Seznam zasedání Evropské rady - List of European Council meetings

Část série na
Historie Evropská unie
Časová osa Nápady z doby před rokem 1945 1945–1957 1958–1972 1973–1993 1993–2004 2004 – dosud
Organizace Evropských společenství (1958–2009) Evropské společenství uhlí a oceli (1952–2002) Evropské hospodářské společenství (1958–1993) Evropské společenství pro atomovou energii (1958 – dosud) Evropská komunita (1993–2009) Spravedlnost a vnitřní věci (1993–2003) Policejní a soudní spolupráce v trestních věcech (2003–2009) Společná zahraniční a bezpečnostní politika pilíř (1993–2009) Západoevropská unie (1954–2011) západní unie (1948–1954)
Smlouvy Pařížská smlouva 1951 Římská smlouva 1957 Smlouva o fúzi 1965 Jednotný evropský akt 1986 Maastrichtská smlouva 1992 Amsterodamská smlouva 1997 Smlouva z Nice 2001 Lisabonská smlouva 2007
Provize Hallsteinova komise 1958 Reyova komise 1967 Malfattiho komise 1970 Mansholtova komise 1972 Ortoliho komise 1973 Jenkinsova komise 1977 Thornova komise 1981 Delorsova komise 1985 Santerova komise 1994 Prodiho komise 1999 Barrosova komise 2004 Junckerova komise 2014 Von der Leyenova komise 2019
Témata Dějiny Evropy Historie eura Historie integrace obrany Historie rozšíření Seznam prezidentů Seznam zakladatelů
Portál Evropské unie

Tohle je seznam zasedání Evropské rady (neformálně označované jako Summity EU); zasedání Evropská rada, an instituce z Evropská unie (EU) zahrnující hlavy státu nebo vláda z Členské státy EU. Začali v roce 1975 jako tříletá setkání. Počet zasedání vzrostl na minimálně čtyři ročně v letech 1996 až 2007 a minimálně šest ročně od roku 2008. Od roku 2008 do roku 2015 se konalo v průměru sedm zasedání rady ročně (viz seznam níže).

Od roku 2008 roční průměr dvou speciálních Euro summity byly rovněž organizovány navíc - a často paralelně - k Summity EU. Jako program jednání Euro summity je omezeno pouze na projednávání otázek pro eurozóna a pozvat pouze politické vůdce členské státy eurozóny, taková setkání se nepočítají jako Evropské rady.

Seznam

Prvních sedm vrcholných schůzek se konalo v letech 1961 až 1974, ale to bylo před formálním zřízením Evropské rady. Některé zdroje je však považují za neformální sedm prvních zasedání Evropské rady.^[1]

1975–2009

#	Rok	datum	Typ	Předsednictví v Radě EU	Úřadující předseda	Předseda Komise	Hostující město	Poznámky
1	1975	10. – 11. Března	―	Irsko	Liam Cosgrave	François-Xavier Ortoli	Dublin	[2] Zahajovací formální rada
2		16. – 17. Července	―	Itálie	Aldo Moro		Brusel	[3]
3		1. – 2. Prosince	―				Řím	[4] Založeno TREVI
4	1976	1. – 2. Dubna	―	Lucembursko	Gaston Thorn		Lucembursko	[5]
5		12. – 13. Července	―	Holandsko	Joop den Uyl		Brusel	[6]
6		29. – 30. Listopadu	―				Haag	[7]
7	1977	25. – 27. Března	―	Spojené království	James Callaghan	Roy Jenkins	Řím	[8]
8		29. – 30. Června	―				Londýn	[9]
9		5. – 6. Prosince	―	Belgie	Leo Tindemans		Brusel	[10]
10	1978	7. – 8. Dubna	―	Dánsko	Anker Jørgensen		Kodaň	[11]
11		6. – 7. Července	―	západní Německo	Helmut Schmidt		Brémy	[12]
12		4. – 5. Prosince	―				Brusel	[13]
13	1979	12. – 13. Března	―	Francie	Valéry Giscard d'Estaing		Paříž	[14]
14		21. – 22. Června	―				Štrasburk	[15]
15		29. – 30. Listopadu	―	Irsko	Jack Lynch		Dublin	[16]
16	1980	17. – 18. Dubna	―	Itálie	Francesco Cossiga		Lucembursko	[17]
17		12. – 13. Června	―				Benátky	[18]
18		1. – 2. Prosince	―	Lucembursko	Pierre Werner		Lucembursko	[19]
19	1981	23. – 24. Března	―	Holandsko	Dries van Agt	Gaston Thorn	Maastricht	[20]
20		29. – 30. Června	―				Lucembursko	[21]
21		26. – 27. Listopadu	―	Spojené království	Margaret thatcherová		Londýn	[22]
22	1982	29. – 30. Března	―	Belgie	Wilfried Martens		Brusel	[23]
23		28. – 29. Června	―				Brusel	[24]
24		3. – 4. Prosince	―	Dánsko	Poul Schlüter		Kodaň	[25]
25	1983	21. – 22. Března	―	západní Německo	Helmut Kohl		Brusel	[26]
26		17. – 19. Června	―				Stuttgart	[27]
27		4. – 6. Prosince	―	Řecko	Andreas Papandreou		Athény	[28]
28	1984	19. – 20. Března	―	Francie	François Mitterrand		Brusel	[29][30]
29		25. – 26. Června	―				Fontainebleau	[31] britský sleva souhlasil
30		3. – 4. Prosince	―	Irsko	Garret FitzGerald		Dublin	[32]
31	1985	29. – 30. Března	―	Itálie	Bettino Craxi	Jacques Delors	Brusel	[33] Inicioval mezivládní konferenci vedoucí k Jednotnému evropskému aktu
32		28. – 29. Června	―				Milán	[34]
33		2. – 3. Prosince	―	Lucembursko	Jacques Santer		Lucembursko	[35]
34	1986	26. – 27. Června	―	Holandsko	Ruud Lubbers		Haag	[36]
35		5. – 6. Prosince	―	Spojené království	Margaret thatcherová		Londýn	[37]
36	1987	29. – 30. Června	―	Belgie	Wilfried Martens		Brusel	[38]
37		4. – 5. Prosince	―	Dánsko	Poul Schlüter		Kodaň	[39]
38	1988	11. – 13. Února	―	západní Německo	Helmut Kohl		Brusel	[40]
39		27. – 28. Června	―				Hannover	[41]
40		2. – 3. Prosince	―	Řecko	Andreas Papandreou		Rhodos	[42]
41	1989	26. – 27. Června	―	Španělsko	Felipe González		Madrid	[43]
42		18. listopadu	Neformální	Francie	François Mitterrand		Paříž	[44]
43		8. – 9. Prosince	―				Štrasburk	[45][46] Evropská rada podporuje Znovusjednocení Německa navzdory určité anglo-francouzské opozici.
44	1990	28. dubna	Mimořádný	Irsko	Charles Haughey		Dublin	[47]
45		25. – 26. Června	―				Dublin	[48]
46		27. – 28. Října	―	Itálie	Giulio Andreotti		Řím	[49]
47		14. – 15. Prosince	―				Řím	[50]
48	1991	8. dubna	Neformální	Lucembursko	Jacques Santer		Lucembursko	[51]
49		28. – 29. Června	―				Lucembursko	[52]
50		9. – 10. Prosince	―	Holandsko	Ruud Lubbers		Maastricht	[53] Podpis Maastrichtská smlouva
51	1992	27. června	―	Portugalsko	Aníbal Cavaco Silva		Lisabon	[54]
52		16. října	―	Spojené království	John Major		Birmingham	[55]
53		11. – 12. Prosince	―				Edinburgh	[56]
54	1993	21. – 22. Června	―	Dánsko	Poul Nyrup Rasmussen		Kodaň	[57] Kodaňská kritéria souhlasil
55		29. října	―	Belgie	Jean-Luc Dehaene		Brusel	[58]
56		10. – 11. Prosince	―				Brusel	[59]
57	1994	24. – 25. Června	―	Řecko	Andreas Papandreou		Korfu	[60] Podpis smlouvy o přistoupení Rakouska, Finska, Švédsko a Norsko (Norsko neratifikovalo)
58		15. července	―	Německo	Helmut Kohl		Brusel
59		9. – 10. Prosince	―				Essen	[61]
60	1995	26. – 27. Června	―	Francie	Jacques Chirac	Jacques Santer	Cannes	[62]
61		22. – 23. Října	Mimořádný	Španělsko	Felipe González		Mallorca
62		15. – 16. Prosince	―				Madrid	[63]
63	1996	29. – 30. Března	―	Itálie	Lamberto Dini		Turín
64		21. – 22. Června	―		Romano Prodi		Florencie
65		5. října	Mimořádný	Irsko	John Bruton		Dublin
66		13. – 14. Prosince	―				Dublin
67	1997	23. května	Neformální	Holandsko	Wim Kok		Noordwijk
68		16. – 17. Června	―				Amsterdam	Podepsaný Amsterodamská smlouva
69		20. – 21. Listopadu	Mimořádný	Lucembursko	Jean-Claude Juncker		Lucembursko	Zvláštní rada pro zaměstnanost
70		12. – 13. Prosince	―				Lucembursko
71	1998	3. května	―	Spojené království	Tony Blair		Brusel	Zvláštní rada pro euro rozhoduje o 11 státech který by vstoupil do třetí etapy EMU
72		15. – 16. Června	―				Cardiff
73		24. – 25. Října	Neformální	Rakousko	Viktor Klima		Pörtschach
74		11. – 12. Prosince	―				Vídeň
75	1999	26. února	Neformální	Německo	Gerhard Schröder		Königswinter
76		25. – 26. Března	―			Manuel Marin (Prozatímní)	Berlín
77		14. dubna	Neformální				Brusel
78		3. – 4. Června	―				Kolín nad Rýnem	Podrobnosti pod tabulkou
79		15. – 16. Října	―	Finsko	Paavo Lipponen	Romano Prodi	Tampere	Zvláštní zasedání týkající se spravedlnosti a vnitřních věcí
80		10. – 11. Prosince	―				Helsinki
81	2000	23. – 24. Března	―	Portugalsko	António Guterres		Lisabon	Dohodnuto Lisabonská strategie
82		19. – 20. Června	―				Santa Maria da Feira	Dohoda o povolení vstupu Řecka do eurozóny
83		13. – 14. Října	Neformální	Francie	Jacques Chirac		Biarritz
84		7. – 9. Prosince	―				Pěkný	Podepsaný Smlouva z Nice
85	2001	23. – 24. Března	―	Švédsko	Göran Persson		Stockholm
86		15. – 16. Června	―				Gothenburg	Rozšíření, udržitelný rozvoj, ekonomický růst a strukturální reforma, kromě summitu EU-USA
87		21. září	Neformální	Belgie	Guy Verhofstadt		Brusel	Pohotovostní rada - Terorismus
88		19. října	Neformální				Ghent
89		14. – 15. Prosince	―				Laeken	Podrobnosti pod tabulkou
90	2002	15. – 16. Března	―	Španělsko	José María Aznar López		Barcelona
91		21. – 22. Června	―				Sevilla	Rozhodl se reorganizovat formace Rady dosáhnout většího zaměření a efektivity
92		24. – 25. Října	―	Dánsko	Anders Fogh Rasmussen		Brusel
93		12. – 13. Prosince	―				Kodaň
94	2003	17. února	Mimořádný	Řecko	Costas Simitis		Brusel	Krize v Iráku - Závěry předsednictví
95		20. – 21. Března	―				Brusel	Závěry předsednictví
96		16. – 17. Dubna	Neformální				Athény	Podpis Smlouva o přistoupení z roku 2003,[2] Deklarace o Iráku Evropská úmluva
97		20. června	―				Soluň	Závěry předsednictví ze zasedání v červnu 2003
98		4. října	Mimořádný	Itálie	Silvio Berlusconi		Řím	Začátek mezivládní konference o ústavě EU
99		16. – 17. Října	―				Brusel	Závěry předsednictví ze zasedání v říjnu 2003
100		12. – 13. Prosince	―				Brusel	Závěry předsednictví ze zasedání v prosinci 2003
101	2004	25. – 26. Března	―	Irsko	Bertie Ahern		Brusel	Prohlášení o boji proti terorismu Závěry předsednictví ze zasedání v březnu 2004
102		17. – 18. Června	―				Brusel	Závěry předsednictví ze zasedání v červnu 2004
103		4. – 5. Listopadu	―	Holandsko	Jan Peter Balkenende		Brusel	Závěry předsednictví ze zasedání v listopadu 2004
104		16. – 17. Prosince	―			José Manuel Barroso	Brusel	Závěry předsednictví ze zasedání v prosinci 2004
105	2005	22. – 23. Března	―	Lucembursko	Jean-Claude Juncker		Brusel	Závěry předsednictví ze zasedání v březnu 2005
106		16. – 17. Června	―				Brusel	Prohlášení o ratifikaci Smlouva o Ústavě pro Evropu Závěry předsednictví ze zasedání v červnu 2005
107		27. října	Neformální	Spojené království	Tony Blair		Hampton Court	Globalizace
108		15. – 16. Prosince	―				Brusel	Závěry předsednictví ze zasedání v prosinci 2005
109	2006	23. – 24. Března	―	Rakousko	Wolfgang Schüssel		Brusel	Závěry předsednictví ze zasedání v březnu 2006
110		15. – 16. Června	―				Brusel	Dohoda o povolení vstupu Slovinska do Eurozóna Závěry předsednictví ze zasedání v červnu 2006
111		20. října	Neformální	Finsko	Matti Vanhanen		Lahti	Setkání s Vladimír Putin držen v Sibelius Hall
112		14. – 15. Prosince	―				Brusel	Závěry předsednictví ze zasedání v prosinci 2006
113	2007	8. – 9. Března	―	Německo	Angela Merkelová		Brusel	Závěry předsednictví ze zasedání v březnu 2007
114		21. – 22. Června	―				Brusel	Dohoda na základě Lisabonská smlouva Dohoda o povolení vstupu Malty a Kypru do EU Eurozóna Závěry předsednictví ze zasedání v červnu 2007
115		18. – 19. Října	Neformální	Portugalsko	José Sócrates		Lisabon	Bylo dosaženo dohody o Reformní smlouva Diskutováno klimatická změna a Americká hospodářská krize.[3]
116		14. prosince	―				Brusel	Podpis Reformní smlouva v Lisabonu 13/12 Evropská rada následující den v Bruselu Závěry předsednictví ze zasedání v prosinci 2007
117	2008	13. – 14. Března	―	Slovinsko	Janez Janša		Brusel	Dohodnutý časový rámec a zásady politiky v oblasti energetiky / změny klimatu Závěry předsednictví ze zasedání v březnu 2008
118		19. – 20. Června	―				Brusel	Závěry předsednictví ze zasedání v červnu 2008
119		13. – 14. Července	Mimořádný	Francie	Nicolas Sarkozy		Paříž	Barcelonský proces pro Středomoří
120		1. září	Mimořádný				Brusel	Mimořádný summit dne Vztahy mezi EU a Ruskem (Krize v Gruzii )[4] Závěry předsednictví ze zasedání v září 2008
―		12. října	Euro summit				Paříž	Závěry summitu eurozóny ze zasedání v říjnu 2008
121		15. – 16. Října	―				Brusel	Závěry předsednictví ze zasedání v říjnu 2008
122		7. listopadu	Neformální				Brusel	Neformální summit o EU finanční krize 2007–2008 Závěry z jednání o globální finanční krizi
123		11. – 12. Prosince	―				Brusel	Závěry předsednictví ze zasedání v prosinci 2008
124	2009	1. března	Neformální	Česká republika	Mirek Topolánek		Brusel	Neformální summit o EU finanční krize 2007–2008 Závěry ze zasedání o globální finanční krizi dne 1. března 2009
125		19. – 20. Března	―				Brusel	Závěry předsednictví ze zasedání v březnu 2009
126		5. dubna	Neformální (Summit EU-USA)		Jan Fischer		Praha	Americký prezident Barack Obama v Praze Závěry ze zasedání vztahů mezi EU a USA v dubnu 2009
127		18. – 19. Června	―				Brusel	Islandská žádost přijata Závěry předsednictví ze zasedání v červnu 2009 Video z tiskové konference: 1 a 2
128		17. září	Neformální	Švédsko	Fredrik Reinfeldt		Brusel	Příprava na Summit G-20 Pittsburgh v roce 2009 [5] Závěry předsednictví ze zasedání v září 2009 Video z tiskové konference
129		29. – 30. Října	―				Brusel	Závěry předsednictví ze zasedání v říjnu 2009 Video z tiskové konference
130		19. listopadu	Neformální				Brusel	Vyberte první Předseda Evropské rady (Herman Van Rompuy ) a první Vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku (Catherine Ashtonová ) Závěry předsednictví ze zasedání v listopadu 2009 Video z tiskové konference
131		10. – 11. Prosince	—				Brusel	Závěry předsednictví ze zasedání v prosinci 2009, Minut Video z tiskové konference: 1 a 2

2010 – současnost

Od roku 2010 se všechna formální (plánovaná nebo mimořádná) zasedání Evropské rady konala v roce Brusel a předsedal mu stálý Prezident, jak je zavedeno Lisabonská smlouva. V únoru 2010 byla přesná poloha Knihovna Solvay, následná setkání se konala v Justus Lipsius budova a od března 2017 na Budova Europa.

#	Rok	datum	Typ	Předsednictví v Radě EU	Předseda Rady	Předseda Komise	Pořad jednání, závěry a zápisy	tisková konference
132	2010	11. února	Neformální	Španělsko	Herman Van Rompuy (1. období)[6]	José Manuel Barroso (2. období)	Prohlášení.	Video
―		25. března	Euro summit				Prohlášení.
133		25. – 26. Března	Naplánováno				Závěry, Minut	Video: 1 a 2
―		7. května	Euro summit				Prohlášení.	Video
134		17. června	Naplánováno				Závěry, Minut	Video
135		16. září	Mimořádné (speciální)	Belgie			Závěry, Minut, (poznámka: na této zvláštní Evropské radě byli přítomni také ministři zahraničních věcí)[7]	Video
136		28. – 29. Října	Naplánováno				Závěry, Minut	Video: 1 a 2
137		16. – 17. Prosince	Naplánováno				Závěry, Minut	Video
138	2011	4. února	Naplánováno	Maďarsko			Závěry, Minut	Video
―		11. března	Euro summit				Prohlášení.	Video
139		11. března	Mimořádný				Prohlášení o politice EU pro akce v Libyi a regionu jižního sousedství, Minut	Video
140		24. – 25. Března	Naplánováno[8]				Závěry, Minut	Video: 1 a 2
141		23. – 24. Června	Naplánováno[8]				webová stránka, Závěry, Minut a oprava	Video: 1 a 2
―		21. července	Euro summit	Polsko			Prohlášení.	Video
142		23. října	Naplánováno				Závěry, Minut	Video
―		23. – 26. Října	Euro summit				Prohlášení.	Video: 1 a 2
143		26. října	Neformální				webová stránka, Prohlášení.
144		8. – 9. Prosince	Naplánováno[9]				webová stránka, Závěry, Minut	Video: 1 a 2
―		9. prosince	Euro summit				Prohlášení
―	2012	30. ledna	Euro summit	Dánsko			Dohodnuté komunikační linky.
145		30. ledna	Neformální				webová stránka, Prohlášení o růstu a zaměstnanosti, Růst a konkurenceschopnost, Problémy zahraniční politiky, Fiskální disciplína a konvergence, Smlouva o stabilitě, koordinaci a správě.	Video
146		1. – 2. Března	Naplánováno[10]				webová stránka, Závěry, Provádění evropského semestru, Fiskální smlouva podepsána, Van Rompuy byl znovu zvolen prezidentem, Minut a oprava	Video: 1 a 2
―		2. března	Euro summit				Prohlášení.
147		23. května	Neformální[10]				Webové stránky 1 a 2, Řecko: tiskové linky pro eurozónu, Řešení nezaměstnanosti mladých lidí.	Video
148		28. – 29. Června	Naplánováno[10]		Herman Van Rompuy (2. období)[6]		webová stránka, Závěry, Směrem ke skutečné EMU (vydání Rady), Program Evropské rady od července 2012 do prosince 2014, Minut	Video: 1 a 2
―		28. – 29. Června	Euro summit				Prohlášení	Video
149		18. – 19. Října	Naplánováno[11]	Kypr			webová stránka, Závěry, Závěry o dokončení HMU, Směrem ke skutečné EMU (průběžná zpráva), Prohlášení o Řecku, Minut	Video: 1 a 2
150		22. – 23. Listopadu	Mimořádný				webová stránka, Prohlášení k víceletému finančnímu rámci EU na období 2014–2020, Minut	Video
151		13. – 14. Prosince	Naplánováno[11]				webová stránka, Závěry, Závěry o dokončení HMU, Směrem ke skutečné EMU (závěrečná zpráva), Dohodnutá pozice k bankovnímu dohledu (SSM), Minut	Video 1 a 2
152	2013	7. – 8. Února	Naplánováno[12]	Irsko			webová stránka, Závěry, Víceletý finanční rámec.	Video
―		14. března	Euro summit				Přijatý jednací řád pro vrcholné schůzky v eurech, Vyjádření předsedy.
153		14. – 15. Března	Naplánováno[12]				webová stránka, Závěry.	Video: 1 a 2
154		22. května	Naplánováno[12]				webová stránka, Závěry (daně a energie), Čísla členů EK.	Video
155		27. – 28. Června	Naplánováno[12]				webová stránka, Závěry, EP v letech 2014–19, Originální EMU.	Video: 1 a 2
156		24. – 25. Října	Naplánováno[13]	Litva			webová stránka, Závěry.	Video: 1 a 2
157		19. – 20. Prosince	Naplánováno[13]				webová stránka, Závěry, Závěry o bezpečnosti a obraně.	Video: 1 a 2
158	2014	6. března	Mimořádný	Řecko			webová stránka, Prohlášení o Ukrajině, EU stojí na Ukrajině.	Video: Ukrajinský premiér a Rada
159		20. – 21. Března	Naplánováno[14]				webová stránka, Závěry, Závěry o Ukrajině, Sankce EU vůči Rusku, Podpis dohody o přidružení mezi EU a Ukrajinou.	Video: 1 a 2
160		27. května	Neformální[14]				webová stránka, Prohlášení o Ukrajině.	Video
161		26. – 27. Června	Naplánováno[14]				webová stránka, Závěry, Závěry o Ukrajině, Strategická agenda pro Unii, Připomínka první světové války, Podepisování dohod o přidružení s Gruzií, Moldavskem a Ukrajinou[trvalý mrtvý odkaz ].	Video[trvalý mrtvý odkaz ]
162		16. července	Mimořádný	Itálie			webová stránka, Závěry, Závěry o Ukrajině a Gaze.	Video[trvalý mrtvý odkaz ]
163		30. srpna	Mimořádný				webová stránka, Závěry, Jmenování příštího předsedy Evropské rady a vysokého představitele pro zahraniční věci, Sankce proti Rusku kvůli krizi na Ukrajině.	Video: 1[trvalý mrtvý odkaz ] a 2[trvalý mrtvý odkaz ], Ukrajinský prezident 1a a 1b
164		23. – 24. Října	Naplánováno[15]				webová stránka, Závěry, Jmenována nová komise, Rámec politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030, Reakce EU na ebolu.	Video: 1[trvalý mrtvý odkaz ] a 2[trvalý mrtvý odkaz ]
―		24. října[16]	Euro summit				Prohlášení
165		18. prosince	Naplánováno[15]		Donald Tusk (1. termín)[17]	Jean-Claude Juncker	webová stránka, Závěry, Krym a Sevastopol: další sankce EU.	Video[trvalý mrtvý odkaz ]
166	2015	12. února	Neformální[18]	Lotyšsko			webová stránka, Výsledky neformálního setkání, Prohlášení k boji proti terorismu, Další kroky k lepší správě ekonomiky v eurozóně (analytická poznámka), Poznámky k ukrajinskému příměří.	Video[trvalý mrtvý odkaz ], Ukrajinská dohoda o příměří[trvalý mrtvý odkaz ]
167		19. – 20. Března	Naplánováno[18]				webová stránka, Závěry, Energetická unie, Vztahy s Ruskem, Evropský semestr 2015, Prohlášení o Tunisku, Prohlášení o Řecku.	Video: 1[trvalý mrtvý odkaz ] a 2[trvalý mrtvý odkaz ]
168		23. dubna	Mimořádný				webová stránka, Prohlášení, 10bodový akční plán boje proti středomořským migračním tlakům, Minut	Video[trvalý mrtvý odkaz ]
—		22. června[19]	Euro summit				webová stránka, Prezidentské poznámky 1 a 2	Video[trvalý mrtvý odkaz ]
169		25. – 26. Června	Naplánováno[18]				webová stránka, Závěry, Evropský fond pro strategické investice, Dokončení evropské hospodářské a měnové unie.	Video: 1 a 2
—		7. července[20]	Euro summit	Lucembursko			webová stránka, Příprava zasedání Euroskupiny, Prezidentské poznámky	Video[trvalý mrtvý odkaz ]
—		12. července	Euro summit				webová stránka, Příprava zasedání Euroskupiny, Prezidentské poznámky, Prohlášení	Video[trvalý mrtvý odkaz ]
170		23. září	Neformální				webová stránka, Prezidentské poznámky, Prohlášení	Video
171		15. října	Naplánováno				webová stránka, Závěry
172		12. listopadu	Neformální				webová stránka, Prezidentské poznámky
173		17. – 18. Prosince	Naplánováno				webová stránka, Závěry
174	2016	18. – 19. Února	Naplánováno	Holandsko			webová stránka, Závěry
175		17. – 18. Března	Naplánováno				webová stránka, Závěry, Minut a oprava
176		28. června	Naplánováno (odloženo kvůli Referendum o brexitu )				webová stránka, Závěry, Minut
		29. června	Neformálníbez Velké Británie				webová stránka, Prohlášení
177		16. září	Neformálníbez Velké Británie	Slovensko			webová stránka, Prohlášení a cestovní mapa
178		20. – 21. Října	Naplánováno				webová stránka, Závěry
179		15. prosince	Naplánováno				webová stránka, Závěry
180	2017	3. února	Neformální	Malta			webová stránka, Prohlášení a poznámky
		3. února, p.m.	Neformálníbez Velké Británie				Web: „Hlavní výsledky: Přípravy na 60. výročí Římských smluv“
181		9. března	Naplánováno				webová stránka, Závěry předsedy, Minut
		10. března	Neformálníbez Velké Británie				Web: „Neformální setkání“
182		29. dubna	Mimořádnýbez Velké Británie				webová stránka, Pokyny Evropské rady (článek 50) pro jednání o brexitu, Minut
183		22. – 23. Června	Naplánováno		Donald Tusk (2. období)[17]		webová stránka, Komentovaná agenda, Závěry
		22. června večer	Mimořádnýbez Velké Británie				webová stránka, Komentovaná agenda, Rozhodnutí hlav států a předsedů vlád: Postup vedoucí k rozhodnutí o přemístění EMA a EBA v souvislosti s vystoupením Spojeného království z Unie
184		19. – 20. Října	Naplánováno	Estonsko			webová stránka, Závěry
		20. října	Mimořádnýbez Velké Británie				webová stránka
185		14. – 15. Prosince	Naplánováno				webová stránka, Závěry
		15. prosince	Euro Summit				webová stránka
		15. prosince	Mimořádnýbez Velké Británie				Výsledek: pokyny pro jednání o brexitu
186	2018	22. – 23. Března	Naplánováno	Bulharsko			webová stránka, Závěry
		23. března	Mimořádnýbez Velké Británie				webová stránka
		23. března	Euro Summit				webová stránka
187		28. – 29. Června	Naplánováno				webová stránka, Závěry
		29. června	Mimořádnýbez Velké Británie				Závěry
		29. června	Euro Summit				Prohlášení
188		19. – 20. Září	Neformální	Rakousko			webová stránka
		20. září	Neformálníbez Velké Británie				webová stránka
189		17. října	Mimořádnýbez Velké Británie				webová stránka
		18. října	Naplánováno				webová stránka
		18. října, p.m.	Euro Summit				webová stránka
190		13. – 14. Prosince	Naplánováno				webová stránka
		13. prosince	Mimořádnýbez Velké Británie				webová stránka
		14. prosince	Euro Summit				webová stránka
191	2019	21. března	Mimořádnýbez Velké Británie	Rumunsko			webová stránka, Rozhodnutí Evropské rady (EU) 2019/476 přijaté po dohodě se Spojeným královstvím ze dne 22. března 2019 o prodloužení období podle čl.50 odst.3 SEU
		22. března	Naplánováno				webová stránka
192		10. dubna	Mimořádnýbez Velké Británie				webová stránka, Rozhodnutí Evropské rady (EU) 2019/584 přijaté po dohodě se Spojeným královstvím ze dne 11. dubna 2019 o prodloužení období podle čl.50 odst.3 SEU
193		9. května	Neformální				webová stránka
194		28. května	Neformální				webová stránka
195		20. června	Naplánováno				webová stránka
		21. června	Euro Summit				webová stránka
		21. června	Mimořádnýbez Velké Británie				Webové stránky (viz nadpis „Brexit“)
196		30. června - 2. července	Mimořádný	Rumunsko a  Finsko			webová stránka, závěry (nominace na předsedu Evropské rady, předsedu Komise, vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a předsedu Evropské centrální banky)
197		17. října	Mimořádnýbez Velké Británie	Finsko			webová stránka
		17. – 18. Října	Naplánováno				webová stránka
198		12. – 13. Prosince	Naplánováno		Charles Michel[21]	Ursula von der Leyen	webová stránka
		13. prosince	Euro Summit				webová stránka
		13. prosince	Mimořádnýbez Velké Británie				webová stránka
199	2020	10. března	Video konference (neformální - neplánované)	Chorvatsko			webová stránka
200		17. března	Video konference (neformální - neplánované)				webová stránka
201		26. března	Video konference (neformální - nahrazení naplánované schůzky)				webová stránka
202		23. dubna	Video konference (neformální - neplánované)				webová stránka
203		19. června	Video konference (neformální - nahrazení naplánované schůzky)				webová stránka
204		17. – 21. Července	Mimořádný	Německo			webová stránka
205		1. – 2. Října	Mimořádný				webová stránka
206		15. – 16. Října	Naplánováno				webová stránka
207		29. října	Video konference (neformální - neplánované)				webová stránka
208		10. – 11. Prosince	Naplánováno				webová stránka

Zasedání jsou vždy svolávána a organizována v rozsahu, který považuje za nezbytný předseda Evropské rady. Nadcházející řádná setkání jsou naplánována do konce každého semestru na třetí následující semestr (minimálně jeden rok předem),^[22] a mohou mít formu buď „plánovaných řádných schůzí“ (jejichž výsledkem je zveřejněný dokument s názvem „závěry“), nebo „neformálních řádných schůzí“ (jejichž výsledkem je zveřejněný dokument s názvem „prohlášení“). Volané plánované / neformální běžné nadcházející zasedání může být v krátké době příležitostně přesunuto nebo zrušeno, přičemž tato změna bude poté oznámena předsedou Rady prostřednictvím vydání revidovaného harmonogramu pro řádná zasedání v příslušném semestru. Pokud jsou mimořádné schůze svolávány mimo postup oznamování minimálně půl roku předem, jsou označovány jako „mimořádné schůzky“.

Detaily

Kolín nad Rýnem 1999

Evropská rada se sešla v roce Kolín nad Rýnem, Německo, ve dnech 3. - 4. Června 1999, aby zvážila problémy po Amsterodamská smlouva vstoupila v platnost. Romano Prodi představil svůj plán do budoucna Komise pracovní a reformní program. Rada vyzvala k Listina základních práv EU.

Rada určila Javier Solana na místo generálního tajemníka Rada Evropské unie (s Pierre de Boissieu jako jeho zástupce) a Vysoký představitel pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku (SZBP). Rozhodla o společné politice vůči Rusku (první použití SZBP). Přijalo prohlášení o Kosovu. Ve vztahu k Evropská bezpečnostní a obranná politika Rada, hlavní prvek SZBP, prohlásila, že EU „musí mít kapacitu pro autonomní akci podpořenou důvěryhodnými vojenskými silami, prostředky k rozhodování o jejich použití a připravenost tak učinit, aby mohla reagovat na mezinárodní krize, aniž jsou dotčeny kroky NATO “. (Deklarováno v St Malo Francií a Velkou Británií)

Gothenburg 2001

Zasedání Evropské rady v roce 2001 se konalo ve švédském městě Gothenburg od 14. do 16. června.

Summit EU se zaměřil na Rozšíření EU, udržitelný rozvoj, otázky hospodářského růstu a strukturálních reforem. Součástí summitu EU – USA byla návštěva prezidenta USA George W. Bush dne 14. června. Jednalo se o první americkou prezidentskou návštěvu ve Švédsku a byla zamýšlena jako příležitost k diskusi o rozdílech v jednáních o klimatu, WTO a Blízký východ s vedoucími představiteli EU. Bylo to poznamenáno rozsáhlými demonstracemi.

Hlavní protesty byly organizovány třemi širokými koalice, místní koalice Bush běž domů to bylo proti Zahraniční politika USA, švédská koalice Síť Gothenburg 2001 která se postavila proti členství Švédska v EU a EMU a mezinárodní koalice Gothenburg Action 2001, zastánce "jiné Evropy", odpůrce militarizace EU, Schengenská dohoda a ochrana veřejného sektoru a životního prostředí, aby se nestaly obchodními komoditami a HMU. Existovala také široká íránská a menší antikapitalistická koalice, stejně jako nenásilné sítě a Uvolněte ulice pořádání demonstrací a pouliční párty.

Podle policie se v Göteborgu během tří dnů summitu shromáždilo více než 50 000 demonstrantů,^[23] mezi nimi menší částka s cizí státní příslušností. Demonstrační organizace uspořádaly mnoho konferencí, největší konference (samozřejmě kromě samotného summitu EU) byla Frittovo fórum (Free Forum), které uspořádalo 50 přednášek a seminářů a bylo financováno mimo jiné městem Göteborg, švédským ministerstvem spravedlnosti a švédským ministerstvem zahraničí.^[23] Summit hlídalo přibližně 2 500 policistů.^[24]

Kromě řady střetnutí a potyček došlo k řadě nepokojů. K prvnímu došlo 14. června poté, co policie obklíčila a uzavřela Hvitfeldtska gymnasiet kde bylo městem během summitu pozváno demonstrantů k pobytu. Ke druhému došlo 15. června ráno v souvislosti s demonstrací 2000 účastníků organizovanou antikapitalistickou organizací a vyústilo v násilné střety s policií a poškození hlavní ulice v Göteborgu Kungsportsavenyn. Později večer během demonstrace Reclaim the City byla policejní jednotka napadena demonstranty házejícími projektily. Policie následně vystřelila na demonstranty. Výstřely byly zraněny tři osoby, z nichž jedna byla těžce zraněna.^[25] Jednalo se o první použití střelných zbraní proti švédským demonstrantům od doby, kdy Ådalen střelby v roce 1931.

Po nepokojích následovaly tresty odnětí svobody pro 64 osob odsouzených za trestné činy. Celkově byli demonstranti posíláni do vězení na téměř 50 let. Od roku 2006 nebyl žádný policista odsouzen za provinění během summitu. Jeden důstojník byl souzen a odsouzen za spáchání křivé přísahy během soudu proti göteborskému demonstrantovi.^{[Citace je zapotřebí ]}

Nepokoje zanechaly velké oblasti centrálního Göteborgu zbořeny kvůli násilným protestům demonstrantů a zanechaly mnoho obchodů vypleněných.^[25][26]

Göran Persson (uprostřed) s George W. Bush a Romano Prodi v Göteborgu 14. června 2001.

Summit Evropské unie byl pozoruhodný, protože hlavy států z EU shromážděné v Göteborgu, a také proto, že americký prezident George W. Bush den před summitem poprvé navštívil Švédsko. V reakci na to se demonstranti z celého světa plánovali shromáždit v Göteborgu, aby demonstrovali pod různými transparenty. Město Göteborg pomohlo demonstrantům mimo město tím, že poskytlo obytné prostory v různých školách v okolí Göteborgu a konvergenční centrum, nejprve v Hvitfeldtska gymnasiet a později se přestěhoval do Schillerska Gymnasiet.

Politickým pozadím protestů byla spojka tří sil. Kritika EU a opozice vůči členství v EU byla ve Švédsku silnější než kdekoli jinde v Unii. Zadruhé vlna globalizace protestuje proti neoliberalismus nabyl na síle po protestech během summitu EU v roce 2006 Amsterdam 1997 a Zasedání WTO v Seattlu 1999. Protiválečný a environmentální obavy vůči USA byly třetím faktorem.

Policie plánovala a shromáždila své síly v očekávání setkání. Nikdy předtím se ve Švédsku nesetkalo tolik hlav států a tisíce policistů měly hlídat v Göteborgu, aby udržovaly pořádek během těchto tří červnových dnů 2001. Policie se dlouho připravovala na nepokoje a měla také mnoho různých zpravodajské služby zaměřené na skupiny účastnící se plánování demonstrací. Mezi zúčastněnými policejními silami byly různé názory. Bezpečnostní policie nechtěla, aby byla využívána tělocvična Hvitfeldtska, protože měla pocit, že je příliš blízko summitu EU, zatímco göteborská policie trvala na tom, aby tam byli demonstranti. Používala se taktika americké policie proti demonstrantům, jako například psychotaktická jednotka měl vést dialog s demonstračními organizacemi.

Policie, místní úřad a různé demonstrační koalice uspořádaly dialogovou skupinu, kde plánovaly a diskutovaly o demonstracích, aby zajistily, že budou co nejpokojnější.

Velitelé akce uvedli, že jsou velmi spokojeni s tím, jak policie sloužila během summitu (stanovisko, které v té době sdílela vláda). Tvrdilo se, že policie úspěšně použila předběžné informace o demonstrantech a tajných policistech mezi demonstranty, aby mimo jiné zjistila informace o „tajném“ informačním centru.

Podle policie jednaly zcela v souladu s policejním zákonem.

The Švédská policejní unie důrazně kritizoval způsob, jakým byly policejní akce vedeny a řízeny.^[27] Ve své zprávě „Chaos“ - ohledně velení v Göteborgu v červnu 2001 uvádí se, že většina policistů, kteří měli v té době službu, měla pocit, že nemají dostatek zdrojů na řádné plnění svých povinností a že příkazy byly matoucí.^[27]

Statistika:

• Hlášené trestné činy: 3143 (k únoru 2002)^[23]
• Zadržen (Gripna) pro trestné činy: 554^[24]
• Zadržen (omhändertagna) policií (včetně následujících dvou seznamů): 575^[24]
  • Zadržen (omhändertagna) policií na základě ustanovení § 13 policejního zákona (aka PL13): 387^[24]
  • Zadržen (omhändertagna) policií na základě ustanovení § 11 policejního zákona (aka PL11): 188^[24]
• Zatčen (anhållna): 107^[24]
• Zadržen během čekání na soudní proces (häktade): 59^[24][28]
• Počet verdiktů: 38^[24]
• Počet osob „souvisejících s EU“ (tj. Souvisejících s událostmi během summitu EU) zraněných (ošetřených nemocnicemi v regionu Västra Götaland): 143^[23]
  • Policie: 53^[23]
  • Demonstranti: 90^[23]

Celkový součet trestů po nepokojích během summitu EU činil zhruba 50 let vězení, což podle novináře Erik Wijk je 12krát více než dřívější nepokoje.^[29] Přes velký počet stížností nebyla odsouzena žádná policie.^{[Citace je zapotřebí ]}

Jedním z nejvíce zaznamenaných případů je tzv. Informační středisko, které zaútočilo Nationella insatsstyrkan během prvního dne summitu. Celkem osm osob (pět mužů, tři ženy) bylo odsouzeno k dlouhým trestům odnětí svobody poté, co v souvislosti s policejní odstávkou školy rozeslaly SMS s výzvou, aby lidé šli do Hvitfeldské tělocvičny.^{[Citace je zapotřebí ]}

Policista odpovědný za summit EU, Håkan Jaldung [sv ], byl obviněn v procesu bránící asi 100 lidem v Schillerska několik hodin opustit místo, ale byl shledán nevinným.^[30]

Göteborgsaktionen („Göteborská akce“) zahrnovalo 87 organizací, z toho 33 švédských, 22 dánských, 9 finských, 5 norských, 4 evropské a některé další zejména z různých východoevropských zemí. Nätverket Göteborg („Göteborská síť“) zahrnovalo více než 20 organizací.

Laeken 2001

Evropská rada v Laekenu se konala v královském paláci v Laeken, Belgie ve dnech 14. – 15. prosince 2001.

Evropská rada v Laekenu se zabývala:

• Nová opatření v oblasti Spravedlnost a vnitřní věci: evropský zatýkací rozkaz, společná definice „terorismus ", a EUROJUST
• Místa deseti nových agentur EU (po hodinách neshody Evropská rada nedosáhla dohody a rozhodla se ponechat rozhodnutí na příští rok)
• Hrozící zavedení eurové hotovosti (Evropská rada se sešla s ministry financí, aby to zvážili)
• Pokrok Rozšíření EU
• Přijetí Laekenské deklarace o budoucnosti Evropy

Laekenská deklarace o budoucnosti Evropy založila Evropská úmluva, předsedal bývalému francouzskému prezidentovi, Valéry Giscard d'Estaing jako předseda úmluvy a bývalý italský předseda vlády Giuliano Amato a bývalý belgický předseda vlády Jean-Luc Dehaene jako místopředsedové. Úmluva měla za úkol vypracovat Smlouva o Ústavě pro Evropu, a měla by asi 60 členů, které by pocházely z národních vlád, národních parlamentů a Evropský parlament a Evropská komise a zahrnují zástupce kandidátských zemí. Deklarace hodnotí pokrok evropské integrace za posledních padesát let, sleduje její počátky v hrůzách druhé světové války a klade řadu otázek, na které má konvence odpovědět.^[31][32]

Viz také

• Euro summit
• Předseda Evropské rady
• 1955 Messina konference
• 1983 Slavnostní prohlášení o Evropské unii
• 1992 Edinburghská dohoda

Reference

externí odkazy

• Oficiální domovská stránka Evropské rady
• Závěry zasedání Rady (2004 – dnes) - Oficiální domovská stránka Evropské rady
• 50 let summitů - historie zasedání Evropské rady (1961–2010) – Generální sekretariát Rady EU
• Evropská rada v roce 2010 - výroční souhrnná zpráva prezidenta o činnosti zasedání Evropské rady
• Evropská rada v roce 2011 - výroční souhrnná zpráva prezidenta o činnosti zasedání Evropské rady
• Evropská rada v roce 2012 - výroční souhrnná zpráva prezidenta o činnosti zasedání Evropské rady
• Evropská rada v roce 2013 - výroční souhrnná zpráva prezidenta o činnosti zasedání Evropské rady
• Evropská rada v roce 2014 - výroční souhrnná zpráva prezidenta o činnosti zasedání Evropské rady
• Seznam evropských rad (1961–2014) – Evropský NAvigator