C - Ć - Wikipedia

Grafém C (nepatrný: C), vytvořený z C s přidáním akutní přízvuk, se používá v různých jazycích. Obvykle to označuje [t͡ɕ], neznělé alveolo-palatální afrikáty, včetně v fonetický přepis. Své Unicode kódové body jsou U + 0106 pro Ć a U + 0107 pro ć.
Symbol pochází z Polská abeceda (kde se ve svém moderním použití objevuje nejčastěji na konci slov) a byl přijat chorvatským lingvistou Ljudevit Gaj do Srbochorvatština v 19. století. Je to páté písmeno polština, Lužickosrbština, a latinská abeceda z Srbochorvatský jazyk, stejně jako jeho mírná varianta, Černohorská latinská abeceda. Je čtvrtý v Běloruský Łacinka abeceda.
Přijímá ji také Wymysorys západoněmecký jazyk používaný v Polsku. Je to také páté písmeno abecedy Wymysorys.
v slovinský, vyskytuje se pouze u výpůjček, hlavně ze srbochorvatštiny (například příjmení) Handanović ) a označuje stejný zvuk jako C, tj neznělé palato-alveolární afrikáty.
The Srbská cyrilice ekvivalent je Ћ (23. dopis). Makedonština používá Ќ jako částečný ekvivalent (24. písmeno). Jiné jazyky, které používají azbuku, obvykle představují tento zvuk kombinací znaků ЧЬ. Ć je stejné jako Sanskrt च (ačkoli patrový zvuk IAST používá k označení písmeno c).
Dopis se používá také v neoficiálním běloruštině Łacinka kde představuje palatalizovaný alveolární afrikát [t͡sʲ].
v Ladine představuje [tʃ], když předchází [ʃ] (např. desćiarié, [deʃtʃariˈe]).
Výpočetní kód
Náhled | C | C | ||
---|---|---|---|---|
Název Unicode | LATINSKÉ VELKÉ PÍSMENO C S AKUTNÍM | LATINSKÝ MALÝ LIST C S AKUTNÍM | ||
Kódování | desetinný | hex | desetinný | hex |
Unicode | 262 | U + 0106 | 263 | U + 0107 |
UTF-8 | 196 134 | C4 86 | 196 135 | C4 87 |
Číselná reference znaků | Ć | & # x106; | ć | & # x107; |
Odkaz na pojmenovaný znak | & Cacute; | & cacute; |