Žalm 119 - Psalm 119

Tento článek používá hebrejštinu (masoreticky) číslování žalmu. Žalm 119 v řečtině (Septuagint nebo Vulgate) číslování odpovídá 120. žalm v hebrejském číslování.
Žalm 119
„Blahoslavení nepoškození v cestě“
Chvalozpěv žalm
Giovannino de 'grassi, Žalm 118–81, Biblioteca Nazionale, Florencie.jpg
Rukopis verše 81 od Giovannina de 'Grassiho, Biblioteca Nazionale, Florencie
Jiné jméno
  • Žalm 118 (Vulgate)
  • „Beati inmaculati in via“
JazykHebrejština (originál)

Žalm 119 je 119. místo žalm z Kniha Žalmů, obecně známý v angličtině svým prvním veršem, v Verze King James „Požehnaní jsou na cestě neposkvrnění, kteří chodí v zákoně Páně.“ Kniha žalmů je ve třetí části knihy Hebrejská Bible, Khetuvima knihu o křesťan Starý zákon. Je to uvedeno v hebrejština úvodními slovy, "Ashrei temimei derech„(„ šťastní jsou ti, jejichž cesta je dokonalá “). V řečtině Septuaginta verze Bible a v jejím latinském překladu Vulgate, tento žalm je Žalm 118 v mírně odlišném systému číslování. V latině je známý jako „Beati inmaculati in via qui ambulant in lege Domini“.[1] Žalm je a hymnus žalm.

Se 176 verši je žalm nejdelším žalmem i nejdelší kapitolou v Bibli. Je to akrostický báseň, ve které každá sada osmi veršů začíná písmenem hebrejské abecedy. Tématem veršů je modlitba toho, kdo se raduje a žije podle něj Tóra, posvátný zákon. Na rozdíl od většiny ostatních žalmů autor do textu nezahrnul své jméno. Žalm je běžnou součástí židovský, katolík, anglikánský a protestantské liturgie. Bylo to často zhudebněno. Britský politik William Wilberforce recitoval celý žalm, zatímco se vracel z parlamentu skrz Hyde Park, do jeho domova.[2]

Text

Verze King James

Anglickou verzi v Bibli krále Jakuba najdete na Žalmy 119.

Struktura

A Haredi Žid přednášející 119. Žalm na Západní zeď

Žalm 119 je jedním z několika akrostický básně nalezené v Bibli. Jeho 176 veršů je rozděleno do 22 slok, jeden pro každou z 22 postav, které tvoří Hebrejská abeceda. V hebrejském textu začíná každý z osmi veršů každé sloky stejným hebrejským písmenem. Tato funkce nebyla v Septuaginta kromě toho, že mnoho rukopisů umístilo na začátek každé sloky jméno odpovídajícího hebrejského písmene (například ʾalef první sloka, poslední je taw).[3]

Díky této struktuře byl žalm jedním z hlavních výskytů hebrejské abecedy v textech středověkého a moderního Západu.[4]

Každá z 22 částí 8 veršů má podtitul s názvem písmene v hebrejské abecedě. Tyto podnadpisy jsou mezi různými verzemi biblického textu napsány velmi odlišně, dokonce i mezi překlady do různých cizích jazyků. Jejich zastaralá hláskování zobrazená v autorizované verzi krále Jakuba z roku 1611 byla napsána s vlivy latinského a německého středověkého teologického stipendia - formy, které se velmi liší od standardních současných vydání.

Většina tištěných vydání také zobrazuje skutečná hebrejská písmena spolu s těmito podnadpisy.

Sekcehebrejština

Dopis

Hebrejské písmenoVerše
KJV (1611)Moderní
JáאAlephʾAlef1–8
IIבBethBeth9–16
IIIגGimelGimel17–24
IVדDalethDaleth25–32
PROTIהOnOn33–40
VIוVau (Vav)Waw41–48
VIIזZa (j) vZayin49–56
VIIIחChethEth57–64
IXטTethEth65–72
XיJodJo73–80
XIכC (h) aphKaf81–88
XIIלLamedLamedh89–96
XIIIמMemMem97–104
XIVנJeptiškaJeptiška105–12
XVסSamechSamekh113–20
XVIעA (j) vYAyin121–28
XVIIפPePeʾ129–36
XVIIIצTzaddi (k)Headheh137–44
XIXקKophQuf145–52
XXרRes (c) hResh153–60
XXIשS (ch) dovnitřŚin / Shin161–68
XXIIתTau (Tav)Taw169–76

Literární rysy

Tento žalm je jedním z asi tuctu abecedních akrostický básně v Bibli. Jeho 176 veršů je rozděleno do dvaceti dvou slok, jedna sloka pro každé písmeno Hebrejská abeceda; v každé sloce začíná každý z osmi veršů (v hebrejštině) tímto písmenem.[5] Boží jméno (Jahve / Jehova) se objevuje čtyřiadvacetkrát.

Zaměstnáno téměř (ale ne zcela) každý verš žalmu je a synonymum pro Tóru, jako je dabar („slovo, slib“), mishpatim („rozhodnutí“) atd.[5]

Akrostatická forma a použití slov Tóry tvoří rámec pro komplikovanou modlitbu. Důvody pro modlitbu jsou stanoveny v prvních dvou slokách (alef a beth): Tóra je považována za zdroj požehnání a správného chování a žalmista se zavazuje věnovat zákonu. Vlastní modlitba začíná ve třetí sloce (gimel, v. 17). Stejně jako mnoho jiných žalmů i tato modlitba zahrnuje dramatický nářek (např. Verše 81–88), radostnou chválu (např. Verše 45–48) a modlitby za život, osvobození a obhájení (např. Verše 132–34). Jedinečný 119. žalm je způsob, jakým jsou tyto žádosti neustále a výslovně zakládány na daru Tóry a věrnosti žalmisty k ní.

První a pátý verš ve sloce často uvádějí stejné téma, po kterém následuje prohlášení o opozici, utrpení nebo konfliktu a konečný (osmý) verš bývá přechodem zavádějícím další sloku. Do žalmu je začleněno několik desítek modliteb, např. „Otevři oči, abych z tvého zákona viděl úžasné věci.“ Témata zahrnují odpor člověka, utrpení, potěšení ze zákona a dobrotu Boží, které se někdy střetávají: „Vím, Pane, že tvé předpisy jsou spravedlivé a že jsi mě ve věrnosti postihl“ (v. 75), nebo „Kdyby váš zákon nebyl mým potěšením, zahynul bych ve svém soužení“ (v. 92). Zdá se, že žalmista občas apeluje na Boží svrchovanost, „naklání své srdce k zákonu“, na rozdíl od žalmistu, který říká „nakláním své srdce“.[je zapotřebí objasnění ] Bůh jako svrchovaný je tedy vzýván ve v.36 „Nakloň mé srdce k tvým svědectvím“, zatímco žalmista také přebírá osobní odpovědnost ve v. 112: „Nakláním své srdce k tomu, aby plnil tvé zákony navždy.“ Končí to výzvou k Bohu, aby vyhledal svého služebníka, který zabloudil.

Použití

judaismus

  • Verš 66 je přednesen před šofar fouká dál Rosh hashanah.[6]
  • Citován je verš 72 Pirkei Avot, Kapitola 6, č. 9.[7]
  • Verše 89–91 jsou přednášeny během požehnání před Shema druhého dne Rosh hashanah.[8]
  • Verš 99 je citován v Pirkei Avot, kapitole 4, č. 1.[9]
  • Verš 108 je přednesen před šofarem, který zaútočil na Roš hašanu.[6]
  • Verš 122 je přednesen před šofarem, který zaútočil na Roš hašanu.[6]
  • Verš 142 je součástí Uva Letzion[10] a Tzidkatcha.[11]
  • Části veršů 153–54 obsahují požehnání Re'eh dne v týdnu Amidah.[12]
  • Verš 160 je přednesen před šofarem, který zaútočil na Roš hašanu.[6]
  • Verš 162 je přednesen před šofarem, který zaútočil na Roš hašanu.[6]
  • Verse 165 je součástí Talmudu Berachos 64a.[13]
  • Verše 166, 162 a 165 jsou v tomto pořadí předneseny mohel v a brit milah.[14]

Východní ortodoxní

Les Très Riches Heures du duc de Berry, Folio 49r - David propouští vězně Musée Condé, Chantilly

Žalm (118 v Septuaginta ) figuruje prominentně v uctívání Pravoslavná církev. Existuje tradice, že Král David použil tento žalm k výuce svého malého syna Solomon abeceda - ale nejen abeceda pro psaní písmen: abeceda duchovního života.

Žalm zahrnuje celek Kathisma (rozdělení žaltář ) v ortodoxní liturgický praxe. V pravoslavném kláštery čte se denně na internetu Půlnoční kancelář: „O půlnoci jsem vstal, abych tě děkoval za soudy za spravedlnost tvou“ (v. 62). Čte se na Matins v sobotu a také se skanduje v mnoho nedělí po celý rok. Hlavní část Matins na Bílá sobota zahrnuje zpívání celého žalmu jako a threnody, rozdělené do tří částí (etapy ) s Chválami (řecky: Enkomia) proložené mezi jednotlivými verši. Tento skandování se provádí, protože všechny stojany drží svíčky kolem katafalku, nad kterým byl položen Epitaf (A zahalit vyšívané postavou Krista určenou k pohřbu).

Žalm je také zpíván se zvláštní vážností Ortodoxní pohřební služby a na různých Dušičky vyskytující se po celý rok s „Aleluja „skandováno mezi jednotlivými verši. Jeho použití je odrazem zpěvu provedeného na Svatou sobotu.„ Aleluja “je skandováno mezi verši, aby znamenalo vítězství nad smrtí, kterého dosáhl Kristus smrt a Vzkříšení a věčná odměna zaslíbená věřícím.

Žalm obsahuje několik desítek modliteb a protéká ním několik témat. Boží dobrota uprostřed utrpení a potěšení z Božího zákona. Bůh je svrchovaně „nakloněn k srdci“ a žalmista „nakloní své srdce“ k ustanovením.

Latinská církevní liturgie

Reverzní malba ženy, která se modlí, Žalm 119 (118): 22, Aufer a me opprobrium et opovržení („Vezmi ode mě pohrdání a pohrdání“)

The Pravidlo svatého Benedikta přidělil tento žalm čtyřem nezletilým kanonické hodiny v neděli a tři v pondělí. Oddíly odpovídající prvním čtyřem písmenům 22písmenné hebrejské abecedy jsou použity na primární, následující sady tří sekcí v Terce, Sext a Žádný v neděli. Zbývající části odpovídající posledním devíti písmenům hebrejské abecedy jsou v pondělí přiřazeny Terce, Sext a None.[15]

1568 Římský breviář z Papež Pius V. má 119. žalm přednesený v plném rozsahu každý den: oddíly odpovídající prvním čtyřem písmenům hebrejské abecedy na Prime a ostatní v sadách po šesti oddílech, každý v Terce, Sext a None.[16][17]

V roce 1910 reforma římského breviáře papežem Piem X., Žalm 119 se recituje pouze v neděli, rozdělený jako v uspořádání Pia V.[17][18]

Od reformy Římský obřad liturgie v návaznosti na Druhý vatikánský koncil, Liturgie hodin má část 119. žalmu, která odpovídá jedinému písmenu hebrejské abecedy, v polední kanonickou hodinu v každý den čtyřtýdenního cyklu, s výjimkou pondělí prvního týdne (kdy druhá polovina 19. žalmu (18), místo toho se používá podobné téma) a v pátek třetího týdne (když Vášeň Žalm 22 (21)). Kromě toho se v sobotu používá část 119. žalmu Chválí v 1. a 3. týdnu a další část v Nešpory soboty 1. týdne.

V Římský obřad Hmotnost jsou použity části 119. žalmu a responzivní žalm v neděli 6. a 17. roku A tříletého cyklu nedělních čtení, v sobotu prvního týdne v Půjčil a třetí pondělí v Eastertide. Používá se také pět dní prvního roku dvouletého cyklu Běžný čas odečty v pracovní dny[A] a patnáct dní roku II.[b] Část se také používá na svátek a Doktor církve.[19]

Hudební nastavení

„Bože, má síla a statečnost“ v 16. století Skotský metrický žaltář

Kompletní anglickou verzi Žalmu 119 z Bible krále Jakuba dokončili Frederick Steinruck, Michael Misiaszek a Michael Owens.

v Protestantské křesťanství, rozličný metrická nastavení Žalmu 119 byly publikovány, včetně „Ó Bože, má síla a statečnost“ od Thomas Sternhold, který se objevil v Skotský žaltář z roku 1535.[21][22] Žalm je zhudebněn v knize Žalmy pro bohoslužby vydané nakladatelstvím Crown and Covenant Publications.[23]

Viz také

Poznámky

  1. ^ Středa a pátek 7. týdne, úterý 10. týdne, čtvrtek 32. týdne, pondělí 33. týdne.
  2. ^ Sobota v týdnu 4, Pondělí v týdnu 6, Pátek v týdnu 9, Středa v týdnu 12, Pátek v týdnu 13, Pondělí v týdnu 18, Úterý v týdnu 19, Pondělí v týdnu 22, Úterý a Středa v týdnu 25, Sobota v týdnu 26, úterý 28. týdne, pátek 29. týdne, pátek 32. týdne, pátek 33. týdne.

Reference

  1. ^ „Psalmus 118 (119)“, Paralelní latinský / anglický žaltář, Medievalist, archivovány od originál dne 7. 5. 2017
  2. ^ „Připomenutí od Boha“. Klasické konverzace. Citováno 2019-04-28.
  3. ^ Harl, Marguerite (1972), La Chaîne palestinienne sur le Psaume 118, úvod, textová kritika a tradice (francouzsky), 1, Paříž: Cerf, s. 106.
  4. ^ Schwarzfuchs, Lyse (2004), Le livre hébreu à Paris au XVIe siècle: inventaire chronologique (ve francouzštině), Paris: Bibliothèque nationale de France.
  5. ^ A b Murphy, Roland E. (2000). Dar žalmů. Hendrickson. ISBN  1-56563-474-8.
  6. ^ A b C d E Kompletní Artscroll Machzor pro Rosh Hashanah, str. 435.
  7. ^ The Complete Artscroll Siddur, str. 587
  8. ^ Kompletní Artscroll Machzor pro Rosh Hashanah, str. 269.
  9. ^ The Complete Artscroll Siddur, str. 565.
  10. ^ The Complete Artscroll Siddur, str. 157.
  11. ^ The Complete Artscroll Siddur, str. 525.
  12. ^ The Complete Artscroll Siddur, str. 102.
  13. ^ The Complete Artscroll Siddur, str. 479.
  14. ^ The Complete Artscroll Siddur, str. 209.
  15. ^ "Klášterní". Gregoriánské knihy.
  16. ^ „Pre-Pius X Psalter (do roku 1911)“. Gregoriánské knihy.
  17. ^ A b „Uspořádání žalmů“. Gregoriánské knihy.
  18. ^ „Pius X Psalter (1911-1971)“. Gregoriánské knihy.
  19. ^ Ordo Lectionum Missae (PDF) (v latině), Libreria Editrice Vaticana, 1981.
  20. ^ Donovan, Richard Niell (2007). „Hymn Story: Open My Eyes“. Lektorský.
  21. ^ Stevenson, William Fleming (1873). Hymny pro církev a domov, vybrané a vyd. W.F. Stevenson. Citováno 6. června 2020.
  22. ^ „Bože, má síla a statečnost“. Hymnary.org. Citováno 6. června 2020.
  23. ^ „Kniha Žalmů pro bohoslužby, Žaltář, Kniha Žalmů“. Koruna a smlouva.

Další čtení

  • Mosty, Charlesi (1974) [1827]. Výklad žalmu 119. Edinburgh: The Banner of Truth Trust. ISBN  0-85151-176-7.
  • Scott N. Callaham: „Vyhodnocení Žalmu 119 jako omezeného psaní,“ Hebrejské studie 50 (2009): 121–35.

externí odkazy