Seznam matematických konstant - List of mathematical constants - Wikipedia
A matematická konstanta je klíč číslo jehož hodnota je stanovena jednoznačnou definicí, často označovanou symbolem (např abecední písmeno ), nebo jmény matematiků, aby se usnadnilo jeho použití ve více matematické úlohy.[1][2] Například konstanta π lze definovat jako poměr délky kruhu obvod k jeho průměr. Následující seznam obsahuje a desítkové rozšíření a sada obsahující každé číslo seřazené podle roku objevu.
Vysvětlení symbolů v pravém sloupci najdete kliknutím na ně.
Starověk
název | Symbol | Desetinné rozšíření | Vzorec | Rok | Soubor |
---|---|---|---|---|---|
Jeden | 1 | 1 | Žádný[poznámka 1] | Pravěk | |
Dva | 2 | 2 | Pravěk | ||
Jedna polovina | 1/2 | 0.5 | Pravěk | ||
Pi | 3.14159 26535 89793 23846 [Mw 1][OEIS 1] | Poměr obvodu kruhu k jeho průměru. | 1900 až 1600 př. N. L [3] | ||
Druhá odmocnina ze 2, Pythagoras konstantní.[4] | 1.41421 35623 73095 04880 [Mw 2][OEIS 2] | Pozitivní kořen | 1800 až 1600 př. N. L[5] | ||
Druhá odmocnina ze 3, Theodorova konstanta[6] | 1.73205 08075 68877 29352 [Mw 3][OEIS 3] | Pozitivní kořen | 465 až 398 př | ||
Druhá odmocnina z 5[7] | 2.23606 79774 99789 69640[OEIS 4] | Pozitivní kořen | |||
Phi, Zlatý řez[1][8] | 1.61803 39887 49894 84820 [Mw 4][OEIS 5] | Pozitivní kořen | ~ 300 př. N. L | ||
Nula | 0 | 0 | Aditivní identita: | 300-100 století př. N. L[9] | |
Negativní | -1 | -1 | 300-200 př | ||
Třetí odmocnina ze 2 (Delian Constant ) | 1.25992 10498 94873 16476 [Mw 5][OEIS 6] | Skutečný kořen | 46 - 120 CE | ||
Třetí odmocnina ze dne 3. | 1.44224 95703 07408 38232[OEIS 7] | Skutečný kořen |
Středověký a raně novověký
název | Symbol | Desetinné rozšíření | Vzorec | Rok | Soubor |
---|---|---|---|---|---|
Imaginární jednotka [1][11] | 0 + 1i | Jeden ze dvou kořenů [pozn. 2] | 1501 až 1576 | ||
Wallis Konstantní | 2.09455 14815 42326 59148 [Mw 6][OEIS 8] | 1616 na 1703 | |||
Eulerovo číslo[1][12] | 2.71828 18284 59045 23536 [Mw 7][OEIS 9] | [pozn. 3] | 1618[13] | ||
Přirozený logaritmus 2 [14] | 0.69314 71805 59945 30941 [Mw 8][OEIS 10] | 1619,[15]1668[16] | |||
Sophomoreův sen1 J.Bernoulli [17] | 0.78343 05107 12134 40705 [OEIS 11] | 1697 | |||
Sophomoreův sen2 J.Bernoulli [18] | 1.29128 59970 62663 54040 [Mw 9][OEIS 12] | 1697 | |||
Lemniscate konstantní[19] | 2.62205 75542 92119 81046 [Mw 10][OEIS 13] | 1718 až 1798 | |||
Euler – Mascheroniho konstanta[20] | 0.57721 56649 01532 86060 [Mw 11][OEIS 14] | | 1735 | ? | |
Erdős – Borweinova konstanta[21] | 1.60669 51524 15291 76378 [Mw 12][OEIS 15] | 1749[22] | |||
Laplaceův limit [23] | 0.66274 34193 49181 58097 [Mw 13][OEIS 16] | ~1782 | ? | ||
Gaussova konstanta [24] | 0.83462 68416 74073 18628 [Mw 14][OEIS 17] | kde agm = Aritmeticko – geometrický průměr | 1799[25] | ? |
19. století
1900–1949
1950–1999
2000 a dále
název | Symbol | Desetinné rozšíření | Vzorec | Rok | Soubor |
---|---|---|---|---|---|
Foiasova konstanta α [100] | 1.18745 23511 26501 05459 [Mw 73][OEIS 79] | Foiasova konstanta je jedinečné reálné číslo takové, že pokud X1 = α pak se posloupnost rozchází na ∞. Když X1 = α, | 2000 | ||
Foiasova konstanta β | 2.29316 62874 11861 03150 [Mw 73][OEIS 80] | 2000 | |||
Raabeho vzorec [101] | 0.91893 85332 04672 74178 [Mw 74][OEIS 81] | Před rokem 2011[101] | |||
Kepler – Bouwkampova konstanta [102] | 0.11494 20448 53296 20070 [Mw 75][OEIS 82] | Před rokem 2013[102] | |||
Konstanta Prouhet – Thue – Morse [103] | 0.41245 40336 40107 59778 [Mw 76][OEIS 83] | kde je Sekvence Thue – Morse a Kde | Před rokem 2014[103] | ||
Heath-Brown – Morozova konstanta[104] | 0.00131 76411 54853 17810 [Mw 77][OEIS 84] | Před rokem 2002[104] | ? | ||
Lebesgueova konstanta [105] | 0.98943 12738 31146 95174 [Mw 78][OEIS 85] | Před rokem 2002[105] | |||
2. du Bois-Reymondova konstanta [106] | 0.19452 80494 65325 11361 [Mw 79][OEIS 86] | Před rokem 2003[106] | |||
Stephensova konstanta [107] | 0.57595 99688 92945 43964 [Mw 80][OEIS 87] | Před rokem 2005[107] | ? | ||
Taniguchi konstantní [107] | 0.67823 44919 17391 97803 [Mw 81][OEIS 88] | Před rokem 2005[107] | ? | ||
Copeland – Erdőova konstanta [108] | 0.23571 11317 19232 93137 [Mw 82][OEIS 89] | Před rokem 2012[108] | |||
Hausdorffova dimenze, Sierpinského trojúhelník [109] | 1.58496 25007 21156 18145 [Mw 83][OEIS 90] | Před rokem 2002[109] | |||
Konstanta Landau – Ramanujan [110] | 0.76422 36535 89220 66299 [Mw 84][OEIS 91] | Před rokem 2005[110] | ? | ||
Brun 4 konstantní = Σ inv.hlavní čtyřčata [111] | 0.87058 83799 75 [Mw 62][OEIS 92] | Před rokem 2002[111] | |||
Ramanujan vnořené radikály [112] | 2.74723 82749 32304 33305 | Před rokem 2001[112] |
Ostatní konstanty
název | Symbol | Desetinné rozšíření | Vzorec | Rok | Soubor |
---|---|---|---|---|---|
DeVicciho konstanta tesseractu | 1.00743 47568 84279 37609[Mw 85][OEIS 93] | Největší kostka, kterou může projít 4D hyperkrychle. Pozitivní kořen | |||
Konstanta Glaisher – Kinkelin | 1.28242 71291 00622 63687[Mw 86][OEIS 94] |
Viz také
- Matematické konstanty pokračováním reprezentace zlomků
- Seznam matematických symbolů
- Seznam matematických symbolů podle tématu
- Seznam čísel
- Invariant (matematika)
Poznámky
- ^ 1 lze uvést jako primitivní pojem uvnitř Peano aritmetika. Alternativně, 0 může být primitivní pojem v aritmetice Peano a 1 definovaný jako nástupce 0. Tento článek používá dřívější definici pro pedagogickou a chronologickou jednoduchost.
- ^ Oba i a -i jsou kořeny této rovnice, ačkoli ani jeden kořen není skutečně „pozitivní“, ani zásadnější než ten druhý, protože jsou algebraicky ekvivalentní. Rozdíl mezi znaky i a -i je v některých ohledech svévolné, ale užitečné notační zařízení. Vidět imaginární jednotka Pro více informací.
- ^ Může být také definován nekonečnou řadou
Reference
- ^ A b C d „Kompendium matematických symbolů“. Matematický trezor. 2020-03-01. Citováno 2020-08-08.
- ^ Weisstein, Eric W. "Konstantní". mathworld.wolfram.com. Citováno 2020-08-08.
- ^ Arndt & Haenel 2006, str. 167
- ^ Calvin C Clawson (2001). Matematická čarodějnictví: odhalení tajemství čísel. p. IV. ISBN 978 0 7382 0496-3.
- ^ Fowler a Robson, str. 368.Fotografie, ilustrace a popis kořen (2) tableta z Yale Babylonian Collection Archivováno 13.08.2012 na Wayback MachineFotografie, popisy a analýza kořen (2) tableta (YBC 7289) z Yale Babylonian Collection
- ^ Vijaya AV (2007). Zjišťování matematiky. Dorling Kindcrsley (Indie) Pvt. Víčko. p. 15. ISBN 978-81-317-0359-5.
- ^ P A J Lewis (2008). Základní matematika 9. Ratna Sagar. p. 24. ISBN 9788183323673.
- ^ Timothy Gowers; June Barrow-Green; Imre Leade (2007). Princetonský společník matematiky. Princeton University Press. p. 316. ISBN 978-0-691-11880-2.
- ^ Kim Plofker (2009), Mathematics in India, Princeton University Press, ISBN 978-0-691-12067-6, str. 54–56. Citát - „V Chandah-sutře v Pingale, která se datuje snad ve třetím nebo druhém století před naším letopočtem, se zdá, že [...] Pingalovo použití nulového symbolu [śūnya] jako značky je prvním známým výslovným odkazem na nulu.“ Kim Plofker (2009), Mathematics in India, Princeton University Press, ISBN 978-0-691-12067-6, 55–56. „V Chandah-sutře v Pingale, která se datuje snad do třetího nebo druhého století před naším letopočtem, existuje pět otázek týkajících se možných metrů pro jakoukoli hodnotu„ n “. [...] Odpověď je (2)7 = 128, jak se očekávalo, ale místo sedmi zdvojnásobení proces (vysvětlený sutrou) vyžadoval pouze tři zdvojnásobení a dvě čtverce - praktický spořič času, kde je „n“ velké. Pingalovo použití nulového symbolu jako značky se zdá být prvním známým explicitním odkazem na nulu.
- ^ Plútarchos. „718ef“. Quaestiones convivales VIII.ii.
A proto se Platónovi nelíbí Eudoxus, Archytas a Menaechmus za to, že se pokusili svrhnout zdvojnásobení krychle mechanickým operacím
- ^ Keith J. Devlin (1999). Matematika: Nový zlatý věk. Columbia University Press. p. 66. ISBN 978-0-231-11638-1.
- ^ E.Kasner a J.Newman. (2007). Matematika a představivost. Conaculta. p. 77. ISBN 978-968-5374-20-0.
- ^ O'Connor, J J; Robertson, E. F. "Číslo E". MacTutor Dějiny matematiky.
- ^ Annie Cuyt; Vigdis Brevik Petersen; Brigitte Verdonk; Haakon Waadeland; William B. Jones (2008). Příručka pokračujících zlomků pro speciální funkce. Springer. p. 182. ISBN 978-1-4020-6948-2.
- ^ Cajori, Florian (1991). Dějiny matematiky (5. vydání). AMS Bookstore. p. 152. ISBN 0-8218-2102-4.
- ^ O'Connor, J. J .; Robertson, E. F. (září 2001). „Číslo e“. Archiv historie matematiky MacTutor. Citováno 2009-02-02.
- ^ William Dunham (2005). The Calculus Gallery: Masterpieces from Newton to Lebesgue. Princeton University Press. p. 51. ISBN 978-0-691-09565-3.
- ^ Jean Jacquelin (2010). FUNKCE SNOV SOPHOMORE.
- ^ J. Coates; Martin J. Taylor (1991). Funkce L a aritmetika. Cambridge University Press. p. 333. ISBN 978-0-521-38619-7.
- ^ „Řecké / hebrejské / latinské symboly v matematice“. Matematický trezor. 2020-03-20. Citováno 2020-08-08.
- ^ Robert Baillie (2013). „Shrnutí podivné série Kempnera a Irwina“. arXiv:0806.4410 [matematika ].
- ^ Leonhard Euler (1749). Consideratio quarumdam serierum, quae singularibus proprietatibus sunt praeditae. p. 108.
- ^ Howard Curtis (2014). Orbitální mechanika pro studenty inženýrství. Elsevier. p. 159. ISBN 978-0-08-097747-8.
- ^ Keith B. Oldham; Jan C. Myland; Jerome Spanier (2009). Atlas funkcí: S Equatorem, kalkulačka funkcí Atlas. Springer. p. 15. ISBN 978-0-387-48806-6.
- ^ Nielsen, Mikkel Slot. (Červenec 2016). Vysokoškolská konvexita: problémy a řešení. p. 162. ISBN 9789813146211. OCLC 951172848.
- ^ Johann Georg Soldner (1809). Théorie et tables d'une nouvelle převádění písma (francouzsky). J. Lindauer, Mnichov. p.42.
- ^ Lorenzo Mascheroni (1792). Adnotationes ad calculum integralem Euleri (v latině). Petrus Galeatius, Ticini. p.17.
- ^ Steven Finch (2014). Errata a dodatky k matematickým konstantám (PDF). Harvard.edu. Archivovány od originál (PDF) dne 2016-03-16. Citováno 2013-12-17.
- ^ Calvin C. Clawson (2003). Mathematical Traveler: Exploring the Grand History of Numbers. Perseus. p. 187. ISBN 978-0-7382-0835-0.
- ^ L. J. Lloyd James Peter Kilford (2008). Modulární formy: Klasický a výpočetní úvod. Imperial College Press. p. 107. ISBN 978-1-84816-213-6.
- ^ Henri Cohen (2000). Teorie čísel: Svazek II: Analytické a moderní nástroje. Springer. p. 127. ISBN 978-0-387-49893-5.
- ^ H. M. Srivastava; Choi Junesang (2001). Série spojená se Zeta a souvisejícími funkcemi. Kluwer Academic Publishers. p. 30. ISBN 978-0-7923-7054-3.
- ^ E. Katalánština (1864). Mémoire sur la transformation des séries, et sur quelques intégrales définies, Comptes rendus hebdomadaires des séances de l'Académie des sciences 59. Kluwer Academic éditeurs. p. 618.
- ^ James Stewart (2010). Single Variable Calculus: Concepts and Contexts. Brooks / Cole. p. 314. ISBN 978-0-495-55972-6.
- ^ Julian Havil (2003). Gamma: Exploring Euler's Constant. Princeton University Press. p. 64. ISBN 9780691141336.
- ^ Eric W. Weisstein (2003). CRC Stručná encyklopedie matematiky, druhé vydání. CRC Press. p. 151. ISBN 978-1-58488-347-0.
- ^ Holger Hermanns; Roberto Segala (2000). Procesní algebra a pravděpodobnostní metody. Springer-Verlag. p. 270. ISBN 978-3-540-67695-9.
- ^ Yann Bugeaud (2004). Sériové reprezentace některých matematických konstant. p. 72. ISBN 978-0-521-82329-6.
- ^ Steven Finch (2014). Errata a dodatky k matematickým konstantám (PDF). Harvard.edu. p. 59. Archivovány od originál (PDF) dne 2016-03-16. Citováno 2013-12-17.
- ^ Osborne, George Abbott (1891). Základní pojednání o diferenciálním a integrálním počtu. Leach, Shewell a Sanborn. str.250.
- ^ Annie Cuyt; Vigdis Brevik Petersen; Brigitte Verdonk; Haakon Waadelantl; William B.Jones. (2008). Příručka pokračujících zlomků pro speciální funkce. Springer. p. 188. ISBN 978-1-4020-6948-2.
- ^ Vidět Jensen 1895.
- ^ David Wells (1997). Slovník tučňáků zvědavých a zajímavých čísel. Penguin Books Ltd. str. 4. ISBN 9780141929408.
- ^ Tijdeman, Robert (1976). „O metodě Gel'fond – Baker a jejích aplikacích“. v Felix E. Browder (vyd.). Matematický vývoj vyplývající z problémů Hilberta. Proceedings of Symposia in Pure Mathematics. XXVIII.1. Americká matematická společnost. 241–268. ISBN 0-8218-1428-1. Zbl 0341.10026.
- ^ Helmut Brass; Knut Petras (2010). Kvadraturní teorie: Teorie numerické integrace na kompaktním intervalu. AMS. p. 274. ISBN 978-0-8218-5361-0.
- ^ Ángulo áureo.
- ^ Eric W. Weisstein (2002). CRC Stručná encyklopedie matematiky, druhé vydání. CRC Press. p. 1356. ISBN 9781420035223.
- ^ Mauro Fiorentini. Nielsen - Ramanujan (costanti di).
- ^ Robert P. Munafo (2012). Počítání pixelů.
- ^ Steven Finch. Objemy hyperbolických 3-potrubí (PDF). Harvardská Univerzita. Archivovány od originál (PDF) dne 19. 9. 2015.
- ^ Lloyd N. Trefethen (2013). Teorie aproximace a aproximační praxe. SIAM. p. 211. ISBN 978-1-611972-39-9.
- ^ R. M. ABRAROV A S. M. ABRAROV (2011). „VLASTNOSTI A APLIKACE FUNKCE ZJIŠTĚNÍ PRVKU“. arXiv:1109.6557 [matematika. GM ].
- ^ Ian Stewart (1996). Kabinet matematických kuriozit profesora Stewarta. Birkhäuser Verlag. ISBN 978-1-84765-128-0.
- ^ Eric W. Weisstein (2003). CRC Stručná encyklopedie matematiky, druhé vydání. CRC Press. p. 1688. ISBN 978-1-58488-347-0.
- ^ Eric W. Weisstein (2002). CRC Stručná encyklopedie matematiky. Crc Press. p. 1212. ISBN 9781420035223.
- ^ ECKFORD COHEN (1962). NĚKTERÉ ASYMPTOTICKÉ FORMULÁŘE V TEORII ČÍSEL (PDF). University of Tennessee. p. 220.
- ^ Michael J. Dinneen; Bakhadyr Khoussainov; Prof. Andre Nies (2012). Výpočet, fyzika a další. Springer. p. 110. ISBN 978-3-642-27653-8.
- ^ David Cohen (2006). Precalculus: S jednotkovou kruhovou trigonometrií. Thomson Learning Inc. str. 328. ISBN 978-0-534-40230-3.
- ^ Julian Havil (2003). Gamma: Exploring Euler's Constant. Princeton University Press. p. 161. ISBN 9780691141336.
- ^ Aleksandr I͡Akovlevich Khinchin (1997). Pokračující zlomky. Publikace Courier Dover. p. 66. ISBN 978-0-486-69630-0.
- ^ Marek Vlk (2018). "Dva argumenty, že netriviální nuly funkce Riemannova zeta jsou iracionální". Výpočetní metody ve vědě a technice. 24 (4): 215–220. arXiv:1002.4171. doi:10,12921 / cmst.2018.0000049. S2CID 115174293.
- ^ Laith Saadi (2004). Stealth šifry. Trafford Publishing. p. 160. ISBN 978-1-4120-2409-9.
- ^ Annie Cuyt; Viadis Brevik Petersen; Brigitte Verdonk; William B. Jones (2008). Příručka pokračujících zlomků pro speciální funkce. Springer Science. p. 190. ISBN 978-1-4020-6948-2.
- ^ A b Andras Bezdek (2003). Diskrétní geometrie. Marcel Dekkcr, Inc. str. 150. ISBN 978-0-8247-0968-6.
- ^ Lowe, I. J. (01.04.1959). „Bezplatné indukční rozpady rotujících pevných látek“. Dopisy o fyzické kontrole. 2 (7): 285–287. doi:10.1103 / PhysRevLett.2.285. ISSN 0031-9007.
- ^ Steven Finch (2007). Pokračující frakční transformace (PDF). Harvardská Univerzita. p. 7. Archivovány od originál (PDF) dne 19. 4. 2016. Citováno 2015-02-28.
- ^ Robin Whitty. Liebova čtvercová ledová věta (PDF).
- ^ Ivan Niven. Průměry exponentů při factoringu celých čísel (PDF).
- ^ A b Jean-Pierre Serre (1969–1970). Travaux de Baker (PDF). NUMDAM, Séminaire N. Bourbaki. p. 74.
- ^ Michel A. Théra (2002). Konstruktivní, experimentální a nelineární analýza. CMS-AMS. p. 77. ISBN 978-0-8218-2167-1.
- ^ Kathleen T. Alligood (1996). Chaos: Úvod do dynamických systémů. Springer. ISBN 978-0-387-94677-1.
- ^ David Darling (2004). Universal Book of Mathematics: From Abracadabra to Zeno's Paradoxes. Wiley & Sons Inc. p. 63. ISBN 978-0-471-27047-8.
- ^ Dusko Letic; Nenad Cakic; Branko Davidovic; Ivana Berkovic. Toky ortogonálních a diagonálních rozměrů hypersférické funkce (PDF). Springer.
- ^ Steven R. Finch (2003). Matematické konstanty. Cambridge University Press. p.479. ISBN 978-3-540-67695-9.
Schmutz.
- ^ K. T. Chau; Zheng Wang (201). Chaos v elektrických pohonných systémech: analýza, řízení a aplikace. John Wiley & Son. p. 7. ISBN 978-0-470-82633-1.
- ^ Paul Manneville (2010). Nestability, chaos a turbulence. Imperial College Press. p. 176. ISBN 978-1-84816-392-8.
- ^ Mireille Bousquet-Mélou. Dvojrozměrné vyhýbání se procházkám (PDF). CNRS, LaBRI, Bordeaux, Francie.
- ^ Hugo Duminil-Copin a Stanislav Smirnov (2011). Spojovací konstanta voštinové mřížky √ (2 + √ 2) (PDF). Université de Geneve.
- ^ B. Nienhuis (1982). „Přesný kritický bod a kritické exponenty O (n) modely ve dvou rozměrech “. Phys. Rev. Lett. 49 (15): 1062–1065. Bibcode:1982PhRvL..49.1062N. doi:10.1103 / PhysRevLett.49.1062.
- ^ Pei-Chu Hu, Chung-Chun (2008). Teorie distribuce algebraických čísel. Hongkongská univerzita. p. 246. ISBN 978-3-11-020536-7.
- ^ Steven Finch (2014). Elektrická kapacita (PDF). Harvard.edu. p. 1. Archivováno od originál (PDF) dne 19. 4. 2016. Citováno 2015-10-12.
- ^ Thomas Ransford. Výpočet logaritmické kapacity (PDF). Université Laval, Quebec (QC), Kanada. p. 557.[trvalý mrtvý odkaz ]
- ^ Facts On File, Incorporated (1997). Mathematics Frontiers. p. 46. ISBN 978-0-8160-5427-5.
- ^ Gérard P. Michon (2005). Numerické konstanty. Numericana.
- ^ Thomas Koshy (2007). Základní teorie čísel s aplikacemi. Elsevier. p. 119. ISBN 978-0-12-372-487-8.
- ^ Steven R. Finch (2003). Matematické konstanty. p. 110. ISBN 978-3-540-67695-9.
- ^ Benoit Mandelbrot (2004). Fractals and Chaos: The Mandelbrot Set and Beyond. ISBN 978-1-4419-1897-0.
- ^ Curtis T. McMullen (1997). Hausdorffova dimenze a konformní dynamika III: Výpočet dimenze (PDF).
- ^ Eric W. Weisstein (2003). CRC Stručná encyklopedie matematiky, druhé vydání. CRC Press. p. 151. ISBN 978-1-58488-347-0.
- ^ DIVAKAR VISWANATH (1999). NÁHODNÉ FIBONACCI SEKVENCE A ČÍSLO 1.13198824 ... (PDF). MATEMATIKA VÝPOČTU.
- ^ A b Kunihiko Kaneko; Ichiro Tsuda (1997). Složité systémy: Chaos a další. p. 211. ISBN 978-3-540-67202-9.
- ^ Christoph Lanz. k-Automatic Reals (PDF). Technischen Universität Wien.
- ^ Francisco J. Aragón Artacho; David H. Baileyy; Jonathan M. Borweinz; Peter B. Borwein (2012). Nástroje pro vizualizaci reálných čísel (PDF). p. 33.
- ^ A b Papierfalten (PDF). 1998.
- ^ Paulo Ribenboim (2000). Moje čísla, moji přátelé: Populární přednášky o teorii čísel. Springer. p. 66. ISBN 978-0-387-98911-2.
- ^ Richard E. Crandall (2012). Unifikované algoritmy pro varianty polylogaritmu, řady L a zeta (PDF). perfscipress.com. Archivovány od originálu dne 2013-04-30.CS1 maint: BOT: stav původní adresy URL neznámý (odkaz)
- ^ RICHARD J. MATHAR (2010). "ČÍSELNÉ HODNOCENÍ OSCILATORNÍHO INTEGRÁLU PŘES exp (I pi x) x ^ 1 / x MEZI 1 A NEKONEČNOSTÍ". arXiv:0912.3844 [matematika ].
- ^ M.R. Burns (1999). Kořenová konstanta. Marvin Ray Burns.
- ^ Jesus Guillera; Jonathan Sondow (2008). „Dvojité integrály a nekonečné produkty pro některé klasické konstanty prostřednictvím analytických pokračování Lerchova transcendentu“. Deník Ramanujan. 16 (3): 247–270. arXiv:matematika / 0506319. doi:10.1007 / s11139-007-9102-0. S2CID 119131640.
- ^ Andrei Vernescu (2007). Gazeta Matemetica Seria a kulturní revize Matemetica Anul XXV (CIV) Nr. 1, Constante de tip Euler generalízate (PDF). p. 14.
- ^ A b István Mezö (2011). "Na integrál čtvrté funkce Jacobi theta". arXiv:1106.1042 [math.NT ].
- ^ A b Richard J. Mathar (2013). "Obepsané pravidelné polygony". arXiv:1301.6293 [math.MG ].
- ^ A b Steven Finch (2014). Errata a dodatky k matematickým konstantám (PDF). Harvard.edu. p. 53. Archivovány od originál (PDF) dne 2016-03-16. Citováno 2013-12-17.
- ^ A b J. B. Friedlander; A. Perelli; C. Viola; D.R. Heath-Brown; H.Iwaniec; J. Kaczorowski (2002). Teorie analytického čísla. Springer. p. 29. ISBN 978-3-540-36363-7.
- ^ A b Horst Alzer (2002). „Journal of Computational and Applied Mathematics, Volume 139, Issue 2“ (PDF). Journal of Computational and Applied Mathematics. 139 (2): 215–230. doi:10.1016 / S0377-0427 (01) 00426-5.
- ^ A b Steven R. Finch (2003). Matematické konstanty. Cambridge University Press. p.238. ISBN 978-3-540-67695-9.
- ^ A b C d Steven Finch (2005). Teorie čísel tříd (PDF). Harvardská Univerzita. p. 8. Archivováno od originál (PDF) dne 19. 4. 2016. Citováno 2014-04-15.
- ^ A b Yann Bugeaud (2012). Distribuce Modulo One a diofantická aproximace. Cambridge University Press. p. 87. ISBN 978-0-521-11169-0.
- ^ A b Eric W. Weisstein (2002). CRC Stručná encyklopedie matematiky (Druhé vydání.). CRC Press. p. 1356. ISBN 978-1-58488-347-0.
- ^ A b Richard E. Crandall; Carl B. Pomerance (2005). Prvočísla: Výpočetní perspektiva. Springer. p. 80. ISBN 978-0387-25282-7.
- ^ A b Pascal Sebah a Xavier Gourdon (2002). Úvod do dvojitých prvočísel a Brunova konstantního výpočtu (PDF).
- ^ A b Bruce C. Berndt; Robert Alexander Rankin (2001). Ramanujan: eseje a průzkumy. American Mathematical Society, London Mathematical Society. p. 219. ISBN 978-0-8218-2624-9.
Web MathWorld Wolfram.com
- ^ Weisstein, Eric W. "Pi vzorce". MathWorld.
- ^ Weisstein, Eric W. „Pythagorova konstanta“. MathWorld.
- ^ Weisstein, Eric W. „Theodorova konstanta“. MathWorld.
- ^ Weisstein, Eric W. "Zlatý řez". MathWorld.
- ^ Weisstein, Eric W. „Delian Constant“. MathWorld.
- ^ Weisstein, Eric W. „Wallisova konstanta“. MathWorld.
- ^ Weisstein, Eric W. "E". MathWorld.
- ^ Weisstein, Eric W. "Přirozený logaritmus 2". MathWorld.
- ^ Weisstein, Eric W. "Sophomore's Dream". MathWorld.
- ^ Weisstein, Eric W. "Lemniscate Constant". MathWorld.
- ^ Weisstein, Eric W. „Euler – Mascheroni Constant“. MathWorld.
- ^ Weisstein, Eric W. „Erdos-Borweinova konstanta“. MathWorld.
- ^ Weisstein, Eric W. „Laplaceův limit“. MathWorld.
- ^ Weisstein, Eric W. „Gaussova konstanta“. MathWorld.
- ^ Weisstein, Eric W. „Soldner's Constant“. MathWorld.
- ^ Weisstein, Eric W. „Soldner's Constant“. MathWorld.
- ^ Weisstein, Eric W. „Hermitovy konstanty“. MathWorld.
- ^ Weisstein, Eric W. "Liouvilleova konstanta". MathWorld.
- ^ Weisstein, Eric W. "Ramanujan Constant". MathWorld.
- ^ Weisstein, Eric W. "Katalánská konstanta". MathWorld.
- ^ A b Weisstein, Eric W. „Dottie Number“. MathWorld.
- ^ Weisstein, Eric W. „Mertens Constant“. MathWorld.
- ^ Weisstein, Eric W. „Weierstrass Constant“. MathWorld.
- ^ A b Weisstein, Eric W. „Relativně Prime“. MathWorld.
- ^ Weisstein, Eric W. "Cahenova konstanta". MathWorld.
- ^ Weisstein, Eric W. "Univerzální parabolická konstanta". MathWorld.
- ^ Weisstein, Eric W. "Apéryho konstanta". MathWorld.
- ^ Weisstein, Eric W. "Gelfonds Constant". MathWorld.
- ^ Weisstein, Eric W. „Favardovy konstanty“. MathWorld.
- ^ Weisstein, Eric W. "Zlatý úhel". MathWorld.
- ^ Weisstein, Eric W. "Sierpinski Constant". MathWorld.
- ^ Weisstein, Eric W. „Nielsen-Ramanujan Constants“. MathWorld.
- ^ Weisstein, Eric W. "Mandelbrot Set". MathWorld.
- ^ Weisstein, Eric W. „Giesekingova konstanta“. MathWorld.
- ^ Weisstein, Eric W. „Bernsteinova konstanta“. MathWorld.
- ^ Weisstein, Eric W. "Twin Primes Constant". MathWorld.
- ^ Weisstein, Eric W. "Plastová konstanta". MathWorld.
- ^ Weisstein, Eric W. "Landau Constant". MathWorld.
- ^ Weisstein, Eric W. „Golomb-Dickman Constant“. MathWorld.
- ^ Weisstein, Eric W. „Feller-Tornier Constant“. MathWorld.
- ^ Weisstein, Eric W. "Champernowne Constant". MathWorld.
- ^ Weisstein, Eric W. „Gelfond-Schneider Constant“. MathWorld.
- ^ Weisstein, Eric W. "Khinchinova konstanta". MathWorld.
- ^ Weisstein, Eric W. "Levy Constant". MathWorld.
- ^ Weisstein, Eric W. "Levy Constant". MathWorld.
- ^ Weisstein, Eric W. "Mills Constant". MathWorld.
- ^ Weisstein, Eric W. "Gompertzova konstanta". MathWorld.
- ^ Weisstein, Eric W. „Lochsova konstanta“. MathWorld.
- ^ Weisstein, Eric W. "Liebs Square Ice Constant". MathWorld.
- ^ Weisstein, Eric W. „Niven's Constant“. MathWorld.
- ^ Weisstein, Eric W. „Porterova konstanta“. MathWorld.
- ^ A b Weisstein, Eric W. „Feigenbaum Constant“. MathWorld.
- ^ Weisstein, Eric W. "Chaitinova konstanta". MathWorld.
- ^ Weisstein, Eric W. „Fransen-Robinson Constant“. MathWorld.
- ^ Weisstein, Eric W. „Robbins Constant“. MathWorld.
- ^ Weisstein, Eric W. "Cantor Set". MathWorld.
- ^ Weisstein, Eric W. „Pojistná konstanta se samočinným vyhýbáním“. MathWorld.
- ^ Weisstein, Eric W. "Salemovy konstanty". MathWorld.
- ^ A b Weisstein, Eric W. "Čebyševovy konstanty". MathWorld.
- ^ Weisstein, Eric W. „Conwayova konstanta“. MathWorld.
- ^ Weisstein, Eric W. "Reciproční Fibonacciho konstanta". MathWorld.
- ^ A b Weisstein, Eric W. „Brunova konstanta“. MathWorld.
- ^ Weisstein, Eric W. „Hafner-Sarnak-McCurley Constant“. MathWorld.
- ^ Weisstein, Eric W. „Apollonian Gasket“. MathWorld.
- ^ Weisstein, Eric W. „Backhouse's Constant“. MathWorld.
- ^ Weisstein, Eric W. "Náhodná Fibonacciho sekvence". MathWorld.
- ^ Weisstein, Eric W. "E". MathWorld.
- ^ Weisstein, Eric W. "Komornik-Loreti Constant". MathWorld.
- ^ Weisstein, Eric W. "Konstantní skládání papíru". MathWorld.
- ^ Weisstein, Eric W. "Artinova konstanta". MathWorld.
- ^ Weisstein, Eric W. „MRB Constant“. MathWorld.
- ^ A b Weisstein, Eric W. „SomossQuadraticRecurrence Constant“. MathWorld.
- ^ A b Weisstein, Eric W. "Foias Constant". MathWorld.
- ^ Weisstein, Eric W. "Log Gamma Function". MathWorld.
- ^ Weisstein, Eric W. „Polygon Inscribing“. MathWorld.
- ^ Weisstein, Eric W. "Thue-Morseova konstanta". MathWorld.
- ^ Weisstein, Eric W. "Heath-Brown-Moroz Constant". MathWorld.
- ^ Citovat chybu: Pojmenovaná reference
Lebesgueovy konstanty
bylo vyvoláno, ale nikdy nebylo definováno (viz stránka nápovědy). - ^ Weisstein, Eric W. „Du Bois Reymond Constants“. MathWorld.
- ^ Weisstein, Eric W. „Stephen's Constant“. MathWorld.
- ^ Weisstein, Eric W. „Eulerův produkt“. MathWorld.
- ^ Weisstein, Eric W. „Copeland-Erdos Constant“. MathWorld.
- ^ Weisstein, Eric W. "Pascal's Triangle". MathWorld.
- ^ Weisstein, Eric W. "Landau-Ramanujan Constant". MathWorld.
- ^ Weisstein, Eric W. "Prince Rupert's Cube". MathWorld.
- ^ Weisstein, Eric W. "Glaisher-Kinkelin Constant". MathWorld.
Site OEIS.com
- ^ OEIS: A000796
- ^ OEIS: A002193
- ^ OEIS: A002194
- ^ OEIS: A002163
- ^ OEIS: A001622
- ^ OEIS: A002580
- ^ OEIS: A002581
- ^ OEIS: A007493
- ^ OEIS: A001113
- ^ OEIS: A002162
- ^ OEIS: A083648
- ^ OEIS: A073009
- ^ OEIS: A062539
- ^ OEIS: A001620
- ^ OEIS: A065442
- ^ OEIS: A033259
- ^ OEIS: A014549
- ^ OEIS: A070769
- ^ OEIS: A012245
- ^ OEIS: A060295
- ^ OEIS: A006752
- ^ OEIS: A003957
- ^ OEIS: A077761
- ^ OEIS: A094692
- ^ OEIS: A059956
- ^ OEIS: A080130
- ^ OEIS: A103710
- ^ OEIS: A002117
- ^ OEIS: A039661
- ^ OEIS: A111003
- ^ OEIS: A131988
- ^ OEIS: A062089
- ^ OEIS: A072691
- ^ OEIS: A098403
- ^ OEIS: A143298
- ^ OEIS: A073001
- ^ OEIS: A005597
- ^ OEIS: A060006
- ^ OEIS: A081760
- ^ OEIS: A084945
- ^ OEIS: A065493
- ^ OEIS: A033307
- ^ OEIS: A007507
- ^ OEIS: A002210
- ^ OEIS: A100199
- ^ OEIS: A086702
- ^ OEIS: A051021
- ^ A b OEIS: A073003
- ^ OEIS: A163973
- ^ OEIS: A163973
- ^ OEIS: A195696
- ^ OEIS: A086819
- ^ OEIS: A118273
- ^ OEIS: A033150
- ^ OEIS: A113476
- ^ OEIS: A086237
- ^ OEIS: A006890
- ^ OEIS: A100264
- ^ OEIS: A058655
- ^ OEIS: A073012
- ^ OEIS: A006891
- ^ A b OEIS: A102525
- ^ OEIS: A179260
- ^ OEIS: A073011
- ^ OEIS: A249205
- ^ OEIS: A014715
- ^ A b OEIS: A079586
- ^ A b OEIS: A065421
- ^ OEIS: A085849
- ^ OEIS: A052483
- ^ OEIS: A072508
- ^ OEIS: A078416
- ^ OEIS: A068996
- ^ OEIS: A055060
- ^ OEIS: A143347
- ^ OEIS: A005596
- ^ OEIS: A037077
- ^ OEIS: A065481
- ^ OEIS: A085848
- ^ OEIS: A085846
- ^ OEIS: A075700
- ^ OEIS: A085365
- ^ OEIS: A014571
- ^ OEIS: A118228
- ^ OEIS: A243277
- ^ OEIS: A062546
- ^ OEIS: A065478
- ^ OEIS: A175639
- ^ OEIS: A033308
- ^ OEIS: A020857
- ^ OEIS: A064533
- ^ OEIS: A213007
- ^ OEIS: A243309
- ^ OEIS: A074962
Site OEIS Wiki
Bibliografie
- Arndt, Jörg; Haenel, Christoph (2006). Pi Unleashed. Springer-Verlag. ISBN 978-3-540-66572-4. Citováno 2013-06-05. English translation by Catriona and David Lischka.
- Jensen, Johan Ludwig William Valdemar (1895), "Note numéro 245. Deuxième réponse. Remarques relatives aux réponses du MM. Franel et Kluyver", L'Intermédiaire des Mathématiciens, II: 346–347