Žalm 55 - Psalm 55

Tento článek používá hebrejštinu (masoreticky) číslování žalmu. Žalm 55 v řečtině (Septuagint nebo Vulgate) číslování odpovídá Žalm 56 v hebrejském číslování.

Žalm 55
„Naslouchej mé modlitbě, Bože“
Dvořákova Biblická Pisne i-8.jpg
Začátek prostředí Dvořáka v němčině a češtině
Jiné jméno
  • Žalm 54 (Vulgate)
  • "Exaudi Deus orationem meam"
JazykHebrejština (originál)

Žalm 55 je 55 žalm z Kniha Žalmů, začínající v angličtině v Verze King James „Naslouchej mé modlitbě, Bože, a neschovávej se před mou prosbou“. Kniha Žalmů je součástí ketuvim, třetí část Hebrejská Bible, a je součástí křesťan Starý zákon. V mírně odlišném systému číslování v řečtině Septuaginta verzi Bible a v latině Vulgate, tento žalm je Žalm 54. V latině je známý jako „Exaudi Deus orationem meam".[1] Žalm je a nářek ve kterém autor truchlí, protože je obklopen nepřáteli, a jeden z jeho nejbližších přátel ho zradil.

Žalm je běžnou součástí židovský, katolík, anglikánský a protestantské liturgie. Ze žalmu byly odvozeny metrické hymny v angličtině a němčině, které byly zhudebněny.

Pozadí

Žalm 55 je podobný Žalm 41,[2] zvláště 41: 9: „I můj blízký přítel, jemuž jsem věřil, který jedl můj chléb, proti mně pozvedl patu“ (ESV ).[3]

Úvod do žalmu ji identifikuje jako „Maskil“ (instruktážní dílo) a spojuje ji s Davide.[4] Anonymním autorem mohl být Izraelita žijící v cizím městě a falešným přítelem mohl být další Izraelita žijící tam. Tuto interpretaci lze považovat za zvláště pravděpodobnou, pokud je druhá část 24. verše přeložena jako „muži idolů a figurek“, jak navrhuje Hermann Gunkel, spíše než „muži krve a zrady“.[5]

Jerome, v Vulgate, nazvaný tento žalm Vox Christi adversus magnatos Judaeorum et Judam traditorem, význam Hlas Krista proti vůdcům Židů a zrádci Jidášovi.[6]

Text

Verze King James

  1. Naslouchej mé modlitbě, Bože; a neskrývej se před mou prosbou.
  2. Věnujte mi pozornost a vyslyšte mne: Truchlím ve své stížnosti a vydávám hluk;
  3. Kvůli hlasu nepřítele, kvůli útlaku bezbožných; neboť na mne vrhali nepravost a v hněvu mě nenávidí.
  4. Moje srdce je ve mně bolavě bolestné a padají na mě hrůzy smrti.
  5. Přišla na mě bázeň a třes a hrůza mě přemohla.
  6. A já jsem řekl: Ach, že jsem měl křídla jako holubice! protože bych odletěl a byl v klidu.
  7. Hle, pak bych bloudil daleko a zůstal v divočině. Selah.
  8. Urychlil bych svůj únik z větrné bouře a bouře.
  9. Znič, Pane, a rozděl jejich jazyky; neboť jsem ve městě viděl násilí a sváry.
  10. Dnem i nocí jdou kolem toho po jeho zdech; uprostřed je také neštěstí a zármutek.
  11. Uprostřed ní je zlovolnost: z jejích ulic neodchází lstivost a lstivost.
  12. Nebo to nebyl nepřítel, který mi vyčítal; pak jsem to mohl nést: nebyl to ani on, kdo mě nenáviděl, kdo se proti mně zvětšil; pak bych se před ním schoval:
  13. Ale byl jsi to ty, můj rovný muž, můj průvodce a můj známý.
  14. Společně jsme se radili a kráčeli jsme společně do Božího domu.
  15. Nechť se jich zmocní smrt, a nechť rychle sestoupí do pekla; neboť v jejich obydlích a mezi nimi je zlovolnost.
  16. Pokud jde o mě, budu vzývat Boha; a Hospodin mě vysvobodí.
  17. Večer a ráno a v poledne se budu modlit a hlasitě brečet: a on uslyší můj hlas.
  18. Vysvobodil mou duši v pokoji z boje, který byl proti mně; nebo bylo jich mnoho se mnou.
  19. Bůh vyslyší a bude je sužovat, dokonce i ten, kdo zůstává odedávna. Selah. Protože nemají žádné změny, proto se nebojí Boha.
  20. Vztáhl ruce na ty, kteří s ním byli v pokoji: porušil svou smlouvu.
  21. Slova jeho úst byla hladší než máslo, ale válka byla v jeho srdci: jeho slova byla měkčí než olej, přesto to byly tasené meče.
  22. Vrhni své břemeno na Hospodina a on tě bude podporovat; nikdy nebude trpět, aby se pohnul spravedlivý.
  23. Ale ty, Bože, je uvedeš dolů do jámy zkázy: krvaví a lstiví lidé nebudou žít polovinu svých dnů; ale budu ti věřit.

Struktura

Žalm lze rozdělit do tří částí, které Alexander Kirkpatrick ve svém komentáři z roku 1901 označil témata zoufalství, rozhořčení a důvěry:[6]

  1. První část (verše 1–8) začíná zoufalým apelem na Boha k osvobození (verše 1–3) a poté začíná popisem žalmistova úzkosti a jeho touhy po míru.[7]
  2. Verše 9–15 jsou ostrou výpovědí autorových nepřátel, zejména jednotlivce popisovaného jako „můj rovný“ a „můj známý přítel“, který se obrátil proti žalmistovi (v. 12–14).[8] Tuto druhou část uzavírá přání, aby nepřátelé mluvčího pohltili zaživa Šeol, možná narážka na osud Korah.[9]
  3. Poslední část (verše 16–23) je sebevědomou meditací o Boží spravedlnosti. Žalmista si je jistý, že ho Bůh zachrání a ničí ničemné.[3]

Analýza

Není jasné, zda žalm napsal jediný autor, či nikoli.[10] Někteří vědci naznačují, že verše 12–14, 20–21 a 22 jsou fragmenty od jiného autora, které byly vloženy do textu původního žalmu.[11]

V článku z roku 1999 použila Ulrike Bail intertextuální interpretační metody pro čtení žalmu jako odkaz na znásilnění Tamar.[12]

Použití

judaismus

Nový zákon

Je citován verš 22 1 Petr 5:7.[16]

Hudba

Poznámky

  1. ^ Paralelní latinský / anglický žaltář / Psalmus 54 (55) Archivováno 10. října 2016 v Wayback Machine medievalist.net
  2. ^ Kirkpatrick 1901, str. 307.
  3. ^ A b Rhodos 1960, str. 91.
  4. ^ Limburg 2000, str. 182-183.
  5. ^ Dahood 1966, str. 30, 39.
  6. ^ A b Kirkpatrick 1901, str. 308.
  7. ^ Rhodos 1960, str. 90-91.
  8. ^ Kirkpatrick 1901, str. 311–312.
  9. ^ Kirkpatrick 1901, str. 312.
  10. ^ Rhodos 1960, str. 90.
  11. ^ Kraus 1993, str. 519.
  12. ^ Kauce 1999, str. 5-18.
  13. ^ Scherman & Zlotowitz 1986, str. 583.
  14. ^ Scherman & Zlotowitz 1986, str. 605.
  15. ^ Scherman & Zlotowitz 1986, str. 579.
  16. ^ Kirkpatrick 1901.
  17. ^ Člověk 1997, str. 267-279.

Bibliografie

  • Bail, Ulrike (1999). „Dech po čárce, 55. žalm a násilí páchané na ženách“. Journal of Religion and Abuse. 1 (3): 5–18. doi:10.1300 / J154v01n03_02.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Dahood, Mitchell (1966). Žalmy I: 1–50. Anchor Bible Series. Garden City, New York: Doubleday & Company.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Člověk, D.J. (1997). „Tradičně-historická analýza Žalmu 55“ (PDF). Verbum et Ecclesia. 18 (2): 267–279. doi:10,4102 / ve.v18i2,562. hdl:2263/15581. ISSN  2074-7705.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Kirkpatrick, A. F. (1901). Kniha žalmů. Cambridge Bible pro školy a vysoké školy. Cambridge University Press.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Limburg, James (2000). Žalmy. Westminster John Knox Press. ISBN  978-0-664-25557-2.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Kraus, Hans-Joachim (1993). Žalmy 1-59: Kontinentální komentář. Pevnost Press. ISBN  978-1-4514-0936-9.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Rhodes, Arnold B. (1960). Kniha žalmů. Laický biblický komentář. Richmond, Virginie: John Knox Press.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Scherman, Nosson; Zlotowitz, Meir (1986). Siddur: The Complete ArtScroll Siddur - Ashkenaz. Publikace Mesorah. ISBN  978-0-89906-661-5.CS1 maint: ref = harv (odkaz)

externí odkazy