Commote - Commote - Wikipedia

A provize (velština cwmwd, někdy hláskovaný ve starších dokumentech jako cymwd, množné číslo cymydau, méně často cymydoedd)[1] byl světský rozdělení pozemků v Středověký Wales. Slovo je odvozeno z předpony cym- ("společně", "s") a podstatné jméno bod („domov, bydliště“).[1] Anglické slovo „commote“ je odvozeno ze středního velštiny cymwt.[2]
Středověká velšská pozemková organizace
Základní jednotkou země byla tref, malá vesnice nebo osada. Teoreticky 100 trefi tvořené a cantref (doslovně „sto osad“; množné číslo: cantrefi) a polovina nebo třetina a cantref byl cymwd, ačkoli v praxi se skutečný počet značně lišil. Spolu s cantrefiCommotes byly zeměpisné divize, jejichž prostřednictvím byla organizována obrana a spravedlnost. Na starosti provize by byl náčelník pravděpodobně související s vládnoucím princem království. Jeho dvůr by se nacházel ve speciále tref, označovaný jako a maerdref. Zde žili spoutaní vesničané, kteří hospodařili na majetku náčelníka, společně s úředníky a služebníky.[3] Commoty byly dále rozděleny na Maenorau nebo maenolydd.
Commoty v knize Domesday
The Domesday Book má položky pro ty provize, které byly v roce 1086 pod Norman kontrolu, ale stále podléhá velšským zákonům a zvykům. Odkazuje však na ně a místo nich používají anglo-normanské slovo „commot“ sto, slovo používané v té době pro ekvivalentní pozemkové rozdělení v Anglie. Commoty uvedené v knize Domesday obecně představovaly nedávné Anglo-Norman postupuje na velšské území. Ačkoli byly provize hodnoceny z hlediska vojenské služby a daní, jejich závazky byly hodnoceny v carucates (odvozeno z latiny pro dobytek nebo voly), ne v kůži jako na anglické straně hranice.
Zvyky provizí jsou popsány v účtech Domesday hraničních hrabství z Gloucestershire, Herefordshire, Shropshire a Cheshire. Hlavní výběry popsané v Domesday byly Archenfield, Ewias a výnosy z Gwent na jihu; Cynllaith, Edeirnion, a Já (Účty Shropshire); a Englefield, Rhos a Rhufoniog (Cheshire účty).
Dějiny
V legálním použití bylo anglické slovo „commote“ nahrazeno cwmwd v návaznosti na Edwardianské dobytí Walesu ve 13. století, kdy se angličtina stala oficiálním jazykem pro všechny právní dokumenty. Velština, z nichž většina neznala ani slovo anglicky, přirozeně pokračovala v používání cwmwd a ještě dnes. Ve velké části Walesu se stalo důležitějším než cantrefi do poloviny 13. století a správa Velšský zákon se stal odpovědností spíše komisního soudu než cantref soud. Owain Glyndŵr svolal zástupce komisí pro své dva parlamenty během stoupá o 1400–1409.
Hranice commotes, nebo v některých případech cantrefi, byly v mnoha případech následně přesněji představovány církevními venkovskými děkanáty než stovkami vydanými ze zákonů Unie ze 16. století.
Je a Hm v názvech provizí
Značný počet jmen přilehlých středověkých velšských textů obsahuje je (což znamená „nižší“ nebo „pod“ jako předložku) a uch (původně uch a význam „vyšší“ nebo „výše“ jako předložka), přičemž dělicí čára mezi nimi je přirozenou hranicí, jako je řeka, hora nebo les. Melville Richards poznamenal, že téměř v každém případě, kdy k tomu dojde, byl bod ústředního orgánu v „je divize „když byl pojmenován výplata, a navrhl, aby tyto výběry byly původně pojmenovány ve smyslu„ blíže “a„ dál “na základě umístění tohoto ústředního orgánu -tj., terminologie je pro administrativní účely, nikoli pro geografickou charakteristiku.[4]
Richards přisuzoval použití je a uch k určitému zmatku v překladu latiny sub (ve smyslu „nižší“) a výše (což znamená „horní“) do velštiny v příliš doslovném smyslu, když měl být brán v úvahu správný smysl sub být administrativním synonymem pro latinu cis (ve smyslu „tato strana“), a zvážit výše být administrativním synonymem pro latinu trans (ve smyslu „druhá strana“).[4]
Řada menších jednotek, jako jsou panství, farnosti a černošské čtvrti, také používá administrativní rozlišení je a uch, někdy v latinské podobě (např., panství Clydach v Uwch Nyfer, rozdělené na Sub Clydach a Ultra (Supra) Clydach).[5]
To nesouvisí s běžným používáním isaf a uchaf v názvech farem, kde jsou termíny používány v zeměpisném smyslu.[6]
Seznam Commotes, organizovaný cantref
The Červená kniha Hergest (1375–1425) poskytuje podrobný seznam komotů na konci 14. a na počátku 15. století.[7] Seznam se překrývá a je částečně nejednoznačný, zejména v části Gwynedd. Mělo by se také pamatovat na to, že v dřívějším středověku byl počet a organizace komotů odlišný; některé zde uvedené jednotky a divize jsou pozdní výtvory. Zde je uveden původní pravopis rukopisu spolu se standardními moderními velšskými ekvivalenty.
Gwynedd
- Cantref Tegigyl (Cantref Tegeingl ):
- Kymwt Insel (Cwmwd Insel )
- Kymwt Prestan (Cwmwd Prestatyn )
- Kymwt Rudlan (Cwmwd Rhuddlan )
- Cantref Dyffryn Clwyt (Cantref Dyffryn Clwyd ):
- Kymwt Colyan (Cwmwd Colian )
- Kymwt Llannerch (Cwmwd Llannerch )
- Kymwt Ystrat (Cwmwd Ystrad )
- Cantref Rywynyawc (Cantref Rhufoniog )
- Kymwt Rhuthyn (Cwmwd Rhuthyn )
- Kymwt Uch Alech (Cwmwd Uwch Aled )
- Kymwt Is Alech (Cwmwd je povoleno )
- Cantref Rhos
- Kymwt Uch Dulas (Cwmwd Uwch Dulas )
- Kymwt Is Dulas (Cwmwd je Dulas )
- Kymwt Y kreudyn (Cwmwd Creuddyn )
- Cantrefoed Mon (Anglesey ) – Aberffraw, Cemais, Rhosyr
- Kymwt Llan Uaes (Cwmwd Llanfaes, správně volal Dindaethwy )
- Kymwt Kemeis (Cwmwd Cemais )
- Kymwt Talebolyon (Cwmwd Talebolyon )
- Kymwt Aberffraw (Cwmwd Aberffraw )
- Kymwt Penn Rhos (Cwmwd Penrhos )
- Kymwt Rosvyrr (Cwmwd Rhosyr )
- Cantref Arllechwed (Cantref Arllechwedd )
- Kymwt Treffryw (Cwmwd Trefriw )
- Kymwt Aber (Cwmwd Aber )
- Cantref Aruon (Cantref Arfon )
- Kymwt Uch Konwy (Cwmwd Uwch Conwy )
- Kymwt Is Conwy (Cwmwd je otřesný )
- Cantref Dinodyn
- Kymwt Rifnot
- Kymwt Ardudwy (Cwmwd Ardudwy )
- Cantref Llyyn (Cantref Llŷn )
- Kymwt Dinmael (Cwmwd Dinmael )
- Kymwt je Clogyon (Cwmwd je ucpání
- Kymwt Cwmdinam (Cwmwd Cwm Dinam )
- Cantref Meiryonyd (Cantref Meirionnydd )
- Kymwt Eftumaneyr (Cwmwd Ystumaner )
- Kymwt Talybont (Cwmwd Tal-y-bont )
- Cantref Eryri
- Kymwt Cyueilawc (Cwmwd Cyfeiliog )
- Kymwt Madeu
- Kymwt Uch Meloch
- Kymwt je Meloch
- Kymwt Llan Gonwy (Cwmwd Llangonwy )
- Kymwt Dinmael (Cwmwd Dinmael)
- Kymwt Glyndyudwy (Cwmwd Glyndyfrdwy )
Powys
- Cantrefoed Powys Madawc
- Kymwt Iaal (Cwmwd Iâl, později „Yale“)
- Kymwt Ystrad Alun
- Kymwt Yr Hop (Cwmwd Yr Hob, později „Hope“)
- Kymwt Berford
- Kymwt Wnknan
- Kymwt Trefwenn
- Kymwt Croesosswallt
- Kymwt y Creudyn
- Kymwt Nant Odyn
- Kymwt Ceuenbleid (možná Cwmwd Cynllaith )
- Kymwt Is Raeadyr (Cwmwd Mochnant Is Rhaiadr)
- Cantrefoed Powys Gwennwynwyn
- Kymwt Uch Raeadyr (Cwmwd Mochnant Uwch Rhaiadr)
- Kymwt Deu Dyswr (Cwmwd Deuddwr v cantref Ystlyg )
- Kymwt Llannerchwdwl (Cwmwd Llanerch Hudol v cantref Ystlyg )
- Kymwt Ystrad Marchell (v cantref Ystlyg )
- Kymwt Mecheyn (Cwmwd Mechain je Coed a Cwmwd Mechain Uwch Coed )
- Kymwt Caer Einon (Caereinion )
- Kymwt Uch Affes
- Kymwt Is Affes
- Kymwt Uch Coet (Cwmwd Uwch Coed v cantref Arwystli )
- Kymwt Is Coet (Cwmwd Is Coed in cantref Arwystli )
Maelienydd
- Cantrefoed Maelenyd
- Kymwt Ceri
- Kymwt Gwerthrynnyon
- Kymwt Swyd Uudugre
- Kymwt Swyd Yethon
- Kymwt Llwythyfnwc
Buellt
- Cantref Buellt
- Kymwt Penn Buellt (Cwmwd Pen Buellt )
- Kymwt Swydman (Cwmwd Swyddfan (?): Cwmwd Dinan )
- Kymwt Treflys (Cwmwd Treflys )
- Kymwt Is Iruon (Cwmwd je Irfon )
Elfael
- Cantref Eluael (Cantref Elfael )
- Kymwt Uch Mynyd (Cwmwd Uwch Mynydd )
- Kymwt Is Mynyd (Cwmwd je Mynyd )
Brecheinawc (Brycheiniog )
- Cantref Selyf
- Kymwt Brwynllys (Cwmwd Brwynllys )
- Kymwt Talgarth (Cwmwd Talgarth )
- Cantref Tewdos
- Kymwt Dyffryn Hodni (Cwmwd Dyffryn Hoddni )
- Kymwt Llyvítej (Cwmwd Llys Hywel )
- Kymwt Tir Rawlf (Cwmwd Tir Rawlff )
- Cantref Ida
- Kymwt Ystrat Yw (Cwmwd Ystrad Yw )
- Kymwt Cruc Howel (Cwmwd Crughywel )
- Kymwt Evyas (Cwmwd Euyas )
Ystrad Tywi
- Cantref Bychan
- Kymwt Hirvryn
- Kymwt v Peru
- Kymwt Iskennen
- Cantref Eginawc
- Kymwt Kedweli
- Kymwt Carnywyllawn
- Kymwt Gwhyr
- Cantref Mawr
- Kymwt Mallaen
- Kymwt Caeaw
- Kymwt Maenawr Deilaw
- Kymwt Cetheinawc
- Kymwt Mab Eluyw
- Kymwt Mab Utryt
- Kymwt Widigada
Ceredigyawn (Ceredigion )
- Cantref Penweddig
- Kymwt Geneurglyn (Cwmwd Genau'r Glyn)
- Kymwt Perued (Cwmwd Perfedd)
- Kymwt Creudyn (Cwmwd Creuddyn )
- Cantref Mabwynyon (Cantref Mabwnion)
- Kymwt Meuenyd (Cwmwd Mefenydd)
- Kymwt Anhunyawc (Cwmwd Anhuniog)
- Kymwt Pennard (Cwmwd Penardd)
- Cantref Caer Wedros (Cantref Caerwedros)
- Kymwt Wenyionid (Cwmwd Gwinionydd)
- Kymwt je Coed (Cwmwd je Coed)
Dyfed
- Cantref Cemeis (Cemais )
- Kymwt Is Neuer (Cemais je Nyfer )
- Kymwt Uch Neuer (Cemais Uwch Nyfer )
- Cantref Deugledyf (Daugleddyf )
- Kymwt Castel Hu (Castell Gwis )
- Kymwt Llan y Hadein (Llanhuadain )
- Cantref Emlyn
- Kymwt Is Cuch (Emlyn je gauč )
- Kymwt Uch Cuch (Emlyn Uwch Cuch )
- Cantref Wartha (Gwarthaf )
- Cantref Pebideawc (Pebidiog )
- Cantref Pennbrwc (Penfro )
- Cantref Rhos (Rhos )
- Kymwt Castell Gwalchmei (Castell Gwalchmei )
- Kymwt Hawlfford (Hwlffordd )
Morgannwg
- Cantref Gorvynyd
- Kymwt Rwng Net A Thawy
- Kymwt Tir Yr Hwndryt
- Kymwt Rwng Neth ac Avyn
- Kymwt Tir Yr Iarll
- Kymwt Y Coety
- Kymwt Maenawr Glyn Ogwr
- Cantref Penn Ychen
- Kymwt Meisgyn
- Kymwt Glyn Rodne
- Kymwt Maenawr Tal y Vann
- Kymwt Maenawr Ruthyn
- Cantref Breinyawl
- Kymwt je Caech
- Kymwt Uch Caech
- Kymwt Kibwr (Ceibwr; později Kibbor )
- Cantref Gwynllwc
- Kymwt Yr Heid
- Kymwt Ydref Berued
- Kymwt Edelygyon
- Kymwt Eithyaf
- Kymwt Y Mynyd
- Cantref Gwent
- Kymwt je Coed
- Kymwt Llemynyd
- Kymwt Tref y Gruc
- Kymwt Uch Coed
Citace
- ^ A b Geiriadur Prifysgol Cymru (University of Wales Dictionary), s. 643
- ^ Brown, Lesley (ed), „New Shorter Oxford English Dictionary“, Clarendon Press, Oxford, 1993 ISBN 0-19-861134-X
- ^ Rhys 1906:401–402 , Velšané
- ^ A b Richards 1964:9–10
- ^ Richards 1964:17–18
- ^ Richards 1964:18
- ^ Rhys 1890:407–412 , Červená kniha Hergest, Cantreds and Commotes of Wales.
Reference
- Rhŷs, Johne; Evans, John Gwenogvryn, eds. (1890), Y Llyvyr Coch o Hergest, II, Oxford: J. G. Evans
- Rhys, John; Brynmor-Jones, David (1906), Velšané (Čtvrté vydání), London: T. Fisher Unwin
- Richards, Melville (1964). Williams, Glanmor (ed.). "Význam je a uch ve velšských názvech provizí a cantrefů ". Welsh History Review. Cardiff: University of Wales Press. 2 (1): 9–18.
- Richards, G. Melville (1969). Velšské správní a územní jednotky, středověké a moderní. Cardiff: University of Wales Press.
- RCAHMW (2017), Mapování historických hranic Walesu: Commotes and Cantrefs „Aberystwyth: Královská komise pro starověké a historické památky Walesu
- Fulton, Helen (2018), Mapování pochodů z Walesu, Bristol: Univerzita v Bristolu
externí odkazy
- Koch, John T., ed. (2005), Keltská kultura: Historická encyklopedie, ABL-CLIO (publikováno 2006), ISBN 978-1-85109-440-0 - diskuse o pojmech „cantref“ a „commote“ s mapami.
- Lloyd, John Edward (1911), Historie Walesu od nejstarších dob po edvardiánské dobytí, Já (2. vyd.), London: Longmans, Green, and Co (publikováno 1912) - popisuje (ale neuvádí čistý seznam) známé cantrefi s předáváním odkazů na několik cymydau.