Abd al-Wahhab Al-Bayati - Abd al-Wahhab Al-Bayati
Abdul-Wahab Al-Bayati عبد الوهاب البياتي | |
---|---|
![]() Al-Bayati, který většinu svého života prožil v městských kavárnách.[1] | |
narozený | 19. prosince 1926 |
Zemřel | 3. srpna 1999 | (ve věku 72)
obsazení | básník |
Abd al-Wahhab al-Bayati (19. prosince 1926 - 3. srpna 1999) byl irácký básník. Byl průkopníkem ve svém oboru a vzdoroval konvenčním formám poezie, které byly po staletí běžné.
Životopis
Narodil se v Bagdád, poblíž svatyně 12. století Sufi Abdel Qadir al-Jilani. V tomto ohledu je al-Bayati jedinečný mezi svými vrstevníky, z nichž většina má společné pastorační kořeny. Většinu života žil jako muž města a byl blízko politického srdce - jeden ze svých přátel, Ahmed Abdel-Moeti Hegazi, uvedl, že městská centra „hotelů a institucí, kaváren a letišť“ byla ve skutečnosti jeho dočasným bydlištěm.[2] Londýn, Moskva, Madrid a Bagdád jsou všichni zastoupeni v jeho poezii. Navštěvoval Bagdádskou univerzitu a stal se učitelem po absolvování Dár al-Mu'alimin (vysoká škola učitelů) v roce 1950, ve stejném roce, kdy vydal svou první sbírku básní, Mala'ika wa Shayatin (Andělé a ďáblové). Kromě výuky na veřejných školách al-Bayati také redigoval populární a široce šířený kulturní časopis Al-Thaqafa A-Jadida (Nová kultura). V roce 1954 opustil Irák poté, co byl kvůli svým radikálním komunistickým politickým názorům a protivládní činnosti odvolán ze svých funkcí, a přestěhoval se do Damašku. Ačkoli se na konci svého života vrátil do Damašku, jeho první putování ho zavedlo také do Káhiry, Bejrútu a řady západních hlavních měst. Některé z básní al-Bayati, které jsou vždy zapojeny do světového dění, jsou ve skutečnosti určeny mezinárodním osobnostem, jako jsou T.S. Eliot a Che Guevara. O jeho osobním životě není k dispozici mnoho informací. Před svým vyhnanstvím se oženil, ale jeho manželka a čtyři děti jsou zmíněny jen okrajově v několika dostupných životopisech. Může to být proto, že po jeho odchodu zůstali v Iráku.
Poté, co strávil čtyři roky v exilu v Libanon, Sýrie a Egypt Al-Bayyati se vrátil do Iráku v roce 1958 po vojenském puči, během něhož byl korunním princem Abdul Illah a jeho synovec král Faisal byli zavražděni. Nová republikánská vláda mu dala místo na ministerstvu školství, poté odešel do Moskvy jako kulturní atašé zastupující irácké velvyslanectví. Al-Bayati rezignoval na tento post v roce 1961, ale do Iráku se hned nevrátil. Nadále žil v Rusku, učil na Asijském a africkém lidovém institutu USA Sovětská akademie věd. Zůstal ve východní Evropě, často cestoval a v roce 1964 se krátce vrátil do Iráku, jen aby se během roku přestěhoval do Káhiry. V polovině 70. let se Al-Bayati pohyboval mezi Káhirou, Paříží, Londýnem, Madridem, Jeddahem a Delphi, nikdy nezůstal dlouho na jednom místě, ale vždy se vracel na Střední východ. Po zbytek svého života se Al-Bayati pohyboval mezi svou domovinou a zbytkem světa. „Vždy jsem hledal sluneční prameny,“ řekl, „když člověk zůstane na jednom místě, pravděpodobně zemře. Lidé příliš stagnují jako voda a vzduch. Proto smrt přírody, slov, ducha mě přimělo pokračovat v cestování, abych narazil na nová slunce, nové prameny, nové obzory. Zrodil se úplně nový svět. “
Ačkoli Al-Bayati byl o svém putování filozofický, nebyla to pouze osobní volba. Jeho komunistická politika mu způsobovala problémy po celý život. Když panarabský, socialista Ba'ath Party převzal kontrolu nad Irákem od strany Arif v roce 1968, Al-Bayati se vrátil domů, jen aby o několik let později uprchl před brutální kampaní proti liberálům. V roce 1972 se vrátil, aby získal vyznamenání od nové vlády, a v roce 1980 byl znovu přidělen jako kulturní atašé a byl poslán Saddámem Husajnem na ambasádu v Madridu. Když v roce 1990 vpadla Husajnova vláda do Kuvajtu, Al-Bayati opustil Španělsko a uchýlil se do Jordánska a později do Sýrie. V roce 1995 Husajn zrušil své občanství jako trest za účast Al-Bayati na saúdskoarabském kulturním festivalu. Al-Bayatiho potíže s Irákem v průběhu jeho života se staly předmětem velké části jeho psaní. Existuje příběh, který kdysi vysvětlil nakreslením srovnání mezi jeho vztahem k Iráku a příběhem Prometheus. „Samozřejmě,“ řekl Al-Bayati, „moje vztahy s iráckými vládami nebyly nikdy smířlivé. Patřím k iráckému lidu. Nemohu se od lidí oddělit.“ Zemřel v exilu, zjevně bez jakékoli dříve diagnostikované nemoci, v Damašku 3. srpna 1999.
Přepis názvu Al-Bayati
Příjmení Abd al-Wahhaba by nemělo být hláskováno jako „Al-Bayyati“ (dvakrát rr), v arabštině nebo při přepsal pro jiný jazyk, protože by se význam změnil a stal by se jedním z „strávníků“ nebo „žáků internátní školy“. Toto je běžná chyba s příjmením Al-Bayati, dokonce i v arabštině, protože se předpokládá, že jde o jméno, jehož kořen (ba ya ta / ب ي ت) má arabský původ, a proto se od něj očekává arabský faʿʿaal / فعَّال typ podstatného jména, používaný k označení intenzity, opakování nebo profese.
Jméno Al-Bayati označuje toho, kdo pochází z kmene Bayat (قبيلة بيات), jednoho z největších turkomanských kmenů v Iráku, vstupujících do oblasti s Oghuz Turku migrace 9. – 12. století n. l. V Iráku, i když Al-Bayatis ví o kmenovém zdroji svého jména, nemusí to nutně znamenat jazykovou nebo kulturní identita jako kmen Bayat je „převážně arabizován sňatkem a jazykovou asimilací“.[3]
Al-Bayati jako uprchlík
Kvůli svým revolučním myšlenkám a prosazování utlačovaných lidí strávil Abdul Wahab Al Bayati více než polovinu svého života v exilu. To dává hořkou příchuť i jeho milostné poezii. Následující text je z jeho knihy The Impossible:
S úsvitem to přijde nebo nepřijde,
Moje láska, která se dostala do kamenného ticha,
Kolem zdí to jde, žebrá
Kdykoli roztrhaný drápy smrti
Ze smrti a ohlodán zoufalstvím
Křičí: Ó ty, stvoření!
Loď osudu se pohnula dál,
Sindibád větru nikdy nepřišel,
Jak to, že jsi přišel, když naše studny
Jste otráveni, odkud jste mohli přijít?
Potkali jsme se, než jsem přišel? “
S naprostým zoufalstvím hovoří o mučivé bolesti vyhnanství. Následuje jeho báseň s názvem Proč jsme v exilu, na kterou se uprchlíci ptají (z arabštiny přeložil Abdullah Al-Udhari):
Proč umíráme
V tichosti
A měl jsem dům
A měl jsem….
A tady jsi
Bez srdce bez hlasu
Čekání, a tady jsi
Proč jsme v exilu?
Zemřeme
Umíráme v tichu
Proč neplačeme?
V ohni,
Na trní
Šli jsme
A moji lidé chodili
Proč jsme Lord?
Bez země, bez lásky
Zemřeme
Zemřeme v hrůze
Proč jsme v exilu?
Proč jsme pán?
Sufi a levicové inspirace
Al-Bayati byl pro své vizionářské hodnoty a vášnivou lásku intenzivně ovlivňován údaji blízkovýchodních súfijských osobností. Byl fascinován láskou Satana k Bohu, kterou rozvinuli někteří súfijští mistři jako imám Ahmad A-Ghazali. Jedná se o bezpodmínečnou lásku, ve které milenec přistupuje ke svému milovanému jako k dokonalosti a nemůže pro něj vidět žádného soupeře. Příkladem je báseň Al-Bayatiho s názvem A'isha's Mad Lover ve své knize Love Poems on the Seven Gates of the World (1971): „V této souvislosti se Al-Bayatiho poezie stává implicitně Sufi, protože zaujímá pozici jako modernista, jehož touhy po pozemském ráji se nenaplnily. “[6]
Komunistická ideologie Al-Bayatiho ho přiměla k úzkému přátelství s tureckým básníkem a dramatikem Nazim Hikmat (1902-1963). Setkali se v Moskvě, protože oba byli v exilu v Sovětském svazu. Byl také pod vlivem dalších levicových básníků a dopisovatelů, jako je ruský básník Vladimír Majakovskij (1893-1930), francouzský surrealistický básník Louis Aragon (1897-1982), španělský básník a dramatik Federico Garcia Lorca (1898-1936) a chilský básník a politik Pablo Neruda (1904-1973).
Funguje
Originální svazky
- Mala'ika wa shayatin (Angels and Devils), 1950
- Abariq muhashshama, 1954
- Risala ila Hazim Hikmet wa quas'aid ukhra, 1956
- Al-Majd li al-atfal wa al-zaytun, 1956
- Ash'ar fi al-manfa, 1957
- Ishrun qasida min Berlín, 1959
- Kalimat la tamut, 1960
- Muhakama fi Nisabur, 1963
- Al-Nar wa al-kalimat, 1964
- Sifr al-faqr wa al-thawra, 1965
- Alladhi ya'ti wa laya'ti, 1966
- Al Mawt fi al Hayat, 1968
- Tajribati al-shi'riyya, 1968
- „Uljun al-kilab al-mayyita, 1969
- Buka'iyya ila předstírá Haziran wa al-murtaziqa, 1969
- Al Kitaba al Teen, 1970
- Yawmiyyat siyasi muhtarif, 1970
- Qasaid hubb 'ala bawwabat al-'alam al-sab, 1971
- Sira dhatiyya li sariq al-nar, 1974
- Kitab al-bahr, 1974
- Qamar Shiraz, 1976
- Mamlakat al-sunbula, 1979
- Sawt al-sanawat al-daw'iyya, 1979
- Bustan 'A'isha, 1989
- Al-Bahr Ba'id, Asma'uh Yatanahhud (Moře je vzdálené, slyším to vzdychat), 1998
Přeložené svazky
- Lilies and Death, 1972 (překlad Mohammed B. Alwan)
- Zpěvák a Měsíc, 1976 (překlad Abdullah al-Udhari)
- Eye of the Sun, 1978
- Love Under Rain (Al-hubb tahta al-matar), 1985 (překlad Desmond Stewart a George Masri)
- Láska, smrt a vyhnanství, 1990 (překlad Bassam K. Frangieh)
Sborníky pouze s pracemi Abd al-Wahhaba Al-Bayatiho
- Básník Iráku: Abdul Wahab al-Bayati. Úvodní esej s překlady Desmonda Stewarta, 1976
- Abdul Wahab al-Bayati, 1979 (krátký úvod a čtyři básně, trans. Desmond Stewart a George Masri)
Sborníky s pracemi Abd al-Wahhaba Al-Bayatiho a dalších básníků
- Abdullah al-Udhari, ed. a trans. Moderní poezie arabského světa. Harmondsworth, UK: Penguin, 1986.
- Omluva za krátkou řeč
- Arabský uprchlík
- Uprchlík
- Osada
- Profil milence Velkého medvěda
- Ernestovi Hemingwayovi
- Salma Khadra Jayyusi, ed. Moderní arabská poezie: antologie. New York: Columbia University Press, 1987
- Zrození Aisha a její smrt
- Eligy pro Aishu
- Nemožné
- Luzumiyya
- Simawe, Saadi vyd. Irácká poezie dnes, ISBN 0-9533824-6-X London: King's College, London, 2003
- Drak
- Elegie pro Aishu
- Narodil jsem se a hořím ve své lásce
- Láska v dešti
- Noční můra
- Devět Ruba'iyat
- Shiraz Moon
- Tři Ruba'iyat
- Naguibovi Mahfouzovi [Ammán, 15. dubna 1997]
- TS Eliotovi
- Transformace Aisha: Aishino narození a smrt v magických rituálech zapsaných do klínového písma na Ninive tabletech
- Dvě básně pro mého syna, Ali
- Kdo vlastní vlast?
- Psaní na Aishině hrobce
Viz také
- Drak (báseň), Al-Bayati.
Další čtení
- Azouqa, Aida. „Defamilariaztaion in the Poetry of‘ Abd al-Wahhab al-Bayati and T.S. Eliot: a comparative study. “ Journal of Arabic Literature 32.2 (2001): 167–211.
- Boullata, Issa J. „Masky„ Abd al-Wahhaba al-Bayyatiho. “ Journal of Arabic Literature 32.2 (2001): 107–118.
- Kadhim, Hussein N. "„ Abd al-Wahhab al-Wahhab al-Bayyati "" Odes to Jaffa "." Journal of Arabic Literature 32.2 (2001): 86–106.
- Musawi, Muhsin Jasim. „Poetika exilu Abd al-Wahhaba al-Bayatiho.“ Journal of Arabic Literature 32.2 (2001): 212–238
- Musawi, Muhsin Jasim. „Zapojení tradice do moderní arabské poetiky.“ Journal of Arabic literature 33.2 (2002): 172–210.
- Noorani, Yaseen „Vizuální modernismus v poezii„ Abd al-al-Wahhab al-Bayati “. Journal of Arabic Literature 32.3 (2001): 239–255.
- Rizk, Kahali Shukrallah. Poezie ‘Abd Al-Wahhab Al-Bayyati: tematické a stylistické studium, disertační práce (Ph. D), Indiana University: 1981.
- Salama, Mohammad R. „Mise-en-scéna„ Writintg “v al-Bayati Al-Kitabah„ ala al-tin „Writing on the Mud“. “ Journal of Arabic Literature 32.2 (2001): 167–211.
- Stetkevych, Suzanne Pinckney. „Možná se narodil básník nebo zemře: poetika‚ Abd al - Wahhab al-Bayyati. '“ Journal of Arabic Literature 32.2 (2001): 88–238.
- Stewart, Desmond, redaktor a překladatel. Irácký básník Abdul Wahab al-Bayati, úvodní esej s překlady. Publikace Gazelle: 1976.
Poznámky
- ^ Foto: Randa Shaath; doprovázený článek „Referenční body“ v Al-Ahram Weekly (srpen 1999, číslo 442)
- ^ Hegazi, Agmed Abdel-Moeti. "Referenční body Archivováno 17. Března 2005 v Wayback Machine." Al-Ahram týdně online Vydání č. 442 (12. – 18. Srpna 1999). Citováno dne 4. května 2005
- ^ "Irák". www.let.uu.nl. Archivovány od originál dne 2017-04-17. Citováno 2008-02-14.
- ^ Jayyusi, S. K. (ed.). (1987). Moderní arabská poezie: antologie. New York: University of Columbia Press, str. 170.
- ^ Hamalian, L. & Yohannan, J.D. (1978). Nové spisy ze Středního východu. New York: New American Library, str. 66.
- ^ Al-Musawi, M. (2009). Islám na ulici: Náboženství v moderní arabské literatuře. Toronto: Bowman and Littlefield Publishers, Inc., str. 211.
Reference
- Ryding, Karin C. - „Referenční gramatika moderní standardní arabštiny“, strana 88, část 5, „Podstatná jména intenzity, opakování, profese“, Cambridge University Press, © Karin C. Ryding 2005
- Autor neznámý. "1958: Převrat v Iráku jiskří na Blízkém východě „BBC 14. července 1958. Zpřístupněno 1. května 2005.
Tato stránka je archivovaným článkem BBC o vojenském převratu v roce 1958, který umožnil al-Bayyatimu se krátce vrátit do Iráku.
- Autor neznámý. "Rozhovor s al-Bayyati „Al-Ahram Weekly February 1999. 13. dubna 2005
Autor rozhovoruje s al-Bayyatim, který s velkým citem diskutuje o svých myšlenkách na psaní, náboženství, ženy a politiku, které formovaly jeho život. Tento rozhovor nabízí okouzlující pohled na charakter, vtip a osobnost al-Bayattiho. Ve spodní části stránky je také rozšířený nekrolog pro al-Bayyati.
- Bahgory, Georgi. "Abdel-Wahab al-Bayyati " Al-Ahram týdně 18. srpna 1999. 13. dubna 2005
Krátká báseň a kresba na památku al-Bayyatiho slavným egyptským umělcem a karikaturistou Georgem Bahgorym.
- Frangieh, Bassam. "Moderní arabská poezie: vize a realita „Univerzita Yale není k dispozici. 13. dubna 2005
Tento článek zkoumá práci moderních arabských básníků z hlediska historických a politických událostí. Zahrnuje „Elegy to Aisha“ al-Bayyati s komentářem.
- Hegazi, Ahmed Abdel-Moeti. "Referenční body " Al-Ahram týdně 18. srpna 1999. 13. dubna 2005
Ahmed Abdel-Moeti Hegazi si pamatuje al-Bayyatiho. Jedná se o hloubkový pohled na básníka z pohledu přítele, který s ním byl seznámen po mnoho let. Nabízí svěží a fascinující pohled na al-Bayyati a je zdaleka nejosobnějším článkem, na který jsme narazili. Toto je jediný příklad, kdy jsme našli někoho, kdo píše o muži al-Bayatti, spíše než o básníkovi al-Bayatii. Stránka také obsahuje biografii.
- Liukkonen, Petri. „Abd al-Wahhab Al-Bayati“. Knihy a spisovatelé (kirjasto.sci.fi). Finsko: Kuusankoski Veřejná knihovna. Archivovány od originál dne 17. března 2005.</ref>
Text tohoto webu, který se objevuje na několika dalších místech na webu, obsahuje krátký biografický přehled autora a seznam vybraných děl. Pojednává o poezii al-Bayyatiho v kontextu jeho života a uvádí příklady básní ovlivněných jak jeho politikou, tak jeho oddělením od vlasti a jeho pozdějším súfistickým vlivem.
- Ormsby, Eric. "Hlasy z trosek " Maisonneuve Květen 2004. 12. dubna 2005.
Eric Ormsby výmluvně popisuje, jak viděl Al-Bayyatiho číst jeho poezii na konferenci blízkovýchodních básníků, a hodnotí knihu Irácká poezie dnes. Jeho recenze také nabízí zkrácený historický komentář k práci několika básníků obsažených v knize.
- Pollard, Lawrence. "Jak válka inspiruje světové básníky " BBC 10. listopadu 2002. 13. dubna 2005
Specialista BBC na počest neděle vzpomínky, korespondent BBC World Services Lawrence Pollard zkoumá způsoby, kterými válka inspiruje básníky a spisovatele po celém světě. Součástí zasedání je výňatek z filmu „Lament for the June Sun“ od al-Bayyatiho s komentářem.
- Saleh, Fakhri. "al-Bayyati: Velký inovátor v jazyce poezie "[trvalý mrtvý odkaz ] Hvězda 12. srpna 1999 HighBeam Research. 13. dubna 2005
Přehled o životě a poezii al-Bayyati, napsaný po jeho smrti. Pro přístup k plnému textu je bohužel nutné získat členství na webu.
externí odkazy
- Smrt Abdula Wahaba Al-Bayatiho, 73; Irácký básník a inovátor ve svém umění
- Muž a žena Anglický překlad jedné z básní Al-Bayyatiho