Arabština Hassaniya - Hassaniya Arabic
![]() | tento článek potřebuje další citace pro ověření.Srpna 2019) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony) ( |
Ḥassānīya | |
---|---|
حسانية Ḥassānīya | |
Rodilý k | Jihozápadní Alžírsko, Libye, Severozápadní Mali, Mauretánie, jižní Maroko, Severní Niger, západní Sahara |
Etnický původ | Arab-Berbers |
Rodilí mluvčí | 2,84 milionu (2014–2017) |
Dialekty | |
Arabská abeceda, latinka (Senegal) | |
Kódy jazyků | |
ISO 639-3 | mey |
Glottolog | hass1238 [1] |
![]() Aktuální distribuce jazyka Hassaniya, samostatně (tmavě zelená) nebo vedle Tuaregu (světle zelená). Mluví se také v oblastech kolem stínované zóny. | |
Hassānīya (arabština: حسانية Ḥassānīya; také známý jako Hassaniyya, Klem El Bithan, Hasanya, Hassani, Hassaniya) je odrůda z Maghrebi arabština mluví Mauritánci Arab-Berbers a Sahrawi. Mluvilo to Beni Ḥassān beduín kmeny, které rozšířily svoji moc nad většinou Mauretánie a Maroko je jihovýchodní a západní Sahara mezi 15. a 17. stoletím. Arabština Hassaniya byla jazykem, kterým se mluví v pre-moderní oblasti kolem Chinguetti.
Jazyk nyní téměř úplně nahradil jazyk Amazighi jazyky kterými se původně mluvilo v této oblasti. Ačkoli je jasně západním dialektem, je Hassānīya relativně vzdálený od ostatních maghrebských variant arabštiny. Jeho zeměpisná poloha jej vystavila vlivu Zenaga-berberský a Wolof. Existuje několik dialektů Hassānīya, které se liší především foneticky. Dnes se mluví o Hassānīyi Alžírsko, Libye, Maroko, Mauretánie, Mali, Niger, Senegal a západní Sahara.
Fonologie
Fonologický systém Hassānīya je velmi inovativní a velmi konzervativní. Všechny fonémy Klasická arabština jsou v dialektu zastoupeny, ale existuje také mnoho nových fonémů. Jako v jiných Beduínské dialekty „Klasická / q / odpovídá většinou dialektu / ɡ /, / dˤ / a / ðˤ / se spojily do / ðˤ / a mezizubní listy / θ / a / ð / byly zachovány. Stejně jako u většiny arabských odrůd Maghrebi je písmeno ج / d͡ʒ / je realizován jako / ʒ /.
Někdy však existuje dvojitá korespondence klasického zvuku a jeho dialektického protějšku. Tak klasické / q / je reprezentován / ɡ / v / ɡbaðˤ / „vzít“, ale / q / v / mqass / 'nůžky'. Podobně, / dˤ / se stává / ðˤ / v / ðˤəħk / 'smích (podstatné jméno)', ale / dˤ / v / mrˤədˤ / 'být nemocný'. Některé souhláskové kořeny mají dokonce dvojí vzhled: / θaqiːl / „těžký (mentálně)“ vs. / θɡiːl / „těžký (materiálně)“. Některé z „klasicizujících“ forem lze snadno vysvětlit jako nedávné výpůjčky z literárního jazyka (např /qaː.nuːn/ „zákon“) nebo ze sedavých dialektů v případě pojmů týkajících se sedavého způsobu života (jako např. / mqass / „nůžky“ výše). Pro ostatní neexistuje žádné zjevné vysvětlení (jako / mrˤədˤ / 'být nemocný'). Etymologický / ðˤ / jeví se neustále jako / ðˤ /, nikdy jako / dˤ /.
Nicméně phonemic status / q / a / dˤ / stejně jako / ɡ / a / ðˤ / vypadá velmi stabilní, na rozdíl od mnoha jiných arabských odrůd. Podobně klasicky / ʔ / ve většině kontextů zmizel nebo se změnil / w / nebo / j / (/ ahl / 'rodina' místo / ʔahl /, /wak.kad/ 'trvat' místo /ʔak.kad/ a /jaː.məs/ 'včera' místo / ʔams /). V některých literárních termínech je však jasně zachován: /mət.ʔal.lam/ „utrpení (příčestí)“ (klasické /mu.ta.ʔal.lim/).
Hassānīya inovoval mnoho souhlásek šířením rozdílu důrazný / nedůrazný. Kromě výše uvedeného, / rˤ / a / lˤ / - mít jasný phonemic status a - / bˤ fˤ ɡˤ mˤ nˤ / více okrajově. Jeden další důrazný foném / zˤ / získává od sousedního Berberský jazyk Zenaga spolu s celou palatinální sérií / c ɟ ɲ / z Jazyky Niger – Kongo jihu. Přinejmenším někteří řečníci rozlišují / p / - / b / prostřednictvím výpůjček od francouzština (a španělština v Západní Sahaře). Celkově lze říci, že počet souhláskových fonémů v Hassānīya je 33, nebo 39, počítáme-li okrajové případy.
Na fonetické úrovni klasické souhlásky /F/ a / θ / jsou obvykle realizovány jako vyjádřené [proti] (dále označeno /proti/) a [θ̬]. Ten druhý je však stále vyslovován odlišně od / ð /, rozdíl pravděpodobně spočívá v množství vyfukovaného vzduchu (Cohen 1963: 13–14). V polohách geminated a slovo-final jsou oba fonémy neznělé, pro některé reproduktory / θ / zřejmě ve všech polohách. Uvulární frikativ / ʁ / je také realizován neznělý v poloze geminated, i když ne fricative, ale plosive: [qː]. V jiných polohách etymologické / ʁ / se zdá být ve volné variantě s / q / (etymologické / q /, liší se však pouze u / ɡ /).
Fonémy samohlásek přicházejí ve dvou sériích: dlouhé a krátké. Dlouhé samohlásky jsou stejné jako v Klasická arabština / aː uː /a krátké to rozšiřují o jednu: / a já u ə /. Klasické dvojhlásky /aj/ a / aw / mohou být realizovány mnoha různými způsoby, přičemž nejběžnější varianty jsou [E] a [Ó], resp. Přesto realizace jako [aj] a [aw] stejně jako [E] a [Ó] jsou možné, i když méně časté.
Stejně jako ve většině maghrebských arabských dialektů, etymologické krátké samohlásky jsou obecně vynechány otevřené slabiky (kromě zakončení ženského podstatného jména /-A/): * / tak.tu.biː / > /tə.ktbi/ 'you (f. sg.) write', * / ka.ta.ba / > * / ka.tab / > / ktəb / 'napsal'. Ve zbývajících uzavřených slabikách dialektální / a / obecně odpovídá klasice /A/, zatímco klasický / i / a / u / se spojily do / ə /. Pozoruhodné však je, že morfologické / j / je reprezentován [i] a / w / podle [u] ve slově-počáteční pre-souhlásková poloha: /u.ɡəft/ „Vstal jsem“ (kořen w-g-f; srov. / ktəbt / „Napsal jsem“, root k-t-b), /i.naɡ.ɡaz/ „sestupuje“ (předpona předmětu i-; srov. /jə.ktəb/ „píše“, předpona předmětu jə-). V některých kontextech se tato počáteční samohláska dokonce prodlužuje, což jasně ukazuje její fonologický stav samohlásky: /uːɡ.vu/ „vstali“. Kromě toho krátké samohlásky / a i / v otevřených slabikách se nacházejí v berberských výpůjčkách, například /a.raː.ɡaːʒ/ 'muž', /i.vuː.kaːn/ "telata ve věku od 1 do 2 let" a / u / v pasivní formaci: /u.ɡaː.bəl/ „on was met“ (srov. /ɡaː.bəl/ 'setkal se').
Změna kódu
Mnoho vzdělaných arabských mluvčích Hassaniya také cvičí Změna kódu. V Západní Sahaře je běžné, že k přepínání kódu dochází mezi arabštinou Hassaniya, Moderní standardní arabština, a španělština, tak jako Španělsko měl dříve ovládal tuto oblast; ve zbytku Hassaniya mluvících zemí je francouzština dalším mluveným jazykem.
Psací systém
Arabština Hassaniya je obvykle psána s Arabské písmo. V Senegalu je však napsána arabština Hassaniya Latinské písmo, jak je stanoveno vyhláškou 2005-980 ze dne 21. října 2005.
Arabská abeceda Hassaniya (Senegal) | |||||||||||||||||||||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
A | B | C | D | Ḍ | E | E | F | G | H | Ḥ | J | K. | L | M | N | Ñ | Ó | Q | R | S | Ṣ | Ŝ | T | Ṭ | Ŧ | U | PROTI | Ž | X | X | Y | Z | Ż | Ẓ | ʔ |
A | b | C | d | ḍ | E | E | F | G | h | ḥ | j | k | l | m | n | - | Ó | q | r | s | ṣ | ŝ | t | ṭ | ŧ | u | proti | w | X | X | y | z | ż | ẓ | ʼ |
Distribuce reproduktorů
Podle Etnolog, existují přibližně tři miliony reproduktorů Hassaniya, rozdělených takto:
- Mauretánie: 2,770,000 (2006)
- Maroko: 200,000+[A] (1995)
- Mali: 175,800–210,000 (2000)
- Senegal: 162,000 (2015)
- Alžírsko: 150,000 (1985)
- Libye: 40,000 (1985)
- Niger: 10,000 (1998)
Viz také
Reference
![]() | Tento článek obsahuje seznam obecných Reference, ale zůstává z velké části neověřený, protože postrádá dostatečné odpovídající vložené citace.Červen 2009) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony) ( |
- ^ Hammarström, Harald; Forkel, Robert; Haspelmath, Martin, eds. (2017). "Hassaniyya". Glottolog 3.0. Jena, Německo: Max Planck Institute for the Science of Human History.
- ^ Toto číslo zahrnuje obyvatele Maroka západní Sahara.
- Cohen, David; el Chennafi, Mohammed (1963). Le dialecte arabe ḥassānīya de Mauritanie (parler de la Gəbla). Paříž: Librairie C. Klincksieck. ISBN 2-252-00150-X.
- „Hassaniya, arabská mauritánština“, Al-Any, Riyadh S. / In: Lingvistika; sv. 52 (1969), str. 15/1969
- „Hassaniya, arabská mauritánština“, Al-Any, Riyadh S. / In: Studium lingvistiky; sv. 19 (1968), afl. 1 (mrt), str. 19/1968
- „Hassaniya Arabic (Mali): Poetic and Ethnographic Texts“, Heath, Jeffrey; Kaye, Alan S. / In: Journal of Blízkého východu studií; sv. 65 (2006), afl. 3, str. 218 (1) / 2006
- Hassaniya Arabic (Mali): poetické a etnografické texty, Heath, Jeffrey / Harrassowitz / 2003
- Hassaniya Arabic (Mali) - anglicko-francouzský slovník, Heath, Jeffrey / Harrassowitz / 2004