Severozápadní arabská arabština - Northwest Arabian Arabic - Wikipedia

Nesmí být zaměňována s Beja jazyk, také nazývaný Bedawi.
Severozápadní arabská arabština
Árabe bedawi.PNG
Rodilý kEgypt, Jordán, Izrael, Palestina, Saudská arábie
Rodilí mluvčí
2,24 milionu (2015--2016)[1]
Afroasijský
Arabská abeceda
Kódy jazyků
ISO 639-3avl
Glottologvýchod 2690[2]

Severozápadní arabská arabština je navrhováno[3] podčeleď z arabština zahrnující tradiční dialekty Sinajský poloostrov, Východní poušť, Negev, jižní Jordán a severozápadní roh Saudská arábie.[4]

V Sinajský poloostrov; východní poušť Egypt, dialekt Maʿāzah hraničí s dialektem ʿAbābdah, kteří mluví dialektem, který více souvisí se súdánskou arabštinou.[5]

V Saúdské Arábii nářečí východního pobřeží Akabského zálivu, Hisma a Harrat al-Riha patří k severozápadnímu arabskému typu, ale dialekt Bili na jih úzce nesouvisí.[6]

Klasifikace

Severozápadní arabské arabské dialekty zobrazují několik inovací z Protoarabština:[3]

  1. Vyjádřený reflex * q ([g])
  2. The gaháwah syndrom: vložení / a / po X v (C)AXC (V) sekvence, kde X je / h /, / ʿ /, / ḥ /, / ġ / nebo / ḫ /, např. gahwa (h) > gaháwa (h) "káva", baġl > baġal "mezek".
  3. Jednoznačný článek al- a relativní zájmeno alli jsou stresovatelné jako nedílná součást slova, např. álwalad, áljabal. Počáteční / a / je dostatečně stabilní, aby se zachovalo po -ī (-iy), který je zrušen: f-albēt, rāʿ-álġanam.
  4. Řada typických beduínských lexikálních předmětů (gōṭar "jít", sólaf "říct, vyprávět", babb "přijet", nišad ~ nišád "zeptat se").
  5. Nepřítomnost tanwīn a jeho zbytky.
  6. Absence koncovky / n / v nedokonalém, 2. osobě ženského jednotného čísla, 2. osobě mužského množného čísla a 3. osobě mužského množného čísla.
  7. Pronominální přípona 2. osoby mužského množného čísla je -ku (-kuw).
  8. Zdůrazněné varianty -ī a -nī pronominální přípony v 1. osobě jednotného čísla.
  9. Množné číslo formuláře haḏalla, haḏallāk, atd.
  10. Počáteční / a / ve formulářích VII, VIII a X v dokonalém stavu a ve stresu, když je ve stresové poloze.
  11. Iniciála / a / v řadě nepravidelných podstatných jmen (amm, není, aḫwan, doupě, afám).

Dialekty, akcenty a variace

Existuje několik rozdílů mezi západní a východní větví severozápadní arabské arabštiny:[3]

  1. Ve východní větvi b- nedokonalý se nevyskytuje v obyčejném hovorovém jazyce, zatímco v celé západní větvi se pravidelně používá.
  2. Západní větev využívá analytický genitiv, šuġl, šuġlah, šuġlīn, šuġlāt jako genitivní markery.
  3. Západní větve dialektů mají samohláskovou harmonii v performativu aktivního nedokonalého formy I, zatímco ve východní větvi je samohláska převážně zobecněna / a /.
  4. V dialektech východní větve a jižního Sinaje jsou reflexy *aw a *ano jsou zavedené monophthongs / ō / a / ē /, obvykle po zadních souhláskách a důrazech také. Ve většině dialektů západní větve *aw a *ano byly částečně monophthongized, ale nové monophthongs kolísají s dlouhými fonémy / ō / ~ / ū /, / ē / ~ / ī /.
  5. Východní větve dialektů mají tendenci (ale ne striktně) upustit od počátečního / a / in gaháwah formuláře: ghawa ~ gaháwa, nḫalaatd. Na Sinaji a Negevu je zachována / a / počáteční slabiky.
  6. Nedokonalá slovesa I-w v západní větvi jsou typu yawṣal, yōṣal, zatímco ve východní větvi jsou typu yāṣal.
  7. Přípona singulárního ženského objektu 3. osoby: -ha/-ahoj v Negevu, -ha všude jinde.
  8. Přípona jednotného čísla mužského předmětu 3. osoby: C-ah ve východní větvi, foneticky podmíněné C-ih/-ah v západní větvi, C-u (h) na jižním Sinaji.
  9. 1. osoba množného čísla společné zájmeno předmětu: ḥinna, iḥna ve východní větvi; iḥna, aḥna v západní větvi.
  10. Ve východní větvi a částech Sinaje, -A je hlavním reflexem -A) v neutrálním prostředí. V Negevu a ve východní části severního Sinajského pobřeží je -iy, v zadních prostředích -A.

Vlastnosti

Následují některé archaické prvky zachované z Protoarabština:[3]

  1. Rozlišování podle pohlaví v zájmenu množného čísla 2. a 3. osoby, zájmenných přípon a konečných slovesných tvarů.
  2. Produktivita formy IV (AC1C2AC3, yiC1C2iC3).
  3. Iniciála / a / v určitém článku al- a relativní zájmeno alli.
  4. Časté a produktivní používání deminutiv (glayyil "trochu", aybayz "chléb").
  5. Absence sporných variant / g / (<* / q /) a / k /.
  6. Použití lokální předložky fi (fiy).
  7. Neměnná pronominální přípona -ki 2. osoby ženského jednotného čísla.

Viz také

Reference

  1. ^ "Arabic, Eastern Egyptian (Sinai Peninsula) Bedawi Spoken". Etnolog. Citováno 2018-08-08.
  2. ^ Hammarström, Harald; Forkel, Robert; Haspelmath, Martin, eds. (2017). „Východní egyptská bedawština arabština“. Glottolog 3.0. Jena, Německo: Max Planck Institute for the Science of Human History.
  3. ^ A b C d Palva, Heikki. ""Severozápadní arabská arabština. "Encyklopedie arabského jazyka a lingvistiky. Sv. III. Leiden - Boston: Brill 2008, s. 400-408". Citovat deník vyžaduje | deník = (Pomoc)
  4. ^ Palva, Heikki. ""Severozápadní arabská arabština. "Encyklopedie arabského jazyka a lingvistiky. Sv. III. Leiden - Boston: Brill 2008, s. 400-408". Citovat deník vyžaduje | deník = (Pomoc)
  5. ^ Jong, Rudolf Erik De (2011-04-11). Gramatika beduínských dialektů středního a jižního Sinaje. BRILL. ISBN  978-9004201019.
  6. ^ Palva, Heikki. ""Poznámky k arabskému dialektu kmene Huweitat ". Jerusalem Studies in Arabic and Islam 29 (2004), str. 195-209. Studies in Honour of Moshe Piamenta". Citovat deník vyžaduje | deník = (Pomoc)

Zdroje

  • Gordon, Raymond G .. Jr., ed. (2005), "Bedawi Arabic", Ethnologue: Languages ​​of the World (15. ed.), Dallas: Summer Institute of Linguistics
  • Haim Blanc. 1970. „Arabský dialekt negevských beduínů“ Sborník Izraelské akademie věd a humanitních věd 4/7:112-150.
  • Rudolf E. de Jong. 2000. Gramatika beduínských dialektů severního Sinaje přímořských: překlenutí jazykové propasti mezi východním a západním arabským světem. Leiden: Brill.
  • Judith Rosenhouse. 1984. Beduínské arabské dialekty: Obecné problémy a podrobná analýza severoizraelských beduínských dialektů. Wiesbaden: Harrassowitz.