Crempog - Crempog

Crempog
Crempog - Anglesey style.JPG
Crempog, vyrobený podle receptury Anglesey
Alternativní názvyFfroes
TypLívanec
Místo původuWales
Hlavní přísadytěsto

Crempog (množné číslo: crempogau) je a velština lívanec vyrobeno s mouka, podmáslí, vejce, ocet a solené máslo. Tradičně se vyrábí na pekařských kamenech nebo roštech, crempog je jedním z nejstarších receptů ve Walesu. Oni jsou také známí jako ffroes, pancos a cramoth a obvykle se servírují hustě naskládané do stohu a natřené máslem. to je tradičně sloužil na oslavách ve Walesu, jako např masopustní úterý a narozeniny.

název

Crempog má svůj původ v Welština, ale je podobný Breton slovo krampouezh, což je také druh palačinky.[1][2] Často se porovnávají dva keltské jazyky, které sdílejí předky v Brittonský jazyk, i když je krampouezh jemnější než crempog a dnes je blíže k Krep než palačinka.[3][4]

Anglické slovo lívanec mohou být odvozeny od crempog nebo cornwallský krampoeth.[1][5]

Dějiny

Část série na
Kultura Walesu
Vlajka Walesu (1959 – dosud). Svg
Dějiny
Lidé
Náboženství
Umění
  • Vlajka Walesu (1959 – dosud). Svg Portál Walesu
Ženy s Crempogau na tradičním Shrove Tuesday Dance in Trewern (1940).

Historie jídla ve Walesu je špatně zdokumentována a mnoho toho, co je známo, spočívá ve slovních a archeologických důkazech. Wales má dlouhou historii pečení pomocí a Bakestone (Welsh: maen), velký kulatý přenosný plochý kámen.[6] Dlažební kámen byl nahrazen kovovou deskou známou jako gradell (mřížka ), a ty se objevily mezi seznamem předmětů vytvořených kováři v Zákony Hywel Dda (13. století).[7] Bakestones se běžně používaly po celém venkovském Walesu k výrobě chlebové placky s důkazy o jejich použití nalezenými na statcích a v domech zemské šlechty.[7] Rané ploché kameny byly umístěny na stativ nad otevřeným ohněm, i když v mnoha oblastech, zejména v jihozápadním Walesu, byl použit speciálně navržený kruhový železný rám s poloviční obručí.[7] Na počátku desetiletí dvacátého století byly vestavěné nástěnné trouby běžné v kuchyních ve Walesu, i když by se jednalo o spalování dřeva a uhlí.[8] S těmito novějšími pecemi koexistovala tradice používání pece. Ohřev velkých pecí se obvykle omezoval na jeden den v týdnu a používal se k výrobě chleba a koláčů, které rodině vydrželi až do příštího týdne.[8] Ty byly doplněny tím, co se dalo vařit nad otevřeným krbem pomocí bakestone.[8] Běžná jídla vařená touto metodou byla cacen radell (grilovaný dort), bara crai ' (nekvašený chléb), cacen gri (skvrnité koláče) a crempog.[8]

Ačkoli neexistují žádné doložené důkazy o nejranějším receptu na crempog, základní přísady, snadno dostupné ve Walesu, naznačují dlouhou historii. Recept na crempog odráží velmi staré kuchařské tradice, které kdysi byly v Británii běžné.[9] Bobby Freeman, který psal v roce 1980, to uvádí crempog, spolu s cawl, je jednou z velšských ingrediencí, kterou jsme v minulosti přežili.[9] I přes crempog je základem velšské kuchyně díky své snadné přípravě v minulých dobách, je také spojena s tradičními oslavami.[9] Crempog bylo doručeno dne masopustní úterý po celém Walesu a byl spojován s narozeninami, zejména v jižním Walesu, kde je hromada palačinek nakrájena na klíny a podávána jako dort.[9][10]

Příprava

Pro standard crempog recept, máslo se rozpustí v teple podmáslí a potom nalil do studny s moukou a zbil. Směs má stát několik hodin. Druhá směs se vyrábí z cukru, bikarbonát sodný, ocet a rozbitá vejce. Směsi se poté spojí a vytvoří hladký, hustý těsto.[11]

Husté těsto se nalije na horký pekáč nebo rošt za mírného ohně. The crempog se vaří z obou stran dozlatova a podává se na hromádce s máslem natřeným na každou palačinku.[9]

Varianty

v Anglesey a Caernarfonshire crempogau byly připraveny jako crempog furum, palačinka vyrobená z droždí, nebo crempug wen kde byla normálně hrubá mouka nahrazena rafinovaná mouka.[12] Tyto palačinky byly určeny pro rodinu domu a obsluhované sluhy domu crempog surgeirch nebo bara bwff, palačinka na bázi ovesných vloček.[12]

Ačkoli crempog je termín nejčastěji spojovaný s velšskými palačinkami, které po celé zemi známe pod různými jmény. Crempog byl termín nejčastěji používaný v severním Walesu, zatímco v některých částech Carmarthenshire a Glamorgan oni byli známí jako cramwythen (jednotné číslo: cramoth).[9] V jiných částech Glamorganu byli známí jako ffrosen (množný: ffroes), zatímco v Cardiganshire byli povoláni poncagen (množný: poncagau).[9] V některých oblastech Cardiganshire a Carmarthenshire byli známí jako pancosen.[13]

Stejně jako u většiny jídel neexistuje žádný konkrétní recept crempog.[13] Glamorganshire ffroes jsou téměř totožné se skotskými palačinkami (drop scones ), které do regionu mohli přivést skotští dělníci během industrializace uhelných polí v jižním Walesu, ale jejich hromadění do hromádky zasypané máslovými jiskrami waleských tradic.[13]

V poezii

Velšský verš[14] zpívané dětmi označuje crempog:

Modryb Elin Enog
Os gwelwch chi'n dda ga i grempog?
Cew chithau de a siwgr hnědá
Phwdin lond eich ffedog
Modryb Elin Enog
Mae 'ngheg jsem grimp jsem grempog
Mae Mam rhy dlawd i brynu blawd
Sian yn rhy ddiog i nol y triog
A 'nhad yn rhy wael i weithio
Os gwelwch chi'n dda ga i grempog

V angličtině:

Teta Elin Enog
Prosím, mohu si dát palačinku?
Můžete si dát čaj a hnědý cukr
A tvoje zástěra plná pudingu
Teta Elin Enog
Moje ústa jsou vyprahlá na palačinky
Moje máma je příliš chudá na to, aby kupovala mouku
A Sian je příliš líná na to, aby dostala melasu
A můj otec je příliš nemocný na to, aby pracoval
Prosím, mohu si dát palačinku?

Viz také

Reference

  1. ^ A b Breverton, Terry (2015). The Tudor Kitchen: What the Tudors Ate & Drank. Amberley Publishing Limited. ISBN  9781445648750.
  2. ^ "Komentáře a kritika od Cochfarf". Večerní expres. 4. března 1901. Citováno 3. dubna 2016.
  3. ^ Davies 2008, str. 915.
  4. ^ Freeman 1980, str. 15-16.
  5. ^ „Celtic Lexicon: Cornish“. University of York. Citováno 2. dubna 2016.
  6. ^ Tibbott 2002, str. 80-81.
  7. ^ A b C Tibbott 2002, str. 81.
  8. ^ A b C d Tibbott 2002, str. 86.
  9. ^ A b C d E F G Freeman 1980, str. 153.
  10. ^ Tibbott 2002, str. 86-87.
  11. ^ Freeman 1980, str. 156.
  12. ^ A b Tibbott 2002, str. 87.
  13. ^ A b C Freeman 1980, str. 154.
  14. ^ Čajové recepty krále Artuše
Bibliografie
  • Davies, John; Jenkins, Nigel; Menna, Baines; Lynch, Peredur I., eds. (2008). Welsh Academy Encyclopaedia of Wales. Cardiff: University of Wales Press. ISBN  978-0-7083-1953-6.
  • Freeman, Bobby (1980). First Catch Your Peacock, a Book of Welsh Food. Griffithstown, Gwent: Image Imprint. ISBN  0-9507254-1-2.
  • Tibbott, S.Minwel (2002). Domácí život ve Walesu. Cardiff: University of Wales Press. ISBN  0-7083-1746-4.

externí odkazy