Maria Rundell - Maria Rundell

Maria Rundell
Title page which reads, in full:
Titulní stránka Nový systém domácího vaření, Vydání 1806
narozený1745
Ludlow, Shropshire, Anglie
Zemřel16. prosince 1828(1828-12-16) (ve věku 82–83)
Lausanne, Švýcarsko
NárodnostAngličtina
Pozoruhodná práce
Nový systém domácího vaření
Manžel (y)Thomas Rundell

Maria Eliza Rundell (1745-16. Prosince 1828) byl anglický spisovatel. O většině jejího života se ví málo, ale v roce 1805, když jí bylo přes 60, poslala neupravenou sbírku receptů a rad pro domácnost John Murray, jehož rodina - vlastníci Nakladatelství John Murray —Byla kamarádka. Požádala a očekávala žádné platby ani licenční poplatky.

Murray publikoval práci, Nový systém domácího vaření, v listopadu 1805. Byl to obrovský úspěch a následovalo několik vydání; kniha se za celý život Rundella prodala kolem půl milionu výtisků. Kniha byla zaměřena na střední třída ženy v domácnosti. Kromě práce s přípravou jídla nabízí rady ohledně léčebných prostředků a způsobu založení domácího pivovaru a zahrnuje sekci nazvanou „Pokyny pro zaměstnance“. Kniha obsahuje raný recept na rajčatová omáčka - pravděpodobně první - a první vytištěný recept Skotská vejce. Rundell také radí čtenářům, jak s potravinami nakládat hospodárně a předcházet plýtvání.

V roce 1819 Rundell požádal Murraye, aby přestal publikovat Domácí vaření, protože byla čím dál více nespokojená s tím, jak práce s každým dalším vydáním upadala. Chtěla vydat nové vydání s novým vydavatelem. Následoval soudní spor a právní hádky mezi oběma stranami pokračovaly až do roku 1823, kdy Rundell přijal Murrayovu nabídku 2100 £ za práva na dílo.

Rundell napsal druhou knihu, Dopisy adresované dvěma nepřítomným dcerám, publikováno v roce 1814. Práce obsahuje rady, které by matka dala svým dcerám v otázkách, jako je smrt, přátelství, jak se chovat ve zdvořilé společnosti a jaké typy knih by měla přečíst dobře vychovaná mladá žena. Zemřela v prosinci 1828 při návštěvě Lausanne, Švýcarsko.

Životopis

Rundell se narodila jako Maria Eliza Ketelby v roce 1745 Margaret (rozená Farquharson) a Abel Johnson Ketelby; Maria byla jediným dítětem páru. Abel Ketelby, který žil se svou rodinou v Ludlow, Shropshire, byl advokát Střední chrám, Londýn.[1][2] O Rundellově životě se ví jen málo; autorky potravin Mary Aylettová a Olive Ordishová sledují „v jednom z nejvíce hojně zaznamenaných období naší historie, kdy je možné psát biografie i těch nejsvětlejších dám, je soukromý život nejpopulárnějšího spisovatele té doby nezaznamenaný“.[3]

Dne 30. prosince 1766 se Maria provdala za Thomase Rundella, buď chirurga z Bath, Somerset, nebo klenotník u známých klenotníků a zlatníků Rundell a most z Ludgate Hill v City of London.[1][A] Pár měl dva syny a tři dcery.[1][b]

Rodina v určitém okamžiku žila v Bathu,[1] a možná také nějakou dobu žili v Londýně.[10][11] Thomas zemřel v Bathu 30. září 1795 po dlouhé nemoci.[1] Rundell se přestěhoval do Swansea, Jižní Wales, případně žít s vdanou dcerou,[9][10] a poslala dvě její dcery do Londýna, kde žily se svou tetou a strýcem.[1]

Psaní

Frontispiece showing a cornucopia of natural produce in a kitchen
Průčelí k vydání z roku 1810 Nový systém domácího vaření

Během jejího manželství a vdovství Rundell shromažďovala recepty a rady pro domácnosti pro své dcery. V roce 1805, když jí bylo 61, poslala neupravenou sbírku do John Murray, jehož rodina - vlastníci Nakladatelství John Murray —Byla kamarádka.[4] Od té doby to bylo šedesát let Hannah Glasse napsal Umění vaření jednoduché a snadné a čtyřicet let od té doby Elizabeth Raffald napsal Zkušený anglický hospodyně -poslední kuchařské knihy které se v Británii dobře prodávaly - a Murray si uvědomil, že na trhu existuje mezera.[4]

Dokument, který dal Rundell Murrayovi, byl téměř připraven ke zveřejnění; přidal titulní stránku, frontispis a rejstřík a nechal kolekci upravit. Zaregistroval to na Papírnictví Hall jako jeho majetek,[12] a první vydání Nový systém domácího vaření byla zveřejněna v prosinci 1805.[13][14][C] Jak bylo u ženských autorek té doby běžné, kniha vyšla pod pseudonymem „Dáma“. Rundell nechtěl za knihu žádnou platbu, protože v některých sociálních kruzích se příjem licenčních poplatků považoval za nesprávný,[10] a první vydání obsahovalo poznámku od vydavatelů, která zněla:

pokyny, které následují, byly určeny pro chování rodin vlastních dcer autorky a pro dobré uspořádání jejich stolu, aby se spojila dobrá postava se správnou ekonomikou ... Tato malá práce by pro sebe byla pokladem , když se poprvé vydala do života, a proto doufá, že to může být užitečné pro ostatní. V této myšlence je dána veřejnosti a protože z ní nedostane žádné požitky, věří, že unikne bez odsouzení.[18]

Kniha byla dobře přijata a stala se úspěšnou.[1][2] Recenzent v European Magazine a London Review považoval za „důmyslné pojednání“, které bylo „všeobecně a trvale zajímavé“.[19] Nejmenovaný mužský recenzent pro Měsíční repertoár anglické literatury napsal: „můžeme pouze konstatovat, že některé naše kamarádky (lepší kritičky na toto téma než my) hovoří o díle příznivě“.[20] Recenzent také obdivoval „různé recepty, které lze správně nazvat„ kuchyňská fyzika “, spolu s dalšími, které jsou užitečné pro dámy a pro dobré ženy v domácnosti pro praxi“.[21] Muzeum Lady's Monthly Museum pozoroval, že práce je „levná, v jejích směrech nápadná a ve výsledcích uspokojivá“.[22]

Několik vydání Nový systém domácího vaření byly zveřejněny, rozšířeny a revidovány.[1][d] V roce 1808 poslala Murray Rundell 150 liber s tím, že její dar je výnosnější, než si myslel. Odpověděla na jeho dopis a řekla: „Nikdy jsem neměl nejmenší představu o jakémkoli návratu za to, co skutečně byl dárek zdarma tomu, kterého jsem dlouho považoval za svého přítele.[12][E]

Title page which reads, in full:
Titulní strana k dílu z roku 1814 Dopisy adresované dvěma nepřítomným dcerám

V roce 1814 Rundell vydala svou druhou knihu, Dopisy adresované dvěma nepřítomným dcerám. Práce obsahuje rady, které by matka dala svým dcerám.[2] Recenzent pro Měsíční revize si myslel, že kniha je „jednotně morální a obsahuje některé rozumné a užitečné úvahy; zejména ty o smrti a přátelství“.[24] Recenzent pro Britský kritik myslel si, že práce „obsahuje mnoho obdivuhodných pokynů; pocity jsou vždy dobré, často obdivuhodné“.[25]

Rundell napsal Murrayovi v roce 1814, aby si stěžoval, že ho zanedbává Domácí vaření, což mělo dopad na prodej knihy.[26] Stěžovala si na jednoho redaktora: „Udělal několik hrozných omylů, jako je to, že nařídil, aby se semena rýžového pudingu uchovávala v sudu s limetkovou vodou, který byl zmíněn pro uchování vajec.“ Stěžovala si, že do nového vydání byly zahrnuty „podivné výrazy“, když řekla: „V střízlivé angličtině bylo 2. vydání DC nešťastně připraveno pro tisk.“[4] Murray napsal své ženě o Rundellově stížnosti:

Měl jsem takový dopis od paní Rundellové, který mě obviňoval ze zanedbávání její knihy, zastavení prodeje atd. Její domýšlivost předává všechno; ale znovu si přeje, aby jí byly zaslány recenze, bude je mít s trochou pravdy v mírné dávce rozkladu ode mě.[26]

Do roku 1819 první funkční období Domácí vaření'autorská práva vypršela. Toho listopadu Rundell napsal Murrayovi, aby ho přestal prodávat, a řekl mu, že bude vydávat nové vydání knihy prostřednictvím Longman.[27] Získala soudní příkaz, aby se ujistil, že nemůže pokračovat v prodeji knihy.[28] Murrayová žalovala Rundella, aby zajistila, že knihu nevydala. The Lord kancléř, John Scott, uvedl, že žádná ze stran nemůže mít práva, a rozhodl se, že o něm bude muset rozhodnout a soud, ne a soud vlastního kapitálu.[1][29][30][F] V roce 1823 Rundell přijala nabídku 2100 liber za svá práva v knize.[32][G]

A five-story Georgian building with a small portico in front
32 Ludgate Hill, areál Rundell a most

Rundell strávila většinu svého vdovství cestováním, pobytem na čas s rodinou a blízkými přáteli i v zahraničí.[1] Rundellův syn Edmund Waller Rundell se připojil ke známým klenotníkům a zlatníkům Rundell a Bridge; firmu provozoval Philip Rundell, vztah zesnulého manžela Marie Rundell. Edmund se později stal partnerem ve firmě. V roce 1827 Philip zemřel; nechal Marii 20 000 liber a po 10 000 liber Edmundovi a Edmundově manželce.[33][34][h] V roce 1828 odcestoval Rundell do Švýcarska. Zemřela v Lausanne 16. prosince.[1]

Funguje

Domácí vaření

První vydání Nový systém domácího vaření obsahuje 290 stránek s úplným rejstříkem na konci.[35][36] Bylo napsáno způsobem, který historička Kate Colquhoun nazývá „prostým“ způsobem;[37] spisovatel jídla Maxime de la Falaise popisuje to jako „intimní a okouzlující styl“,[9] a Geraldene Holt to považuje za „nápadně praktické a šarmantně nenáročné“.[10] Práce byla určena pro „vážené střední třída ", podle Culinaires Petits Propos.[38] Colquhoun se domnívá, že kniha byla „zaměřena na rostoucí skupinu úzkostlivých žen v domácnosti, které nebyly naučeny, jak vést dům“.[39]

Domácí vaření poskytuje rady, jak založit domácí pivovar, poskytuje recepty pro nemocné a má sekci „Pokyny pro zaměstnance“.[40] Quayle popisuje knihu jako „první příručku pro správu domácnosti a domácí ekonomiku, která by si mohla nárokovat jakoukoli předtuchu na úplnost“.[41] Rundell radí čtenářům, jak s jídlem nakládat ekonomicky a předcházet plýtvání.[42] Otevírá se její úvod:

Paní rodiny by si měla vždy pamatovat, že blahobyt a dobrá správa domu závisí na oku nadřízeného; a v důsledku toho, že pro její oznámení není nic příliš maličkého, čímž by se mohlo zabránit plýtvání; a tato pozornost má nyní větší význam, když se cena každého nezbytného života enormně zvýší.[43]

Kniha obsahuje recepty na ryby, maso, koláče, polévky, okurky, zeleninu, pečivo, pudinky, ovoce, koláče, vejce, sýry a mléčné výrobky.[44] Rundell zahrnoval podrobné pokyny k technikám k zajištění nejlepších výsledků.[45] Některé recepty pocházely z práce Mary Kettilby Sbírka více než tří set účtenek v kuchařství, fyzice a chirurgii, poprvé publikováno v roce 1714.[2]

Recipe for scotch eggs, using five pullet eggs covered in forcemeat and fried until brown; served hot with gravy
Rundellův recept na skotská vejce, z vydání 1809[46]

Spisovatel jídla Alan Davidson drží to Domácí vaření nemá mnoho inovativních funkcí, i když má časný recept na rajčatová omáčka.[47][i] Čtvrté vydání (vytištěno v roce 1809) poskytuje první tištěný recept na Skotská vejce.[47][13][j]

Následující vydání byla rozšířena a byly opraveny některé malé chyby.[14] Dodatky zahrnovaly lékařské prostředky a rady; novinářka Elizabeth Grice poznamenává, že tito, „jsou-li efektivní, mohou ušetřit ženám ostudu podrobit se mužskému lékaři“.[4] Vydání z roku 1840 autor rozšířil Emma Roberts, který zahrnoval mnoho Anglo-indické recepty.[47][49] Nové vydání - šedesáté čtvrté - obsahovalo sedm receptů na kari, tři pro Mulligatawny polévka[50] a sedmnáct kari, včetně: King of Oudh je, Lord Clive, Madras, Dopiaza, Malajština, obyčejný a zeleninový.[51] Pro toto vydání Domácí vaření, pod Rundelliným prohlášením, že z knihy nedostane žádné požitky, Murray přidala poznámku: „Autorka, paní Rundell, sestra významného klenotníka na Ludgate Hill, byla poté přinucena přijmout od vydavatele částku dvou tisíc guinejí. "[52]

Adresováno dvěma nepřítomným dcerám

Adresováno dvěma nepřítomným dcerám má formu třiceti osmi dopisů od matky dvěma nepřítomným dcerám, Marianne a Ellen.[53] Poradenství zahrnovalo, jak se chovat ve zdvořilé společnosti, typy knih, které by měla dobře vychovaná mladá žena číst, a jak psát dopisy.[54][55] Protože v té době bylo normální, že dívky a mladé ženy neměly žádné formální vzdělání, bylo matkám běžné poskytovat takové rady.[2] Kniha neobsahuje žádné odpovědi od dvou fiktivních dcer,[54] ačkoli text odkazuje na přijetí „vašich společných dopisů“ v několika bodech.[56]

Dědictví

Kousky masa - z vydání z roku 1810 Nový systém domácího vaření
Diagram of three animals and their cuts of meat. The cuts are for veal, pork and mutton
Diagram of two animals and their cuts of meat. The cuts are for venison and beef

Nový systém domácího vaření byla dominantní kuchařská kniha na počátku devatenáctého století a překonala všechny ostatní práce.[47] Mezi lety 1806 a 1846 bylo šedesát sedm vydání,[57] a za celý život Rundella se prodalo přes půl milionu kopií.[37] Nová vydání byla vydána do 80. let 19. století.[4][10] V Americe vyšlo mezi lety 1807 a 1844 patnáct vydání,[57] a celkem třicet sedm.[58]

Rundellova práce byla plagoval nejméně pěti dalšími vydavateli.[59] V roce 1857, kdy Isabella Beeton začal psát kuchařský sloupek pro Angličanina domácí časopis, mnoho receptů bylo zkopírováno Domácí vaření.[60] V roce 1861 Isabellin manžel, Samuele, publikováno Kniha paní Beetonové o vedení domácnosti, který také obsahoval několik Rundellových receptů.[61][k] Domácí vaření byl také silně plagiát v Americe,[58] s Rundellovými recepty reprodukovanými v Mary Randolph 1824 práce Virginie žena v domácnosti a Elizabeth Ellicott Lea Kuchařka Quaker Woman.[66]

Rundell je v EU citován asi dvacetkrát Oxfordský anglický slovník,[67] včetně výrazů „jablečná marmeláda“,[68] "Eve's pudding",[69] "mramorové telecí maso"[70] a „čistý jazyk“.[71]

Grice, zapisuji The Daily Telegraph a píše novinář Severin Carrell Opatrovník, oba považují Rundell za „domácí bohyni“,[4][5][l] ačkoli Grice píše, že „neměla“Nigella [Lawson] sexuální frisson, nebo Delia [Smith] nekomplikované způsoby v kuchyni ".[4] Pro Grice, “Ve srovnání s proslulým Eliza Acton - kdo umí lépe psát - a všudypřítomná paní Beetonová - která zemřela mladá - paní Rundell nespravedlivě sklouzla z dohledu. “[4]

Rundell byl obdivován několika moderními kuchaři a spisovateli jídla. Spisovatel kuchařství 20. století Elizabeth David odkazuje na Rundell ve svých článcích, shromážděných v Je v domě muškátový oříšek?,[72] který zahrnuje její recept na „spálenou smetanu“ (krém Brulee ).[59] Ve své práci z roku 1970 Koření, sůl a aromata v anglické kuchyni, David zahrnuje Rundellův recept na čerstvou rajčatovou omáčku; píše, že toto „se jeví jako jeden z nejdříve publikovaných anglických receptů na rajčatovou omáčku“.[73] v Anglický chléb a droždí (1977), zahrnuje Rundellovy recepty vdolky, Lancashire pikelety (lívance), "bramborové rohlíky ", Sally Lunns, a černý drdol.[74] Spisovatel potravin a kuchař Michael Smith použil některé Rundellovy recepty ve své knize z roku 1973 Dobré anglické vaření, který přepracoval historické recepty pro moderní dobu.[75][m] Spisovatel jídla Jane Grigson obdivovala Rundellovu práci a její knihu z roku 1978 Zeleninová kniha Jane Grigsonové, zmínila se o Rundellově psaní a zahrnula její recept na červené zelí dušené anglickým způsobem.[76]

Poznámky a odkazy

Poznámky

  1. ^ Zdroje nesouhlasí s Thomasovou kariérou. Mezi těmi, kteří považují Thomase za chirurga, jsou Oxfordský slovník národní biografie,[1] The Daily Telegraph,[4] Opatrovník,[5] historička Sheila Hardy[6] a televizní kuchařka Clarissa Dickson Wright;[7] mezi těmi, kteří věří, že byl klenotníkem, jsou Feministická společník literatury v angličtině,[2] Aylett a Ordish[8] a zvlášť kuchaři Maxime McKendry[9] a Geraldene Holt.[10]
  2. ^ Aylett a Ordish uvádějí, že šlo o „nespecifikovaný počet dcer“;[8] Severin Carrell, píše Opatrovník, říká sedm dcer.[5]
  3. ^ Datum vydání je ve většině zdrojů uvedeno jako 1806,[1][13][15] což je datum zobrazené na titulní stránce.[16] Soudní spor z roku 1821 uvedl, že kniha byla vydána v listopadu 1805;[12] historik knihy Eric Quayle podotýká, že vydání datované rokem 1806 na titulní straně má na opačné straně „Publikováno podle zákona, 1. listopadu 1805, J. Murray.“[14][16] Kopie uložená v University of Leeds je datováno 1806 a ukazuje datum tisku 1805; ručně psaný nápis na titulní stránce je datován 3. prosince 1805.[17] Některé zdroje uvádějí pro první vydání 1808.[2][3]
  4. ^ Finančně úspěšný byl Nový systém domácího vaření který Murray použil autorská práva tak jako ručení když koupil leasing 50 Albemarle Street pro jeho nový dům.[1]
  5. ^ 150 GBP v roce 1808 odpovídá přibližně 12 000 GBP v roce 2020, podle výpočtů založených na Index spotřebitelských cen míra inflace.[23]
  6. ^ Soud se zabývá záležitostmi vzniklými ve sporech o podnikání nebo majetek, včetně duševní vlastnictví.[31]
  7. ^ 2100 GBP v roce 1823 odpovídá přibližně 192 000 GBP v roce 2020, podle výpočtů založených na Index spotřebitelských cen míra inflace.[23]
  8. ^ 20 000 GBP v roce 1827 odpovídá přibližně 1 744 000 GBP v roce 2020, podle výpočtů založených na Index spotřebitelských cen míra inflace.[23]
  9. ^ Rundellův recept požadoval zralá rajčata pečená v kamenina sklenice. Nařídila, že pokud jsou měkké, měly by být staženy a buničina smíchána paprika ocet, česnek, zázvor a sůl. Výsledná směs měla být plněna do lahví a uložena na suchém místě.[46] Colquhoun uvádí, že recept na rajčatovou omáčku byl prvním tištěným receptem na koření.[48]
  10. ^ Recept byl pro pět mladá slepice vejce; jídlo se mělo podávat horké s omáčkou.[46]
  11. ^ Rundellovo dílo nebylo jediné, které Beetoni zkopírovali. Mezi další plagiátové kuchařské knihy patří Elizabeth Raffald je Zkušený anglický hospodyně, Marie-Antoine Carême je Le Pâtissier královský Paříž,[62] Louis Eustache Ude je Francouzský kuchař, Alexis Soyer je The Modern Housewife or, Ménagère a Pantropheon, Hannah Glasse je Umění vaření jednoduché a snadné, Eliza Acton je Moderní kuchařství pro soukromé rodiny a díla Charles Elmé Francatelli.[63][64][65]
  12. ^ Grice nazývá Rundell „viktoriánskou domácí bohyní“;[4] Carrell ji považuje za „původní domácí bohyni“.[5]
  13. ^ Zahrnuty byly i další kuchaři, jejichž práce byla přepracována Hannah Glasse, Elizabeth Raffald a Eliza Acton.[75]

Reference

  1. ^ A b C d E F G h i j k l m n Lee & McConnell 2004.
  2. ^ A b C d E F G Blain, Clements & Grundy 1990, str. 933.
  3. ^ A b Aylett & Ordish 1965, str. 139.
  4. ^ A b C d E F G h i j Grice 2007.
  5. ^ A b C d Carrell 2007.
  6. ^ Hardy 2011, str. 95.
  7. ^ Dickson Wright 2011, 3840.
  8. ^ A b Aylett & Ordish 1965, str. 140.
  9. ^ A b C McKendry 1973, str. 107.
  10. ^ A b C d E F Holt 1999, str. 547.
  11. ^ Aylett & Ordish 1965, str. 141.
  12. ^ A b C Jacob 1828, str. 311.
  13. ^ A b C „Maria Rundell - archiv Johna Murraye“. Skotská národní knihovna.
  14. ^ A b C Quayle 1978, str. 119.
  15. ^ Batchelor 1985, str. 8.
  16. ^ A b Rundell 1806, titulní strana.
  17. ^ Rundell 1806, frontispis, titulní stránka.
  18. ^ Rundell 1806, Reklama.
  19. ^ "Recenze". London Review, str. 28.
  20. ^ „Článek IX. Nový systém domácího vaření“. Měsíční repertoár anglické literatury, str. 177.
  21. ^ „Článek IX. Nový systém domácího vaření“. Měsíční repertoár anglické literatury, str. 178.
  22. ^ „Nový systém domácího vaření“. Muzeum Lady's Monthly Museum, str. 178.
  23. ^ A b C Clark 2018.
  24. ^ "Měsíční katalog, různé". Měsíční revize, str. 325–326.
  25. ^ „Různé“. Britský kritik 1814, str. 661.
  26. ^ A b Aylett & Ordish 1965, str. 153.
  27. ^ Dyer 2013, str. 121.
  28. ^ Jacob 1828, str. 312.
  29. ^ Úsměv 2014, str. 123–124.
  30. ^ Jacob 1828, str. 316.
  31. ^ „Kancelář divize“. Encyclopaedia Britannica.
  32. ^ Dyer 2013, str. 122.
  33. ^ „Fashion and Table-Talk“. Zeměkoule.
  34. ^ „Will Rundell's Will“. Lancaster Gazette.
  35. ^ „Nový systém domácího vaření“. WorldCat.
  36. ^ Rundell 1806, str. 277.
  37. ^ A b Colquhoun 2007, str. 262.
  38. ^ Batchelor 1985, str. 9.
  39. ^ Colquhoun 2007, str. 261.
  40. ^ Rundell 1806, str. 236, 217, 269.
  41. ^ Quayle 1978, str. 125.
  42. ^ Rumohr 1993, str. 10.
  43. ^ Rundell 1806, str. i.
  44. ^ Rundell 1806, str. 1, 20, 89, 95, 118, 128, 133, 143, 156, 212, 230.
  45. ^ Colquhoun 2007, s. 262–263.
  46. ^ A b C Rundell 1809, str. 207.
  47. ^ A b C d Davidson 1999, str. 279.
  48. ^ Colquhoun 2007, str. 266.
  49. ^ Beetham 2008, str. 401.
  50. ^ Rundell 1840, str. 299–301, 26–27.
  51. ^ Rundell 1840, str. 289, 290, 290–291, 293, 295, 292; citované recepty.
  52. ^ Rundell 1840, str. iii.
  53. ^ Rundell 1814, s. 1, 7, 24, 297.
  54. ^ A b "Měsíční katalog, různé". Měsíční revize, str. 326.
  55. ^ „Různé“. Britský kritik 1814, str. 661, 662.
  56. ^ Rundell 1814, s. 4, 9, 33, 77.
  57. ^ A b Willan & Cherniavsky 2012, str. 213.
  58. ^ A b Randolph 1984, str. xx.
  59. ^ A b David 2001, str. 250.
  60. ^ Aylett & Ordish 1965, str. 210.
  61. ^ Hughes 2006, str. 210.
  62. ^ Broomfield 2008, str. 104.
  63. ^ Hughes 2006, s. 198–201, 206–210.
  64. ^ Hughes 2014.
  65. ^ Brown 2006.
  66. ^ Weaver 2016, str. xxxviii.
  67. ^ „Maria Rundell; citace“. Oxfordský anglický slovník.
  68. ^ „jablečná marmeláda“. Oxfordský anglický slovník.
  69. ^ „Evin pudink“. Oxfordský anglický slovník.
  70. ^ "mramorové telecí maso". Oxfordský anglický slovník.
  71. ^ „čistý jazyk“. Oxfordský anglický slovník.
  72. ^ David 2001 250, 265.
  73. ^ David 1975, str. 84–85.
  74. ^ David 1979, str. 345–346, 359, 326, 469, 449–451; citované recepty.
  75. ^ A b Colquhoun 2007, str. 363.
  76. ^ Grigson 1979, str. 435.

Zdroje

Knihy

Časopisy

  • „Článek IX. Nový systém domácího vaření“. Měsíční repertoár anglické literatury. 3: 176–179. 1808.
  • Batchelor, Ray (březen 1985). „Stravování s paní Rundellovou“. Culinaires Petits Propos. 16: 8–12.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Beetham, Margaret (2008). „Dobrá chuť a sladké objednávání: stolování s paní Beetonovou“. Viktoriánská literatura a kultura. 36 (2): 391–406. doi:10.1017 / S106015030808025X. JSTOR  40347196.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Broomfield, Andrea (léto 2008). „Spěchající večeře ke stolu: Angličanina domácí časopis a vlivy industrializace na jídlo a vaření střední třídy, 1852–1860 “. Recenze viktoriánských periodik. 41 (2): 101–123. doi:10.1353 / vpr.0.0032. JSTOR  20084239. S2CID  161900658.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Dyer, Gary (léto 2013). „Vydavatelé a právníci“. Wordsworth Circle. 44 (2/3): 121–126. doi:10.1086 / TWC24044234. S2CID  160060572.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Lee, Elizabeth; McConnell, Anita (2004). „Rundell [rozená Ketelby], Maria Eliza (1745–1828)“. Oxfordský slovník národní biografie (online vydání). Oxford University Press. doi:10.1093 / ref: odnb / 24278.CS1 maint: ref = harv (odkaz) (Předplatné nebo Členství ve veřejné knihovně ve Velké Británii Požadované.)
  • "Různé". Britský kritik. 2: 660–62. Prosince 1814.
  • "Měsíční katalog, různé". Měsíční revize. 74: 325–326. Července 1814.
  • „Nový systém domácího vaření“. Muzeum Lady's Monthly Museum: 177–178. Dubna 1807.
  • "Recenze". The London Review. 1: 28. 1. února 1809.

Noviny

Internet