Filipínské jazyky Negrito - Philippine Negrito languages - Wikipedia

The Negrito národy Filipín mluví různými způsoby Filipínské jazyky. Mají více společného se sousedními jazyky než navzájem,^[1] a jsou zde uvedeny pouze jako pomůcka pro identifikaci.

Klasifikace

Lobel (2013)

Lobel (2013)^[1] uvádí následující etnolingvistické skupiny černých filipínských (tj. filipínských negritů).

Severní Luzon

(Lobel (2010)^[2] uvádí následující jazyky Negrito, kterými se mluví na východním pobřeží ostrova Luzon, uvedené od severu k jihu.)

Dále Robinson & Lobel (2013)^[3] argumentovat tím Dupaningan Agta, Pahanan Agta, Casiguran Agta, Nagtipunan Agta, Dinapigue Agta, a Paranan nepatří do větve severního Kordillánu, ale do nové větve, které nazývají Severovýchodní Luzon, které považují za primární větev skupiny severní Luzon (Cordilleran).

Zambales hory

Jižní Luzon

Jižní Filipíny

Inata (možná 2 dialekty)
Inati (Inete) (2 dialekty?)
Mamanwa
Batak (5-8 dialektů)
Iraya (Mangyan )
Ata / Tigwa /Matigsalug Manobo

Zaniklé odrůdy

Mount Iraya Agta (AKA East Lake Buhi Agta)
Inagta Alabat
Dicamay Agta: mluvený na řece Dicamay na západní straně Sierra Madre poblíž Jones, Isabela; údajně vyhlazeni Ilokano domácími někdy v letech 1957 až 1974 (Headland 2003: 7)
Villa Viciosa Agta

Dalším jazykem Negrito zkoumaným Lobelem (2013) je Southern Binukidnon (Magahat ).

Etnolog přidává zaniklé a nezařazené Katabaga z Catanauan, Quezon, jižní Luzon. Jazyk původně uvedl Garvan (1963: 8).^[4] Katabaga je ve skutečnosti překlep Katabangan, jméno, které lidé používají k označení sebe. Někteří lidé v regionu Bikol také používají tento výraz Katabangan odkazovat na Agta se smíšenou krví v regionu. Lobel (2013: 92) uvádí z návštěvy v roce 2006, že Katabangan mluví pouze tagalogsky. Podle Lobela (2013), pokud by Katabangan ve skutečnosti předtím mluvil jedním z filipínských jazyků Negrito, bylo by to spojeno s Agtou z Lopez-Guinayangan oblast (viz Jazyk Inagta Alabat ) nebo Manide na základě jeho současného umístění.

Louward Allen Zubiri uvádí, že v komunitě Katabangan je 670 jedinců. Existují také rodiny žijící v Mulanay, Gumaca, Lopez a Alabat.^[5]

Reid (1994)

Reid (1994) uvádí následující jazyky Negrito.^[6]

Severní Agta
Arta - 12 zbývajících reproduktorů v Aglipay, Quirino, v roce 1990
Alta
- Severní Alta - mluvený Provincie Aurora
- Jižní Alta (Kabuluen) - mluvený jazyk Nueva Ecija a Bulacan Provincie
Střední Agta - mluvený ve východním Luzonu; zahrnuje Umiray
Jižní Agta
- Camarines Norte
- Camarines Sur
Sinauna
Ayta - 6 různých jazyků, kterými se mluví v Zambales hory podle Wimbel (1986):^[7]

Jiné filipínské jazyky Negrito

Ata Manobo - mluvený v Mansalinao, Davao
Batak - mluvený Palawan
Inati
Mamanwa - mluvený Agusan

Reid (2013)

Reid (2013)^[8] bere v úvahu filipínské jazyky Negrito (zvýrazněno v tučně) rozdělit následujícím způsobem. Reid (2013) považuje každý jazyk nebo skupinu Negrito za rozdělení prvního řádu v příslušné pobočce s Inati a Manide –Alabat jako podskupiny prvního řádu Malajsko-polynéský.

Malajsko-polynéský (MP)
- různé pobočky MP mimo Filipíny
- Baši, Kalamianic a další pobočky MP na Filipínách neobsahující jazyky Negrito
- Manide –Alabat
- Inati
- Jazyky severní Luzon
  - Arta
  - Umiray Dumaget (?)
  - Jazyky severovýchodní Luzon
  - Jazyky v údolí Cagayan
  - Ilokano
  - Meso-Cordilleran jazyky
    - Severní Alta
    - Jižní Alta
    - Jazyky jižního Kordillánu
    - Centrální Cordilleran jazyky
- Centrální luzonské jazyky
  - Remontado Dumagat (Sinauna Tagalog)
  - Kapampangan
  - Sambalské jazyky
    - Ayta jazyky
    - Sambal jazyky
- Střední filipínské jazyky
  - Mamanwa
  - Tagalog
  - Bikol
  - Bisayan
  - Mansaka

Unikátní slovník

Lobel (2010)^[2] uvádí následující procento jedinečných položek slovní zásoby z 1 000 porovnávaných slov v těchto jazycích Negrito, které Reid (1994)^[6] naznačuje, že jsou to lexikální zbytky z před Austronesianů substrát které tyto jazyky Negrito mohou mít. Manide a Umiray Dumaget mít nejunikátnější položky slovní zásoby.

Mezi další jazyky jihovýchodní Asie s vysokým podílem jedinečné slovní zásoby možného původu izolace patří Angličtina Indonésie a Jazyk kenaboi Malajsie.

Reid (1994)

Reid (1994)^[6] uvádí následující rekonstruované formy jako možné nea Austronesianské lexikální prvky ve filipínských jazycích Negrito.

Ne.	Lesk	Rekonstruovaná forma	Atestované větve
1.	ratan	* lati	Severní Agta Alta
2.	krysa	* kuyəŋ	Severní Agta Alta, Střední Agta
3.	zahanbený	* jsem	Severní Agta Alta, Střední Agta
4.	žíla	* litid	Severní Agta Alta, Střední Agta
5.	pohřbít, inter	* tapuR	Severní Agta Alta, Střední Agta
6.	škoda, laskavost	* Rəbi	Severní Agta, Arta Alta
7.	had	* babak	Alta, Střední Agta, Sinauna
8.	žízeň	* pələk	Severní Agta, Arta
9.	lov	* purab	Severní Agta, Arta
10.	jelen, dolar	* b [ia] dut	Severní Agta, Arta
11.	nehet	* [l] usip	Severní Agta, Arta
12.	penis	* g [ia] ləŋ	Severní Agta, Arta
13.	stěna	* gəsəd	Severní Agta, Arta
14.	pes, štěně	* lapul	Severní Agta, Arta
15.	oheň	* dukut	Severní Agta, Arta
16.	vlasy, peří	* pulug	Severní Agta, Arta
17.	vařit (v.)	* ləbut	Severní Agta Alta
18.	zapomenout	* liksap	Severní Agta Alta
19.	vrchol	* taltay / * taytay	Severní Agta Alta
20.	čelo	* [l] aŋas	Severní Agta, Jižní Agta
21.	vrchol	* kurut	Severní Agta, Jižní Agta
22.	vonný	* səlub	Arta Alta
23.	hýždě	* sula	Alta, Střední Agta
24.	rychle	* paripari	Alta, Střední Agta
25.	vědět (s.o.)	* abujan	Alta, Střední Agta
26.	list	* agidní	Alta, Střední Agta
27.	muž, muž	* patud	Alta, Střední Agta
28.	vidět	* zákon [g]	Alta, Střední Agta
29.	stěna	* sagbuŋ	Alta, Střední Agta
30.	rameno	* sugbuŋ / * subuŋ (-an)	Alta, Jižní Agta
31.	běh	* kaldit	Alta, Jižní Agta
32.	betel list	* li [t] svítí	Alta, Ayta
33.	vodopád	* gərəy	Střední Agta, Sinauna
34.	doprovázet	* ilan	Severní Alta, Jižní Alta
35.	znát	* Zrušit	Severní Alta, Jižní Alta
36.	líný	* b [ia] kət	Severní Alta, Jižní Alta
37.	těhotná	* tuyud	Severní Alta, Jižní Alta
38.	spát	* puləd	Severní Alta, Jižní Alta
39.	těžký	* dəgi	Severní Agta
40.	tlustý	* bagəl	Severní Agta
41.	hořký	* təkak	Severní Agta
42.	motýl	* lullu / * lilli	Severní Agta
43.	suché na slunci	* sarun	Severní Agta
44.	slyšet	* tima [n, ŋ]	Severní Agta
45.	lov	* lagum	Severní Agta
46.	hora	* amugud	Severní Agta
47.	starý (obj.)	* ligid	Severní Agta
48.	slunce	* pamalak	Severní Agta
49.	termit	* sarik	Severní Agta
50.	zahodit)	* tugbak	Severní Agta
51.	nehet	* lu / * [l] udis	Severní Agta
52.	běh	* buyut	Severní Agta
53.	křídlo	* kəpig	Severní Agta
54.	házet	* b [ia] pokles	Severní Agta
55.	vodopád	* sənad	Severní Agta
56.	rameno	* dapi	Severní Agta
57.	volání	* dulaw	Severní Agta
58.	potit se	* asub	Severní Agta
59.	motýl	* lumlum / * limlim	Severní Agta
60.	sedět	* tugkuk	Severní Agta
61.	žízeň	* g [ia] mtaŋ	Severní Agta
62.	moč	* sitəb	Severní Agta
63.	Procházka	* sugut	Severní Agta
64.	slyšet	* sanig	Severní Agta
65.	ratan	* karat	Severní Agta
66.	běh	* gutuk	Severní Agta
67.	sůl	* b [ia] gəl	Severní Agta
68.	odpoledne	(ma -) * lutəp	Arta
69.	přijet	* digdig	Arta
70.	kost	* sagnit	Arta
71.	motýl	* pippun	Arta
72.	napít se	* tim	Arta
73.	ucho	* ibəŋ	Arta
74.	Limetka	* ŋusu	Arta
75.	muž, muž	* gilaŋ (-an)	Arta
76.	komár	* buŋur	Arta
77.	starý muž)	* dupu	Arta
78.	jeden	* sipaŋ	Arta
79.	déšť	* punəd	Arta
80.	běh	* gurugud	Arta
81.	řekni, řekni	*pupen	Arta
82.	spát	* idəm	Arta
83.	dva	* tlip	Arta
84.	hořet	* təmuk	Severní Alta
85.	volání	* ŋuk	Severní Alta
86.	kolaps	* bəwəl	Severní Alta
87.	odejít	* əg [ʔk] aŋ	Severní Alta
88.	ovoce	* ian	Severní Alta
89.	slyšet	* tibəŋ	Severní Alta
90.	udeřit, udeřit	* pu [ʔk] na	Severní Alta
91.	lehnout	* ədsaŋ	Severní Alta
92.	kobylka	* pəsal	Severní Alta
93.	dlouho	* lə [ʔk] aw	Severní Alta
94.	penis	* gəyət	Severní Alta
95.	dát, místo	* dətun	Severní Alta
96.	Červené	* anální	Severní Alta
97.	hledat	* alyuk	Severní Alta
98.	vydržet	* payuŋ	Severní Alta
99.	Počkejte	* tanud	Severní Alta
100.	mravenec	* il [əu] m	Jižní Alta
101.	Černá	* svítí [əu] b	Jižní Alta
102.	rána (v.)	* uswa	Jižní Alta
103.	hořet	* tiduk	Jižní Alta
104.	pohřbít, inter	* laba	Jižní Alta
105.	motýl	(ma -) * lawak	Jižní Alta
106.	hýždě	* timuy	Jižní Alta
107.	volání	* gawi	Jižní Alta
108.	Carabao	* uduŋ (-an)	Jižní Alta
109.	plakat	* kəbi	Jižní Alta
110.	hluboký	* tanaw	Jižní Alta
111.	spadnout (v.)	* pagpag	Jižní Alta
112.	bojovat / hádat se	* itaw	Jižní Alta
113.	nehet	* lunu	Jižní Alta
114.	bederní rouška	* g [ia] nat	Jižní Alta
115.	dlouho)	* təwali	Jižní Alta
116.	jiné (rozdíl)	* kalad	Jižní Alta
117.	dát, místo	* bənu	Jižní Alta
118.	déšť	* dəsu	Jižní Alta
119.	sedět	* laŋad	Jižní Alta
120.	vydržet	* piad	Jižní Alta
121.	ocas	* lambuŋ	Jižní Alta
122.	tři	* saŋay	Jižní Alta
123.	strom, dřevo	* laboratoř [ia] t	Jižní Alta
124.	skutečný	* kuduR	Jižní Alta
125.	pochva	(plánuji	Jižní Alta
126.	vdova vdovec	(na -) * dit	Jižní Alta
127.	vítr	* kabu (-an)	Jižní Alta
128.	kost	* kaks (-an)	Střední Agta
129.	volání	* ulaŋ	Střední Agta
130.	šplhat	* pitomče	Střední Agta
131.	krokodýl	(maŋ -) * atu	Střední Agta
132.	Pírko	* putput	Střední Agta
133.	vlasy	* sapuk	Střední Agta
134.	lov	* ikag	Střední Agta
135.	naběračka	* lukuy	Střední Agta
136.	dlouho)	* luy	Střední Agta
137.	ne, ne	* pozor	Střední Agta
138.	libra	* buntul	Střední Agta
139.	déšť	* tapuk	Střední Agta
140.	běh	* g [ia] kan	Střední Agta
141.	písek	* laŋas	Střední Agta
142.	sedět	* lipa	Střední Agta
143.	spát	* pida	Střední Agta
144.	vydržet	* [uə] di	Střední Agta
145.	potit se	* aldut / * ald [ia] t	Střední Agta
146.	pochva	* příbuzní (-an)	Střední Agta
147.	voda, řeka	* urat	Střední Agta
148.	bílý	* lapsay	Střední Agta
149.	oheň	* adiŋ	Jižní Agta
150.	komár	* kubuŋ	Jižní Agta
151.	rameno	* mugmug (-an)	Jižní Agta
152.	spát	* lubat	Jižní Agta
153.	dítě	* ubun	Sinauna
154.	list	* seno	Sinauna
155.	sedět	* səna	Sinauna
156.	kámen	* igaŋ	Sinauna
157.	vítr	* rugus	Sinauna
158.	vidět	* ələw	Ayta

Reid (2013: 334)^[8] považuje za endonym * ʔa (R) ta, což znamená „osoba“, bylo domorodým slovem Negrito, které bylo později vypůjčeno do austronéštiny s významem „osoba tmavé pleti“.

Reference

^ ^A ^b Lobel, Jason William (2013). Filipínské a severoborské jazyky: problémy v popisu, podskupinách a rekonstrukcích (Ph.D. v lingvistické práci). University of Hawaii at Manoa. hdl:10125/101972.
^ ^A ^b Lobel, Jason William (2010). "Manide: Nepopsaný filipínský jazyk". Oceánská lingvistika. 49 (2): 478–510.
^ Robinson, Laura C .; Lobel, Jason William (2013). "Severovýchodní Luzonská podskupina filipínských jazyků". Oceánská lingvistika. 52 (1): 125–168. doi:10,1353 / ol. 2013 0007.
^ Garvan, John M. 1963. Negritos na Filipínách. Wiener Beiträge zurKulturgeschichte und Linguistik Band XIV. Vídeň: Ferdinand Berger Horn. (Publikováno posmrtně z polních poznámek pořízených Garvanem v letech 1903 až 1924.)
^ ISO 639-3 Žádost o změnu 2019-024
^ ^A ^b ^C Reid, Lawrence A. (1994). „Možné nea Austronéské lexikální prvky ve filipínských jazycích Negrito“. Oceánská lingvistika. 33 (1): 37–72. doi:10.2307/3623000. hdl:10125/32986. JSTOR 3623000.
^ Wimbish, Johne. 1986. Jazyky hor Zambales: filipínská lexikostatická studie. v Práce z letního lingvistického ústavu, University of North Dakota Session, sv. 30: 133-142.
^ ^A ^b Reid, Lawrence A. (2013) "Kdo jsou filipínští Negritos? Důkazy z jazyka." Biologie člověka: Sv. 85: Vydání 1, článek 15.

Fay Wouk a Malcolm Ross (ed.), Historie a typologie západních austronézských hlasových systémů. Australian National University, 2002.
K. Alexander Adelaar a Nikolaus Himmelmann, Austronéské jazyky Asie a Madagaskaru. Routledge, 2005.
Austronesian Basic Vocabulary Database, 2008.
Reid, Lawrence A. (2013) "Kdo jsou filipínští Negritos? Důkazy z jazyka." Biologie člověka: Sv. 85: Vydání 1, článek 15.

externí odkazy

[Lobel2013-1] A ^b Lobel, Jason William (2013). Filipínské a severoborské jazyky: problémy v popisu, podskupinách a rekonstrukcích (Ph.D. v lingvistické práci). University of Hawaii at Manoa. hdl:10125/101972.

[Lobel2010-2] A ^b Lobel, Jason William (2010). "Manide: Nepopsaný filipínský jazyk". Oceánská lingvistika. 49 (2): 478–510.

[3] Robinson, Laura C .; Lobel, Jason William (2013). "Severovýchodní Luzonská podskupina filipínských jazyků". Oceánská lingvistika. 52 (1): 125–168. doi:10,1353 / ol. 2013 0007.

[4] Garvan, John M. 1963. Negritos na Filipínách. Wiener Beiträge zurKulturgeschichte und Linguistik Band XIV. Vídeň: Ferdinand Berger Horn. (Publikováno posmrtně z polních poznámek pořízených Garvanem v letech 1903 až 1924.)

[5] ISO 639-3 Žádost o změnu 2019-024

[Reid1994-6] A ^b ^C Reid, Lawrence A. (1994). „Možné nea Austronéské lexikální prvky ve filipínských jazycích Negrito“. Oceánská lingvistika. 33 (1): 37–72. doi:10.2307/3623000. hdl:10125/32986. JSTOR 3623000.

[Wimbish-7] Wimbish, Johne. 1986. Jazyky hor Zambales: filipínská lexikostatická studie. v Práce z letního lingvistického ústavu, University of North Dakota Session, sv. 30: 133-142.

[Reid2013-8] A ^b Reid, Lawrence A. (2013) "Kdo jsou filipínští Negritos? Důkazy z jazyka." Biologie člověka: Sv. 85: Vydání 1, článek 15.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]