Bitva o Brávellir - Battle of Brávellir - Wikipedia

Bitva o Brávellir
Bitva u Bråvally. Studie (srpen Malmström) - Národní muzeum - 23901.tif
Bitva o Brávellir, malba od August Malmström
datumpolovina 8. století[1]
Umístění
U Bråviken (Brávik), Östergötland
VýsledekŠvédské vítězství
Bojovníci
Švédové, Estonci a Western GeatsDánové a Východní Geats
Velitelé a vůdci
Sigurd HringHarald Wartooth†

The Bitva o Brávellir nebo Bitva u Bråvally byla legendární bitva, která je popsána v ságy jak se odehrává na Brávellir mezi Sigurd Hring, král Švédsko a Geats z Västergötland a jeho strýc Harald Wartooth, král Dánsko a Gills of Östergötland.

Zdroje

Tato bitva se údajně odehrála kolem roku 770 a je převyprávěna z několika zdrojů, jako jsou severské ságy Hervararova sága ok Heiðreks, Bósa sága ok Herrauðs a Sögubrot af nokkrum fornkonungum, ale je to nejobsáhleji popsáno v nacionalistické dánské historii Gesta Danorum z Saxo Grammaticus.

Způsobit

Harald zdědil Švédsko po svém dědečkovi z matčiny strany Ivar Vidfamne, ale vládl v Dánsku a na východě Götalandu, zatímco jeho podřízený král Sigurd Hring byl vládcem Švédska a Západního Götalandu. Podle legendy, Harald Wartooth uvědomil si, že stárne a může umřít na stáří, a proto nechodí Valhalla. Následně se zeptal Sigurda, zda by ho nechal slavně opustit tento život ve velké bitvě.

Obraz hrobů Haralda Wartootha a Ubbiho u jezera Åsnen v Småland z Suecia Antiqua et Hodierna.

Příprava

Podle Saxo Grammaticus, oba hostitelé se připravovali na sedm let, a shromáždili armády 200 000 mužů. K Haraldovi se přidali legendární hrdinové Ubbe z Frieslandu, Uvle Brede, Are the One-eyed, Dag the Fat, Duk the Slovan, Hroi Whitebeard and Hothbrodd the Indomitable, stejně jako 300 štítové panny vedená Hedem, Visnou Slovanů a Hedborgem. Sigurd rekrutoval legendární hrdiny Starkad, Egil plešatý, Grette the Evil (Nor), Blig Bignose, Einar Fatbellied a Erling Snake. Slavnými Švédy byli Arwakki, Keklu-Karl, rolník Krok, Gummi a Gudfast z Gislamarku. K nim se přidalo několik desítek Norové, Slované, Finové, Estonci, Curonians, Bjarmians, Livonci, Sasové, Úhly, Frisians, irština, Rus atd ... Všichni si vybírají své strany. Celé lesy byly vykáceny, aby bylo možné postavit 3000 lodí pro přepravu Švédů. Haraldovi Dánové postavili tolik lodí, že mohli projít Zvuk.

Čísla jsou zjevně přehnaná, určitě desetinásobná nebo vyšší.[Citace je zapotřebí ] Pro srovnání s 3000 švédskými loděmi, Leidang flotily skandinávských království měly v průběhu roku přibližně 300 lodí Vikingský věk.

Umístění

The Hervararova sága ok Heiðreks hovoří o „Brávelli í eystra Gautlandi“ (Bråvalla ve východní Götaland) a v Sǫgubrot af nokkrum fornkonungum bitva se údajně odehrála jižně od Kolmården, které se oddělily Svéland (Vlastní Švédsko) z východní Götalandu a nachází se zde také Bråviken: „Kolmerkr, er skilr Svíþjóð ok Eystra-Gautland ... sem heitir Brávík“. Saxo končí svůj účet slovy „takto byla ukončena bitva o Bråvik“. Většina historiků vedla bitvu, která se odehrála poblíž Bråvikenu,[2] ale v 17. století[1] zdá se, že ji menšinový pohled umístil do Smålandu u jezera Åsnen.[2]

Bitva

Účty nalezené v Gesta Danorum a Sǫgubrot ságy jsou v podstatě stejné.

Nejprve obě armády bojovaly kolektivně, ale po chvíli byla Ubbi ve středu pozornosti. Zabil nejprve Ragnvalda Moudrého radního, poté mistra Tryggviho a tři švédská knížata královské dynastie.

Král Sigurd Hring pokorně vyslal šampiona Starkad, který dokázal Ubbiho zranit, ale sám byl ještě vážněji zraněn. Pak Ubbi zabil Agnara, vzal meč do obou rukou a sekl cestu švédským hostitelem, dokud nepadl prošpikovaný šípy od lučištníků Telemark. Pak štítová panna Veborg zabil šampióna Soti a dokázal dát další rány Starkadovi, který byl velmi rozzlobený. Byla zabita šampionem Thorkellem.

Zuřivý Starkad vyrazil v dánské armádě, zabíjel válečníky všude kolem sebe a uřízl paži Visna ruku, která držela dánský prapor. Starkad poté pokračoval v zabití šampionů Braiho, Grepiho, Gamliho a Hakiho.

Když Harald pozoroval tyto hrdinské činy, stál na kolenou ve svém voze s jedním mečem v každé ruce a zabil mnoho válečníků po jeho levé i pravé straně. Haraldův správce Bruni po chvíli usoudil, že jeho poddůstojník nashromáždil dostatek slávy a rozdrtil královu lebku kyjem.

Výsledek

Sigurd bitvu vyhrál a stal se suverénním vládcem všech Švédsko a Dánsko (40 000 válečníků zemřelo).

Historičnost

Obecná dohoda o historičnosti bitvy se během posledních dvou století obracela sem a tam v závislosti na tom, jaká byla převládající ideologie mezi skandinávskými historiky. V roce 1925 švédský archeolog Birger Nerman shrnul přílivy a odlivy jeho historicity.[3] Uvedl, že starší stipendium zacházelo s účty bitvy nekriticky a vnímalo je jako převážně historické.[3] Během posledních desetiletí 19. století však hyperkritická škola považovala bitvu za zcela fiktivní a dokonce i oblast, kde se odehrála, považovala za mýtickou.[3] Kyvadlo se otočilo a během prvních desetiletí 20. století byl názor opět ve prospěch jeho historičnosti, ačkoli současné bádání jej považovalo za beletrizovanou historickou událost.[3] V roce 1990 švédská encyklopedie Nationalencyklopedin shrnul debatu tvrzením, že historičnost bitvy nelze ověřit.[4] Existuje také hypotéza týkající se bitvy s událostmi z roku 827, kdy Harald Klak byl vyloučen z Dánska.[5]

Poznámky

  1. ^ A b Ohlmarks, Åke (1994). FornNordiskt lexikon. Tiden. p. 44. ISBN  978-91-550-4044-4.
  2. ^ A b Henrikson, Alf; Törngren, Disa; Hansson, Lars (1998). Stora mytologiska uppslagsboken: hexikon. Fórum. p. 82. ISBN  978-91-37-11346-3.
  3. ^ A b C d Nerman, B. (1925: 253):
     Staral jsem se o uppfattade člověka okritiskt berättelserna om Bråvallaslaget såsom i stort fullt historiska. Under de senare årtiondena av 1800-talet kom så den hyperkritiska riktningen och gick till motsatt överdrift. Den gjorde rent hus i fråga om Bråvallatraditionernas värde som historiska källor. Bakom sagorna om Bråvallatraditionerna fanns, förklarade man, icke ett spår av historisk verklighet, och några Bråvallar hade aldrig existerat. … Ve starších dobách byly zprávy o bitvě u Bråvally nekriticky vnímány jako převážně historické. Během pozdějších desetiletí 19. století přišel hyperkritický přístup, který šel do opačných nadsázek. Vyčistilo to otázku historické hodnoty tradic Bråvalla a žádná Bråvalla nikdy neexistovala. [...] V dnešní době byla bitva vrácena zpět do reality, ačkoli moderní vnímání si je plně vědomo skutečnosti, že podrobnosti v popisech bitvy jsou z velké části fikcí.
  4. ^ Bråvallaslaget v Nationalencyklopedin (1990):
     Bråvallaslaget, povolen sägnen en drabbning jsem skulle ha utkämpats på "Bråvalla hed" mellan danerna under kung Harald Hildetand och svearna under kung Sigurd Ring, som segreg sedan Oden ingripit och dödat Harald. Slaget omtalas i medeltida källor, bl.a. v Saxo Grammaticus i hans "Gesta Danorum" ("Danernas bedrifter") od asi 1200. Muž, který se stará o to, aby se místní falešné stránky propadly do Skatelövs socken i Småland eller až do Bråviken i Östergötland och data do 700-talet. Sägnens eventuella verklighetsbakgrund är dock omöjlig att fastställa. Bitva u Bråvally, podle legendy bitva, která by byla vedena na „Moors of Bråvalla“ mezi Dány pod vedením krále Haralda Wartootha a Švédy pod vedením krále Sigurda Ringa, který zvítězil poté, co zasáhl Odin a zabil Haralda. Bitva je zpracována ve středověkých pramenech, např. Saxo Grammaticus v jeho „Gesta Danorum“ („Deeds of the Danes“) z c. 1200. Starší učenci se pokusili lokalizovat bitvu do farnosti Skatelöv i Småland nebo do regionu Bråviken v Östergötlandu a datovali ji do 8. století. Možný historický základ legendy je však nemožné stanovit.
  5. ^ Baranauskas T. Saxo Grammaticus na Baltech, Saxo a pobaltský region. Sympozium, editoval Tore Nyberg, [Odense:] University Press of Southern Denmark, 2004, s. 63–79.

externí odkazy