Kuvajtská arabština - Kuwaiti Arabic - Wikipedia
kuvajtský | |
---|---|
كويتي | |
Výslovnost | [kwe: ti] |
Rodilý k | Grane, dnes Stát Kuvajt |
Rodilí mluvčí | 1,3 milionu (pouze L1, přibližně) (2016)[1] L2 zanedbatelné |
arabština, s přidáním 3 nebo 4 písmen.[2] | |
Kuvajtský znakový jazyk (لغة الاشارة الكويتية) | |
Oficiální status | |
Úřední jazyk v | V žádné zemi není oficiální |
Regulováno | Není rozpoznán jako jazyk |
Kódy jazyků | |
ISO 639-1 | žádný |
ISO 639-3 | – |
Glottolog | kuwa1251 [3] |
kuvajtský (na Kuvajtu كويتي, [kweːti]) je Arabský záliv dialekt mluvený Kuvajt. Kuvajtská arabština sdílí mnoho fonetických rysů jedinečných pro dialekty Perského zálivu, kterými se mluví v arabský poloostrov.[4] Díky kuvajtskému průmyslu telenovely se znalost arabštiny v Kuvajtu rozšířila po celém arabsky mluvícím světě a stala se rozpoznatelnou i pro lidi v zemích jako Tunisko a Jordánsko.[5][6]
Historie a vývoj
Kuvajtské arabské reproduktory vykazují funkce, které se v něm nenacházejí Moderní standardní arabština (MSA), částečně z důvodu přirozené jazykové změny v průběhu času, vlivu blízkých dialektů v Iráku a Saúdské Arábii, jakož i vlivu Angličtina, italština, Peršan, turečtina, a Urdu.[4], stejně jako Hindština-urdština a Svahilština.[7] Kuvajtskou populaci tvoří tři skupiny: potomci městských arabských kmenů, původem lidé al-Hasa, Bahrajn a Irák a lidé původně z Írán, známý v Kuvajtu jménem Ayam a Ahwaz.[8]
Kuvajtská arabština se rychle mění díky mnoha faktorům,[9] zejména kontakt s mluvčími jiných jazyků a jiných arabských odrůd.[10]
Fonologie
Kuvajtská arabština má tři krátké samohlásky / a já u / a pět dlouhých samohlásek / a: e: i: o: u: /. Krátký [E] a [Ó] se objevují v některých slovech, obvykle jako alofony (například slovo-final /A/, která se zvyšuje na [E]), ačkoli jejich fonemicita je okrajová a mnoho slov, ve kterých se objevují, jsou výpůjčky z jiných jazyků. Albader (2015: xvi)
Labiální | Zubní | Denti-alveolární | Palatal | Velární | Uvular | Hltan | Glottal | |||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
prostý | důrazný | |||||||||
Nosní | m | n | ||||||||
Okluzivní | neznělý | (p) | t | tˤ | tʃ | k | q | ʔ | ||
vyjádřený | b | d | (dˤ) | dʒ | ɡ | |||||
Frikativní | neznělý | F | θ | s | sˤ | ʃ | X | ħ | h | |
vyjádřený | (proti) | ð | z | ðˤ | ɣ | ʕ | ||||
Trylek | r | |||||||||
Přibližně | l | j | w |
Souhlásky v závorkách jsou okrajové, vyskytují se výhradně ve formální, vzdělané řeči nebo z výpůjček. Podobně ráz se zastaví [ʔ] je vzácný a vyskytuje se v půjčkách od Moderní standardní arabština.[11]
/ ɡ / a / tʃ / jsou kuvajtské arabské reflexy klasické arabštiny * q ([q] v MSA) a * k ([k] v MSA). [12] / ɡ / může být také v čele dʒv kontextu předních samohlásek.[14]12
/proti/ objevuje se výhradně v anglických výpůjčkách reproduktory mohou mít s tímto zvukem potíže a nahradit jej [F].[12]
Důrazné souhlásky se vyslovují se současnou velarizací nebo faryngealizací; stejně jako MSA a další arabské dialekty, kuvajtská arabština vytváří fonematické kontrasty mezi důraznými a nedůraznými souhláskami, ačkoli Albader (2015) identifikuje alofonickou emfatizaci / b f l m n r /, které se staly [bˤ fˤ lˤ mˤ nˤ rˤ] když přijdou před dlouhou /A:/ nebo jsou-li v těsné blízkosti důrazné souhlásky nebo zadní samohlásky.Albader (2015: xvi)
Odrůdy
Kuvajtská arabština je rozdělena do dvou odrůd: Hadari a Bedouin; ten druhý je považován za jazykově konzervativnější, zatímco ten první, spojený převážně se sedavými městskými mluvčími, má nové rysy, které nesdílejí okolní dialekty[4] a je považován za prestižnější.[15][10] Hadari pochází z mluveného dialektu arabských mluvčích Najdi, kteří se do této oblasti stěhovali v 18. století, silně ovlivněni kontaktem s imigrací z vnějšího světa.[16]
Řeč Hadari je rozdělena do čtyř dílčích dialektů, zatímco beduínský dialekt je rozdělen do dvou.[17] Čtyři sedavé dialekty jsou:
- Sharq: Používá hlavně Ayam lidé, kteří osídlili okres. Je výsledkem směsi různých dialektů používaných v Kuvajtu v minulosti.[18] (Viz také Sharg )[19]
- Jibla (Viz také Jibla )
- Failicha (Viz také Ostrov Failicha, Kuvajt )
- Fintaas (Viz také Fintaas, Kuvajt )
Zatímco dvě beduínské odrůdy jsou:
- Jahra (Viz také Jahra, Kuvajt )
- Dimna: Používá se hlavně potomky kmene Al-Azmy. ad-Dimna je starý název Salmiya City, Kuvajt
Historici a vědci obvykle prokazují rozdíly mezi používanými dialekty / sukkar /, kuvajtské slovo pro „cukr“, které má tři různé výslovnosti v závislosti na dialektu mluvčího. Vyslovuje se ([ʃɪkər]) v Sharg dialektu, Shakar ([ʃəkər]) v dialektu Fintaas a Shakir ([ʃakɪr]) v Jibla dialektu.[20][21][22][18]
Postavení
Dashti identifikuje čtyři odrůdy arabštiny v Kuvajtu. Klasická arabština (CA), jazyk Koránu, liturgický jazyk islám, náboženství velké většiny Kuvajťanů a stará arabská literatura, Moderní standardní arabština (MSA), což je prostředek formální komunikace a školního vzdělávání. Tato odrůda je považována za druhý jazyk Kuvajtů, protože se s nimi seznámí až při zahájení školy. Kuvajtská arabština (KA), jazyk každodenního života a symbol kuvajtské identity. Je to symbol prestiže v kuvajtské společnosti. Poslední odrůdou je Educated Standard Arabic (ESA), ve které reproduktor kombinuje mezi MSA a KA. Tento jazyk se používá v neformálních diskusích rozhlasu, televize a akademiků. Kuvajt je diglosický, stejně jako zbytek arabského světa, přičemž arabský jazyk je považován za vysokou rozmanitost, zatímco Kuwaiti je vnímáno spíše jako patois nebo hovorový dialekt arabštiny s nízkou rozmanitostí.[23][24]
Kuvajtština je „běžným“ způsobem mluvení v každodenním životě a získává se přirozeně doma a nevyučuje se na školách (veřejnost jej považuje za pouhý dialekt arabského jazyka).
Po několika rozhovorech s kuvajtskými mluvčími Akbar uvádí, že pro mnoho lidí je mluvení o Kuvajtu nejdůležitějším kritériem pro to, aby byli považováni za Kuvajtce.[25]
Vlastnosti a vlastnosti
Kuvajtská arabština je variantou Arabský záliv, sdílení podobností s dialekty sousedních pobřežních oblastí ve východní Arábii.[26] Kvůli imigraci během jeho rané historie i obchodu bylo Kuvajtsko ovlivňováno mnoha jazyky, jako je perština, angličtina, italština, urdština, turečtina a další.[27]
Charakteristickým znakem v Kuvajtu je používání slov a frází výhradně ženami, například „يَا حَافِظ“, hrubě přeložené na „Oh Saver [Bůh]“, muži používají jen zřídka nebo nikdy.[28] Také se liší od ostatních arabských variant způsobem fonologického asimilace dochází k mnoha slovům, ale ne ke všem. Jediným případem úplné asimilace je / dˤ / změna na / ðˤ / ve všech slovech.
Rozdíly mezi arabštinou a Kuwaiti
Každá hovorová paleta arabštiny se postupem času vyvinula a vyvinula z dřívějších arabských dialektů. Kromě výše zmíněných fonologických rozdílů existují některé gramatické rozdíly mezi standardní arabštinou (MSA) a kuvajtskou arabštinou:
- Kuwaiti používá SVO častěji (pokud není předmět vynechán kvůli konjugaci slovesa), zatímco používá moderní standardní arabštinu VSO většinu času. Může existovat vztah mezi definitivitou a pragmatickými faktory, které řídí výběr VSO vs. SVO v kuvajtských a jiných arabských odrůdách.[29]
- Spony jsou používány na Kuvajtu, na rozdíl od arabštiny. Níže je uvedena tabulka kopulí používaných v Kuwaitis:
Poznámka: Spony se používají pouze před slovesy, nikoli adjektiva. Například: Já piji, ne já dopoledne opilý. Mnoho lingvistů definuje spony jako vyjádření identity a vztahů „je-a“. Protože následující „spony“ se používají pouze před slovesy, lze je klasifikovat jako aspektuální částice.
Sloveso | Na Kuvajtu | Přepis |
---|---|---|
jsem, je | قَعَ / قَامْ / قَاعِدْ / قَاعْ / قَعْدْ | [ɡəʕ, [ɡam], [ɡaʕɪd], [ɡaʕ], [ɡəʕd] |
jsou | قَعَ / قَامْ / قَاعْدِينْ / قَاعْ / قَعْدْ | [ɡəʕ, [ɡam], [ɡaʕdin], [ɡaʕ], [ɡəʕd] |
Minulé časy jsou tvořeny přidáním كَانْ kaːn před každou kopulí.
- Téměř všechny Arabské skloňování jsou na Kuvajtu vynechány.
- Dvojitá gramatická osoba se nepoužívá, i když se stále používají dvojí podstatná jména.
- Ženské formy v množném čísle druhá a třetí osoba se nepoužívají.
- Určitý článek, al- ([al]), se stal el- ([ɪl]-) na Kuvajtu.
Lexikon
Kuwaiti si vypůjčil mnoho slov z jiných jazyků kvůli imigraci a obchodu. Níže uvádíme několik příkladů s odpovídajícími arabskými slovy. Jak jsme si všimli, mnoho slov pochází z turečtiny. To je způsobeno historickým vlivem Pohovky která vládla nad sousedními regiony.
Poznámka: Zelený rámeček označuje, že slovo MSA je používáno na Kuvajtu (většinou zaměnitelně), zatímco červený rámeček znamená, že tomu tak není.
Slovo | Výslovnost | Význam | Původ | V původním jazyce | V moderní standardní arabštině |
---|---|---|---|---|---|
دِقْمَة | [dɪɡ.mə] | 'knoflík' | turečtina | düğme | زِر |
شِقَرْدِي | [ʃɪɡərdɪ] | ‚dobrosrdečná osoba ' | Peršan | شگردي | طَيِّب |
بَخْت | [bəxt] | 'štěstí' | Peršan | بخت | حَظ |
وَايِر | [wajɪr] | 'drát' | Angličtina | drát | سِلْك |
دَبَل | [dəbəl] | 'dvojnásobek' | Angličtina | dvojnásobek | مزدوج nebo ثنائي |
.نْصير | [əsˤən.sˤeːr] | 'výtah' | francouzština | ascenseur | مِصْعَد |
تِيلَة | [tiːlə] | „mramor [hračka]“ | Peršan | تیله | Neexistuje |
كَتِر | [kətɪr] | 'čtvrtiny' | Angličtina | čtvrťák | مكان nebo زاوية |
جيكَر | [dʒeːkər] | 'ošklivý' (často používaný humourously) | Angličtina | žolík, z hrací karty | قبيح (postrádá vtipný význam) |
رزنامة | [rɪznamə] | 'kalendář' | Peršan | روزنامه | تقويم |
شورْبَة | [ʃoːrbə] | 'polévka' | turečtina | çorba | حَسَاء |
.الون | /salon/ | 'salonek' | francouzština | salon | ردهة |
طرْشِي | [tˤʊrʃi] | 'lák' | turečtina | turşu | مُخَلَّل |
ڤِلَّه | [vɪl.lə] | 'vila' | francouzština | vila | منزل |
نَمْرَة nebo نِمْرَة | [nɪmrə] nebo [nəmrə] | 'telefonní číslo' | Romantika | رقم | |
Mezi | [bəŋɡ] | 'banka' | Angličtina | banka | مَصْرِف |
يَواشْ يَواش | [jəwaʃ] nebo [jəwaʃ] | ‚zpomalit / být opatrný ' | turečtina | yavaş | تَمَهَّل |
طوز | [tˤoːz] | 'písečná bouře' | turečtina | toz | عاصفة غبارية / عاصفة ترابية |
هم | [həm] | 'taky' | Peršan | هم | أيضًا |
قَز | [ɡəz] | ‚klikatit se ' | Angličtina | pohled[30] | تحديق |
Staromódní nebo zastaralá slova
některá slova byla v průběhu času nahrazena původními arabskými slovy. Několik příkladů takových slov zahrnuje:[31][32]
- رنق (prsten), perské slovo, které znamená barvu.
- خاتون (ḵātūn) „ženská sestra“, z tureckého slova znamenající „ušlechtilá žena“, nyní nahrazená سستر (sestra), z angličtiny.
- بنسل (binsil), z angličtiny Tužka.
- كنديشن (candēshin), z anglického kondicionéru (jako v klimatizaci).
- فنگر (fingar), z angličtiny "finger".[33]
- كرفاية (karfāya), z hindštiny.
Dr. Ya'goob al-Ghaneem poukazuje na rostoucí počet arabských emigrantů a vystavení médiím v různých arabštině jako důvody této změny. Fatima Mahasin předpokládá, že nahrazovaná slova nejsou anglického, francouzského nebo italského původu a mají tendenci pocházet z „méně prestižních“ jazyků.[34]
Viz také
Reference
- ^ „نظام الخدمات الإحصائية“. Archivovány od originál dne 27. ledna 2016. Citováno 24. srpna 2016.
- ^ Qafisheh, Hamdi A. 1999. Arabsko-anglický slovník NTC's Gulf. (USA: McGraw-Hill Contemporary), s. XV
- ^ Hammarström, Harald; Forkel, Robert; Haspelmath, Martin, eds. (2017). „Kuvajtská arabština“. Glottolog 3.0. Jena, Německo: Max Planck Institute for the Science of Human History.
- ^ A b C Mahsain (2014), str. 20.
- ^ Mansfield (1990), str. 113.
- ^ Abd-el-Jawad (1992), str. 286.
- ^ Taqi (2010), str. 10.
- ^ Taqi (2010), str. 11–12.
- ^ Albader (2015).
- ^ A b Taqi (2010), str. 67.
- ^ A b Albader (2015), str. xv.
- ^ A b C Mahsain (2014), str. 9.
- ^ Taqi (2010), str. xii.
- ^ Taqi (2010), str. 68.
- ^ Al-Dashti (1997), str. 41.
- ^ Taqi (2010), str. 65.
- ^ "خالد الرشيد". 2015-01-20. Archivovány od originálu na 2015-01-20. Citováno 2016-10-01.CS1 maint: BOT: stav původní adresy URL neznámý (odkaz)
- ^ A b Taqi (2010), str. 14.
- ^ „نحن عيم الكويت“.
- ^ "خالد الرشيد". 2015-01-20. Archivovány od originálu na 2015-01-20. Citováno 2016-10-01.CS1 maint: BOT: stav původní adresy URL neznámý (odkaz)
- ^ http://www.kuwaitmag.com/index.jsp?inc=5&id=1031&pid=219&version=9[trvalý mrtvý odkaz ]
- ^ ":: Lahjah :: لـهجـة". www.lahjah.com. Citováno 2016-10-01.
- ^ Akbar, Rahima (duben 2007). „1.3 Sociolingvistická situace v Kuvajtu“ (PDF). Postoje studentů a učitelů ke změně kódů v Kuvajtu / angličtině (Ph.D.). Cardiffská univerzita. Citováno 7. července 2016.
- ^ Mahsain, Fatima (duben 2007). „1.2.4.2 Gramotnost“ (PDF). Motivace za přepínáním kódů mezi studenty kuvajtských bilingvních škol (Ph.D.). University of Manchester. Citováno 7. července 2016.
- ^ Akbar, Rahima (duben 2007). „2.2.2 Jazyk jako symbol identity skupiny“ (PDF). Postoje studentů a učitelů ke změně kódů v Kuvajtu / angličtině (Ph.D.). Cardiffská univerzita. Citováno 7. července 2016.
- ^ "خالد الرشيد". 2015-01-20. Archivovány od originálu na 2015-01-20. Citováno 2016-10-01.CS1 maint: BOT: stav původní adresy URL neznámý (odkaz)
- ^ Mahsain, Fatima (duben 2007). „1.2.4.1 Jazyk“ (PDF). Motivace za přepínáním kódů mezi studenty kuvajtských bilingvních škol (Ph.D.). University of Manchester. Citováno 7. července 2016.
- ^ Lahjah Kuvajtsko-arabský slovník
- ^ Syntax mluvené arabštiny, Kristen Brustad
- ^ "". الوطـــن الإلكترونية. Citováno 2016-07-08.
- ^ https://www.kuna.net.kw/ArticleDetails.aspx?id=2722026
- ^ al-Ghaneem, Ya'goob. ألفاظ اللهجة الكويتية في كتاب - لسان العرب - لإبن منظور.
- ^ Dashti, Abdulmuhsin (2015). „Role a postavení anglického jazyka v Kuvajtu“. Angličtina dnes. str. 28-33. doi: 10.1017 / S026607841500022X
- ^ Mahsain, Fatima (duben 2007). „1.2.4.1 Jazyk“ (PDF). Motivace za přepínáním kódů mezi studenty kuvajtských bilingvních škol (Ph.D.). University of Manchester. Citováno 7. července 2016.
Bibliografie
- Abd-el-Jawad, Hassan R.S. (1992). „Je arabština pluricentrický jazyk?“. V Clyne, Michael G. (ed.). Pluricentrické jazyky: odlišné normy v různých národech. 261–305. ISBN 9783110128550.
- AlBader, Yousef B. (2015). Sémantická inovace a změna v kuvajtské arabštině: Studie polysémie sloves (PDF) (Ph.D.). Cardiffská univerzita. Citováno 28. srpna 2020.
- Al-Dashti, Abdulmuhsin (1997). Volba jazyka ve státě Kuvajt: sociolingvistické vyšetřování (Ph.D.). University of Essex.
- Mahsain, Fatima (2014). Motivace za přepínáním kódů mezi studenty kuvajtských bilingvních škol (PDF) (Ph.D.). University of Manchester. Citováno 28. srpna 2020.
- Mansfield, Peter (1990). Kuvajt: Vanguard of the Gulf. Hutchinson. ISBN 9780091736040.
- Taqi, Hanan (2010). Dvě etnika, tři generace: fonologická variace a změna v Kuvajtu (PDF) (PhD). Newcastle University. Archivovány od originál (PDF) dne 19. 10. 2013. Citováno 2017-01-26.
Další čtení
- Ayyad, Hadeel (2011). Fonologický vývoj typicky se rozvíjejících kuvajtských arabsky mluvících předškoláků (Teze). University of British Columbia.