Yaqub Ibn as-Sikkit - Yaqub Ibn as-Sikkit

Sikkīt (Ibn al-), Abū Yūsuf Ya’qūb ibn Isḥāq
narozený
Dawraq, Ahwaz, Khuzestan, Írán
Zemřelca. 857/861
Bagdád, Irák
Příčina smrtiRůzné účty; zranění způsobená jako trest.
Akademické pozadí
Alma materGymnázium Kufah
VlivyAl-Asmaʿi, Abu Ubaidah, al-Farra
Akademická práce
ÉraAbbásid kalif al-Mutawakkil (rn. 847 - 861)
Škola nebo tradiceShia[1]
Hlavní zájmyfilologie, Arabská gramatika, Arabská poezie
Pozoruhodné práceAl-Alfāz („Výslovnosti“ nebo „Dialekty“), Iṣlāh al-Mantiq („Oprava logiky“);
Ovlivněnoal-Dinawari[2]

Abū Yūsuf Ya’qūb Ibn as-Sikkīt[n 1] (ابو يوسف يعقوب ابن السكيت) byl filologským vychovatelem syna Abbasid kalif Al-Mutawakkil a skvělý gramatik a učenec poezie škola al-Kūfah. Byl potrestán na příkaz kalifa a zemřel krátce poté mezi lety 857 a 861.

Život

Byl synem al-Sikkīta, filologa kufijské školy gramatiky, vědce a spolupracovníka učenců al-Kisā’ī a al-Farra. Tam, kde otec vynikal v poezii a lingvistice, syn vynikal v gramatice.[č. 2][3] Jeho otec pocházel z vesnice Dawraq, Ahwaz Khuzestan (Írán ),[č. 3][č. 4]

Ya’qūb byl učencem Bagdádu, který navázal na školní tradici Kufi v gramatice, koránové vědě a poezii. Studoval a nahrával čistý arabský jazyk z Pouštní Arabové. Vyučoval syny al-Mutawakkila, kteří byli Al-Muntasir a Al-Mu'tazz.

Ya’qūbovo příjmení bylo Abū Yūsuf a jeho syn, Yūsuf, byl soudním společníkem a osobně blízký kalif al-Mu’taḍid.[5]

Byl žákem Abu 'Amr al-Shaybānī, Muḥammad ibn Muhanna a Muḥammad ibn Subh ibn as-Sammāq.[6] Učil filologii al-Asmaʿi, Abu Ubaidah, a al-Farra.[1]

Ishāq al-Nadīm záznamy, kterých byl žákem Naṣrān al-Khurāsāni. [7] Naṣrān předal poezii al-Kumayt s „Umar ibn Bukayr a Ibn al-Sikkīt, kteří si Našránovy knihy zapamatovali[č. 5] měl hořký nesouhlas ohledně Našranova učení s učencem Kūfī, al-Ṭūsī.[č. 6] [10][11]

Účet Al-Sikkīta, související s Al-Nadim přes klasiku isnād zdrojový systém, cituje vypravěčský řetězec Abū Sa’īda, Abū Bakra ibn Durayda[č. 7] a al-Riyashi,[č. 8] na příkladu aktivní intelektuální výměny mezi dvěma soupeřícími školami Baṣrah a Kūfah v 9. století. Skupina wārraqūn[č. 9] al-Kūfah shromáždili pro čtení nahlas a warrāq al-Baṣrah, z Ibn al-Sikkīt Kniha logiky. Al-Riyāshī byl na akci a osvědčil, že mu Ibn al-Sikkīt řekl, že se naučil lidové dialekty jižního ‚Irāq od Asharashat al-Ḍibāb[13] a Aklat al-Yarābī,[14] a oni odvodili své od lidí z Al-Sawad. Uvádí příklady slov jako „akalah al-kuwāmīkh" a "al-shawārīz."[č. 10][15]

Testy soupeření mezi školami jsou ilustrovány na jiném účtu Al-Nadima, který je vyprávěn jako jakýsi varovný příběh. Když al-Athram, mladý učenec z al-Baṣrah, zpochybňuje Ya’qūb ibn al-Sikkīt, vedoucího učitele školy al-Kūfah, na verši básníka al-Rā’ī, jasně porušuje etiketový kód, který vždy řadí senioritu nad junioritu.[16]

Funguje[17][18]

  • Al-Alfaz („Výslovnosti“ nebo „Dialekty“); (كتاب الالفاظ)
  • Az-Zibrij ('Zdobení'); (كتاب الزبرج)
  • Al-Bath („Vyšetřování (كتاب البحث)
  • Al-Amthal („Kniha přísloví“); (كتاب الامثال)
  • Al-Maqṣūr wa al-Mamdūd („Zkrácená a prodloužená“); (كتاب المقصور والممدود)
  • Al-Muḍakkar wa al-Mu'annath („Mužský a ženský“); (كتاب المذكر والمؤنث)
  • Al-Ajnās Kabīr („Velká kniha, kategorie“); (كتاب الاجناس كبير)
  • Al-Farq („Diferenciace“); (كتاب الفرق)
  • As-Sarj wa al-Lijām („Sedlo a uzda“); (كتاب السرج واللجام)
  • Fa’ala wa-Af’ala; (كتاب فعل وافعل)
  • Al-Ḥašarāt („Kniha hmyzu“); (كتاب الحشرات)
  • ('Hlasy');
  • Al-Adad („Naopak“); (كتاب الاضداد)
  • An-Nabāt wa aš-Šajar („Stromy a rostliny“); (كتاب النبات والشجر)
  • Al-Wuḥūš („Divoká zvířata“); (كتاب الوحوش)
  • Al-Ibil („Velbloud“); (كتاب الابل)
  • An-Nawadir („Vzácné formuláře“); (كتاب النوادر)
  • Ma’ānī aš-Ši’r al-Kabīr („Velká kniha, význam poezie“); (كتاب معانى الشعر الكبير)
  • Ma’ānī aš-Ši’r as-Ṣigar („Malá kniha, Význam poezie“); (كتاب معانى الشعر الصغير)
  • Saraqāt aš-Šu‘arā ‘wa mā Ittafaqū‘ alaihi („Plagiáty a dohody básníků“); (كتاب سرقات الشعراء وما اتفقوا عليه)
  • Al-Qalb wa'l-Abdāl („Permutace a substituce [v gramatice]; (كتاب القلب والابدال)
  • Al-Manan wa'l-Mabnan wa'l-Mukannan („Duál, Indeclinable a Surnamed“); (كتاب المثنى و المبنى والمكنى)
  • Al-Ayyām wa’l-Layālī („Dny a noci“); (كتاب الايام والليالى)
  • „Co se v poezii vyskytuje a co se vypouští“;

Seznam upravených básníků[22][č. 11]

  • Al-Nābighah al-Ja’dī:[č. 14] také editovali al-Aṣma'ī, al-Sukkarī a al-Ṭūsī.
  • Tamīm ibn Ubayy ibn Muqbil:[č. 16] také editoval Abū ‘Amr [al-Shaybānī], al-Aṣma’ī, al-Sukkarī a al-Ṭūsī.
  • A’shā Bāhilah ‘Amir ibn al-Ḥārith:[č. 21] také editovali al-Aṣma'ī a al-Sukkarī. [49]
  • Bishr ibn Abī Khāzim:[č. 22][č. 23] také editovali al-Aṣma'ī a al-Sukkarī.
  • Ḥumayd ibn Thawr al-Rājiz:[č. 24][53][54][č. 25] také editovali al-Sukkarī, al-Aṣma’ī, Abū ‘Amr [al-Shaybānī] a al-Ṭūsī.
  • Ḥumayd al-Arqaṭ:[č. 26] také editovali al-Sukkarī, al-Aṣma’ī, Abū ‘Amr [al-Shaybānī] a al-Ṭūsī.
  • Al-Khansa: také editoval Ibn al-A’rābī, al-Sukkarī a další.
  • Al-Kumayt ibn Ma’rūf:[č. 29] editoval al-Sukkarī a Al-Aṣma’ī, Ibn al-Sikkīt se na něm rozšířil a vědci ho citovali z řetězce vědců přes Ibn Kunāsah al-Asadī, Abū Jāzī,[č. 30] Abū al-Mawṣūl a Abū Ṣadaqah Banū Asad Kmen. Ibn al-Sikkīt přijal poezii al-Kumayta od Naṣrāna, svého učitele, který ji obdržel od Abū Ḥafṣ ‘Umara ibn Bukayra.

Viz také

Poznámky

  1. ^ Ibn as-Sikkīt; „Syn mlčenlivosti“; Khallikān, IV, s. 293
  2. ^ V tomto účtu al-Nadim uvádí autoritu Abū al-‘Abbas Tha’lab, gramatik-tradicionalista Kufy.
  3. ^ Obyvatelé Khuzestanu byli městskými elitami v Kufahu považováni za chlípné, zaostalé a odporné. [1]
  4. ^ Vidět Hamawī (al-), Yaqut (وأعراضهُمُ سُودُ / دناننيرهُمُ بيضُ / عطاياهُم مواعيد / بخوزستانََأق) Obyvatel Khuzestanu; Jejich dary jsou sliby; Jejich dináry jsou vejce (hříčka na bílém); Jejich těla jsou černá [4]
  5. ^ Vědci, kteří se zavázali k práci na paměti a učili bez použití rukopisů, jsou zmíněni v Kitab al-Fihrist v několika biografických účtech. Odkazy raných islámských životopisců na zařízení k zapamatování („učit se zpaměti“) odráží nadřazenost ústního nad textovým v přenosu „autentického poznání, které mělo kořeny ve starověké tradici - srov. Socrates a Platón, Porfyr a Plotinus atd. Viz Ibn Asakir al-Hafiz; "Nejspravedlivější odvětví [vědy o tradicích] je dobře ověřené prohlášení ... instrukce vyjádřená diktátem ... přijímat [d] .. z úst lidí." Neberte si to z knih, jinak vás chyby opisovačů přemohou. “ [8]
  6. ^ Ṭūsī (al-), Abū al-Ḥasan ‚Ali ibn 'Abd Allah al-Ṭūsī byl žákem Ibn al-A'rābī v al-Kūfah na počátku 9. století. [9] jehož znalosti se opíraly o přednesený materiál.[3]
  7. ^ Durayd (Ibn), Abū Bakr Muḥammad ibn al-Ḥasan (837–934), slavný učenec al-Baṣrah.
  8. ^ Al-Riyāshī, Abū al-Faḍl al-‘Abbās ibn al-Faraj († 257 AH / 870-71 n. L.), Gramatik al-Baṣrah, žák al-Aṣma’ī a žák al-Māzinī, který studoval Knihu Sībawayh.
  9. ^ Warrāq, pl. al-warrāqūn; Copywriter rukopisu nebo prodejce rukopisů a kancelářských potřeb. Typicky knihkupectví vlastněná warrákem byla místa, kde se scházeli učenci.[12]
  10. ^ Tato slova z dialektů jižního „Iráku nelze identifikovat.
  11. ^ Porovnejte tento seznam s al-Aṣma’ī, Fuḥālat al-Shu’arā '.
  12. ^ Několik básníků se jmenuje Nābighah. Ziyād ibn Mu’āwiyah al-Nābighah al-Dhubyānī, chráněnec princů al-Ḥīrah a Ghassan. ii) Al-Nābighah, „Abd Allāh ibn. Al-Mukhāriq. Muž z Banu Shaybān, patronovaný kalify “Abd al-Maiik a al-Walid (685–715).[23][24][25][26][27][28]
  13. ^ Abū Mulaykah Jarwal ibn Aws Ḥuṭay’ah: Básník, konvertovat na Islām v kalifátu Mu'āwiyah (661—680).
  14. ^ Al-Ja’dī nebo al-Ju’dī[32] Básník a konvertita raného islámu.
  15. ^ Napsal čtvrtou báseň Mu’alaqāt, se stal Společník Proroka, d. po 661. [33][34][35] [36][37]
  16. ^ Abū Ka’b; Preislámský básník se stal muslimem a dožil se věku asi 100 let.[38][39][40]
  17. ^ Pre-Islāmic básník, strýc velkého Imru 'al-Qays ibn Ḥujr ibn al-Ḥārith, pravděpodobně nejprve použít al-qaṣīdah (óda).
  18. ^ Básník, který se k Prorokovi připojil pozdě v životě, zemřel v al-Yamamě.[43][44][45]
  19. ^ Téměř jistě Maymūn ibn Qays, nazývaný al-Kabīr („starší“ nebo „velký“)
  20. ^ Určitě Maymūn ibn Qays, zvaný al-Kabīr („starší“ nebo „velký“).
  21. ^ Básník, žil těsně před Islāmem.[46][47][48][37]
  22. ^ Bishr ibn Ḥāzim v Beatty MS. Kmenový básník, pozdní C6th. [50][51][52][49]
  23. ^ Beatty MS má Bishr ibn Ḥāzim.
  24. ^ Básník žil po Proroku, před prvním kalifem.
  25. ^ Flügel má „al-Rabbāḥī“, Beatty a Tonk MSS „al-Rājiz“.
  26. ^ Básník, který žil v kalifátu Abd al-Malik (685–705). [55][56][49]
  27. ^ Rané islámské období básník. Beatty MS volá svého otce Wūthīl; Flügel ke svému jménu přidává „al-Āmilī“.[57] [58][59][60]
  28. ^ (nebo Ṣu’lūk) předislámský básník proslulý charitou.[61][62][63]
  29. ^ Básník beduínské rodiny básníků, rané období islámu.[64][65][66][67]
  30. ^ Beatty MS má Abū Hurrī, Flügel naznačuje, že Abū Jāzī má pravdu.

Reference

  1. ^ A b C Khallikān (Ibn) 1871, str. 293, IV.
  2. ^ Al-Nadim 1970, str. 172.
  3. ^ A b Nadīm (al-) 1970, str. 158, I.
  4. ^ Hamawī (al-) 1861, str. 217, dictionnaire géog ..
  5. ^ Nadīm (al-) 1970, str. 159, I.
  6. ^ Asākir (Ibn) 1951, Tārikh madīnat Dimashq.
  7. ^ Nadīm (al-) 1970, str. 158–159, I.
  8. ^ Khallikān (Ibn) 1871, str. 253, IV.
  9. ^ Nadīm (al-) 1970, str. 156, I.
  10. ^ Zubaydī (al-) 1954, str. 225, Ṭabaqāt.
  11. ^ Khallikān (Ibn) 1871, str. 262, 269, n. 1., IV.
  12. ^ Nadīm (al-) 1970, str. 926, I.
  13. ^ Nadīm (al-) 1970, str. 994, II.
  14. ^ Nadīm (al-) 1970, str. 952, II.
  15. ^ Nadīm (al-) 1970, str. 126, n. 144, I.
  16. ^ Nadīm (al-) 1970, s. 122–123, n. 134, I.
  17. ^ Nadīm (al-) 1872 649-50, Flügel, G ..
  18. ^ Nadīm (al-) 1970, s. 159-160, Dodge, B ..
  19. ^ Khallikān (Ibn) 1843, str. 450, I.
  20. ^ Khallikān (Ibn) 1871, str. 78, IV.
  21. ^ Khallikān (Ibn) 1843, str. 377, I.
  22. ^ Nadīm (al-) 1970, str. 345-347, Dodge, B ..
  23. ^ Iṣbahānī (al-) 1900, str. 128, IV.
  24. ^ Iṣbahānī (al-) 1900, str. 151, VI.
  25. ^ Iṣbahānī (al-) 1900, str. 162, IX.
  26. ^ Qutaybah (Ibn) 1949, str. index, Ma’ani.
  27. ^ Ibn Qotaiba 1904, str. 70, Shi’r.
  28. ^ A b Nadīm (al-) 1970, str. 312, 345, 564, I.
  29. ^ Iṣbahānī (al-) 1900, str. 43, II.
  30. ^ Khallikān (Ibn) 1843, str. 209, č. 18, I.
  31. ^ Ibn Qotaiba 1904, str. 180, Shi'r.
  32. ^ Nawawī (al-) 1847, str. 777.
  33. ^ Iṣbahānī (al-) 1900, str. 93, XIV.
  34. ^ Iṣbahānī (al-) 1900, str. 137, XV.
  35. ^ Ibn Qotaiba 1904, str. 148, Shi’r.
  36. ^ Nicholson 1907, str. 119.
  37. ^ A b C Nadīm (al-) 1970, str. 345, I.
  38. ^ Āabārī (al-) 1890, str. 3060, I.
  39. ^ Ziriklī 1959, str. 71, II.
  40. ^ Nadīm (al-) 1970, str. 173, 345, I.
  41. ^ Qutaybah (Ibn), str. 64, Shi’r.
  42. ^ Baghdādī (al-) 1882, str. 23, II.
  43. ^ Qutaybah (Ibn), str. 135, Shi’r.
  44. ^ Iṣbahānī (al-) 1900, str. 77, VIII.
  45. ^ Nadīm (al-) 1970, str. 164, 166, 173, 345, I.
  46. ^ Iṣbahānī (al-) 1900, str. 52, III.
  47. ^ Iṣbahānī (al-) 1900, str. 39, XIV.
  48. ^ Baghdādī (al-) 1882, str. 130.
  49. ^ A b C d Nadīm (al-) 1970, str. 346, I.
  50. ^ Ibn Qotaiba 1904, str. 145, Shi’r.
  51. ^ Iṣbahānī (al-) 1900, str. 98, XVI.
  52. ^ Aṣma’ī (al-) 1953, str. 27, Fuḥūlat al-Shu‘arā '.
  53. ^ Iṣbahānī (al-) 1900, str. 98, IV.
  54. ^ Ibn Qotaiba 1904, str. 230, Shi’r.
  55. ^ Tammām (Rückert), str. 335, vyberte 816.
  56. ^ Ibn Qotaiba 1904, str. 242, 262, Shi’r, III.
  57. ^ Iṣbahānī (al-) 1900, str. 14, XII.
  58. ^ Iṣbahānī (al-) 1900, str. 5, XIX.
  59. ^ Baghdādī (al-) 1882, str. 249, II.
  60. ^ Khallikān (Ibn) 1868, s. 613–614, III.
  61. ^ Iṣbahānī (al-) 1900, str. 190, II.
  62. ^ Ibn Qotaiba 1904, str. 425, Shi’r.
  63. ^ Aṣma’ī (al-) 1953, str. 21, č. 8., Fuḥūlat al-Shu‘arā '.
  64. ^ Iṣbahānī (al-) 1900, str. 109, XIX.
  65. ^ Qutaybah (Ibn) 1925, s. 35, 81, „Uyūn, I.
  66. ^ Qutaybah (Ibn) 1925, str. 7, „Uyūn, IV.
  67. ^ Nadīm (al-) 1970, str. 347, I.

Bibliografie

  • Asākir (Ibn) „Ali ibn al-Hasan (1951). Tārikh madīnat Dimashq. Dimashq: Maṭbūʻāt al-Majmaʻ al-ʻIlmī al-ʻArabī.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Aṣma’ī (al-), Abū Sa’īd ‘Abd al-Malik ibn Qurayb (1953). Fuḥūlat al-Shu’arā '. Káhira: Al-Mūnīrīyah Press.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Baghdādī (al-) „Abd al-Qadir ibn“ Umar (1882). Maiman, A. A. (ed.). Khizanāt al-Adab wa Lubb Lubāb Lisan al-'Arab. 4. Káhira: Dār al-'Uṣūr li-al-Ṭab 'wa-al-Nashr.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Baghdādī (al-) „Abd al-Qadir ibn“ Umar (1927). Maiman, A. A. (ed.). Rejstřík: Iqlīd al-Khizāna. Lahore: Univerzita Paňdžábu.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Nadīm (al-), Ishaq (1970). Vyhnout se Bayard (ed.). Fihrist of al-Nadīm, průzkum desátého století o muslimské kultuře. New York a Londýn: Columbia University Press.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Qutaybah (Ibn) (1949). Kitab al-Ma’ānī al-Kabīr fī Abyāt al-Ma’ānī (v arabštině). 2. Hyderabad: Dā’irat al-Ma’ārif al-‘Uthmānīyah.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Qutaybah (Ibn) (1930) [1925]. Kitab ‘Uyūn al-Akhbār. 4. Káhira: Dar al-Kutub al-Miṣrīyah.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Āabārī (al-), M. b. Jarīr (1890) [1879]. M. J. de Goeje (vyd.). Ta'rīkh al-Rusul wa-al-Mulūk (Annales). 14. Leiden: Brill.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Hamawī (al-), Yāqūt Shīhab ibn ‘Abd Allāh (1927) [1907]. „Irshād al-Arīb alā Ma'rifat al-Adīb (Yaqutův slovník učených mužů). (D. S. Margoliouth, ed.)“. Pamětní série E. J. W. Gibba. Leidene: Brill (VI): 300.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Ziriklī (al-) Khayr al-Din (1959) [1954]. Al-A’lām (v arabštině). 10 (2. vyd.). Káhira.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Zubaydī (al-), Muḥammad ibn al-Ḥasan (1954). Ibrāhīm, Muḥammad (ed.). Ṭabaqāt al-Naḥwīyīn wa-al-Lughawīyīn (v arabštině). Káhira: Muḥammad Sāmī Amīn al-Khānjī al-Kutubī.CS1 maint: ref = harv (odkaz)