Seznam matematických konstant - List of mathematical constants - Wikipedia

A matematická konstanta je klíč číslo jehož hodnota je stanovena jednoznačnou definicí, často označovanou symbolem (např abecední písmeno ), nebo jmény matematiků, aby se usnadnilo jeho použití ve více matematické úlohy.^[1]^[2] Například konstanta π lze definovat jako poměr délky kruhu obvod k jeho průměr. Následující seznam obsahuje a desítkové rozšíření a sada obsahující každé číslo seřazené podle roku objevu.

Vysvětlení symbolů v pravém sloupci najdete kliknutím na ně.

Starověk

název	Symbol	Desetinné rozšíření	Vzorec	Rok	Soubor
Jeden	1	1	Žádný^{[poznámka 1]}	Pravěk	${ displaystyle mathbb {N}}$
Dva	2	2	${ displaystyle 1 + 1}$	Pravěk	${ displaystyle mathbb {N}}$
Jedna polovina	1/2	0.5	${ displaystyle 1/2}$	Pravěk	${ displaystyle mathbb {Q}}$
Pi	${ displaystyle pi}$	3.14159 26535 89793 23846 ^{[Mw 1]}^{[OEIS 1]}	Poměr obvodu kruhu k jeho průměru.	1900 až 1600 př. N. L ^[3]	${ displaystyle mathbb {T}}$
Druhá odmocnina ze 2, Pythagoras konstantní.^[4]	${ displaystyle { sqrt {2}}}$	1.41421 35623 73095 04880 ^{[Mw 2]}^{[OEIS 2]}	Pozitivní kořen ${ displaystyle x ^ {2} = 2}$	1800 až 1600 př. N. L^[5]	${ displaystyle mathbb {A}}$
Druhá odmocnina ze 3, Theodorova konstanta^[6]	${ displaystyle { sqrt {3}}}$	1.73205 08075 68877 29352 ^{[Mw 3]}^{[OEIS 3]}	Pozitivní kořen ${ displaystyle x ^ {2} = 3}$	465 až 398 př	${ displaystyle mathbb {A}}$
Druhá odmocnina z 5^[7]	${ displaystyle { sqrt {5}}}$	2.23606 79774 99789 69640^{[OEIS 4]}	Pozitivní kořen ${ displaystyle x ^ {2} = 5}$		${ displaystyle mathbb {A}}$
Phi, Zlatý řez^[1]^[8]	${ displaystyle { varphi}}$	1.61803 39887 49894 84820 ^{[Mw 4]}^{[OEIS 5]}	Pozitivní kořen ${ displaystyle x ^ {2} -x-1 = 0}$	~ 300 př. N. L	${ displaystyle mathbb {A}}$
Nula	0	0	Aditivní identita: ${ displaystyle x + 0 = x}$	300-100 století př. N. L^[9]	${ displaystyle mathbb {Z}}$
Negativní	-1	-1	${ displaystyle 1-2}$	300-200 př	${ displaystyle mathbb {Z}}$
Třetí odmocnina ze 2 (Delian Constant )	${ displaystyle { sqrt [{3}] {2}}}$	1.25992 10498 94873 16476 ^{[Mw 5]}^{[OEIS 6]}	Skutečný kořen ${ displaystyle x ^ {3} = 2}$	46 - 120 CE ^[10]	${ displaystyle mathbb {A}}$
Třetí odmocnina ze dne 3.	${ displaystyle { sqrt [{3}] {3}}}$	1.44224 95703 07408 38232^{[OEIS 7]}	Skutečný kořen ${ displaystyle x ^ {3} = 3}$		${ displaystyle mathbb {A}}$

Středověký a raně novověký

název	Symbol	Desetinné rozšíření	Vzorec	Rok	Soubor
Imaginární jednotka ^[1]^[11]	${ displaystyle {i}}$	$0 + 1 i$	Jeden ze dvou kořenů ${ displaystyle x ^ {2} = - 1}$ ^{[pozn. 2]}	1501 až 1576	${ displaystyle mathbb {C}}$
Wallis Konstantní	${ displaystyle W}$	2.09455 14815 42326 59148 ^{[Mw 6]}^{[OEIS 8]}	${ displaystyle { sqrt [{3}] { frac {45 - { sqrt {1929}}} {18}}} + { sqrt [{3}] { frac {45 + { sqrt {1929 }}} {18}}}}$	1616 na 1703	${ displaystyle mathbb {A}}$
Eulerovo číslo^[1]^[12]	${ displaystyle {e}}$	2.71828 18284 59045 23536 ^{[Mw 7]}^{[OEIS 9]}	${ displaystyle lim _ {n to infty} ! left (! 1 ! + ! { frac {1} {n}} right) ^ {n}}$ ^{[pozn. 3]}	1618^[13]	${ displaystyle mathbb {T}}$
Přirozený logaritmus 2 ^[14]	${ displaystyle ln 2}$	0.69314 71805 59945 30941 ^{[Mw 8]}^{[OEIS 10]}	${ displaystyle sum _ {n = 1} ^ { infty} { frac {1} {n2 ^ {n}}} = sum _ {n = 1} ^ { infty} { frac {({ -} 1) ^ {n + 1}} {n}} = { frac {1} {1}} - { frac {1} {2}} + { frac {1} {3}} - { frac {1} {4}} + { cdots}}$	1619,^[15]1668^[16]	${ displaystyle mathbb {T}}$
Sophomoreův sen₁ J.Bernoulli ^[17]	${ displaystyle {I} _ {1}}$	0.78343 05107 12134 40705 ^{[OEIS 11]}	${ displaystyle int _ {0} ^ {1} ! x ^ {x} , dx = součet _ {n = 1} ^ { infty} { frac {(-1) ^ {n + 1 }} {n ^ {n}}} = { frac {1} {1 ^ {1}}} - { frac {1} {2 ^ {2}}} + { frac {1} {3 ^ {3}}} - { cdots}}$	1697
Sophomoreův sen₂ J.Bernoulli ^[18]	${ displaystyle {I} _ {2}}$	1.29128 59970 62663 54040 ^{[Mw 9]}^{[OEIS 12]}	${ displaystyle int _ {0} ^ {1} ! { frac {1} {x ^ {x}}} , dx = součet _ {n = 1} ^ { infty} { frac { 1} {n ^ {n}}} = { frac {1} {1 ^ {1}}} + { frac {1} {2 ^ {2}}} + { frac {1} {3 ^ {3}}} + { frac {1} {4 ^ {4}}} + cdots}$	1697
Lemniscate konstantní^[19]	${ displaystyle { varpi}}$	2.62205 75542 92119 81046 ^{[Mw 10]}^{[OEIS 13]}	${ displaystyle pi , {G} = 4 { sqrt { tfrac {2} { pi}}} , Gamma { vlevo ({ tfrac {5} {4}} vpravo) ^ { 2}} = { tfrac {1} {4}} { sqrt { tfrac {2} { pi}}} , Gamma { left ({ tfrac {1} {4}} right) ^ {2}} = 4 { sqrt { tfrac {2} { pi}}} vlevo ({ tfrac {1} {4}}! Vpravo) ^ {2}}$	1718 až 1798	${ displaystyle mathbb {T}}$
Euler – Mascheroniho konstanta^[20]	${ displaystyle { gamma}}$	0.57721 56649 01532 86060 ^{[Mw 11]}^{[OEIS 14]}	${ displaystyle sum _ {n = 1} ^ { infty} sum _ {k = 0} ^ { infty} { frac {(-1) ^ {k}} {2 ^ {n} + k }} = sum _ {n = 1} ^ { infty} left ({ frac {1} {n}} - ln left (1 + { frac {1} {n}} right) že jo)}$ ${ displaystyle = int _ {0} ^ {1} - ln left ( ln { frac {1} {x}} right) , dx = - Gamma '(1) = - Psi (1)}$	1735	${ displaystyle mathbb {R} setminus mathbb {Q}}$ ?
Erdős – Borweinova konstanta^[21]	${ displaystyle {E} _ {, B}}$	1.60669 51524 15291 76378 ^{[Mw 12]}^{[OEIS 15]}	${ displaystyle sum _ {m = 1} ^ { infty} sum _ {n = 1} ^ { infty} { frac {1} {2 ^ {mn}}} = sum _ {n = 1} ^ { infty} { frac {1} {2 ^ {n} -1}} = { frac {1} {1}} ! + ! { Frac {1} {3}} ! + ! { frac {1} {7}} ! + ! { frac {1} {15}} ! + ! ...}$	1749^[22]	${ displaystyle mathbb {R} setminus mathbb {Q}}$
Laplaceův limit ^[23]	${ displaystyle { lambda}}$	0.66274 34193 49181 58097 ^{[Mw 13]}^{[OEIS 16]}	${ displaystyle { frac {x ; e ^ { sqrt {x ^ {2} +1}}} {{ sqrt {x ^ {2} +1}} + 1}} = 1}$	~1782	${ displaystyle mathbb {T}}$ ?
Gaussova konstanta ^[24]	${ displaystyle {G}}$	0.83462 68416 74073 18628 ^{[Mw 14]}^{[OEIS 17]}	${ displaystyle { frac {1} { mathrm {agm} (1, { sqrt {2}})}}} = { frac {4 { sqrt {2}} , ({ tfrac {1} {4}}!) ^ {2}} { pi ^ {3/2}}} = { frac {2} { pi}} int _ {0} ^ {1} { frac {dx} { sqrt {1-x ^ {4}}}}}$ kde agm = Aritmeticko – geometrický průměr	1799^[25]	${ displaystyle mathbb {T}}$ ?

19. století

název	Symbol	Desetinné rozšíření	Vzorec	Rok	Soubor
Ramanujan – konstanta pájky^[26]^[27]	${ displaystyle { mu}}$	1.45136 92348 83381 05028 ^{[Mw 15]}^{[OEIS 18]}	${ displaystyle mathrm {li} (x) = int limity _ {0} ^ {x} { frac {dt} { ln t}} = 0}$ ; kořen logaritmický integrál funkce.	1812^{[Mw 16]}
Hermitova konstanta ^[28]	${ displaystyle gamma _ {_ {2}}}$	1.15470 05383 79251 52901 ^{[Mw 17]}	${ displaystyle { frac {2} { sqrt {3}}} = { frac {1} { cos , ({ frac { pi} {6}})}}}$	1822 až 1901	${ displaystyle mathbb {A}}$
Liouville číslo ^[29]	${ displaystyle { text {£}} _ {Li}}$	0.11000 10000 00000 00000 0001 ^{[Mw 18]}^{[OEIS 19]}	${ displaystyle sum _ {n = 1} ^ { infty} { frac {1} {10 ^ {n!}}} = { frac {1} {10 ^ {1!}}} + { frac {1} {10 ^ {2!}}} + { frac {1} {10 ^ {3!}}} + { frac {1} {10 ^ {4!}}} + cdots}$	Před 1844	${ displaystyle mathbb {T}}$
Hermitova – Ramanujanova konstanta^[30]	${ displaystyle {R}}$	262 53741 26407 68743 .99999 99999 99250 073 ^{[Mw 19]}^{[OEIS 20]}	${ displaystyle e ^ { pi { sqrt {163}}}}$	1859	${ displaystyle mathbb {T}}$
Katalánská konstanta^[31]^[32]^[33]	${ displaystyle {C}}$	0.91596 55941 77219 01505 ^{[Mw 20]}^{[OEIS 21]}	${ displaystyle int _ {0} ^ {1} ! ! int _ {0} ^ {1} ! ! { frac {1} {1 {+} x ^ {2} y ^ { 2}}} , dx , dy = ! Sum _ {n = 0} ^ { infty} ! { Frac {(-1) ^ {n}} {(2n {+} 1) ^ {2}}} ! = ! { Frac {1} {1 ^ {2}}} {-} { frac {1} {3 ^ {2}}} {+} { cdots}}$	1864	${ displaystyle mathbb {T}}$ ?
Dottie číslo ^[34]	${ displaystyle d}$	0.73908 51332 15160 64165 ^{[Mw 21]}^{[OEIS 22]}	${ displaystyle lim _ {x to infty} cos ^ {[x]} (c) = lim _ {x to infty} underbrace { cos ( cos ( cos ( cdots ( cos (c))))} _ {x}}$	1865^{[Mw 21]}	${ displaystyle mathbb {T}}$
Meissel – Mertensova konstanta ^[35]	${ displaystyle {M}}$	0.26149 72128 47642 78375 ^{[Mw 22]}^{[OEIS 23]}	${ displaystyle lim _ {n rightarrow infty} ! ! left ( sum _ {p leq n} { frac {1} {p}} ! - ln ( ln (n) ) ! right) ! ! = { podmnožina {! ! ! ! gamma: , { text {Eulerova konstanta}}, , , p: , { text {prime }}} {! gamma ! + ! ! sum _ {p} ! left (! ln ! left (! 1 ! - ! { frac {1} { p}} ! right) ! ! + ! { frac {1} {p}} ! right)}}}$	1866 & 1873	${ displaystyle mathbb {T}}$ ?
Weierstrass konstantní ^[36]	${ displaystyle sigma ({ tfrac {1} {2}})}$	0.47494 93799 87920 65033 ^{[Mw 23]}^{[OEIS 24]}	${ displaystyle { frac {e ^ { frac { pi} {8}} { sqrt { pi}}} {4 cdot 2 ^ {3/4} {({ frac {1} {4 }}!) ^ {2}}}}}$	1872 ?
Hafner – Sarnak – McCurleyova konstanta (2) ^[37]	${ displaystyle { frac {1} { zeta (2)}}}$	0.60792 71018 54026 62866 ^{[Mw 24]}^{[OEIS 25]}	${ displaystyle { frac {6} { pi ^ {2}}} = prod _ {n = 0} ^ { infty} { podmnožina {p_ {n}: { text {prime}}} { ! left (! 1 - { frac {1} {{p_ {n}} ^ {2}}} ! right)}} ! = ! textstyle left (1 ! - ! { frac {1} {2 ^ {2}}} vpravo) ! vlevo (1 ! - ! { frac {1} {3 ^ {2}}} vpravo) ! vlevo (1 ! - ! { Frac {1} {5 ^ {2}}} vpravo) cdots}$	1883^{[Mw 24]}	${ displaystyle mathbb {T}}$
Cahenova konstanta ^[38]	${ displaystyle xi _ {2}}$	0.64341 05462 88338 02618 ^{[Mw 25]}^{[OEIS 26]}	${ displaystyle sum _ {k = 1} ^ { infty} { frac {(-1) ^ {k}} {s_ {k} -1}} = { frac {1} {1}} - { frac {1} {2}} + { frac {1} {6}} - { frac {1} {42}} + { frac {1} {1806}} {, pm cdots }}$ Kde s_k je kth termín z Sylvestrova sekvence 2, 3, 7, 43, 1807, ... Definováno jako: ${ displaystyle , , S_ {0} = , 2, , , S_ {k} = , 1+ prod limity _ {n = 0} ^ {k-1} S_ {n} { text {pro}} ; k> 0}$	1891	${ displaystyle mathbb {T}}$
Univerzální parabolická konstanta ^[39]	${ displaystyle {P} _ {, 2}}$	2.29558 71493 92638 07403 ^{[Mw 26]}^{[OEIS 27]}	${ displaystyle ln (1 + { sqrt {2}}) + { sqrt {2}} ; = ; operatorname {arcsinh} (1) + { sqrt {2}}}$	Před 1891^[40]	${ displaystyle mathbb {T}}$
Apéryho konstanta ^[41]	${ displaystyle zeta (3)}$	1.20205 69031 59594 28539 ^{[Mw 27]}^{[OEIS 28]}	${ displaystyle sum _ {n = 1} ^ { infty} { frac {1} {n ^ {3}}} = { frac {1} {1 ^ {3}}} + { frac { 1} {2 ^ {3}}} + { frac {1} {3 ^ {3}}} + { frac {1} {4 ^ {3}}} + { frac {1} {5 ^ {3}}} + cdots =}$ ${ displaystyle { frac {1} {2}} sum _ {n = 1} ^ { infty} { frac {H_ {n}} {n ^ {2}}} = { frac {1} {2}} sum _ {i = 1} ^ { infty} sum _ {j = 1} ^ { infty} { frac {1} {ij (i {+} j)}} = ! ! int limits _ {0} ^ {1} ! ! int limits _ {0} ^ {1} ! ! int limits _ {0} ^ {1} { frac { mathrm {d} x mathrm {d} y mathrm {d} z} {1-xyz}}}$	1895^[42]	${ displaystyle mathbb {R} setminus mathbb {Q}}$ ${ displaystyle mathbb {T}}$ ?
Gelfondova konstanta ^[43]	${ displaystyle {e} ^ { pi}}$	23.14069 26327 79269 0057 ^{[Mw 28]}^{[OEIS 29]}	${ displaystyle (-1) ^ {- i} = i ^ {- 2i} = součet _ {n = 0} ^ { infty} { frac { pi ^ {n}} {n!}} = 1 + { frac { pi ^ {1}} {1}} + { frac { pi ^ {2}} {2}} + { frac { pi ^ {3}} {6}} + cdots}$	1900^[44]	${ displaystyle mathbb {T}}$

1900–1949

název	Symbol	Desetinné rozšíření	Vzorec	Rok	Soubor
Favardova konstanta ^[45]	${ displaystyle { tfrac {3} {4}} zeta (2)}$	1.23370 05501 36169 82735 ^{[Mw 29]}^{[OEIS 30]}	${ displaystyle { frac { pi ^ {2}} {8}} = součet _ {n = 0} ^ { infty} { frac {1} {(2n-1) ^ {2}}} = { frac {1} {1 ^ {2}}} + { frac {1} {3 ^ {2}}} + { frac {1} {5 ^ {2}}} + { frac { 1} {7 ^ {2}}} + cdots}$	1902 na 1965	${ displaystyle mathbb {T}}$
Zlatý úhel ^[46]	${ displaystyle {b}}$	2.39996 32297 28653 32223 ^{[Mw 30]}^{[OEIS 31]}	${ displaystyle (4-2 , Phi) , pi = (3 - { sqrt {5}}) , pi}$ = 137.5077640500378546 ...°	1907	${ displaystyle mathbb {T}}$
Sierpińského konstanta ^[47]	${ displaystyle {K}}$	2.58498 17595 79253 21706 ^{[Mw 31]}^{[OEIS 32]}	${ displaystyle pi left (2 gamma + ln { frac {4 pi ^ {3}} { Gamma ({ tfrac {1} {4}}) ^ {4}}} vpravo) = pi (2 gamma +4 ln Gamma ({ tfrac {3} {4}}) - ln pi)}$ ${ displaystyle = pi left (2 ln 2 + 3 ln pi +2 gamma -4 ln gamma ({ tfrac {1} {4}}) right)}$	1907
Nielsen –Ramanujan konstantní ^[48]	${ displaystyle { frac {{ zeta} (2)} {2}}}$	0.82246 70334 24113 21823 ^{[Mw 32]}^{[OEIS 33]}	${ displaystyle { frac { pi ^ {2}} {12}} = součet _ {n = 1} ^ { infty} { frac {(-1) ^ {n + 1}} {n ^ {2}}} = { frac {1} {1 ^ {2}}} {-} { frac {1} {2 ^ {2}}} {+} { frac {1} {3 ^ { 2}}} {-} { frac {1} {4 ^ {2}}} {+} { frac {1} {5 ^ {2}}} {-} cdots}$	1909	${ displaystyle mathbb {T}}$
Oblast Mandelbrotova fraktálu ^[49]	${ displaystyle gamma}$	1.5065918849 ± 0.0000000028 ^{[Mw 33]}^{[OEIS 34]}		1912
Giesekingova konstanta ^[50]	${ displaystyle { pi ln beta}}$	1.01494 16064 09653 62502 ^{[Mw 34]}^{[OEIS 35]}	${ displaystyle { frac {3 { sqrt {3}}} {4}} vlevo (1- součet _ {n = 0} ^ { infty} { frac {1} {(3n + 2) ^ {2}}} + sum _ {n = 1} ^ { infty} { frac {1} {(3n + 1) ^ {2}}} vpravo) =}$ ${ displaystyle textstyle { frac {3 { sqrt {3}}} {4}} vlevo (1 - { frac {1} {2 ^ {2}}} + { frac {1} {4 ^ {2}}} - { frac {1} {5 ^ {2}}} + { frac {1} {7 ^ {2}}} - { frac {1} {8 ^ {2}} } + { frac {1} {10 ^ {2}}} pm cdots right)}$ .	1912
Bernsteinova konstanta ^[51]	${ displaystyle { beta}}$	0.28016 94990 23869 13303 ^{[Mw 35]}^{[OEIS 36]}	${ displaystyle cca { frac {1} {2 { sqrt { pi}}}}}$	1913
Twin Primes Constant ^[52]	${ displaystyle {C} _ {2}}$	0.66016 18158 46869 57392 ^{[Mw 36]}^{[OEIS 37]}	${ displaystyle prod _ {p = 3} ^ { infty} { frac {p (p-2)} {(p-1) ^ {2}}}}$	1922
Plastové číslo ^[53]	${ displaystyle { rho}}$	1.32471 79572 44746 02596 ^{[Mw 37]}^{[OEIS 38]}	${ displaystyle { sqrt [{3}] {1 + ! { sqrt [{3}] {1 + ! { sqrt [{3}] {1+ cdots}}}}}}} textový styl { sqrt [{3}] {{ frac {1} {2}} + { frac { sqrt {69}} {18}}}} + { sqrt [{3}] {{ frac {1} {2}} - { frac { sqrt {69}} {18}}}}}$	1929	${ displaystyle mathbb {A}}$
Bloch – Landauova konstanta ^[54]	${ displaystyle {L}}$	0.54325 89653 42976 70695 ^{[Mw 38]}^{[OEIS 39]}	${ displaystyle = { frac { Gamma ({ tfrac {1} {3}}) ; Gamma ({ tfrac {5} {6}})}} { Gamma ({ tfrac {1} { 6}})}}} = { frac {(- { tfrac {2} {3}})! ; (- 1 + { tfrac {5} {6}})!} {(- 1+ { tfrac {1} {6}})!}}}$	1929
Konstanta Golomb – Dickman ^[55]	${ displaystyle { lambda}}$	0.62432 99885 43550 87099 ^{[Mw 39]}^{[OEIS 40]}	${ displaystyle int limity _ {0} ^ { infty} { podmnožina {{ text {Para}} x> 2} {{ frac {f (x)} {x ^ {2}}} , dx}} = int limity _ {0} ^ {1} e ^ { operatorname {Li} (n)} dn quad scriptstyle { text {Li: Logaritmický integrál}}}$	1930 & 1964
Feller – Tornierova konstanta ^[56]	${ displaystyle {{ mathcal {C}} _ {_ {FT}}}}$	0.66131 70494 69622 33528 ^{[Mw 40]}^{[OEIS 41]}	${ displaystyle { underset {p_ {n}: , {prime}} {{ frac {1} {2}} prod _ {n = 1} ^ { infty} left (1 - { frac {2} {p_ {n} ^ {2}}} right) {+} { frac {1} {2}}}} = { frac {3} { pi ^ {2}}} prod _ {n = 1} ^ { infty} left (1 - { frac {1} {p_ {n} ^ {2} -1}} right) {+} { frac {1} {2} }}$	1932	${ displaystyle mathbb {T}}$ ?
Základna 10 Champernownova konstanta ^[57]	${ displaystyle C_ {10}}$	0.12345 67891 01112 13141 ^{[Mw 41]}^{[OEIS 42]}	${ displaystyle sum _ {n = 1} ^ { infty} ; sum _ {k = 10 ^ {n-1}} ^ {10 ^ {n} -1} { frac {k} {10 ^ {kn-9 sum _ {j = 0} ^ {n-1} 10 ^ {j} (nj-1)}}}}$	1933	${ displaystyle mathbb {T}}$
Gelfond – Schneiderova konstanta ^[58]	${ displaystyle G _ {, GS}}$	2.66514 41426 90225 18865 ^{[Mw 42]}^{[OEIS 43]}	${ displaystyle 2 ^ { sqrt {2}}}$	1934	${ displaystyle mathbb {T}}$
Khinchinova konstanta ^[59]	${ displaystyle K _ {, 0}}$	2.68545 20010 65306 44530 ^{[Mw 43]}^{[OEIS 44]}	${ displaystyle prod _ {n = 1} ^ { infty} left [{1+ {1 over n (n + 2)}} right] ^ { ln n / ln 2}}$	1934	${ displaystyle mathbb {T}}$ ?
Khinchin – Lévyova konstanta^[60]	${ displaystyle { beta}}$	1.18656 91104 15625 45282 ^{[Mw 44]}^{[OEIS 45]}	${ displaystyle { frac { pi ^ {2}} {12 , ln 2}}}$	1935
Khinchin-Lévyova konstanta ^[61]	${ displaystyle gamma}$	3.27582 29187 21811 15978 ^{[Mw 45]}^{[OEIS 46]}	${ displaystyle e ^ { pi ^ {2} / (12 ln 2)}}$	1936
Millsova konstanta ^[62]	${ displaystyle { theta}}$	1.30637 78838 63080 69046 ^{[Mw 46]}^{[OEIS 47]}	${ displaystyle lfloor theta ^ {3 ^ {n}} rfloor}$ je hlavní	1947
Euler – Gompertzova konstanta ^[63]	${ displaystyle {G}}$	0.59634 73623 23194 07434 ^{[Mw 47]}^{[OEIS 48]}	${ displaystyle ! int limity _ {0} ^ { infty} ! ! { frac {e ^ {- n}} {1 {+} n}} , dn = ! ! int limits _ {0} ^ {1} ! ! { frac {1} {1 {-} ln n}} , dn = textstyle { tfrac {1} {1 + { tfrac { 1} {1 + { tfrac {1} {1 + { tfrac {2} {1 + { tfrac {2} {1 + { tfrac {3} {1 + 3 {/ cdots}}}} }}}}}}}}}}$	Před rokem 1948^{[OEIS 48]}

1950–1999

název	Symbol	Desetinné rozšíření	Vzorec	Rok	Soubor
Van der Pauwova konstanta	${ displaystyle { alpha}}$	4.53236 01418 27193 80962^{[OEIS 49]}	${ displaystyle { frac { pi} { ln (2)}} = { frac { sum limity _ {n = 0} ^ { infty} { frac {4 (-1) ^ {n }} {2n + 1}}} { sum limity _ {n = 1} ^ { infty} { frac {(-1) ^ {n + 1}} {n}}}} = { frac {{ frac {4} {1}} - { frac {4} {3}} + { frac {4} {5}} - { frac {4} {7}} + { frac {4 } {9}} - cdots} {{ frac {1} {1}} - { frac {1} {2}} + { frac {1} {3}} - { frac {1} { 4}} + { frac {1} {5}} - cdots}}}$	Před rokem 1958^{[OEIS 50]}
Magický úhel ^[64]	${ displaystyle { theta _ {m}}}$	0.95531 66181 245092 78163^{[OEIS 51]}	${ displaystyle arctan left ({ sqrt {2}} right) = arccos left ({ sqrt { tfrac {1} {3}}} right) cca textstyle {54.7356} ^ { circ}}$	Před rokem 1959^[65]^[64]	${ displaystyle mathbb {T}}$
Lochsova konstanta ^[66]	${ displaystyle {{ text {£}} _ {_ {Lo}}}}$	0.97027 01143 92033 92574 ^{[Mw 48]}^{[OEIS 52]}	${ displaystyle { frac {6 ln 2 ln 10} { pi ^ {2}}}}$	1964
Liebova čtvercová ledová konstanta ^[67]	${ displaystyle {W} _ {2D}}$	1.53960 07178 39002 03869 ^{[Mw 49]}^{[OEIS 53]}	${ displaystyle lim _ {n to infty} (f (n)) ^ {n ^ {- 2}} = left ({ frac {4} {3}} right) ^ { frac { 3} {2}} = { frac {8} {3 { sqrt {3}}}}}$	1967	${ displaystyle mathbb {A}}$
Niven je konstantní ^[68]	${ displaystyle {C}}$	1.70521 11401 05367 76428 ^{[Mw 50]}^{[OEIS 54]}	${ displaystyle 1+ sum _ {n = 2} ^ { infty} left (1 - { frac {1} { zeta (n)}} right)}$	1969
Bakerova konstanta ^[69]	${ displaystyle beta _ {3}}$	0.83564 88482 64721 05333^{[OEIS 55]}	${ displaystyle int _ {0} ^ {1} { frac { mathrm {d} t} {1 + t ^ {3}}} = součet _ {n = 0} ^ { infty} { frac {(-1) ^ {n}} {3n + 1}} = { frac {1} {3}} vlevo ( ln 2 + { frac { pi} { sqrt {3}}} že jo)}$	Před rokem 1969^[69]
Porterova konstanta^[70]	${ displaystyle {C}}$	1.46707 80794 33975 47289 ^{[Mw 51]}^{[OEIS 56]}	${ displaystyle { frac {6 ln 2} { pi ^ {2}}} vlevo (3 ln 2 + 4 , gamma - { frac {24} { pi ^ {2}}} , zeta '(2) -2 right) - { frac {1} {2}}}$ ${ displaystyle scriptstyle gamma , { text {= Euler – Mascheroniho konstanta}} = 0,5772156649 ldots}$ ${ displaystyle scriptstyle zeta '(2) , { text {= derivace}} zeta (2) = - sum limity _ {n = 2} ^ { infty} { frac { ln n} {n ^ {2}}} = - 0,9375482543 ldots}$	1974
Feigenbaumova konstanta δ ^[71]	${ displaystyle { delta}}$	4.66920 16091 02990 67185 ^{[Mw 52]}^{[OEIS 57]}	${ displaystyle lim _ {n to infty} { frac {x_ {n + 1} -x_ {n}} {x_ {n + 2} -x_ {n + 1}}} qquad scriptstyle x in (3,8284; , 3,8495)}$ ${ displaystyle scriptstyle x_ {n + 1} = , ax_ {n} (1-x_ {n}) quad { text {nebo}} quad x_ {n + 1} = , a sin ( x_ {n})}$	1975
Chaitinovy konstanty ^[72]	${ displaystyle Omega}$	Obecně jsou nepočitatelná čísla. Jedno takové číslo je ale 0,00787 49969 97812 3844 ^{[Mw 53]}^{[OEIS 58]}	${ displaystyle sum _ {p v P} 2 ^ {- \| p \|}}$ $p$ : Zastavený program $\| p \|$ : Velikost v bitech programu $p$ $P$ : Doména všech programů, které se zastaví. Viz také: Zastavení problému	1975	${ displaystyle mathbb {T}}$
Fransén – Robinsonova konstanta ^[73]	${ displaystyle {F}}$	2.80777 02420 28519 36522 ^{[Mw 54]}^{[OEIS 59]}	${ displaystyle int _ {0} ^ { infty} { frac {1} { Gamma (x)}} , dx = e + int _ {0} ^ { infty} { frac {e ^ {-x}} { pi ^ {2} + ln ^ {2} x}} , dx}$	1978
Robbinsova konstanta ^[74]	${ displaystyle Delta (3)}$	0.66170 71822 67176 23515 ^{[Mw 55]}^{[OEIS 60]}	${ displaystyle { frac {4 ! + ! 17 { sqrt {2}} ! - 6 { sqrt {3}} ! - 7 pi} {105}} ! + ! { frac { ln (1 ! + ! { sqrt {2}})} {5}} ! + ! { frac {2 ln (2 ! + ! { sqrt {3}} )} {5}}}$	1978
Feigenbaumova konstanta α^[75]	${ displaystyle alpha}$	2.50290 78750 95892 82228 ^{[Mw 52]}^{[OEIS 61]}	${ displaystyle lim _ {n to infty} { frac {d_ {n}} {d_ {n + 1}}}}$	1979	${ displaystyle mathbb {T}}$ ?
Fraktální rozměr sady Cantor ^[76]	${ displaystyle d_ {f} (k)}$	0.63092 97535 71457 43709 ^{[Mw 56]}^{[OEIS 62]}	${ displaystyle lim _ { varepsilon až 0} { frac { log N ( varepsilon)} { log (1 / varepsilon)}} = { frac { log 2} { log 3} }}$	Před rokem 1979^{[OEIS 62]}	${ displaystyle mathbb {T}}$
Spojovací konstanta ^[77]^[78]	${ displaystyle { mu}}$	1.84775 90650 22573 51225 ^{[Mw 57]}^{[OEIS 63]}	${ displaystyle { sqrt {2 + { sqrt {2}}}} ; = lim _ {n rightarrow infty} c_ {n} ^ {1 / n}}$ jako kořen polynomu ${ displaystyle: ; x ^ {4} -4x ^ {2} + 2 = 0}$	1982^[79]	${ displaystyle mathbb {A}}$
Salemovo číslo,^[80] Lehmerova domněnka	${ displaystyle { sigma _ {_ {10}}}}$	1.17628 08182 59917 50654 ^{[Mw 58]}^{[OEIS 64]}	${ displaystyle x ^ {10} + x ^ {9} -x ^ {7} -x ^ {6} -x ^ {5} -x ^ {4} -x ^ {3} + x + 1}$	1983?	${ displaystyle mathbb {A}}$
Čebyševova konstanta ^[81] · ^[82]	${ displaystyle lambda _ { text {Ch}}}$	0.59017 02995 08048 11302 ^{[Mw 59]}^{[OEIS 65]}	${ displaystyle { frac { Gamma ({ tfrac {1} {4}}) ^ {2}} {4 pi ^ {3/2}}} = { frac {4 ({ tfrac {1 } {4}}!) ^ {2}} { pi ^ {3/2}}}}$	Před rokem 1987^{[Mw 59]}
Conwayova konstanta ^[83]	${ displaystyle { lambda}}$	1.30357 72690 34296 39125 ^{[Mw 60]}^{[OEIS 66]}	${ displaystyle { begin {smallmatrix} x ^ {71} quad -x ^ {69} -2x ^ {68} -x ^ {67} + 2x ^ {66} + 2x ^ {65} + x ^ {64} -x ^ {63} -x ^ {62} -x ^ {61} -x ^ {60} - x ^ {59} + 2x ^ {58} + 5x ^ {57} + 3x ^ {56} -2x ^ {55} -10x ^ {54} -3x ^ {53} -2x ^ {52} + 6x ^ {51} + 6x ^ {50} + x ^ {49} + 9x ^ {48} -3x ^ {47} -7x ^ {46} -8x ^ {45} -8x ^ {44} + 10x ^ {43} + 6x ^ {42} + 8x ^ {41} -5x ^ {40 } - 12x ^ {39} + 7x ^ {38} -7x ^ {37} + 7x ^ {36} + x ^ {35} -3x ^ {34} + 10x ^ {33} + x ^ {32 } -6x ^ {31} -2x ^ {30} - 10x ^ {29} -3x ^ {28} + 2x ^ {27} + 9x ^ {26} -3x ^ {25} + 14x ^ {24 } -8x ^ {23} quad -7x ^ {21} + 9x ^ {20} + 3x ^ {19} ! - 4x ^ {18} ! - 10x ^ {17} ! - 7x ^ {16} ! + 12x ^ {15} ! + 7x ^ {14} ! + 2x ^ {13} ! - 12x ^ {12} ! - 4x ^ {11} ! - 2x ^ { 10} + 5x ^ {9} + x ^ {7} quad -7x ^ {6} + 7x ^ {5} -4x ^ {4} + 12x ^ {3} -6x ^ {2} + 3x-6 = 0 quad quad quad end {smallmatrix}}}$	1987	${ displaystyle mathbb {A}}$
Prévostova konstanta, Reciproční Fibonacciho konstanta^[84]	${ displaystyle Psi}$	3.35988 56662 43177 55317 ^{[Mw 61]}^{[OEIS 67]}	${ displaystyle sum _ {n = 1} ^ { infty} { frac {1} {F_ {n}}} = { frac {1} {1}} + { frac {1} {1} } + { frac {1} {2}} + { frac {1} {3}} + { frac {1} {5}} + { frac {1} {8}} + { frac { 1} {13}} + cdots}$ F_n: Fibonacciho série	Před rokem 1988^{[OEIS 67]}	${ displaystyle mathbb {R} setminus mathbb {Q}}$
Brun₂ konstantní = Σ inverzní k Twin připraví ^[85]	${ displaystyle {B} _ {, 2}}$	1.90216 05831 04 ^{[Mw 62]}^{[OEIS 68]}	${ displaystyle textstyle { underset {p, , p + 2: { text {prime}}} { sum ({ frac {1} {p}} + { frac {1} {p + 2 }})}} = ({ frac {1} {3}} ! + ! { frac {1} {5}}) + ({ tfrac {1} {5}} ! + ! { tfrac {1} {7}}) + ({ tfrac {1} {11}} ! + ! { tfrac {1} {13}}) + cdots}$	1989^{[OEIS 68]}
Hafner – Sarnak – McCurleyova konstanta (1) ^[86]	${ displaystyle { sigma}}$	0.35323 63718 54995 98454 ^{[Mw 63]}^{[OEIS 69]}	${ displaystyle prod _ {k = 1} ^ { infty} left {1- [1- prod _ {j = 1} ^ {n} { podmnožina {p_ {k}: { text { prime}}} {(1-p_ {k} ^ {- j})] ^ {2}}} doprava }}$	1993
Fraktální rozměr apollonského balení kruhů ^[87]^[88]	${ displaystyle varepsilon}$	1,30568 6729 ≈ Thomas & Dhar 1,30568 8 ≈ od McMullen ^{[Mw 64]}^{[OEIS 70]}		1994 1998
Backhouse je konstantní ^[89]	${ displaystyle {B}}$	1.45607 49485 82689 67139 ^{[Mw 65]}^{[OEIS 71]}	${ displaystyle lim _ {k to infty} left \| { frac {q_ {k + 1}} {q_ {k}}} right vert quad scriptstyle { text {kde:}} displaystyle ; ; Q (x) = { frac {1} {P (x)}} = ! součet _ {k = 1} ^ { infty} q_ {k} x ^ {k}}$ ${ displaystyle P (x) = součet _ {k = 1} ^ { infty} { podmnožina {p_ {k} { text {prime}}} {p_ {k} x ^ {k}}} = 1 + 2x + 3x ^ {2} + 5x ^ {3} + cdots}$	1995
Viswanathova konstanta^[90]	${ displaystyle {C} _ {Vi}}$	1.13198 82487 943 ^{[Mw 66]}^{[OEIS 72]}	${ displaystyle lim _ {n to infty} \| a_ {n} \| ^ { frac {1} {n}}}$ kde A_n = Fibonacciho sekvence	1997	${ displaystyle mathbb {T}}$ ?
Časová konstanta ^[91]	${ displaystyle { tau}}$	0.63212 05588 28557 67840 ^{[Mw 67]}^{[OEIS 73]}	${ displaystyle lim _ {n to infty} 1 - { frac {! n} {n!}} = lim _ {n to infty} P (n) = int _ {0} ^ {1} e ^ {- x} dx = 1 {-} { frac {1} {e}} =}$ ${ displaystyle sum limity _ {n = 1} ^ { infty} { frac {(-1) ^ {n + 1}} {n!}} = { frac {1} {1!}} {-} { frac {1} {2!}} {+} { frac {1} {3!}} {-} { frac {1} {4!}} {+} { frac {1 } {5!}} {-} { frac {1} {6!}} {+} Cdots}$	Před rokem 1997^[91]	${ displaystyle mathbb {T}}$
Konstanta Komornik – Loreti ^[92]	${ displaystyle {q}}$	1.78723 16501 82965 93301 ^{[Mw 68]}^{[OEIS 74]}	${ displaystyle 1 = ! sum _ {n = 1} ^ { infty} { frac {t_ {k}} {q ^ {k}}} qquad scriptstyle { text {Raiz real de}} displaystyle prod _ {n = 0} ^ { infty} ! left (! 1 {-} { frac {1} {q ^ {2 ^ {n}}}} ! right) ! {+} { frac {q {-} 2} {q {-} 1}} = 0}$ t_k = Sekvence Thue – Morse	1998	${ displaystyle mathbb {T}}$
Pravidelná sekvence skládání papíru ^[93]^[94]	${ displaystyle {P_ {f}}}$	0.85073 61882 01867 26036 ^{[Mw 69]}^{[OEIS 75]}	${ displaystyle sum _ {n = 0} ^ { infty} { frac {8 ^ {2 ^ {n}}} {2 ^ {2 ^ {n + 2}} - 1}} = sum _ {n = 0} ^ { infty} { cfrac { tfrac {1} {2 ^ {2 ^ {n}}}} {1 - { tfrac {1} {2 ^ {2 ^ {n + 2 }}}}}}}$	Před rokem 1998^[94]
Artinova konstanta ^[95]	${ displaystyle {C} _ {Artin}}$	0.37395 58136 19202 28805 ^{[Mw 70]}^{[OEIS 76]}	${ displaystyle prod _ {n = 1} ^ { infty} left (1 - { frac {1} {p_ {n} (p_ {n} -1)}} right) quad p_ {n } scriptstyle { text {= prime}}}$	1999
MRB konstanta^[96]^[97]^[98]	${ displaystyle C _ {{} _ {MRB}}}$	0.18785 96424 62067 12024 ^{[Mw 71]}^{[Ow 1]}^{[OEIS 77]}	${ displaystyle sum _ {n = 1} ^ { infty} (- 1) ^ {n} (n ^ {1 / n} -1) = - { sqrt [{1}] {1}} + { sqrt [{2}] {2}} - { sqrt [{3}] {3}} + cdots}$	1999
Somosova kvadratická opakovací konstanta ^[99]	${ displaystyle { sigma}}$	1.66168 79496 33594 12129 ^{[Mw 72]}^{[OEIS 78]}	${ displaystyle prod _ {n = 1} ^ { infty} n ^ {{1/2} ^ {n}} = { sqrt {1 { sqrt {2 { sqrt {3 cdots}}} }}} = 1 ^ {1/2} ; 2 ^ {1/4} ; 3 ^ {1/8} cdots}$	1999^{[Mw 72]}	${ displaystyle mathbb {T}}$ ?

2000 a dále

název	Symbol	Desetinné rozšíření	Vzorec	Rok	Soubor
Foiasova konstanta _α ^[100]	${ displaystyle F _ { alpha}}$	1.18745 23511 26501 05459 ^{[Mw 73]}^{[OEIS 79]}	${ displaystyle x_ {n + 1} = left (1 + { frac {1} {x_ {n}}} right) ^ {n} { text {for}} n = 1,2,3, ldots}$ Foiasova konstanta je jedinečné reálné číslo takové, že pokud X₁ = α pak se posloupnost rozchází na ∞. Když X₁ = α, ${ displaystyle , lim _ {n to infty} x_ {n} { tfrac { log n} {n}} = 1}$	2000
Foiasova konstanta _β	${ displaystyle F _ { beta}}$	2.29316 62874 11861 03150 ^{[Mw 73]}^{[OEIS 80]}	${ displaystyle x ^ {x + 1} = (x + 1) ^ {x}}$	2000
Raabeho vzorec ^[101]	${ displaystyle { zeta '(0)}}$	0.91893 85332 04672 74178 ^{[Mw 74]}^{[OEIS 81]}	${ displaystyle int limity _ {a} ^ {a + 1} log gamma (t) , mathrm {d} t = { tfrac {1} {2}} log 2 pi + a log aa, quad a geq 0}$	Před rokem 2011^[101]
Kepler – Bouwkampova konstanta ^[102]	${ displaystyle { rho}}$	0.11494 20448 53296 20070 ^{[Mw 75]}^{[OEIS 82]}	${ displaystyle prod _ {n = 3} ^ { infty} cos left ({ frac { pi} {n}} right) = cos left ({ frac { pi} {3 }} right) cos left ({ frac { pi} {4}} right) cos left ({ frac { pi} {5}} right) ...}$	Před rokem 2013^[102]
Konstanta Prouhet – Thue – Morse ^[103]	${ displaystyle tau}$	0.41245 40336 40107 59778 ^{[Mw 76]}^{[OEIS 83]}	${ displaystyle sum _ {n = 0} ^ { infty} { frac {t_ {n}} {2 ^ {n + 1}}}}$ kde ${ displaystyle {t_ {n}}}$ je Sekvence Thue – Morse a Kde ${ displaystyle tau (x) = součet _ {n = 0} ^ { infty} (- 1) ^ {t_ {n}} , x ^ {n} = prod _ {n = 0} ^ { infty} (1-x ^ {2 ^ {n}})}$	Před rokem 2014^[103]	${ displaystyle mathbb {T}}$
Heath-Brown – Morozova konstanta^[104]	${ displaystyle {C _ {_ {HBM}}}}$	0.00131 76411 54853 17810 ^{[Mw 77]}^{[OEIS 84]}	${ displaystyle { underset {p_ {n}: , {prime}} { prod _ {n = 1} ^ { infty} left (1 - { frac {1} {p_ {n}}} right) ^ {7} left (1 + { frac {7p_ {n} +1} {p_ {n} ^ {2}}} right)}}}$	Před rokem 2002^[104]	${ displaystyle mathbb {T}}$ ?
Lebesgueova konstanta ^[105]	${ displaystyle {C_ {1}}}$	0.98943 12738 31146 95174 ^{[Mw 78]}^{[OEIS 85]}	${ displaystyle lim _ {n to infty} ! ! left (! {L_ {n} {-} { frac {4} { pi ^ {2}}} ln (2n { +} 1)} ! ! Right) ! {=} { Frac {4} { pi ^ {2}}} ! Left ({ sum _ {k = 1} ^ { infty } ! { frac {2 ln k} {4k ^ {2} {-} 1}}} {-} { frac { Gamma '({ tfrac {1} {2}})}} Gama ({ tfrac {1} {2}})}} ! ! Right)}$	Před rokem 2002^[105]
2. du Bois-Reymondova konstanta ^[106]	${ displaystyle {C_ {2}}}$	0.19452 80494 65325 11361 ^{[Mw 79]}^{[OEIS 86]}	${ displaystyle { frac {e ^ {2} -7} {2}} = int _ {0} ^ { infty} left \| {{ frac {d} {dt}} left ({ frac { sin t} {t}} vpravo) ^ {n}} vpravo \| , dt-1}$	Před rokem 2003^[106]	${ displaystyle mathbb {T}}$
Stephensova konstanta ^[107]	${ displaystyle C_ {S}}$	0.57595 99688 92945 43964 ^{[Mw 80]}^{[OEIS 87]}	${ displaystyle prod _ {n = 1} ^ { infty} left (1 - { frac {p} {p ^ {3} -1}} right)}$	Před rokem 2005^[107]	${ displaystyle mathbb {T}}$ ?
Taniguchi konstantní ^[107]	${ displaystyle C_ {T}}$	0.67823 44919 17391 97803 ^{[Mw 81]}^{[OEIS 88]}	${ displaystyle prod _ {n = 1} ^ { infty} left (1 - { frac {3} {{p_ {n}} ^ {3}}} + { frac {2} {{p_ {n}} ^ {4}}} + { frac {1} {{p_ {n}} ^ {5}}} - { frac {1} {{p_ {n}} ^ {6}}} že jo)}$ ${ displaystyle scriptstyle p_ {n} = , { text {prime}}}$	Před rokem 2005^[107]	${ displaystyle mathbb {T}}$ ?
Copeland – Erdőova konstanta ^[108]	${ displaystyle {{ mathcal {C}} _ {CE}}}$	0.23571 11317 19232 93137 ^{[Mw 82]}^{[OEIS 89]}	${ displaystyle sum _ {n = 1} ^ { infty} { frac {p_ {n}} {10 ^ {n + sum limity _ {k = 1} ^ {n} lfloor log _ { 10} {p_ {k}} rfloor}}}}$	Před rokem 2012^[108]	${ displaystyle mathbb {R} setminus mathbb {Q}}$
Hausdorffova dimenze, Sierpinského trojúhelník ^[109]	${ displaystyle { log _ {2} 3}}$	1.58496 25007 21156 18145 ^{[Mw 83]}^{[OEIS 90]}	${ displaystyle { frac { log 3} { log 2}} = { frac { sum _ {n = 0} ^ { infty} { frac {1} {2 ^ {2n + 1} ( 2n + 1)}}} { sum _ {n = 0} ^ { infty} { frac {1} {3 ^ {2n + 1} (2n + 1)}}}} = { frac {{ frac {1} {2}} + { frac {1} {24}} + { frac {1} {160}} + cdots} {{ frac {1} {3}} + { frac {1} {81}} + { frac {1} {1215}} + cdots}}}$	Před rokem 2002^[109]	${ displaystyle mathbb {T}}$
Konstanta Landau – Ramanujan ^[110]	${ displaystyle K}$	0.76422 36535 89220 66299 ^{[Mw 84]}^{[OEIS 91]}	${ displaystyle { frac {1} { sqrt {2}}} prod _ {p equiv 3 ! ! ! ! ! mod ! 4} ! ! { podmnožina { ! ! ! ! ! ! ! ! p: { text {prime}}} { left (1 - { frac {1} {p ^ {2}}} right) ^ { - { frac {1} {2}}}}} ! ! = { frac { pi} {4}} prod _ {p equiv 1 ! ! ! ! ! mod ! 4} ! ! { Underset {! ! ! ! P: { text {prime}}} { left (1 - { frac {1} {p ^ {2}}} right) ^ { frac {1} {2}}}}}$	Před rokem 2005^[110]	${ displaystyle mathbb {T}}$ ?
Brun₄ konstantní = Σ inv.hlavní čtyřčata ^[111]	${ displaystyle {B} _ {, 4}}$	0.87058 83799 75 ^{[Mw 62]}^{[OEIS 92]}	${ displaystyle textstyle { sum ({ frac {1} {p}} + { frac {1} {p + 2}} + { frac {1} {p + 6}} + { frac { 1} {p + 8}})} scriptstyle quad {p, ; p + 2, ; p + 6, ; p + 8: { text {prime}}}}$ ${ displaystyle textstyle { left ({ tfrac {1} {5}} + { tfrac {1} {7}} + { tfrac {1} {11}} + { tfrac {1} {13 }} right)} + left ({ tfrac {1} {11}} + { tfrac {1} {13}} + { tfrac {1} {17}} + { tfrac {1} { 19}} vpravo) + tečky}$	Před rokem 2002^[111]
Ramanujan vnořené radikály ^[112]	${ displaystyle R_ {5}}$	2.74723 82749 32304 33305	${ displaystyle scriptstyle { sqrt {5 + { sqrt {5 + { sqrt {5 - { sqrt {5 + { sqrt {5 + { sqrt {5 + { sqrt {5- cdots} }}}}}}}}}}}}} ; = textový styl { frac {2 + { sqrt {5}} + { sqrt {15-6 { sqrt {5}}}}} { 2}}}$	Před rokem 2001^[112]	${ displaystyle mathbb {A}}$

Ostatní konstanty

název	Symbol	Desetinné rozšíření	Vzorec	Rok	Soubor
DeVicciho konstanta tesseractu	${ displaystyle {f _ {(3,4)}}}$	1.00743 47568 84279 37609^{[Mw 85]}^{[OEIS 93]}	Největší kostka, kterou může projít 4D hyperkrychle. Pozitivní kořen ${ displaystyle: ; ; 4x ^ {4} {-} 28x ^ {3} {-} 7x ^ {2} {+} 16x {+} 16 = 0}$		${ displaystyle mathbb {A}}$
Konstanta Glaisher – Kinkelin	${ displaystyle {A}}$	1.28242 71291 00622 63687^{[Mw 86]}^{[OEIS 94]}	${ displaystyle e ^ {{ frac {1} {12}} - zeta ^ { prime} (- 1)} = e ^ {{ frac {1} {8}} - { frac {1} {2}} sum limits _ {n = 0} ^ { infty} { frac {1} {n + 1}} sum limits _ {k = 0} ^ {n} left (-1 right) ^ {k} { binom {n} {k}} left (k + 1 right) ^ {2} ln (k + 1)}}$

Viz také

Poznámky

^ 1 lze uvést jako primitivní pojem uvnitř Peano aritmetika. Alternativně, 0 může být primitivní pojem v aritmetice Peano a 1 definovaný jako nástupce 0. Tento článek používá dřívější definici pro pedagogickou a chronologickou jednoduchost.
^ Oba $i$ a $-i$ jsou kořeny této rovnice, ačkoli ani jeden kořen není skutečně „pozitivní“, ani zásadnější než ten druhý, protože jsou algebraicky ekvivalentní. Rozdíl mezi znaky $i$ a $-i$ je v některých ohledech svévolné, ale užitečné notační zařízení. Vidět imaginární jednotka Pro více informací.
^ Může být také definován nekonečnou řadou ${ displaystyle ! sum _ {n = 0} ^ { infty} { frac {1} {n!}} = { frac {1} {0!}} + { frac {1} {1 }} + { frac {1} {2!}} + { frac {1} {3!}} + textstyle cdots}$

Reference

^ ^A ^b ^C ^d „Kompendium matematických symbolů“. Matematický trezor. 2020-03-01. Citováno 2020-08-08.
^ Weisstein, Eric W. "Konstantní". mathworld.wolfram.com. Citováno 2020-08-08.
^ Arndt & Haenel 2006, str. 167
^ Calvin C Clawson (2001). Matematická čarodějnictví: odhalení tajemství čísel. p. IV. ISBN 978 0 7382 0496-3.
^ Fowler a Robson, str. 368.Fotografie, ilustrace a popis kořen (2) tableta z Yale Babylonian Collection Archivováno 13.08.2012 na Wayback Machine Fotografie, popisy a analýza kořen (2) tableta (YBC 7289) z Yale Babylonian Collection
^ Vijaya AV (2007). Zjišťování matematiky. Dorling Kindcrsley (Indie) Pvt. Víčko. p. 15. ISBN 978-81-317-0359-5.
^ P A J Lewis (2008). Základní matematika 9. Ratna Sagar. p. 24. ISBN 9788183323673.
^ Timothy Gowers; June Barrow-Green; Imre Leade (2007). Princetonský společník matematiky. Princeton University Press. p. 316. ISBN 978-0-691-11880-2.
^ Kim Plofker (2009), Mathematics in India, Princeton University Press, ISBN 978-0-691-12067-6, str. 54–56. Citát - „V Chandah-sutře v Pingale, která se datuje snad ve třetím nebo druhém století před naším letopočtem, se zdá, že [...] Pingalovo použití nulového symbolu [śūnya] jako značky je prvním známým výslovným odkazem na nulu.“ Kim Plofker (2009), Mathematics in India, Princeton University Press, ISBN 978-0-691-12067-6, 55–56. „V Chandah-sutře v Pingale, která se datuje snad do třetího nebo druhého století před naším letopočtem, existuje pět otázek týkajících se možných metrů pro jakoukoli hodnotu„ n “. [...] Odpověď je (2)⁷ = 128, jak se očekávalo, ale místo sedmi zdvojnásobení proces (vysvětlený sutrou) vyžadoval pouze tři zdvojnásobení a dvě čtverce - praktický spořič času, kde je „n“ velké. Pingalovo použití nulového symbolu jako značky se zdá být prvním známým explicitním odkazem na nulu.
^ Plútarchos. „718ef“. Quaestiones convivales VIII.ii. A proto se Platónovi nelíbí Eudoxus, Archytas a Menaechmus za to, že se pokusili svrhnout zdvojnásobení krychle mechanickým operacím
^ Keith J. Devlin (1999). Matematika: Nový zlatý věk. Columbia University Press. p. 66. ISBN 978-0-231-11638-1.
^ E.Kasner a J.Newman. (2007). Matematika a představivost. Conaculta. p. 77. ISBN 978-968-5374-20-0.
^ O'Connor, J J; Robertson, E. F. "Číslo E". MacTutor Dějiny matematiky.
^ Annie Cuyt; Vigdis Brevik Petersen; Brigitte Verdonk; Haakon Waadeland; William B. Jones (2008). Příručka pokračujících zlomků pro speciální funkce. Springer. p. 182. ISBN 978-1-4020-6948-2.
^ Cajori, Florian (1991). Dějiny matematiky (5. vydání). AMS Bookstore. p. 152. ISBN 0-8218-2102-4.
^ O'Connor, J. J .; Robertson, E. F. (září 2001). „Číslo e“. Archiv historie matematiky MacTutor. Citováno 2009-02-02.
^ William Dunham (2005). The Calculus Gallery: Masterpieces from Newton to Lebesgue. Princeton University Press. p. 51. ISBN 978-0-691-09565-3.
^ Jean Jacquelin (2010). FUNKCE SNOV SOPHOMORE.
^ J. Coates; Martin J. Taylor (1991). Funkce L a aritmetika. Cambridge University Press. p. 333. ISBN 978-0-521-38619-7.
^ „Řecké / hebrejské / latinské symboly v matematice“. Matematický trezor. 2020-03-20. Citováno 2020-08-08.
^ Robert Baillie (2013). „Shrnutí podivné série Kempnera a Irwina“. arXiv:0806.4410 [matematika ].
^ Leonhard Euler (1749). Consideratio quarumdam serierum, quae singularibus proprietatibus sunt praeditae. p. 108.
^ Howard Curtis (2014). Orbitální mechanika pro studenty inženýrství. Elsevier. p. 159. ISBN 978-0-08-097747-8.
^ Keith B. Oldham; Jan C. Myland; Jerome Spanier (2009). Atlas funkcí: S Equatorem, kalkulačka funkcí Atlas. Springer. p. 15. ISBN 978-0-387-48806-6.
^ Nielsen, Mikkel Slot. (Červenec 2016). Vysokoškolská konvexita: problémy a řešení. p. 162. ISBN 9789813146211. OCLC 951172848.
^ Johann Georg Soldner (1809). Théorie et tables d'une nouvelle převádění písma (francouzsky). J. Lindauer, Mnichov. p.42.
^ Lorenzo Mascheroni (1792). Adnotationes ad calculum integralem Euleri (v latině). Petrus Galeatius, Ticini. p.17.
^ Steven Finch (2014). Errata a dodatky k matematickým konstantám (PDF). Harvard.edu. Archivovány od originál (PDF) dne 2016-03-16. Citováno 2013-12-17.
^ Calvin C. Clawson (2003). Mathematical Traveler: Exploring the Grand History of Numbers. Perseus. p. 187. ISBN 978-0-7382-0835-0.
^ L. J. Lloyd James Peter Kilford (2008). Modulární formy: Klasický a výpočetní úvod. Imperial College Press. p. 107. ISBN 978-1-84816-213-6.
^ Henri Cohen (2000). Teorie čísel: Svazek II: Analytické a moderní nástroje. Springer. p. 127. ISBN 978-0-387-49893-5.
^ H. M. Srivastava; Choi Junesang (2001). Série spojená se Zeta a souvisejícími funkcemi. Kluwer Academic Publishers. p. 30. ISBN 978-0-7923-7054-3.
^ E. Katalánština (1864). Mémoire sur la transformation des séries, et sur quelques intégrales définies, Comptes rendus hebdomadaires des séances de l'Académie des sciences 59. Kluwer Academic éditeurs. p. 618.
^ James Stewart (2010). Single Variable Calculus: Concepts and Contexts. Brooks / Cole. p. 314. ISBN 978-0-495-55972-6.
^ Julian Havil (2003). Gamma: Exploring Euler's Constant. Princeton University Press. p. 64. ISBN 9780691141336.
^ Eric W. Weisstein (2003). CRC Stručná encyklopedie matematiky, druhé vydání. CRC Press. p. 151. ISBN 978-1-58488-347-0.
^ Holger Hermanns; Roberto Segala (2000). Procesní algebra a pravděpodobnostní metody. Springer-Verlag. p. 270. ISBN 978-3-540-67695-9.
^ Yann Bugeaud (2004). Sériové reprezentace některých matematických konstant. p. 72. ISBN 978-0-521-82329-6.
^ Steven Finch (2014). Errata a dodatky k matematickým konstantám (PDF). Harvard.edu. p. 59. Archivovány od originál (PDF) dne 2016-03-16. Citováno 2013-12-17.
^ Osborne, George Abbott (1891). Základní pojednání o diferenciálním a integrálním počtu. Leach, Shewell a Sanborn. str.250.
^ Annie Cuyt; Vigdis Brevik Petersen; Brigitte Verdonk; Haakon Waadelantl; William B.Jones. (2008). Příručka pokračujících zlomků pro speciální funkce. Springer. p. 188. ISBN 978-1-4020-6948-2.
^ Vidět Jensen 1895.
^ David Wells (1997). Slovník tučňáků zvědavých a zajímavých čísel. Penguin Books Ltd. str. 4. ISBN 9780141929408.
^ Tijdeman, Robert (1976). „O metodě Gel'fond – Baker a jejích aplikacích“. v Felix E. Browder (vyd.). Matematický vývoj vyplývající z problémů Hilberta. Proceedings of Symposia in Pure Mathematics. XXVIII.1. Americká matematická společnost. 241–268. ISBN 0-8218-1428-1. Zbl 0341.10026.
^ Helmut Brass; Knut Petras (2010). Kvadraturní teorie: Teorie numerické integrace na kompaktním intervalu. AMS. p. 274. ISBN 978-0-8218-5361-0.
^ Ángulo áureo.
^ Eric W. Weisstein (2002). CRC Stručná encyklopedie matematiky, druhé vydání. CRC Press. p. 1356. ISBN 9781420035223.
^ Mauro Fiorentini. Nielsen - Ramanujan (costanti di).
^ Robert P. Munafo (2012). Počítání pixelů.
^ Steven Finch. Objemy hyperbolických 3-potrubí (PDF). Harvardská Univerzita. Archivovány od originál (PDF) dne 19. 9. 2015.
^ Lloyd N. Trefethen (2013). Teorie aproximace a aproximační praxe. SIAM. p. 211. ISBN 978-1-611972-39-9.
^ R. M. ABRAROV A S. M. ABRAROV (2011). „VLASTNOSTI A APLIKACE FUNKCE ZJIŠTĚNÍ PRVKU“. arXiv:1109.6557 [matematika. GM ].
^ Ian Stewart (1996). Kabinet matematických kuriozit profesora Stewarta. Birkhäuser Verlag. ISBN 978-1-84765-128-0.
^ Eric W. Weisstein (2003). CRC Stručná encyklopedie matematiky, druhé vydání. CRC Press. p. 1688. ISBN 978-1-58488-347-0.
^ Eric W. Weisstein (2002). CRC Stručná encyklopedie matematiky. Crc Press. p. 1212. ISBN 9781420035223.
^ ECKFORD COHEN (1962). NĚKTERÉ ASYMPTOTICKÉ FORMULÁŘE V TEORII ČÍSEL (PDF). University of Tennessee. p. 220.
^ Michael J. Dinneen; Bakhadyr Khoussainov; Prof. Andre Nies (2012). Výpočet, fyzika a další. Springer. p. 110. ISBN 978-3-642-27653-8.
^ David Cohen (2006). Precalculus: S jednotkovou kruhovou trigonometrií. Thomson Learning Inc. str. 328. ISBN 978-0-534-40230-3.
^ Julian Havil (2003). Gamma: Exploring Euler's Constant. Princeton University Press. p. 161. ISBN 9780691141336.
^ Aleksandr I͡Akovlevich Khinchin (1997). Pokračující zlomky. Publikace Courier Dover. p. 66. ISBN 978-0-486-69630-0.
^ Marek Vlk (2018). "Dva argumenty, že netriviální nuly funkce Riemannova zeta jsou iracionální". Výpočetní metody ve vědě a technice. 24 (4): 215–220. arXiv:1002.4171. doi:10,12921 / cmst.2018.0000049. S2CID 115174293.
^ Laith Saadi (2004). Stealth šifry. Trafford Publishing. p. 160. ISBN 978-1-4120-2409-9.
^ Annie Cuyt; Viadis Brevik Petersen; Brigitte Verdonk; William B. Jones (2008). Příručka pokračujících zlomků pro speciální funkce. Springer Science. p. 190. ISBN 978-1-4020-6948-2.
^ ^A ^b Andras Bezdek (2003). Diskrétní geometrie. Marcel Dekkcr, Inc. str. 150. ISBN 978-0-8247-0968-6.
^ Lowe, I. J. (01.04.1959). „Bezplatné indukční rozpady rotujících pevných látek“. Dopisy o fyzické kontrole. 2 (7): 285–287. doi:10.1103 / PhysRevLett.2.285. ISSN 0031-9007.
^ Steven Finch (2007). Pokračující frakční transformace (PDF). Harvardská Univerzita. p. 7. Archivovány od originál (PDF) dne 19. 4. 2016. Citováno 2015-02-28.
^ Robin Whitty. Liebova čtvercová ledová věta (PDF).
^ Ivan Niven. Průměry exponentů při factoringu celých čísel (PDF).
^ ^A ^b Jean-Pierre Serre (1969–1970). Travaux de Baker (PDF). NUMDAM, Séminaire N. Bourbaki. p. 74.
^ Michel A. Théra (2002). Konstruktivní, experimentální a nelineární analýza. CMS-AMS. p. 77. ISBN 978-0-8218-2167-1.
^ Kathleen T. Alligood (1996). Chaos: Úvod do dynamických systémů. Springer. ISBN 978-0-387-94677-1.
^ David Darling (2004). Universal Book of Mathematics: From Abracadabra to Zeno's Paradoxes. Wiley & Sons Inc. p. 63. ISBN 978-0-471-27047-8.
^ Dusko Letic; Nenad Cakic; Branko Davidovic; Ivana Berkovic. Toky ortogonálních a diagonálních rozměrů hypersférické funkce (PDF). Springer.
^ Steven R. Finch (2003). Matematické konstanty. Cambridge University Press. p.479. ISBN 978-3-540-67695-9. Schmutz.
^ K. T. Chau; Zheng Wang (201). Chaos v elektrických pohonných systémech: analýza, řízení a aplikace. John Wiley & Son. p. 7. ISBN 978-0-470-82633-1.
^ Paul Manneville (2010). Nestability, chaos a turbulence. Imperial College Press. p. 176. ISBN 978-1-84816-392-8.
^ Mireille Bousquet-Mélou. Dvojrozměrné vyhýbání se procházkám (PDF). CNRS, LaBRI, Bordeaux, Francie.
^ Hugo Duminil-Copin a Stanislav Smirnov (2011). Spojovací konstanta voštinové mřížky √ (2 + √ 2) (PDF). Université de Geneve.
^ B. Nienhuis (1982). „Přesný kritický bod a kritické exponenty O (n) modely ve dvou rozměrech “. Phys. Rev. Lett. 49 (15): 1062–1065. Bibcode:1982PhRvL..49.1062N. doi:10.1103 / PhysRevLett.49.1062.
^ Pei-Chu Hu, Chung-Chun (2008). Teorie distribuce algebraických čísel. Hongkongská univerzita. p. 246. ISBN 978-3-11-020536-7.
^ Steven Finch (2014). Elektrická kapacita (PDF). Harvard.edu. p. 1. Archivováno od originál (PDF) dne 19. 4. 2016. Citováno 2015-10-12.
^ Thomas Ransford. Výpočet logaritmické kapacity (PDF). Université Laval, Quebec (QC), Kanada. p. 557.^{[trvalý mrtvý odkaz ]}
^ Facts On File, Incorporated (1997). Mathematics Frontiers. p. 46. ISBN 978-0-8160-5427-5.
^ Gérard P. Michon (2005). Numerické konstanty. Numericana.
^ Thomas Koshy (2007). Základní teorie čísel s aplikacemi. Elsevier. p. 119. ISBN 978-0-12-372-487-8.
^ Steven R. Finch (2003). Matematické konstanty. p. 110. ISBN 978-3-540-67695-9.
^ Benoit Mandelbrot (2004). Fractals and Chaos: The Mandelbrot Set and Beyond. ISBN 978-1-4419-1897-0.
^ Curtis T. McMullen (1997). Hausdorffova dimenze a konformní dynamika III: Výpočet dimenze (PDF).
^ Eric W. Weisstein (2003). CRC Stručná encyklopedie matematiky, druhé vydání. CRC Press. p. 151. ISBN 978-1-58488-347-0.
^ DIVAKAR VISWANATH (1999). NÁHODNÉ FIBONACCI SEKVENCE A ČÍSLO 1.13198824 ... (PDF). MATEMATIKA VÝPOČTU.
^ ^A ^b Kunihiko Kaneko; Ichiro Tsuda (1997). Složité systémy: Chaos a další. p. 211. ISBN 978-3-540-67202-9.
^ Christoph Lanz. k-Automatic Reals (PDF). Technischen Universität Wien.
^ Francisco J. Aragón Artacho; David H. Baileyy; Jonathan M. Borweinz; Peter B. Borwein (2012). Nástroje pro vizualizaci reálných čísel (PDF). p. 33.
^ ^A ^b Papierfalten (PDF). 1998.
^ Paulo Ribenboim (2000). Moje čísla, moji přátelé: Populární přednášky o teorii čísel. Springer. p. 66. ISBN 978-0-387-98911-2.
^ Richard E. Crandall (2012). Unifikované algoritmy pro varianty polylogaritmu, řady L a zeta (PDF). perfscipress.com. Archivovány od originálu dne 2013-04-30.CS1 maint: BOT: stav původní adresy URL neznámý (odkaz)
^ RICHARD J. MATHAR (2010). "ČÍSELNÉ HODNOCENÍ OSCILATORNÍHO INTEGRÁLU PŘES exp (I pi x) x ^ 1 / x MEZI 1 A NEKONEČNOSTÍ". arXiv:0912.3844 [matematika ].
^ M.R. Burns (1999). Kořenová konstanta. Marvin Ray Burns.
^ Jesus Guillera; Jonathan Sondow (2008). „Dvojité integrály a nekonečné produkty pro některé klasické konstanty prostřednictvím analytických pokračování Lerchova transcendentu“. Deník Ramanujan. 16 (3): 247–270. arXiv:matematika / 0506319. doi:10.1007 / s11139-007-9102-0. S2CID 119131640.
^ Andrei Vernescu (2007). Gazeta Matemetica Seria a kulturní revize Matemetica Anul XXV (CIV) Nr. 1, Constante de tip Euler generalízate (PDF). p. 14.
^ ^A ^b István Mezö (2011). "Na integrál čtvrté funkce Jacobi theta". arXiv:1106.1042 [math.NT ].
^ ^A ^b Richard J. Mathar (2013). "Obepsané pravidelné polygony". arXiv:1301.6293 [math.MG ].
^ ^A ^b Steven Finch (2014). Errata a dodatky k matematickým konstantám (PDF). Harvard.edu. p. 53. Archivovány od originál (PDF) dne 2016-03-16. Citováno 2013-12-17.
^ ^A ^b J. B. Friedlander; A. Perelli; C. Viola; D.R. Heath-Brown; H.Iwaniec; J. Kaczorowski (2002). Teorie analytického čísla. Springer. p. 29. ISBN 978-3-540-36363-7.
^ ^A ^b Horst Alzer (2002). „Journal of Computational and Applied Mathematics, Volume 139, Issue 2“ (PDF). Journal of Computational and Applied Mathematics. 139 (2): 215–230. doi:10.1016 / S0377-0427 (01) 00426-5.
^ ^A ^b Steven R. Finch (2003). Matematické konstanty. Cambridge University Press. p.238. ISBN 978-3-540-67695-9.
^ ^A ^b ^C ^d Steven Finch (2005). Teorie čísel tříd (PDF). Harvardská Univerzita. p. 8. Archivováno od originál (PDF) dne 19. 4. 2016. Citováno 2014-04-15.
^ ^A ^b Yann Bugeaud (2012). Distribuce Modulo One a diofantická aproximace. Cambridge University Press. p. 87. ISBN 978-0-521-11169-0.
^ ^A ^b Eric W. Weisstein (2002). CRC Stručná encyklopedie matematiky (Druhé vydání.). CRC Press. p. 1356. ISBN 978-1-58488-347-0.
^ ^A ^b Richard E. Crandall; Carl B. Pomerance (2005). Prvočísla: Výpočetní perspektiva. Springer. p. 80. ISBN 978-0387-25282-7.
^ ^A ^b Pascal Sebah a Xavier Gourdon (2002). Úvod do dvojitých prvočísel a Brunova konstantního výpočtu (PDF).
^ ^A ^b Bruce C. Berndt; Robert Alexander Rankin (2001). Ramanujan: eseje a průzkumy. American Mathematical Society, London Mathematical Society. p. 219. ISBN 978-0-8218-2624-9.

Web MathWorld Wolfram.com

^ Weisstein, Eric W. "Pi vzorce". MathWorld.
^ Weisstein, Eric W. „Pythagorova konstanta“. MathWorld.
^ Weisstein, Eric W. „Theodorova konstanta“. MathWorld.
^ Weisstein, Eric W. "Zlatý řez". MathWorld.
^ Weisstein, Eric W. „Delian Constant“. MathWorld.
^ Weisstein, Eric W. „Wallisova konstanta“. MathWorld.
^ Weisstein, Eric W. "E". MathWorld.
^ Weisstein, Eric W. "Přirozený logaritmus 2". MathWorld.
^ Weisstein, Eric W. "Sophomore's Dream". MathWorld.
^ Weisstein, Eric W. "Lemniscate Constant". MathWorld.
^ Weisstein, Eric W. „Euler – Mascheroni Constant“. MathWorld.
^ Weisstein, Eric W. „Erdos-Borweinova konstanta“. MathWorld.
^ Weisstein, Eric W. „Laplaceův limit“. MathWorld.
^ Weisstein, Eric W. „Gaussova konstanta“. MathWorld.
^ Weisstein, Eric W. „Soldner's Constant“. MathWorld.
^ Weisstein, Eric W. „Soldner's Constant“. MathWorld.
^ Weisstein, Eric W. „Hermitovy konstanty“. MathWorld.
^ Weisstein, Eric W. "Liouvilleova konstanta". MathWorld.
^ Weisstein, Eric W. "Ramanujan Constant". MathWorld.
^ Weisstein, Eric W. "Katalánská konstanta". MathWorld.
^ ^A ^b Weisstein, Eric W. „Dottie Number“. MathWorld.
^ Weisstein, Eric W. „Mertens Constant“. MathWorld.
^ Weisstein, Eric W. „Weierstrass Constant“. MathWorld.
^ ^A ^b Weisstein, Eric W. „Relativně Prime“. MathWorld.
^ Weisstein, Eric W. "Cahenova konstanta". MathWorld.
^ Weisstein, Eric W. "Univerzální parabolická konstanta". MathWorld.
^ Weisstein, Eric W. "Apéryho konstanta". MathWorld.
^ Weisstein, Eric W. "Gelfonds Constant". MathWorld.
^ Weisstein, Eric W. „Favardovy konstanty“. MathWorld.
^ Weisstein, Eric W. "Zlatý úhel". MathWorld.
^ Weisstein, Eric W. "Sierpinski Constant". MathWorld.
^ Weisstein, Eric W. „Nielsen-Ramanujan Constants“. MathWorld.
^ Weisstein, Eric W. "Mandelbrot Set". MathWorld.
^ Weisstein, Eric W. „Giesekingova konstanta“. MathWorld.
^ Weisstein, Eric W. „Bernsteinova konstanta“. MathWorld.
^ Weisstein, Eric W. "Twin Primes Constant". MathWorld.
^ Weisstein, Eric W. "Plastová konstanta". MathWorld.
^ Weisstein, Eric W. "Landau Constant". MathWorld.
^ Weisstein, Eric W. „Golomb-Dickman Constant“. MathWorld.
^ Weisstein, Eric W. „Feller-Tornier Constant“. MathWorld.
^ Weisstein, Eric W. "Champernowne Constant". MathWorld.
^ Weisstein, Eric W. „Gelfond-Schneider Constant“. MathWorld.
^ Weisstein, Eric W. "Khinchinova konstanta". MathWorld.
^ Weisstein, Eric W. "Levy Constant". MathWorld.
^ Weisstein, Eric W. "Levy Constant". MathWorld.
^ Weisstein, Eric W. "Mills Constant". MathWorld.
^ Weisstein, Eric W. "Gompertzova konstanta". MathWorld.
^ Weisstein, Eric W. „Lochsova konstanta“. MathWorld.
^ Weisstein, Eric W. "Liebs Square Ice Constant". MathWorld.
^ Weisstein, Eric W. „Niven's Constant“. MathWorld.
^ Weisstein, Eric W. „Porterova konstanta“. MathWorld.
^ ^A ^b Weisstein, Eric W. „Feigenbaum Constant“. MathWorld.
^ Weisstein, Eric W. "Chaitinova konstanta". MathWorld.
^ Weisstein, Eric W. „Fransen-Robinson Constant“. MathWorld.
^ Weisstein, Eric W. „Robbins Constant“. MathWorld.
^ Weisstein, Eric W. "Cantor Set". MathWorld.
^ Weisstein, Eric W. „Pojistná konstanta se samočinným vyhýbáním“. MathWorld.
^ Weisstein, Eric W. "Salemovy konstanty". MathWorld.
^ ^A ^b Weisstein, Eric W. "Čebyševovy konstanty". MathWorld.
^ Weisstein, Eric W. „Conwayova konstanta“. MathWorld.
^ Weisstein, Eric W. "Reciproční Fibonacciho konstanta". MathWorld.
^ ^A ^b Weisstein, Eric W. „Brunova konstanta“. MathWorld.
^ Weisstein, Eric W. „Hafner-Sarnak-McCurley Constant“. MathWorld.
^ Weisstein, Eric W. „Apollonian Gasket“. MathWorld.
^ Weisstein, Eric W. „Backhouse's Constant“. MathWorld.
^ Weisstein, Eric W. "Náhodná Fibonacciho sekvence". MathWorld.
^ Weisstein, Eric W. "E". MathWorld.
^ Weisstein, Eric W. "Komornik-Loreti Constant". MathWorld.
^ Weisstein, Eric W. "Konstantní skládání papíru". MathWorld.
^ Weisstein, Eric W. "Artinova konstanta". MathWorld.
^ Weisstein, Eric W. „MRB Constant“. MathWorld.
^ ^A ^b Weisstein, Eric W. „SomossQuadraticRecurrence Constant“. MathWorld.
^ ^A ^b Weisstein, Eric W. "Foias Constant". MathWorld.
^ Weisstein, Eric W. "Log Gamma Function". MathWorld.
^ Weisstein, Eric W. „Polygon Inscribing“. MathWorld.
^ Weisstein, Eric W. "Thue-Morseova konstanta". MathWorld.
^ Weisstein, Eric W. "Heath-Brown-Moroz Constant". MathWorld.
^ Citovat chybu: Pojmenovaná reference Lebesgueovy konstanty bylo vyvoláno, ale nikdy nebylo definováno (viz stránka nápovědy).
^ Weisstein, Eric W. „Du Bois Reymond Constants“. MathWorld.
^ Weisstein, Eric W. „Stephen's Constant“. MathWorld.
^ Weisstein, Eric W. „Eulerův produkt“. MathWorld.
^ Weisstein, Eric W. „Copeland-Erdos Constant“. MathWorld.
^ Weisstein, Eric W. "Pascal's Triangle". MathWorld.
^ Weisstein, Eric W. "Landau-Ramanujan Constant". MathWorld.
^ Weisstein, Eric W. "Prince Rupert's Cube". MathWorld.
^ Weisstein, Eric W. "Glaisher-Kinkelin Constant". MathWorld.

Site OEIS Wiki

^ MRB constant

Bibliografie

Arndt, Jörg; Haenel, Christoph (2006). Pi Unleashed. Springer-Verlag. ISBN 978-3-540-66572-4. Citováno 2013-06-05. English translation by Catriona and David Lischka.
Jensen, Johan Ludwig William Valdemar (1895), "Note numéro 245. Deuxième réponse. Remarques relatives aux réponses du MM. Franel et Kluyver", L'Intermédiaire des Mathématiciens, II: 346–347

externí odkazy

[3] 1 lze uvést jako primitivní pojem uvnitř Peano aritmetika. Alternativně, 0 může být primitivní pojem v aritmetice Peano a 1 definovaný jako nástupce 0. Tento článek používá dřívější definici pro pedagogickou a chronologickou jednoduchost.

[25] Oba $i$ a $-i$ jsou kořeny této rovnice, ačkoli ani jeden kořen není skutečně „pozitivní“, ani zásadnější než ten druhý, protože jsou algebraicky ekvivalentní. Rozdíl mezi znaky $i$ a $-i$ je v některých ohledech svévolné, ale užitečné notační zařízení. Vidět imaginární jednotka Pro více informací.

[31] Může být také definován nekonečnou řadou ${ displaystyle ! sum _ {n = 0} ^ { infty} { frac {1} {n!}} = { frac {1} {0!}} + { frac {1} {1 }} + { frac {1} {2!}} + { frac {1} {3!}} + textstyle cdots}$

[:0-1] A ^b ^C ^d „Kompendium matematických symbolů“. Matematický trezor. 2020-03-01. Citováno 2020-08-08.

[2] Weisstein, Eric W. "Konstantní". mathworld.wolfram.com. Citováno 2020-08-08.

[Arndt_d-6] Arndt & Haenel 2006, str. 167

[7] Calvin C Clawson (2001). Matematická čarodějnictví: odhalení tajemství čísel. p. IV. ISBN 978 0 7382 0496-3.

[10] Fowler a Robson, str. 368.Fotografie, ilustrace a popis kořen (2) tableta z Yale Babylonian Collection Archivováno 13.08.2012 na Wayback Machine Fotografie, popisy a analýza kořen (2) tableta (YBC 7289) z Yale Babylonian Collection

[11] Vijaya AV (2007). Zjišťování matematiky. Dorling Kindcrsley (Indie) Pvt. Víčko. p. 15. ISBN 978-81-317-0359-5.

[14] P A J Lewis (2008). Základní matematika 9. Ratna Sagar. p. 24. ISBN 9788183323673.

[16] Timothy Gowers; June Barrow-Green; Imre Leade (2007). Princetonský společník matematiky. Princeton University Press. p. 316. ISBN 978-0-691-11880-2.

[19] Kim Plofker (2009), Mathematics in India, Princeton University Press, ISBN 978-0-691-12067-6, str. 54–56. Citát - „V Chandah-sutře v Pingale, která se datuje snad ve třetím nebo druhém století před naším letopočtem, se zdá, že [...] Pingalovo použití nulového symbolu [śūnya] jako značky je prvním známým výslovným odkazem na nulu.“ Kim Plofker (2009), Mathematics in India, Princeton University Press, ISBN 978-0-691-12067-6, 55–56. „V Chandah-sutře v Pingale, která se datuje snad do třetího nebo druhého století před naším letopočtem, existuje pět otázek týkajících se možných metrů pro jakoukoli hodnotu„ n “. [...] Odpověď je (2)⁷ = 128, jak se očekávalo, ale místo sedmi zdvojnásobení proces (vysvětlený sutrou) vyžadoval pouze tři zdvojnásobení a dvě čtverce - praktický spořič času, kde je „n“ velké. Pingalovo použití nulového symbolu jako značky se zdá být prvním známým explicitním odkazem na nulu.

[22] Plútarchos. „718ef“. Quaestiones convivales VIII.ii. A proto se Platónovi nelíbí Eudoxus, Archytas a Menaechmus za to, že se pokusili svrhnout zdvojnásobení krychle mechanickým operacím

[24] Keith J. Devlin (1999). Matematika: Nový zlatý věk. Columbia University Press. p. 66. ISBN 978-0-231-11638-1.

[28] E.Kasner a J.Newman. (2007). Matematika a představivost. Conaculta. p. 77. ISBN 978-968-5374-20-0.

[OConnor2-32] O'Connor, J J; Robertson, E. F. "Číslo E". MacTutor Dějiny matematiky.

[33] Annie Cuyt; Vigdis Brevik Petersen; Brigitte Verdonk; Haakon Waadeland; William B. Jones (2008). Příručka pokračujících zlomků pro speciální funkce. Springer. p. 182. ISBN 978-1-4020-6948-2.

[36] Cajori, Florian (1991). Dějiny matematiky (5. vydání). AMS Bookstore. p. 152. ISBN 0-8218-2102-4.

[37] O'Connor, J. J .; Robertson, E. F. (září 2001). „Číslo e“. Archiv historie matematiky MacTutor. Citováno 2009-02-02.

[38] William Dunham (2005). The Calculus Gallery: Masterpieces from Newton to Lebesgue. Princeton University Press. p. 51. ISBN 978-0-691-09565-3.

[40] Jean Jacquelin (2010). FUNKCE SNOV SOPHOMORE.

[43] J. Coates; Martin J. Taylor (1991). Funkce L a aritmetika. Cambridge University Press. p. 333. ISBN 978-0-521-38619-7.

[46] „Řecké / hebrejské / latinské symboly v matematice“. Matematický trezor. 2020-03-20. Citováno 2020-08-08.

[49] Robert Baillie (2013). „Shrnutí podivné série Kempnera a Irwina“. arXiv:0806.4410 [matematika ].

[52] Leonhard Euler (1749). Consideratio quarumdam serierum, quae singularibus proprietatibus sunt praeditae. p. 108.

[53] Howard Curtis (2014). Orbitální mechanika pro studenty inženýrství. Elsevier. p. 159. ISBN 978-0-08-097747-8.

[56] Keith B. Oldham; Jan C. Myland; Jerome Spanier (2009). Atlas funkcí: S Equatorem, kalkulačka funkcí Atlas. Springer. p. 15. ISBN 978-0-387-48806-6.

[59] Nielsen, Mikkel Slot. (Červenec 2016). Vysokoškolská konvexita: problémy a řešení. p. 162. ISBN 9789813146211. OCLC 951172848.

[60] Johann Georg Soldner (1809). Théorie et tables d'une nouvelle převádění písma (francouzsky). J. Lindauer, Mnichov. p.42.

[61] Lorenzo Mascheroni (1792). Adnotationes ad calculum integralem Euleri (v latině). Petrus Galeatius, Ticini. p.17.

[65] Steven Finch (2014). Errata a dodatky k matematickým konstantám (PDF). Harvard.edu. Archivovány od originál (PDF) dne 2016-03-16. Citováno 2013-12-17.

[67] Calvin C. Clawson (2003). Mathematical Traveler: Exploring the Grand History of Numbers. Perseus. p. 187. ISBN 978-0-7382-0835-0.

[70] L. J. Lloyd James Peter Kilford (2008). Modulární formy: Klasický a výpočetní úvod. Imperial College Press. p. 107. ISBN 978-1-84816-213-6.

[73] Henri Cohen (2000). Teorie čísel: Svazek II: Analytické a moderní nástroje. Springer. p. 127. ISBN 978-0-387-49893-5.

[74] H. M. Srivastava; Choi Junesang (2001). Série spojená se Zeta a souvisejícími funkcemi. Kluwer Academic Publishers. p. 30. ISBN 978-0-7923-7054-3.

[75] E. Katalánština (1864). Mémoire sur la transformation des séries, et sur quelques intégrales définies, Comptes rendus hebdomadaires des séances de l'Académie des sciences 59. Kluwer Academic éditeurs. p. 618.

[78] James Stewart (2010). Single Variable Calculus: Concepts and Contexts. Brooks / Cole. p. 314. ISBN 978-0-495-55972-6.

[81] Julian Havil (2003). Gamma: Exploring Euler's Constant. Princeton University Press. p. 64. ISBN 9780691141336.

[84] Eric W. Weisstein (2003). CRC Stručná encyklopedie matematiky, druhé vydání. CRC Press. p. 151. ISBN 978-1-58488-347-0.

[87] Holger Hermanns; Roberto Segala (2000). Procesní algebra a pravděpodobnostní metody. Springer-Verlag. p. 270. ISBN 978-3-540-67695-9.

[90] Yann Bugeaud (2004). Sériové reprezentace některých matematických konstant. p. 72. ISBN 978-0-521-82329-6.

[:14-93] Steven Finch (2014). Errata a dodatky k matematickým konstantám (PDF). Harvard.edu. p. 59. Archivovány od originál (PDF) dne 2016-03-16. Citováno 2013-12-17.

[96] Osborne, George Abbott (1891). Základní pojednání o diferenciálním a integrálním počtu. Leach, Shewell a Sanborn. str.250.

[97] Annie Cuyt; Vigdis Brevik Petersen; Brigitte Verdonk; Haakon Waadelantl; William B.Jones. (2008). Příručka pokračujících zlomků pro speciální funkce. Springer. p. 188. ISBN 978-1-4020-6948-2.

[100] Vidět Jensen 1895.

[101] David Wells (1997). Slovník tučňáků zvědavých a zajímavých čísel. Penguin Books Ltd. str. 4. ISBN 9780141929408.

[tijdeman-104] Tijdeman, Robert (1976). „O metodě Gel'fond – Baker a jejích aplikacích“. v Felix E. Browder (vyd.). Matematický vývoj vyplývající z problémů Hilberta. Proceedings of Symposia in Pure Mathematics. XXVIII.1. Americká matematická společnost. 241–268. ISBN 0-8218-1428-1. Zbl 0341.10026.

[105] Helmut Brass; Knut Petras (2010). Kvadraturní teorie: Teorie numerické integrace na kompaktním intervalu. AMS. p. 274. ISBN 978-0-8218-5361-0.

[108] Ángulo áureo.

[111] Eric W. Weisstein (2002). CRC Stručná encyklopedie matematiky, druhé vydání. CRC Press. p. 1356. ISBN 9781420035223.

[114] Mauro Fiorentini. Nielsen - Ramanujan (costanti di).

[117] Robert P. Munafo (2012). Počítání pixelů.

[120] Steven Finch. Objemy hyperbolických 3-potrubí (PDF). Harvardská Univerzita. Archivovány od originál (PDF) dne 19. 9. 2015.

[123] Lloyd N. Trefethen (2013). Teorie aproximace a aproximační praxe. SIAM. p. 211. ISBN 978-1-611972-39-9.

[126] R. M. ABRAROV A S. M. ABRAROV (2011). „VLASTNOSTI A APLIKACE FUNKCE ZJIŠTĚNÍ PRVKU“. arXiv:1109.6557 [matematika. GM ].

[129] Ian Stewart (1996). Kabinet matematických kuriozit profesora Stewarta. Birkhäuser Verlag. ISBN 978-1-84765-128-0.

[132] Eric W. Weisstein (2003). CRC Stručná encyklopedie matematiky, druhé vydání. CRC Press. p. 1688. ISBN 978-1-58488-347-0.

[135] Eric W. Weisstein (2002). CRC Stručná encyklopedie matematiky. Crc Press. p. 1212. ISBN 9781420035223.

[138] ECKFORD COHEN (1962). NĚKTERÉ ASYMPTOTICKÉ FORMULÁŘE V TEORII ČÍSEL (PDF). University of Tennessee. p. 220.

[141] Michael J. Dinneen; Bakhadyr Khoussainov; Prof. Andre Nies (2012). Výpočet, fyzika a další. Springer. p. 110. ISBN 978-3-642-27653-8.

[144] David Cohen (2006). Precalculus: S jednotkovou kruhovou trigonometrií. Thomson Learning Inc. str. 328. ISBN 978-0-534-40230-3.

[147] Julian Havil (2003). Gamma: Exploring Euler's Constant. Princeton University Press. p. 161. ISBN 9780691141336.

[150] Aleksandr I͡Akovlevich Khinchin (1997). Pokračující zlomky. Publikace Courier Dover. p. 66. ISBN 978-0-486-69630-0.

[153] Marek Vlk (2018). "Dva argumenty, že netriviální nuly funkce Riemannova zeta jsou iracionální". Výpočetní metody ve vědě a technice. 24 (4): 215–220. arXiv:1002.4171. doi:10,12921 / cmst.2018.0000049. S2CID 115174293.

[156] Laith Saadi (2004). Stealth šifry. Trafford Publishing. p. 160. ISBN 978-1-4120-2409-9.

[:55-159] Annie Cuyt; Viadis Brevik Petersen; Brigitte Verdonk; William B. Jones (2008). Příručka pokračujících zlomků pro speciální funkce. Springer Science. p. 190. ISBN 978-1-4020-6948-2.

[:46-164] A ^b Andras Bezdek (2003). Diskrétní geometrie. Marcel Dekkcr, Inc. str. 150. ISBN 978-0-8247-0968-6.

[166] Lowe, I. J. (01.04.1959). „Bezplatné indukční rozpady rotujících pevných látek“. Dopisy o fyzické kontrole. 2 (7): 285–287. doi:10.1103 / PhysRevLett.2.285. ISSN 0031-9007.

[167] Steven Finch (2007). Pokračující frakční transformace (PDF). Harvardská Univerzita. p. 7. Archivovány od originál (PDF) dne 19. 4. 2016. Citováno 2015-02-28.

[170] Robin Whitty. Liebova čtvercová ledová věta (PDF).

[173] Ivan Niven. Průměry exponentů při factoringu celých čísel (PDF).

[:2-176] A ^b Jean-Pierre Serre (1969–1970). Travaux de Baker (PDF). NUMDAM, Séminaire N. Bourbaki. p. 74.

[178] Michel A. Théra (2002). Konstruktivní, experimentální a nelineární analýza. CMS-AMS. p. 77. ISBN 978-0-8218-2167-1.

[181] Kathleen T. Alligood (1996). Chaos: Úvod do dynamických systémů. Springer. ISBN 978-0-387-94677-1.

[184] David Darling (2004). Universal Book of Mathematics: From Abracadabra to Zeno's Paradoxes. Wiley & Sons Inc. p. 63. ISBN 978-0-471-27047-8.

[187] Dusko Letic; Nenad Cakic; Branko Davidovic; Ivana Berkovic. Toky ortogonálních a diagonálních rozměrů hypersférické funkce (PDF). Springer.

[190] Steven R. Finch (2003). Matematické konstanty. Cambridge University Press. p.479. ISBN 978-3-540-67695-9. Schmutz.

[193] K. T. Chau; Zheng Wang (201). Chaos v elektrických pohonných systémech: analýza, řízení a aplikace. John Wiley & Son. p. 7. ISBN 978-0-470-82633-1.

[:58-195] Paul Manneville (2010). Nestability, chaos a turbulence. Imperial College Press. p. 176. ISBN 978-1-84816-392-8.

[198] Mireille Bousquet-Mélou. Dvojrozměrné vyhýbání se procházkám (PDF). CNRS, LaBRI, Bordeaux, Francie.

[:13-199] Hugo Duminil-Copin a Stanislav Smirnov (2011). Spojovací konstanta voštinové mřížky √ (2 + √ 2) (PDF). Université de Geneve.

[Nienhuis1982-202] B. Nienhuis (1982). „Přesný kritický bod a kritické exponenty O (n) modely ve dvou rozměrech “. Phys. Rev. Lett. 49 (15): 1062–1065. Bibcode:1982PhRvL..49.1062N. doi:10.1103 / PhysRevLett.49.1062.

[203] Pei-Chu Hu, Chung-Chun (2008). Teorie distribuce algebraických čísel. Hongkongská univerzita. p. 246. ISBN 978-3-11-020536-7.

[:59-206] Steven Finch (2014). Elektrická kapacita (PDF). Harvard.edu. p. 1. Archivováno od originál (PDF) dne 19. 4. 2016. Citováno 2015-10-12.

[207] Thomas Ransford. Výpočet logaritmické kapacity (PDF). Université Laval, Quebec (QC), Kanada. p. 557.^{[trvalý mrtvý odkaz ]}

[210] Facts On File, Incorporated (1997). Mathematics Frontiers. p. 46. ISBN 978-0-8160-5427-5.

[:57-213] Gérard P. Michon (2005). Numerické konstanty. Numericana.

[:53-216] Thomas Koshy (2007). Základní teorie čísel s aplikacemi. Elsevier. p. 119. ISBN 978-0-12-372-487-8.

[219] Steven R. Finch (2003). Matematické konstanty. p. 110. ISBN 978-3-540-67695-9.

[222] Benoit Mandelbrot (2004). Fractals and Chaos: The Mandelbrot Set and Beyond. ISBN 978-1-4419-1897-0.

[223] Curtis T. McMullen (1997). Hausdorffova dimenze a konformní dynamika III: Výpočet dimenze (PDF).

[226] Eric W. Weisstein (2003). CRC Stručná encyklopedie matematiky, druhé vydání. CRC Press. p. 151. ISBN 978-1-58488-347-0.

[229] DIVAKAR VISWANATH (1999). NÁHODNÉ FIBONACCI SEKVENCE A ČÍSLO 1.13198824 ... (PDF). MATEMATIKA VÝPOČTU.

[:20-232] A ^b Kunihiko Kaneko; Ichiro Tsuda (1997). Složité systémy: Chaos a další. p. 211. ISBN 978-3-540-67202-9.

[235] Christoph Lanz. k-Automatic Reals (PDF). Technischen Universität Wien.

[238] Francisco J. Aragón Artacho; David H. Baileyy; Jonathan M. Borweinz; Peter B. Borwein (2012). Nástroje pro vizualizaci reálných čísel (PDF). p. 33.

[:18-239] A ^b Papierfalten (PDF). 1998.

[242] Paulo Ribenboim (2000). Moje čísla, moji přátelé: Populární přednášky o teorii čísel. Springer. p. 66. ISBN 978-0-387-98911-2.

[245] Richard E. Crandall (2012). Unifikované algoritmy pro varianty polylogaritmu, řady L a zeta (PDF). perfscipress.com. Archivovány od originálu dne 2013-04-30.CS1 maint: BOT: stav původní adresy URL neznámý (odkaz)

[246] RICHARD J. MATHAR (2010). "ČÍSELNÉ HODNOCENÍ OSCILATORNÍHO INTEGRÁLU PŘES exp (I pi x) x ^ 1 / x MEZI 1 A NEKONEČNOSTÍ". arXiv:0912.3844 [matematika ].

[247] M.R. Burns (1999). Kořenová konstanta. Marvin Ray Burns.

[:45-251] Jesus Guillera; Jonathan Sondow (2008). „Dvojité integrály a nekonečné produkty pro některé klasické konstanty prostřednictvím analytických pokračování Lerchova transcendentu“. Deník Ramanujan. 16 (3): 247–270. arXiv:matematika / 0506319. doi:10.1007 / s11139-007-9102-0. S2CID 119131640.

[254] Andrei Vernescu (2007). Gazeta Matemetica Seria a kulturní revize Matemetica Anul XXV (CIV) Nr. 1, Constante de tip Euler generalízate (PDF). p. 14.

[:5-258] A ^b István Mezö (2011). "Na integrál čtvrté funkce Jacobi theta". arXiv:1106.1042 [math.NT ].

[:11-261] A ^b Richard J. Mathar (2013). "Obepsané pravidelné polygony". arXiv:1301.6293 [math.MG ].

[:22-264] A ^b Steven Finch (2014). Errata a dodatky k matematickým konstantám (PDF). Harvard.edu. p. 53. Archivovány od originál (PDF) dne 2016-03-16. Citováno 2013-12-17.

[:25-267] A ^b J. B. Friedlander; A. Perelli; C. Viola; D.R. Heath-Brown; H.Iwaniec; J. Kaczorowski (2002). Teorie analytického čísla. Springer. p. 29. ISBN 978-3-540-36363-7.

[:27-270] A ^b Horst Alzer (2002). „Journal of Computational and Applied Mathematics, Volume 139, Issue 2“ (PDF). Journal of Computational and Applied Mathematics. 139 (2): 215–230. doi:10.1016 / S0377-0427 (01) 00426-5.

[:28-273] A ^b Steven R. Finch (2003). Matematické konstanty. Cambridge University Press. p.238. ISBN 978-3-540-67695-9.

[:30-276] A ^b ^C ^d Steven Finch (2005). Teorie čísel tříd (PDF). Harvardská Univerzita. p. 8. Archivováno od originál (PDF) dne 19. 4. 2016. Citováno 2014-04-15.

[:40-281] A ^b Yann Bugeaud (2012). Distribuce Modulo One a diofantická aproximace. Cambridge University Press. p. 87. ISBN 978-0-521-11169-0.

[:41-284] A ^b Eric W. Weisstein (2002). CRC Stručná encyklopedie matematiky (Druhé vydání.). CRC Press. p. 1356. ISBN 978-1-58488-347-0.

[:49-287] A ^b Richard E. Crandall; Carl B. Pomerance (2005). Prvočísla: Výpočetní perspektiva. Springer. p. 80. ISBN 978-0387-25282-7.

[:54-290] A ^b Pascal Sebah a Xavier Gourdon (2002). Úvod do dvojitých prvočísel a Brunova konstantního výpočtu (PDF).

[:56-292] A ^b Bruce C. Berndt; Robert Alexander Rankin (2001). Ramanujan: eseje a průzkumy. American Mathematical Society, London Mathematical Society. p. 219. ISBN 978-0-8218-2624-9.

[4] Weisstein, Eric W. "Pi vzorce". MathWorld.

[8] Weisstein, Eric W. „Pythagorova konstanta“. MathWorld.

[12] Weisstein, Eric W. „Theodorova konstanta“. MathWorld.

[17] Weisstein, Eric W. "Zlatý řez". MathWorld.

[20] Weisstein, Eric W. „Delian Constant“. MathWorld.

[26] Weisstein, Eric W. „Wallisova konstanta“. MathWorld.

[29] Weisstein, Eric W. "E". MathWorld.

[34] Weisstein, Eric W. "Přirozený logaritmus 2". MathWorld.

[41] Weisstein, Eric W. "Sophomore's Dream". MathWorld.

[44] Weisstein, Eric W. "Lemniscate Constant". MathWorld.

[47] Weisstein, Eric W. „Euler – Mascheroni Constant“. MathWorld.

[50] Weisstein, Eric W. „Erdos-Borweinova konstanta“. MathWorld.

[54] Weisstein, Eric W. „Laplaceův limit“. MathWorld.

[:4-57] Weisstein, Eric W. „Gaussova konstanta“. MathWorld.

[62] Weisstein, Eric W. „Soldner's Constant“. MathWorld.

[64] Weisstein, Eric W. „Soldner's Constant“. MathWorld.

[66] Weisstein, Eric W. „Hermitovy konstanty“. MathWorld.

[68] Weisstein, Eric W. "Liouvilleova konstanta". MathWorld.

[71] Weisstein, Eric W. "Ramanujan Constant". MathWorld.

[76] Weisstein, Eric W. "Katalánská konstanta". MathWorld.

[:1-79] A ^b Weisstein, Eric W. „Dottie Number“. MathWorld.

[82] Weisstein, Eric W. „Mertens Constant“. MathWorld.

[85] Weisstein, Eric W. „Weierstrass Constant“. MathWorld.

[:3-88] A ^b Weisstein, Eric W. „Relativně Prime“. MathWorld.

[91] Weisstein, Eric W. "Cahenova konstanta". MathWorld.

[94] Weisstein, Eric W. "Univerzální parabolická konstanta". MathWorld.

[98] Weisstein, Eric W. "Apéryho konstanta". MathWorld.

[102] Weisstein, Eric W. "Gelfonds Constant". MathWorld.

[106] Weisstein, Eric W. „Favardovy konstanty“. MathWorld.

[109] Weisstein, Eric W. "Zlatý úhel". MathWorld.

[112] Weisstein, Eric W. "Sierpinski Constant". MathWorld.

[115] Weisstein, Eric W. „Nielsen-Ramanujan Constants“. MathWorld.

[118] Weisstein, Eric W. "Mandelbrot Set". MathWorld.

[121] Weisstein, Eric W. „Giesekingova konstanta“. MathWorld.

[124] Weisstein, Eric W. „Bernsteinova konstanta“. MathWorld.

[127] Weisstein, Eric W. "Twin Primes Constant". MathWorld.

[130] Weisstein, Eric W. "Plastová konstanta". MathWorld.

[133] Weisstein, Eric W. "Landau Constant". MathWorld.

[136] Weisstein, Eric W. „Golomb-Dickman Constant“. MathWorld.

[139] Weisstein, Eric W. „Feller-Tornier Constant“. MathWorld.

[142] Weisstein, Eric W. "Champernowne Constant". MathWorld.

[145] Weisstein, Eric W. „Gelfond-Schneider Constant“. MathWorld.

[148] Weisstein, Eric W. "Khinchinova konstanta". MathWorld.

[151] Weisstein, Eric W. "Levy Constant". MathWorld.

[154] Weisstein, Eric W. "Levy Constant". MathWorld.

[157] Weisstein, Eric W. "Mills Constant". MathWorld.

[160] Weisstein, Eric W. "Gompertzova konstanta". MathWorld.

[168] Weisstein, Eric W. „Lochsova konstanta“. MathWorld.

[171] Weisstein, Eric W. "Liebs Square Ice Constant". MathWorld.

[174] Weisstein, Eric W. „Niven's Constant“. MathWorld.

[179] Weisstein, Eric W. „Porterova konstanta“. MathWorld.

[Feigenbaum_Constant-182] A ^b Weisstein, Eric W. „Feigenbaum Constant“. MathWorld.

[185] Weisstein, Eric W. "Chaitinova konstanta". MathWorld.

[188] Weisstein, Eric W. „Fransen-Robinson Constant“. MathWorld.

[191] Weisstein, Eric W. „Robbins Constant“. MathWorld.

[196] Weisstein, Eric W. "Cantor Set". MathWorld.

[200] Weisstein, Eric W. „Pojistná konstanta se samočinným vyhýbáním“. MathWorld.

[204] Weisstein, Eric W. "Salemovy konstanty". MathWorld.

[:6-208] A ^b Weisstein, Eric W. "Čebyševovy konstanty". MathWorld.

[211] Weisstein, Eric W. „Conwayova konstanta“. MathWorld.

[214] Weisstein, Eric W. "Reciproční Fibonacciho konstanta". MathWorld.

[Brun's_Constant-217] A ^b Weisstein, Eric W. „Brunova konstanta“. MathWorld.

[220] Weisstein, Eric W. „Hafner-Sarnak-McCurley Constant“. MathWorld.

[224] Weisstein, Eric W. „Apollonian Gasket“. MathWorld.

[227] Weisstein, Eric W. „Backhouse's Constant“. MathWorld.

[230] Weisstein, Eric W. "Náhodná Fibonacciho sekvence". MathWorld.

[233] Weisstein, Eric W. "E". MathWorld.

[236] Weisstein, Eric W. "Komornik-Loreti Constant". MathWorld.

[Paper_Folding_Constant-240] Weisstein, Eric W. "Konstantní skládání papíru". MathWorld.

[243] Weisstein, Eric W. "Artinova konstanta". MathWorld.

[248] Weisstein, Eric W. „MRB Constant“. MathWorld.

[:2-252] A ^b Weisstein, Eric W. „SomossQuadraticRecurrence Constant“. MathWorld.

[Foias-255] A ^b Weisstein, Eric W. "Foias Constant". MathWorld.

[259] Weisstein, Eric W. "Log Gamma Function". MathWorld.

[262] Weisstein, Eric W. „Polygon Inscribing“. MathWorld.

[265] Weisstein, Eric W. "Thue-Morseova konstanta". MathWorld.

[268] Weisstein, Eric W. "Heath-Brown-Moroz Constant". MathWorld.

[Lebesgue_Constants-271] Citovat chybu: Pojmenovaná reference Lebesgueovy konstanty bylo vyvoláno, ale nikdy nebylo definováno (viz stránka nápovědy).

[274] Weisstein, Eric W. „Du Bois Reymond Constants“. MathWorld.

[277] Weisstein, Eric W. „Stephen's Constant“. MathWorld.

[279] Weisstein, Eric W. „Eulerův produkt“. MathWorld.

[282] Weisstein, Eric W. „Copeland-Erdos Constant“. MathWorld.

[285] Weisstein, Eric W. "Pascal's Triangle". MathWorld.

[288] Weisstein, Eric W. "Landau-Ramanujan Constant". MathWorld.

[293] Weisstein, Eric W. "Prince Rupert's Cube". MathWorld.

[295] Weisstein, Eric W. "Glaisher-Kinkelin Constant". MathWorld.

[5] OEIS: A000796

[9] OEIS: A002193

[13] OEIS: A002194

[15] OEIS: A002163

[18] OEIS: A001622

[21] OEIS: A002580

[23] OEIS: A002581

[27] OEIS: A007493

[30] OEIS: A001113

[35] OEIS: A002162

[39] OEIS: A083648

[42] OEIS: A073009

[45] OEIS: A062539

[48] OEIS: A001620

[51] OEIS: A065442

[55] OEIS: A033259

[58] OEIS: A014549

[63] OEIS: A070769

[69] OEIS: A012245

[72] OEIS: A060295

[77] OEIS: A006752

[80] OEIS: A003957

[83] OEIS: A077761

[86] OEIS: A094692

[89] OEIS: A059956

[92] OEIS: A080130

[95] OEIS: A103710

[99] OEIS: A002117

[103] OEIS: A039661

[107] OEIS: A111003

[110] OEIS: A131988

[113] OEIS: A062089

[116] OEIS: A072691

[119] OEIS: A098403

[122] OEIS: A143298

[125] OEIS: A073001

[128] OEIS: A005597

[131] OEIS: A060006

[134] OEIS: A081760

[137] OEIS: A084945

[140] OEIS: A065493

[143] OEIS: A033307

[146] OEIS: A007507

[149] OEIS: A002210

[152] OEIS: A100199

[155] OEIS: A086702

[158] OEIS: A051021

[:1-161] A ^b OEIS: A073003

[162] OEIS: A163973

[163] OEIS: A163973

[165] OEIS: A195696

[169] OEIS: A086819

[172] OEIS: A118273

[175] OEIS: A033150

[177] OEIS: A113476

[180] OEIS: A086237

[183] OEIS: A006890

[186] OEIS: A100264

[189] OEIS: A058655

[192] OEIS: A073012

[194] OEIS: A006891

[:3-197] A ^b OEIS: A102525

[201] OEIS: A179260

[205] OEIS: A073011

[209] OEIS: A249205

[212] OEIS: A014715

[:2-215] A ^b OEIS: A079586

[:0-218] A ^b OEIS: A065421

[221] OEIS: A085849

[225] OEIS: A052483

[228] OEIS: A072508

[231] OEIS: A078416

[234] OEIS: A068996

[237] OEIS: A055060

[241] OEIS: A143347

[244] OEIS: A005596

[250] OEIS: A037077

[253] OEIS: A065481

[256] OEIS: A085848

[257] OEIS: A085846

[260] OEIS: A075700

[263] OEIS: A085365

[266] OEIS: A014571

[269] OEIS: A118228

[272] OEIS: A243277

[275] OEIS: A062546

[278] OEIS: A065478

[280] OEIS: A175639

[283] OEIS: A033308

[286] OEIS: A020857

[289] OEIS: A064533

[291] OEIS: A213007

[294] OEIS: A243309

[296] OEIS: A074962

[249] MRB constant

[1]

[2]

[poznámka 1]

[Mw 1]

[OEIS 1]

[3]

[4]

[Mw 2]

[OEIS 2]

[5]

[6]

[Mw 3]

[OEIS 3]

[7]

[OEIS 4]

[8]

[Mw 4]

[OEIS 5]

[9]

[Mw 5]

[OEIS 6]

[10]

[OEIS 7]

[11]

[pozn. 2]

[Mw 6]

[OEIS 8]

[12]

[Mw 7]

[OEIS 9]

[pozn. 3]

[13]

[14]

[Mw 8]

[OEIS 10]

[15]

[16]

[17]

[OEIS 11]

[18]

[Mw 9]

[OEIS 12]

[19]

[Mw 10]

[OEIS 13]

[20]

[Mw 11]

[OEIS 14]

[21]

[Mw 12]

[OEIS 15]

[22]

[23]

[Mw 13]

[OEIS 16]

[24]

[Mw 14]

[OEIS 17]

[25]

[26]

[27]

[Mw 15]

[OEIS 18]

[Mw 16]

[28]

[Mw 17]

[29]

[Mw 18]

[OEIS 19]

[30]

[Mw 19]

[OEIS 20]

[31]

[32]

[33]

[Mw 20]

[OEIS 21]

[34]

[Mw 21]

[OEIS 22]

[35]

[Mw 22]

[OEIS 23]

[36]

[Mw 23]

[OEIS 24]

[37]

[Mw 24]

[OEIS 25]

[38]

[Mw 25]

[OEIS 26]

[39]

[Mw 26]

[OEIS 27]

[40]

[41]

[Mw 27]

[OEIS 28]

[42]