Lin Family Mansion and Garden - Lin Family Mansion and Garden

Tento článek je o rodinném sídle a zahradě The Lin Ben Yuan v okrese Banqiao v Novém Tchaj-peji. Pro zahradu umístěnou v Okres Wufeng, Město Tchaj-čung, který byl přestavěn po 921 zemětřesení viz Rodinné sídlo a zahrada Wufeng Lin.
Lin Family Mansion and Garden
林 本源 園 邸
Lin Family Mansion and Garden 2006-6-28 11-16-18 0048.jpg
Obecná informace
TypSídlo, zahrada
UmístěníBanqiao, Nový Tchaj-pej, Tchaj-wan
Souřadnice25 ° 00'37 ″ severní šířky 121 ° 27'20 ″ V / 25,01028 ° N 121,45556 ° E / 25.01028; 121.45556Souřadnice: 25 ° 00'37 ″ severní šířky 121 ° 27'20 ″ V / 25,01028 ° N 121,45556 ° E / 25.01028; 121.45556
Dokončeno1847
Technické údaje
Podlahová plocha500 m2
Důvody20 000 m2
Design a konstrukce
VývojářRodina Lin Ben Yuan

The Rodinné sídlo a zahrada Lin Ben Yuan (čínština : 林 本源 園 邸; pchin-jin : Lín Běn Yuán Yuándǐ) v Okres Banqiao, Nové město Tchaj-pej, Tchaj-wan byla rezidence postavená Rodina Lin Ben Yuan. Je to nejúplnější dochovaný příklad tradiční čínské zahradní architektury na Tchaj-wanu. Rodinná vila a zahrada Lin - spolu s Zahrada Tainan Wu, Zahrada Hsinchu Beiguo (新 竹北 郭 園) a Rodinné sídlo a zahrada Wufeng Lin - jsou souhrnně označovány jako Čtyři velké zahrady Tchaj-wanu (台灣 四大 名 園). Tuto rezidenci lze vysledovat až do roku 1847, v té době „nájemního domu“ pro rodinu Lin Ben Yuan na severu. Později to bratři rozšířili Lin Guohua [zh ] a Lin Guofang [zh ], stává se sídlem rodiny Lin Ben Yuan. V současné době je Lin Family Mansion and Garden ve společné odpovědnosti Výkonný jüan Kulturní stavební výbor, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo dopravy a spojů Bureau cestovního ruchu, Tchajwanská zemská vláda a Nová vláda města Tchaj-pej pro ochranné a restaurátorské práce, kteří jej navíc označili za historické místo třídy 2.

Rodinná vila a zahrada Lin má rozlohu přibližně 20 000 metrů čtverečních (4,9 akrů). Zahrada je také označována jako Banqiao Lin Family Garden (板橋 林 家 花園). Three-Courtyard Mansion na západ od zahrady patří k Lin Family Sacrificial Trade Association. K vstupu do zámku je nutné mít průvodce.

Dějiny

Hlavní článek: Rodina Lin Ben Yuan

Předchůdce rodiny Lin Ben Yuan, Lin Yingyin (林 應 寅), přijel na Tchaj-wan v roce 1778, původně se usadil v Xinzhuang plocha. Poté jeho syn Lin Pinghou (林平 侯) prodal rýži, aby si vydělával na živobytí. Díky tomu mohl získat jmění, koupil velké množství orné půdy a založil budoucí jmění rodiny Lin Ben Yuan.

Třetí syn Lin Pinghou, Lin Guohua a pátý syn, Lin Guofang, postavili v letech 1846 až 1848, aby bylo pohodlnější skladování úrody, v Biyiguanu (弼 益 館) Banqiao oblast jako „nájemní dům“ (租 館).[1] Tato budova měla plochu zhruba 150 ping (500 metrů čtverečních nebo 5 400 metrů čtverečních), s jedinečně tvarovaným čtyřúhelníkovým nádvořím, sportovními pavilony na přední a zadní straně a sloužilo jako centrum pro sběr úrody.

V roce 1851 se rodinný klan Lin Ben Yuan přestěhoval do Banqiao. Ve stejném roce postavili Three-Courtyard Mansion (三 落 大厝), který sloužil jako sídlo rodiny. V té době přistěhovalci z Zhangzhou a Quanzhou byli ve zbrani navzájem. Díky svému bohatství a moci se rodina Lin Ben Yuan stala hlavními vůdci přistěhovalců v Zhangzhou a zámek se stal jejich někdejším velitelstvím. Z tohoto důvodu zámek zahrnoval řadu obranných návrhů a několik stovek milicionářů tam bylo umístěno, aby hlídali. To trvalo až do začátku japonské okupace Tchaj-wanu v roce 1895.

Po roce 1949 byla Lin Family Garden zapůjčena hlavou Linovy ​​domácnosti vládě, aby dočasně ukrývala vojáky z pevniny. V roce 1977 rodina Lin Ben Yuan darovala část zahrady vládě okresu Tchaj-pej (nyní Nový Tchaj-pej) a v roce 1982 se otevřela návštěvníkům. Zahrady, zničené nelegálně vybudovanými squatterskými zařízeními, byly obnoveny v roce 1986.

Architektura

Zahrada

Qixianlin (七 絃 林)
Jigushuwu (汲 古 書屋)
Xiangyuyi (香玉 簃)
Yueboshuixie (月 波 水榭)

Jigushuwu (汲 古 書屋)

Budova dynastie imitace-Ming byla pojmenována po Mao Zijinovi, slavném sběrateli knih 17. století, jehož pseudonym byl Jiguge (汲 古 閣). Dříve v jejich sbírce bylo několik tisíc svitků knih a nechyběly dobré svazky z dynastií Song a Yuan: Sloužilo to jako studie pro chlapce z rodiny Lin. V přední části je dešťový pavilon s bizarní konstrukcí. Je to trojka jian (間) pavilon, rozdělený vpředu i vzadu, s mřížovými dveřmi usnadňujícími vnikání a vystupování. Byla z toho provedena studie; jeho styly oken používají relativně jednoduché a vkusné styly. Na předním nádvoří jsou uspořádány květináče, ve kterých je umístěna vzácná a exotická flóra, která oživuje starodávný pocit Lin Family Garden s pastvou pro oči.

Laiqingge (來 青 閣)

Při opuštění Fangjianzhai (方 鑑 齋) se scenérie stává optimističtější. Vítá vás Laiqingge, překvapivě stojící uprostřed nádvoří. Vesnice tomu také říkaly „Xiulou“ (繡樓) nebo „Shuzhuanglou“ (梳粧 樓). V té době sloužil jako penzion. Při pohledu z vrcholu věže, poblíž plochého, zeleného rozdělení polí a obou Mount Datun (大屯山) a Mount Guanyin ovládněte panoramatický výhled, snad z toho, že obdrží název „Comes Green“ (來 青)! Budova je viditelně celá Nanmu (楠木) (čínský cedr / sekvoje) a Huamu „樺木“ (březové dřevo) a všude viditelné jsou nádherné řezbářské práce. Střechy budovy jsou postaveny se štíty a valbovými střechami, s obrácenými, vysokými okapy a nádherně detailními a vyřezávanými okny a dveřmi, což z ní činí architektonickou korunu rodinné zahrady Lin.

Před budovou je divadelní jeviště s vodorovným nápisem „Otevřete okna s úsměvem (開 軒 一笑).“ Rodinná zahrada Lin v tom roce pozvala operní soubor, aby pobavila své hosty; protože publikum nebylo od členů rodiny, ale od hostů, nezúčastnilo by se ho mnoho lidí. Jeviště není příliš velké. V dřívějších dobách to byla oblast pro zábavu hostů.

Xiangyuyi (香玉 簃)

„Yi“ (簃) přenáší myšlenku malé místnosti na stranu větší budovy. Toto je místo pro obdivování flóry, protože před ní je květinová záplata a každá sezóna nefritových květin (玉 花季), všude jako brokát, a kontrast s pavilony podél jeho obvodu, bohaté na umělecké zásluhy. Xiangyuyi se vynoří z klikatých chodeb a poté se rozprostírá; povrch není velký a protože je místem pro obdivování flóry, je před ním květinová skvrna osázená podivnými odrůdami květin a rostlin. Každé období kvetení by pán pozýval hosty, aby je přišli obdivovat společně. V této době nádherná podívaná dobře kontrastuje s pavilony v dálce, mimořádně bohatými na uměleckou kvalitu.

Guanjialou (觀 稼 樓)

Orientováno v souladu s Three Courtyard Mansion, ke kterému má velmi blízký vztah, je možné, že se jedná o relativně starší budovu v zahradě. V té době odtud bylo možné pozorovat farmáře, kteří se starají o svá pole pod vzdáleným Guanyinshanem (觀音 山). Budova má také funkci zakrývání scenérie, blokování velkého rybníka a skalních stěn z pohledu. Používání Guanlulou (觀 碌 樓) jako středu, přičemž strany mají křivé chodby, sledující tuto chodbu po své cestě, z nichž každá má dezorientující a meandrující pocit. Poté, co se otočíte, je malé odlehlé nádvoří. Ohrada malého nádvoří v přední části věže má vyřezávanou stěnu ve tvaru svitku, jak říká lidové přísloví „Otevřete dveře, abyste viděli horu (開門見山)“. Je to spíš jako „Otevřete dveře ke čtení knihy“, pravděpodobně metafora „Čtení má výhody (開卷有益)“! Ještě okouzlující je to, co je na stěnách: prolamovaná okna ve tvaru ovoce, půjčování granátových jablek, dýní, broskví nesmrtelnosti a persimmons jako vzorů, které nesou konotace štěstí (福), emolument (祿), dlouhověkosti (壽), a štěstí (喜). Při pohledu z vrcholu věže stojí člověk čelem k poli pod Guanyinshanem, kde se stezky mezi rýžovými poli spojují a bukolická scenérie vyčerpá oči, jako by byla v „Duojiaruyun (多 稼 如雲)“ na Yuanmingyuan, od kterého věž odvozuje svůj název.

Dingjingtang (定 靜 堂)

Jméno Dingjingtang (定 靜 堂) má svůj kořen v řádku „... a že, je-li rozhodnuto, lze dosáhnout klidné nerušenosti“ (定 而後 能)[2] z Velkého učení a štítek s názvem sálu osobně pojmenoval Lin Weiyuan [zh ] v Guangxu 1 (光緒 元年). Dingjingtang, a siheyuan, zabírá nejširší prostor v zahradě a tam jsou pavilony spojující přední a zadní nádvoří dohromady. Jsou nainstalovány dvě chodby bez oken ani dveří, přímo obrácené k terase (天井). V té době to bylo určeno pro pořádání banketů a uprostřed sálu je možné hodovat v exponovaných galeriích a pavilonech a pojmout více než sto hostinců. Vnější vzhled Dingjingtang sdílí určité zdání s bydlištěm a kryty na obou koncích používají osmiboké dlaždice a prolamované okna ve tvaru motýlů a netopýrů na stěnách, které představují „propůjčující jmění“ (賜福).

Yuboshuixie (月 波 水榭)

A xie (榭, xiè) je budova postavená podél vody. Vnější vzhled této budovy má tvar dvojitého kaltropu. Protože se rozprostírá od hladiny vody, je ke břehu spojen malým mostem; střecha má plošinu, která umožňuje lidem pozorovat Měsíc. Protože se měsíc odráží ve vodě, je pojmenován „Pavilon přílivu a odlivu měsíce (月 波 水榭)“.

Rongyindachi (榕 蔭 大 池)

Představuje největší vodní útvar v zahradě, na břehu rybníka je mnoho starých banyanů hluboce zakořeněných a na severních březích jsou kameny z rodové vesnice Lin Family Longxi (龍溪) uspořádány do umělých kopců. Kolem bazénu jsou pavilony, například Diaoyuji (釣魚 磯) a Yunjincong (雲 錦 淙). Rongyindachi je nepravidelně tvarovaný cikcak rybník, obrácený k Guanjialou. Podél břehu je dok, který umožňuje dokování lodí. Na okraji bazénu jsou distribuovány pavilony všech tvarů a velikostí, včetně osmibokého pavilonu, pavilonu ve tvaru kalatriny a skládaného pavilonu ve tvaru kosočtverce, také v souladu s topografií provádí změny, vynalézavost.

Jingziting (敬 字 亭)

Na okraji Rongyindachi leží papírenská pec a obvykle se sem dováží papír, na který bylo napsáno, ke spalování, s úctou k psanému slovu a s oceněním pro kulturu lidí. „Ctít si psané slovo“ (敬 惜字 紙), tedy ctnost krajanů, jejichž účelem je úcta k psanému slovu a péče o lidovou kulturu. Jingziting je jediné zařízení v areálu postavené za účelem „Treasuring the Written Word“, které bylo od minulosti až po současnost maximálně sledováno.

Three Courtyard Mansion (三 落 大厝)

Viz také

Reference

  1. ^ Podle popisu potomka rodiny Lin Lin Hengdao (林 衡 道), Biyiguan byl pravděpodobně postaven v roce 1848 a tento účet byl široce přijímán učenci.
  2. ^ Legge, Jamesi. Konfucius-Konfucián Analects, The Great Learning & The Doctrine of the Mean. Mineola, NY: Dover Publications, Inc. str.356. ISBN  0-486-22746-4.

externí odkazy