Kyperská arabština - Cypriot Arabic
Kyperská arabština | |
---|---|
Sanna | |
Rodilý k | Kypr |
Kraj | Kormakitida a městské oblasti na jihu |
Etnický původ | Maronitští Kypřané |
Rodilí mluvčí | 140 (2013)[1] Ne L1 reproduktory na jihu (2011)[2] |
Afroasijský
| |
řecký a latinský Arabské písmo (historický) | |
Oficiální status | |
Uznávaná menšina jazyk v | |
Kódy jazyků | |
ISO 639-3 | acy |
acy | |
Glottolog | cypr1248 [3] |
Linguasphere | 12-AAC-ehx |
![]() Kyperská arabština |


Kyperská arabština, také známý jako Kyperská maronitská arabština nebo Sanna,[4] je umírající odrůda z arabština mluvený Maronite komunita Kypr. Dříve mluvčí byli většinou umístěni v Kormakitida, ale podle Turecká invaze na Kypr v roce 1974 se většina přesídlila na jih a rozšířila se,[5] což vede k úpadku jazyka.[6] Tradičně dvojjazyčné v Kyperský Řek Od doby před rokem 2000 byli všichni zbývající mluvčí kyperské arabštiny starší 30 let.[7] Sčítání lidu z roku 2011 uvádí, že z 3 656 maronitských Kypřanů v oblastech kontrolovaných Kyperskou republikou nikdo nevyhlásil kyperskou arabštinu za svou první jazyk.[2]
Historie a klasifikace
Kyperskou arabštinu poprvé představil Kypru Maronité kteří pocházeli hlavně z Sýrie a Libanon již v sedmém století, s vlnami imigrace až do třináctého století.[8][6] Od roku 2002 je jedním z přísně označených UNESCO ohrožené jazyky[9] a od roku 2008 je uznáván jako menšinový jazyk Kypru,[10] který se shoduje s pokusem o revitalizaci jazyka.[11]
Kyperská arabština byla v minulosti přidělena k syrsko-libanonskému nebo Levantská arabština klasifikace, pravděpodobně v důsledku současné přítomnosti velké libanonské komunity maronitů na pevnině.[12] V poslední době se však ukázalo, že sdílí velké množství společných funkcí s qeltu nebo Severní mezopotámská arabština dialekty Iráku, Sýrie a Turecka a pre-kyperského středověkého předchůdce bylo vyvozeno, že patří do této dialektové oblasti.[13] Náznaky aramejského substrátu naznačují, že se blížila době jazykového posunu z aramejštiny do arabštiny; další rysy jsou společné rysům syro-libanonských a palestinských, které sahají do období, kdy kontinuum dialektu mezi mezopotámskými dialekty a syrskou dialektovou oblastí.[5][8]
Na kyperské scéně byl jazyk značně restrukturalizován prostřednictvím kontaktu s moderní řečtinou a získal řadu rysů a omezení, která nejsou pro arabštinu typická.[14] V zásadě nesrozumitelný arabským mluvčím pevniny je charakterizován jako izolovaná „periferní arabština“ spolu s dalšími, jako je maltština.[15] Jeho arabská složka je hybridem dialektů z různých oblastí a dob jihovýchodní Anatolie, severní Sýrie a Mezopotámie a Levantů, které nabízejí jedinečný pohled na historický vývoj východní arabštiny.[16]
Rozdělení
Kyperská arabština se nachází na severním břehu ostrova Kyrenia okres, na jižním pobřeží ostrova Limassol okres, v Nikósie a v několika Maronite horské vesnice.[17]
Fonologie
![]() | tento článek chybí informace o tom, co stará arabština / ħ, ʔ, ʁ / se stal v kyperské maronitské arabštině. (Ledna 2017) |
Borg (1997) tvrdí, že zdravý systém kyperské arabštiny byl silně ovlivněn systémem Kyperský Řek. Kyperská arabština ztratila vše důrazné souhlásky a stop -fakturační opozice (i když je předmětem diskuse v literatuře)[18]—Ale zachováno geminace. Geminate neznělé zastávky povrchu jako aspiráty.[19] Dále stará arabština /q / se spojil s / k /, / b / stalo se / p /, a / d / se spojil s / t /.[18]
Souhláska fonémy kyperské arabštiny, podle Borg (1997), jsou / m n p t k f v θ ð s z ʃ ʒ x j l r ʕ /. Afrikáty [t͡ʃ d͡ʒ] nastat jako alofony z shluky / tʃ dʒ /. Hlasové zastávky se vyskytují jako alofony neznělých zastávek intervocalically a vedle a sonorant nebo / z /.[20] Existuje pět fonémů samohlásek, / a e o o /a dvě dvojhlásky, / aj aw /.[21] Fonologická pravidla dodržovaná v kyperské arabštině zahrnují:[22]
- Historické zastávky + zastávky jsou zastoupeny frikativní + stop.
- / k x / jsou palatalizováno na [c ç] před / i e j /. / j / je plně asimilovaný.
- / j / mezi překážející a samohláska vyplývá jako [kj].
- An epentetický mezi nosní a a pokračovatel nebo sonorant. Místo této epentetické zarážky se přenáší z nosu a hlasu z následující souhlásky.
Fenomény podobné prvním třem jsou také pozorovány v kyperské řečtině.
Slovní zásoba
Kyperská arabština má velké množství syrský a řečtina půjčky.[7]
Psací systém
V květnu 2009 předložil takzvaný „Výbor odborníků pro kodifikaci kyperské maronitské arabštiny“ kyperské vládě návrh na kodifikaci kyperské arabštiny.[23] Není jasné, zda to bude v EU řecký nebo Latinské písmo; obě byly zjevně navrženy.[24] Existuje kyperská arabština - řečtina překladový slovník, kde se pro kyperskou arabštinu používá řecká abeceda lemmat.[24]
Lingvista Alexander Borg, který se specializuje na jazyk, vymyslel latinskou abecedu, kterou nevládní organizace pro revitalizaci jazyka „Hki Fi Sanna“ schváleného v roce 2007 a některé „malé texty“ do něj byly zřejmě přeloženy.[25]
Kyperská arabská latinská abeceda | ||||||||||||||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
A | B | C | D | Δ | E | F | G | G | C | Já | J | K. | L | M | N | Ó | P | Θ | R | S | T | U | PROTI | Ž | X | Y | Z | Ş |
A | b | C | d | δ | E | F | G | G | C | i | j | k | l | m | n | Ó | p | θ | r | s | t | u | proti | w | X | y | z | ş |
Příklady
- Fráze[26]
Ismi o Kumetto. Ayşo ismak l-id? | Jmenuji se Kumetto. Jak se jmenuješ? |
Ismi l-ana o Pavlo. Ayşo ismik l-idi? | Jmenuji se Pavlo. Jak se jmenuješ? (fem.) |
L-aδa aş pikulullu? | Jak se jmenuje? |
L-ism tel l-yapati o Antoni | Můj otec se jmenuje Antoni |
Xmenye u tisca aška pisawnna? | Co dělají osm a devět? |
Pisawnna caşra u sapca. | Dělají sedmnáct |
Aş xar kan imps? Skřítci Kan Yamuxmis | Co bylo včera za den? Včera byl čtvrtek |
Aş xar tte kun pukra? Pukra tte kun Yamussift | Co je zítra za den? Zítra je sobota |
Yamuxxat marrux fi li knise | V neděli jdeme do kostela |
Kilt xops ma zaytun, xaytċ casel u şraft xlip tel pakra | Jedl jsem chléb s olivami, trochu medu a pil kravské mléko |
Vy | Ano |
Los Angeles | Ne |
Všechna písmena volně představují jejich IPA hodnoty, s některými výjimkami:
Viz také
Poznámky a odkazy
- ^ „Arabsky, kyperský mluvený jazyk“. Etnolog. Citováno 2018-08-08.
- ^ A b Rada Evropy (2014), str. 4.
- ^ Hammarström, Harald; Forkel, Robert; Haspelmath, Martin, eds. (2017). „Kyperská arabština“. Glottolog 3.0. Jena, Německo: Max Planck Institute for the Science of Human History.
- ^ http://www.naharnet.com/stories/en/221537-cyprus-maronite-minority-sees-chance-to-save-ancient-language
- ^ A b Versteegh (2001), str. 212.
- ^ A b Hadjioannou, Tsiplakou & Kappler (2011), str. 507.
- ^ A b Kyperská arabština v Etnolog (13. vydání, 1996).
- ^ A b Versteegh (2011), str. 536-537.
- ^ Hadjioannou, Tsiplakou a Kappler (2011), str. 535.
- ^ „Provádění charty na Kypru“. Databáze Evropské charty regionálních nebo menšinových jazyků. Veřejná nadace pro evropský srovnávací výzkum menšin. Archivovány od originál dne 24. října 2011. Citováno 20. května 2013.
- ^ Hadjioannou, Tsiplakou & Kappler (2011), str. 508.
- ^ Borg, Alexander (2004). Příručka orientalistiky. Oddíl 1 Blízký a Střední východ. ISBN 978-90-04-13198-9.
- ^ Owens (2006), str. 274.
- ^ Versteegh (2011), str. 539.
- ^ Borg (2004), str. xviii-xix.
- ^ Versteegh (2011), str. 541.
- ^ „Arabsky, kyperský mluvený jazyk“. Etnolog. Citováno 2018-07-16.
- ^ A b Borg (1997), str. 228.
- ^ Borg (1997), str. 229.
- ^ Borg (1997), s. 228–229.
- ^ Borg (1997), str. 222–223.
- ^ Borg (1997), str. 223–225.
- ^ Rada Evropy (2011), str. 3.
- ^ A b Veřejná nadace pro evropský srovnávací výzkum menšin (2006), str. 12.
- ^ Hki Fi Sanna & Ztite (2008), str. 3.
- ^ Katsioloudis, Koumettos (2008). „První kroky v kyperské maronitské arabštině (CMA), lekce 1 / Μάθημα 1“ (PDF) (leták). Archivovány od originál (PDF) dne 18.03.2014. Citovat deník vyžaduje
| deník =
(Pomoc)
Bibliografie
- „Kyperská maronitská arabština na Kypru optikou Evropské charty regionálních nebo menšinových jazyků“. Veřejná nadace pro evropský srovnávací výzkum menšin. 2006. Archivovány od originál dne 8. 5. 2013. Citovat deník vyžaduje
| deník =
(Pomoc)CS1 maint: ref = harv (odkaz) - Borg, Alexander (1985). Kyperská arabština: Historické a srovnávací vyšetřování fonologie a morfologie arabské lidové mluvy mluvené Maronity z vesnice Kormakiti v okrese Kyrenia na severozápadním Kypru. Stuttgart: Deutsche Morgenländische Gesellschaft. ISBN 3-515-03999-6.
- Borg, Alexander (1997). „Kyperská arabská fonologie“. In Kaye, Alan S. (ed.). Fonologie Asie a Afriky (včetně Kavkazu). 1. Jezero Winona, Indiana: Eisenbrauns. 219–244. ISBN 1-57506-017-5.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Borg, Alexander (2004). Srovnávací glosář kyperské maronitské arabštiny (arabsko-anglický). Brill. ISBN 90-04-13198-1.
- Rada Evropy (2011-01-18). „Evropská charta regionálních nebo menšinových jazyků. Třetí periodikum předkládané generálnímu tajemníkovi Rady Evropy v souladu s článkem 15 Charty. KYPR“ (PDF). Citovat deník vyžaduje
| deník =
(Pomoc)CS1 maint: ref = harv (odkaz) - Rada Evropy (2014-01-16). „Evropská charta regionálních nebo menšinových jazyků. Čtvrté periodikum předkládané generálnímu tajemníkovi Rady Evropy v souladu s článkem 15 Charty. KYPR“ (PDF). Citovat deník vyžaduje
| deník =
(Pomoc)CS1 maint: ref = harv (odkaz) - Hadjioannou, Xenia; Tsiplakou, Stavroula; Kappler, Matthias (2011). „Jazyková politika a jazykové plánování na Kypru“. Aktuální problémy v jazykovém plánování. Routledge. 12 (4): 503–569. doi:10.1080/14664208.2011.629113. hdl:10278/29371.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Hki Fi Sanna; Ztite, Kermia (2008). „Připomínky v souladu s čl. 16 odst. 2 Evropské charty regionálních nebo menšinových jazyků“ (PDF). Hki Fi Sanna. Archivovány od originál (PDF) dne 26.03.2014. Citovat deník vyžaduje
| deník =
(Pomoc)CS1 maint: ref = harv (odkaz) - Owens, Jonathan (2006). Jazyková historie arabštiny. Oxford University Press. ISBN 0-19-929082-2.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Thomas, George J. (2000). „Mluvený arabský dialekt maronitů na Kypru“. The Journal of Maronite Studies. 4 (1).
- Tsiapera, Maria (1969). Popisná analýza kyperské maronitské arabštiny. Haag: Mouton.
- Versteegh, Kees (2001). Arabský jazyk. Edinburgh University Press. ISBN 0-7486-1436-2.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Versteegh, Kees (2011). Encyclopedia of Arabic Language and Linguistics. Brill. ISBN 978-90-04-14976-2.CS1 maint: ref = harv (odkaz)