Han tchajwanský - Han Taiwanese - Wikipedia

Han tchajwanský
Tchajwanský Han
臺灣 漢人
Celková populace
C. 23,5 milionu[1][2]
Jazyky
Tchajwanská mandarinka, Tchajwanský Hokkien a Tchajwanská Hakka
Náboženství
Han lidová náboženství, Taoismus, Šintoismus, Mahayana buddhismus, křesťanství, Nevěřící
Příbuzné etnické skupiny
Han Číňan
Bai  • Hui
Austronesian Taiwanese

Han tchajwanský[3][4][5][6] nebo Tchajwanský Han[7][8] (čínština : 臺灣 漢人[9][10]) plocha Tchajwanský etnická skupina, z nichž většina je úplná nebo částečná Han Číňan klesání.[11][12][13][14] Podle Výkonný jüan republiky Číny, obsahují 95[2] až 97[15] procent tchajwanské populace, což také zahrnuje Austronesians a další lidé, kteří nejsou Han.[16] Hlavní vlny čínské imigrace Han se odehrály od 17. století do konce roku Čínská občanská válka v roce 1949, s výjimkou Japonské koloniální období (1895-1945).[16] Han Taiwanese mluví hlavně třemi jazyky čínštiny: Mandarinka, Hokkien a Hakko.[17][18]

Definice

Neexistuje žádná jednoduchá jednotná definice han tchajwanštiny,[19][20] které se odhadují na 95 až 98 procent Tchajwanská populace.[2][15][11] Chcete-li zjistit, zda je Tchajwanec Han, běžná kritéria zahrnují imigrační pozadí (z kontinentu východní Asie ), používat Jazyk Han jako mateřský jazyk a dodržování tradičního jazyka Han festivaly.[19][21][22] Někdy se používá negativní definice, kde lidé Han jsou ti, kteří nejsou určitými lidmi, kteří nejsou Han.[20]

Tchajwanské Han lidi lze klasifikovat podle doby migrace nebo místa původu. Patří mezi ně Tchajwanci Minnan a Hakko lidé, kteří dříve přijeli na Tchaj-wan druhá světová válka a přistěhovalci Han po druhé světové válce. Z pohledu, že Tchaj-wan je jedním z „provincie“ Čínské republiky, bývalý, spolu s Austronesians,[23] jsou někdy nazývány benshengren (čínština : 本省人; lit. „lidé této provincie“), zatímco ta druhá,[pozn. 1] spolu se současnými přistěhovalci z jiných zemí než Han jsou povoláni Waishengren (čínština : 外省人; lit. „lidé z jiných provincií“).[25] Tyto dva pojmy a rozdíly jsou nyní méně důležité kvůli sňatkům mezi různými subpopulacemi Tchaj-wanu a vzestupu Tchajwanská identita.[23][26] Kromě toho existují tchajwanští Han, kteří nespadají do výše uvedených kategorií, včetně Puxian - mluvení Han lidí Wuqiu Township, Kinmen County, Mindong - mluvit Matzu a různé nedávné přistěhovalce Han z pevninská Čína (tvořící součást takzvaných „nových přistěhovalců“ (čínština : 新 住民).

Historie imigrace a demografie

Architektura

Stylizovaná tradiční minnanská (hokkienská) architektura Chrám Lukang Longshan.
Lin Family Mansion and Garden, tradiční rezidence Han postavená v roce 1847. Předchůdce rodiny Lin pocházel z Chang-chow, Hok-kien, Ching Empire v roce 1778.
Taipei North Gate, minnanská citadelová brána postavená v roce 1884 během vlády Ching, nyní národní dědictví Tchaj-wanu

Byly dvě hlavní vlny imigrace Han: od Říše Ching (Qing) v 18. a 19. století a z tehdejší doby Čínská republika kontinentální území, kterému nyní vládne Čínská lidová republika, po druhá světová válka v posledních letech Čínská občanská válka (1945-1949).

Před vládou Japonského impéria

Na jihozápadě Tchaj-wanu žilo před rokem 1623, kdy Holanďané poprvé přišli, čínská populace čítající téměř 1500 obyvatel.[27]

V době Holandská Formosa pravidlo 1624 až 1662 Holanďané začali povzbuzovat velkého Han přistěhovalectví na ostrov za prací, zejména z jihu Hokkien.

Od roku 1683 do roku 1760 vláda Qing omezila imigraci na Tchaj-wan. Po 60. letech 17. století bylo takové omezení uvolněno a do roku 1811 byly na Tchaj-wanu více než dva miliony čínských přistěhovalců.

Demografie Tchaj-wanu v 17.-20. Století[28][29][30][31][32]
RokPopulace
1684120,000[28]
1764666,210[28]
1782912,920[28]
18111,944,737[28]
18402,500,000[28]
19022,686,356[29]
19264,168,000[30][pozn. 2]
19446,269,949[31]
19569,367,661[32]

Sčítání lidu z roku 1926 počítalo 3 116 400 a 586 300 lidí Han pocházejících z provincií Hok-kien a Kwang-tung Ching Empire nebo Ming Empire (zhruba nyní Fujian a Guangdong Číny).

Regiony původu tchajwanských lidí Han založené na sčítání lidu z roku 1926 vládou Číny Japonská říše[30]
ProvincieFujianGuangdongOstatní
County (州 / 府)Chin-žvýkatChang-čauTing-čouLung-yanFu-čouHinghwaYung-chunTeo-žvýkatChia-yingHui-chou
OkresAn-hsiTung-anSan-yi
Jazyk (dialekt)Minnan (Quanzhou )Minnan (Zhangzhou, včetně východní Zhao'an ) / Hakka (západní Zhaoan)Hakka (Yongding, Changting)Minnan (měst Longyan město) / Hakka (venkov Yongding )Mindong (Foochow )HinghwaMinnan (Chin-žvýkat )Minnan (Teo-žvýkat ) / Hakka (Raoping, Dapu )Hakka (Sixian, Wuhua )Hakka (Hailu )různé jazyky
Obyvatelé (tisíce)441.6553.1686.71,319.542.51627.29.320.5134.8296.9154.648.9

Po druhé světové válce

Další informace: Čínská nacionalistická strana ustupuje na Tchaj-wan

Asi 800 000 lidí, z nichž naprostá většina je Han, přistěhovalo na Tchaj-wan po skončení EU Druhá světová válka, když Čínská republika převzal Tchaj-wan, přičemž největší vlna se odehrála kolem založení Čínská lidová republika v roce 1949.

Od poloviny 90. let došlo k malému množství čínské imigrace Han na Tchaj-wan. Jedná se hlavně o dvě kategorie: nevěsty podnikatelů, kteří pracují v Číně; a ženy, které se provdaly za tchajwanské venkovské obyvatele, většinou prostřednictvím zprostředkovatele manželství.

Přibližně 20% nebo 34 000 z Vietnamci na Tchaj-wanu jsou Hoa lidé, lidé čínského původu, kteří jsou většinou Han.[33]

Interakce mezi přistěhovalci Han

Dynastie Čching

Konflikty

Iong-sek Ten (鄭 用 錫), minnanský Tchaj-wan a autor Na usmíření (Zdroj fotografie: 台灣 文化 誌 od Kanori Ino ).

Došlo k násilným etnickým konfliktům (ve vládních dokumentech dynastie Qing označovaných jako „分類 械鬥“), které hrály hlavní roli při určování distribuce různých skupin národů Han na Tchaj-wanu. Většina konfliktů byla mezi lidmi původu Chang-chow a Chin-chew, což zahrnuje činy, kdy Quanzhounese po celé období bojoval proti rolníkům Hakka z jihozápadních kopců Fujian (Tingzhou a western Zhangzhou). ("漳泉 械鬥", konflikty Chang-Chin)[34] a mezi lidmi původu Hokkien a Hakkas („閩粵 械鬥“ [konflikty Min-Yue]), kde se lidé Hoklo spojili v boji proti Hakkám, kteří převážně pocházeli z Kuang-tungu a menšiny z Fujian, se nazývá („閩 客 械鬥“ [ Konflikty Min-Hakka]).

Snaží se být prostředníkem, Ten Iong-sek (鄭 用 錫, 10. června 1788 - 21. března 1858), první Tchajwanec, který dosáhl nejvyššího stupně, jinshi nebo „Doktor“ (Mandarin: 進士), při císařském zkoumání dynastie Čching napsal článek Na usmíření (勸 和 論).[35] Podobná literární díla o konfliktech mezi různými etnickými podskupinami zahrnují Hái-Im básně (海 音 詩) od Lâu Ka-Bôo (劉家 謀, 1814-1853) a K lidem Min a Yue (諭 閩粵 民 人) od Nâ Tíng-Guân (藍 鼎 元, 19. září 1680 - 1. srpna 1733).[26]

Kulturní asimilace

V některých regionech. tam, kde většina populace mluvila jiným jazykem, si menšinová skupina někdy osvojila dominantní jazyk a ztratila svůj původní jazyk. Říká se jim „minnanizovaný“ lid Hakky (福佬 客).[36]

Han lidé s různými příjmeními

Došlo také ke konfliktům mezi lidmi s různými příjmeními, jako jsou konflikty mezi různými klany v Yilan. Zatímco Han lidé na některých jiných místech měli zakázáno brát si jiné se stejným příjmením, Han lidi v Yilanu to odrazovalo od sňatku s jinými s jiným příjmením.[26]

Čínská republika

Na rozdíl od období před druhou světovou válkou, kdy Han přistěhovalci pocházeli převážně z Hok-kien a Hakka, pocházeli Hanovci po druhé světové válce z celého světa pevninská Čína. Jejich různé jazyky, zvyky, ideologie a vztahy s vládou Čínské republiky někdy vedly ke konfliktům mezi těmito dvěma skupinami.[37]

Interakce s obyvateli jiných než Han

Na Tchaj-wanu lidé Han přišli do kontaktu s Austronesians, holandský, španělský a japonský.

Lidé Han a Austronesians

The Amis termín pro lidi Han je payrag.

Podle historičky Melissy J. Brownové v samotné komunitě tchajwanských minnanů (Hoklo) rozdíly v kultuře naznačují, do jaké míry došlo ke směsi s Austronesians, přičemž většina čistého Hoklo Han na severním Tchaj-wanu nemá téměř žádnou austroneskou příměs, která je omezená do Hoklo Han na jižním Tchaj-wanu.[38] Plains domorodci kteří byli smícháni a asimilováni do populace Hoklo Han v různých fázích, byly rozlišeny mezi „krátkou cestou“ a „dlouhou cestou“.[39] Etnická identita asimilovaných domorodců z rovin v bezprostřední blízkosti Tainanu byla stále známá, protože tchajwanská dívka ze staré elitní rodiny Hoklo byla matkou varována, aby se od nich vyhýbala.[40] Urážlivé jméno „fanoušek“ bylo používáno Tchajwanci na pláních domorodců a tchajwanská řeč Hoklo byla domorodcům vnucena jako Pazeh lidé.[41] Tchajwanský Hoklo nahradil Pazeha a přivedl jej téměř k zániku.[42] O domorodý status požádali obyčejní domorodci.[43]

Biologické vlastnosti a vztahy s ostatními tchajwanskými / asijskými lidmi

Genetické vztahy

Část maximální pravděpodobnost strom 75 asijských populací:[44]

 
 
 
 
 
 
 
 
 

Japonština / ryukyuan

 
 

korejština

 
 
 

Han čínština (Peking )

 
 
 

Han čínština (Šanghaj )

 
 
 

Hoklo Han Tchajwanský

 
 
 

Hakka Han Tchajwanština

 
 
 

Han Singaporean (reproduktor Minnan / Hokkien)

 
 
 

Han čínština (Guangdong )

 
 
 

Hmong /Yao

 
 

Metabolismus alkoholu

Na Tchaj-wanu je prevalence závislost na alkoholu mezi Han je 10krát nižší než u Austronesians, což souvisí s genetickými, fyzickými, psychologickými, sociálními, environmentálními a kulturními faktory.[45] Asociační studie vědců z Academia Sinica zjistili, že zejména geny v metabolismu alkoholu ADH1B a ALDH2, připsal hlavní genetické riziko závislosti na alkoholu u tchajwanských Han mužů.[46]

Jazyky

Viz také: Tchajwanské jazyky, Tchajwanská mandarinka, Tchajwanský Minnan, a Tchajwanská Hakka
Nejčastěji používané jazyky na Tchaj-wanu, které ukazují rozdíl v procentech mezi nejčastěji a druhým nejčastěji používaným jazykem doma pro každé městyse / okres. cmn: Tchajwanská mandarinka; nan: Tchajwanský Hokkien; hak: Tchajwanská Hakka; mapa: Tchajwanské austronéské jazyky.

Mezi jazyky používané tchajwanskými Han patří Mandarinka (celá země), Hokkien (Tchaj-wan správný a Kinmen ), Hakko (Správný Tchaj-wan), Mindong (Matzu ), Puxian (Ostrov Wuqiu, Kinmen) a další jazyky Han, kterými mluví někteří přistěhovalci po druhé světové válce nebo přistěhovalci z pevninská Čína od 90. let. Použité psací systémy zahrnují Znaky Han, Han fonetické notace jako Mandarínské fonetické symboly pro mandarínskou a Tchajwanské fonetické symboly pro Minnana a Hakku a latinka pro různé romanizační systémy, včetně Pchin-jin Tongyong, Wade – Giles, Gwoyeu Romatzyh a Mandarínské fonetické symboly II pro mandarínku, POJ a Tchajwanský systém romanizace romanů pro Minnana a Romanizační systém Hakka pro Hakku.

Významné počty Puxian Min, Fuzhounese a Teochew řečníci přišli na Tchaj-wan správně, ale nakonec byli asimilováni do Hokkien (Minnan) mluvící populace.

Jazyková rozmanitost

Tchajwanský lingvista Uijin Ang rozdělil Tchaj-wan (kromě Kinmen a Matsu) na 7 jazykových oblastí, včetně jedné austronéské, pěti Han a jedné smíšené.[18]

Han lingvistické oblasti Tchaj-wanu podle Ang (2013)[18]
KrajZahrnuty jazykyVčetně správních oblastí
Hakkoobor: Hakka (Sixian, Hailu, Dapu); vedlejší: Minnan (Chang-chow)Taoyuan, Hsinchu County, Miaoli County, Taichung, Okres Nantou, Kao-siung, Pingtung County
Severní MinMinnan (Chin-žvýkat, Chang-chow)Nový Tchaj-pej, Taipei, Ilan County, Keelung, Taoyuan
Střední minhlavní: Minnan (Chin-chew (pobřežní), Chang-chow (vnitrozemská); vedlejší: Hakka (Zhaoan, Hailu), TsouHsinchu County (pobřežní), Miaoli County (pobřežní), Taichung, Okres Changhua, Yunlin County, Nantou
Jih minhlavní: Minnan (smíšený, Chin-žvýkat, Chang-chow); vedlejší: Hakka (Sixian, Hailu)Chiayi County, Město Chiayi, Tainan, Kao-siung, Pingtung County
PenghuMinnan (Chin-žvýkat, Chang-chow, smíšený)Penghu

Vliv jazyků jiných než Han

Od příchodu přistěhovalců Han na Tchaj-wan prošly jejich jazyky změnami prostřednictvím interakcí s jinými jazyky Han nebo jiných než Han. Například jedna jednotka rozlohy používaná v tchajwanském Minnanu je Kah (甲; 0,9699 akrů), který pochází z nizozemského slova pro „pole“, akker (akker>.) 阿 甲 > 甲).[47]

Loanwords na tchajwanské Hakce[48]
Zdrojové jazykyZnaky HanRomanizaceVýznam
Austronéské jazyky馬 不 老ma pu laoopilý
holandský石文sak vunmýdlo
Minnan (Hokkien)米粉 炒bi hun tshasmažený rýžové nudle
japonský幫 浦phong phučerpadlo
Mandarinka再見tsai kianAhoj
Yehliu (野柳, Iá-Liú v Minnanu), malebné oblasti na severu Tchaj-wanu. Jeho název pochází z kastilského jména, které dali Španělé, Punto Diablos, což znamená „Cape Devils“.
Takau / Takao je staré jméno Kao-siung.
Výpůjčky pro názvy míst v tchajwanských jazycích Han[47]
Zdrojové jazykyMístoZnaky HanPoznámky
holandskýFort Zeelandia熱 蘭 遮 城
holandskýCape Hoek富貴 角Holandsky: hoek ('mys')
KastilskýMys San Diego三貂角Kastilština: Santiago; Holandsky: St. Jago
KastilskýYehliu野柳[Punto] Diablos (kastilský)> 野柳 (Hokkien)
AtayalWulai烏 來
BasayJinshan金山Kimpauri / Kimauri> 金 包里 (Minnan)> 金山 (Japonský)
japonskýKao-siung高雄Takau (Makatto)> 打狗 (Hokkien)> 高雄 / た か お/ Taka-O (japonsky)
japonskýSongshan松山松山 / ま つ や ま/Matsu-Yama (Japonský)
japonskýGuansi關 西鹹菜 (Ham-Coi) 甕 (Hakka)> 鹹菜 / か ん さ い/ Kan-Sai (japonsky)> 關 西 / か ん さ い/Kan-Sai (Japonský)

Kultura

Kuchyně

Některá typická jídla tchajwanských Han[49][50]
PodskupinaJídlo
Hoklo滷肉 飯 (mletá vepřová rýže ), 割 包 (Gua-bao ), 蚵仔煎 (ústřice omeleta ), 豬血 糕 (rýžový krevní koláč)
Hakko[51]客家 小炒 (smažené vepřové maso, sušené tofu a chobotnice), 薑絲 大腸 (tlusté střevo se zázvorovými plátky), 粄 條 (ploché rýžové nudle)
přistěhovalci po druhé světové válce牛肉 麵 (Hovězí nudlová polévka ), 燒餅 (hliněné rohlíky), 油條 (smažená hůl), 臭豆腐 (páchnoucí tofu )

Náboženství

Viz také: Náboženství na Tchaj-wanu

Nejoblíbenější náboženství tchajwanských náboženství jsou Taoismus a Buddhismus.[52] S 11 796 chrámy (78,4% taoistické; 19,6% buddhistické) je Tchaj-wan zemí s největší hustotou chrámů na světě.[53]

  • Chrám Lungshan, taoisticko-buddhistický chrám v Taipei.

  • Iun-Fug Giung (永福 宮), Okres Longtan, Taoyuan, je tradiční chrám Han postavený v roce 1791 ve vesnici Hakka Sam-Hang-Zii

Příjmení

Han příjmení na Tchaj-wanu

Deset nejčastějších příjmení Han na Tchaj-wanu v roce 2014[54][pozn. 3]
Han příjmeníWade – GilesPchin-jinPopulaceProcento
陳ČenChen2,605,19111.14%
林LinLin1,942,7878.31%
黃HuangHuang1,413,2706.04%
張ChangZhang1,234,1805.28%
李LiLi1,200,8625.13%
王WangWang961,7444.11%
吳WuWu944,9494.04%
劉LiuLiu738,9763.16%
蔡Ts῾aiCai681,0122.91%
楊YangYang621,8322.66%

V tradiční hanské společnosti dědí děti příjmení po otci. Populační analýzy Han Tchajwanců založené na krátké tandemové opakování sekvence na Y chromozom, který je specifický pro muže, vykazuje ve většině skupin příjmení vysokou rozmanitost haplotypů. Kromě vzácných je původ příjmení Han na Tchaj-wanu docela heterogenní.[10]

Han příjmení používaná Austronesian Taiwanese

Viz také: Pojmenování zvyků tchajwanských domorodců

Názvové zvyky Austronesian lidí na Tchaj-wanu byly velmi ohroženy dominantní Han kultury pod vládou Ching a Čínská republika nebo japonská kultura během Japonizace doba. Austronesians byli často nuceni mít příjmení v Han znaky, které, v závislosti na politikách pak, může nebo nemusí souviset s jejich původními příjmeními.

Vesnice

Konfuciový chrám v Tchaj-pej

Konfuciánské chrámy tvořil důležitou součást života raných imigrantů Han. Mezi slavné chrámy patří Tchajwanský konfuciánský chrám a Konfuciový chrám v Tchaj-pej.[55]

Písemné záznamy / literatura

Viz také: Tchajwanská literatura

Jeden z prvních písemných záznamů o Tchajwanská Hakka je Tragická balada o plavbě Hakky na Tchaj-wan (渡 台 悲歌), dílo napsané v Raopingově dialektu o životě a boji imigrantů Hakky na Tchaj-wanu za vlády Chinga.[56]

Lidová literatura: Příběhy a legendy

Jedním z nejznámějších Han folktales na Tchaj-wanu je Děda tygr.[57]

Architektura

House of Ten Long-sek (鄭 用 錫), minnanská tchajwanská budova a národní památka Tchaj-wanu.[58]
Historický dům a muzeum Lin An Tai, nádvoří ve stylu Minnan.[59]

Tchajwanská architektura odkazuje na styl budov postavených lidmi Han a je pobočkou čínské architektury.[60] Tento styl se obecně poskytuje budovám postaveným před modernizací za japonské okupace ve 30. letech. Různé skupiny přistěhovalců Han se liší ve stylu architektury.[61] Protože byly daleko od centra politické moci v Pekingu, budovy byly postaveny bez stavebních standardů. Toto, spolu s nižší úrovní odborných znalostí řemeslníků a řemeslníků a japonskou kolonizací, se architektonický styl lišil od stylu na pevnině.[61] Mnoho tradičních domů bylo tchajwanskou vládou označeno za národní památky, například Lin Family Mansion and Garden[62] a Dům deseti Long-Sek

Ruční práce

Tchajwanci Hakka mají dlouhou tradici barvení indigem.[63][64]

The Mezinárodní festival dětského folklóru a folklóru Yilan vystavuje sbírky tradičních han tchajwanských hraček.[65]

Umění a hudba

Viz také: Hudba Tchaj-wanu
Múzických umění Han Tchajwanců
PodskupinaKategoriePozoruhodné příkladyPozoruhodné umělce / skupiny
Minnan (Hoklo)布袋戲 (rukavice loutkářství )Pili (TV seriál), Legenda o posvátném kameni黃俊雄 (Toshio Huang)
歌仔戲 (koa-á-hì )楊麗 花 (Yang Li-hua ), 明 華園 (Ming Hwa Yuan )
陣 頭 (Tin-thâu)Electric-Techno Neon GodsChio-Tian Folk Drums & Arts Troupe
Hudba南管 Lam-im, 北 管 (Pak-kóan )
Hakko客家 戲 (opera Hakka)三腳 採茶 戲 (drama se třemi postavami)
přistěhovalci po druhé světové válce相聲 (xiangsheng )那 一夜 我們 說 相聲 (V noci, kdy se z nás stali komici Hsiang-Sheng)吳兆南 (Zhao-Nan Wu)
Lidové písně Han Tchajwanců[66]
PodskupinaPozoruhodné příkladyPozoruhodná místaPozoruhodné zpěváci / skladatelé
Minnan (Hoklo)丟丟 銅 仔 (splatný Dong)[67]Yilan
思想 起 (Su Siang Ki)[68]HengchunChen Da[68]
望春風 (Bāng Chhun-hong )Teng Yu-hsien
Hakko十八摸 (Osmnáct dotyků)[69]

Filmy

Filmy o Han Taiwanese
JménaPodskupinyJazykyNastaveníŘeditel
Blue Brave: The Legend of Formosa v roce 1895Hakka, MinnanHakka, Minnan, Japonec, AustronesianKonflikty mezi tchajwanskými a japonskými hany během období Japonská invaze na Tchaj-wan (1895)[70]Hung Chih-yu [zh ]
Město smutkuHakka, Minnan, přistěhovalci Han po druhé světové válceMinnanština, mandarínština, japonština, Kantonský, WuBrzy KMT vláda Tchaj-wanu, Incident 28. února, konflikty mezi různými podskupinami tchajwanských Han[71]Hou Hsiao-hsien
Jasnější letní denpováleční přistěhovalci Han po druhé světové válce, MinnanMandarín, minnan, Kantonský, WuŽivot a boje poválečných přistěhovalců a jejich potomkůEdward Yang

Viz také

Ostatní tchajwanské etnické skupiny

Jazyky Han Tchajwanština

Historie Han Taiwanese

Kultura Han Tchajwanců

Poznámky

  1. ^ Zahrnují také několik lidí z Minnanu a Hakky.[24]
  2. ^ Toto číslo bylo odvozeno z velikosti populace Han 3 751 600 a jejich podílu ~ 90% na celkové populaci.[30]
  3. ^ Čísla včetně všech státních příslušníků, kteří mají jméno Han, včetně mnoha Austronesians, kteří byli až do 90. let zakázáni vlastnit jejich tradiční jména. Vidět Tchajwanští domorodci.

Reference

  1. ^ 千 華 數 位 文化;陳月娥;高 普考 ╱ 地方 特 考 (únor 2019). 108 年 社會學 rok = 2018. books.google.com. ISBN  9789864875986. Citováno 2019-02-12. ,5 人口 計 23 571 497 人
  2. ^ A b C „ROC Vital Information“. Výkonný jüan. 2015. Citováno 2016-08-22. Etnický původ: Více než 95 procent čínských Han (včetně Holo, Hakka a dalších skupin pocházejících z pevninské Číny)
  3. ^ Lane, H. Y .; Liu, Y. C .; Huang, C.L .; Chang, Y. C .; Liau, C.H .; Perng, C.H .; Tsai, G. E. (2008). „Sarkosin (N-methylglycin) léčba akutní schizofrenie: randomizovaná, dvojitě zaslepená studie“. Biologická psychiatrie. 63 (1): 9–12. doi:10.1016 / j.biopsych.2007.04.038. PMID  17659263. S2CID  26037874.
  4. ^ Hou, T.-Y .; Chen, H.-C .; Chen, C.-H .; Chang, D.-M .; Liu, F.-C .; Lai, J.-H. (2007). „Užitečnost podtypů lidského leukocytárního antigenu-B27 při předpovídání ankylozující spondylitidy: Taiwanská zkušenost“. Internal Medicine Journal. 37 (11): 749–752. doi:10.1111 / j.1445-5994.2007.01450.x. PMID  17908086. S2CID  26866219.
  5. ^ Ahern, Emily M .; Gates, Hill (1981). Antropologie tchajwanské společnosti. Press Stanford University. ISBN  978-0804710435.
  6. ^ Tai, Eiko (1999). „Kokugo a koloniální vzdělávání na Tchaj-wanu“ (PDF). Pozice. 7 (2): 503–540. doi:10.1215/10679847-7-2-503. S2CID  143023074.
  7. ^ Wu, G.-Q .; Zhao, Y.-M .; Lai, X.-Y .; Yang, K.-L .; Zhu, F.-M .; Zhang, W .; Wang, W .; Luo, Y .; Tan, Y.-M .; Wang, Y.-J; Cao, W.-J .; Huang, H. (2009). „Distribuce genů receptorů podobných zabíječským imunoglobulinům v populacích čínských Han a Tchajwanských Han na východní pevnině“. Tkáňové antigeny. 74 (6): 499–507. doi:10.1111 / j.1399-0039.2009.01366.x. PMID  19761533.
  8. ^ Chen, Wei J .; Loh, E. W .; Hsu, Yun-Pung P .; Chen, Chiao-Chicy; Yu, Jeng-Ming; Cheng, Andrew T. A. (1996). „Geny metabolizující alkohol a alkoholismus u tchajwanských mužů Han: nezávislý účinek ADH2, ADH3 a ALDH2“. British Journal of Psychiatry. 168 (6): 762–7. doi:10.1192 / bjp.168.6.762. PMID  8773821.
  9. ^ 漢人 村莊 社會 文化 傳統 資料 庫 [Databáze pro společnost, kulturu a zvyky vesnic Han] (v čínštině). Citováno 30. května 2015.
  10. ^ A b Lin, Bao-Shun (2012). 台灣 漢人 的 姓氏 與 Y 染色體 STR 單 倍 型 的 關聯 性 分析 [Analýza asociace mezi příjmením a Y-chromozomálními STR haplotypy v populaci tchajwanských Han] (Mistr). Národní tchajwanská univerzita.
  11. ^ A b Lin, Yi-Wen; Chia-Ling Hsu, Lea; Kuo, Pao-Lin; Huang, William J .; Chiang, Han-Sun; Yeh, Shauh-Der; Hsu, Tuan-Yi; Yu, Yueh-Hsiang; Hsiao, Kuang-Nan (01.05.2007). „Částečná duplikace na AZFc na chromozomu Y je rizikovým faktorem pro zhoršení spermatogeneze u čínských Han na Tchaj-wanu“. Lidská mutace. 28 (5): 486–494. doi:10.1002 / humu.20473. ISSN  1098-1004. PMID  17285591. S2CID  24803261. Zde uvádíme naši charakteristiku regionu AZFc v čínštině Han v Tchaj-wanu (Han Taiwanese), které tvoří 98% populace.
  12. ^ Chen, W. J. (1998). „Samy hlášené návaly a genotypy ALDH2, ADH2 a ADH3 u tchajwanského Han“. Alkoholismus: Klinický a experimentální výzkum. 22 (5): 1048–1052. doi:10.1111 / j.1530-0277.1998.tb03697.x. Subjekty byli všichni Han předků
  13. ^ Nakano, R. (2012-12-28). Beyond the Western Liberal Order: Yanaihara Tadao and Empire as Society. Springer. ISBN  9781137290519. ... čínská populace Han na Tchaj-wanu (poté Han Tchajwan) ...
  14. ^ Wen, B .; Li, H .; Lu, D .; Song, X .; Zhang, F .; Ahoj.; Li, F .; Gao, Y .; Mao, X .; Zhang, L .; Qian, J .; Tan, J .; Jin, J .; Huang, W .; Deka, R .; Su, B .; Chakraborty, R .; Jin, L. (2004). „Genetické důkazy podporují demickou difúzi kultury Han“. Příroda. 431 (7006): 302–305. Bibcode:2004 Natur.431..302W. doi:10.1038 / nature02878. PMID  15372031. S2CID  4301581.
  15. ^ A b 中華民國 國情 簡介 [ROC Vital Information]. Výkonný jüan. 2016. Citováno 2016-08-23. 臺灣 住民 以 漢人 為 最大 族群 ， 約占 總 人口 97% ， 其他 2% 為 16 族 的 臺灣 原住民 族 ， 另外 1% 包括 來自 中國 大陸 的 少數民族 、 大陸 港澳 配偶 及 外籍配偶。
  16. ^ A b Executive Yuan, R.O.C. (2014). Ročenka Čínské republiky 2014 (PDF). ISBN  9789860423020. Citováno 2016-06-11.
  17. ^ Klöter, Henning (2004). „Jazyková politika v éře KMT a DPP“. Perspektivy Číny. 56. ISSN  1996-4617.
  18. ^ A b C Ang, Uijin (2013). „Distribuce a regionalizace odrůd na Tchaj-wanu“ (PDF). Jazyk a lingvistika. 14 (2): 315–369.
  19. ^ A b Chen, Shu-juo; Duan, Hong-kuan (2008). „Původní domorodí předkové a tchajwanský krvavý nacionalismus“. Taiwan: Radical Quarterly in Social Studies. 72.
  20. ^ A b Hsieh, Shih-Chung. 1998. Tři definice Hanrena - obrázky většinové populace na Tchaj-wanu.
  21. ^ Lo, Seogim (2006). „Původ jazyka Hakka“ (PDF). Jazyk a lingvistika. 7.
  22. ^ Brown, Melissa (2004). Je Tchaj-wan čínský ?: Dopad kultury, moci a migrace na změnu identity. University of California Press. ISBN  9780520927940.
  23. ^ A b Wang, Fu-chang (2002). „Archivovaná kopie“ 族群 接觸 機會？ 還是 族群 競爭？ ： 本省 閩南 人 族群 意識 內涵 與 地區 差異 模式 之 解釋 (PDF). 台灣 社會學 (4): 11–74. Archivovány od originál (PDF) dne 15. 6. 2018. Citováno 2016-06-03.CS1 maint: archivovaná kopie jako titul (odkaz)
  24. ^ Zhou, Qionghui (周 璟 慧) (2008). 外省 客家人 的 認同 與 文化 ： 以 廣東 省 五 華縣 籍 為例 [Identita a kultura obyvatel pevniny Hakka: Případová studie o přistěhovalcích v okrese Wu Hua v provincii Guandong] (Mistr). Národní univerzita Kaohsiung Normal.
  25. ^ Dittmer, Lowell (01.01.2004). „Tchaj-wan a otázka národní identity“. Asijský průzkum. 44 (4): 475–483. doi:10.1525 / as.2004.44.4.475. JSTOR  10.1525 / as.2004.44.4.475. ... ačkoli téměř 98% populace ostrova jsou Číňané, existuje mírná komplikace, pokud jde o etnický původ, která vedla ke srážení dvou odlišitelných skupin (někdy se jim říká subetnické skupiny, protože obě jsou Han Číňané). Jedná se o (1) ty, jejichž předkové se stěhovali z pevniny v 17. století nebo od 17. století, známí jako benshengren, nebo domorodci z provincie, a (2) ti, kteří hledali útočiště (nebo jejichž rodiče hledali útočiště) z pevniny v po ztrátě nacionalistů v čínské občanské válce v letech 1946–49, běžně označované jako waishengren nebo provinční outsideri.
  26. ^ A b C Televize Formosa (25. srpna 2014). Historie Tchaj-wanu - Tchaj-wan je historie etnických sporů.
  27. ^ Andrade, Tonio (2007). Jak se Tchaj-wan stal čínským. (Project Gutenberg Edition). Columbia University Press. str. 129. ISBN  978-9622090835.
  28. ^ A b C d E F Chen, Kongli (1990). 清代 台湾 移民 社会 研究 [Studie o přistěhovalecké společnosti na Tchaj-wanu za dynastie Ching]. Xiamen: Xiamen University Press.
  29. ^ A b Hsu, Shih-Rong (2013). „První rysy tchajwanských míst předků a etnická distribuce na počátku 20. století: Grafická prezentace statistických údajů z Relativního vyšetřování vývoje a historie Formosy tchajwanským Sotokufu v roce 1901“ (PDF). Journal of Geographical Research. 59: 91–126.[trvalý mrtvý odkaz ]
  30. ^ A b C d Taiwan Sotoku Kanbo Chosaka (1928). 台灣 在 籍 漢 民族鄉 貫 別 調查 [Vyšetřování oblastí původu lidí Han na Tchaj-wanu]. Taihoku-shi (Tchaj-pej): Tchaj-wan Sotoku Kanbo Chosaka.
  31. ^ A b 臺灣 省政府 主 計 處 (1953). 臺灣 第七 次 人口普查 結果 表 [Sedmý sčítání lidu na Tchaj-wanu].臺灣 省政府 主 計 處.
  32. ^ A b 臺灣 省 戶口 普查 處 (1959). 中華民國 戶口 普查 報告 [Sedmý sčítání lidu na Tchaj-wanu].臺灣 省 戶口 普查 處.
  33. ^ Wang, Hong-Zen (březen 2001). 社會 階層 化 下 的 婚姻 移民 與 國內 勞動 市場 ： 以 越南 新娘 為例 [Sociální stratifikace, migrace vietnamských partnerů a Tchaj-wanský trh práce]. Taiwan: Radical Quarterly in Social Studies (v čínštině) (41): 99–127. Archivovány od originál dne 19. 7. 2011. Citováno 2008-01-23.
  34. ^ Taiwan Bar Studio (10. října 2015). 【故事 ・ 臺北】 第二 話 - 『士林 生死 鬥』 [Story of Taipei (Episode 2): Shilin DOA] (Film). Taipei.
  35. ^ "Na usmíření (původní text s překladem do mandarínštiny) ". Citováno 6. listopadu 2015.
  36. ^ „Archivovaná kopie“ 認識 福佬 客. Rada pro záležitosti Hakka, Tchaj-wan. 25. ledna 2006. Archivovány od originál dne 24. září 2015. Citováno 14. listopadu 2015.CS1 maint: archivovaná kopie jako titul (odkaz)
  37. ^ LIAO, SZE-WEI (2010). Identita, ideologie a jazykové variace: Sociolingvistická studie mandarínky na středním Tchaj-wanu (PDF) (PhD). KALIFORNSKÁ UNIVERZITA Davis. Citováno 30. srpna 2016.
  38. ^ Brown 2004. 156-7.
  39. ^ Brown 2004. str. 162.
  40. ^ Brown 2004. str. 157.
  41. ^ „Spisovatelé Pazeh získávají ocenění za uchování jazyka - Taipei Times“.
  42. ^ „Pazéští básníci oceněni na slavnostním ceremoniálu - Taipei Times“.
  43. ^ „Aktivisté Pingpu požadují uznání vlády - Taipei Times“.
  44. ^ The, HUGO Pan-Asian SNP Consortium (2009). "Mapování lidské genetické rozmanitosti v Asii". Věda. 326 (5959): 1541–5. Bibcode:2009Sci ... 326.1541.. doi:10.1126 / science.1177074. PMID  20007900. S2CID  34341816.
  45. ^ Huang; Chen (2012). „Závislost na alkoholu na Tchaj-wanu: Od epidemiologie k biomedicíně“. Journal of Experimental & Clinical Medicine. 4 (2): 108–12. doi:10.1016 / j.jecm.2012.01.004.
  46. ^ Wu; Lee (2016). „Asociační studie genových polymorfismů v metabolických cestách GABA, serotoninu, dopaminu a alkoholu se závislostí na alkoholu u tchajwanských mužů Han“. Alkoholismus: Klinický a experimentální výzkum. 40 (2): 284–90. doi:10,1111 / acer.12963. PMID  26842247.
  47. ^ A b Weng, Jiayin (翁 佳音); Cao, Mingzong (曹 銘 宗) (2015). 大 灣 大員 福爾摩沙.貓頭鷹.
  48. ^ Chung, Raung-Fu (2014). "Vyšetřování nativity Hakky na Tchaj-wanu". Časopis tchajwanských jazyků a literatury. 9 (1): 29–54.
  49. ^ HOU, CHAO HWEI (2012). 台灣 日 治 時期 漢人 飲食 文化 之 變遷 ： 以 在 地 書寫 為 探討 核心 [Transformace tchajwanské dietní kultury v japonském koloniálním období Case Případová studie místní literatury] (Mistr). Normální národní univerzita na Tchaj-wanu.
  50. ^ 台灣 小吃.
  51. ^ 客家 飲食 文化 的 成因 與 特色. Rada pro záležitosti Hakka.
  52. ^ Chang, Hsun (1996). 光復 後 臺灣 人類學 漢人 宗教 研究 之 回顧. 中央研究院 民族 學 研究所 集刊. 81.
  53. ^ „Archivovaná kopie“ 台 宗教 密度 高 寺廟 教堂 逾萬 座. Ústřední zpravodajská agentura (Tchaj-wan). 7. července 2010. Archivovány od originál dne 12. června 2016. Citováno 6. listopadu 2015.CS1 maint: archivovaná kopie jako titul (odkaz)
  54. ^ 10 1510 姓氏 陳林 滿 天下 天下 內政部 《全國 姓名 統計》 全新 全新. Executive Yuan, Tchaj-wan. 29. října 2014. Citováno 6. listopadu 2015.
  55. ^ Liu, Shu-Win (2009). 台灣 孔廟 之 敘事 分析 研究 [Studie o tchajwanských Konfuciových chrámech z narativní teorie] (Mistr). National Yunlin University of Science and Technology.
  56. ^ Tragická balada o plavbě Hakky na Tchaj-wan text
  57. ^ Chien, Chi-Ru (2013). 臺灣 虎姑婆 故事 之 深層 結構 ─ 以 自然 與 文化 二元 對立 觀 之 [Výzkum strukturální analýzy a lidového vyšetřování příběhu Tchaj-wanu Tchaj-wan] (PDF). 成大 中文 學報. 22.
  58. ^ 潘 國 正 (1997). 新竹 文化 地圖 [Kulturní mapa Hsinchu] (v čínštině).齊風堂 出版社.
  59. ^ 潘 國 正. 台灣 傳統 建築 欣賞 Ocenění tradiční architektury na Tchaj-wanu. (V čínštině).
  60. ^ Liang, Ssu-ch'eng (1984). Obrazová historie čínské architektury. Tchaj-wan: MIT Press, Chanbridge, MA.
  61. ^ A b Chiou, S-C; Krishnamurti, R (1995). „Šťastné rozměry tchajwanské tradiční architektury“. Prostředí a plánování B: Plánování a návrh. 22 (5): 547–562. doi:10.1068 / b220547. S2CID  16427614.
  62. ^ Lin Family Mansion and Garden
  63. ^ „Renesance barvení indigů ve vesnici Hakka“. Citováno 13 zář 2016.
  64. ^ „Hakka Tchaj-wan“. Citováno 13 zář 2016.
  65. ^ „Mezinárodní festival dětského folklóru a folklóru v Yilanu“. Citováno 13 zář 2016.
  66. ^ Yang, Li-Chu. 台灣 歌謠 與 生活. 臺灣 源流.
  67. ^ 丟丟 銅 仔 - 黃思瑜 編曲 [Due Due Dong - ar. Ssu-Yu Huang]. Youtube. 2011-04-29.
  68. ^ A b (月琴 之 友 Přátelé Yueqin) 陳 達 思想 起 (祖先堅 心 過 台灣). Youtube. 14. 11. 2010.
  69. ^ 《客 客 客棧》 EP3 超 前衛！ 超 多元！ 超 害羞！ 客家 音樂 (v čínštině). Hakka TV. 2016-08-11.
  70. ^ Weng, Jia-Yin (1986). 台灣 漢人 武裝 抗日 史 研究 ： 一 八 九五 ～ 一九 O 二. National Taiwan University Press.
  71. ^ Yang, Shuyu (楊書育) (2014). 論 台灣 族群 與 二 二八 、 白色恐怖 、 眷村 訴訟 戰: 台灣 228, 白色恐怖, 原住民, 外省人 與 眷村 研究. ISBN  978-9574320165.

externí odkazy