Částice kagošimských dialektů - Particles of the Kagoshima dialects

The gramatické částice (助詞 joshi) použitý v Kagošimské dialekty Japonci mají mnoho společných rysů s těmi jinými dialekty, kterými se mluví Kjúšú, přičemž některé jsou jedinečné pro kagošimské dialekty. Jako standardní japonské částice, fungují jako přípony, příslovce nebo slova bezprostředně navazující na podstatné jméno, sloveso, adjektivum nebo frázi, které modifikují, a používají se k označení vztahu mezi různými prvky věty.^[1][2]

Na rozdíl od centrálních japonských dialektů jsou částice v kagošimských dialektech vázány klitici, protože mají účinek resyllabifikace posledního slova, ke kterému se připojují. Například standardní formuláře 本 を hon o "rezervovat ACC", 書 き を kaki o "psaní ACC" a ま り を mari o "míč ACC„bude realizováno jako / hoNno /, / kakjo / a / majo / ( ← / maɽjo /) ve většině severní a střední Kagošima a / hoNnu /, / kakju / ~ / kaku / a / maju / ( ← / maɽju /) v některých částech jižní pevniny Kagošima.^[3]

Resyllabifikace také vedla k reanalýze některých částic v několika dialektech. Například téma částice (w) a byl touto formou zcela nahrazen na v Izumi,^[4] který ve většině kontinentálních dialektů je pouze variantou (w) a po mořském nosu.

Pravidla resyllabifikace

Když za slovem následuje částice, která začíná samohláskou (například tematická částice は A, akuzativní částice を Ó nebo dativní částice い i), poslední slabika tohoto slova bude spojena s částicou a bude podléhat Kagošimově pravidla koalescence samohlásek stejně jako další zvukové změny vyskytující se v regionálním dialektu. Jako jednoduchý příklad, když slovo こ れ / koɽe / Kore po „tomto“ následuje částice tématu は /A/, stává se こ り ゃ / koɽja / Korya "toto =HORNÍ". Sekundární změna zvuku v pevninské Kagošimě pak způsobí mediální / ɽj / ry stát se / j / y, dává společnou podobu こ や / koja / koya "toto =HORNÍ".

Existují dvě hlavní výjimky z tohoto pravidla:

1. Pokud základní forma slova končí v mořském nosu (tj. / N /), an epentetický / n / je vloženo mezi slovo a částice. Například, 本 / hoN / hon „kniha“ se stává 本 は / hoNna / honna při fúzi s tématem částice.
2. Pokud základní forma slova končí dlouhou samohláskou nebo posloupností samohlásek, pak se mezi slovo a částici tématu někdy vloží epentetická souhláska. V případě částice tématu は A a akuzativní částice を Ó, epentetická souhláska je / w /. V případě dativní částice い i, epentetická souhláska je / n /. Toto pravidlo není důsledně uplatňováno u všech dialektů Kagošimy.

Následující tabulka ukazuje, jak částice mění finální slabiku slov v kontinentálních dialektech kagošima.

Pravidla resyllabifikace se v okrajových oblastech liší jen mírně. Následující tabulka ukazuje, jak částice mění konečnou slabiku slov v Sato dialektu Ostrovy Koshikijima.

• Poznámka: Akuzativní částice (を Ó) není uveden výše, protože ho dialekt Sato nahradil částicemi ば ba. Například akuzativní forma koi „toto“ je jednoduše koi ba.^[7]

A následující tabulka ukazuje, jak částice mění konečnou slabiku slov v Tanegashima dialekty.

• Poznámka: Prázdné položky označují, že příklady nelze najít ani odvodit ze zdroje.

Historické osvědčení

Fenomén resyllabifikace (nebo fúze částic) je poprvé doložen pro dialekt Kagoshima v dílech 18. století Gonza, japonský trosečník z Satsuma ke kterému byl převezen Petrohrad, Rusko kolem 1733-1734. Pod dohledem pomocného knihovníka Andreje Bogdanova pomohla Gonza připravit několik referenčních prací o japonštině v ruštině, včetně úvodní, gramatiky a slovníku.^[9] Tyto práce poskytují nejstarší pohled do kagošimského dialektu.

Práce Gonzy většinou ukazují, že jde o částice tématu は A a dativní částice い i Řídili se stejnými pravidly jako dnes, fúzovali s poslední slabikou předchozího slova a podléhali stejným výjimkám, jaké existují dnes. Akuzativ částice を jo, nicméně, byl nezávislý a ukazuje fúzi jen v několika zaznamenaných příkladech.^[9]

Srovnání s Amami a standardní japonštinou

Následující tabulka poskytuje přehled některých hlavních částic používaných v Kagošimě ve srovnání s částicemi používanými v Kagošimě Severní Amami, jazyková skupina mluvená přímo na jih od dialektů Kagošima, stejně jako standardní japonština.

Celkově se odrůdy Kagoshima a Amami navzájem podobají, pokud jde o překrývající se použití genitivních a nominativních částic, použití topikalizované akuzativní částice (ve standardní japonštině chybí), použití účelové částice, která je oddělená od dativní částice a použití více koncových částic. Pokud jde o dativní, lokální, směrové a instrumentální částice, Kagoshima je více podobná standardní japonštině než Amami, protože odrůdy Amami pro tyto případy používají řadu různých částic. Kagošima také používá běžné akuzativní částice jako standardní japonština, zatímco většina odrůd Amami ne.

Index částic

A-Z index

Index podle významu

Syntaktické částice označující případ

Případ -značicí částice jsou krátké lexikální položky, které se připojují na konec podstatných jmen, sloves nebo adjektiv a pomáhají označit jejich gramatický vztah ve frázi, větě nebo větě.

Následující příklad ilustruje, jak je slovo „kočka“ výslovně označeno, aby označovalo, že je předmětem přechodného slovesa, zatímco slovo „ryba“ je označeno, aby označovalo, že je předmětem slovesa ve frázi. Kočka snědla rybu “.

Všimněte si, že většina částic označujících velká písmena nemá přímý překlad do angličtiny, protože moderní angličtina se většinou spoléhá na slovosled, ačkoli v osobních zájmenech jako „“ má nějaké základní předmětové (aka nominativní) a objektové (aka akuzativní) označeníhE" proti "him".

Ablativ

kara

Jako standardní japonština, částice か ら kara se používá k označení času nebo místa, odkud něco začíná. V tomto smyslu jej lze obecně přeložit do angličtiny „from“. Regionální varianty této částice zahrnují か あ kaa a か ka. V Okres Higashimorokata z Miyazaki konkrétně forma か い kai se používá.^[14]

今か あ (ima kaa)^[5]

ima = kaa

nyní =ABL

ima = kaa

nyní = ABL

'Od teď'

Na rozdíl od standardní japonštiny se tato částice nepoužívá k označení důvodu. Místo toho částice Kagošima で de se k tomuto účelu používá. Například ve standardní japonské větě 町か ら取 っ て く る も の で す か ら machi kara totte kuru mono desu kara "protože bylo to koupeno z město",^[5] první instance, kde か ら kara znamená „od“ zůstává v Kagošimě nezměněno, zatímco druhé, kde to znamená „protože“, je nahrazeno částicí で de:

町か あ取 っ く ん も ん じ ゃ ん で (makkaa tokkun po jan de)^[5]

maʔ = kaa

město =ABL

toʔ-ku-n = mon

vzít-přijít-NPST=NMZ

ja-n = de

POLICAJT=NPST=CNSQ

maʔ = kaa toʔ-ku-n = mon ja-n = de

město = ABL take-come-NPST = NMZ COP = NPST = CNSQ

"Protože to bylo koupeno z města"

V několika dialektech kagošima, částice か ら kara lze použít dvěma dalšími způsoby, které se liší od standardní japonštiny.

(1) V prvním případě lze použít k označení prostředků použitých k dosažení situace (například dopravních prostředků), překrývajících se se standardní částicemi で de „v tomto smyslu“. Například:

船か ら来 た (zábava kara kita)^[15]

fune = kara

loď =ABL

k-ita

Přijít-PST

fune = kara k-ita

loď = ABL come-PST

‚(Přišel) lodí '

バ スか ら行 く で え (basu kara iku dee)^[7] (Příklad z Koshikijima)

basu = kara

autobus =ABL

ik-u = dee

jít-NPST=CNSQ

basu = kara ik-u = dee

bus = ABL go-NPST = CNSQ

„Jelikož (já) jezdím autobusem“

Částice か ら kara nenahrazuje jiná použití で de "podle". Například jej nelze použít k označení nástroje použitého k dosažení akce. Takže ve větě „psát s štětec ", で de bude použito.^[7]

(2) Ve druhém lze použít k označení agenta v nepříznivě pasivní věta, nahrazující standardní částice に ni. Například:

犬か らえ か け ら る た (v kara ekakeraruta)^[16]

in = kara

pes =ABL

ekake-raru-ta

honit-PAS-PST

in = kara ekake-raru-ta

pes = ABL chase-PAS-PST

„(Já) byl pronásledován psem“

Akuzativ

o (1)

Částice を Ó je částice případu, která označuje přímý předmět ve větě. V závislosti na předcházejícím slovu může být také vyslovováno う u.

Jako částice あ A a い i, když を Ó je-li ke slovu přidána, bude koncová slabika tohoto slova předmětem resyllabifikace. Například, こ い koi „toto“ se stává こ よ Koyo "toto =ACC".

Příklad:

ほ んの読 ん (honNe yon)

hon = o

kniha =ACC

jo-n

číst-NPST

hon = o jo-n

kniha = ACC čtení-NPST

'(Četl jsem knihu.'

oba a ba

Částice を ば oba nebo ば ba označí topický přímý objekt. Tato forma historicky pochází z kontrakce akuzativ popisovač jo a částice tématu .a (moderní den wa ~ a).^[17] V několika západních dialektech Kjúšú, ba úplně nahradil částice Ó jako akuzativ. Avšak použití částice ba v rámci dialektů kagošima je omezen hlavně na ostrovy Koshikijima^[18] a není jinde tak rozšířený. Ve standardní japonštině považován za archaismus,^[19] formulář oba, vyslovováno uba v jižní Kagošime se místo toho používá častěji.^[20] Na rozdíl od částice Ó, oba lze popsat jako důrazný akuzativ; to znamená, že klade větší důraz na přímý objekt.

Příklady:

み っを ば飲 ん だ (miʔ oba nonda)

miʔ = o = ba

voda =ACC=HORNÍ

no-nda

napít se-PST

miʔ = o = ba no-nda

voda = ACC = TOP drink-PST

'(Pil jsem vodu.'

本ば読 ん (hon ba yon)

hon = ba

kniha =ACC.HORNÍ

jo-n

číst-NPST

hon = ba yo-n

kniha = ACC.TOP čtení-NPST

'(Četl jsem knihu.'

Srovnávací

yokka

Částice よ っ か yokka^[21] nebo jeho varianta よ か yoka^[22] se používá místo standardní japonštiny よ り yori a podobně má dvě hlavní funkce. První je, že to může být použito k označení původu něčeho podobného v angličtině „from“ nebo „začínající od“. Druhým je, že jej lze použít k porovnávání a zhruba k překladu „více než“ nebo „spíše než“. V jižní Koshikijima a severní Tanegashima, varianta よ い か joo se používá, zatímco v severní Koshikijima, formy よ き ゃ あ yokyaa a ゆ う き ゃ あ yuukyaa jsou dodržovány.^[23][7] Etymologicky je částice považována za kontrakci よ り yori a か ka.^[24]

何よ っ か (nai yokka)^[24]

nai = yokka

co =COMP

nai = yokka

co = COMP

'Více než všechno'

花よ っ か団 子 (hana yokka dango)^[21]

hana = yokka

květina =COMP

dango

knedlík

hana = yokka dango

květina = COMP knedlík

„Knedlíky spíše než květiny“, „Látka nad formou“

あ ん 山 は 桜 島よ っ かた け が (yama wa sakurajima yokka vzít ga)^[25]

a-n

že-GEN

yama = wa

hora =HORNÍ

sakurajima = yokka

sakurajima =COMP

taka = i = ga

vysoký =ADJ=FP:EPIS

a-n yama = wa sakurajima = yokka taka = i = ga

ta hora GEN = TOP sakurajima = COMP vysoký = ADJ = FP: EPIS

„(Věřím tomu), že hora je vyšší než Sakurajima“

Datová a lokální

i

Částice い i^[22] a jeho varianta に ni lze použít k označení místa (například „in“ nebo „at“ v angličtině), k označení směru (jako „to“ nebo „směrem“), označení nepřímého předmětu nebo označení agenta v pasivní věta. Jeho použití je velmi podobné použití částic に ni „in / at / to“ a へ E „do / směrem“ ve standardní japonštině.

Jako částice は A a を Ó, když い i je-li ke slovu přidána, bude koncová slabika tohoto slova předmětem resyllabifikace.

おれ貸 せ (NeboE kase)^[26]

ruda = i

1=DAT

kas-e

půjčovat-IMP

ore = i kas-e

1 = půjčka DAT-IMP

‚Půjč mi to '

あ そけ行 か ん か (asokE ikan ka)

asoko = i

over_there =DAT

ik-an = ka

jít-NEG=Q

asoko = i ik-an = ka

over_there = DAT go-NEG = Q

„Co kdybychom šli tam?“

v

Částice い な v (nebo い に ゃ あ Inyaa v severní Koshikijima)^[7] obecně znamená „pro“, „v“, „do“ nebo „za účelem“. Etymologicky jde o kombinaci částic い i a は A a odpovídá standardní japonské konstrukci に は ni wa.

明日 ずい な (ashita zuv)^[27]

ashita = zui = ina

zítra = do =DAT.HORNÍ

ashita = zui = ina

zítra = do = DAT.TOP

"Do zítřka"

こけ に ゃ あす っ こ め の 受 か っ と い (kokenyaa sukkome no ukattoi)^[27] (Příklad z Koshikijima)

koko = inyaa

zde =DAT.HORNÍ

sukkome = ne

scalpel_sawtail =NOM

uka-tte = o-i

plovák-CONJ=PROG-INF

koko = inyaa sukkome = no uka-tte = o-i

zde = DAT.TOP scalpel_sawtail = NOM float-CONJ = PROG-INF

„Tady plovou (uvnitř) ryby Skalpel Sawtail“

Genitiv a nominativ

v Stará japonština, částice が ga a の Ne měl překrývající se funkce jako genitiv a jmenovaný markery a nakonec se odlišovaly stupněm zdvořilost.^[17] Kagošimské dialekty, stejně jako jiné západní Kjúšú dialekty a Ryukyuan odrůdy, jsou pozoruhodné v tom, že tento původní rozdíl je do značné míry zachován, i když se vyskytují určité regionální rozdíly v použití.

ga

V Kagošimě, částice が ga je považován za poněkud hanlivější a vyskytuje se hlavně u lidského subjektu nebo vlastníka.^[28].

Příklady:

俺が家 (oi ga E)

oi = ga

1=GEN

E

Domov

oi = ga e

1 = GEN domů

„Můj dům“, „moje rodina“

俺がて ね げ (oi ga uklidnit)^[29]

oi = ga

1=GEN

uklidnit

ručník

oi = ga tenege

1 = ručník GEN

‚Můj ručník '

Ne

Na rozdíl od částice が ga, částice の Ne (nebo ん n) je považován za neutrálnější nebo zdvořilejší.^[17]

先生のて ね げ (smysl Ne uklidnit)^[30]

smysl = ne

učitel =GEN

uklidnit

ručník

sense = no tenege

učitel = ručník GEN

„Učitelský ručník“

Částice の Ne je někdy snížena na ん n.

机ん中 (tsukuen naka)

tsukue = n

stůl =GEN

naka

uvnitř

tsukue = n naka

stůl = GEN uvnitř

'uvnitř stolu'

Instrumentální

de

Instrumentální částice で de se používá k označení prostředků nebo nástrojů použitých k provedení akce. Obvykle jej lze v angličtině přeložit na „with“, „by“ nebo „using“.

筆で書 い た (fude de kaita)^[7] (Příklad z Koshikijima)

fude = de

kartáč =INSTR

ka-ita

psát si-PST

fude = de ka-ita

brush = INSTR write-PST

„(Psal) štětcem“

麦で作 っ た (mugi de tsukutta)^[7] (Příklad z Koshikijima)

mugi = de

pšenice =INSTR

tsuku-tta

udělat-PST

mugi = de tsuku-tta

pšenice = INSTR make-PST

„Vyrobeno z pšenice“

Z etymologického hlediska je tato částice příbuzná standardní japonské částice で de, obecně znamená „s“, „zavináč“ nebo „od“. Liší se však od svého standardního protějšku dvěma hlavními způsoby:

• Při označování prostředků použitých k dosažení situace (podobné anglickému slovu „by“ ve větě) cestoval podle člun "), většina dialektů kagošima upřednostňuje ablativní částice か ら kara namísto で de.
• Při označování místa akce většina dialektů Kagošima upřednostňuje buď lativní částici せ え vidět „in, at, to“ nebo dativně-lokální částice い i „in, at, to, by“ místo で de.

Nativní

vidět

Částice せ え vidět a jeho mnoho regionálních variací (např. せ se, さ い sai, さ え sae, さ ん san, さ ね rozumný, さ め stejný, さ め え samee, さ み ゃ あ samyaa)^[27][31][32] označuje směr. Lze jej zhruba přeložit jako „in“ nebo „do“ v angličtině a jeho použití je srovnatelné s へ E ve standardní japonštině. Etymologicky se říká, že částice pochází z výrazu 様 に sama ni "způsobem, ve stavu".^[33]

東京せ え (Tokio vidět)^[21][5]

tokyo = viz

Tokio =LAT

tokyo = viz

Tokio = LAT

„V / do Tokia“

指 宿せ え、 行 っ き た。 (ibususvidět, ikkita.)

ibusuʔ = viz

Ibusuki =LAT

iʔ = ki-ta

jít = přijít-PST

ibusuʔ = viz iʔ = ki-ta

Ibusuki = LAT go = come-PST

„Vrátil jsem se z Ibusuki“

下せ え行 た。 (shita vidět ita.)^[5]

shita = viz

dolů =LAT

i-ta

jít-PST

shita = viz i-ta

dolů = LAT go-PST

‚(I) šel dolů ',' ((I) šel dolů)

Nominalizace

na

Jiné než standardní použití, částice と je také nominalizující částice v dialektech kagošima. To znamená, že jej lze připojit ke slovesu, přídavnému jménu nebo jiné výpovědi, aby se transformovalo na podstatné jméno. Toto použití je podobné jak の Ne se používá ve standardní japonštině.

あ た い がと (Atai ga na)^[34]

atai = ga = to

1=GEN=NMZ

atai = ga = to

1 = GEN = NMZ

'Těžit'

こ ま ん かとと ふ と かとと (komanka na na futoka na na)^[34]

koman-ka = to = to

malý-ADJ=NMZ=KOM

futo-ka = to = to

velký-ADJ=NMZ=KOM

koman-ka = to = to = futo-ka = to = to

malý-ADJ = NMZ = COM velký-ADJ = NMZ = COM

„Malý a velký“

た け えとが 良 か (brát na ga yoka)^[35] (Příklad z Onoaidy, Jakušima)

taka = i = až = ga

vysoký =ADJ=NMZ=NOM

jo

dobrý-ADJ

taka = i = to = ga yo-ka

vysoký = ADJ = NMZ = NOM dobrý-ADJ

„Ten vysoký je dobrý“

Částice と lze také použít na konci deklarativních vět k přidání mírného důrazu.

行 っとよ (Tona jo)^[34]

iʔ = to = yo

jít.NPST=EMP=EMP

iʔ = to = yo

go.NPST = EMP = EMP

"Jdu"

ta

Částice た ta nebo jeho varianta た あ taa je kombinací nominalizující částice と na a částice tématu は A. Může být kombinován se slovesem nebo přídavným jménem, ​​aby se z něj stalo podstatné jméno, podobně jako も の は mono wa a の は žádné wa pracovat ve standardní japonštině.^[22]

ど い け？ 一番 こ ま ん かた。 (doi ke? ibban komanka ta.)

doi = ke?

což =Q?

iban.ban

jedno číslo

koman-ka = to = a.

malý-ADJ=NOM=HORNÍ.

doi = ke? iʔ.ban koman-ka = to = a.

which = Q? one.number small-ADJ = NOM = TOP.

'Který? Nejmenší. “

Účelové

ke (2)

Částice け ke^[36] lze použít se slovesy v jejich kmenové formě k označení účelu pohybu nebo bodu příjezdu pohybu. Nejčastěji se vyskytuje v konstrukci ～ け 行 っ ~ ke iʔ "jít (něco udělat)". V některých částech ostrovů Koshikijima varianta き ゃ あ kyaa se používá; v Tanegashima, varianta か あ kaa se používá^[36]; v částech tokarských ostrovů, げ え ら geera se používá;^[36] v jižní Satsumě, varianta げ ge se používá;^[36] a mezi staršími lidmi v okrese Higashimorokata v Mijazaki げ ge je pozorován.^[14] V blízkém okolí Jazyk Kikai mluvený na jih od Kagošimy, jsou hlášeny tři podobné částice: か い kai, が ち gachi nebo か ち kachi, a か に kani.^[11]

見け行 っ た (mi ke itta.)^[36]

mi = ke

viz =PURP

i-tta

jít-PST

mi = ke i-tta

viz = PURP go-PST

„Šel jsem se podívat“

魚 釣 り き ゃ あ 行 こ う い (io tsuri kyaa ikoo i.)^[7] (Příklad z Koshikijima)

io

Ryba

tsur-i = kyaa

úhel-INF=PURP

ik-oo = i

jít-HORT=EMP

io tsur-i = kyaa ik-oo = i

úhel ryby-INF = PURP go-HORT = EMP

"Pojďme rybařit!"

Tuto částici lze použít pouze se slovesy. S podstatnými jmény, částice い i místo toho se používá.^[37] Například:

し ごて行 っ た (šigotE itta)^[37]

shigoto = i

práce =DAT

i-tta

jít-PST

shigoto = i i-tta

work = DAT go-PST

'(Šel jsem do práce'

Citát

do (3)

The citát částice と na se používá k označení řeči nebo myšlenky, která je přímo citována (např. něco, co řekl někdo jiný) nebo nepřímo citována (např. parafrázuje to, co někdo jiný řekl, nebo naznačuje doslech). Zatímco tato částice i částice ち chi do značné míry se překrývají v použití, částice と na bývá upřednostňována myšlenkovými slovesy jako 思 っ omoʔ "myslet".

厄 介 な も ん じ ゃと思 っ (yakke na mon ja na omoʔ)^[38]

jakke-na

namáhavý-ADJ

mon

věc

ja

POLICAJT

na

QUOT

omo-ʔ

myslet si-NPST

yakke-na mon ja to omo-ʔ

problémová-ADJ věc COP QUOT think-NPST

„Myslím, že je to docela nepříjemné“

chi

Důvodová částice ち chi se používá k označení řeči nebo myšlenky, která je přímo citována (např. něco, co řekl někdo jiný) nebo nepřímo citována (např. parafrázuje to, co někdo jiný řekl, nebo naznačuje doslech). Zatímco tato částice i částice と na do značné míry se překrývají v použití, částice ち chi má tendenci být upřednostňován slovesy řeči nebo komunikace, jako je ゆ yu „říct“ nebo 聞 っ kiʔ "slyšet".

『お う 一 蔵』ち言 い や っ た ("ou izzou" chi iiyatta)^[38]

ou

Ahoj

izzou

Izzou

chi

QUOT

i-i-ya-tta

říci-INF-POL-PST

ou izzou chi i-i-ya-tta

hej Izzou KVALITNĚ řekni-INF-POL-PST

„Hej, Ichizou,“ řekl.

Když za ním následuje sloveso ゆ yu „říct“, má tendenci se spojovat a stávat se ち ゅ う chuu nebo ち ゅ chu namísto.

な んち ゅえ ば (nan chueba)^[22]

nan

co

chu-eba

QUOT.říci-COND

nan chu-eba

co QUOT.say-COND

„Kdybychom (něco) řekli“, „Relativně řečeno“

Vazebné částice

Téma

(w) a

Částice は A nebo wa je značka tématu. To znamená, že označuje hlavní věc, o které se mluví ve větě. Jako částice を Ó a い i, když は A je-li ke slovu přidána, bude koncová slabika tohoto slova předmětem resyllabifikace. Například, こ い koi „toto“ se stává こ や koya "toto =HORNÍ"když je aktuální.

Spojovací částice

Spojovací částice jsou kategorií částic, které spojují slova, fráze nebo věty dohromady.

Ustupující

latě („ale“)

Částice ば っ て ん latě^[22] je konjunktivní částice znamenající „ale“ nebo „i když“. Používá se méně často než ど ん don. Na okrajových ostrovech Tanegashima, Yakushima a Tokara, varianty ば っ て batte a ば っ ち ぇ šarže jsou také používány společně ば っ て ん latě.^[35]

don („ale“)

Částice ど ん don^[22] je konjunktivní částice, která znamená „ale“ nebo „i když“ a obvykle následuje deklarativní sloveso.

Z etymologického hlediska, zatímco částice ど ん don je technicky příbuzný standardní japonské částice ど も domo „i když“, může být přesnější říci, že pochází ze snížení standardního výrazu け れ ど も keredomo „ale“, které má stejný význam. To podporuje skutečnost, že v sousedních provinciích, jako je Miyazaki (včetně okresu Higashimorokata), forma け ん ど ん kendon se používá, což lze dále zkrátit na け ん ken (naproti tomu ど ん don jako v Kagošimě).^[14]

い ま い たど ん、 ず す じ ゃ っ た。 (ima ita don, zusu jatta.)^[25]

ima

Nyní

i-ta = don

jít-PST= ačkoli

zusu

ven

ja-tta.

POLICAJT-PST

ima i-ta = don zusu ja-tta.

nyní go-PST = i když mimo COP-PST

„Právě jsem šel, ale nikdo nebyl doma.“

Důsledné

de („protože“)

Částice で de (někdy で え dee v severní Koshikijima)^[7] lze kombinovat se slovesy nebo přídavnými jmény ve smyslu „protože“.^[21] Používá se místo standardních japonských částic か ら kara nebo の で uzel.

き ゅ は て そ かでも う 行 か ん。 (kyu wa tesoka de mó ikan.)

kyu = wa

dnes =HORNÍ

teso-ka = de

unavený-ADJ=CNSQ

mó

už

ik-an.

jít-NEG

kyu = wa teso-ka = de mō ik-an.

dnes = TOP unavený-ADJ = CNSQ už go-NEG

„Už nepůjdu, protože jsem dnes příliš unavený.“

雨 が 降 っ と っで (ame ga futtodde)^[39]

ame = ga

déšť =NOM

fu-tte = oʔ = de

pokles =CONJ=PROG=CNSQ

ame = ga fu-tte = oʔ = de

déšť = NOM pokles = CONJ = PROG = CNSQ

„Protože prší“

Koordinace

Koordinace částice (někdy nazývané pojivové částice nebo paralelní značky) jsou částice používané k propojení více než jednoho podstatného jména nebo nominální fráze dohromady. Obecně pokrývají významy „a“ ​​a „nebo“.

do („a“)

Spojovací částice と na slouží ke koordinaci podstatných jmen nebo frází podstatných jmen a lze jej přeložit do angličtiny na „a“. Tato částice je stejná ve výslovnosti i použití jako standardní japonština.

西 郷 ど んと東 郷 ど ん (sego-don na tsugo-don)^[25]

sego-don = do

sego-HON=CONJ

tsugo-don

tsugo-HON=CONJ

sego-don = tsugo-don

sego-HON = CONJ tsugo-HON = CONJ

'Pan. Sego a pan Tsugo '

Všimněte si, že slovesa a přídavná jména jsou koordinována pomocí slovních přípon místo této částice. Vidět Konjugace slovesa kagošima: Te formulář pro detaily.

yara („a“)

Spojovací částice や ら yara se používá ke koordinaci podstatných jmen a signalizaci neúplnosti seznamu. V tomto smyslu lze přeložit na „A, B a C (mimo jiné) "nebo" A, B, C, atdPoužívání částice je ekvivalentní standardní japonské částice や ya.

か んや らす んや らふ でや らも ろ た。 (kan yara slunce yara fude yara morota.)^[25]

kan = yara

papír =CONJ

slunce = yara

inkoust =CONJ

fude = yara

kartáč =CONJ

moro-ta

dostávat-PST

kan = yara slunce = yara fude = yara moro-ta

papír = inkoust CONJ = kartáč CONJ = příjem CONJ-PST

„Dostal jsem papír, inkoust a štětec (mimo jiné)'

ka („nebo“)

Disjunktivní částice か ka slouží ke koordinaci podstatných jmen nebo frází podstatných jmen a lze jej přeložit do angličtiny na „nebo“. Tato částice je stejná ve výslovnosti i použití jako standardní japonština.

Příslovkové částice

Příslovkové částice jsou širokou kategorií částic, které se připojují ke konci podstatných jmen nebo frází (jako jsou substantivní fráze a slovesné fráze) a „vyjadřují takové významy jako omezení, exemplifikace nebo podobnost“^[40], mimo jiné.

Přiblížení

doma („zhruba“)

Částice ど ま doma^[22] obvykle následuje podstatná jména a aproximace značek. Lze jej v angličtině přeložit jako „zhruba“, „přibližně“, „jen o“, „kolem“ nebo „nebo tak“. Nejbližší standardní japonské ekvivalenty by byly ば か り は bakari wa, ぐ ら い は gurai wa a な ど は nado wa.^[22][41]

Etymologicky, ど ま doma pochází ze slova 共 tomo, což ve standardní japonštině znamená „společně s“ a částice tématu は (w) a.^[41]

五 人ど ま (jdi nin doma)^[22]

jít

Pět

nin

lidé

doma

zhruba

jdi domů

zhruba pět lidí

„Zhruba pět lidí“

そ げ ん か っ た く っ た か んど まい ら ん。 (sogen kattakutta kan doma Írán.)

takže = gen

toto = jako

kattakutta

čmáranice.PST

kan

papír

doma

zhruba

Írán.

chci.NEG

so = gen kattakutta kan doma iran.

this = like scribble.PST paper rarly want.NEG

"Nechci takový načmáraný papír"

Příklad

nando nebo nado („například“)

Částice příkladu な ん ど nando^[22] a jeho varianta な ど nado zhruba překládá do „například“ nebo „jako“ v angličtině.

Soustředit se

mo nebo n („také“)

Zaostřovací částice も mo a jeho varianta ん n označí zahrnutí nebo podobnost a zhruba se v angličtině překládá na „také“, „příliš“ nebo „stejně“.

あ ー 、 お いもそ が ん し て か な ー (aa, oi mo sogan shite kanaa)^[42] (Příklad z Koshikijima)

aa

Ach

oi = také

1= také

sogan

that_kind_of

ši-te-ka-naa

dělat-CONJ-AUX:dopředu-NEG

aa oi = také sogan shi-te-ka-naa

oh 1 = také that_kind_of do-CONJ-AUX: in_advance-NEG

„To také budu muset udělat

seka („sudý“)

Zaostřovací částice せ か seka^[14][43][22] (nebo さ あ か saaka v severní Koshikijima)^[7] vyjadřuje extrémní příklad a zhruba se překládá do angličtiny „even“, „(if) only“ nebo „long as“. Po částice obvykle následuje sloveso v podmíněné formě. Z hlediska použití je tato částice ekvivalentní standardní japonské částice さ え sae „sudý“, s nímž souvisí.

Příklad z Koshikijima:

車さ あ か持 っ と お れ ば (kuruma saaka mottooreba)^[7]

kuruma = saaka

auto = sudé

mo = tte = o = reba

mít =CONJ=PROG=COND

kuruma = saaka mo = tte = o = reba

auto = dokonce mít = CONJ = PROG = COND

"Dokud máte auto"

Omezení

bakkai („jen“)

Omezující částice ば っ か い bakkai, hrubě překládající do „jen“, je funkčně stejné jako standardní japonština ば か り Bakari (hovorově ば っ か り bakkari).^[44][22]

め に っ あ めば っ か い降 っ と っ ど (meniʔ ​​ame bakkai futtoddo)^[45]

já-niʔ

každý den

ame = bakkai

déšť = jen

fu-tte = oʔ = dělat.

podzim-CONJ=PROG=EMP

me-niʔ ame = bakkai fu-tte = oʔ = dělat.

každodenní déšť = jen podzim-CONJ = PROG = EMP

„Každý den jen prší“

hozu („v rozsahu“)

Omezující částice ほ ず hozu^[14] se používá k označení rozsahu, v jakém se následující sloveso nebo přídavné jméno vztahuje na to, co předchází. V angličtině to lze zhruba přeložit výrazy „do rozsahu“, „jako (mnohem) jako“ nebo „tak (...) to“. Tato částice je příbuzná se standardní japonskou částicí ほ ど hodo a je z velké části omezen na čtvrť Higashimorokata v Mijazaki.^[14] V Kagošimě, částice し こ shiko místo toho se používá.

shiko („v rozsahu“)

Omezující částice し こ shiko (někdy vyslovováno ひ こ hiko)^[46] se používá k označení rozsahu, v jakém se následující sloveso nebo přídavné jméno vztahuje na to, co předchází. V angličtině to lze zhruba přeložit výrazy „do rozsahu“, „jako (mnohem) jako“ nebo „tak (...) to“. Částice し こ shiko se používá místo standardní japonštiny だ け Dake^[21] nebo ほ ど hodo.^[22] Etymologicky, し こ shiko může souviset se standardní japonštinou し き shiki, nacházející se ve sloučeninách jako こ れ し き koreshiki „jen tolik“, stejně jako し か šika „only“, který je ve standardní japonštině omezen na negativní fráze.

どし こで ん (dělatshiko doupě)

do = shiko

co = rozsah

de = n

is = nicméně

do = shiko de = n

co = rozsah je = však

„Tolik lidí má rád“

あ っ たし こ持 っ け (ataš shiko mokke)

Atta = shiko

mít.PST= rozsah

moʔ = ke

přinést = přijít.IMP

attach = shiko moʔ = ke

mít. PST = rozsah přinést = přijít. IMP

‚Přineste vše, co máte '

Terminativní (nebo omezující)

gii („do, až“)

Terminální částice ぎ い gii nebo jeho varianta ぎ gi se používá k označení času nebo místa jako limitu^[21][22] a lze jej přeložit jako „do“ nebo „až“ v angličtině. Je funkčně podobný částice ま で vyrobeno v japonštině.^[22] Etymologicky pochází částice z podstatného jména 切 り kiri což znamená „konec“ nebo „svázaný“, což také ustoupilo standardní japonské částice き り kiri (někdy ぎ り giri), což znamená „jen“ nebo „pouze“.^[47] Podobná částice, が り gari "dokud, až", je doloženo v Jazyk Kikai mluvil na jih od Kagošimy.^[11]

五 時ぎ (jdi ji gi)

jít

Pět

ji = gi

hodina =OBDOBÍ

go ji = gi

pět hodin = DOBA

„Do 5 hodin“

ハ イ 、 こ いぎ いよ。 (ahoj, koi gii jo.)

ahoj

Ano

koi = gii = yo

toto =OBDOBÍ=EMP

hai koi = gii = yo

ano toto = DOBA = EMP

„Ano, zatím“

い っ と っ 、 か ご っ まぎ ぃい た っ く っ で。 (ittoʔ, kagomma gii itakudde)^[48]

ittoʔ,

vydrž

kagomma = gii

kagošima =OBDOBÍ

itakuʔ = de

go_and_return =CNSQ

ittoʔ, kagomma = gii itakuʔ = de

hold_on kagoshima = TERMÍN go_and_return = CNSQ

„Je to proto, že jedu do Kagošimy a zpět.“

zui („do, až“)

Terminální částice ず い zui (také hláskováno づ い dzui) se používá k označení času nebo místa jako limitu^[21][22][49] a lze jej přeložit jako „do“, „do“ nebo „až“ v angličtině. Je funkčně ekvivalentní částice ま で vyrobeno „do, až, do“, používané v obou standardních japonštině^[22] a místní kagošimské dialekty. V Okres Higashimorokata z Miyazaki, formulář ず り zuri se používá,^[14] zatímco ve městě Ei, Kagošima (Nyní Minamikyūshū ), formulář ぢ ゅ い djui se používá.^[10]

Etymologicky částice ず い zui pravděpodobně pochází z podstatného jména 出 り „vytyčování (do)“, které bylo historicky výrazné dzuri v Kagošimě a byl by příbuzný té formě 出 de „coming out“ v moderní standardní japonštině. O tom svědčí skutečnost, že sloveso 出 る „jít ven; opustit; vyrazit“ a jeho nominální podoba se stále vyslovuje ず い zui nebo dzui v tradičních dialektech kagošima.^[50] Nejstarší potvrzení této částice se nachází v dílech Gonzy z 18. století pod touto formou ド ゥ イ dui ~ dwi (možná výrazný [d͡zui] nebo [d͡zwi] v té době), jako v モ ス ク ゥ ィ ド ゥ イ moskwi dui / dwi „až do Moskvy“.^[51]

何時ず い (izzui)^[21]

iʔ = zui

když =OBDOBÍ

iʔ = zui

když = TERM

'Dokud?'

何処ず い (doko zui)

doko = zui

kde =OBDOBÍ

doko = zui

kde = TERM

„Kam až?“, „Jak daleko?“

市 来 か ら 市 比 野づ い (Ichiki kara Ichihino dzui)^[52]

ichiki = kara

ichiki =ABL

ichihino = dzui

ichihino =OBDOBÍ

ichiki = kara ichihino = dzui

ichiki = ABL ichihino = TERMÍN

‚Od Ichiki do Ichihino '

V Koshikijima, ず い zui lze také použít ve smyslu „sudé“ nebo „pokud“:

鯛ず いこ お だ (tai zui kooda)^[7]

tai = zui

sea_bream =OBDOBÍ

koo-da

jíst-PST

tai = zui koo-da

sea_bream = TERMÍN jíst - PST

„(Já) jsem dokonce jedl pražmu“, „(šel jsem tak daleko, že jsem jedl pražmu“)

Věta-konečné částice

Věty-závěrečné částice, někdy nazývané částice končící větou nebo interakční částice, jsou neohýbané lexikální položky, které se objevují na konci věty nebo věty. Na rozdíl od jiných typů částic, jako jsou částicové případy nebo spojovací částice, věty-koncové částice neznamenají gramatický vztah různých prvků v klauzuli. Místo toho je lze popsat tak, že označují „ilokuční sílu výroku, jakož i postoj mluvčího k výroku a / nebo partnery“.^[53] To znamená, že mimo jiné mohou být věty-finální částice použity k označení toho, jak pravdivý je věřící, že řeč je pravdivá (např. Rozhodně pravdivá, pravděpodobně pravdivá, doslech, osobní názor atd.), K vyjádření osobních pocitů mluvčího vůči promluva (např. obdiv, šok atd.) nebo k vyvolání reakce posluchače. Mohou se také lišit podle vztahu mluvčího k posluchači a stupně zdvořilosti, kterou chtějí vyjádřit.

Značky modality

(w) ai, (w) a a i

Částice あ い ai nebo vzácněji わ い wai je věta-závěrečná částice používaná k tomu, aby si něco uvědomila a naznačila, že řečník vyjadřuje svůj vlastní názor. Na rozdíl od jiných větných koncových částic se tato částice váže k předchozímu slovu (obvykle sloveso v jeho minulé podobě) a spojuje se s samohláskou závěrečné slabiky tohoto slova. Funkčně má tato částice podobné použití jako částice よ jo ve standardní japonštině. Na ostrovech Koshikijima varianty あ A a わ wa Jsou používány.^[6]

Etymologicky se říká, že částice pochází z historického zájmena 我 výrobky „Já“ a poznávat částice zakončené větou わ wa, わ い wai a ば い bai používán dialekticky po celém Japonsku.^[54]

書 付 を 忘 れ たあ い (kattsuke o wasuretaai)^[5]

kattsuke = o

dokument =ACC

wasure-ta = ai

zapomenout-PST=FP

kattsuke = o wasure-ta = ai

document = ACC forget-PST = FP

„Zapomněl jsem dokumenty“

危 ね 車 や らい (anne kuima yarai)^[5]

anna = i

nebezpečný =ADJ

kuima

auto

ya-ru = ai

POLICAJT-NPST=FP

anna = i kuima ya-ru = ai

nebezpečné = auto ADJ COP-NPST = FP

„Je to nebezpečné auto“

そ い も 良 かあ いね (soi mo yokaai ne)^[5]

soi = mo

to = také

yo-ka = ai = ne

good-ADJ=FP=EMP

soi=mo yo-ka=ai=ne

that=also good-ADJ=FP=EMP

"That is also good"

どら、日が減らんうち戻どいもそ (dora, hi ga heran uchi modoimoso wai. )^[54]

Dora

To je jedno

hi=ga

sun=NOM

her-an

decrease-CONJC

uchi=i

home=DAT

modo-i-mos-o=wai

vrátit se-INF-POL-VOL=FP

dora hi=ga her-an uchi=i modo-i-mos-o=wai

whatever sun=NOM decrease-CONJC home=DAT return-INF-POL-VOL=FP

"Whatever the case, let's return before the sun goes down"

蹴っとらあ (kettoraa)^[6] (Example from Koshikijima)

ke-tte=o-ru=a

kick-SEKV=PROG-NPST=FP

ke-tte=o-ru=a

kick-SEQ=PROG-NPST=FP

"(I am) kicking"

After a verb in its volní forma (also called the presumptive form), the particle is reduced to い i and serves to add insistence to what is being said. Examples from Izumi, Kagoshima zahrnout 飲もい nomoi "let's drink", 行こい ikoi "let's go", 見ろい miroi "let's see" and し ゅ い šuej "let's do (it)".^[55]

dělat

The sentence-final particle ど dělat, sometimes lengthened to どお・どー doo, is used mark an assertion and to grab the attention of the addressee, if one is present. It is functionally similar to the particles よ jo a ぞ zo in standard Japanese^[21] as well as the particle ど ー doo used in most Ryukyuan languages such as Okinawan.

よかど (yoka dělat)

yo-ka=do

good-ADJ=FP:DECL

yo-ka=do

good-ADJ=FP:DECL

"It's good!"

かえろど (kaero dělat)

kae-ro=do

vrátit se-VOL=FP:DECL

kae-ro=do

return-VOL=FP:DECL

"I'm going home!"

今日はよか天気じゃっど (kyu wa yoka tenki jaddělat)

kyu=wa

today=HORNÍ

jo

good-ADJ

tenki

počasí

jaʔ=do

is=FP:DECL

kyu=wa yo-ka tenki jaʔ=do

today=TOP good-ADJ weather is=FP:DECL

'The weather is quite fine today!'

んんまかったど ー (nnmakatta doo)^[56]

nnma-ka-tta=doo

delicious-ADJ-PST=FP:DECL

nnma-ka-tta=doo

delicious-ADJ-PST=FP:DECL

"It was delicious!"

gaa

The sentence-final particle があ gaa nebo někdy jen が ga is used to mark a statement that the speaker believes to be true. In English, it can be overtly translated as "I believe (that)" or "I think (that)", whereas in standard Japanese, there is no direct equivalent to this particle, so it is often translated with the tag-marker ね ne "eh?" or "right?", with the declarative modal particle よ jo or with the modal auxiliary of probability だ ろ う darou.^[57]

やっせんがあ (yassen gaa)

yassen=gaa

hopeless=FP:EPIS

yassen=gaa

hopeless=FP:EPIS

"(I believe that) it's hopeless"

子どまあす_△けおおがあ (kodoma aske oo gaa)^[57] (Example from Izumi)

kodomo=a

children=HORNÍ

asko=i

there=DAT

oo=gaa

be=FP:EPIS

kodomo=a asko=i oo=gaa

children=TOP there=DAT be=FP:EPIS

"(I believe that) the children are over there",
"The children by měl be over there."

一緒に行くが (issho ni iku ga)^[58]

issho=ni

together=DAT

i-ku=ga

jít-NPST=FP:EPIS

issho=ni i-ku=ga

together=DAT go-NPST=FP:EPIS

"(I believe that) we should go together"

くが (ku ga)

ku=ga

jíst.NPST=FP:EPIS

ku=ga

eat.NPST=FP:EPIS

"(I believe that) we should eat"

mon

As a regular noun, もん (物) mon means "thing" and often follows verbs in their nominal form or stem form to create a složené podstatné jméno. For example, 食い物 kuimon "food" is a compound of 食 い kui "eating" and 物 mon "věc".

This word can also be used at the end of a sentence, where it functionally acts like both a nominalizer and a sentence-final particle marking a cheeky comment, sometimes translated as "you know" in English. When used as such, it is always written in kana as もん mon. In regards to its usage, the particle もん mon typically follows adjectives and verbs directly and is often also followed by the copula じ ゃ ja "is".

おやっがへはまこてくせもんじ ゃ (oyagga hewa makote kuse mon ja)^[59]

oyaʔ=ga

otec =GEN

he=wa

fart=HORNÍ

makoto=i

truly=DAT

kusa=i=mon

smell=ADJ=FP:NMZ:you_know

ja

POLICAJT

oyaʔ=ga he=wa makoto=i kusa=i=mon ja

father=GEN fart=TOP truly=DAT smell=ADJ=FP:NMZ:you_know COP

"My dad's farts are truly smelly!"

まこてやぜろしもんじゃ！ (makote yazeroshi mon ja!)^[60]

makoto=i

truly=DAT

yazeroshi=i=mon

annoy=ADJ=FP:NMZ:you_know

ja

POLICAJT

makoto=i yazeroshi=i=mon ja

truly=DAT annoy=ADJ=FP:NMZ:you_know COP

"You're so annoying you know!"

mon ka

The compound particle もんか mon ka (výrazný むんか mun ka in the southern Satsuma Peninsula)^[61] typically follows a declarative verb and serves to both nominalize the phrase and to repudiate or dismiss the idea brought forth. In this sense, it can be overtly translated as "as if (I would)" or "there's no way (I could)". It can also simply be translated in English with negation, e.g. "(I) will not".

Functionally, this compound particle is the same as standard Japanese もんか mon ka, and ultimately derives from a combination of the sentence-final particle もん mon and the question particle か ka.

がっつい食がないむんか (gattsui ku ga nai mun ka)^[61] (Example from Minamikyūshū)

gattsu=i

really=DAT

ku-u=ga

jíst-NPST=NOM

na-i=munka

be_able-NPST=FP:NMZ:as_if

gattsu=i ku-u=ga na-i=munka

really=DAT eat-NPST=NOM be_able-NPST=FP:NMZ:as_if

"As if I could really eat them!", "There's no way I would truly be able to eat them!"

naa, nee and nii

The sentence-final particles なあ / なー / な na(a), ねえ / ねー / ね ne(e) a にい / にー nii (používá se hlavně v Minamikyūshū )^[62] are used to indicate or solicit acknowledgement, agreement or confirmation regarding non-controversial information. In English, these particles are typically translated using otázka značky markers such as "eh?", "right?", "isn't it?" or "aren't you?" because of their use in utterances where the speaker is looking for agreement or confirmation from the listener. That said, they also play a role in narration where they help indicate that the statement uttered is incomplete and is the basis for what will be said next, and that the speaker may or may not be seeking acknowledgement from the listener (through zadní kanál responses).

Etymologically, these particles are all cognate with the standard Japanese particle ね ne a jeho varianta な na, common in most Western Japanese dialects.

んんまかったどね え (nnmakatta do rozená)^[56]

nnma-ka-tta=do=nee

delicious-ADJ-PST=FP:DECL=Q

nnma-ka-tta=do=nee

delicious-ADJ-PST=FP:DECL=Q

"It was delicious, don't you agree?"

いっがに ー (igga nii)^[62] (Example from around Minamikyūshū)

i-ʔ=ga=nii

jít-NPST=FP:EPIS=Q

i-ʔ=ga=nii

go-NPST=FP:EPIS=Q

'We should go, right?'

じゃらいに ー (jarai nii)^[25] (Example from around Minamikyūshū)

ja-ru=ai=nii

POLICAJT-NPST=EMP=Q

ja-ru=ai=nii

COP-NPST=EMP=Q

"Right?", "It is, isn't it?"

A study on sentence-final particles in the Sato dialect of Koshikijima found that, while な(ー) na(a) a ね(ー) ne(e) mostly overlapped in usage, speakers felt that the particle ne(e) was not native to their dialect and was instead an artifact of standard Japanese.^[42] The same study confirmed that the usage of ne(e) was very similar to that of the particle ne in standard Japanese and that some minor differences with the native particle na(a) existoval. One such difference is that ne(e) tends to only be used when speakers mix in standard Japanese grammar.^[42] Another is that it is not used when talking to oneself (e.g. it would not be used when thinking to oneself "*that flower is so pretty"), whereas the native particle na(a) může být.^[42]

Ó

The particle お Ó nebo お ー oo (někdy psáno を a をー respectively) is a sentence-final particle used to stress the utterance. It tends to follow declarative or imperative statements and is similar in usage to the particles よ jo a わ wa ve standardní japonštině.

Etymologically, it is likely that this particle is a holdover from Old and Middle Japanese and that it has the same origins as the accusative case particle を Ó, which is used to mark the direct object in a sentence. In Old Japanese, the particle を started as an exclamatory particle expressing consent and response and was sometimes used in sentence-final position as an interjectional particle used to mark admiration in a declarative phrase or to add strength to an imperative phrase.^[63]

早よ行っきゃいお ー (hayo ikkyai oo)^[64] (Example from the Eastern Satsuma Peninsula)

haya=u

fast=ADV

i-ki=ya-i

jít-INF=do.aux.POL-IMP

oo

EMP

haya=u i-ki=ya-i oo

fast=ADV go-INF=do.aux.POL-IMP EMP

'Please go quickly'

良か天気ぢゃなお (yoka tenki ja na Ó)^[64] (Example from Yakushima)

jo

good-ADJ

tenki

počasí

ja

POLICAJT

na

EMP

Ó

EMP

yo-ka tenki ja na o

good-ADJ weather COP EMP EMP

'The weather is quite nice'

飲んみゃんせお (nonmyanse Ó)^[65]

no-mi=ya-n-se

napít se-INF=do.aux.POL-HON-IMP

Ó

EMP

no-mi=ya-n-se o

drink-INF=do.aux.POL-HON-IMP EMP

'Please drink'

In Tanegashima, this particle fuses with the preceding word. Například fráze 良かお yoka o "it's good" would become 良こー yokoo.^[64]

jo

The sentence-final particle よー jo nebo někdy jen よ jo is used mark an assertion and to grab the attention of the addressee, if one is present. Etymologically, it is cognate with the standard Japanese particle よ jo.

A study on sentence-final particles in the Sato dialect of Koshikijima found that, while よ(ー) yo(o) a ど(ー) do(o) mostly overlapped in usage, speakers felt that the particle yo(o) was not native to their dialect and was instead an artifact of standard Japanese.^[42] The study, however, was not able to validate this claim as speakers did not tend to mix in standard Japanese grammar when the particle was used (unlike the particle ね(ー) ne(e)). The study only found one salient difference between the two particles which was that speakers did not use yo(o) when speaking or thinking to themselves, preferring do(o) namísto.^[42]

Question markers

ka

Like standard Japanese, the sentence-final particle か ka (výrazný が ga in Makurazaki city) is used to mark a question at the end of a phrase. Compared to the question particles け ke a な na, částice か ka is neutral and can be used with anyone regardless of age.

何月か？ (nan gakka?)^[66]

nan

co

gaʔ=ka

month=Q

nan gaʔ=ka

what month=Q

'What month?'

どやったろが？ (do yattaro ga?)^[66]

dělat

jak

ya-tta-ro=ga

POLICAJT-PST-INFER=Q

do ya-tta-ro=ga

how COP-PST-INFER=Q

'How was it?'

ke (1)

The sentence-final particle け ke nebo někdy けえ kee (výrazný げ ge a げえ bože in Makurazaki city) is used to mark a question at the end of a phrase. While this particle is functionally equivalent to the question particle か ka, it is more specifically used when talking to someone who is younger.^[66]

どいけ？一番こまんかた。 (doi ke? ibban komanka ta.)

doi=ke?

which=Q?

iʔ-ban

one-number

koman-ka=to=a.

small-ADJ=NMZ=HORNÍ.

doi=ke? iʔ-ban koman-ka=to=a.

which=Q? one-number small-ADJ=NMZ=TOP.

'Which one? The smallest one.'

明日休みけえ？ (ashita yasumi kee?)^[58]

ashita

zítra

yasumi=kee?

holiday=Q?

ashita yasumi=kee?

tomorrow holiday=Q?

'Is tomorrow a holiday?'

戻っ来たげ？ (modokkita ge?)^[66] (Example from around Makurazaki city)

modo-ʔ=ki-ta=ge?

vrátit se-SEKV=come-PST=Q

modo-ʔ=ki-ta=ge?

return-SEQ=come-PST=Q

'Have (they) come back?'

na

The sentence-final particle な na is used to mark a question at the end of a phrase. While this particle is functionally equivalent to the question particle か ka, it is more specifically used when talking to someone who is older.^[66]

戻って来たもんぢゃながどな？ (modotte kita mon janaga do na)^[66] (Example from around Makurazaki city)

modo-tte

vrátit se-SEKV

ki-ta=mon

come-PST=NMLZ

ja-naga=do=na

POLICAJT-NEG=EMP=Q

modo-tte ki-ta=mon ja-naga=do=na

return-SEQ come-PST=NMLZ COP-NEG=EMP=Q

'Is it not the case that the person came back?'

Viz také

Particles used in other Japonic varieties:

• Particles in Early Middle Japanese
  • Particles in standard Japanese (viz také: full list of particles )
  • Particles in Kansai dialects
• Particles in Okinawan

Particles used in other languages of East Asia:

• Particles in Chinese
• Particles in Korean
• Particles in Manchu

Reference