Calan Gaeaf - Calan Gaeaf
Část série na |
Kultura Walesu |
---|
![]() |
Dějiny |
Lidé |
Tradice
|
Mytologie a folklór |
Náboženství |
Umění |
|
![]() | tento článek potřebuje další citace pro ověření.Říjen 2015) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony) ( |
Calan Gaeaf je název prvního zimního dne v Wales, pozorováno 1. listopadu.[1] Noc předtím je Nos Galan Gaeaf[1] nebo Noson Galan Gaeaf, an Ysbrydnos („duchovní noc“[2]) když jsou lihoviny v zahraničí. Lidé se tradičně vyhýbají hřbitovům, stiles a křižovatka, protože se předpokládá, že se tam shromažďují duchové.
Praxe
Děti a ženy tančily kolem vesnického ohně a během tohoto procesu všichni psali svá jména na skály a umisťovali je do ohně. Když oheň začal vyhasínat, všichni utekli domů v domnění, že zůstanou, Yr Hwch Ddu Gwta (špatné znamení, které mělo podobu bezocasé černé prasnice s bezhlavou ženou) by pohltilo jejich duše.[3]
Jeden konkrétní rým ukazuje, jak hrozilo, že poslední dítě na Nos Calan Gaeaf bude sežráno strašlivým zvířetem:
Originál | Angličtina |
---|---|
Adref, adref, am y cyntaf ', Hwch ddu gwta a gipio'r ola '. | Domov, domov, najednou Černá prasnice bez ocasu popadne poslední [jednu]. |
Následujícího rána byly zkontrolovány všechny kameny obsahující jména vesničanů. Pokud by však kámen chyběl, věřilo by se, že osoba, která napsala své jméno na chybějící kámen, do jednoho roku zemře.
Podmínky
- Coelcerth: Rodiny staví oheň a umisťují kameny se svými jmény. Osoba, jejíž kámen chybí druhý den ráno, během roku zemře
- Yr Hwch Ddu Gwta: hrůzostrašný duch v podobě černé prasnice bez ocasu a toulal se krajinou s bezhlavou ženou
- Twco Fala: Houpání Apple
Viz také
Bibliografie
- Davies, John; Jenkins, Nigel (2008). Welsh Academy Encyclopaedia of Wales. Cardiff: University of Wales Press. ISBN 978-0-7083-1953-6.
Poznámky
- ^ A b Davies (2008), s. 107.
- ^ „Ysbrydnos“. Geiriadur Prifysgol Cymru. 2002. Citováno 31. října 2020.
- ^ „Nos Calan Gaeaf - severní polokoule“. Druidic Dawn. 20. října 2007. Citováno 30. října 2015.