Čtvrtý dodatek k ústavě Bill 1968 - Fourth Amendment of the Constitution Bill 1968

Čtvrtý dodatek k ústavě Bill 1968
16. října 1968 (1968-10-16)
Změnit volební systém Dáila z jednoho převoditelného hlasu na první hlasování
UmístěníIrská republika Irsko
Výsledek
Odezva
Hlasy%
Ano423,49639.16%
Ne657,89860.84%
Platné hlasy1,081,39495.73%
Neplatné nebo prázdné hlasy48,2124.27%
Celkový počet hlasů1,129,606100.00%
Registrovaní voliči / volební účast1,717,38965.77%

The Čtvrtý dodatek k ústavě Bill 1968 byl účtovat (č. 6 z roku 1968) do pozměnit the Ústava Irska změnit volební systém z poměrné zastoupení prostřednictvím jeden převoditelný hlas (PR-STV) do first-past-the-post (FPTP). Návrh byl zamítnut v a referendum konané dne 16. října 1968.

Navrhovaná změna

Předmět referenda byl popsán takto:[1]

Čtvrtá novela ústavního zákona z roku 1968 navrhuje -
  1. Nahradit stávající systém hlasování ve volbách Dáila systémem „přímého hlasování“ ve volebních obvodech pro jednoho člena;
  2. Zřídit komisi pro určování volebních obvodů, s výhradou práva Dáila měnit volební obvody, jak je stanoveno; a
  3. Zajistit, že kdykoli bude Dáil rozpuštěn, odchozí Ceann Comhairle může být bez soutěže vrácen jako druhý poslanec za volební obvod, který si zvolil a který se skládá z volebního obvodu, který zastupoval před rozpuštěním, nebo který zahrnuje jeho část.

Pozadí

Volby do Dáil Éireann, dům zástupce v Oireachtas, se řídí článkem 16 ústavy.[2]

V roce 1959 Vláda Fianny Fáilové z Éamon de Valera dal Třetí dodatek k ústavě k referendu, které navrhlo nahradit volební systém poměrné zastoupení prostřednictvím jeden převoditelný hlas (PR-STV) s first-past-the-post (FPTP). Referendum bylo poraženo o 51,8% na 48,8%, ve stejný den, kdy zvítězil de Valera prezidentské volby.

V roce 1968 Vláda Fianny Fáilové z Jack Lynch navrhla dvě ústavní změny volebního systému pro volby do Dáila Éireanna: Třetí dodatek k ústavě, což by umožnilo větší rozdíl v poměru obyvatel k volebním obvodům, a Čtvrtá novela ústavního zákona, druhý návrh na zavedení hlasování FPTP ve volebních obvodech s jedním členem.

Oireachtasova debata

Pozměňovací návrh navrhl Dáil Taoiseach Jack Lynch dne 21. února 1968.[3] Proti pozměňovacímu návrhu Fine Gael a Dělnická strana. Dne 3. července to prošlo závěrečnými fázemi v Dáilu o 66 hlasů proti 56.[4] Dne 30. července 1968 prošlo závěrečnými fázemi Seanadu 25 hlasy proti 18.[5] Referendum o třetím pozměňovacím návrhu a čtvrtém pozměňovacím návrhu se konala dne 16. října 1968.

Výsledek

Návrh čtvrtého dodatku byl zamítnut o 60,8% proti 39,2% ve prospěch; třetí dodatek týkající se počtu obyvatel ve volebních obvodech byl zamítnut podobným rozdílem.

Čtvrtý dodatek k ústavě Irska, Bill 1968[6]
VýběrHlasy%
Referendum selhalo Ne657,89860.84
Ano423,49639.16
Platné hlasy1,081,39495.73
Neplatné nebo prázdné hlasy48,2124.27
Celkový počet hlasů1,129,606100.00
Registrovaní voliči a volební účast1,717,38965.77
Výsledky podle volebních obvodů[6]
Volební obvodVoličiVolební účast (%)HlasyPodíl hlasů
AnoNeAnoNe
Carlow – Kilkenny58,03971.4%15,25323,17439.7%60.3%
Cavan33,99670.7%9,71013,31842.2%57.8%
Clare48,00862.6%14,19314,13150.1%49.9%
Cork Borough59,60766.3%14,78423,44838.7%61.3%
Cork střední51,42372.2%14,33721,44040.1%59.9%
Cork severovýchod59,51570.9%16,78423,65941.5%58.5%
Cork Jihozápad34,62569.9%8,69114,28137.8%62.2%
Donegal severovýchod34,69866.7%11,41410,70151.6%48.4%
Donegal Jihozápad35,59662.2%10,69210,39750.7%49.3%
Dublin County77,83763.3%15,82031,99933.1%66.9%
Dublin sever-střed37,77157.9%5,87715,18727.9%72.1%
Dublin severovýchod80,45365.9%16,14736,01031.0%69.0%
Dublin severozápad41,98461.1%7,46717,63329.7%70.3%
Dublin Jih-Centrální52,37157.6%8,44920,79028.9%71.1%
Dublin jihovýchod41,19063.9%7,72618,04430.0%70.0%
Dublin Jihozápad57,59059.6%9,66723,78028.9%71.1%
Dún Laoghaire a Rathdown62,72363.4%11,87527,13530.4%69.6%
Galway East53,10562.6%14,71316,70846.8%53.2%
Galway West33,72252.7%8,6068,57450.1%49.9%
Kerry North34,78564.1%9,24611,88743.8%56.2%
Kerry South35,32366.1%10,69811,60548.0%52.0%
Kildare46,09966.9%11,56017,88339.3%60.7%
Laois – Offaly55,87966.9%14,12821,43339.7%60.3%
Limerick East46,88367.3%11,19018,79337.3%62.7%
Limerick West33,54672.4%11,27211,90848.6%51.4%
Longford – Westmeath43,79567.8%10,67417,41438.0%62.0%
Louth37,78166.9%9,78514,45340.4%59.6%
Mayo North30,80253.8%7,1678,55645.6%54.4%
Mayo South41,32462.2%10,51314,02542.8%57.2%
Meath36,19268.5%9,50014,08440.3%59.7%
Monaghan32,58069.8%8,64512,92540.1%59.9%
Roscommon42,97169.2%11,63516,29941.7%58.3%
Sligo – Leitrim42,36265.8%11,03415,09742.2%57.8%
Tipperary North34,07671.0%9,60013,21742.1%57.9%
Tipperary South46,04574.0%14,74917,71245.4%54.6%
Waterford37,51969.8%10,35314,55541.6%58.4%
Wexford48,05069.6%11,41120,58835.7%64.3%
Wicklow37,12465.3%8,13115,05535.1%64.9%
Celkový1,717,38965.8%423,496657,89839.2%60.8%

Viz také

Reference

Zdroje

  • Oddělení taoiseach (1968). Čtvrtá novela ústavního zákona z roku 1968: schválená oběma komorami Oireachtas (PDF). Dublin: Kancelářské potřeby. Citováno 1. února 2020 - prostřednictvím knihovny Oireachtas.
  • „Čtvrtý dodatek k ústavě, návrh zákona z roku 1968 (návrh zákona z roku 1968)“. Oireachtas debaty. Citováno 1. února 2020.

Citace

  1. ^ „Zákon o referendu (změna), 1968“. 6. srpna 1968. Citováno 21. dubna 2018.
  2. ^ „Ústava Irska, článek 16“. Citováno 21. dubna 2018.
  3. ^ „Čtvrtý dodatek k ústavě, 1968: První fáze“. 21. února 1968. Citováno 21. dubna 2018.
  4. ^ „Čtvrtý dodatek k ústavě, 1968: Pátá fáze (obnoveno)“. 3. července 1968. Citováno 21. dubna 2018.
  5. ^ „Čtvrtý dodatek k ústavě, 1968: závěrečná fáze“. 30. července 1968. Citováno 21. dubna 2018.
  6. ^ A b „Výsledky referenda 1937–2015“ (PDF). Ministerstvo bydlení, plánování a místní správy. p. 25. Citováno 21. dubna 2018.