Seznam zasedání Evropské rady - List of European Council meetings
Část série na | ||||||||||||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Historie Evropská unie | ||||||||||||||||||||||||||
![]() | ||||||||||||||||||||||||||
Organizace
| ||||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||||
![]() | ||||||||||||||||||||||||||
Tohle je seznam zasedání Evropské rady (neformálně označované jako Summity EU); zasedání Evropská rada, an instituce z Evropská unie (EU) zahrnující hlavy státu nebo vláda z Členské státy EU. Začali v roce 1975 jako tříletá setkání. Počet zasedání vzrostl na minimálně čtyři ročně v letech 1996 až 2007 a minimálně šest ročně od roku 2008. Od roku 2008 do roku 2015 se konalo v průměru sedm zasedání rady ročně (viz seznam níže).
Od roku 2008 roční průměr dvou speciálních Euro summity byly rovněž organizovány navíc - a často paralelně - k Summity EU. Jako program jednání Euro summity je omezeno pouze na projednávání otázek pro eurozóna a pozvat pouze politické vůdce členské státy eurozóny, taková setkání se nepočítají jako Evropské rady.
Seznam
Prvních sedm vrcholných schůzek se konalo v letech 1961 až 1974, ale to bylo před formálním zřízením Evropské rady. Některé zdroje je však považují za neformální sedm prvních zasedání Evropské rady.[1]
1975–2009
# | Rok | datum | Typ | Předsednictví v Radě EU | Úřadující předseda | Předseda Komise | Hostující město | Poznámky |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|
1 | 1975 | 10. – 11. Března | ― | ![]() | Liam Cosgrave | François-Xavier Ortoli | Dublin | [2] Zahajovací formální rada |
2 | 16. – 17. Července | ― | ![]() | Aldo Moro | Brusel | [3] | ||
3 | 1. – 2. Prosince | ― | Řím | [4] Založeno TREVI | ||||
4 | 1976 | 1. – 2. Dubna | ― | ![]() | Gaston Thorn | Lucembursko | ||
5 | 12. – 13. Července | ― | ![]() | Joop den Uyl | Brusel | [6] | ||
6 | 29. – 30. Listopadu | ― | Haag | [7] | ||||
7 | 1977 | 25. – 27. Března | ― | ![]() | James Callaghan | Roy Jenkins | Řím | [8] |
8 | 29. – 30. Června | ― | Londýn | [9] | ||||
9 | 5. – 6. Prosince | ― | ![]() | Leo Tindemans | Brusel | [10] | ||
10 | 1978 | 7. – 8. Dubna | ― | ![]() | Anker Jørgensen | Kodaň | [11] | |
11 | 6. – 7. Července | ― | ![]() | Helmut Schmidt | Brémy | [12] | ||
12 | 4. – 5. Prosince | ― | Brusel | [13] | ||||
13 | 1979 | 12. – 13. Března | ― | ![]() | Valéry Giscard d'Estaing | Paříž | [14] | |
14 | 21. – 22. Června | ― | Štrasburk | [15] | ||||
15 | 29. – 30. Listopadu | ― | ![]() | Jack Lynch | Dublin | [16] | ||
16 | 1980 | 17. – 18. Dubna | ― | ![]() | Francesco Cossiga | Lucembursko | [17] | |
17 | 12. – 13. Června | ― | Benátky | [18] | ||||
18 | 1. – 2. Prosince | ― | ![]() | Pierre Werner | Lucembursko | [19] | ||
19 | 1981 | 23. – 24. Března | ― | ![]() | Dries van Agt | Gaston Thorn | Maastricht | [20] |
20 | 29. – 30. Června | ― | Lucembursko | [21] | ||||
21 | 26. – 27. Listopadu | ― | ![]() | Margaret thatcherová | Londýn | [22] | ||
22 | 1982 | 29. – 30. Března | ― | ![]() | Wilfried Martens | Brusel | [23] | |
23 | 28. – 29. Června | ― | Brusel | [24] | ||||
24 | 3. – 4. Prosince | ― | ![]() | Poul Schlüter | Kodaň | [25] | ||
25 | 1983 | 21. – 22. Března | ― | ![]() | Helmut Kohl | Brusel | [26] | |
26 | 17. – 19. Června | ― | Stuttgart | [27] | ||||
27 | 4. – 6. Prosince | ― | ![]() | Andreas Papandreou | Athény | [28] | ||
28 | 1984 | 19. – 20. Března | ― | ![]() | François Mitterrand | Brusel | [29][30] | |
29 | 25. – 26. Června | ― | Fontainebleau | [31] britský sleva souhlasil | ||||
30 | 3. – 4. Prosince | ― | ![]() | Garret FitzGerald | Dublin | [32] | ||
31 | 1985 | 29. – 30. Března | ― | ![]() | Bettino Craxi | Jacques Delors | Brusel | [33] Inicioval mezivládní konferenci vedoucí k Jednotnému evropskému aktu |
32 | 28. – 29. Června | ― | Milán | [34] | ||||
33 | 2. – 3. Prosince | ― | ![]() | Jacques Santer | Lucembursko | [35] | ||
34 | 1986 | 26. – 27. Června | ― | ![]() | Ruud Lubbers | Haag | [36] | |
35 | 5. – 6. Prosince | ― | ![]() | Margaret thatcherová | Londýn | [37] | ||
36 | 1987 | 29. – 30. Června | ― | ![]() | Wilfried Martens | Brusel | [38] | |
37 | 4. – 5. Prosince | ― | ![]() | Poul Schlüter | Kodaň | [39] | ||
38 | 1988 | 11. – 13. Února | ― | ![]() | Helmut Kohl | Brusel | [40] | |
39 | 27. – 28. Června | ― | Hannover | [41] | ||||
40 | 2. – 3. Prosince | ― | ![]() | Andreas Papandreou | Rhodos | [42] | ||
41 | 1989 | 26. – 27. Června | ― | ![]() | Felipe González | Madrid | [43] | |
42 | 18. listopadu | Neformální | ![]() | François Mitterrand | Paříž | [44] | ||
43 | 8. – 9. Prosince | ― | Štrasburk | [45][46] Evropská rada podporuje Znovusjednocení Německa navzdory určité anglo-francouzské opozici. | ||||
44 | 1990 | 28. dubna | Mimořádný | ![]() | Charles Haughey | Dublin | [47] | |
45 | 25. – 26. Června | ― | Dublin | [48] | ||||
46 | 27. – 28. Října | ― | ![]() | Giulio Andreotti | Řím | [49] | ||
47 | 14. – 15. Prosince | ― | Řím | [50] | ||||
48 | 1991 | 8. dubna | Neformální | ![]() | Jacques Santer | Lucembursko | [51] | |
49 | 28. – 29. Června | ― | Lucembursko | [52] | ||||
50 | 9. – 10. Prosince | ― | ![]() | Ruud Lubbers | Maastricht | [53] Podpis Maastrichtská smlouva | ||
51 | 1992 | 27. června | ― | ![]() | Aníbal Cavaco Silva | Lisabon | [54] | |
52 | 16. října | ― | ![]() | John Major | Birmingham | [55] | ||
53 | 11. – 12. Prosince | ― | Edinburgh | [56] | ||||
54 | 1993 | 21. – 22. Června | ― | ![]() | Poul Nyrup Rasmussen | Kodaň | [57] Kodaňská kritéria souhlasil | |
55 | 29. října | ― | ![]() | Jean-Luc Dehaene | Brusel | [58] | ||
56 | 10. – 11. Prosince | ― | Brusel | [59] | ||||
57 | 1994 | 24. – 25. Června | ― | ![]() | Andreas Papandreou | Korfu | [60] Podpis smlouvy o přistoupení Rakouska, Finska, Švédsko a Norsko (Norsko neratifikovalo) | |
58 | 15. července | ― | ![]() | Helmut Kohl | Brusel | |||
59 | 9. – 10. Prosince | ― | Essen | [61] | ||||
60 | 1995 | 26. – 27. Června | ― | ![]() | Jacques Chirac | Jacques Santer | Cannes | [62] |
61 | 22. – 23. Října | Mimořádný | ![]() | Felipe González | Mallorca | |||
62 | 15. – 16. Prosince | ― | Madrid | [63] | ||||
63 | 1996 | 29. – 30. Března | ― | ![]() | Lamberto Dini | Turín | ||
64 | 21. – 22. Června | ― | Romano Prodi | Florencie | ||||
65 | 5. října | Mimořádný | ![]() | John Bruton | Dublin | |||
66 | 13. – 14. Prosince | ― | Dublin | |||||
67 | 1997 | 23. května | Neformální | ![]() | Wim Kok | Noordwijk | ||
68 | 16. – 17. Června | ― | Amsterdam | Podepsaný Amsterodamská smlouva | ||||
69 | 20. – 21. Listopadu | Mimořádný | ![]() | Jean-Claude Juncker | Lucembursko | Zvláštní rada pro zaměstnanost | ||
70 | 12. – 13. Prosince | ― | Lucembursko | |||||
71 | 1998 | 3. května | ― | ![]() | Tony Blair | Brusel | Zvláštní rada pro euro rozhoduje o 11 státech který by vstoupil do třetí etapy EMU | |
72 | 15. – 16. Června | ― | Cardiff | |||||
73 | 24. – 25. Října | Neformální | ![]() | Viktor Klima | Pörtschach | |||
74 | 11. – 12. Prosince | ― | Vídeň | |||||
75 | 1999 | 26. února | Neformální | ![]() | Gerhard Schröder | Königswinter | ||
76 | 25. – 26. Března | ― | Manuel Marin (Prozatímní) | Berlín | ||||
77 | 14. dubna | Neformální | Brusel | |||||
78 | 3. – 4. Června | ― | Kolín nad Rýnem | Podrobnosti pod tabulkou | ||||
79 | 15. – 16. Října | ― | ![]() | Paavo Lipponen | Romano Prodi | Tampere | Zvláštní zasedání týkající se spravedlnosti a vnitřních věcí | |
80 | 10. – 11. Prosince | ― | Helsinki | |||||
81 | 2000 | 23. – 24. Března | ― | ![]() | António Guterres | Lisabon | Dohodnuto Lisabonská strategie | |
82 | 19. – 20. Června | ― | Santa Maria da Feira | Dohoda o povolení vstupu Řecka do eurozóny | ||||
83 | 13. – 14. Října | Neformální | ![]() | Jacques Chirac | Biarritz | |||
84 | 7. – 9. Prosince | ― | Pěkný | Podepsaný Smlouva z Nice | ||||
85 | 2001 | 23. – 24. Března | ― | ![]() | Göran Persson | Stockholm | ||
86 | 15. – 16. Června | ― | Gothenburg | Rozšíření, udržitelný rozvoj, ekonomický růst a strukturální reforma, kromě summitu EU-USA | ||||
87 | 21. září | Neformální | ![]() | Guy Verhofstadt | Brusel | Pohotovostní rada - Terorismus | ||
88 | 19. října | Neformální | Ghent | |||||
89 | 14. – 15. Prosince | ― | Laeken | Podrobnosti pod tabulkou | ||||
90 | 2002 | 15. – 16. Března | ― | ![]() | José María Aznar López | Barcelona | ||
91 | 21. – 22. Června | ― | Sevilla | Rozhodl se reorganizovat formace Rady dosáhnout většího zaměření a efektivity | ||||
92 | 24. – 25. Října | ― | ![]() | Anders Fogh Rasmussen | Brusel | |||
93 | 12. – 13. Prosince | ― | Kodaň | |||||
94 | 2003 | 17. února | Mimořádný | ![]() | Costas Simitis | Brusel | Krize v Iráku - Závěry předsednictví | |
95 | 20. – 21. Března | ― | Brusel | Závěry předsednictví | ||||
96 | 16. – 17. Dubna | Neformální | Athény | Podpis Smlouva o přistoupení z roku 2003,[2] Deklarace o Iráku Evropská úmluva | ||||
97 | 20. června | ― | Soluň | Závěry předsednictví ze zasedání v červnu 2003 | ||||
98 | 4. října | Mimořádný | ![]() | Silvio Berlusconi | Řím | Začátek mezivládní konference o ústavě EU | ||
99 | 16. – 17. Října | ― | Brusel | Závěry předsednictví ze zasedání v říjnu 2003 | ||||
100 | 12. – 13. Prosince | ― | Brusel | Závěry předsednictví ze zasedání v prosinci 2003 | ||||
101 | 2004 | 25. – 26. Března | ― | ![]() | Bertie Ahern | Brusel | Prohlášení o boji proti terorismu Závěry předsednictví ze zasedání v březnu 2004 | |
102 | 17. – 18. Června | ― | Brusel | Závěry předsednictví ze zasedání v červnu 2004 | ||||
103 | 4. – 5. Listopadu | ― | ![]() | Jan Peter Balkenende | Brusel | Závěry předsednictví ze zasedání v listopadu 2004 | ||
104 | 16. – 17. Prosince | ― | José Manuel Barroso | Brusel | Závěry předsednictví ze zasedání v prosinci 2004 | |||
105 | 2005 | 22. – 23. Března | ― | ![]() | Jean-Claude Juncker | Brusel | Závěry předsednictví ze zasedání v březnu 2005 | |
106 | 16. – 17. Června | ― | Brusel | Prohlášení o ratifikaci Smlouva o Ústavě pro Evropu Závěry předsednictví ze zasedání v červnu 2005 | ||||
107 | 27. října | Neformální | ![]() | Tony Blair | Hampton Court | Globalizace | ||
108 | 15. – 16. Prosince | ― | Brusel | Závěry předsednictví ze zasedání v prosinci 2005 | ||||
109 | 2006 | 23. – 24. Března | ― | ![]() | Wolfgang Schüssel | Brusel | Závěry předsednictví ze zasedání v březnu 2006 | |
110 | 15. – 16. Června | ― | Brusel | Dohoda o povolení vstupu Slovinska do Eurozóna Závěry předsednictví ze zasedání v červnu 2006 | ||||
111 | 20. října | Neformální | ![]() | Matti Vanhanen | Lahti | Setkání s Vladimír Putin držen v Sibelius Hall | ||
112 | 14. – 15. Prosince | ― | Brusel | Závěry předsednictví ze zasedání v prosinci 2006 | ||||
113 | 2007 | 8. – 9. Března | ― | ![]() | Angela Merkelová | Brusel | Závěry předsednictví ze zasedání v březnu 2007 | |
114 | 21. – 22. Června | ― | Brusel | Dohoda na základě Lisabonská smlouva Dohoda o povolení vstupu Malty a Kypru do EU Eurozóna Závěry předsednictví ze zasedání v červnu 2007 | ||||
115 | 18. – 19. Října | Neformální | ![]() | José Sócrates | Lisabon | Bylo dosaženo dohody o Reformní smlouva Diskutováno klimatická změna a Americká hospodářská krize.[3] | ||
116 | 14. prosince | ― | Brusel | Podpis Reformní smlouva v Lisabonu 13/12 Evropská rada následující den v Bruselu Závěry předsednictví ze zasedání v prosinci 2007 | ||||
117 | 2008 | 13. – 14. Března | ― | ![]() | Janez Janša | Brusel | Dohodnutý časový rámec a zásady politiky v oblasti energetiky / změny klimatu Závěry předsednictví ze zasedání v březnu 2008 | |
118 | 19. – 20. Června | ― | Brusel | Závěry předsednictví ze zasedání v červnu 2008 | ||||
119 | 13. – 14. Července | Mimořádný | ![]() | Nicolas Sarkozy | Paříž | Barcelonský proces pro Středomoří | ||
120 | 1. září | Mimořádný | Brusel | Mimořádný summit dne Vztahy mezi EU a Ruskem (Krize v Gruzii )[4] Závěry předsednictví ze zasedání v září 2008 | ||||
― | 12. října | Euro summit | Paříž | Závěry summitu eurozóny ze zasedání v říjnu 2008 | ||||
121 | 15. – 16. Října | ― | Brusel | Závěry předsednictví ze zasedání v říjnu 2008 | ||||
122 | 7. listopadu | Neformální | Brusel | Neformální summit o EU finanční krize 2007–2008 Závěry z jednání o globální finanční krizi | ||||
123 | 11. – 12. Prosince | ― | Brusel | Závěry předsednictví ze zasedání v prosinci 2008 | ||||
124 | 2009 | 1. března | Neformální | ![]() | Mirek Topolánek | Brusel | Neformální summit o EU finanční krize 2007–2008 Závěry ze zasedání o globální finanční krizi dne 1. března 2009 | |
125 | 19. – 20. Března | ― | Brusel | Závěry předsednictví ze zasedání v březnu 2009 | ||||
126 | 5. dubna | Neformální (Summit EU-USA) | Jan Fischer | Praha | Americký prezident Barack Obama v Praze Závěry ze zasedání vztahů mezi EU a USA v dubnu 2009 | |||
127 | 18. – 19. Června | ― | Brusel | Islandská žádost přijata Závěry předsednictví ze zasedání v červnu 2009 Video z tiskové konference: 1 a 2 | ||||
128 | 17. září | Neformální | ![]() | Fredrik Reinfeldt | Brusel | Příprava na Summit G-20 Pittsburgh v roce 2009 [5] Závěry předsednictví ze zasedání v září 2009 Video z tiskové konference | ||
129 | 29. – 30. Října | ― | Brusel | Závěry předsednictví ze zasedání v říjnu 2009 Video z tiskové konference | ||||
130 | 19. listopadu | Neformální | Brusel | Vyberte první Předseda Evropské rady (Herman Van Rompuy ) a první Vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku (Catherine Ashtonová ) Závěry předsednictví ze zasedání v listopadu 2009 Video z tiskové konference | ||||
131 | 10. – 11. Prosince | — | Brusel | Závěry předsednictví ze zasedání v prosinci 2009, Minut Video z tiskové konference: 1 a 2 |
2010 – současnost
Od roku 2010 se všechna formální (plánovaná nebo mimořádná) zasedání Evropské rady konala v roce Brusel a předsedal mu stálý Prezident, jak je zavedeno Lisabonská smlouva. V únoru 2010 byla přesná poloha Knihovna Solvay, následná setkání se konala v Justus Lipsius budova a od března 2017 na Budova Europa.
Zasedání jsou vždy svolávána a organizována v rozsahu, který považuje za nezbytný předseda Evropské rady. Nadcházející řádná setkání jsou naplánována do konce každého semestru na třetí následující semestr (minimálně jeden rok předem),[22] a mohou mít formu buď „plánovaných řádných schůzí“ (jejichž výsledkem je zveřejněný dokument s názvem „závěry“), nebo „neformálních řádných schůzí“ (jejichž výsledkem je zveřejněný dokument s názvem „prohlášení“). Volané plánované / neformální běžné nadcházející zasedání může být v krátké době příležitostně přesunuto nebo zrušeno, přičemž tato změna bude poté oznámena předsedou Rady prostřednictvím vydání revidovaného harmonogramu pro řádná zasedání v příslušném semestru. Pokud jsou mimořádné schůze svolávány mimo postup oznamování minimálně půl roku předem, jsou označovány jako „mimořádné schůzky“.
Detaily
Kolín nad Rýnem 1999
Evropská rada se sešla v roce Kolín nad Rýnem, Německo, ve dnech 3. - 4. Června 1999, aby zvážila problémy po Amsterodamská smlouva vstoupila v platnost. Romano Prodi představil svůj plán do budoucna Komise pracovní a reformní program. Rada vyzvala k Listina základních práv EU.
Rada určila Javier Solana na místo generálního tajemníka Rada Evropské unie (s Pierre de Boissieu jako jeho zástupce) a Vysoký představitel pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku (SZBP). Rozhodla o společné politice vůči Rusku (první použití SZBP). Přijalo prohlášení o Kosovu. Ve vztahu k Evropská bezpečnostní a obranná politika Rada, hlavní prvek SZBP, prohlásila, že EU „musí mít kapacitu pro autonomní akci podpořenou důvěryhodnými vojenskými silami, prostředky k rozhodování o jejich použití a připravenost tak učinit, aby mohla reagovat na mezinárodní krize, aniž jsou dotčeny kroky NATO “. (Deklarováno v St Malo Francií a Velkou Británií)
Gothenburg 2001
Zasedání Evropské rady v roce 2001 se konalo ve švédském městě Gothenburg od 14. do 16. června.
Summit EU se zaměřil na Rozšíření EU, udržitelný rozvoj, otázky hospodářského růstu a strukturálních reforem. Součástí summitu EU – USA byla návštěva prezidenta USA George W. Bush dne 14. června. Jednalo se o první americkou prezidentskou návštěvu ve Švédsku a byla zamýšlena jako příležitost k diskusi o rozdílech v jednáních o klimatu, WTO a Blízký východ s vedoucími představiteli EU. Bylo to poznamenáno rozsáhlými demonstracemi.
Hlavní protesty byly organizovány třemi širokými koalice, místní koalice Bush běž domů to bylo proti Zahraniční politika USA, švédská koalice Síť Gothenburg 2001 která se postavila proti členství Švédska v EU a EMU a mezinárodní koalice Gothenburg Action 2001, zastánce "jiné Evropy", odpůrce militarizace EU, Schengenská dohoda a ochrana veřejného sektoru a životního prostředí, aby se nestaly obchodními komoditami a HMU. Existovala také široká íránská a menší antikapitalistická koalice, stejně jako nenásilné sítě a Uvolněte ulice pořádání demonstrací a pouliční párty.
Podle policie se v Göteborgu během tří dnů summitu shromáždilo více než 50 000 demonstrantů,[23] mezi nimi menší částka s cizí státní příslušností. Demonstrační organizace uspořádaly mnoho konferencí, největší konference (samozřejmě kromě samotného summitu EU) byla Frittovo fórum (Free Forum), které uspořádalo 50 přednášek a seminářů a bylo financováno mimo jiné městem Göteborg, švédským ministerstvem spravedlnosti a švédským ministerstvem zahraničí.[23] Summit hlídalo přibližně 2 500 policistů.[24]
Kromě řady střetnutí a potyček došlo k řadě nepokojů. K prvnímu došlo 14. června poté, co policie obklíčila a uzavřela Hvitfeldtska gymnasiet kde bylo městem během summitu pozváno demonstrantů k pobytu. Ke druhému došlo 15. června ráno v souvislosti s demonstrací 2000 účastníků organizovanou antikapitalistickou organizací a vyústilo v násilné střety s policií a poškození hlavní ulice v Göteborgu Kungsportsavenyn. Později večer během demonstrace Reclaim the City byla policejní jednotka napadena demonstranty házejícími projektily. Policie následně vystřelila na demonstranty. Výstřely byly zraněny tři osoby, z nichž jedna byla těžce zraněna.[25] Jednalo se o první použití střelných zbraní proti švédským demonstrantům od doby, kdy Ådalen střelby v roce 1931.
Po nepokojích následovaly tresty odnětí svobody pro 64 osob odsouzených za trestné činy. Celkově byli demonstranti posíláni do vězení na téměř 50 let. Od roku 2006 nebyl žádný policista odsouzen za provinění během summitu. Jeden důstojník byl souzen a odsouzen za spáchání křivé přísahy během soudu proti göteborskému demonstrantovi.[Citace je zapotřebí ]
Nepokoje zanechaly velké oblasti centrálního Göteborgu zbořeny kvůli násilným protestům demonstrantů a zanechaly mnoho obchodů vypleněných.[25][26]

Summit Evropské unie byl pozoruhodný, protože hlavy států z EU shromážděné v Göteborgu, a také proto, že americký prezident George W. Bush den před summitem poprvé navštívil Švédsko. V reakci na to se demonstranti z celého světa plánovali shromáždit v Göteborgu, aby demonstrovali pod různými transparenty. Město Göteborg pomohlo demonstrantům mimo město tím, že poskytlo obytné prostory v různých školách v okolí Göteborgu a konvergenční centrum, nejprve v Hvitfeldtska gymnasiet a později se přestěhoval do Schillerska Gymnasiet.
Politickým pozadím protestů byla spojka tří sil. Kritika EU a opozice vůči členství v EU byla ve Švédsku silnější než kdekoli jinde v Unii. Zadruhé vlna globalizace protestuje proti neoliberalismus nabyl na síle po protestech během summitu EU v roce 2006 Amsterdam 1997 a Zasedání WTO v Seattlu 1999. Protiválečný a environmentální obavy vůči USA byly třetím faktorem.
Policie plánovala a shromáždila své síly v očekávání setkání. Nikdy předtím se ve Švédsku nesetkalo tolik hlav států a tisíce policistů měly hlídat v Göteborgu, aby udržovaly pořádek během těchto tří červnových dnů 2001. Policie se dlouho připravovala na nepokoje a měla také mnoho různých zpravodajské služby zaměřené na skupiny účastnící se plánování demonstrací. Mezi zúčastněnými policejními silami byly různé názory. Bezpečnostní policie nechtěla, aby byla využívána tělocvična Hvitfeldtska, protože měla pocit, že je příliš blízko summitu EU, zatímco göteborská policie trvala na tom, aby tam byli demonstranti. Používala se taktika americké policie proti demonstrantům, jako například psychotaktická jednotka měl vést dialog s demonstračními organizacemi.
Policie, místní úřad a různé demonstrační koalice uspořádaly dialogovou skupinu, kde plánovaly a diskutovaly o demonstracích, aby zajistily, že budou co nejpokojnější.
Velitelé akce uvedli, že jsou velmi spokojeni s tím, jak policie sloužila během summitu (stanovisko, které v té době sdílela vláda). Tvrdilo se, že policie úspěšně použila předběžné informace o demonstrantech a tajných policistech mezi demonstranty, aby mimo jiné zjistila informace o „tajném“ informačním centru.
Podle policie jednaly zcela v souladu s policejním zákonem.
The Švédská policejní unie důrazně kritizoval způsob, jakým byly policejní akce vedeny a řízeny.[27] Ve své zprávě „Chaos“ - ohledně velení v Göteborgu v červnu 2001 uvádí se, že většina policistů, kteří měli v té době službu, měla pocit, že nemají dostatek zdrojů na řádné plnění svých povinností a že příkazy byly matoucí.[27]
Statistika:
- Hlášené trestné činy: 3143 (k únoru 2002)[23]
- Zadržen (Gripna) pro trestné činy: 554[24]
- Zadržen (omhändertagna) policií (včetně následujících dvou seznamů): 575[24]
- Zatčen (anhållna): 107[24]
- Zadržen během čekání na soudní proces (häktade): 59[24][28]
- Počet verdiktů: 38[24]
- Počet osob „souvisejících s EU“ (tj. Souvisejících s událostmi během summitu EU) zraněných (ošetřených nemocnicemi v regionu Västra Götaland): 143[23]
Celkový součet trestů po nepokojích během summitu EU činil zhruba 50 let vězení, což podle novináře Erik Wijk je 12krát více než dřívější nepokoje.[29] Přes velký počet stížností nebyla odsouzena žádná policie.[Citace je zapotřebí ]
Jedním z nejvíce zaznamenaných případů je tzv. Informační středisko, které zaútočilo Nationella insatsstyrkan během prvního dne summitu. Celkem osm osob (pět mužů, tři ženy) bylo odsouzeno k dlouhým trestům odnětí svobody poté, co v souvislosti s policejní odstávkou školy rozeslaly SMS s výzvou, aby lidé šli do Hvitfeldské tělocvičny.[Citace je zapotřebí ]
Policista odpovědný za summit EU, Håkan Jaldung , byl obviněn v procesu bránící asi 100 lidem v Schillerska několik hodin opustit místo, ale byl shledán nevinným.[30]
Göteborgsaktionen („Göteborská akce“) zahrnovalo 87 organizací, z toho 33 švédských, 22 dánských, 9 finských, 5 norských, 4 evropské a některé další zejména z různých východoevropských zemí. Nätverket Göteborg („Göteborská síť“) zahrnovalo více než 20 organizací.
Laeken 2001
Evropská rada v Laekenu se konala v královském paláci v Laeken, Belgie ve dnech 14. – 15. prosince 2001.
Evropská rada v Laekenu se zabývala:
- Nová opatření v oblasti Spravedlnost a vnitřní věci: evropský zatýkací rozkaz, společná definice „terorismus ", a EUROJUST
- Místa deseti nových agentur EU (po hodinách neshody Evropská rada nedosáhla dohody a rozhodla se ponechat rozhodnutí na příští rok)
- Hrozící zavedení eurové hotovosti (Evropská rada se sešla s ministry financí, aby to zvážili)
- Pokrok Rozšíření EU
- Přijetí Laekenské deklarace o budoucnosti Evropy
Laekenská deklarace o budoucnosti Evropy založila Evropská úmluva, předsedal bývalému francouzskému prezidentovi, Valéry Giscard d'Estaing jako předseda úmluvy a bývalý italský předseda vlády Giuliano Amato a bývalý belgický předseda vlády Jean-Luc Dehaene jako místopředsedové. Úmluva měla za úkol vypracovat Smlouva o Ústavě pro Evropu, a měla by asi 60 členů, které by pocházely z národních vlád, národních parlamentů a Evropský parlament a Evropská komise a zahrnují zástupce kandidátských zemí. Deklarace hodnotí pokrok evropské integrace za posledních padesát let, sleduje její počátky v hrůzách druhé světové války a klade řadu otázek, na které má konvence odpovědět.[31][32]
Viz také
- Euro summit
- Předseda Evropské rady
- 1955 Messina konference
- 1983 Slavnostní prohlášení o Evropské unii
- 1992 Edinburghská dohoda
Reference
- ^ „Evropská rada: 50 let vrcholných schůzek“ (PDF). Generální sekretariát Rady Evropské unie. 17. prosince 2010. Citováno 6. května 2013.
- ^ http://www.consilium.europa.eu/uedocs/cms_data/docs/pressdata/en/ec/75509.pdf
- ^ Smith, John (27. října 2016). „Forside - Danmark - Evropská komise“ (PDF). Dánsko - Evropská komise. Archivováno (PDF) z původního dne 18. prosince 2007. Citováno 22. listopadu 2007.
- ^ „Ruské hrozby se objevují na historickém summitu EU“. euobserver.com. Archivováno z původního dne 5. června 2011. Citováno 1. září 2008.
- ^ http://www.consilium.europa.eu/uedocs/cms_data/docs/pressdata/en/ec/110166.pdf
- ^ A b „Herman Van Rompuy znovu zvolen prezidentem“ (PDF). Rada Evropské unie. 1. března 2012. Archivováno (PDF) z původního dne 29. října 2013. Citováno 5. května 2013.
- ^ „Evropská rada v roce 2010“. Generální sekretariát Rady. 11. ledna 2011.
- ^ A b „Zasedání Evropské rady v prvním semestru roku 2011“. Evropská rada. 8. prosince 2009. Archivováno z původního dne 6. března 2016. Citováno 28. července 2015.
- ^ „Zasedání Evropské rady ve druhém pololetí roku 2011“. Evropská rada. 24. června 2010. Archivováno z původního dne 15. května 2016. Citováno 28. července 2015.
- ^ A b C „Zasedání Evropské rady v prvním semestru roku 2012“. Evropská rada. 17. prosince 2010. Archivováno z původního dne 15. května 2016. Citováno 28. července 2015.
- ^ A b „Zasedání Evropské rady ve druhém semestru roku 2012“. Evropská rada. 27. června 2011. Archivováno z původního dne 15. května 2016. Citováno 28. července 2015.
- ^ A b C d „Zasedání Evropské rady v prvním semestru roku 2013 (EUCO 150/2/11 REV 2)“. Evropská rada. 14. prosince 2012. Archivováno z původního dne 5. března 2016. Citováno 28. července 2015.
- ^ A b „Zasedání Evropské rady ve druhém pololetí roku 2013“. Evropská rada. 25. června 2012. Archivováno z původního dne 15. května 2016. Citováno 28. července 2015.
- ^ A b C „Zasedání Evropské rady v prvním semestru roku 2014 (EUCO 231/3/12 REV 3)“. Evropská rada. 3. února 2014. Archivováno z původního dne 15. května 2016. Citováno 28. července 2015.
- ^ A b „Zasedání Evropské rady ve druhém semestru roku 2014“. Evropská rada. 3. července 2013. Archivováno z původního dne 15. května 2016. Citováno 28. července 2015.
- ^ „Euro summit (24. října 2014) - anotovaný návrh programu“ (PDF). Generální sekretariát Rady. 26. září 2014. Archivováno (PDF) z původního dne 17. října 2014. Citováno 17. října 2014.
- ^ A b „Evropská rada, 9. – 10. 3. 2017 - hlavní výsledky“. Rada Evropské unie. Citováno 5. května 2017.
- ^ A b C „Zasedání Evropské rady v prvním semestru roku 2015“. Evropská rada. 20. prosince 2013. Archivováno z původního dne 5. března 2016. Citováno 28. července 2015.
- ^ „Prezident Donald Tusk svolává eurosummit v Řecku v pondělí 22. června v 19:00“ (PDF). Generální sekretariát Rady. 18. června 2015.
- ^ „Zvací dopis prezidenta Donalda Tuska na vrcholnou schůzku o euru“ (PDF). Generální sekretariát Rady. 6. července 2015.
- ^ https://data.consilium.europa.eu/doc/document/ST-18-2019-INIT/cs/pdf
- ^ Plánování: „I / 2011“. Archivováno z původního dne 6. března 2016. Citováno 28. července 2015., „II / 2011“. Archivováno z původního dne 15. května 2016. Citováno 28. července 2015., „I / 2012“. Archivováno z původního dne 15. května 2016. Citováno 28. července 2015. („revidováno“.), „II / 2012“. Archivováno z původního dne 15. května 2016. Citováno 28. července 2015., „I / 2013“. („1. revize“., „2. revize“. Archivováno z původního dne 5. března 2016. Citováno 28. července 2015.), „II / 2013“. Archivováno z původního dne 15. května 2016. Citováno 28. července 2015., „I / 2014“. („1. revize“., „2. revize“., „3. revize“. Archivováno z původního dne 15. května 2016. Citováno 28. července 2015.), „II / 2014“. Archivováno z původního dne 15. května 2016. Citováno 28. července 2015., „I / 2015“. Archivováno z původního dne 5. března 2016. Citováno 28. července 2015., „II / 2015“., „I / 2016“. („revidováno“. Archivováno z původního dne 13. února 2015. Citováno 13. února 2015.), „II / 2016“. Archivováno z původního dne 24. června 2015. Citováno 23. června 2015., „I / 2017“., „II / 2017“., „I / 2018“., „II / 2018“., „I / 2019“., „II / 2019“., „I / 2020“., „II / 2020“., „I / 2021“.
- ^ A b C d E F „Händelserna i samband med Europeiska rådets möte i Göteborg den 14–16 juni 2001“ [Gothenburg 2001 - Zpráva Göteborského výboru (SOU_2002: 122)] (PDF) (ve švédštině). Vláda Švédska. Archivovány od originál (PDF) dne 26. září 2007.
- ^ A b C d E F G h Hodnocení velení EU v Göteborgu v roce 2001 provedené Národní policejní radou „Archivovaná kopie“ (PDF). Archivovány od originál (PDF) dne 9. dubna 2008. Citováno 9. dubna 2008.CS1 maint: archivovaná kopie jako titul (odkaz) (Švédsky) Citováno 20. listopadu 2006.
- ^ A b „SOU_2002: 122“ (PDF) (ve švédštině). Vláda Švédska. Archivovány od originál (PDF) dne 29. září 2007. Citováno 20. listopadu 2006.
- ^ „Många oskyldiga drabbades“. Göteborgs-Posten (ve švédštině). 10. června 2011.
- ^ A b „Chaos“ - pokud jde o velení v Göteborgu v červnu 2001 („Kaos“ - om kommenderingen i Göteborg červen 2001)[1] (Citováno 20. Listopadu 2006) je vyšetřování prováděné společností Švédská policejní unie (Polisförbundet), který je sestaven z dotazníku zaslaného 1800 policistům, kteří měli službu během událostí v roce 2001 Summit EU v Göteborgu. Jeho shrnutí zní: „Obraz velení během summitu EU lze shrnout jedním slovem: Chaos. Nedostatek vzdělání, nedostatek materiálu a komunikace, stejně jako matoucí rozkazy a vnitřní chaos uvnitř policie.“
- ^ Vezměte prosím na vědomí některé problémy s překladem švédských soudních výrazů, jako je Gripa, omhänderta a anhålla do angličtiny. Zatímco podmínky Gripna, omhändertagna a anhållna vše přeložit do zatčen nebo zadrženve švédském soudním jazyce mají jinou hodnotu, anhållna jde o nejzávažnější formu zatčení, ve skutečnosti jedinou formu, kdy je zadržený v podezření ze spáchání trestného činu. Všimněte si také rozdílu mezi pouze bytím zadržen (gripen, jak je uvedeno v §11 a §13 švédského policejního zákona) a byl zadržen zatímco čeká na soud.
- ^ Wijk, Erik (2003). Orätt: rättsrötan efter Göteborgshändelserna (ve švédštině). Stockholm: Ordfront. ISBN 91-7037-003-6. Stránka potřebná.
- ^ „Jaldung friad i hovrätten“ (ve švédštině). Sveriges Television. 23. listopadu 2004.
- ^ EU2001.be
- ^ „Tiskové zprávy, Rada Evropské unie“ Archivováno 7. února 2012 v Wayback Machine
externí odkazy
- Oficiální domovská stránka Evropské rady
- Závěry zasedání Rady (2004 – dnes) - Oficiální domovská stránka Evropské rady
- 50 let summitů - historie zasedání Evropské rady (1961–2010) – Generální sekretariát Rady EU
- Evropská rada v roce 2010 - výroční souhrnná zpráva prezidenta o činnosti zasedání Evropské rady
- Evropská rada v roce 2011 - výroční souhrnná zpráva prezidenta o činnosti zasedání Evropské rady
- Evropská rada v roce 2012 - výroční souhrnná zpráva prezidenta o činnosti zasedání Evropské rady
- Evropská rada v roce 2013 - výroční souhrnná zpráva prezidenta o činnosti zasedání Evropské rady
- Evropská rada v roce 2014 - výroční souhrnná zpráva prezidenta o činnosti zasedání Evropské rady
- Seznam evropských rad (1961–2014) – Evropský NAvigator