Sveigðir - Sveigðir

Sveigðir, Sveigder nebo Swegde (Stará norština „Mává jeden“[1]) byl švédský král z Dům Yngling v Severská mytologie. Byl synem Fjölner, kterého následoval jako král, a oženil se s Vanou z Vanaheimr, pravděpodobně jeden z Vanir. Lákají a trpaslík, Sveigðir zmizel v kameni a už se nevrátil. Jeho nástupcem byl jeho syn Vanlandi.

Atesty

Snorri Sturluson napsal o Sveigðirovi v jeho Ynglinga sága (1225):

Svegðir tók ríki eptir föður sinn; hann strengði þess heit at leita Goðheims ok Óðins hins gamla. Hann fór með 12 menn víða um heiminn, hann kom út í Tyrkland ok í Svíþjóð hina miklu ok hitti þar marga frændr sína ok vini, ok var í þeirri for 5 vetr. Komá kom hann aptr til Svíþjóðar, dvaldist hann þá enn heima um hríð. Hann hafði fengit konu þá er Vana hét út í Vanaheimi; var þeirra syn Vanlandi. Svegðir fór enn ve společnosti leita Goðheims. Ok í austanverðri Svíþjóð dědic bœr mikill ve Steini, þar er steinn svá mikill sem stór hús. Um kveldit eptir sólarfall, þá er Svegðir gékk frá drykkju til svefnbúrs, sá hann til steinsins, at dvergr sat undir steininum. Svegðir ok hans menn váru mjök druknir ok runnu til steinsins. Dvergrinn stóð í durum ok kallaði á Sveigði, bað hann þar inn ganga, ef hann vildi Óðin hitta. Svegðir hljóp í steininn; en steinninn laukst þegar aptr, ok kom Svegðir eigi aptr.[2][3]

Swegde vzal království po svém otci a učinil slavnostní slib hledat Godheim a Odin. Prošel s dvanácti muži světem a přišel k Turkland a Velký Svithiod, kde našel mnoho svých spojení. Na této cestě mu bylo pět let; a když se vrátil domů do Švédsko nějakou dobu tam zůstal. Dostal dovnitř ženu Vanaheim, kterému se říkalo Vana, a jejich synem byl Vanlande. Swegde poté vyšel ven, aby znovu vyhledal Godheima, a přišel do sídla na východní straně Swithiod zvaného Stein, kde byl kámen velký jako velký dům. Večer po západu slunce, když Swegde přecházel od stolku k pití do své ložnice, upřel oko na kámen a viděl, že pod ním sedí trpaslík. Swegde a hisman byli velmi opilí a rozběhli se ke kameni. The trpaslík stál ve dveřích a zavolal na Swegde a řekl mu, ať vejde, a měl by vidět Odina. Swegde narazil na kámen, který se za ním okamžitě zavřel, a Swegde se už nevrátil.[4][5]

Snorri také citoval některé řádky z Ynglingatal složeno v 9. století:

En dagskjarr
Dúrnis niðja
salvörðuðr
Sveigði vétti,
þá er í stein
enn stórgeði
Dusla konr
ept dvergi hljóp,
ok salr bjartr
þeira Sökmímis
jötunbyggðr
við jöfri gein.[2][3]
Podle Diurnir závod elfů,
Kdo straší na útesech a vyhýbá se tváři dne
Statečný Swegde byl podveden,
Elfova falešná slova, kterým král věřil.
Neohrožený hrdina řítí dál,
Prošel zejícími ústy kamene:
Zívl - zavřel - hrdina spadl,
v Saekmime hala, kde přebývají obři.[4][6]

The Historia Norwegiæ představuje latinské shrnutí Ynglingatal napsáno koncem 12. století a následně starší než Snorriho citát:

Froyr vero genuit Fiolni, qui in dolio medonis dimersus est, cujus filius Swegthir nanum v petram persequitur jn redisse dicitur, quod pro certo fabulosum creditur. Iste genuit Wanlanda [...][7]

Frøy plodil Fjolne, který byl utopen v nálevu medoviny. Hisson, Sveigde, měl pronásledovat trpaslíka do kamene a nikdy se nevrátil, ale to je zjevně třeba brát jako pohádku. Zplodil Vanlande, [...][8]

Ještě dřívější zdroj Íslendingabók z počátku 12. století, uvádí linii původu v Ynglingatal a také dává Svegðir jako nástupce Fjölnir a předchůdce Vanlandi: iiii Fjölnir. sá er dó ve společnosti Friðfróða. v Svegðir. vi Vanlandi.[9]

Poznámky

  1. ^ McKinnell (2005: 70).
  2. ^ A b Ynglinga sága na Norrøne Tekster og Kvad Archivováno 31. 12. 2005 v Bibliotheca Alexandrina
  3. ^ A b Druhá online prezentace Ynglingatal
  4. ^ A b Laingův překlad v internetovém archivu posvátného textu
  5. ^ Laingův překlad na Northvegr Archivováno 2007-03-12 na Wayback Machine
  6. ^ Laingův překlad na Northvegr Archivováno 11.03.2007 na Wayback Machine
  7. ^ Storm, Gustav (editor) (1880). Monumenta historica Norwegiæ: Latinske kildeskrifter til Norges historie i middelalderen, Monumenta Historica Norwegiae (Kristiania: Brøgger), s. 97-98
  8. ^ Ekrem, Inger (editor), Lars Boje Mortensen (editor) a Peter Fisher (překladatel) (2003). Historia Norwegie. Museum Tusculanum Press. ISBN8772898135, str. 75.
  9. ^ Vydání Íslendingabóka od Guðniho Jónssona Archivováno 8. května 2007 v Islandská národní a univerzitní knihovna

Reference

  • McKinnell, John (2005). Setkání s ostatními ve skandinávském mýtu a legendě. DS Brewer. ISBN  1-84384-042-1

Zdroje

Sveigðir
Předcházet
Fjölnir		 Mytologický král ŠvédskaUspěl
Vanlandi