Evropská politická strana - European political party

Tento článek je o celoevropských politických stranách. Skupiny zákonodárců v Evropském parlamentu viz Politické skupiny Evropského parlamentu.

Evropská unie
Vlajka Evropy.svg
Tento článek je součástí série o
politika a vláda
Evropská unie
Vlajka Evropy.svg Portál Evropské unie

A Evropská politická strana, známý formálně jako a politická strana na evropské úrovni[1] a neformálně jako Europarty,[2] je typ politická strana organizace působící nadnárodně v Evropě a v rámci institucí EU Evropská unie. Jsou regulovány a financovány Evropskou unií a jsou obvykle tvořeny vnitrostátními stranami, nikoli jednotlivci. Europarties mají výhradní právo na kampaň během Evropské volby a vyjádřit se v rámci Evropský parlament jejich přidruženými politické skupiny a jejich Poslanci.[3] Evropské strany ovlivňují rozhodovací proces EU Evropská rada prostřednictvím koordinačních schůzek s jejich přidruženými hlavami států a vlád. Rovněž úzce spolupracují a koordinují se svými přidruženými členy Evropská komise.

Pojem „politická strana v EU“ může znamenat tři různé typy subjektů: domácí politické strany, politické skupiny v Evropském parlamentu a evropské politické strany.[4]

Současné evropské strany

Od února 2020, existuje 10 registrovaných Europarties:[5]

EuropartyPolitikaČlenové v
názevZkr.Politická skupinaPrezidentPoziceIdeologieEvropská integraceKomiseParlamentRada
Evropská lidová stranaEPPSkupina EPPDonald Tusk (PL )Pravý středLiberální konzervatismus,
Křesťanská demokracie[6]		Proevropanismus[7]
10 / 27
187 / 705
11 / 27
Strana evropských socialistůPESS&DSergej Stanišev (BG )Střed vlevoSociální demokracie[6]Proevropanismus[7]
9 / 27
146 / 705
6 / 27
Strana Aliance liberálů a demokratů pro EvropuALDEREHans van Baalen (NL )CentrumLiberalismus[6]Proevropanismus[7]
5 / 27
68 / 705
6 / 27
Strana evropských konzervativců a reformistůStrana ECRPokladnaGiorgia Meloni (TO )Uprostřed doprava pravé křídloKonzervatismus, Ekonomický liberalismus[6][8]Měkký euroskepticismus[7][9][10]
1 / 27
62 / 705
1 / 27
Strana identity a demokracieID partyIDGerolf Annemans (BÝT)Pravicový k krajní praviceNárodní konzervatismus, Pravicový populismus[6]Tvrdý euroskepticismus[9]
0 / 27
60 / 705
0 / 27
Evropská strana zelenýchEGPZelení / EFAEvelyne Huytebroeck (BÝT ) a Thomas Waitz (NA )Střed zleva do levé křídloZelená politika[6]Proevropanismus[7]
0 / 27
52 / 705
0 / 27
Strana evropské levicePELGUE / NGLHeinz Bierbaum (DE)Levicový k zcela vlevoDemokratický socialismus, Komunismus[6]Měkký euroskepticismus[11]
0 / 27
28 / 705
0 / 27
Evropská demokratická stranaEDPRE
Menšina:
S&D		François Bayrou (FR)CentrumCentrismus[6]Proevropanismus[12][13]
0 / 27
9 / 705
0 / 27
Evropská svobodná alianceEFAZelení / EFA
Menšiny:
Pokladna
GUE / NGL		Lorena Lopez de Lacalle (ES )Velký stanRegionalismus, Zájmy etnických menšin[6]Proevropanismus[7]
0 / 27
9 / 705
0 / 27
Evropské křesťanské politické hnutíECPMPokladna
Menšina:
EPP		Branislav Škripek (SK )Středový-pravý-pravýKřesťanské právo, Sociální konzervatismus[6]Měkký euroskepticismus[7]
0 / 27
4 / 705
0 / 27

Dějiny

Časová osa

1992

§ 41 zákona Maastrichtská smlouva[14] přidal článek 138a k Římská smlouva. V článku 138a (nově označeném jako článek 191) se uvádí, že „Politické strany na evropské úrovni jsou důležité jako faktor integrace v Unii. Přispívají k formování evropského povědomí a k vyjadřování politické vůle občanů Unie.“ “ Takže se zrodil koncept „politické strany na evropské úrovni“.

1997

Článek J.18 a článek K.13 úmluvy Amsterodamská smlouva[15] stanoveno, kdo by měl v určitých oblastech platit výdaje povolené v článku 138/191. To poskytlo mechanismus, pomocí kterého by mohly být evropské strany placeny z evropského rozpočtu, a evropské strany začaly peníze utrácet. Mezi takové výdaje patřilo financování vnitrostátních stran, což nebylo původně zamýšleno.

2001

Článek 2, oddíl 19 Smlouva z Nice[16] přidal a druhý odstavec k článku 191 Římská smlouva. V uvedeném odstavci se uvádí, že „Rada stanoví postupem podle článku 251 prováděcí pravidla pro politické strany na evropské úrovni, zejména pravidla jejich financování.“ Odkaz na „článek 251“ odkazuje na spolurozhodování, což znamenalo zapojení Evropského parlamentu. Financování europarty tedy muselo regulovat Rada a Evropský parlament jednající společně.

2003

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2004/2003 ze dne 4. listopadu 2003[17] definoval, co vlastně „politická strana na evropské úrovni“ byl a upřesnil, že financování by nemělo být přímo ani nepřímo poskytováno vnitrostátním stranám. To znamenalo, že evropské peníze by měly zůstat na úrovni evropské strany a v důsledku toho se rodící se evropské strany začaly organizovat na evropském základě, místo aby fungovaly jako mechanismus financování vnitrostátních stran.

2007

Toto nařízení bylo později silně pozměněno rozhodnutím předsednictva Evropského parlamentu ze dne 29. března 2004[18] a dalšími změnami, z nichž poslední je nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1524/2007 ze dne 18. prosince 2007[19] Tyto pozměňovací návrhy zpřísnily postupy a financování a stanovily dřívější opatření[20] koncept „politická nadace na evropské úrovni To znamenalo, že evropské strany mohou zřídit a financovat legálně oddělené přidružené think-tanky (dále jen Eurofoundations ) pomáhat jim, ačkoli financování vnitrostátních stran zůstává zakázáno. Revidované nařízení rovněž Europolům dává výlučnou odpovědnost za kampaň před evropskými volbami a za tímto účelem může použít své prostředky (jejich odpovídající politické skupiny Evropského parlamentu je přísně zakázáno vést kampaň).

2014

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 1141/2014 ze dne 22. října 2014[21] přepracoval stávající rámec pro evropské politické strany a nadace, mimo jiné tím, že jim dal právní status, a zřídil úřad pro účely registrace, kontroly a ukládání sankcí evropským politickým stranám a evropským politickým nadacím. Orgánem bude a orgán Evropské unie.

Tímto nařízením bylo zrušeno nařízení (ES) č. 2004/2003, avšak ustanovení uvedeného nařízení se nadále použijí pro rozpočtové roky 2014, 2015, 2016 a 2017. Ačkoli nařízení vstoupilo v platnost dne 24. listopadu 2014, použije se až od 1. ledna 2017. Orgán však bude zřízen do 1. září 2016. Evropské politické strany a evropské politické nadace registrované po 1. lednu 2017 mohou žádat o financování pouze tohoto nařízení pro činnosti, které začínají v rozpočtovém roce 2018 nebo později.

Zaniklé evropské strany

Organizace

Předpisy

Od 1. listopadu 2008 je nařízením, kterým se řídí evropské strany, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2004/2003 ze dne 4. listopadu 2003,[26] ve znění pozdějších předpisů[27] v rámci spolurozhodování (viz výše). Podle informačního listu Evropské komise uvedeného nařízení,[28] aby se strana mohla stát evropskou stranou, musí splňovat následující kritéria:

  • musí mít právní subjektivitu v členském státě, ve kterém se nachází její sídlo.
  • musí dodržovat základní zásady Evropské unie, zejména zásady svobody, demokracie, dodržování lidských práv a základních svobod a právní stát.
  • musela se účastnit nebo se hodlá účastnit voleb do Evropského parlamentu.
  • musí mít alespoň v jedné čtvrtině členských států jednu nebo obě následující:
    • buď musela získat nejméně 3% hlasů odevzdaných v každém z těchto členských států při posledních volbách do Evropského parlamentu.
    • nebo ji již musí zastupovat poslanci, ať už jsou to poslanci Evropského parlamentu za tyto státy, nebo členové národních parlamentů těchto států, nebo členové regionálních parlamentů těchto států nebo členové regionálních shromáždění těchto států.
  • musí každoročně zveřejňovat své příjmy a výdaje.
  • musí každoročně zveřejňovat prohlášení o svých aktivech a závazcích.
  • musí poskytnout seznam svých dárců a jejich darů přesahujících 500 EUR.
  • nesmí přijímat anonymní dary.
  • nesmí přijímat dary přesahující 12 000 EUR ročně a na dárce.
  • nesmí přijímat dary z rozpočtů politické skupiny Evropského parlamentu.
  • nesmí přijímat více než 40% ročního rozpočtu národní politické strany.
  • nesmí přijímat dary od žádné společnosti, na kterou mohou mít veřejné orgány dominantní vliv, buď na základě jejího vlastnictví, nebo finanční účastí v ní.
  • musí získat alespoň 15% svého rozpočtu z jiných zdrojů, než je financování z Evropské unie.
  • musí podat žádost do 30. září před rozpočtovým rokem, pro který chce získat finanční prostředky.

Financování

Původní celkové financování pro rok 2012 bylo předběžné financování ve výši 15 milionů EUR. Dalších 20% (18,9 milionu) bylo poskytnuto později v příštím roce po předložení účtů, přičemž pro nadace je poskytnuto další financování ve výši 9 720 milionů EUR.[22][23][29]

Struktura

Všechny současné evropské strany jsou většinou tvořeny vnitrostátními stranami, jednotlivými členy (poslanci nebo poslanci EP): Členy evropské strany se mohou stát poslanci, kteří jsou členy členských stran. Lidé se navíc mohou stát jednotlivými členy europarty, aniž by se museli nejprve připojit k národní straně (např. Marian Harkin, který je jednotlivým členem Evropská demokratická strana ).

Evropské politické strany, které EU neuznává

Dříve uznáno
Europarty[30][31]Politická poziceČlenové v
názevZkr.Politická skupinaIdeologieEvropská integraceKomiseParlamentRada
Evropané sjednoceni za demokraciiEUDGUE-NGL, ALDEVelký stanTvrdý euroskepticismus[7][12]
0 / 28
2 / 751
0 / 28
Aliance evropských národních hnutíAENMNIUltranacionalismus, rusofilie[32]Tvrdý euroskepticismus[7]
0 / 28
0 / 751
0 / 28
Aliance pro mír a svoboduAPFNINeofašismus[33]Tvrdý euroskepticismus[7]
0 / 28
2 / 751
0 / 28

Ostatní strany:

Zaniklý

Aliance národních stran

Konfederace, sítě a aliance nejsou evropskými stranami.

Severská rada

Zaniklý

Členství Europart podle národní strany

Hlavní článek: Tabulka politických stran v Evropě podle mezikontinentální organizace

Kontroverze

Financování europarty platí pro evropské strany a zůstává u evropských stran: financování nelze použít na financování jiných politických stran a zejména vnitrostátních politických stran.[26] Tím jsou znevýhodněny národní politické strany, které se nechtějí připojit k evropským stranám.[34] 25 Poslanci Evropského parlamentu požádal o Evropský soudní dvůr, argumentujíc tím, že to bylo v rozporu se stanovenými hodnotami EU pluralismu a demokracie. Případ byl zamítnut po osmnácti měsících.[35][36] Úzce související případ bojovaný Francouzi Front National, italský Lega Nord a Belgičan Vlaams Blok (Nyní Vlaams Belang ) bylo odvoláno[37] a odmítnuto.[38]

Viz také

Reference

  1. ^ „Politické strany a politické nadace na evropské úrovni“. Evropský parlament.
  2. ^ Clasen, Patrick (2020), Kaeding, Michael; Müller, Manuel; Schmälter, Julia (eds.), „Ještě na evropské straně nezáleží? Evropské volby 2019 a Strana evropských socialistů“, Die Europawahl 2019: Ringen um die Zukunft Europas, Springer, str. 39–51, doi:10.1007/978-3-658-29277-5_4, ISBN  978-3-658-29277-5
  3. ^ „Evropské politické strany“. Evropský parlament.
  4. ^ Lelieveldt, Herman; Princen, Sebatiaan (2011). Politika Evropské unie. Cambridge University Press. ISBN  9781139498395. Citováno 25. dubna 2015.
  5. ^ „Seznam registrovaných evropských politických stran“. Úřad pro evropské politické strany a evropské politické nadace.
  6. ^ A b C d E F G h i j Nordsieck, Wolfram (2019). "Evropská unie". Strany a volby v Evropě.
  7. ^ A b C d E F G h i j Demetriou, Kyriakos (2014). Evropská unie v krizi: Zkoumání reprezentace a demokratická legitimita. Springer. str. 46. ISBN  9783319087740.
  8. ^ Baker, David; Schnapper, Pauline (2015). Británie a krize Evropské unie. Springer. str. 87. ISBN  9781137005205.
  9. ^ A b FitzGibbon, John; Leruth, Benjamin; Startin, Nick (2016). Euroskepticismus jako nadnárodní a celoevropský fenomén: vznik nové sféry opozice. Routledge. str. 198. ISBN  9781317422501.
  10. ^ Whitaker, Richard; Lynch, Philip (2014). „Porozumění vzniku a činnosti euroskeptických skupin v Evropském parlamentu: pragmatismus, zásady a publicita“. Vláda a opozice. 49 (2): 232–263. doi:10.1017 / vláda 20. 2013.40. ISSN  0017-257X.
  11. ^ Whitaker, Richard; Lynch, Philip (2014). „Porozumění vzniku a činnosti euroskeptických skupin v Evropském parlamentu: pragmatismus, zásady a publicita“. Vláda a opozice. 49 (2): 232–263. doi:10.1017 / vláda 20. 2013.40. ISSN  0017-257X.
  12. ^ A b Kenealy, Daniel; Peterson, John; Corbett, Richard (2015). Evropská unie: Jak to funguje? (4. vyd.). OUP Oxford. str. 155. ISBN  978-0199685370.
  13. ^ Nathalie Brack; Olivier Costa (2014). Jak EU skutečně funguje. Ashgate Publishing, Ltd. str. 120. ISBN  978-1-4724-1465-6.
  14. ^ „EUR-Lex - 11992M / TXT - CS - EUR-Lex“. Citováno 26. srpna 2015.
  15. ^ „EUR-Lex - 11997D / TXT - CS - EUR-Lex“. Citováno 26. srpna 2015.
  16. ^ „EUR-Lex - 12001C / TXT - CS - EUR-Lex“. Citováno 26. srpna 2015.
  17. ^ „EUR-Lex - 32003R2004 - CS - EUR-Lex“. Citováno 26. srpna 2015.
  18. ^ „EUR-Lex - 32004D0612 (01) - CS - EUR-Lex“. Citováno 26. srpna 2015.
  19. ^ Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1524/2007 ze dne 18. prosince 2007.
  20. ^ EU v úsilí o větší političnost Bruselu euobserver.com 29. května 2007
  21. ^ „Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 1141/2014 ze dne 22. října 2014 o statutu a financování evropských politických stran a evropských politických nadací“. Úřední věstník Evropské unie. 22. října 2014. Citováno 16. září 2015.
  22. ^ A b C „Předchozí volby“. Citováno 26. srpna 2015.
  23. ^ A b C „Liste des subventions octroyées en 2005 / Seznam grantů udělených v roce 2005“. Citováno 26. srpna 2015.
  24. ^ A b ""Granty Evropského parlamentu politickým stranám na evropské úrovni 2004–2011 „9. července 2011“ (PDF). europarl.europa.eu.
  25. ^ ""Ganley registruje Libertase jako evropskou politickou stranu „z Irish Times, sobota 1. listopadu 2008“.
  26. ^ A b „EUROPA“. Archivovány od originál dne 3. března 2016. Citováno 26. srpna 2015.
  27. ^ „EUR-Lex - 2007_130 - CS - EUR-Lex“. Citováno 26. srpna 2015.
  28. ^ „EUR-Lex - l33315 - CS - EUR-Lex“. Citováno 26. srpna 2015.
  29. ^ Tisková zpráva IP / 07/1953, Brusel, 18. prosince 2007 europa.eu
  30. ^ „Granty Evropského parlamentu politickým stranám na evropské úrovni 2016“, Leden 2016, od http://www.europarl.europa.eu/, získaný v lednu 2016
  31. ^ Nielsen, Nicolaj (28. září 2018). „Ultrapravicové strany v oblasti financování EU“. EUobserver.
  32. ^ Orenstein, Mitchell A .; Krekó, Péter (29. května 2014). „Ruský špión v Bruselu?“. Zahraniční styky. ISSN  0015-7120. ... Aliance evropských národních hnutí, evropská sbírka proruských krajně pravicových stran a poslanců
  33. ^ Shaffer, Ryan (2018). „Panevropské myšlení v britském fašismu: Mezinárodní třetí pozice a Aliance pro mír a svobodu“. Předsudky. 52: 78–99. doi:10.1080 / 0031322X.2017.1417191. S2CID  148834755. APF byla založena v roce 2015 jako celoevropská politická strana, která zahrnovala desítky předních fašistických funkcionářů ze stran z celé Evropy ...
  34. ^ Proč jdu k Evropskému soudu Archivováno 19. února 2007 v Wayback Machine hannan.co.uk
  35. ^ Panevropské politické strany Archivováno 19. února 2007 v Wayback Machine hannan.co.uk
  36. ^ Usnesení Soudu prvního stupně ze dne 11. července 2005 ve věci T-13/04: Jens-Peter Bonde a další v. Evropský parlament a Rada Evropské unie eur-lex.europa.eu
  37. ^ Věc C-338/05 P: Kasační opravný prostředek podaný dne 19. září 2005 le Front National a další proti rozsudku Soudu prvního stupně Evropských společenství (druhého senátu) ze dne 11. července 2005 ve věci T-17/04 mezi Le Front National a další a Evropský parlament a právní zástupce Evropské unie eur-lex.europa.eu
  38. ^ „EUR-Lex - C2006 / 224/32 - CS - EUR-Lex“. Citováno 26. srpna 2015.

externí odkazy