ Seventeenth-century Art and Architecture by Ann Sutherland Harris, pg 263
  78. ^ Bomford, David; Roy, Ashok; Smith, Alistair. „Techniky Dieric Bouts: dva obrazy kontrastovaly“. Technický bulletin Národní galerie. Svazek 10, č. 1, leden 1986. 39–57
  79. ^ Borchert, Till-Holger. „Sbírání raných nizozemských obrazů v Evropě a ve Spojených státech“. ve věcech Ridderbos, Bernhard, Van Buren, Anne, Van Veen, Henk (eds). Rané holandské malby: znovuobjevení, příjem a výzkum. Amsterdam: Amsterdam University Press, 2005 ISBN  978-90-5356-614-5
  80. ^ The Vatican Collections by Metropolitan Museum of Art, pgs 42-43
  81. ^ Renaissance Sculpture of Rome with Special Reference to Andrea Bregno by Sterling Adolph Callisen
  82. ^ Herbermann, Charles, ed. (1913). "Charles Lebrun" . Katolická encyklopedie. New York: Robert Appleton Company.
  83. ^ Michel Gareau, Charles LeBrun First Painter To King Louis XIV, Abrams NY, 1992
  84. ^ King, Ross (2000). Brunelleschi's Dome. Walker Publishing (Knihy tučňáků in 2001). ISBN  978-0-14-200015-1.
  85. ^ Millon, Henry A., ed. (1994). Italská renesanční architektura: od Brunelleschiho po Michelangela. Londýn: Temže a Hudson. ISBN  978-0-500-27921-2.
  86. ^ The New York Times
  87. ^ "Home page of the Cathedral (in English)". Archivovány od originál dne 2018-01-18. Citováno 2013-04-29.
  88. ^ Hamnett, Brian R. A concise history of Mexico. Cambridge: Cambridge University Press, 1999, pg 97
  89. ^ El pintor Miguel Cabrera. ; Abelardo Carrillo y Gariel ; México, Instituto Nacional de Antropología e Historia, 1966. OCLC  2900831
  90. ^ 15th and 16th Century Italian Drawings in the Metropolitan Museum of Art edited by Jacob Bean, pg 143
  91. ^ Guglielmo Caccia detto il Moncalvo Archivováno 03.03.2016 na Wayback Machine, a short biography taken from Alberto Cottino, Guglielmo Caccia detto il Moncalvo - Un pittore del '600, 1997.
  92. ^ Nuns by Silvia Evangelisti, pg 218
  93. ^ Italian women artists by Jordana Pomeroy and the National Museum of Women in the Arts (U.S.), pgs 214-219
  94. ^ Keith Sciberras (Ed.), Melchiorre Cafà. Maltese Genius of the Roman Baroque, Valletta 2006 (individual entries in English or Italian)
  95. ^ Earth and Fire edited by Bruce Boucher and Peta Motture of the Victoria and Albert Museum, pgs 214-217
  96. ^ Getty-Museum Campagna Archivováno 03.01.2014 na Wayback Machine
  97. ^ Herbermann, Charles, ed. (1913). "Girolamo Campagna" . Katolická encyklopedie. New York: Robert Appleton Company.
  98. ^ Retratos by Elizabeth P. Benson, pgs 102-113
  99. ^ "Muzeum výtvarného umění v Rennes". Archivovány od originál dne 2016-04-24. Citováno 2013-04-29.
  100. ^ Herbermann, Charles, ed. (1913). „Bernardino Campi“. Katolická encyklopedie. New York: Robert Appleton Company.
  101. ^ National Gallery Catalogues (new series): Nizozemské malby patnáctého století, Lorne Campbell, 1998, ISBN  1-85709-171-X
  102. ^ Centrum pro studium malby z patnáctého století v jižním Nizozemsku a knížectví v Lutychu Archivováno 2008-04-16 at the Wayback Machine
  103. ^ Herbermann, Charles, ed. (1913). "Alonzo Cano" . Katolická encyklopedie. New York: Robert Appleton Company.
  104. ^ The Irish Metropolitan Magazine, Volume 3, pgs 87-92
  105. ^ Sánchez, Alfonso Emilio Pérez; Spinosa, Nicola (1992). Jusepe de Ribera, 1591-1652 / Alfonso E. Pérez Sánchez and Nicola Spinosa. New York: Metropolitní muzeum umění. ISBN  9780870996474. Citováno 2013-07-13.
  106. ^ Pacelli, Vincenzo (August 1978). "Caracciolo Studies". Burlingtonský časopis. 20 (905): 493–497, 499. JSTOR  879326.
  107. ^ Wittkower, Rudolf (1980). Art and Architecture Italy, 1600-1750. Knihy tučňáků. str. 356–358.
  108. ^ Leonetti Rodinò, M.G. (1991). Il Pio Monte della Misericordia la storia la chiesa la quadreria. Neapol.
  109. ^ Caravaggio: The Art of Realism vy John L. Varriano and Michelangelo Merisi, pgs 41 and 57
  110. ^ A Biographical and Critical Dictionary of Painters and Engravers by Michael Bryan, pg 145
  111. ^ Court, Cloister, and City by Thomas DaCosta Kaufmann, pgs 346 and 364
  112. ^ Od Filippa Lippiho po Piero Della Francesca: Fra Carnevale a výroba renesančního mistra by Keith Christiansen of the Metropolitan Museum of Art
  113. ^ Drawings by the Carricci: From British Collections edited by Clare Robertson, Catherine Whistler
  114. ^ Herbermann, Charles, ed. (1913). "Carracci". Katolická encyklopedie. New York: Robert Appleton Company.
  115. ^ European Drawings edited by J. Paul Getty Museum, pg 256
  116. ^ Herbermann, Charles, ed. (1913). "Juan Carreno de Miranda" . Katolická encyklopedie. New York: Robert Appleton Company.
  117. ^ European Art of the Fourteenth Century by Sandra Baragli, pg 290-291
  118. ^ Jaume Cascalls by Ma. Cristina Pérez Jimeno
  119. ^ NPM
  120. ^ Concise Dictionary of Women Artists edited by Delia Gaze
  121. ^ Rome edited by Marcia B. Hall, pg 291
  122. ^ Trent by John W. O'Malley, PT 144
  123. ^ The ancient art of emulation edited by Elaine K. Gazda, pgs 64-68
  124. ^ Picturing the Bible edited by Jeffrey Spier, pg 207
  125. ^ Antiquity Restored by Seymour Howard, pg 149
  126. ^ My Life by Benvenuto Cellini
  127. ^ The 100 Most Influential Painters and Sculptors of the Renaissance by Britannica Educational Publishing, pgs 292-296
  128. ^ "The Counter-Reformation and the End of the Century" by Steven F. Ostrow in Řím edited by Marcia B. Hall
  129. ^ Becoming Neapolitan by John A. Marino, pg 145
  130. ^ The Vatican - All the Paintings by Anja Grebe, pg 123
  131. ^ Ainsworth, Maryan W. (1994). Petrus Christus: Renaissance master of Bruges. New York: Metropolitní muzeum umění. ISBN  9780870996948.
  132. ^ Fifteenth and Sixteenth Century Italian Drawings in the Metropolitan Museum of Art, pgs 61-62
  133. ^ New York Magazine Sep 27, 1982
  134. ^ Art and architecture in Italy by John White, pgs 175-198
  135. ^ Catalogue of the Collection of Casts by Metropolitan Museum of Art (New York, N.Y.), Edward Robinson, pg 275
  136. ^ William Rufus by Frank Barlow, pg 116
  137. ^ Matteo Civitali: Four Major Sculptural Programmes by Steven C. Bule
  138. ^ Flemish Paintings in the Metropolitan Museum of Art, Volume 1 by Metropolitan Museum of Art, pg 119
  139. ^ The Cult of the Virgin Mary in Early Modern Germany by Bridget Heal, pgs 234-236
  140. ^ Hand, John Oliver (2005). Joos Van Cleve: The Complete Paintings. Yale University Press. p. 1. ISBN  978-0-300-10578-0.
  141. ^ The Life and Works of Giorgio Giulio Clovio, Miniaturist by John William Bradley
  142. ^ Vision and the visionary in Raphael by Christian K. Kleinbub, pgs 87-89
  143. ^ Manet/Velázquez by Gary Tinterow, pgs 407-408
  144. ^ A Record of Spanish Painting by Catherine Gasquoine Gallichan, pgs 262-264
  145. ^ Baroque Painting in Madrid: The Contribution of Claudio Coello, with a Catalogue Raisonné of His Work by Edward J. Sullivan
  146. ^ Art in Renaissance Italy, 1350-1500 by Evelyn S. Welch, pg 72
  147. ^ Howell Jolly, Penny (2004). Jan van Eyck a St. Jerome: studie vlivu Eyckian na Colantonio a Antonello da Messina v Quattrocento Neapol. Ann Arbor: University of Michigan.
  148. ^ The History of the Church in Art by Rosa Giorgi, pg 111
  149. ^ Christ at the Garden of Gesthemane at Vactican pinacoteca.
  150. ^ Herbermann, Charles, ed. (1913). "Sebastiano Conca" . Katolická encyklopedie. New York: Robert Appleton Company.
  151. ^ McClintock, John a Strong, James. Cyclopædia of Biblical, Theological, and Ecclesiastical Literature. New York, Arno Press, 1969, pg 113
  152. ^ Bryan, Michael (1886). Robert Edmund Graves (ed.). Slovník malířů a rytců, biografický a kritický (Svazek I: AK). York St. # 4, Covent Garden, Londýn; Originál z Fogg Library, Digitalized 18. května 2007: George Bell and Sons. p. 308.CS1 maint: umístění (odkaz)
  153. ^ Bryan, Michael (1886). Robert Edmund Graves (ed.). Slovník malířů a rytců, biografický a kritický (Svazek I: AK). York St. # 4, Covent Garden, Londýn; Originál z Fogg Library, Digitalized 18. května 2007: George Bell and Sons. 308–309.CS1 maint: umístění (odkaz)
  154. ^ Adani, Giuseppe (2007). Correggio pittore universale. Correggio: Silvana Editoriale.
  155. ^ Carolyn Smith, Correggio's Frescoes in Parma Cathedral, Princeton University, 1997
  156. ^ D. Ekserdjian, Correggio, Yale University Press (1997), pp.193-212.
  157. ^ Merz, Jörg Martin (2008). Pietro da Cortona a římská barokní architektura. Nové nebe; London: Yale University Press. ISBN  9780300111231.
  158. ^ Herbermann, Charles, ed. (1913). "Pietro Berrettini" . Katolická encyklopedie. New York: Robert Appleton Company.
  159. ^ Manoel da Costa Ataı́de by Adalgisa Arantes Campos (Portuguese)
  160. ^ Portugal and Brazil in Transition edited by Raymond S. Sayers, pg 293-294
  161. ^ Patrons and Painters by Francis Haskell, pgs 78-80
  162. ^ The Encyclopædia Britannica of 1910 Volume 7, pgs 329
  163. ^ The Seventh Window edited by Wim de Groot, pg 251
  164. ^ The Dutch Republic in the Seventeenth Century by Maarten Prak, pg 213
  165. ^ Flemish Art and Architecture by Hans Vlieghe, pgs 68-70
  166. ^ Herbermann, Charles, ed. (1913). "Gaspar de Crayer" . Katolická encyklopedie. New York: Robert Appleton Company.
  167. ^ Seventeenth Century Italian Drawings in the Metropolitan Museum of Art edited by Jacob Bean, pg 97
  168. ^ R. W. Lightbown, Carlo Crivelli (Yale University Press) 2004
  169. ^ The Place of Narrative by Marilyn Aronberg Lavin, pg 369
  170. ^ Farquhar, Maria (1855). R.N. Wornum (ed.). Životopisný katalog hlavních italských malířů. London: Woodfall & Kinder, Angel Court. p. 53.
  171. ^ Land of the Winged Horsemen by Thomas DaCosta Kaufmann, pgs 236-237
  172. ^ The Polish Biographical Dictionary by Sokol, Stanley S., pgs 85-86
  173. ^ Sacrilege and Redemption in Renaissance Florence by William J. Connell and Giles Constable
  174. ^ Chisholm, Hugh, ed. (1911). "Baccio d'Agnolo" . Encyklopedie Britannica (11. vydání). Cambridge University Press.
  175. ^ Locating Renaissance Art, díl 2, editoval Carol M. Richardson, str. 97-98
  176. ^ Strukturální konzervace panelových obrazů od Kathleen Dardes a Andrea Rothe
  177. ^ Životy umělců, strany 198-199
  178. ^ Malba a osvětlení v raně renesanční Florencii, editoval Laurence B. Kanter, str. 153
  179. ^ Bryan, Michael (1886). Robert Edmund Graves (ed.). Slovník malířů a rytců, biografický a kritický (Svazek I: AK). York St. # 4, Covent Garden, Londýn; Originál z Fogg Library, Digitalized 18. května 2007: George Bell and Sons. p. 392.CS1 maint: umístění (odkaz)
  180. ^ Realm of the Black Mountain od Elizabeth Roberts, str. 101-102
  181. ^ Chorvatsko vydáno společností Frances Lincoln Ltd.
  182. ^ Love Beyond Death editoval Rudolph Binion
  183. ^ Tento článek včlení text z publikace nyní v veřejná doména: Herbermann, Charles, ed. (1913). "Marco D'Oggione ". Katolická encyklopedie. New York: Robert Appleton Company.
  184. ^ Herbermann, Charles, ed. (1913). „Carlo Dolci“. Katolická encyklopedie. New York: Robert Appleton Company.
  185. ^ Muzeum Getty Archivováno 2006-09-19 na Wayback Machine
  186. ^ Rodina Glyndebourne prodá Old Master za 10 milionů £, London Evening Standard, 9. září 2009
  187. ^ „Uložená“ malba Domenichina zapůjčena Národní galerii, Guardian, 18. května 2010
  188. ^ Brigstocke, Hugh; Italské a španělské obrazy ve Skotské národní galerii, 2. vydání, 1993, Skotské národní galerie, ISBN  0903598221
  189. ^ Luigi Serra, Domenico Zampieri detto il Domenichino, Řím, 1909.
  190. ^ Domenichino, 1581–1641, exh. kočka. se záznamy o obrazech Richarda E. Speara, Řím, 1996.
  191. ^ Bluffton University
  192. ^ Munman, Robert (1985). Optické opravy ve sochařství Donatella Americká filozofická společnost, ISBN  9780871697523
  193. ^ Pope-Hennessy, John, Italská renesanční sochařství. Londýn: Phaidon, 1996.
  194. ^ St. Peter's od Keitha Millera, str. 105
  195. ^ Malba ve Španělsku od Jonathana Browna, str. 98
  196. ^ Pérez Sánchez, Alfonso E. (2000). Jerónimo Jacinto de Espinosa (1600–1667). Valencie: Museo de Bellas Artes, katallogo de la exposición. ISBN  84-482-2563-5. (Španělština)
  197. ^ Posvátné Španělsko od Ronda Kasl a Indianapolis Museum of Art, strany 75-76
  198. ^ Andrea De Marchi, Gentile da Fabriano. Un viaggio nella pittura italiana alla fine del goticoFederico Motta, 2006 (vyd. 1992).
  199. ^ Diego Velazquez a jeho díla Williama Stirling-Maxwella, str. 17
  200. ^ Posvátné Španělsko: umění a víra ve španělském světě, Ronda Kasl a muzeum umění v Indianapolis, str. 290
  201. ^ Pietro Da Cortona a římská barokní architektura od Jörga Martina Merze a Pietra (da Cortona), str. 193
  202. ^ Vytvoření Augustina E. L. Saakem, str. 185
  203. ^ Cosimo Fanzago a neapolský mramorový dekor sedmnáctého století (svazek 1.2.) Fred Brauen a Cosimo Fanzago
  204. ^ Asia in the Making of Europe, svazek 2, část 1, Donald Frederick Lach, str. 69
  205. ^ Martín González, Juan José, El escultor Gregorio Fernández. Madrid. Ministerio de cultura. 1980.
  206. ^ Otero Túñez, Ramón, Evolución estilística de Gregorio Fernándezv Boletín de la Universidad de Santiago. 1957.
  207. ^ Río y de la Hoz, Isabel del, Gregorio Fernández y su escuela. Cuadernos de Arte Español. Madrid. Historia 16. 1991
  208. ^ Posvátný realismus, Noël Maureen Valis, strany 58-59
  209. ^ Evropské umění šestnáctého století od Stefana Zuffiho, str. 292
  210. ^ Gaudenzio Ferrari od Ethel Halsey
  211. ^ Římské barokní sochařství podle Jennifer Montagu
  212. ^ Země a oheň upravili Bruce Boucher a Peta Motture z Victoria and Albert Museum
  213. ^ PD-icon.svg Herbermann, Charles, ed. (1913). "Domenico Feti". Katolická encyklopedie. New York: Robert Appleton Company.
  214. ^ Art UK "Vaše obrazy"
  215. ^ Sheltering Art od Rochelle Ziskin, str. 23
  216. ^ Historický slovník rokokového umění Jennifer D. Milam, str. 106
  217. ^ Joseph Anton Feuchtmayer Ulrich Knapp (Stadler, 1996) (německy)
  218. ^ Stránka na téma Juan de Flandes v Národní galerii umění ve Washingtonu
  219. ^ Renesance na severu od Metropolitního muzea umění, str. 43
  220. ^ Bryanův slovník malířů a rytců, svazek 2 od Michaela Bryana a George Charlese Williamsona, str. 171–172
  221. ^ Tento článek včlení text z publikace nyní v veřejná doména: Herbermann, Charles, ed. (1913). "Bertholet Flemael ". Katolická encyklopedie. New York: Robert Appleton Company.
  222. ^ Národní muzeum žen v umění
  223. ^ Historie sochařství Harolda North Fowlera, str. 343
  224. ^ Španělsko Peter Edward Russell, str. 230
  225. ^ Chisholm, Hugh, ed. (1911). „Foucquet, Jean“. Encyklopedie Britannica (11. vydání). Cambridge University Press.
  226. ^ Herbermann, Charles, ed. (1913). „Jehan Fouquet“. Katolická encyklopedie. New York: Robert Appleton Company.
  227. ^ Webové stránky Institute for Advanced Studies
  228. ^ Zuggi, Stefano (1991). Piero della Francesca. Milán.
  229. ^ Sienský malíř Trecento Bartolo Di
  230. ^ Bryan, Michael (1886). Robert Edmund Graves (ed.). Slovník malířů a rytců, biografický a kritický (Svazek I: AK). York St. # 4, Covent Garden, Londýn; Originál z Fogg Library, Digitalized 18. května 2007: George Bell and Sons. p. 88.CS1 maint: umístění (odkaz)
  231. ^ Národní galerie UK
  232. ^ Informace o kostele a muzeu Santa Croce
  233. ^ Článek Fede Galizia z Virtuální knihovny v The Ringling Museum of Art
  234. ^ Sixtinská kaple od Paula Schubringa, str
  235. ^ Od Filippo Lippiho po Piero Della Francesca, editoval Keith Christiansen z Metropolitního muzea umění, str. 280
  236. ^ Italian Art, 1500-1600 od Roberta Kleina a Henri Zernera, str. 76
  237. ^ Martini, Alberto, Rané dílo Bartolomeo della Gatta„The Art Bulletin, sv. 42, č. 2 (červen 1960), 133-141.
  238. ^ "Getty Museum biografie na Gatti". Archivovány od originál dne 29. 10. 2013. Citováno 2013-10-26.
  239. ^ Malíři reality editovali Andrea Bayer a Mina Gregori ve spolupráci s Metropolitním muzeem umění, strany 149-150, 203 a 238
  240. ^ Stránka University of Southern California Archivováno 06.02.2012 na Wayback Machine
  241. ^ Národní galerie (UK)
  242. ^ Bissell, R. Ward. Artemisia Gentileschi and the Authority of Art, Penn State Press, 2001 ISBN  0-271-02120-9
  243. ^ Řím Christopher Woodward, str. 60
  244. ^ Antonio Gherardi, malíř a architekt pozdního baroka v Římě Thomas C. Pickrel a Antonio Gherardi
  245. ^ Brány ráje od Gary M. Radke a Andrew Butterfield
  246. ^ Feud, který zažehl renesanci Paul Robert Walker
  247. ^ Katedrála a občanský rituál v pozdně středověké a renesanční Florencii od Marice Tacconi, str. 159–161
  248. ^ Herbermann, Charles, ed. (1913). „Lorenzo di Cione Ghiberti“. Katolická encyklopedie. New York: Robert Appleton Company.
  249. ^ Christian Rome J. W. Cruickshank a A. M. Cruickshank, str. 157
  250. ^ Santi, Bruno (2001). „Ghirlandaio“. I protagonisti dell'arte italiana. Florence: Scala.
  251. ^ Slovník umělkyň, svazek 1, s. 584-585
  252. ^ Passeri, Giovanni Battista (1742). Vite de pittori, sochaři a architekti: che anno lavorato v Římě, morti dal 1641 fino al 1673. Natale Bariellini, Mercante di Libri a pasquino.
  253. ^ Severní renesanční umění, 1400-1600, editoval Wolfgang Stechow, strany 15-18
  254. ^ Rané nizozemské malby, str. 100–134
  255. ^ Campbell, Lorne. Nizozemské obrazy z patnáctého století. Londýn, Národní galerie. New Haven: Yale University Press, 1998. ISBN  0-300-07701-7
  256. ^ Barokní nové světy, editovali Lois Parkinson Zamora a Monika Kaup, str. 78
  257. ^ de Figueiredo, José, „O Pintor Nuno Gonçalves“, Lisabon, J. Figueiredo, 1910, svazek 1.
  258. ^ Muzea ve Florencii - kaple Magi
  259. ^ Tento článek včlení text z publikace nyní v veřejná doména: Chisholm, Hugh, ed. (1911). "Gozzoli, Benozzo ". Encyklopedie Britannica (11. vydání). Cambridge University Press.
  260. ^ Grunewaldova galerie
  261. ^ Bazilika svatého Petra
  262. ^ Christiane Hertel, Pygmalion v Bavorsku: Sochař Ignaz Günther a teorie estetického umění osmnáctého století (University Park, PA, 2011).
  263. ^ Dopisy Petra Damiána, poznámka pod čarou na straně 55
  264. ^ A b Křesťanství a revoluční Evropa, 1750-1830, Nigel Aston, str. 46
  265. ^ Vášnivý majetek víry: Rodina Jacoba Guenthera, 1725-1994, Robert Glen Guenther, str. 4
  266. ^ Příběh Sevilly od Waltera Matthewa Gallichana a Catherine Gasquoine Hartleyové, str. 96
  267. ^ Oxfordský slovník umění upravil Ian Chilvers, str. 336
  268. ^ Tento článek včlení text z publikace nyní v veřejná doména: Herbermann, Charles, ed. (1913). "Francisco Herrera ". Katolická encyklopedie. New York: Robert Appleton Company.
  269. ^ Rané holandské malby od Johna Olivera Handa
  270. ^ Durer to Veronese od Jill Dunkerton, Susan Foister a Nicholas Penny, str. 80
  271. ^ Vlámské umění a architektura Hans Vlieghe, str. 80
  272. ^ „Jan Janssens na vlaamsekunstcollectie.be“. Archivovány od originál dne 10.11.2014. Citováno 2013-11-19.
  273. ^ Slovník životopisných odkazů od Lawrencea Barnetta Phillipse, str. 40
  274. ^ Bryanův slovník malířů a rytců, svazek 1, autor: Michael Bryan a George Charles Williamson, str. 36
  275. ^ Katolická encyklopedie
  276. ^ Pygmalion v Bavorsku od Christiane Hertel a Ignaz Günther, str. 14
  277. ^ Balthasar Neumann, Abteikirche Neresheim Christian Norberg-Schulz a Peter Walser
  278. ^ Kult Panny Marie v raném novověku v Německu, Bridget Heal, str. 67
  279. ^ Herbermann, Charles, ed. (1913). „Adam Krafft“. Katolická encyklopedie. New York: Robert Appleton Company.
  280. ^ Italské kresby sedmnáctého století v Metropolitním muzeu umění, editoval Jacob Bean, strany 194-197
  281. ^ Herbermann, Charles, ed. (1913). „Giovanni Lanfranco“. Katolická encyklopedie. New York: Robert Appleton Company.
  282. ^ Ikonografie a ikonologie náboženských obrazů Georgese de La Tour, 1624-1650, svazek 31, autor: Stuart McClintock
  283. ^ Thuilier, Jacques. Georges de La Tour, Flammarion, 1992
  284. ^ „Francesco Laurana.“ Grove Art, Oxford University Press. Web. 16. května. 2011.
  285. ^ „Francesco Laurana.“ Encyklopedie Britannica. Encyklopedie Britannica online. Encyklopedie Britannica, 2011. Web. 16. května. 2011.
  286. ^ „LAURANA, Francesco.“ Treccani, il portale del sapere. Web. 16. května. 2011.
  287. ^ Bible a její přepisy Piero Boitani, str. 76
  288. ^ Vatikánské sbírky Metropolitního muzea umění, str. 216
  289. ^ Krutost a utopie, str. 59
  290. ^ Gift of Angels od University of Arizona Press, str. 115
  291. ^ Gerhard Bissell, Pierre Le Gros 1666–1719, Reading (Si Vede) 1997 (v němčině), ISBN  0-9529925-0-7
  292. ^ Řím ve věku osvícení od Hannse Grossa, strany 332, 335, 339-341, 354 a 357
  293. ^ Bryan, Michael (1889). Walter Armstrong a Robert Edmund Graves (ed.). Slovník malířů a rytců, biografický a kritický (Svazek II L-Z). York St. # 4, Covent Garden, Londýn; Originál z Fogg Library, Digitalized 18. května 2007: George Bell and Sons. p. 52.CS1 maint: umístění (odkaz)
  294. ^ Herbermann, Charles, ed. (1913). „Filippo Lippi“. Katolická encyklopedie. New York: Robert Appleton Company.
  295. ^ Fra Filippo Lippi od Megan Holmes, strany 10-11
  296. ^ Herbermann, Charles, ed. (1913). „Filipínský lippi“. Katolická encyklopedie. New York: Robert Appleton Company.
  297. ^ Místo vyprávění Marilyn Aronberg Lavin, str. 222-226
  298. ^ Stránka Museo del Prado na něm (španělsky)
  299. ^ Vyzařující úsporná opatření od Melisy Jeanette Ramos-Palermo, str. 31
  300. ^ El pintor Alejandro de Loarte autor Antonio Méndez Casal (španělsky)
  301. ^ "Národní muzeum žen v umění". Archivovány od originál dne 25.06.2011. Citováno 2013-05-01.
  302. ^ Cesta tří králů od Richarda C. Trexlera, str. 134
  303. ^ Zvyšování říše editovali Ondina E. Gonzâalez a Bianca Premo, strany 17-18
  304. ^ Frugoni, Chiara (2010). Pietro e Ambrogio Lorenzetti. Florencie: Le Lettere.
  305. ^ Perzistence alegorie podle Jane K. Brown, strany 19-24 a 36-37
  306. ^ Renaissance to Rococo editoval Eric Zafran, str. 140
  307. ^ Lorenzo Lotto: Znovuobjevený mistr renesance, autor: David Alan Brown, Peter Humfrey a Mauro Lucco, s příspěvky Augusto Gentili a kol. Washington, D.C .: Katalog výstavy v Národní galerii umění; New Haven: Yale University Press, 1997.
  308. ^ Berenson, Bernard - Lorenzo Lotto; Phaidon Press
  309. ^ Humfrey, Peter - Lorenzo Lotto; New Haven, Yale University Press, 1997; ISBN  0-300-06905-7
  310. ^ "Bernardino Luini | Panna a dítě se svatým Janem | NG3935 | Národní galerie, Londýn". Nationalgallery.org.uk. Archivovány od originál dne 19. 06. 2009. Citováno 2013-07-23.
  311. ^ Herbermann, Charles, ed. (1913). „Bernardino Luini“. Katolická encyklopedie. New York: Robert Appleton Company.
  312. ^ Tento článek včlení text z publikace nyní v veřejná doména: Herbermann, Charles, ed. (1913). "Benedetto da Majano ". Katolická encyklopedie. New York: Robert Appleton Company.
  313. ^ Renesanční portrét upravili Keith Christiansen a Stefan Weppelmann
  314. ^ BENEDETTO DA MAIANO: FLORENTINSKÝ SOCHAŘ NA PRAZE VYSOKÉ RENESANCE Doris Carl)
  315. ^ Cendali, Lorenzo (1926). Giuliano e Benedetto da Maiano. Sancasciano.
  316. ^ von Fabriczy, Cornelius (1903). „Giuliano da Maiano“. Jahrbuch der Preußischen Kunstsammlungen. 24.
  317. ^ Malba ve Španělsku od Jonathana Browna, str. 88
  318. ^ Záznam španělského malířství od Catherine Gasquoine Gallichan, str. 256
  319. ^ Gelfand, Laura D .; Nizozemské zbožné diptychy z patnáctého století; Počátky a funkce, 1994, Disertační práce[trvalý mrtvý odkaz ], Case Western Reserve University.
  320. ^ Snyder, James; Umění severní renesance, 1985, Harry N. Abrams, ISBN  0-13-623596-4
  321. ^ Kleiner, Fred S. Gardner's Art Through the Ages, 13. vydání
  322. ^ Pracovní prostor Franka Stelly, str. 43
  323. ^ Herbermann, Charles, ed. (1913). „Carlo Maratta“. Katolická encyklopedie. New York: Robert Appleton Company.
  324. ^ Juan Martínez Montañés; Sevillský sochař podle Beatrice Gilman Proske (Hispanic Society of America, 1967)
  325. ^ Lima od Jamese Higginse, str. 59
  326. ^ Sevilla, Cordoba a Granada od Elizabeth Nash, str. 22
  327. ^ Herbermann, Charles, ed. (1913). „Juan Martínez Montañés“. Katolická encyklopedie. New York: Robert Appleton Company.
  328. ^ Herbermann, Charles, ed. (1913). "Simone Martini". Katolická encyklopedie. New York: Robert Appleton Company.
  329. ^ John T. Spike, Masaccio, Rizzoli libri illustrati, Milán 2002 ISBN  88-7423-007-9
  330. ^ Malířské osvícení od Thomase DaCosty Kaufmanna
  331. ^ Giorgi, Rosa (2006). Saints: A Year in Faith and Art. Harry N. Abrams.
  332. ^ Renesanční umění Geraldine A Johnson, str. 41-42
  333. ^ Olson, Roberta J. M. Italská renesanční sochařství.
  334. ^ Renaissance to Rococo editoval Eric Zafran a Joseph Baillio, str. 56
  335. ^ Herbermann, Charles, ed. (1913). „Pietro Francesco Mazzuchelli“. Katolická encyklopedie. New York: Robert Appleton Company.
  336. ^ Herbermann, Charles, ed. (1913). „Hans Memling“. Katolická encyklopedie. New York: Robert Appleton Company.
  337. ^ de Vos, Dirk (1994). Hans Memling: The Complete Works. Harry N Abrams. ISBN  978-0-8109-3649-2.
  338. ^ Rané nizozemské malby, str. 135-143
  339. ^ Florentská muzea
  340. ^ Pedro de Mena, španělský sochař ze sedmnáctého století Janet A. Anderson a Pedro de Mena
  341. ^ Historie evropského a amerického sochařství od Chandlera Rathfona Posta, str. 75–76
  342. ^ Panorama osvícení od Dorindy Outramové, str. 310
  343. ^ Herbermann, Charles, ed. (1913). „Anthon Rafael Mengs“. Katolická encyklopedie. New York: Robert Appleton Company.
  344. ^ Juan de Mesa: escultor de imaginería, 1583–1627 José Hernández Díaz (Excma. Diputación Provincial de Sevilla, 1983)
  345. ^ Posvátné Španělsko Ronda Kasl a Muzeum umění v Indianapolis
  346. ^ Barbera, Giocchino (2005). Antonello da Messina, sicilský renesanční mistr (katalog výstavy). New York: Metropolitní muzeum umění Yale University Press.
  347. ^ Děti zaslíbení od Lorenza Polizzotta, str. 104–105
  348. ^ „Dějiny“ církve v umění Rosa Giorgi, str. 122
  349. ^ Graham-Dixon, Andrew (2008). Michelangelo a Sixtinská kaple. Londýn: Weidenfeld & Nicolson. ISBN  978-0-297-85365-7.
  350. ^ Herbermann, Charles, ed. (1913). „Michelozzo di Bartolommeo“. Katolická encyklopedie. New York: Robert Appleton Company.
  351. ^ Caplow, Harriet McNeal. Michelozzo, 2 obj. New York: Garland, 1977.
  352. ^ Passeri, Giovanni Battista (1742). Vite de pittori, sochaři a architekti: che anno lavorato v Římě, morti dal 1641 fino al 1673. Natale Bariellini, Mercante di Libri a pasquino.
  353. ^ Sacred Power, Sacred Space od University of Minnesota, str. 106
  354. ^ Der Maler Josef Ignaz Mildorfer 1719–1775. [Ilustr.] - [Innsbruck 1967.] II, 156, XXIV Bl. 4 ° [Maschinschr.] Elisabeth Payer (německy)
  355. ^ Malířské osvícení od Thomase DaCosty Kaufmanna, str. 24
  356. ^ Místo baziliky svatého Petra
  357. ^ Kenneth Kreitner (1995), „Hudba v průvodu Božího těla v Barceloně patnáctého století“, Historie staré hudby, 14, 199.
  358. ^ Andrea de Marchi (2003), "Mystické ukřižování na Princetonu a důkazech o sienském vzdělávání Joan Rosató ", Záznam muzea umění na Princetonské univerzitě, 62, 40.
  359. ^ Lorenzo Monaco od Angela Tartuferiho a Daniely Parenti
  360. ^ Florence and Her Treasures od Herberta Millingchampa Vaughana, strany 115, 120, 229 a 232
  361. ^ Fusco, Peter. "Inventář Pierra-Etienna Monnota po smrti", Antologia de Belle Arti, nová série 33/34, 1988.
  362. ^ Pierre-Etienne Monnot (1657–1733): l'itinéraire d’un sochař franc-comtois de Rome à Cassel, au XVIIIe siècle,. Katalog výstav, Musée des Beaux-Arts, Lons-le-Saunier (červen – září 2001)
  363. ^ Enggass, Robert. 1976. Socha raného osmnáctého století v Římě, ilustrovaný katalog Raisonné (Pennsylvania State University Press)
  364. ^ Architektura italské renesance od Jacoba Burckhardta, strany 245 a 267-268
  365. ^ Historická příručka italského sochařství od Charlese Callahana Perkinsa
  366. ^ Il Riposo od Raffaella Borghiniho
  367. ^ „Odkaz na on-line životopis Baccio a Raffaello da Montelupo od Vasariho Vite". Archivovány od originál dne 06.06.2007. Citováno 2013-06-22.
  368. ^ Kontroverze renesančního umění od Alexandra Nagela, str. 143
  369. ^ Blake Wilk, Sarah (1987). „Recenze Sheily ffolliott, Občanské sochařství v renesanci: Fontány Montorsoli v Messině [recenze knihy]“. Renaissance Quarterly: 114–116.
  370. ^ Malba ve Španělsku od Jonathana Browna, str. 44-45
  371. ^ Herbermann, Charles, ed. (1913). „Luis de Morales“. Katolická encyklopedie. New York: Robert Appleton Company.
  372. ^ The Glora of Venice upravil Jane Martineau a Andrew Robinson, str. 469
  373. ^ Honor, Hugh: The Companion Guide to Venice (2. vydání, Londýn, 1977)
  374. ^ Semenzato, Camillo: La scultura veneta del seicento e del settecento (Alfieri, Benátky, 1966) (viz str. 62–5 a obr. 202–15 o G M. Morlaiterovi a str. 63 a obr. 205 o kostele)
  375. ^ Giovanni Maria Morlaiter: ein venezianischer Bildhauer des 18. Jahrhunderts Anton Ress a Saskia Ress-Durian
  376. ^ Herbermann, Charles, ed. (1913). „Bartolomé Esteban Murillo“. Katolická encyklopedie. New York: Robert Appleton Company.
  377. ^ Život Bartolomé E. Murilla od Bartolomé Estebana Murilla a Edwarda Daviese
  378. ^ Chisholm, Hugh, ed. (1911). „Muziano, Girolamo“. Encyklopedie Britannica (11. vydání). Cambridge University Press.
  379. ^ Řím editoval Marcia B. Hall, str. 263
  380. ^ Sicílie od Dany Facarosové a Michaela Paulse, str. 39
  381. ^ Sicilia Andrea Caizzi
  382. ^ Smith, Robert C. (1973) Nicolau Nasoni (1691–1773); Livros Horizonte, Lisabon.
  383. ^ Portugalský institut pro architektonické dědictví (v portugalštině) Archivováno 2012-03-17 na Wayback Machine
  384. ^ Portugalsko a Brazílie v Transition, editoval Raymond S. Sayers, str. 274-275
  385. ^ Historie neslyšících Odhaleno editoval John V. Van Cleve, str. 9
  386. ^ Příběhy španělských umělců do Goyy od Sira Williama Stirlinga Maxwella, strany 18-28
  387. ^ Juan Fernández Navarrete, El Mudo (1540–1579): dvorní malíř španělského Filipa II. Carmen T. Ruiz-Fischler
  388. ^ Herbermann, Charles, ed. (1913). „Juan Fernández Navarrete“. Katolická encyklopedie. New York: Robert Appleton Company.
  389. ^ Sběratelská skříňka od University of Massachusetts Press, str. 94-96
  390. ^ Jezuité II od Johna W. O'Malleye, str. 158
  391. ^ Frans Baudouin, „Neefs [Neeffs],“ Grove Art Online, Oxford University Press, [zpřístupněno 26. listopadu 2007].
  392. ^ Farquhar, Maria (1855), Ralph Nicholson Wornum (vyd.), Životopisný katalog hlavních italských malířů, Woodfall & Kinder, Angel Court, Skinner Street, Londýn; Digitized by Googlebooks from Oxford University copy on June 27, 2006, str. 112
  393. ^ Malba od Patrizie Cavazzini, str. 41
  394. ^ Bailey, Gauvin A. „Vytváření globálního uměleckého jazyka v pozdně renesančním Římě: umělci ve službách zámořských misí, 1542–1621“, s. 21
  395. ^ Starověký a moderní nábytek a práce se dřevem v South Kensington Museum upravil South Kensington Museum, str. 234
  396. ^ Condorelli, Adele, Precisazioni su Dello Delli e su Nicola Fiorentino, Commentari 19/3 (1968), 197-211.
  397. ^ Josefa de Obidos; Národní muzeum žen v umění (USA) (1997). Posvátný a světský: Josefa de Óbidos z Portugalska. Ministério da Cultura, Gabinete das Relações Internacionais. ISBN  978-972-758-005-7. Citováno 2013-03-29.
  398. ^ Slovník ženských umělkyň, svazek 1, editoval Delia Gaze, str. 202-203
  399. ^ Brooklynské muzeum pro Vincenza Onofriho
  400. ^ Rosalba D'Amico, Vincenzo Onofri v San Petroniu, „Strenna Storica Bolognese“, XLI, 1991
  401. ^ Herbermann, Charles, ed. (1913). „Gilles-Marie Oppenordt“. Katolická encyklopedie. New York: Robert Appleton Company.
  402. ^ Dekorativní hry od Jean-Françoise Bédarda a Gilles-Marie Oppenorda
  403. ^ Historie sochařství Harolda North Fowlera, str. 340
  404. ^ Charles Deering a Ramon Casas / Charles Deering Y Ramon Casas od Isabel Coll i Mirabent, str. 149
  405. ^ Muzeum Getty - Ottoni Archivováno 07.10.2012 na Wayback Machine
  406. ^ Komentovaný obrázek jeho sochy sv. Judy na Georgia Regents University Archivováno 16. 07. 2010 na Wayback Machine
  407. ^ „Oxfordské dějiny západního umění editoval Martin Kemp, str. 232
  408. ^ Priscilla E. Muller, Francisco Pacheco (Hispanic Society of America)
  409. ^ Malba ve Španělsku od Jonathana Browna, strany 250-252
  410. ^ Umění fresky ve středověku a renesanci podle Mary Philadelphia Merrifield, str. 69]
  411. ^ Malba v renesanční Sieně str. 168-242
  412. ^ Diana Norman, Malba v pozdně středověké a renesanční Sieně(New Haven: Yale University Press, 2003), 212.
  413. ^ de Castris, Pierluigi Leone (2003). Parmigianino e il manierismo europeo. Cinisello Balsamo: Silvana editoriale. 236–237. ISBN  978-88-8215-481-3.
  414. ^ Hooper, John (6. ledna 2010). „Záhadný úsměv Mony Lisy od Leonarda da Vinciho jako znamení špatného zdraví“. Opatrovník.
  415. ^ Anello, Laura (5. ledna 2010). „Il colesterolo di Monna Lisa“. La Stampa. Archivovány od originál dne 1. března 2012. Citováno 4. května 2013.
  416. ^ Garibaldi, Vittoria (2004). „Perugino“. Pittori del Rinascimento. Florence: Scala.
  417. ^ Herbermann, Charles, ed. (1913). "Baldassare Peruzzi". Katolická encyklopedie. New York: Robert Appleton Company.
  418. ^ Sv. Peter ve Vatikánu editoval William Tronzo, str. 83-85
  419. ^ Znaky a symboly v křesťanském umění od G. Fergusona
  420. ^ Florence editoval Gene A. Brucker, str. 46
  421. ^ Encyklopedie dekorativního umění v Grove, svazek 2, editoval Gordon Campbell, str. 204
  422. ^ Umění a architektura v Itálii, 1600-1750, svazek 3, Rudolf Wittkower, str. 88-89
  423. ^ The Glory of Venice upravil Jane Martineau a Andrew Robison, str. 473
  424. ^ „Isabella Piccini a Angela Baroni, rytci z 18. století“. Grafika. 9. listopadu 2017. Citováno 4. prosince 2018.
  425. ^ Encyklopedie dekorativního umění v Grove, svazek 2, editoval Gordon Campbell, str. 211-212
  426. ^ Herbermann, Charles, ed. (1913). "Pichler". Katolická encyklopedie. New York: Robert Appleton Company.
  427. ^ Italské obrazy Federica Zeriho a Elizabeth E. Gardnerové, strany 81-83
  428. ^ Malba v renesanční Sieně 1420-1500 Metropolitním muzeem umění, str. 138-167
  429. ^ Vídeň od Nicholase Parsonse, strany 24 a 147
  430. ^ Evropské umění šestnáctého století od Stefana Zuffiho, strany 8-9
  431. ^ „Katedrála v Sieně“. Archivovány od originál dne 11. 11. 2011. Citováno 2013-04-28.
  432. ^ Západní dekorativní umění editoval Rudolf Distelberger, str. 124-125
  433. ^ Národní galerie (UK)
  434. ^ Renaissance Rivals od Rony Goffen, strany 227-262
  435. ^ Životopisný slovník Josepha Strutta
  436. ^ Obrazy Giacoma Del Po Donald Neil Rabiner
  437. ^ Slovník ženských umělkyň, svazek 1, editoval Delia Gaze, str. 61
  438. ^ Court, Cloister, and City, Thomas DaCosta Kaufmann, str. 270
  439. ^ Pietas Austriaca, Anna Coreth, str
  440. ^ Evropské umění patnáctého století od Stefana Zuffiho, str. 339
  441. ^ Bratři Pollaiuolo od Alison Wrightové
  442. ^ Cesati, Franco (2002). Le chiese di Firenze. Řím: Newton Compton.
  443. ^ 1994). Pontormo e Rosso, la "Maniera moderna" v Toscaně.
  444. ^ Metropolitní muzeum umění
  445. ^ D’Adda, R. (2004). Pontormo. Milan: Rizzoli / Skira. 98–99.
  446. ^ Článek BBC
  447. ^ Blunt, Anthony (1966). Obrazy Nicolase Poussina: Kritický katalog. Londýn: Phaidon. OCLC  349831
  448. ^ Gietmann, G. (1913). „Andreas Pozzo“. V Herbermann, Charles (ed.). Katolická encyklopedie. New York: Robert Appleton Company.
  449. ^ Oficiální stránky Církve
  450. ^ James Clifton, „Fresky Mattia Pretiho pro brány města Neapol“ Bulletin umění (1994), 479-501
  451. ^ Spiku, Johne (1997). Mattia Preti a Gregorio Preti a Taverna. Catalogo completo delle opere. Centro Di.
  452. ^ Sante Guido, Giuseppe Mantella, „Mattia Preti e la volta della Chiesa Conventuale di San Giovanni Battista a La Valletta: documenti e testimonianze 1661–2011 per il 350 ° anniversario dell'inizio lavori“ in I BENI CULTURALI, v. XIX - 3, n. 3 maggio-giugno 2011 (2011), s. 7-28.
  453. ^ „Stránka Mattia Preti na oficiálních stránkách Katedrály sv. Jana“. Archivovány od originál dne 19. 10. 2013. Citováno 2013-10-18.
  454. ^ Bryan, Michael (1889). Walter Armstrong a Robert Edmund Graves (ed.). Slovník malířů a rytců, biografický a kritický. II L-Z. York St. No. 4, Covent Garden, Londýn; Originál z Fogg Library, Digitalized 18. května 2007: George Bell and Sons. p. 329.CS1 maint: umístění (odkaz)
  455. ^ Korunovace Panny Marie od Enguerrand Quarton od Laury M. McCallum
  456. ^ Walther, Ingo F. a vlk, Norbert, Mistrovská díla osvětlení; pp 360–61; 2005, Taschen, Köln; ISBN  3-8228-4750-X
  457. ^ Locating Renaissance Art, díl 2, editoval Carol M. Richardson
  458. ^ Herbermann, Charles, ed. (1913). „Jacopo Della Quercia“. Katolická encyklopedie. New York: Robert Appleton Company.
  459. ^ Bethell, Leslie. Cambridge historie Latinské Ameriky, Cambridge University Press (1995), s. 742. ISBN  0-521-24516-8.
  460. ^ Art and Architecture of Viceregal Latin America 1521-1821 by Kelly Donahue-Wallace
  461. ^ Telč Historické památky ve městě a okolí, str. 31
  462. ^ Český jezuitský web
  463. ^ Raphael Renoirovi, editoval Stijn Alsteens, strany 24-26
  464. ^ Římská barokní socha od Jennifer Montagu
  465. ^ H. Westin, Robert (1974). „Smrt sv. Cecílie Antonia Raggiho“. Umělecký bulletin. 56 (3): 422–429. doi:10.2307/3049268. JSTOR  3049268.
  466. ^ Kultura a zvyky Chorvatska, str. 205
  467. ^ Umělecký fakt
  468. ^ Proměnění Páně ve Vatikánském muzeu
  469. ^ Preimesberger, Rudolf (2011). Paragons a Paragone: Van Eyck, Raphael, Michelangelo, Caravaggio, Bernini. Publikace Getty. ISBN  9780892369645.
  470. ^ Cavalli, Gian Carlo (ed.)Guido Reni exh. kočka. Bologna 1954
  471. ^ Guido Reni 1575–1642 (katalog výstavy Pinacoteca Nazionale, Bologna; Muzeum umění v okrese Los Angeles; Kimbell Art Museum, Fort Worth) Bologna 1988
  472. ^ Pepř, Stephen, Guido Reni, Oxford 1984
  473. ^ Metropolitní muzeum umění
  474. ^ Brown, Jonathan. (1973). Jusepe de Ribera: tisky a kresby; [katalog výstavy] Muzeum umění, Princetonská univerzita, říjen – listopad 1973. Princeton, N.J .: Princeton University. OCLC  781367 standardní práce na jeho tiscích a kresbách.
  475. ^ Sánchez, Alfonso E. Pérez (1992). Jusepe de Ribera, 1591-1652. Metropolitní muzeum umění. ISBN  9780870996474.
  476. ^ Williamson, Mark A. „Mučednické obrazy Jusepe de Ribera: Katarze a transformace“; PhD disertační práce, Binghamton University, Binghamton, New York 2000
  477. ^ Iberia and the Americas editoval J. Michael Francis, str. 96
  478. ^ Kulturní stránka Itaú
  479. ^ Dějiny církve v umění od Rosy Giorgi, str. 346
  480. ^ The Glory of Venice upravil Jane Martineau a Andrew Robison, strany 71-81
  481. ^ Osvald Sirén, Giuliano, Pietro a Giovanni da Rimini, Burlington Magazine, 1916.
  482. ^ Ripanda, Jacopo, Stručný slovník umění Grove
  483. ^ Bryan, Michael (1889). Walter Armstrong a Robert Edmund Graves (ed.). Slovník malířů a rytců, biografický a kritický (Svazek II L-Z). York St. # 4, Covent Garden, Londýn; Originál z Fogg Library, Digitalized 18. května 2007: George Bell and Sons. p. 388.CS1 maint: umístění (odkaz)
  484. ^ Slovinské ministerstvo kultury registr národního dědictví referenční číslo ešd 3502
  485. ^ Francesco Robba a benátské barokní sochařství z osmnáctého století; Nakladatelství Rokus Ltd., Lublaň, Slovinsko; ISBN  961-209-160-9
  486. ^ Luca Della Robbia od L. Burlamacchiho (marchesa.)
  487. ^ Herbermann, Charles, ed. (1913). „Lucia di Simone Robbia“. Katolická encyklopedie. New York: Robert Appleton Company.
  488. ^ Dějiny umění pro začátečníky a studenty, Clara Erskine Clement Waters, str. 220
  489. ^ Italská a španělská sochařství od Peggy Anne Fogelmanové a Petera Fusca, strany 344-350
  490. ^ Sbírka středověkých a renesančních obrazů od Fogg Art Museum, str. 156-158
  491. ^ Claudio Rendina, Enciclopedia di Roma, Newton Compton, Řím.
  492. ^ Řím editoval Marcia B. Hall, strany 64-65 a 83
  493. ^ Vrcholné renesanční umění ve St. Peter's and the Vatican George L. Hersey, str. 36
  494. ^ Blumenthal, Arthur R. (2001). Cosimo Rosselli Malíř Sixtinské kaple. Winter Park: Muzeum výtvarného umění Cornell.
  495. ^ Herbermann, Charles, ed. (1913). „Cosimo Rosselli“. Katolická encyklopedie. New York: Robert Appleton Company.
  496. ^ Herbermann, Charles, ed. (1913). „Antonio di Matteo di Domenico Rosselino“. Katolická encyklopedie. New York: Robert Appleton Company.
  497. ^ Herbermann, Charles, ed. (1913). „Bernardo Rosselino“. Katolická encyklopedie. New York: Robert Appleton Company.
  498. ^ Budova renesanční Florencie od Richarda A. Goldthwaiteho
  499. ^ Leo Planiscig. Bernardo und Antonio RossellinoVídeň: Anton Schroll, 1942.
  500. ^ Umění a architektura v Itálii, 1600-1750 Rudolfa Wittkowera, strany 55 a 63
  501. ^ H. N. Franz-Duhme, Rossi [Rubeis], Angelo de, v: Oxford Art Online
  502. ^ „Web katedrály svatého Bava“. Archivovány od originál dne 2013-06-13. Citováno 2013-04-28.
  503. ^ Rynck, Patrick (2005). Katedrála Panny Marie v Antverpách. Gent: Ludion. ISBN  90-5544-580-0.
  504. ^ Řím ve věku osvícení Hanns Gross, str. 358
  505. ^ Enggass, Robert (1974). "Rusconi a Raggi v Sant'Ignazio". Burlingtonský časopis: 258–63.
  506. ^ Judaismus a křesťanské umění editovali Herbert L. Kessler a David Nirenberg, str. 97
  507. ^ Historie sochařství Harolda North Fowlera, str. 253
  508. ^ Guillem Sagrera Joana Ma Palou I Sampol a Joana Ma Palou I Sampol (Ajuntament de Palma, 1985)
  509. ^ Bryanův slovník malířů a rytců, svazek 5, Michael Bryan a George Charles Williamson, strany 9-10
  510. ^ Francisco Salzillo od Enrique Pardo Canalís
  511. ^ Gospel Figures in Art od Stefana Zuffiho, str. 262
  512. ^ „Zdroj v polském jazyce“. Archivovány od originál dne 2015-09-23. Citováno 2013-04-18.
  513. ^ Evropské umění sedmnáctého století od Rosy Giorgi, str. 322
  514. ^ Španělská města a španělské obrázky od Marguerite Tollemache, str. 180
  515. ^ Florencie Michael Levey, str. 261
  516. ^ Chisholm, Hugh, ed. (1911). „Sansovino, Andrea Contucci del Monte“. Encyklopedie Britannica. 24 (11. vydání). Cambridge University Press. p. 183.
  517. ^ Huntley, George Haydn (1971). Andrea Sansovino, sochař a architekt italské renesance. ISBN  978-0-8371-5609-5.
  518. ^ Italská socha renesance od Lucy Jane Freemanové, strany 137-141
  519. ^ Rendina, Claudio (2000). La grande Enciclopedia di Roma. Řím: Newton Compton.
  520. ^ Deborah Howard. Jacopo Sansovino Architecture and Patronage in Renaissance Venice. Yale University Press 1975.
  521. ^ Těla Inka a tělo Kristovo od Carolyn Dean, str. 77-78
  522. ^ Barokní nové světy editovaly Lois Parkinson Zamora a Monika Kaup, str. 231
  523. ^ The Age of Caravaggio edited by Metropolitan Museum of Art, str. 188
  524. ^ Carlo Saraceni, jeho život a díla od Evy Borsook
  525. ^ Herbermann, Charles, ed. (1913). „Andrea del Sarto“. Katolická encyklopedie. New York: Robert Appleton Company.
  526. ^ Malba v renesanční Florencii, 1500-1550 od Davida Franklina, str. 127-152
  527. ^ Malba v pozdně středověké a renesanční Sieně, 1260-1555 od Diany Normanové
  528. ^ Machtelt Israels, ed. Sassetta: Oltář Borgo San Sepolcro. 2 obj. Florence: Villa I Tatti, 2009, s. 302.
  529. ^ Herbermann, Charles, ed. (1913). „Giovanni Battista Salvi da Sassoferrato“. Katolická encyklopedie. New York: Robert Appleton Company.
  530. ^ Strana 699 v Russell, F. (1977). Sassoferrato a jeho zdroje: Studie o oddanosti Seicento. Burlingtonský časopis, CXIX, str. 694-700.
  531. ^ Edice On Sunspots od Galileo Galilei a Christoph Scheiner
  532. ^ Christoph Thomas Scheffler, Ein Asamschüler. Beiträge Zu Seinem Malerischen Werk. Mit 26 Abbildungen
  533. ^ britské muzeum
  534. ^ Der Maler Martin Johann Schmidt Anton Mayer
  535. ^ Herbermann, Charles, ed. (1913). „Martin Schongauer“. Katolická encyklopedie. New York: Robert Appleton Company.
  536. ^ Chisholm, Hugh, ed. (1911). „Schongauer, Martin“. Encyklopedie Britannica (11. vydání). Cambridge University Press.
  537. ^ „Web katedrály v Sieně“. Archivovány od originál dne 06.05.2013. Citováno 2013-04-28.
  538. ^ Římská barokní socha od Jennifer Montagu, strany 187-192
  539. ^ Hans Vlieghe (1998). Vlámské umění a architektura, 1585-1700. Pelican History of Art. New Haven: Yale University Press. ISBN  0-300-07038-1
  540. ^ Zpět k přírodě Robert N. Watson, str. 195: „Gerard Seghers, jehož díla často odrážejí oddaný katolicismus“
  541. ^ Smyslné uctívání Jeffrey Chipps Smith, strany 183, 190 a 232
  542. ^ Kultura květin Jack Goody, str. 175
  543. ^ Umění a architektura v Itálii, 1600-1750 Rudolfa Wittkowera, strany 70-71
  544. ^ Roh hojnosti a barokní jednota umění od Giancarla Maiorina, str. 110-111
  545. ^ Giacomo Serpotta a štukatéři z Palerma, 1560–1790 Donald Garstang
  546. ^ Riess, Jonathan B. (1995). Luca Signorelli: Kaple San Brizio, Orvieto (Velké freskové cykly renesance). George Braziller. ISBN  978-0-8076-1312-2.
  547. ^ James, Sara Nair (2003). Signorelli a Fra Angelico v Orvieto: Liturgie, poezie a vize konce času. Aldershot: Ashgate Publishing. ISBN  978-0-7546-0813-4.
  548. ^ Diego Siloé:homenaje en el IV centenario de su muerte Manuel Gómez-Moreno
  549. ^ Umění a architektura v Itálii, 1600-1750 Rudolfa Wittkowera, strany 118-119
  550. ^ Článek z Brooklynského muzea
  551. ^ Elisabetta Sirani: Její život, její vliv a její dědictví od Nancy Baker (University of Cincinnati, Oddělení výzkumu a pokročilých studií, 1995)
  552. ^ Mänd, Anu; Risthein, Helena (2001). Tiina Abel (ed.). Michel Sittow, 1469-1525: Umělec propojující Estonsko s jižním Nizozemskem. Eesti Kunstimuuseum (Estonské muzeum umění ). ISBN  978-9985-78-255-2.
  553. ^ Profil Getty Museum Michaela Sittowa Archivováno 2010-05-29 na Wayback Machine
  554. ^ Frish, Teresa G .; Gotické umění 1140-c. 1450: Zdroje a dokumenty University of Toronto Press, 1987, ISBN  0-8020-6679-8
  555. ^ Dr. Susie Nash, „Studna Mojžíše“ od Claus Sluter pro přehodnocenou Chartreuse de Champmol: část I, The Burlington Magazine, prosinec 2005, str. 798–809. Pozdější zjištění Dr. Nashe byla publikována jako dva další články v The Burlington Magazine; Červenec 2006, s. 456–67 (jako část II) a listopad 2008, s. 724–741 (jako část III)
  556. ^ The Age of Caravaggio edited by Metropolitan Museum of Art, str. 179 a 181
  557. ^ Katedrály a kostely severní Itálie od Thomase Francise Bumpuse, str. 459
  558. ^ Artemisia Gentileschi a autorita umění R. Ward Bissell
  559. ^ Massimo Stanzione Mattia Galta a Courtauld Institute of Art
  560. ^ Pygmalion v Bavorsku od Christiane Hertel
  561. ^ Oxfordský slovník umění editoval Ian Chilvers
  562. ^ Gavazza, E. a kol., Ed.,Bernardo Strozzi, Genova 1581/82 - Venezia 1644 (katalog výstavy, Palazzo Ducale, Janov), Milán, 1995
  563. ^ Spicer, J., ed., Bernardo Strozzi: mistr malíř italského baroka (katalog výstavy, Walters Art Museum, Baltimore), Baltimore 1995
  564. ^ Malba a sochařství ve Francii, Michael Levey, str. 183
  565. ^ Lichtenštejnsko od Metropolitního muzea umění, str. 77
  566. ^ Baroko ve střední Evropě od Manlia Brusatina a Gilberta Pizzamiglia, strany 9, 70 a 158
  567. ^ Štukové a dekorativní omítky v Evropě od Geoffrey W. Bearda, strany 65, 68 a 99
  568. ^ Barcham, William L. (1992). Giambattista Tiepolo. Temže a Hudson. ISBN  978-0-500-08054-2.
  569. ^ Giambattista Tiepolo od Jon L. Seydla z Getty Publications
  570. ^ Nichols, Tom. Tintod Identity. Redaktion Books, 1999.
  571. ^ Herbermann, Charles, ed. (1913). „Il Tintoretto“. Katolická encyklopedie. New York: Robert Appleton Company.
  572. ^ Italská zahrada od Johna Dixona Hunta
  573. ^ Herbermann, Charles, ed. (1913). „Benvenuto Tisio da Garofalo“. Katolická encyklopedie. New York: Robert Appleton Company.
  574. ^ Jaffé, David (ed), Tizian, The National Gallery Company / Yale, London 2003, ISBN  1-85709-903-6
  575. ^ "Život Tiziana" od Carla Ridolfiho, přeložili Julia Conaway Bondanella a Peter E. Bondanella
  576. ^ Tizianovy portréty Aretinovým objektivem od Luby Freedmana a Pietra Aretina
  577. ^ Bellini, Giorgione, Tizian a renesance benátských obrazů Davida Alana Browna
  578. ^ UMĚNÍ A TEORIE V BAROKNÍ EVROPĚ Christopher L. C. E. Witcombe
  579. ^ Medici, Michelangelo a umění pozdně renesanční Florencie, editoval Cristina Acidini Luchinat, Detroitský institut umění, str. 173
  580. ^ Saints and Signs od Massima Leoneho, strany 205-206
  581. ^ Enggas, Robert; Brown, Jonathan (1992). Italské a španělské umění, 1600-1750: Zdroje a dokumenty. Northwestern University Press. p. 183. ISBN  978-0810110656.
  582. ^ Španělští mistři Emelyn W. Washburn, str. 62-63
  583. ^ Aschenbrenner, Wanda; Gregor Schweighofer (1965). Paul Troger: Leben und Werk (v němčině). Salzburg: Verlag St. Peter. p. 266. OCLC  08529536.
  584. ^ Schrenzel, Maja (1985). Paul Troger. Maler der Apokalypse (v němčině). Vídeň: Österreichischer Bundesverlag. p. 184. ISBN  978-3-215-05247-7.
  585. ^ Romanus, Jacobs (1930). Paul Troger (v němčině). Vídeň: Krystallverlag. p. 155. ISBN  978-3-215-05247-7.
  586. ^ Reichenauer, Berta (1997). Paul Troger in der Stiftskirche Altenburg (v němčině). Verlag Haus Thaur. p. 120. ISBN  978-3-85400-056-3.
  587. ^ Prosperita a drancování, Derek Edward Dawson Beales, str. 174
  588. ^ Paolo Uccelo | Svatý Jiří a drak | NG6294, Národní galerie v Londýně.
  589. ^ Borsi, Franco & Borsi, Stefano. Paolo Uccello. London: Thames & Hudson, 1994.
  590. ^ Carli, Enzo. Všechny obrazy Paola Uccella. Kompletní knihovna světového umění. London: Oldbourne, 1963.
  591. ^ „Kompletní příručka k Neapolskému muzeu“, str. 127
  592. ^ Španělské obrazy od Oxford University Press, str. 112-115
  593. ^ Dhanens, Elisabeth. Hubert a Jan van Eyck. New York: Tabard Press. 1980. ISBN  0-914427-00-8
  594. ^ Rothstein, Bret. Zrak a duchovnost v raném nizozemském malířství. Cambridge University Press, 2005. ISBN  0-521-83278-0, str. 49
  595. ^ Harbison, Craig. Jan van Eyck: hra realismu. London: Reaktion Books, 1997. ISBN  0-948462-79-5
  596. ^ Jan Van Eyck J. R. J. Van Asperen De Boer
  597. ^ Biografický a kritický slovník malířů a rytců od Michaela Bryana, str. 835-836
  598. ^ Města a mořská pobřeží a ostrovy Arthur Symons, strany 34-35 a 37
  599. ^ Prezentace Art UK
  600. ^ Giorgio Vasari od Patricie L. Rubin
  601. ^ Art and Architecture of Viceregal Latin America, 1521-1821, pgs 132 and 152
  602. ^ Juan Bautista Vázquez el Viejo en Castilla y América Redakční CSIC - CSIC Press, 1. ledna 1990 (španělština)
  603. ^ Jane Turner (redaktorka). Grove Dictionary of Art (1996, 34 objemů). ISBN  1-884446-00-0
  604. ^ Ženy a víra, editovali Lucetta Scaraffia a Gabriella Zarri, str. 75
  605. ^ Catholic World, svazek 95, str. 775
  606. ^ Stránka Národní galerie (UK)
  607. ^ Velázquez, Catálogo de la Exposición. Museo del Prado. 1990.
  608. ^ Sassetta editoval Machtelt Israëls, str. 256
  609. ^ The Sensuous in the Counter-Reformation Church editoval Marcia B. Hall a Tracy E. Cooper, str. 270
  610. ^ Frangi, Francesco (1994), „Giuseppe Vermiglio tra Caravaggio e Federico Borromeo“, Miklós Boskovits (ed.), Studi di storia dell'arte in onore di Mina Gregori (v italštině), Milan, s. 161–9
  611. ^ Paolo Veronese od Richarda Cockea a Il Veronese
  612. ^ Simons, Marlise (11. července 1992). „Veronese Masterpiece Damaged at the Louvre“. The New York Times. Citováno 2008-02-13.
  613. ^ P.B. Barcilon a P.C. Marinin, Leonardo University of Chicago Press, 1999.
  614. ^ Webové stránky Santa Maria delle Grazie (v italštině)
  615. ^ Herbermann, Charles, ed. (1913). „Daniele da Volterra“. Katolická encyklopedie. New York: Robert Appleton Company.
  616. ^ Evropské kresby od J. Paul Getty Museum, Nicholas Turner a Gloria Williams, str. 262
  617. ^ Art UK "Vaše obrazy"
  618. ^ Bausteine ​​lebendigen Glaubens od Helmutha Laufa, PDF (německy)[trvalý mrtvý odkaz ]
  619. ^ de Vos, Dirk (2000). Rogier van der Weyden: The Complete Works. Harry N Abrams. ISBN  0-8109-6390-6
  620. ^ Jonathan Chaves, ZPĚV ZDROJE: PŘÍRODA A BŮH V POÉZII ČÍNSKÉ MALÍŘE WU LI (University of Hawaii Press, 1992)
  621. ^ Stránka Museo Nacional del Prado (španělština)
  622. ^ Colonial Saints editovali Allan Greer a Jodi Bilinkof, str. 6
  623. ^ nová moderní historie cambridge od R. B. (Richard Bruce) Wernham, str. 169
  624. ^ Architecture of Viceregal Latin America, 1521-1821 by Kelly Donahue-Wallace, str 143 až 146
  625. ^ Lingvistické dědictví španělštiny a portugalštiny J. Clancy Clements, str. 162
  626. ^ Marie v našem životě od Nicholase J. Santora, str. 309
  627. ^ Vatikánský zpravodajský web
  628. ^ Universidad Católica Boliviana (španělsky)
  629. ^ Katolická zpravodajská agentura
  630. ^ Wuffarden, Luis E. "La plenitud barroca y el arte mestic: Arte y Arquitectura." Enciclopedia Temática del Perú. Lima: El Comercio, 2004. ISBN  9972-752-15-1.
  631. ^ „Juan Zariñena Brief Bio (španělsky)“. Citováno 2013-01-17.
  632. ^ es: Portál: Comunidad Valenciana / Artículo Importante del mes
  633. ^ Constantin von Wurzbach: Zeiler, Johann Jakob. In: Biografický slovník říše, Rakousko. Vydavatel 59. pásma L. C. Zamarski, Vídeň 1890, s. 279 a násl
  634. ^ Alois, Harbeck (1966), Die Fresken von Januarius Zick ve Wiblingen und die Problematik illusionistischer Deckengestaltung, Diss, Philosophische Fakultät der Universität München.
  635. ^ Kupferschmied, Thomas Johannes (1995), Stucco finto oder der Maler als Stukkator: von Egid Schor bis zu Januarius Zick. Der fingierte Stuck als Leitform der barocken Deckenmalerei in Altbayern, Schwaben und Tirol, Frankfurt nad Mohanem: Lang, ISBN  978-3-631-48205-6
  636. ^ Metzger, Othmar (1981), Januarius Zick. Datierte und datierbare Gemälde, Mnichov: Deutscher Kunstverlag, ISBN  978-3-422-00733-8
  637. ^ Wandschneider, Andrea (2001), Januarius Zick. Gemälde und Zeichnungen. Ausstellung der Städtischen Galerie in der Reithalle, Paderborn, Paderborn: Städtische Galerie in der Reithalle, Paderborn- Schloß Neuhaus, ISBN  978-3-929507-11-9
  638. ^ Umění a architektura v Itálii, 1600-1750 Rudolf Wittkower, str. 27
  639. ^ V patě Itálie Martin Shaw Briggs, zejména strany 260-261, 332, 336 a 350
  640. ^ Klasická tradice, kterou upravili Anthony Grafton, Glenn W Most a Salvatore Settis, str. 64
  641. ^ Evropské umění osmnáctého století od Daniely Tarabry, str. 138
  642. ^ Katolická obnova ve věku baroka od Marca R. Forstera, str. 76
  643. ^ Pygmalion v Bavorsku Christiane Hertel a Ignaz Günther
  644. ^ Zurbarán podle Jeannine Baticle.
  645. ^ Museu Nacional d'Art de Catalunya
  646. ^ The Works of Eminent Masters, in Painting, Sculpture, Architecture by John Cassell, pgs 179-182
  647. ^ Herbermann, Charles, ed. (1913). „Francisco Zurbaran“. Katolická encyklopedie. New York: Robert Appleton Company.
  648. ^ „Zuccaro, Federigo“. Slovník národní biografie. London: Smith, Elder & Co. 1885–1900.
  649. ^ Florencie Michael Levey, str. 370
  650. ^ Chronické stavy, stavy tekutin: Chroničnost a antropologie nemoci, editovali Lenore Manderson a Carolyn Smith-morris, str. 125
  651. ^ Baltimore Architecture Foundation
  652. ^ Bratr Cajetan Baumann, O.F.M. Archivováno 2011-05-27 na Wayback Machine, Univerzita sv. Bonaventury, (Přístup 10. února 2012)
  653. ^ Chrámy pro moderního boha od Jay M. Price, str. 38
  654. ^ Chrámy pro moderního boha od Jay M. Price, str. 41
  655. ^ Dorothy Day a „katolická pracovnice“ Nancy L. Roberts, strany 56-57
  656. ^ Katolické dělnické hnutí Mark Zwick a Louise Zwick, strany 190-191
  657. ^ Stránka univerzity sv. Kateřiny O Ade Bethune Archivováno 2008-03-17 na Wayback Machine
  658. ^ Práce Ade Bethune
  659. ^ William Henry James Weale, v: Zprávy ze stavebnictví, XXXVI, 1879, s. 350
  660. ^ Historismus a kulturní identita v regionu Rýn-Meuse, str. 373
  661. ^ Gilbert R. Blount (1819-1876), architektonický archiv University of Pennsylvania Archivováno 2006-07-18 na Wayback Machine
  662. ^ Nezávislý na Maltě
  663. ^ Časy Malty
  664. ^ Umění a dějiny Sevilly José María de Mena, strany 80 a 95
  665. ^ Manila Standard - 6. září 1992
  666. ^ Stránka prezidenta Filipín o kanonizaci Pedra Calungsoda Archivováno 2013-08-02 v Archiv. Dnes
  667. ^ Philippine Daily Inquirer
  668. ^ Cézanne's Early Imagery od Mary Tompkins Lewis
  669. ^ Křesťanství, umění a transformace, John W. de Gruchy, str. 240
  670. ^ bratři Albertini
  671. ^ Skvělé obrázky jako Morální učitelé, Henry Ezekiel Jackson, str. 221–231
  672. ^ Dějiny moderního italského umění Ashton Rollins Willard, str. 616-617
  673. ^ ze série Liverpool University Press, Public Sculpture of Great Britain Archivováno 10.06.2011 na Wayback Machine
  674. ^ Hillstream
  675. ^ The Cambridge Companion to the Pre-Raphaelites edited by Elizabeth Prettejohn, str. 72
  676. ^ Aspekty znaku od Karla J. Höltgena, str. 147
  677. ^ Obrazový deník Archivováno 2012-05-31 na Wayback Machine
  678. ^ Encyclopaedia Itaú Cultural - Visual Arts
  679. ^ Časopis Time (1949)
  680. ^ Luigi Crosio e gli artisti ad Acqui Terme tra '800 e' 900 Lorenzo Zunino (italský)
  681. ^ Encyclopedia of Catholic Devotions and Practices, Ann Ball, str. 521
  682. ^ Výuka tradice, editovali John J. Piderit a Melanie M. Morey, str. 234-235
  683. ^ Nekrolog u Skota
  684. ^ Web společnosti Katoličtí umělci
  685. ^ Konzervativní ozvěny Michaela A. Marlaise
  686. ^ Maritain Factor edited by Rajesh Heynickx and Jan de Maeyer, pg 79
  687. ^ America's Church by Thomas A. Tweed, pg 181
  688. ^ America's Church by Gregory W. Tucker, pgs 134-142
  689. ^ Grove Art Online
  690. ^ The Month, Volume 49, pgs 403-553
  691. ^ ABS-CBN
  692. ^ The Telegraph
  693. ^ A Holy Life: The Writings of Saint Bernadette of Lourdes by Saint Bernadette and Patricia Mceachern, Ph.D., pg 55
  694. ^ Famous Wisconsin Artists And Architects by hannah heidi Levy, pgs 164-166
  695. ^ Making Modern Paris by Christopher Curtis Mead and Victor Baltard, pg 129
  696. ^ Modern Catholic Social Teaching edited by Kenneth R. Himes and Lisa Sowle Cahill, pg 111
  697. ^ Herbermann, Charles, ed. (1913). "Jean-Hippolyte Flandrin" . Katolická encyklopedie. New York: Robert Appleton Company.
  698. ^ Catholic Herald for 22 January 1985
  699. ^ Slovenský divák
  700. ^ Arthur Fleischmann website
  701. ^ Guide to the Archive of Art and Design edited by Elizabeth Lomas, pg 96-97
  702. ^ Moira Forsyth Obituary in the Catholic Herald
  703. ^ Glory in a Line by Phyllis Birnbaum, pg 292
  704. ^ Sarasota Journal - August 25, 1966
  705. ^ Herbermann, Charles, ed. (1913). "Michael Sigismund Frank" . Katolická encyklopedie. New York: Robert Appleton Company.
  706. ^ The Society for Art of Imagination
  707. ^ Louis Frédéric: Japonská encyklopedie. Harvard University Press 2002 ISBN  0674017536
  708. ^ ZENIT
  709. ^ Opatrovník
  710. ^ "Encyclopedia of Oklahoma History and Culture". Gerrer, Gregory.
  711. ^ Katolický herald
  712. ^ New Liturgical Movement
  713. ^ Historické prostředí Skotska. "Wishaw, Young Street, St Ignatius Roman Catholic Church including Boundary Wall and Gate Pier (Category A) (LB47975)". Citováno 2019-03-21.
  714. ^ Church of Our Lady of Esperanza: Descriptive Book by Crescent Armanet, pg 60
  715. ^ Granda Liturgical Arts site Archivováno 2008-02-28 na Wayback Machine
  716. ^ "Diecéze Salford". Archivovány od originál dne 31. 3. 2013. Citováno 2013-04-29.
  717. ^ Sheffield by Ruth Harman and John Minnis
  718. ^ The Architectural Achievement of Joseph Aloysius Hansom by Penelope Harris
  719. ^ The Isle of Wight by David Wharton Lloyd and Nikolaus Pevsner, pg 51
  720. ^ The Catholic Church in New York by John Talbot Smith, pg 535
  721. ^ Boston Evening Transcript - April 8, 1911
  722. ^ Selected Letters of William Michael Rossetti edited by Roger W. Peattie, pg 8
  723. ^ Art in an Age of Counterrevolution, 1815-1848 by Albert Boime, pg 648-649: Herbert actively campaigned for the Catholics with a series of Pre-Reformation themes in the 1840s
  724. ^ The Maynooth Review Vol. 5, No. 1, May, 1979
  725. ^ Knihovna Irsko
  726. ^ Albert Gleizes by Peter Brooke
  727. ^ Catechism Of The Catholic Church Revised, pg 396
  728. ^ Berta Hummel museum
  729. ^ "Virtual Saskatchewan (Count Berthold Von Imhoff)". Citováno 2012-12-07.
  730. ^ "Imhoff Gallery". Archivovány od originál dne 2014-08-27. Citováno 2012-12-07.
  731. ^ Herbermann, Charles, ed. (1913). „Franz Ittenbach“. Katolická encyklopedie. New York: Robert Appleton Company.
  732. ^ Modern Catholic Social Teaching edited by Kenneth R. Himes and Lisa Sowle Cahill, pg 110
  733. ^ 'God's Little Artist' Gwen John at the BBC
  734. ^ Tate Gallery
  735. ^ David Jones by Davis Blamires
  736. ^ Gothic Pride by Brian Regan, pgs 21-23
  737. ^ Raised by the Church by Edward Rohs and Judith Estrine, pg 31
  738. ^ Adam Kossowski: Murals and Paintings s příspěvky od Benedikt Číst, Tadeusz Chrzanowski, Martin Sankey, Adam Kossowski, Tymon Terlecki, and Andrew Borkowski. London: Armelle Press, 1990.
  739. ^ Ukrweekly Archivováno 2005-12-30 at the Wayback Machine
  740. ^ Ehrhardt, Ingrid (2000). Kingdom of the soul: symbolist art in Germany, 1870–1920. p. 132. ISBN  3-7913-2338-5.
  741. ^ Sacred games by Bernhard Lang, pgs 439-440
  742. ^ The American Catholic Quarterly Review, Volume 37, pg 532
  743. ^ NAHORU. Diliman by Narita Gonzalez & Gerardo Los Baños, pgs 123-125
  744. ^ Obituary in the Philippine Daily Inquirer of January 3, 2000
  745. ^ Beaver County Times for July 30, 1960
  746. ^ "The Coloradoan for 2001". Archivovány od originál dne 05.11.2013. Citováno 2013-11-05.
  747. ^ "St. Bonaventure University biography". Archivovány od originál dne 12.02.2015. Citováno 2013-06-01.
  748. ^ Szlezak, Emeric; Murphy, Tom; Nagle, Pamela; Gasnick, Roy; St. Anthony of Padua Fraternity (Winter 2009). "Tributes to Fred McCarthy" (PDF). Secular Franciscan Order, Five Franciscan Martyrs Region, newsletter. Archivovány od originál (PDF) dne 09.03.2016. Citováno 2011-01-06.
  749. ^ America's Church by Thomas A. Tweed, pg 123
  750. ^ Huygens Institute for Dutch History
  751. ^ Sculptor Mengelberg
  752. ^ Informační systém pro výzkum institucí Smithsonian
  753. ^ America's Church by Thomas A. Tweed, pg 54
  754. ^ Making a nation, breaking a nation by Andrew Wachtel, pgs 108-117
  755. ^ Edgar Moroder: Die Moroder, Ein altladinisches Geschlecht aus Gröden-Dolomiten. Vom 14. bis zum 20. Jahrhundert. Ursprung – Geschichte – Biographien – Anhang. Beitrag zur tirolischen Familienforschung. Eigenverlag St. Ulrich in Gröden 1980, pages 246-249. (Němec)
  756. ^ "The Center Gift Shop". sparkill.org. Citováno 2014-09-23.
  757. ^ St. Aloysius Chapel at St. Aloysius College Archivováno 2010-12-23 na Wayback Machine
  758. ^ Schier, Tracy; Cynthia Eagle Russett (2002). Catholic women's colleges in America. Johns Hopkins University Press. str. 116–117. ISBN  978-0-8018-6805-4.
  759. ^ "Welcome to... / Bienvenue à..." Archivovány od originál on 2000-09-20. Citováno 2014-09-23.
  760. ^ Profile at Halmstadgruppens Museum
  761. ^ Slovník biografie Nového Zélandu
  762. ^ Francis Petre, 1847-1918 by Philippe Hamilton
  763. ^ Indiana State University
  764. ^ Sisters of Providence of Saint Mary-of-the-Woods page on her Archivováno 10. 06. 2015 na Wayback Machine
  765. ^ Jože Plečnik 1872 - 1957 by Damjan Prelovšek
  766. ^ Prague Panoramas by Cynthia Paces, pgs 140-148
  767. ^ Lehmann, Karl (2010). "Grußwort". In Plum, Anne-Madeleine (ed.). Glauben im Licht der Offenbarung. Pneuma. s. 3–4. ISBN  978-3-942013-05-5.
  768. ^ David W. Dunlap, From Abyssinian to Zion: A Guide to Manhattan's Houses of Worship (New York City: Columbia University Press, 2004)
  769. ^ "Thomas H. Poole (obituary)". New-York Tribune. August 2, 1919. p. 8. Citováno 2011-04-20.
  770. ^ Pugin page at St. Chad's Cathedral website Archivováno 2013-04-22 na Wayback Machine
  771. ^ Erdington Abbey website
  772. ^ Herbermann, Charles, ed. (1913). "Augustus Welby Northmore Pugin" . Katolická encyklopedie. New York: Robert Appleton Company.
  773. ^ God's Architect by Rosemary Hill
  774. ^ Dictionary of Scottish Architects for E. W. Pugin
  775. ^ Dictionary of Scottish Architects for Peter Paul Pugin
  776. ^ Pugin Society Archivováno 2006-06-24 na Wayback Machine
  777. ^ Frederick O'Dwyer, Ecclesiastical Architecture from 1829 in W.J. McCormack (ed) Modern Irish Culture, Oxford:Blackwell,2001.
  778. ^ Bridgeman Art Library
  779. ^ Maritain, Jacques. Georges Rouault. The Pocket Library of Great Art. New York: Harry N. Abrams, Inc. 1954.
  780. ^ Dyrness, William A. Rouault Grand Rapids, Michigan: William B. Eerdmans, 1971.
  781. ^ Getlein, Frank and Dorothy Getlein. George Rouault's Miserere, 1964
  782. ^ Jazz Age Catholicism by Stephen Schloesser, pgs 213-244
  783. ^ Locating Renaissance Art, Volume 2 edited by Carol M. Richardson, pgs 143-144
  784. ^ The American Catholic Quarterly Review, Volume 41, pgs 312-313
  785. ^ Religious art in the nineteenth century in Europe and America, Book 1 by Thomas Buser, pg 61
  786. ^ Gietmann, Gerhard (1912). "Friedrich Wilhelm Schadow" . V Herbermann, Charles (ed.). Katolická encyklopedie. 13. New York: Robert Appleton Company.
  787. ^ Steven J. Schloeder. Architecture in Communion: Implementing the Second Vatican Council through Liturgy and Architecture (San Francisco: Ignatius Press 1998); Catholic Architecture (London: Catholic Truth Society, 2013)
  788. ^ Robert F. Meade a Joann M. Kump. The Centennial History of Loyola School: 1900–2000 (New York: [self-published], 2000), p.4-5.
  789. ^ Herbermann, Charles, ed. (1913). "Alexander Maximilian Seitz" . Katolická encyklopedie. New York: Robert Appleton Company.
  790. ^ The Spirit of Collaboration by Justine Grace (PDF)
  791. ^ Futurism edited by Christine Poggi and Laura Wittman, pg 286
  792. ^ Tento článek včlení text z publikace nyní v veřejná doména: Herbermann, Charles, ed. (1913). "Joseph Sibbel ". Katolická encyklopedie. New York: Robert Appleton Company.
  793. ^ K of C Council #13455 Archivováno 02.11.2013 na Wayback Machine
  794. ^ The American Magazine, Volume 7, Issue 2, pg 153
  795. ^ The Turn to Transcendence by Glenn Olsen, pg 147
  796. ^ Faces of Holiness II by Ann Ball, pg 79
  797. ^ Illinois Historical Art Project - List of Illinois Artists Archivováno 04.03.2016 na Wayback Machine
  798. ^ The Veiled Virgin at Newfoundland and Labrador Heritage
  799. ^ The Rough Guide to Canada by Phil Lee and Tim Jepson, pg 513
  800. ^ Mary Immaculate College Archivováno 08.01.2013 v Archiv. Dnes
  801. ^ Aosdana bio
  802. ^ Stanley S. Sokol; Sharon F. Mrotek Kissane; Alfred L. Abramowicz (1992). The Polish Biographical Dictionary: Profiles of Nearly 900 Poles who Have Made Lasting Contributions to World Civilization. Vydavatelé Bolchazy-Carducci. p.393. ISBN  978-0-86516-245-7.
  803. ^ Hearst's International. International Publications, Incorporated. 1905. pp. 275–282.
  804. ^ The Princely Collection of Liechtenstein
  805. ^ Bazilika svatého Petra
  806. ^ Pietro Tenerani (1789–1869) by Stefano Grandesso
  807. ^ Catholic Italy, its institutions and sanctuaries by Charles Isidore Hemans, pgs 551-553
  808. ^ The Polish Biographical Dictionary by Stanley S. Sokol, pg 405
  809. ^ "Our Lady of the Angels' Basilica site". Archivovány od originál dne 04.10.2013. Citováno 2013-10-02.
  810. ^ Wentworth, Michael. "James Tissot." Oxford: Clarendon Press, 1984.
  811. ^ Brooklyn Museum on James Tissot
  812. ^ Herbermann, Charles, ed. (1913). "James Tissot" . Katolická encyklopedie. New York: Robert Appleton Company.
  813. ^ Židovské muzeum Archivováno 2012-09-18 v Archiv. Dnes
  814. ^ St John and the Victorians by Michael Wheeler, pgs 185-187
  815. ^ VADS
  816. ^ Herbermann, Charles, ed. (1913). "Jean Baptiste Van Eycken" . Katolická encyklopedie. New York: Robert Appleton Company.
  817. ^ Sacramento and the Catholic church by Steven M Avella, pgs 148 and 150
  818. ^ Missouri Folklore Society biography
  819. ^ Cr Ashbee by Alan Crawford, pg 130
  820. ^ Originality and initiative by Mary Greensted and Sophia Wilson, pgs 61-67

externí odkazy