Abu al-ʽAbbās Thaʽlab - Abu al-ʽAbbās Thaʽlab

Abu al-ʽAbbās Thaʽlab (ابو العباس ثعلب)

Gramatik (النحوي)
Ab al-ʽAbbās Aḥmad ibn Yaḥyā ibn Zayd ibn Zaiyar Thaʽlab
narozený815 října
Bagdád, Irák
Zemřel2. dubna 904(904-04-02) (ve věku 88)
Bagdád, Irák
Příčina smrtiSražen koněm
Národnostirácký
Ostatní jménaAḥmad ibn Yaḥyā ibn Zayd ibn Sayyar Abū al-ʽAbbās Thaʽlab (احمد بن يحيى بن زيد بن سيار ابو العباس ثعلب)[1] a Abū al-ʽAbbās Aḥmad ibn Yaḥyā Thaʽlab. [2]
obsazeníUčenec filologie a pedagog
Aktivní rokyÉra Abbásida
Akademické pozadí
VlivyAl-Farraʽ, Al-Kisāʽī a Ibn al-Aʽrābī.
Akademická práce
Škola nebo tradiceGramatici z Kufy
Hlavní zájmyFilologie, Gramatika, Lexikografie, atd.
OvlivněnoAl-Akhfash al-Aghghar, Abu Bakr ibn al-Anbārī a Ghulām Thaʽlab

Thaʽlab (ثعلب), jehož kunya byl Abū al-ʽAbbās Aḥmad ibn Yaḥyā (ابو العباس احمد بن يحيى) (815 - 904) byl renomovaný odborník na gramatiku, a muhaddith (tradicionalista), recitátor poezie a první vědec škola al-Kūfah a později v Bagdád. Byl horlivým rivalem Al-Mubarrad, vedoucí škola al-Baṣrah. Thaʽlab poskytl mnoho biografických podrobností o svých současných filologech nalezených v biografické slovníky produkované pozdějšími autory životopisů.[3] [4]

Život

Abū al-Abbās Thaʽlab se narodil v Bagdádu a Ibn al-Karab v jeho Taʽrīkh („Historie“) uvádí své datum narození jako 815 [třetí měsíc, 200 AH], jiní 816 nebo 819 [201 AH nebo 204 AH]. Thaʽlab si vzpomněl, že jako čtyřleté dítě viděl kalifa al-Maʽmūn přijíždějící zpět do města z Khurasan v 819/20 (204 AH). Kalif zpracoval od Železné brány směrem k paláci al-Ruṣāfah a davy se seřadily až k al-Muṣalle.[n 1][7] Thaʽlab si jasně pamatoval příležitost, kdy ho kalif zvedl z otcovy paže a řekl: „Toto je al-Maʽmūn.“ [8]

Thaʽlab byl adoptován vojenským vůdcem-přijít-básník Maʽn ibn Zāʽidah,[č. 2][11][3] z Banū Shaybān, a stal se předním gramatikem, filologem tradicionalistou Kufská škola.

Thaʽlab si vzpomněl na svůj zájem o arabská studia, poezii a jazyk začal v roce 831 (216 AH) v šestnácti letech a že si do písmene zapamatoval všechny al-Farráš prací, včetně Al-Hudúd, ve věku dvaceti pěti let. [3] Jeho hlavním zaměřením byla gramatika, poezie, rétorika a Al-Nawadir (Zvláštní formy). Stýkal se a radil, Ibn al-Aʽrābī asi deset let.

Thaʽlab popisuje příležitost, kdy byl doma Ahmad ibn Saʽīd se skupinou učenců, mezi nimiž byli al-Sukkarī[č. 3] a Abu al-ʽĀliyah[č. 4]. Když kritizovali význam básně al-Shammākha, Ibn al-A'rābī a Ahmad ibn Saʽīd projevili Thalabovu důvěru překvapení.

V jiné anekdotě související s Abū Bakr Aḥmad ibn Mūsā ibn Mujāhid al-Mukri, Thaʽlab kdysi vyjádřil obavy o svou duši jako žák Abu Zayd Saʽid ibn Aws al-Anṣārī (d. 830) a Abu Amr ibn al-ʽAlā (d. 770), nad exegety, tradicionalisty a fuqaha (právníci). Ibn Mujahid mu však poté řekl o svém snu, v němž Prorok poslal Thalablovi zprávu, že jeho je vynikající věda. Abū Abd Allāh al-Rūdbāri to interpretoval tak, že studium ústního jazyka je nade vše ostatní vědy - tafsir (exegeze), Īadīth (tradice), fiqh (Zákon) - jak je zdokonaluje a spojuje s diskurzem.

Thaʽlab byl pozván, ale odmítl přijmout provizi vezíra al-Qasim napsat komentář ke knize Kompendium řeči podle Maḥbarah al-Nadīm,[č. 5] který kalif Al-Muʽtaḍid nařídil. Nabídl místo toho práci na Kitab al-ynAyn z al-Khalil, a komise šla k Al-Zajjaj.[14]

30. března nebo 6. dubna 904 (17 nebo 10 Jumada al-Awwal 291 AH), protože byl docela hluchý, byl při chůzi na ulici sražen koněm a druhý den zemřel. Byl pohřben v blízkosti svého domu poblíž Damašské brány v Bagdádu.

Thaʽlabovi učitelé

Funguje

Mezi jeho knihami byly:

  • Kitab al-Muṣūn fī al-Nahw wa-Jaʽalah Hududan (كتاب المصون في النحو وجعله حدودا) Co je „Precious“ (zachováno) v gramatice, kterou napsal ve formě definic (ḥudūd);
  • Kitāb Ikhtilāf al-al-Naḥwīyīn (كتاب اختلاف النحوّيين) Body, v nichž gramatici nesouhlasí;
  • Kitab Maʻānī al-Korán (كتاب معانى القران) Význam Koránu;[18]
  • Kitab al-Muwaffaqa Mukhtaṣir fī al-Nahw (كتاب الموفّقى مختصر في النحو) Favorizovaný, zkratka gramatiky;
  • Kitāb mā yulaḥan fīhī al-ʽĀmma (كتاب ما يلحن فيه العامّة) Chybné výrazy v populárním použití;
  • Kitāb al-Qirāʽāt (كتاب القراءات) Rozdíly mezi sedmi čteními Koránu;
  • Kitāb Maʻānī al-Šiʽr (كتاب معانى الشعر) Vzácné nápady ve staroarabské poezii;
  • Kitāb al-Taṣgīr (كتاب التصغير) Drobná podstatná jména;
  • Kitāb mā Yanṣarif wa mā lā Yanṣaruf (كتاب ما ينصرف وما لا ينصرف) Co je odmítnuto a co není odmítnuto; Části řeči, které tvoří nebo netvoří jiné funkce;
  • Kitāb mā Yujzā wa mā lā Yujzā (كتاب ما يجْزَى وما لا يجزى) Co je gramatické a co není gramatické; Podstatná jména prvního skloňování;
  • Kitab al-Šawadd (كتاب الشواذّ) Výjimky;
  • Kitáb al-Amthál (كتاب الامثال) Similes; Sbírka přísloví;
  • Kitab al-Aiman ​​wa al-Dawahā (كتاب الايمان والدواهى) Přísahy a pohromy;
  • Kitab al-Waqf wa al-Ibtidāʽ (كتاب الوقف والابتداء) Začátek a konec frází;
  • Kitāb al-Istikhraj al-Alfāz min al-Akhbār (كتاب استخراج الالفاظ من الاخبار) Odvození výrazů z legend (historické tradice);
  • Kitáb al-Hidžát (كتاب الهجاء) Pravopis;
  • Kitab al-Awsat Ra'aītah (كتاب الاوسط رأيته) Gramatika středního rozsahu;
  • Kitáb Ghuraib al-Korán Laṭīf (كتاب غريب القرآن لطيف) Vynikající kniha podivných v Koránu;
  • Kitab al-Masāʽil (كتاب المسائل) Diskutované otázky;
  • Kitāb ḥadd al-Nahw (كتاب حدّ النحو) Definice gramatiky;
  • Kitāb Tafsīr Kalām Ibnat al-Khusa (كتاب تفسير كلام ابنه الخسىّ) Expozice prohlášení Ibnat al-Khus [Hind];[č. 7]
  • Kitāb al-Faṣīḥ (كتاب الفصيح) Výřečný styl (ʽThe Pure on), na filologii;[č. 8] [20]
  • Kitab al-Tafsir al-Korán (كتاب التفسير القرآن) Analýza Koránu; [21]
  • Kitab al-Qirāʽāt li-Thaʽlab (كتاب القراءات لثعلب) Al-Qirāʽah of Thaʽlab (Qurʽānic Readings);[č. 9][22]

Dědictví

Thaʽlab je citován jako zdroj pro životopisy následujících

Gramatici z Baṣrah - Yūnus ibn Ḥabīb,[23] Sībawayh[24] Abū ʽUbaydah,[25] al-Aṣmaʽī,[26] Al-Athram,[č. 10] [27]
Kufovi gramatici - al-Ruʽāsī,[28] Al-Zajjāj [29] kdo napsal komentář k Kompendium řeči.

Thaʽlabovi učedníci (žáci)

Abu al-ʽAbbās Thaʽlab diktoval svým žákům, kteří předávali jeho díla, jeho diskurzy o gramatice, jazyce, historických tradicích, tafsir (Koránská exegeze) a poezii. Mezi nimi byli:

Básníci editovali Thaʽlab

Poznámky

  1. ^ Místa ve starém městě Bagdád na západním břehu řeky Tigris. Bāb al-Ḥadīd (Železná brána) byla městská brána v Bagdádu poblíž mostu. Palác al-Ruṣāfah byl postaven kalifem al-Manṣūr pro jeho syna al-Mahdí, dokončena v roce 775. Muṣallā byla místem náboženského shromáždění, zatímco Bāb al-Sham (Damašská brána) byla dvojitá brána na západní straně Al-Manṣūra Round City.[5] [6]
  2. ^ Maʽn ibn Zāʽidah Abū al-Walīd al-Shaybānī. [9][10]
  3. ^ Abu Sa'īd al-Hasan ibn al-Husayn al-Sukkarī (d. 888/9). Jméno je nečitelné v Beatty MS Al-Fihrista, Flügel správně dává al-Sukkarī. Volně přeloženo. Ahmad ibn Saʽīd byl pravděpodobně Ibn Shāhīn z al-Baṣrah, který byl jako Ibn al-Aʽrābī starší než Thaʽlab.
  4. ^ Abu al-ʽĀliyah al-Ḥasan ibn Mālik al-Shāmī, syrský básník z 9. století.[12][13]
  5. ^ Muḥammad ibn Yaḥyā ibn ʽAbī ʽAbbād, Abū Jaʽfar al-Nadim, dvořan Al-Muʽtaḍida.
  6. ^ Jméno Ahmad ibn Ibrāhīm je zaměňováno s al-Tirmidhī al-Saghīr ve Flügelově vydání Al-Fihrist.
  7. ^ Hind bint al-Khus al-Iyādīyah byl nazýván al-Faṣāhat a byl známý svou poezií a moudrostí [19]
  8. ^ Titul vynechán v Beatty MS. Ostatní z Beatty MS a liší se od Flügel textu.
  9. ^ Al-Qirāʽah interpretační metoda Qurʽānic čtení a bodu odůvodnění. Kolem 900 vezíři Muḥammad ibn ʽAlī ibn Muqlah a lAlī Ibn ʽĪsā povolil metody sedmi čtenářů a metody jiných učenců byly považovány za nezákonné. Srov. Ibn Khaldūn Muqaddimah II, 440.
  10. ^ Al-Athram byl žákem al-Aṣmaʽī a Abū ʽUbaydah.
  11. ^ Ibn Miqsam, Abū Bakr Muḥammad ibn al-Ḥasan ibn Miqsam ibn Yaʽqūb (zemřel 944),[31][32][33]
  12. ^ Kniha Nesouhlas gramatiků od Thaʽlaba.
  13. ^ Abū ʽUmar Muḥammad ibn ʽAbd al-Wahid ibn Hāshim al-Mutarriz, známý jako al-Zahid.
  14. ^ Kitāb al-Faṣīḥ není uveden v seznamu Beatty MS je uveden jako poslední na Flügelu. Yāqūt Iršád VI (2), 153 říká, že složení al-Tasan ibn Dāʽūd al-Raqqīho bylo připsáno Thaʽlabovi, který jej pouze přepsal. Suyūṭī Bughyat, str. 173 jej připsal jak al-alasan al-Raqqī, tak i Ibn al-Sikkīt.
  15. ^ Abū Mūsā Sulaymān ibn Muḥammad ibn Aḥmad al-Ḥāmiḍ mohl být textářským učeňem a majitelem knihkupectví, který je autorem některých knih a pravděpodobně přepsán pro Thaʽlab.
  16. ^ Nafṭuwayh nebo Nifṭawayh, Abū ʽAbd Allāh Ibrāhīm ibn Muḥammad ibn ʽUrfah ibn Sulaymān ibn Mughayrah ibn Ḥabīb ibn al-Muhallab al-ʽAtakī al-Azdī.
  17. ^ Al-Yazīdī, Abū ʽAbd Allāh Muḥammad ibn al-ʽAbbās ibn Muḥammad ibn Yaḥyā ibn Mubārak [51][52]
  18. ^ Al-Aʽshā al-Kābir, Maymūn ibn Qays, Abū Baṣīr, básník, který se připojil k prorokovi Mohamedovi. Zemřel v Yamamah.
  19. ^ Al-Nābighatān, „dva Nābighahové“; Al-Nābighah al-Dhubyānī a Al-Nābighah al-Jaʽdi.
  20. ^ Ṭufayl ibn ʽAff al-Ghanawī, básník Jahiliyyah.
  21. ^ Al-Ṭirimmāḥ ibn Ḥakīm, básník z 8. století z Damašku, který žil v al-Kūfah.

Reference

  1. ^ Toto jméno je dáno Ibn al-Kufi.
  2. ^ Jméno dané Abū ʽAbd Allāh al-Ḥasan ibn ʽAlī ibn Muqlah.
  3. ^ A b C d E F Khallikān (Ibn) 1843, str. 83, I.
  4. ^ Nadīm (al-) 1970, str. 86, 191, 345, 348.
  5. ^ Le Strange 1900, str. 204, Bagdád.
  6. ^ Baghdādī (Al-Khaṭīb al-) 1904, str., str. 47, 89, 102, 153, 155, 170 ..
  7. ^ Nadīm (al-) 1970, str. 162.
  8. ^ Nadīm (al-) 1970, str. 163.
  9. ^ Khallikān (Ibn) 1868, str. 398-408, III.
  10. ^ Iṣbahānī (al-) 1900, s. 42-6, Aghānī, IX.
  11. ^ Nadīm (al-) 1970, str. 359.
  12. ^ Khallikān (Ibn) 1843, str. 126, II.
  13. ^ Jacut 1866, str. 692, Geog, I.
  14. ^ Nadīm (al-) 1970, str. 132.
  15. ^ Khallikān (Ibn) 1843, str. 83, 531, I.
  16. ^ Nadīm (al-) 1970, str. 242-4.
  17. ^ Nadīm (al-) 1970, str. 176.
  18. ^ Nadīm (al-) 1970, str. 77, 163.
  19. ^ Kaḥḥālah, str. 231, Aʽlām al-Nisāʽ, V.
  20. ^ A b C d Nadīm (al-) 1970, str. 164.
  21. ^ Nadīm (al-) 1970, str. 75.
  22. ^ Nadīm (al-) 1970, str. 78.
  23. ^ Nadīm (al-) 1970, str. 92-3.
  24. ^ Nadīm (al-) 1970, str. 111-2.
  25. ^ Nadīm (al-) 1970, str. 115.
  26. ^ Nadīm (al-) 1970, str. 119.
  27. ^ Nadīm (al-) 1970, str. 122.
  28. ^ Nadīm (al-) 1970, str. 141.
  29. ^ Nadīm (al-) 1970, str. 131.
  30. ^ Taghrī-Birdī (Ibn) 1963, str. 116.
  31. ^ Ziriklī (al-) 1999, str. 81, VI.
  32. ^ Khallikān (Ibn) 1868, str. 47, n., III.
  33. ^ Flügel 1872, str. 33, 2.
  34. ^ Nadīm (al-) 1970, str. 74.
  35. ^ Khallikān (Ibn) 1843 83, 244, I.
  36. ^ Nadīm (al-) 1970 139, 182.
  37. ^ Nadīm (al-) 1970, str. 77.
  38. ^ Nadīm (al-) 1970, str. 137-8.
  39. ^ Khallikān (Ibn) 1868, str. 53-5, III.
  40. ^ Nadīm (al-) 1970, str. 165.
  41. ^ Yāqūt 1927, str. 234, VI ​​(7).
  42. ^ Zubaydī 1954, str. 168, Ṭabaqāt.
  43. ^ Flügel 1871, str. 648 (74), II.
  44. ^ Nadīm (al-) 1970, str. 166.
  45. ^ Khallikān (Ibn) 1868 43-8, III.
  46. ^ Nadīm (al-) 1970, str. 166-8.
  47. ^ Nadīm (al-) 1970, str. 173.
  48. ^ Nadīm (al-) 1970, str. 178, 431.
  49. ^ Khallikān (Ibn) 1843, str. 26, I.
  50. ^ Zubaydī (al-) 1954, str. 171, Ṭabaqāt.
  51. ^ Nadīm (al-) 1970 109-11, 164, 1128.
  52. ^ Khallikān (Ibn) 1866, str. 50, III.
  53. ^ Qutaybah (Ibn) 1904, str. 135, Shir.
  54. ^ Iṣbahānī (al-) 1868, str. 77, Aghānī, VIII.
  55. ^ Nadīm 1970, str. 164-6, 173, 345, 964.
  56. ^ Nadīm (al-) 1970, str. 164, n. 79; 1067 ..
  57. ^ Iṣbahānī (al-) 1868, str. 88, Aghānī, XIV.
  58. ^ Nadīm (al-) 1970, str. 164, 346, 564, 1112.
  59. ^ Iṣbahānī (al-) 1900, str. 156, Aghānī, X.
  60. ^ Tammām (Abū) 1846, str. 65, § 51.

Bibliografie