Třetí dodatek irské ústavy - Third Amendment of the Constitution of Ireland
| ||||||||||||||||||||||
Povolit státu vstoupit do Evropských společenství | ||||||||||||||||||||||
| Umístění |  Irsko | |||||||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Výsledek | ||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||
NeThe Třetí změna ústavního zákona z roku 1972 je pozměňovací návrh do Ústava Irska který umožňoval Stát připojit se k Evropských společenství, který by se později stal Evropská unie, a za předpokladu, že Právo Evropského společenství bude mít přednost před ústavou. Bylo schváleno referendem dne 10. května 1972 a podepsáno zákonem Prezident Irska Éamon de Valera dne 8. června téhož roku.
Začlenění právo Evropských společenství do irského vnitrostátního práva vstoupila v platnost Zákon o Evropských společenstvích z roku 1972, který se stal zákonem dnem přistoupení Irska k Evropským společenstvím dne 1. ledna 1973.
Pozadí
Portál Evropské unie Belgie, Francie, západní Německo, Itálie, Lucembursko a Holandsko vytvořila Evropské společenství uhlí a oceli v roce 1951. V roce 1957 vytvořilo stejných šest zemí Evropské hospodářské společenství a Evropské společenství pro atomovou energii. Společně to bylo známé jako Evropských společenství a sdílené společné instituce.
V roce 1961 požádalo Irsko o vstup do Evropských společenství. Tato přihláška byla poté stažena Prezident Francie Charles de gaulle uplatnil právo veta v souvislosti s uplatňováním Spojené království. Druhá žádost byla podána v roce 1967 a v roce 1972 podepsalo šest členských států a Smlouva o přistoupení s Dánsko, Irsko, Norsko a Spojené království. Protože Irsko nemělo jaderná energie programu ani žádného důležitého uhelného a ocelářského průmyslu se členství ve Společenství netýkalo především Evropského hospodářského společenství.
v Costa v ENEL (1964) Evropský soudní dvůr založil nadřazenost práva Evropského společenství. Proto byla nutná změna, aby nedocházelo ke konfliktu s EU Ústava Irska, který udělil pravomoci výlučně Oireachtas (parlament) a Vláda Irska. Bylo také možné, že mnoho ustanovení ústavy bylo shledáno neslučitelnými s evropským právem.
Změny textu
Doplnění nového pododdílu k článku 29.4 Ústavy:
3. Stát se může stát členem Evropského společenství uhlí a oceli (založeného Smlouvou podepsanou v Paříži 18. dubna 1951), Evropského hospodářského společenství (založeno Smlouvou podepsanou v Římě 25. března 1957) ) a Evropské společenství pro atomovou energii (založené Smlouvou podepsanou v Římě 25. března 1957). Žádné ustanovení této ústavy nezrušuje platnost zákonů, aktů nebo opatření přijatých státem vyžadovaných povinnostmi vyplývajícími z členství ve Společenství nebo nebrání tomu, aby zákony, akty nebo opatření přijatá Společenstvím nebo jejich institucemi získaly platnost zákona ve státě.
Oireachtasova debata
Třetí dodatek k ústavě Bill 1971 byl představen v Dáil od Tánaiste Erskine H. Childers z Fianna Fáil.[1] Z opozičních stran to podpořila Fine Gael a proti Dělnická strana. Na debatách druhé etapy to bylo dojato Taoiseach Jack Lynch.[2] Labouristická strana se snažila porazit čtení návrhu zákona ve druhé fázi; vládní návrh, který tomu měl zabránit, prošel 106 hlasy proti 17 a návrh zákona pokračoval ve fázi výboru.[3] Vláda na schůzi výboru přijala změnu Fine Gael k poslední větě. Jak bylo zahájeno, tato věta začala: „Žádné ustanovení této ústavy neplatnost zákonů, aktů nebo opatření přijatých státem ruší platnost následně na členství ve Společenství […] "; změna nahradila slova zvýrazněná tučně slovy"vyžadované povinnostmi".[4][5] To prošlo všemi etapami v Dáil dne 26. ledna 1972.[6] To prošlo všemi etapami v Seanadu dne 8. března 1972.[7]
Názory na přistoupení
Kromě stran zastoupených v Oireachtas podporovaly přistoupení také zájmové skupiny zaměstnavatelů a zemědělců. Prezident Éamon de Valera soukromě se postavil proti vstupu státu a hlasoval „ne“ s odvoláním na ztrátu Suverenita.[8]
The Sjednocený Ir noviny se postavily proti vstupu státu.[9] Oficiální Sinn Féin také proti vstupu, citovat antiimperialismus a nazývat EK „klubem bohatých mužů“[9][10] Prozatímní Sinn Féin také oponoval vstupu s tím, že by to narušilo irskou suverenitu a že „Říše společného trhu by ohrozila irské vlastnictví irské půdy“.[10]
Výsledek
Třetí dodatek byl schválen s 81,1% pro, proti 16,9% proti.[11] Jednalo se o první dodatek k ústavě, který irští voliči schválili v referendu.
| Výběr | Hlasy | % |
|---|---|---|
 Ano | 1,041,890 | 83.09 |
| Ne | 211,891 | 16.91 |
| Platné hlasy | 1,253,781 | 99.17 |
| Neplatné nebo prázdné hlasy | 10,497 | 0.83 |
| Celkový počet hlasů | 1,264,278 | 100.00 |
| Registrovaní voliči a volební účast | 1,783,604 | 70.88 |
| Volební obvod | Voliči | Volební účast (%) | Hlasy | Podíl hlasů | ||
|---|---|---|---|---|---|---|
| Ano | Ne | Ano | Ne | |||
| Carlow – Kilkenny | 59,415 | 74.6% | 36,588 | 7,278 | 83.4% | 16.6% |
| Cavan | 37,229 | 74.3% | 24,266 | 3,178 | 88.4% | 11.6% |
| Clare | 39,413 | 67.4% | 22,833 | 3,510 | 86.7% | 13.3% |
| Clare – Galway South | 34,820 | 72.1% | 22,027 | 2,855 | 88.5% | 11.5% |
| Cork City North-West | 36,115 | 70.1% | 21,208 | 3,995 | 84.3% | 15.7% |
| Cork City jihovýchod | 36,476 | 75.4% | 22,887 | 4,492 | 83.6% | 16.4% |
| Cork střední | 49,402 | 77.3% | 31,962 | 6,050 | 84.1% | 15.9% |
| Cork severovýchod | 50,016 | 76.6% | 32,439 | 5,544 | 85.4% | 14.6% |
| Cork Jihozápad | 38,285 | 74.3% | 24,553 | 3,680 | 87.0% | 13.0% |
| Donegal severovýchod | 37,924 | 65.6% | 22,554 | 2,030 | 91.7% | 8.3% |
| Donegal – Leitrim | 38,540 | 67.8% | 22,005 | 3,908 | 84.9% | 15.1% |
| Dublin Central | 46,775 | 62.7% | 22,289 | 6,750 | 76.8% | 23.2% |
| Dublin County North | 58,761 | 68.7% | 32,004 | 8,125 | 79.8% | 20.2% |
| Dublin County South | 45,289 | 72.7% | 26,838 | 5,901 | 82.0% | 18.0% |
| Dublin sever-střed | 49,073 | 68.2% | 26,257 | 7,028 | 78.9% | 21.1% |
| Dublin severovýchod | 55,483 | 73.4% | 31,637 | 8,930 | 78.0% | 22.0% |
| Dublin severozápad | 44,369 | 67.0% | 22,494 | 6,978 | 76.3% | 23.7% |
| Dublin Jih-Centrální | 50,400 | 67.5% | 25,766 | 7,955 | 76.4% | 23.6% |
| Dublin jihovýchod | 37,840 | 68.0% | 20,859 | 4,692 | 81.6% | 18.4% |
| Dublin Jihozápad | 41,740 | 65.5% | 19,893 | 7,344 | 73.0% | 27.0% |
| Dún Laoghaire a Rathdown | 56,151 | 72.6% | 34,102 | 6,474 | 84.0% | 16.0% |
| Galway severovýchod | 34,358 | 69.3% | 21,398 | 2,283 | 90.4% | 9.6% |
| Galway West | 35,999 | 62.0% | 17,400 | 4,806 | 78.4% | 21.6% |
| Kerry North | 37,018 | 67.2% | 18,500 | 6,064 | 75.3% | 24.7% |
| Kerry South | 36,391 | 66.9% | 19,237 | 4,890 | 79.7% | 20.3% |
| Kildare | 40,065 | 70.0% | 23,213 | 4,599 | 83.5% | 16.5% |
| Laois – Offaly | 56,344 | 74.2% | 35,728 | 5,823 | 86.0% | 14.0% |
| Limerick East | 47,001 | 72.6% | 25,957 | 7,280 | 78.1% | 21.9% |
| Limerick West | 35,904 | 74.1% | 22,971 | 3,432 | 87.0% | 13.0% |
| Longford – Westmeath | 47,095 | 70.7% | 28,210 | 4,713 | 85.7% | 14.3% |
| Louth | 40,278 | 72.2% | 24,623 | 4,187 | 85.5% | 14.5% |
| Mayo East | 34,810 | 66.9% | 20,691 | 2,422 | 89.5% | 10.5% |
| Mayo West | 34,106 | 63.6% | 19,157 | 2,332 | 89.1% | 10.9% |
| Meath | 39,040 | 73.4% | 23,765 | 4,605 | 83.8% | 16.2% |
| Monaghan | 36,214 | 73.8% | 23,179 | 3,330 | 87.4% | 12.6% |
| Roscommon – Leitrim | 37,682 | 70.7% | 22,964 | 3,375 | 87.2% | 12.8% |
| Sligo – Leitrim | 38,049 | 70.4% | 22,915 | 3,598 | 86.4% | 13.6% |
| Tipperary North | 34,754 | 76.7% | 22,147 | 4,286 | 83.8% | 16.2% |
| Tipperary South | 46,127 | 76.6% | 29,343 | 5,638 | 83.9% | 16.1% |
| Waterford | 39,513 | 73.9% | 24,086 | 4,964 | 82.9% | 17.1% |
| Wexford | 49,881 | 72.2% | 28,635 | 7,105 | 80.1% | 19.9% |
| Wicklow | 39,389 | 71.1% | 22,310 | 5,502 | 80.2% | 19.8% |
| Celkový | 1,783,604 | 70.9% | 1,041,890 | 211,891 | 83.1% | 16.9% |
Následky a pozdější vývoj
The Zákon o Evropských společenstvích z roku 1972 byla podepsána do práva 6. prosince 1972. To poskytlo legislativní základ pro nadřazenost a přímý účinek práva Evropského společenství. Dne 1. ledna 1973 Irsko, Dánsko a Spojené království se staly členskými státy Evropských společenství (Norsko odmítlo členství v a referendum ).
v Crotty v. Taoiseach (1987) Nejvyšší soud Irska rozhodl, že další přenos pravomocí na Evropská společenství, který sám o sobě není nezbytný z důvodu členství v Evropských společenstvích (v takovém případě byl souhlas Jednotný evropský akt ) by vyžadovalo další změny ústavy, a proto vyžadovalo schválení referendem. Následné změny ve Smlouvách Evropských společenství a později v Evropská unie vyžadovaly také změny ústavy, a proto vyžadovaly souhlas v referendu. Tyto změny podstatně změnily původní znění 29.4.3 ° vložené třetím dodatkem. zejména Dvacátýosmý dodatek irské ústavy schválen v roce 2009, což umožňuje ratifikaci dohody Lisabonská smlouva, vytvořil jinou strukturu než pododdíly v článku 29.4.
V pozdějších letech byly různé evropské organizace (s výjimkou ESAE) integrovány ratifikací následujících smluv do Evropské unie.
Viz také
Reference
- ^ „Třetí dodatek k ústavě, 1971: První fáze“. Domy Oireachtas. 23. listopadu 1971. Citováno 24. dubna 2018.
- ^ „Třetí dodatek k ústavnímu zákonu, 1971: Druhá fáze“. Domy Oireachtas. 2. prosince 1971. Citováno 24. dubna 2018.
- ^ „Třetí dodatek k ústavě, 1971: Druhá fáze (obnoveno)“. Domy Oireachtas. 9. prosince 1971. Citováno 24. dubna 2018.
- ^ „Třetí změna ústavního zákona z roku 1971: fáze výboru“. Domy Oireachtas. 25. ledna 1972. Citováno 24. dubna 2018.
- ^ „Třetí dodatek k ústavě, 1971: Fáze výboru (obnoveno)“. Domy Oireachtas. 26. ledna 1972. Citováno 24. dubna 2018.
- ^ „Třetí změna ústavního zákona z roku 1971: zpráva a závěrečné etapy“. Domy Oireachtas. 26. ledna 1972. Citováno 24. dubna 2018.
- ^ „Třetí změna ústavního zákona z roku 1971: zpráva a závěrečné etapy“. Domy Oireachtas. 8. března 1972. Citováno 24. dubna 2018.
- ^ Éamon de ValeraRonan Fanning, str. 259.
- ^ A b Sean Swan (2008). Oficiální irský republikánství: 1962–1972. ISBN 9781430319344. Citováno 15. července 2018.
- ^ A b „Po 41 letech posunu bojových linií je hlasování o Brexitu pro Severní Irsko velmi těžké nazvat“. Belfastský telegraf. 23. května 2016. Citováno 15. července 2018.
- ^ A b „Výsledky referenda 1937–2015“ (PDF). Ministerstvo bydlení, plánování a místní správy. 23. srpna 2016. str. 27. Citováno 15. dubna 2018.