Zahraniční vztahy Švédska - Foreign relations of Sweden
![]() |
---|
Tento článek je součástí série o politika a vláda Švédsko |
|
související témata |
Zahraniční politika Švédsko je založen na předpokladu, že národní bezpečnosti nejlépe vyhovuje pobyt bez spojenectví v době míru, aby v případě války zůstala neutrální zemí. V roce 2002 Švédsko revidovalo svoji bezpečnostní doktrínu. Bezpečnostní doktrína stále uvádí, že „Švédsko uplatňuje politiku neúčasti na vojenských aliancích“, ale umožňuje spolupráci v reakci na hrozby pro mír a bezpečnost. The vláda také usiluje o udržení vysoké životní úrovně Švédska. Tyto dva cíle vyžadují vysoké výdaje na sociální zabezpečení, výdaje na obranu v míře považované západoevropskými standardy za nízkou (v současnosti kolem 1,2% HNP)[1]) a věnovat zvláštní pozornost příležitostem zahraničního obchodu a světové hospodářské spolupráci.
Spojené národy
Švédsko bylo a člen Organizace spojených národů od 19. listopadu 1946 a aktivně se účastní činnosti organizace, mimo jiné jako zvolený člen z Bezpečnostní rada (1957–1958, 1975–1976, 1997–1998 a 2017–2018), poskytující Dag Hammarskjöld jako druhý zvolen Generální tajemník OSN atd. Silný zájem Švédská vláda a lidé v mezinárodní spolupráci a mírotvorbě byli na začátku 80. let doplněni o novou pozornost Severské a evropské bezpečnostní otázky.
Švédsko se rozhodlo nepodepsat Smlouva o zákazu jaderných zbraní.[2]
Evropská unie
Po tehdejším předsedovi vlády Ingvar Carlsson podal žádost Švédska v červenci 1991, jednání začala v únoru 1993. Konečně 1. ledna 1995 se Švédsko stalo členem Evropská unie. Někteří argumentovali, že to bylo v rozporu s historickou politikou neutrality Švédska, kde se Švédsko během EU nepřipojilo Studená válka protože to bylo považováno za neslučitelné s neutralitou, ostatní považovali tento krok za přirozené rozšíření hospodářské spolupráce, která probíhala od roku 1972 s EU.[Citace je zapotřebí ] Švédsko vyřešilo tento spor tím, že si vyhradilo právo neúčastnit se žádné budoucí obranné aliance EU. Při jednáních o členství v letech 1993–1994 si Švédsko rovněž vyhradilo právo učinit konečné rozhodnutí o tom, zda vstoupit do třetí etapy EMU „s ohledem na pokračující vývoj.“ V celostátním referendu v listopadu 1994 hlasovalo pro členství v EU 52,3 procenta účastníků. Volební účast byla vysoká, hlasovalo 83,3 procenta oprávněných voličů. Mezi hlavní obavy Švédska patřilo získávání populární podpory pro spolupráci EU, rozšiřování EU a posilování EU v oblastech, jako je ekonomický růst, podpora pracovních míst a otázky životního prostředí.
V průzkumech veřejného mínění provedených několik let po referendu mnoho Švédů uvedlo, že nejsou spokojeni s členstvím Švédska v EU. Poté, co Švédsko v první polovině roku 2001 úspěšně hostilo své první předsednictví v EU, má dnes většina Švédů pozitivnější vztah k EU. Vláda s podporou Center Party, rozhodl na jaře 1997 zůstat mimo EMU, minimálně do roku 2002. Referendum se konalo 14. září 2003. Výsledky byly 55,9% pro Ne, 42.0% Ano a 2,1% neposkytujících žádnou odpověď („prázdné hlasování“).
Severská rada
Švédská zahraniční politika byla výsledkem širokého konsensu. Švédsko úzce spolupracuje se svými severskými sousedy, formálně v hospodářských a sociálních věcech prostřednictvím EU Severská rada ministrů a neformálně v politických záležitostech prostřednictvím přímých konzultací.
Nezarovnání

Švédská neutralita a politika vyrovnání v době míru může částečně vysvětlovat, jak by země mohla zůstat mimo války od roku 1814. Švédské vlády nedefinovaly nesoulad jako vylučování otevřených pozic v mezinárodních záležitostech. Vládní představitelé upřednostňují národní osvobozenecká hnutí, která se těší široké podpoře mezi zeměmi rozvojového světa, se zvláštní pozorností věnovanou Africe. Během Studená válka „Švédsko bylo podezřelé z velmocí, které považovalo za rozhodnutí ovlivňující malé země, aniž by s nimi vždy konzultovalo. S koncem studené války se toto podezření poněkud zmenšilo, i když se Švédsko stále rozhodlo zůstat nezúčastněné. Švédsko věnovalo zvláštní pozornost otázkám odzbrojení, kontroly zbraní a nešíření jaderných zbraní a významně přispělo k úsilí OSN a dalším mezinárodním mírovým snahám, včetně mírových sil pod vedením NATO na Balkáně. Seděl jako pozorovatel v Západoevropská unie od roku 1995 do roku 2011, ale není aktivním členem NATO je Partnerství pro mír a Euroatlantická rada partnerství.
Angažovanost Švédska s NATO byla během období zvláště posílena Anders Fogh Rasmussen.[3]
Švédská politika nezarovnání ji vedla k tomu, aby sloužila jako chránící moc pro řadu národů, které mezi sebou nemají formální diplomatické styky z různých důvodů. V současné době zastupuje pro konzulární záležitosti USA, Kanadu a několik západoevropských zemí v Severní Koreji. Při několika příležitostech, kdy Spojené království přerušilo vztahy s Íránem (včetně 1979 Íránská revoluce, Salman Rushdie záležitost a útok britského velvyslanectví v Teheránu v roce 2012), Švédsko sloužilo jako ochranná síla pro Spojené království.
Válečný
Od konce studené války zaměstnávalo Švédsko svoji armádu při mnoha příležitostech, od Bosny a Konga po Afghánistán a Libyi. Podle jedné studie „je tento vojenský aktivismus poháněn švédskou internacionalistickou tradicí„ konání dobra “ve světě, ale také nástrojem. Mezi ně patří touha po politickém vlivu v mezinárodních institucích, zájem o formování kolektivního prostředí, a snaha o zlepšení interoperability a účinnosti švédské armády. “[4]
Účast v mezinárodních organizacích
Afrika
Kraj | Byly zahájeny formální vztahy | Poznámky |
---|---|---|
![]() | ||
![]() |
| |
![]() | Vidět Vztahy Burkina Faso – Švédsko
| |
![]() |
| |
![]() |
| |
![]() |
| |
![]() | Vidět Vztahy Etiopie a Švédska
| |
![]() | 1974 | Vidět Vztahy Guinea-Bissau a Švédsko Švédsko navázalo oficiální diplomatické styky s Guinea-Bissau v roce 1974, téhož roku Guinea-Bissau formálně získala nezávislost Portugalsko.[5]
|
![]() | Vidět Vztahy mezi Keňou a Švédskem
| |
![]() |
| |
![]() | Vidět Vztahy Namibie a Švédsko
| |
![]() |
| |
![]() | Vidět Vztahy mezi Jihoafrickou republikou a Švédskem
| |
![]() |
| |
![]() |
| |
![]() | Vidět Vztahy Švédsko – Tunisko
|
Amerika
Kraj | Byly zahájeny formální vztahy | Poznámky |
---|---|---|
![]() | Vidět Vztahy mezi Argentinou a Švédskem
| |
![]() |
| |
![]() |
| |
![]() | Vidět Vztahy Brazílie a Švédska
| |
![]() | Vidět Vztahy mezi Kanadou a Švédskem Vztahy s Kanadou jsou úzké, pozitivní a konstruktivní. Obě země mají silné závazky k udržení míru, reformě OSN, rozvojové pomoci, ochraně životního prostředí, udržitelnému rozvoji a podpoře a ochraně lidských práv.[6] Kromě toho existuje více než 300 000 Kanaďané švédského původu.[7]
| |
![]() | 1827 | Vidět Vztahy Chile-Švédsko
|
![]() | 11. prosince 1874 |
|
![]() |
| |
![]() |
| |
![]() |
| |
![]() | 16. června 1975 | Obě země navázaly diplomatické vztahy 16. června 1975.
|
![]() | 29. července 1885 | Vidět Vztahy mezi Mexikem a Švédskem.
|
![]() | Vidět Vztahy mezi Peru a Švédskem
| |
![]() | Vidět Vztahy Švédsko – USA. Švédsko a Spojené státy mají silné vazby od 18. století.
| |
![]() | Vidět Vztahy Švédsko – Uruguay
|
Asie
Země | Byly zahájeny formální vztahy | Poznámky |
---|---|---|
![]() |
| |
![]() | Vidět Vztahy Čína - Švédsko
V červenci 2019 podepsali velvyslanci OSN z 22 zemí, včetně Švédska, společný dopis UNHRC odsuzující čínské týrání Ujgurové stejně jako špatné zacházení s jinými menšinovými skupinami, naléhání na čínskou vládu, aby uzavřela Reedukační tábory Xinjiang.[10][11] | |
![]() | 19. září 1992 | Vidět Vztahy mezi Gruzií a Švédskem |
![]() | Vidět Vztahy Indie a Švédska. | |
![]() | Vidět Vztahy Indonésie a Švédsko. | |
![]() | Vidět Vztahy mezi Íránem a Švédskem. | |
![]() | Vidět Vztahy Irák - Švédsko. Irák má velvyslanectví Stockholm a Švédsko má velvyslanectví v Bagdád.[12] Švédsko je jedním z největších dárců ochranných sil pro pracovníky OSN v Iráku, které byly založeny v roce 2004. | |
![]() | Vidět Vztahy mezi Izraelem a Švédskem. Obě země navázaly diplomatické vztahy v roce 1949. Izrael má velvyslanectví v Stockholm.[13] Ve Švédsku má velvyslanectví Tel Aviv.[14] | |
![]() | Vidět Vztahy Malajsie a Švédska. Diplomatické vztahy byly navázány v roce 1958.[15] Ve Švédsku má velvyslanectví Kuala Lumpur a Malajsie má velvyslanectví ve Stockholmu. V roce 2009 je v Malajsii přítomno 90 švédských společností a v Malajsii žije přibližně 450 švédských občanů. | |
![]() | 7. dubna 1973[16] | Vidět Vztahy mezi Severní Koreou a Švédskem |
![]() | 11. března 1959[17] | Vidět Vztahy Jižní Korea - Švédsko Navazování diplomatických vztahů mezi Korejskou republikou a Konungariket Sverige bylo zahájeno 11. března 1959.[18]
|
![]() | Vidět Vztahy mezi Švédskem a Tureckem.
Obě země jsou řádnými členy EU Evropská rada, Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) a Unie pro Středomoří. Švédsko podporuje Turecko Evropská unie členství.[19][20] Švédsko Strana zelených kritizoval odpor Francie a Německa proti členství Turecka.[21][22] |
Evropa
Kraj | Byly zahájeny formální vztahy | Poznámky |
---|---|---|
![]() | ||
![]() |
| |
![]() | 1992 |
|
![]() |
| |
![]() | 6. července 1914 |
|
![]() |
| |
![]() | Vidět Vztahy Kypr - Švédsko
| |
![]() |
| |
![]() | Vidět Vztahy mezi Dánskem a Švédskem. Dnes jsou obě země odděleny Øresund, který spojuje Baltské moře a Severní moře. Obě země jsou řádnými členy EU Rada států Baltského moře, z Evropská rada a Evropská unie. Je jich kolem 21 000 Švédové žijící v Dánsku a žije jich kolem 42 000 Dánové žijící ve Švédsku.
| |
![]() | Vidět Vztahy Estonsko-Švédsko. Estonsko bylo pod švédskou okupací v letech 1561 až 1721. Švédsko znovu uznalo Estonsko 27. srpna 1991. | |
![]() | Vidět Vztahy Finsko – Švédsko. Vztahy mezi Finskem a Švédskem mají dlouhou historii (Švédsko a Finsko byly po několik set let stejnou zemí) kvůli úzkému vztahu mezi Finskem a Švédskem. Zejména ve Finsku se problém objevuje v častých expozicích Finská historie, a motivy vládních návrhů a akcí hlášené ve finských zpravodajských pořadech v angličtině nebo jiných cizích jazycích. Ve Švédsku je tento vztah opakujícím se důležitým tématem dějin 20. století, i když možná většina Švédů je nyní považována za otázku čistě historického významu, protože obě země byly členy Evropská unie od roku 1995. | |
![]() | Vidět Vztahy mezi Francií a Švédskem.
| |
![]() | Vidět Vztahy Německo - Švédsko
| |
![]() | Vidět Vztahy Řecko - Švédsko | |
![]() | Vidět Vztahy mezi Maďarskem a Švédskem Vztahy diplomacie mezi oběma zeměmi začaly 28. prosince 1945.
| |
![]() | Vidět Vztahy Island - Švédsko
| |
![]() |
| |
![]() | Vidět Vztahy Itálie - Švédsko
| |
![]() | Vidět Vztahy mezi Kosovem a Švédskem Švédsko uznáno Kosovo 4. března 2008.[23] Styčný úřad Švédska v roce 2006 Priština, podřízený velvyslanectví v Skopje, Severní Makedonie.[24] 8. března 2008 švédský ministr zahraničních věcí Carl Bildt se stal prvním ministrem zahraničí, který oficiálně navštívil Kosovo od jeho vyhlášení nezávislosti.[25] Švédsko má v současné době 243 vojáků sloužících v Kosovu jako mírových sil v EU NATO vedený Kosovské síly.[26]
| |
![]() |
| |
![]() | Vidět Vztahy Litva - Švédsko
| |
![]() | Vidět Vztahy mezi Moldavskem a Švédskem Švédsko je jedním z hlavních dárců Moldavska. Od roku 1996 poskytlo Švédsko Moldavsku technickou pomoc v hodnotě 30 milionů dolarů, což významně pomohlo posílit odvětví, jako jsou: ochrana lidských práv, demokracie, dobrá správa věcí veřejných, veřejné zdraví, vzdělávání, zemědělství, energetika, infrastruktura, doprava a soukromý sektor. Velká část podpory je poskytována prostřednictvím Švédská mezinárodní rozvojová agentura.[27][28] V roce 2007 zavedla švédská vláda strategii spolupráce na období 2007–2010 s Moldavskem, které vidí finanční pomoc ve výši 11 milionů EUR ročně pro tři důležitá odvětví: řádnou správu věcí veřejných, posílení konkurenceschopnosti ve venkovských oblastech a snížení zranitelnosti v odvětví energetiky. .[27]
| |
![]() |
| |
![]() | Vidět Vztahy Norsko – Švédsko
| |
![]() | Vidět Vztahy Polsko - Švédsko
| |
![]() |
| |
![]() | 1. listopadu 1916 |
|
![]() | Vidět Vztahy Rusko – Švédsko.
| |
![]() | Vidět Vztahy mezi Srbskem a Švédskem.
| |
![]() | Vidět Vztahy Španělsko-Švédsko
| |
![]() |
| |
![]() | Vidět Vztahy Švédsko – Ukrajina. V roce 1916 byla otevřena ukrajinská informační kancelář Stockholm Volodymyr Stepankivskyi a M. Zaliznyak. V roce 1918 oficiální diplomatická mise z Ukrajinská lidová republika v čele s K. Losským byl otevřen ve Stockholmu.[29] Diplomatické vztahy mezi Ukrajina a Švédsko byly založeny 13. ledna 1992.
| |
![]() | Vidět Vztahy Švédsko – Spojené království.
|
Oceánie
Země | Byly zahájeny formální vztahy | Poznámky |
---|---|---|
![]() | Vidět Vztahy mezi Austrálií a Švédskem.
| |
![]() | Vidět Vztahy Nový Zéland – Švédsko
|
Viz také
- Politika Švédska
- Seznam diplomatických misí ve Švédsku
- Seznam diplomatických misí Švédska
- Seznam státních návštěv švédského krále Carla XVI Gustafa
- Skandinávská obranná unie
- Vízová povinnost pro švédské občany
- Arktická politika Švédska
- Seznam velvyslanců Švédska na Ukrajině
Reference
- ^ Světová banka. „Vojenské výdaje (% HDP)“. zpráva. Citováno 5. října 2015.
- ^ „Švédsko odmítá podepsat smlouvu OSN o zákazu jaderných zbraní“. Místní. 12. července 2019.
- ^ NATO Review. „Švédsko: speciální partner NATO?“. NATO Review. Citováno 20. února 2015.
- ^ Aggestam, Lisbeth; Hyde-Price, Adrian (17. prosince 2015). Pierre, Jon (ed.). ""Síla pro dobro "?". doi:10.1093 / oxfordhb / 9780199665679.001.0001. ISBN 9780199665679. Citovat deník vyžaduje
| deník =
(Pomoc) - ^ Sellström, Tor. Švédsko a národní osvobození v jižní Africe. Uppsala: Nordiska Afrikainstitutet, 1999. s. 69–70.
- ^ Vztahy mezi Kanadou a Švédskem Archivováno 13 února 2009, na Wayback Machine
- ^ „Ethnocultural Portrait of Canada - Data table“. 2. dubna 2008. Citováno 20. února 2015.
- ^ "Felsida". Archivovány od originál 21. února 2012. Citováno 20. února 2015.
- ^ „Archivovaná kopie“. Archivovány od originál dne 15. července 2007. Citováno 19. června 2009.CS1 maint: archivovaná kopie jako titul (odkaz)
- ^ „Které země jsou pro čínské politiky Xinjiang nebo proti nim?“. Diplomat. 15. července 2019.
- ^ „Více než 20 velvyslanců odsuzuje čínské zacházení s Ujgury v Sin-ťiangu“. Opatrovník. 11. července 2019.
- ^ Švédské velvyslanectví v Bagdádu Archivováno 8. září 2012 na adrese Wayback Machine.
- ^ „Israels ambassad i Sverige“. Citováno 20. února 2015.
- ^ „Tel Aviv - SwedenAbroad“. Archivovány od originál 13. dubna 2012. Citováno 20. února 2015.
- ^ „Oslavy národního dne Švédska v Malajsii“. Scandasia.com. Archivovány od originál 26. září 2009. Citováno 5. června 2009.
6. červen 2008 nepředstavuje pouze národní den Švédska, ale také 50 let diplomatických vztahů mezi Švédskem a Malajsií. ...
- ^ Wertz, Daniel; JJ; Kim, Insung (srpen 2016). Stručné vydání: Diplomatické vztahy KLDR (PDF). Národní výbor pro Severní Koreu. p. 4. Archivováno (PDF) z původního dne 28. prosince 2016. Citováno 19. ledna 2017.
- ^ http://www.mofa.go.kr/ENG/countries/europe/countries/20070823/1_24594.jsp?menu=m_30_40
- ^ http://overseas.mofa.go.kr/se-en/wpge/m_7967/contents.do
- ^ „Turecko má přátele v EU, švédský premiér Fredrik Reinfeldt“. Turecký týdeník. 21. dubna 2009. Citováno 22. května 2009.
- ^ „NADCHÁZEJÍCÍ PŘEDSEDA EU ROZŠIŘUJE PLNOU PODPORU ČLENSTVÍ TURECKA“. TurkNet. 8. května 2009. Archivovány od originál 4. října 2011. Citováno 22. května 2009.
- ^ „Švédští zelení: Odpor vůči Turecku kvůli islamofobii“. Dnešní Zaman. 11. května 2009. Archivovány od originál 28. května 2009. Citováno 22. května 2009.
- ^ „Němečtí a francouzští lídři se staví proti vstupu Turecka do EU“. The Wall Street Journal. Archivovány od originál dne 14. května 2009. Citováno 22. května 2009.
- ^ „Švédsko uznává Republiku Kosovo“ (Tisková zpráva). Švédské ministerstvo zahraničních věcí. 4. března 2008. Citováno 4. března 2008.
- ^ Styčný úřad Švédska v Prištině, Ministerstvo zahraničních věcí.
- ^ Ministr zahraničních věcí Carl Bildt navštívil Kosovo a Makedonii, Ministerstvo zahraničních věcí, 6. března 2008.
- ^ „Kosovské síly (KFOR)“ nato.int Odkaz zpřístupněn 21. 7. 2009.
- ^ A b http://www.moldpres.md/default.asp?Lang=cs&ID=63135
- ^ http://www.moldpres.md/default.asp?Lang=cs&ID=77702
- ^ „Посольство України в Королівстві Швеція“. Archivovány od originál 30. dubna 2012. Citováno 20. února 2015.
Další čtení
- Elgström, Ole a Magnus Jerneck. „Aktivismus a přizpůsobení: švédské bezpečnostní strategie, 1814–1885.“ Diplomacie a státnictví 8.3 (1997): 210-236.
- Grimberg, Carl. Historie Švédska (1935) online zdarma
- Horn, David Bayne. Velká Británie a Evropa v osmnáctém století (1967) pokrývá 1603–1702; 236–69.
- Lindström, Peter a Svante Norrhem. Lichotivé aliance: Skandinávie, diplomacie a rakousko-francouzská rovnováha sil, 1648–1740 (Nordic Academic Press, 2013).
- Makko, Aryo. Velvyslanci Realpolitik: Švédsko, KBSE a studená válka (2016) výňatek
- Nordstrom, Byron J. Dějiny Švédska (2002) výňatek a fulltextové vyhledávání; taky plný text online zdarma k zapůjčení
- Losos, Patrick. Skandinávie a velmoci 1890–1940 (Cambridge University Press, 2002).
- Sevin, Efe. Veřejná diplomacie a provádění zahraniční politiky v USA, Švédsku a Turecku (Springer International Publishing, 2017).
externí odkazy
- „Švédsko a Afrika - politika řešení společných výzev a příležitostí“ Bílá kniha doručená ministrem zahraničních věcí Riksdagu 6. března 2008