Ojibwe gramatika - Ojibwe grammar
![]() | Tento článek obsahuje seznam obecných Reference, ale zůstává z velké části neověřený, protože postrádá dostatečné odpovídající vložené citace.Listopad 2009) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony) ( |
The Jazyk Ojibwe je Algonquian Jazyk indiána mluvený skrz Velká jezera regionu a na západ na severní pláně. Je to jeden z největších indiánských jazyků severně od Mexika, pokud jde o počet mluvčích, a vykazuje velké množství odlišných dialektů. Tento článek z velké části popisuje rozmanitost jihozápadního dialektu v Minnesotě. Použitý pravopis je Systém dvojitých samohlásek Fiero.
Stejně jako mnoho jiných amerických jazyků je i Ojibwe polysyntetický, což znamená, že vykazuje velké množství syntéza a velmi vysoká morfém poměr slov k slovům (např. jediné slovo pro „jsou čínští“ je aniibiishaabookewininiiwiwag, který obsahuje sedm morfémů: jilm-PEJORATIVNÍ-liquid-make-man-be-MNOŽNÝ, nebo přibližně „jsou výrobníky listových nápojů [tj. čajů]“). to je aglutinační, a tak vytváří slova spojováním morfémů za morfémy dohromady, spíše než mít několik přípon, které nesou řadu různých informací.
Jako většina jazyků Algonquian, Ojibwe rozlišuje dva různé druhy třetích osob, a blízký a zřejmý. Blízký je tradiční třetí osoba, zatímco výraz (také často nazývaný „čtvrtá osoba“) označuje méně důležitou třetí osobu, pokud se akce účastní více než jedna třetí osoba. Jinými slovy, Ojibwe používá zjevnou cestu, aby se vyhnul nejasnostem, které by mohly vyvolat anglické věty jako „John a Bill byli dobří přátelé, ode dne, kdy ho poprvé viděl“ (kdo koho viděl?) V Ojibwe by byl jeden ze dvou účastníků označen jako blízký (kterýkoli z nich byl považován za důležitější) a druhý označen jako vyhýbající.
Rod
Spíše než a Rod kontrast jako mužský / ženský, Ojibwe místo toho rozlišuje mezi animovat a neživý. Animovaná podstatná jména jsou obecně živé věci a neživá obecně neživá, i když to není jednoduché pravidlo z důvodu kulturního chápání toho, zda podstatné jméno má „ducha“ nebo ne (obecně, pokud se může pohybovat, má „ duch"). Například objekty s velkým duchovním významem pro Ojibwe, jako jsou kameny, jsou často velmi živé, spíše než neživé. Některá slova se odlišují čistě podle třída podstatných jmen; například, mitig, pokud je animovaný (množné číslo mitigoog), znamená „strom;“ pokud je neživý (množné číslo mitigoon), znamená to „držet se“.
Číslo
Číslo v Ojibwe je jednoduchý kontrast singulárního / množného čísla. Podstatná jména a zájmena mohou být singulární nebo množná a slovesa se ohýbají podle počtu jejich předmětů a předmětů, i když některým podstatným jménům a slovesům chybí singulární tvary. Množné tvary se liší slovo od slova v závislosti na pohlaví, kořenu a historickém stresu slova. Zkoumáním množného čísla slova lze obecně určit pohlaví a kořen slova. Animační množné číslo končí -G, zatímco neživá podstatná jména množného čísla (a podstatná jména) končí na -n. The základní forma kořene určuje „spojovací samohlásku“ - samohlásku, která se objeví před příponou množného čísla (-G nebo -n) ale po samotném kořenu.
Osoba
Vyjadřuje sedm inflexních kategorií Ojibwe osoba / kombinace pohlaví pro každé ze dvou čísel (jednotného a množného čísla).[1] Kategorie jednotného a množného čísla však ne vždy přesně odpovídají. Celkový počet 14 „osob“ vychází z zohlednění všech kontrastů živého / neživého, blízkého / zřejmého a jednotného či množného čísla.
Animovat pohlaví (singulární)
| Animovat pohlaví (množné číslo)
| Neživé pohlaví
|
Charakteristiky výsledných 14 osob jsou zabudovány do podstatných a zájmen Ojibwe, čímž určují, která slovesná podoba by byla použita v řeči. V podstatných jménech a slovesech se může nebo nemusí prezentovat všech 14 forem osob, protože slova jsou rozdělena buď na živé nebo neživé pohlaví a existuje jen velmi málo slov jako obě, ale všech 14 forem osob se obvykle objevuje u zájmen.
Zájmena
Ojibwe zájmena, spolu s rozlišením jednotného a množného čísla a první, druhé, třetí a čtvrté (obviativní) osoby, také nesou rozdíl mezi inkluzivní a výlučnou první osobou množného čísla. Zájmena se mohou prezentovat buď jako samostatná slova, nebo jako řada předpon a přípon.
An včetně množné číslo první osoby označuje, že zájmeno zahrnuje adresáta, tj. „zahrnujeme vás“ (giinawind). An výhradní množné číslo první osoby označuje, že adresát není zahrnut, tj. „vylučujeme vás“ (niinawind).
Ostatní osobní zájmena jsou první singulární niin, druhé singulární číslo giin, třetí singulární wiin, druhé množné číslo giinawaaa třetí množné číslo wiinawaa.
Stejně jako nezávislá slova označují pronominální předpony Ojibwe první osobu s n-, druhá osoba s G- a třetí osoba s w-. Přidružené přípony těchto osob se však budou lišit v závislosti na tom, zda jde o sloveso nebo podstatné jméno.[8]
Slovo začíná ... | 1 nebo „n-“ | 2 nebo "G-" | 3 nebo "w-" |
---|---|---|---|
Ó | ((n) i) ndo- | gido- | odo- |
a aa e i | ((n) i) nd- | gid- | od- |
aa (některými reproduktory Red Lake) | niy- | giy- | o-oy- |
oo | n- | G- | od- |
ii | n- | G- | w- |
b | (n) im- | gi- | (Ó)- |
d g 'j z zh | (n) v | gi- | (Ó)- |
p t k h ch m n s sh w y | ni- | gi- | (Ó)- |
V mnoha komunitách mluvících Ojibwe se předpona první osoby používá bez iniciály n. Kvůli synkopě samohlásek v některých komunitách jsou tyto předpony dále redukovány bez iniciály i. Mezi komunitami Saulteaux je však předpona první osoby nim- a nin- místo toho se sníží na ni-, nind- na nid- a nindo- na nido-.
Ojibwe má také sadu ukazovací zájmena, rozlišování živý / neživý, sem / tam / tamto / sem, singulární / množné číslo a blízký / obviativní. Demonstrativy se velmi výrazně liší ve svých fonetických formách napříč ojibvskými dialekty a komunitami, takže tato tabulka založená na minnesotském dialektu jihozápadního Ojibwe nebude pro mnoho mluvčích zcela správná:
Animovat | Neživý | ||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|
Jednotné číslo | Množný | Obviative | Jednotné číslo | Množný | |||
Demonstrativní | Proximální (nejbližší) | Tady | (wa) aw | o (n) gow | ono | (o ') ow | ono |
Mezioproximální | Tady | (wa ') awedi | o (n) gowedi (g) | onowedi (n) | o'owedi | onowedi (n) | |
Meziodistal | Tam | (a) aw | i (n) giw | iniw | (i ') iw | iniw | |
Distální (nejvzdálenější) | Támhle / támhle | (a) awedi | i (n) giwedi (g) | iniwedi (n) | (i ') iwedi | iniwedi (n) | |
Dubitativní | awegwen | awegwenag | awegwenan | wegodogwen | wegodogwenan | ||
Tázací | probudit se | awenenag | awenenan | awegonen | awegonenan |
Ojibwe má také soubor „neurčitých“ zájmen (awiiya, "někdo", gegoo„„ něco “, obojí může předcházet gaawiin nebo akina znamená „nikdo, nic“ a „každý, všechno“).
Na rozdíl od demonstrativních zájmen jihozápadního Ojibwe mají střední Ojibwe, severozápadní Ojibwe a západní Ojibwe - což zahrnuje větší sadu možností - větší sadu demonstrativních:
Animovat | Neživý | |||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Jednotné číslo | Množný | Singular Obviative | Množné číslo Obviative | Jednotné číslo | Množný | Singular Obviative | Množné číslo Obviative | |||
Demonstrativní | Nejbližší . . . . . Nejdále | Tady | wa'a (my) | ogo (my) / ogoweniwag | ono (my) / onoweniwan | ono (my) / onoweniwa ' | o'o (my) / dlužíš | ono (my) / onoweniwan | o'oweni | ono (my) / onoweniwan |
Tady | wa'a (my) di | ogo (we) di (g) / ogowediniwag | ono (my) di (n) / onowediniwan | ono (my) di (') / onowediniwa ' | o'o (my) di / owedi | ono (my) di (n) / onowediniwan | o'owedini | ono (my) din / onowediniwan | ||
Tam | a'a (my) / hrůza | igi (my) / igiweniwag | ini (my) / iniweniwan | ini (my) / iniweniwa ' | já (my) / já my | ini (my) / iniweniwan | i'iweni | ini (my) / iniweniwan | ||
Támhle / támhle | a'a (my) di / awedi | igi (we) di (g) / igiwediniwag | ini (we) di (n) / iniwediniwan | ini (we) di (') / iniwediniwa ' | já (my) di / iwedi | ini (we) di (n) / iniwediniwan | i'iwedini | ini (my) din / iniwediniwan |
Slovesa
Ojibwe slovesa označují informace nejen o subjektu (jejich živost, osobnost a pluralita), ale také o objektu. V jazyce existuje několik různých tříd sloves, která se liší podle toho, zda jsou tranzitivní nebo intranzitivní a zda berou živé nebo neživé předměty. Jedná se o hlavní třídy:
Funkce | Předmět | Typ | Objekt | Téma | Zkráceno |
---|---|---|---|---|---|
sloveso | neživý | intranzitivní | žádný | VII[9][10][11] | |
sloveso | neživý | intranzitivní | žádný | přirozeně množné číslo | VIIp[11] |
sloveso | animovat | intranzitivní | žádný | VAI[9][10][11] | |
sloveso | animovat | intranzitivní | žádný | pseudo-VAI | VAI2[9][10] |
sloveso | animovat | intranzitivní | žádný | volitelný objekt | VAIo[9][10][11] |
sloveso | animovat | intranzitivní | žádný | přirozeně množné číslo | VAIp[11] |
sloveso | animovat | tranzitivní | neživý | -dopoledne zastavit | VTI[9][10][11] |
sloveso | animovat | tranzitivní | neživý | -oo zastavit | VTI2[9][10] |
sloveso | animovat | tranzitivní | neživý | -i zastavit | VTI3[9][10] |
sloveso | animovat | tranzitivní | neživý | -aam zastavit | VTI4[9] |
sloveso | animovat | tranzitivní | animovat | VTA[9][10][11] | |
sloveso | animovat | tranzitivní | animovat | pouze inverzní | VTAi[11] |
Slovesa označují časy předpony (A'-, aoristická minulost, gii'-, minulý čas prostý, ga (d) - a da-, budoucnost a wii'-, desiderative future), ale také může mít nesčetné množství přípon známých jako „předslovy ", které sdělují velké množství dalších informací o akci. Například preverb izhi- znamená „takovým způsobem“, a tedy jeho přidání ke kořenu slovesa -ayaa-„„ být, “dělá sloveso izhi-ayaa„být určitým způsobem.“ Preverb bimi-„„ spolu “kombinuje s kořenem slovesa -batoo-„spustit“, vytvořit bimibatoo, „běžet, běžet.“ Upřednostňované pořadí těchto předpon je osobní předpona, časovaná předpona, směrová předpona, relativní předpona, libovolný počet předpovědí a nakonec sloveso.[12] Kromě toho lze upravit počáteční slabiku počáteční změnou samohlásky nebo počáteční duplikací slabiky.[13][14][15]
Dále existují tři takzvané „příkazy“ Ojibweových sloves. Základní se nazývá Nezávislý řád, a je prostě orientační nálada. Je tam také Spojená objednávka, který se nejčastěji používá u sloves v podřízené věty, v otázkách (kromě jednoduchých otázek ano-ne) a s příčestí (příčestí v Ojibwe jsou slovní podstatná jména, jejichž význam je zhruba ekvivalentní „někdo, kdo je (VERB), dělá (VERB),“ například slovo pro "cestovatel," bebaamaadizid, je třetí singulární spojka babaamaadizi„cestovat kolem“ a doslovně znamená „někdo, kdo cestuje kolem“). Konečné pořadí je Rozkazovací příkaz, používá se s příkazy a odpovídá imperativní nálada.
Negativy jsou obecně představeny úvodním slovem gaawiin, který se obvykle překládá jako „ne“, před zavedením skutečných slov v jejich negativní formě. Negativy se obecně tvoří přidáním sii (nebo zii) pro nezávislou objednávku a si (nebo zi) pro spojovací pořadí, oba přidávají záporný prvek bezprostředně za kořen, ale před jinými příponami. The sii/si se nacházejí po samohláskách, zatímco zii/zi se nacházejí po n. V některých slovech je konečná souhláska vypuštěna a sii/si jsou přidány ke zbývající samohlásky, jinými slovy konečné m je převeden na n před přidáním zii/zi, jinými slovy spojovací samohláska i (nebo aa) se přidá za poslední souhlásku a poté sii/si přidané. Imperativy se neřídí sii (zii)/si (zi) vzor.
V Ojibwe existují tři imperativy: bezprostřední imperativ, slouží k označení, že akce musí být zcela hned (Nibaan!, "Spánek (právě teď)!"), zpožděno imperativ, slouží k označení, že akce by měla být zcela nakonec, ale ne okamžitě (nibaakan!"Spánek (trochu)!") A prohibitivní imperativ, slouží k označení, že akce je zakázána ((gego) nibaaken!„Nespěte!“). Stejně jako negativy, „k“ v -k, -kene, -soudek a -kegon přijmout formu lenis a stát se "g" po n. Stejně jako negativy je obecná konektorová samohláska mezi imperativní příponou a koncovou souhláskou i; však pro k/G, místo toho je samohláska konektoru Ó.
Všechna slovesa lze označit také pro čtyři „režimy:“ indikativní (neutrální), pochybně (řečník si není jistý platností toho, co říkají, například: Bakade„má hlad“, ale bakadedog„musí mít hlad; mohl by mít hlad“), preterit (který zdůrazňuje, že k akci došlo v minulosti, a také se používá k označení pokusů nebo zamýšlených, ale nedokončených akcí, například: imaa ninamadab„Sedím tam,“ ale imaa ninamadabiban„Seděl jsem tam; chtěl jsem tam sedět“), nebo preteritálně-dubitativní (což vyjadřuje pochybnosti o minulé akci: imaa namadabigoban, „musela tam sedět; mohla tam sedět“).
Nepřechodné
Jako příklad některých verbálních rozdílů Ojibwe v práci zvažte konjugaci pozitivních a negativních indikativních sloves VAI s dlouhou samohláskou (pomocí příkladu Nibaa, "spát"):
Předmět | Nezávislý | |||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Pozitivní | Negativní1 | |||||||||
Časování | Příklad | Lesk | Časování | Příklad | Lesk | |||||
Giin (2 s) | G | _ | Ó | giNibaa | "Spíš" | G | _ | sii (n)2 | giNibaasiin | „Nespíš“ |
Giinawaa (2p) | G | _ | m3 | giNibaam | "Vy spíte?" | G | _ | Siim3 | giNibaaSiim | "Vy nespíte?" |
Giinawind (21) | G | _ | mi (n)2 | giNibaamin | „My (včetně) spíme“ | G | _ | siimi (n)2 | giNibaasiimin | „My (včetně) nespíme“ |
Niinawind (1p) | n | _ | mi (n)2 | niNibaamin | „My (exkluzivně) spíme“ | n | _ | siimi (n)2 | niNibaasiimin | „My (exkluzivně) nespíme“ |
Niin (1 s) | n | _ | Ó | niNibaa | "Spím" | n | _ | sii (n)2 | niNibaasiin | "Nespím" |
Neurčitý (X) | Ó | _ | m | Nibaam | „Někdo spí“ | Ó | _ | Siim | NibaaSiim | „Někdo nespí“ |
Wiin (3 s) | Ó | _ | Ó | Nibaa | „Spí“ | Ó | _ | sii (n)2 | Nibaasiin | „Nespí“ |
Wiinawaa (3p) | Ó | _ | šprýmař | Nibaašprýmař | "Oni spí" | Ó | _ | siiwag | Nibaasiiwag | „Nespí“ |
Obviative (3 ') | Ó | _ | ubývat | Nibaaubývat | „S / on / it (obviate) spí“ | Ó | _ | siiwan | Nibaasiiwan | „S / on / it (obviate) nespí“ |
Předmět | Spojený | |||||||||
Pozitivní | Negativní1 | |||||||||
Časování | Příklad | Lesk | Časování | Příklad | Lesk | |||||
Giin (2 s) | Ó | _ | yan4 | Nibaayan | „Že spíš“ | Ó | _ | siwan | Nibaasiwan | „Že nespíš“ |
Giinawaa (2p) | Ó | _ | yeg | Nibaayeg | "Že spíte?" | Ó | _ | siweg | Nibaasiweg | "Že vy nespíte?" |
Giinawind (21) | Ó | _ | jang | Nibaajang | „Že spíme (včetně)“ | Ó | _ | siwang | Nibaasiwang | „Že my (včetně) nespíme“ |
Niinawind (1p) | Ó | _ | yaang | Nibaayaang | „Že (exkluzivně) spíme“ | Ó | _ | siwaang | Nibaasiwaang | „Že (exkluzivně) nespíme“ |
Niin (1 s) | Ó | _ | yaan | Nibaayaan | „Že spím“ | Ó | _ | siwaan (h)5 | Nibaasiwaan | „Že nespím“ |
Neurčitý (X) | Ó | _ | ng | Nibaang | „Ten někdo spí“ | Ó | _ | zpívat | Nibaazpívat | „Že někdo nespí“ |
Wiin (3 s) | Ó | _ | d | Nibaad | „To spí“ | Ó | _ | sig | Nibaasig | „Že nespí“ |
Wiinawaa (3p) | Ó | _ | waad | Nibaawaad | „Že spí“ | Ó | _ | siwaa | Nibaasiwaa | „Že nespí“ |
Obviative (3 ') | Ó | _ | nid | Nibaanid | „Že spí (obejde se)“ | Ó | _ | sinid / sinig | Nibaahříšný Nibaasinig | „To / on / it (obviate) don't sleep“ |
Předmět | Imperativní (okamžité) | Imperativ (zákaz) | ||||||||
Časování | Příklad | Lesk | Časování | Příklad | Lesk | |||||
Giin (2 s) | Ó | _ | n | Nibaan | "Spíš!" (Nyní) | Ó | _ | ken | Nibaaken | „Ty! Nespi!“ |
Giinawaa (2p) | Ó | _ | (OK/(o) g | Nibaak Nibaajogín | „Vy, chlapci! Spěte!“ (Nyní) | Ó | _ | kegon | Nibaakegon | „Chlapi, nespěte!“ |
Giinawind (21) | Ó | _ | daa6 | Nibaadaa | "Jdeme spát!" (Nyní) | Ó | _ | siidaa6 | Nibaasiidaa | „Nespíme!“ |
Předmět | Imperativní (zpožděné) | |||||||||
Pozitivní | Negativní1 | |||||||||
Časování | Příklad | Lesk | Časování | Příklad | Lesk | |||||
Giin (2 s) | Ó | _ | (:) kan7 | Nibaakan | "Spíš!" (již brzy) | Ó | _ | siikan | Nibaasiikan | „Ty! Nespi!“ (již brzy) |
Giinawaa (2p) | Ó | _ | (:)soudek7 | Nibaasoudek | „Vy, chlapci! Spěte!“ (již brzy) | Ó | _ | siikeg | Nibaasiikeg | „Chlapi, nespejte!“ (již brzy) |
Giinawind (21) | Ó | _ | (:) kang7 | Nibaakang | "Jdeme spát!" (již brzy) | Ó | _ | siikang | Nibaasiikang | „Nespíme!“ (již brzy) |
- 1 s Následující n se stává z.
- 2 palce Odaawaa, finále n není přítomen.
- 3 Místo toho m, naawaa se používá v Algonquin a Severn Ojibwe.
- 4 palce Odaawaa a nějaký Algonquin, jin se používá místo yan.
- 5 palců Odaawaa, nh se používá místo n.
- 6 Místo toho daa, Daan někteří používají Algonquin Řečníci, daag někteří používají Saulteaux reproduktory a ga-__min někteří používají Severn Ojibwe a Saulteaux Řečníci.
- 7 Krátké samohlásky jsou před přidáním přípony prodlouženy.
Jako příklad některých slovních rozdílů Ojibwe v práci zvažte také konjugaci pozitivních a negativních indikativních sloves s dlouhým samohláskem a konečným slovem VII (pomocí příkladu ozhaawashkwaa, „do modra“). Všimněte si, že na rozdíl od sloves VAI nemají VII imperativy:
Předmět | Nezávislý | |||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Pozitivní | Negativní1 | |||||||||
Časování | Příklad | Lesk | Časování | Příklad | Lesk | |||||
Singulární (0 s) | Ó | _ | (w)2 | ozhaawashkwaa | "To blues" | Ó | _ | sinoo (n)3 | ozhaawashkwaasiinoon | "Nemodrá" |
Množné číslo (0p) | Ó | _ | wan / oon5,6 | ozhaawashkwaaubývat | "Modří" | Ó | _ | sinoon | ozhaawashkwaasiinoon | "Nemodří" |
Singular Obviative (0 s) | Ó | _ | ini (w)2 | ozhaawashkwaani | „To (obejít) blues“ | Ó | _ | sinini (w)2,4 | ozhaawashkwaasinini | "To (obviňovat) nemodrá" |
Množné číslo Obviative (0p ') | Ó | _ | Inwan | ozhaawashkwaaniwan | „Oni (obcházejí) modří“ | Ó | _ | sininiwan | ozhaawashkwaasininiwan | „Oni (obviňují) nemodří“ |
Předmět | Spojený | |||||||||
Pozitivní | Negativní1 | |||||||||
Časování | Příklad | Lesk | Časování | Příklad | Lesk | |||||
Singulární (0 s) | Ó | _ | G | ozhaawashkwaaG | „Že to blues“ | Ó | _ | sinog | ozhaawashkwaasinog | „Že to není modré“ |
Množné číslo (0p) | Ó | _ | G7 | ozhaawashkwaaG | „Že modří“ | Ó | _ | sinog | ozhaawashkwaasinog | „Že nemodří“ |
Singular Obviative (0 s) | Ó | _ | inig | ozhaawashkwaanig | „Že to (obejít) blues“ | Ó | _ | sininig | ozhaawashkwaasininig | "Že to (obejít) nemodří" |
Množné číslo Obviative (0p ') | Ó | _ | inig | ozhaawashkwaanig | „Že (obcházejí) modrou“ | Ó | _ | sininig | ozhaawashkwaasininig | „Že (obcházejí) nemodří“ |
- 1 s Následující n se stává z.
- 2 Jinými slovy, finále w je přítomen.
- 3 palce Odaawaa, finále n není přítomen.
- 4 palce Odaawaa, sinooni namísto sinini (w).
- 5 ubývat pro finále samohlásek; oon pro souhláska finále.
- 6 palců Odaawaa, finále samohlásky může trvat buď ubývat nebo poledne; v některých Severně od Superior Ojibwe, wanoon se používá.
- 7 palců Odaawaa, gin namísto G.
Pasivy v intransitivech lze vyjádřit pomocí INVERZNÍ popisovač igw, které mohou projít menší strukturální úpravou. Některé příklady slovesa final obsahující INVERZNÍ popisovač igw jsou:
aktivní | pasivní | ||||
---|---|---|---|---|---|
VAI | VII | lesk | VAI | VII | lesk |
endam | N / A | myslí si X | endaagozi | endaagwad | myslel na X |
imaaso | napodobovat | voní X | imaagozi | imaagwad | voněl X |
Přechody
Ojibwe, stejně jako u jiných jazyků Algonquian, také vykazuje a přímý - inverzní systém, ve kterých jsou označena přechodná slovesa podle toho, zda směr akce sleduje „hierarchii aktuálnosti“ jazyka či nikoli. Hierarchie aktuálnosti v Ojibwe je 2> 1> X> 3> 3 '> 0, určeno 1) osobou, 2) pohlavím a 3) vyloučením.[16] Ojibwe nemá žádné případ rozdíly mezi agentem, pacientem a zkušeným theta role, takže v přechodném slovesu se dvěma účastníky je jediný způsob, jak odlišit předmět od objektu, pomocí přímých / inverzních / cílových přípon.
Poznámka: C, N, nN, S a Y se používají v některých níže uvedených tabulkách k označení obecného souhláska, nzh měnící se souhláska, nzh měnící se souhláska, ssh měnící se souhláska a Øi měnící se palatializer.
Směr Typ | HEREC | SMĚR | FOTBALOVÁ BRANKA | Téma | |
---|---|---|---|---|---|
místní | 1-FOTBALOVÁ BRANKA | (2) | → | 1 | -Y- |
2-FOTBALOVÁ BRANKA | 2 | ← | (1) | -v- | |
nelokální | PŘÍMO | → | 3 | -aa- | |
INVERZNÍ | ← | 3 | -igw- |
Místní cíle, jiné než místní cíle a reflexe způsobují, že stonek podstoupí drobné úpravy:
VT Zastavit | 1-FOTBALOVÁ BRANKA Y | 1-FOTBALOVÁ BRANKA iN-Y1 | 2-FOTBALOVÁ BRANKA v | PŘÍMO aa | INVERZNÍ igw | RECEPROCATIVNÍ idw | REFLEXNÍ idw-izw | PŘIVLASTŇOVACÍ im |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|
-C | -C- | -Cizh- | -Cin- | -Caa- | -Cigw- | -Cidiw- | -Cidizw- | -Cim- |
-d | -j- | -závratě- | -rámus- | -daa- | -jigw- | -jidiw- | -jidizw- | -ztlumit- |
-t | -ch- | -tizh- | -cín- | -taa- | -chigw- | -chidiw- | -chidizw- | -tim- |
-m | -m- | -mizh- | -min- | -maa- | -ngw- | -ndiw- | -ndizw- | -mim- |
-m1 | -m- | -mizh- | -min- | -maa- | -migw- | -midiw- | -midizw- | -mim- |
-n | -n- | -nizh- | -nin- | -naa- | -ngw- | -ndiw- | -ndizw- | -nim- |
-N | -zh- | -nizh- | -nin- | -naa- | -nigw- | -nidiw- | -nidizw- | -nim- |
-nN | -nzh- | -nizh- | -nin- | -naa- | -nigw- | -nidiw- | -nidizw- | -nim- |
-S | -sh- | -sizh- | -hřích- | -saa- | -sigw- | -sidiw- | -sidizw- | -sim- |
-Cw | -C- | -Bože- | -Ošidit- | -Cwaa- | -Cogw- | -Codiw- | -Codizw- | -Com- |
-CVw | -CVw- | -CVVzh- | -CVVn- | -CVwaa- | -CVVgw- | -CVVdiw- | -CVVdizw- | -CVwim- |
-Krákat | -Krákat- | -Coozh- | -Coon- | -Cawaa- | -Caagw- | -Caadiw- | -Caadizw- | -Cawim- |
-CVVw | -CVVw- | -CVVzh- | -CVVn- | -CVVwaa- | -CVVgw- | -CVVdiw- | -CVVdizw- | -CVVm- |
1. v Jazyk Oji-Cree (Severn Ojibwe), v Algonquin jazyk, a v některých Centrální jazyk Ojibwa (speciálně v Severně od Superior Ojibwe )
Transitivní slovesa se mohou stát třídou sloves VAI přidáním herce zaměřeného DETRANSITIVNÍ popisovač ige, který upravuje stonek podobným způsobem jako INVERZNÍ popisovač igw. Kvůli rozdílům v dialektech se však zaměřil na herce DETRANSITIVNÍ popisovač ige se může zobrazit jinak.
Dialekt | VTA | VAI (RECEPROCATIVNÍ s množným koncem) | VAI (REFLEXIVNÍ) | VAI | VTI | VAI (zaměřený na herce DETRANSITIVNÍ) |
---|---|---|---|---|---|---|
Oji-Cree | enim | enimidowag | enimidizo | enindam | enindan | eninjige |
Algonquin | enim | enindiwag | enindizo | enindam | enindan | prsten |
Jihozápadní Ojibwe | enim | enindiwag | endizo | endam | endan | enjige |
Odaawaa a východní Ojibwe | enim | endiwag | endizo | endam | endan | enge |
lesk | myslím X. o společnosti S.O. | myslím X. o sobě navzájem | myslím X. o sobě | myslím X. | myslím X. o S.T. | myslím X. o věcech |
Pro první osobu a druhou osobu FOTBALOVÁ BRANKAs, jejich HERECs jsou specifikovány, pokud jsou slova v jejich Nezávislý řád, a může být také známý jako místní přímý (první osoba FOTBALOVÁ BRANKA) a místní inverzní (druhá osoba FOTBALOVÁ BRANKA). A PŘÍMO přípona označuje, že akci provádí někdo vyšší v hierarchii osob na někom nižším v hierarchii osob (např. adresát v řečníkovi nebo blízká třetí osoba v seznamu):
- obizindawaan
Ó-
3-
bizindaw
poslouchat
-aa
-PŘÍMO
-n
-3OBVIATIVNÍ
„Poslouchá toho druhého.“
Inverzní přípona označuje, že akci provádí někdo nižší v hierarchii osob na někom vyšším v hierarchii osob (např. Mluvčí adresáta nebo přímá třetí osoba v blízkém okolí):
- obizindaagoon
Ó-
3-
bizindaw
poslouchat
-igoo
-INVERZNÍ
-n
-3OBVIATIVNÍ
„Ten druhý ho poslouchá.“
Jak je vidět, jediným rozdílem mezi těmito dvěma slovesy je přímá inverzní opozice, spíše než velká a malá písmena (nebo slovosled, když se používají odlišné nominály). Inverzní sloveso je ne ekvivalent k a pasivní sloveso. Existuje samostatný ukazatel pasivity, označovaný v literatuře jako „neurčitá osoba (X)“, seřazený podle hierarchie aktuálnosti pod první a druhou osobu, ale vyšší než živé a neživé třetí osoby:
- bizindawaa
X-
bizindaw
poslouchat
-aa
-PŘÍMO
„Je poslouchán.“
Pro ilustraci je níže uvedena obecná tabulka paradigmatu VTA a VTI uspořádaná podle hierarchie osob. Všimněte si, že reflexivní formy zobrazené na tmavším pozadí s reflexivním motivem / -idizo / stalo se VAI. Tabulka zobrazuje pouze paradigma pro nezávislý řád, pozitivní hlas, neutrální režim. Dopisy vynechané v konkrétní formě jsou označeny přeškrtnutým písmenem.
Předmět | Animovat objekt | Neživý objekt1 | |||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
2 s | 2 s | 21 | 1 str | 1 s | X | 3 s | 3p | 3' | 0 s | 0 s | |
2 s | g__idiz | —— | —— | g __ (Y) v2 g __ (Y) imin g __ (Y) imi g __ (Y) inaamOJB, OJW g__izhinaam3, ALQ, OJS, PIC g__izhinim3, Úř. Věst. (4) | g __ (Y) g__izh3, obr g__izhinan3, ALQ, OJS | g__aaw | g__aa | g__aag | g__aan g__aaOTW g__imaanBLK, CIW, PIC | g __ (:) n | g __ (:) nan |
2 s | —— | g__idizom g__idizonaawaaALQ, OJS | —— | g __ (Y) imin g __ (Y) imi g __ (Y) inaamOJB, OJW g__izhinaam3, ALQ, OJS, PIC g__izhinim3, Úř. Věst. (4) | g __ (Y) im g__izhim3, ALQ, OJS, PIC | g__aawim2 | g__aawaa | g__aawaag | g__aawaa g__aawaanHRNEC g__imaawaaCIW, PIC g__imaawaanBLK | g __ (:) naawaa | g __ (:) naawaan |
21 | —— | —— | g__idizomin g__idizomi | —— | —— | g__aawimin2 | g__aanaan g__aanaa g__aaminPAR, POT | g__aanaanig g__aaminPAR, POT | g__aanaan g__aanaa g__aaminPAR, POT g__imaanaanBLK, CIW, PIC | g __ (:) naan g __ (:) naa g __ (:) minCIW, PAR | g __ (:) naanin g __ (:) minCIW, PAR |
1 str | g__inin2 g__inimALQ g__iniminWAL, POT g__inimi g__igoo | g__iniminWAL, POT, 2 g__inimi g__igoom | —— | n__idizomin n__idizomi | —— | n__aawimin2 | n__aanaan n__aanaa n__aaminPAR, POT | n__aanaanig n__aaminPAR, POT | n__aanaan n__aanaa n__aaminPAR, POT n__imaanaanBLK, CIW, PIC | n __ (:) naan n __ (:) naa n __ (:) minCIW, PAR | n __ (:) naanin n __ (:) minCIW, PAR |
1 s | gin | g__inim g__ininimBLK, CIW, PIC | —— | —— | n__idiz | n__aaw | n__aa | n__aag | n__aan n__aa n__imaanBLK, CIW, PIC | n __ (:) n | n __ (:) nan |
X | g__igoo g__igow | g__igoom g__igowim2 | g__igoomin g__igoomi g__igowimin2 | n__igoomin n__igoomi n__igowimin2 | n__igoo n__igow | Ø__idizom | Ø__aa Ø__aaganiiALQ Ø__aaw2 | Ø__aawag Ø__aaganiiwagALQ | Ø__aawan Ø__aaganiiwanALQ Ø__imaawanBLK, CIW, PIC | Ø __ (:) m | Ø __ (:) m |
3 s | g__ig | g__igowaa | g__igonaan g__igonaa g__igominPAR | n__igonaan n__igonaa n__igominPAR | n__ig | Ø__igo Ø__igow2 | Ø__idizo w__aanALQ, BLK | —— w__aanALQ, BLK | w__aan | w __ (:) n | w __ (:) nan |
3p | g__igoog | g__igowaag | g__igonaanig g__igominPAR | n__igonaanig n__igominPAR | n__igoog | Ø__igowag | —— w__aawaanALQ, BLK | Ø__idizowag w__aawaanALQ, BLK, OJC | w__aawaan | w __ (:) naawaa | w __ (:) naawaan |
3' | g__igoon2 g__ig | g__igowaan2 g__igowaa | g__igonaanin2 g__igonaan g__igonaa g__igominPAR | n__igonaanin2 n__igonaan n__igonaa n__igominPAR | n__igoon2 n__ig | Ø__igowan | w__igoon | w__igowaan w__igoonALQ | Ø__idizowan w__igoonALQ | w __ (:) nini w__iniOJG, OTW | w __ (:) nini w__iniOJG, OTW |
0 s | g__igon | g__igonaawaa | g__igonaan g__igonaaOTW g__igominPAR, OBR | n__igonaan n__igonaa n__igominPAR, OBR | n__igon | Ø__igom2 w__igoniniCIW | w__igon | w__igonaawaa | w__igonini w__igonOJG, OTW | —— | —— |
0 s | g__igonan | g__igonaawaan | g__igonaanin g__igominPAR, OBR | n__igonaanin n__igominPAR, OBR | n__igonan | Ø__igom2 w__igoniniCIW | w__igonan | w__igonaawaan | w__igonini w__igonanOJG, OTW | —— | —— |
1. VTI1 -dopoledne + (:) m nebo (:) n → -aam nebo -aan. | 2. Teoreticky. | ALQ: Algonquin | OJG: Východní Ojibwe | BLK: Hraniční jezero Ojibwe |
Předslovy
Jazyk Ojibwe je bohatý na své použití předslovy, což je předpona, která předchází slovesa, podstatná jména a částice, aby poskytla další významovou vrstvu. V Ojibwe existují čtyři třídy předsudků seřazených podle důležitosti o šest stupňů:
- třída 1 - čas, aspekt, režim nebo syntaktická předpona objevující se na slovesech
- podřízený režim:
- podřízený: e-, gaa-, waa-
- modální: ga [d] -, da-, daa-, ji-, ge [d] -.
- napjatá negativita
- čas: a'- [e'-], gii'- [gaa'-], wii'- [waa'-].
- negativita: aano-, bwaa-.
- podřízený režim:
- třída 2 - směrová předpona vyskytující se na slovesech
- třída 3 - relační předpona vyskytující se na slovesech (a na některých podstatných jménech a částicích): ako- [eko-], onji- [wenji-], izhi- [ezhi-], apiichi- [epiichi-], dazhi- [endazhi- ], daso- [endaso-].
- třída 4 - lexikální předpona vyskytující se na slovesech, podstatných jménech nebo částicích.
- aspektový
- způsob, stupeň, kvalita / hodnocení, kvantitativní / numerické
Preverbům, když se vyskytují před podstatným jménem, se říká a prenoun. Jednotky třídy preverbů jsou při zápisu odděleny pomlčkou, s výjimkou předchůdce třídy 4, který označuje způsob, stupeň, kvalitu / hodnocení nebo kvantitativní / numerickou hodnotu, která může také sloužit jako funkční část slovního kmene jako iniciála. Pokud se vyskytne několik přísloví stejné třídy, jsou zapsána jako jeden blok v pořadí podle důležitosti, přičemž nejdůležitější přísloví je umístěno nejblíže ke slovu. Pronominální předpony se zapisují přímo na záhlaví skupiny slov, takže je možné je připojit přímo k přísloví, pokud je přísloví přítomno. Po sestavení může slovo Ojibwe (v níže uvedeném příkladu sloveso) obsahovat některé nebo všechny části v následující podobě:
předpona | slovo kmen | přípona | |||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
zájmenný předpona | předchozí (třída 1) | předchozí (třída 2) | předchozí (třída 3) | předchozí (třída 4) | sloveso (počáteční) | sloveso (mediální) | sloveso (konkrétní finále) | sloveso (abstraktní finále) | negativita | zájmenný přípona | režimu |
Příklad, použití Nibaa, "spát"
Ojibwe | Angličtina | Komentář |
---|---|---|
Nibaa | spí | nemá žádné preverb |
ninibaamin | spíme | podobně s pronominální předponou a pronominální příponou |
gii'-Nibaa | spal | má minulé časy preverb (třída 1) |
ningii'-nibaamin | spali jsme | podobně s pronominálními příponami |
gii'-maajii-Nibaa | začal spát | má minulé časy preverb (třída 1) a lexikální preverb (třída 4) |
ningii'-maajii-nibaamin | začali jsme spát | podobně s pronominálními příponami |
Podstatná jména
Podstatná jména rozlišují pluralitu, animaci, obviňování a pád s příponami. Animace je zjevně označena pouze na množném čísle podstatných jmen. Neexistují žádné základní případy, které by rozlišovaly kategorie jako „předmět“ nebo „objekt“, ale spíše různé šikmé případy, včetně a lokální (např., wiisiniwigamig„restaurace“, wiisiniwigamigong, „v restauraci“) a a oslovovací množné číslo (např., Ojibwedog„(Vy) Ojibwesi!“). Další přípony jsou: pejorativní (např. jiimaan„kánoe“, jiimaanish, „bezcenná kánoe“), maličký (např. zhooniyaa„peníze“, zhooniyaans„coin“), opovrženíhodné (např. odaabaan, "auto", odaabaanenh, „jen nějaké staré auto“), preterit (který označuje zemřelou nebo neexistující osobu nebo předmět, např. nookomis, "moje babička", nookomisiban„moje zesnulá babička“) a preterit-dubitativní (který označuje zemřelou nebo neexistující osobu nebo předmět, který mluvčí nikdy neznal, např. a'aw mindimooyenh„ta stará žena“, a'aw mindimooyenyigoban„ta pozdní stará žena, kterou jsem nikdy neznal“).
Některá podstatná jména jsou považována za „závislý "a nemohou být prezentovány samy. Místo toho jsou tato závislá podstatná jména prezentována s připojenými předponami / příponami zájmen. Příklad závislého podstatného jména je nookomis („moje babička“), kde je závislý kořen -ookomis- („babička“) musí být opatřeno zájmenem, což je v tomto případě n-.
Sloveso podstatné jméno transformuje
Jiná podstatná jména jsou odvozena od sloves jejich transformací do podoby příčestí. Z možností je nejběžnější formou třetí osoba (a tedy třetí osoba množného čísla). Ačkoli každá třída sloves může mít své vlastní příčinkotvorné vzory, pro jednoduchost pouze neutrální režim VAI, v příkladu jsou opět zobrazeny kladné příčestky pomocí Nibaa ("spát").
Poznámka: C, V a VV se používají v některých níže uvedených tabulkách k označení obecného souhláska, obecný zkrat samohláska a obecná dlouhá samohláska.
Předmět | VAI (končící na -V nebo -VV) Neutrální režim, pozitivní Příčestí | VAI2 (končící na -am) Neutrální režim, pozitivní Příčestí | ||||||||||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Časování OTW, CIW | Časování OJB, OJC, OJW | Časování Úř. Věst | Časování ALQ | Časování OTW, CIW | Časování OJB, OJC, OJW | Časování Úř. Věst | Časování ALQ | Příklad CIW | Lesk | |||||||||||||||||
Giin (2 s) | Ó | * | yan | Ó | * | yan | Ó | * | yan | Ó | * | yan | Ó | * | dopolednean | Ó | * | dopolednean | Ó | * | dopolednean | Ó | * | dopolednean | nEbekotyan | "Spáč" |
Giinawind (21) | Ó | * | jang | Ó | * | jang | Ó | * | jang | Ó | * | jang | Ó | * | dopoledneang | Ó | * | dopoledneang | Ó | * | dopoledneang | Ó | * | dopoledneang | nEbekotjang | "Pražce" |
Giinawaa (2p) | Ó | * | yeg | Ó | * | yeg | Ó | * | yeg | Ó | * | yeg | Ó | * | dopolednenapř | Ó | * | dopolednenapř | Ó | * | dopolednenapř | Ó | * | dopolednenapř | nEbekotyeg | "Pražce" |
Niin (1 s) | Ó | * | yaan (h)1 | Ó | * | yaan | Ó | * | yaan | Ó | * | yaan | Ó | * | dopoledneaan (h)1 | Ó | * | dopoledneaan | Ó | * | dopoledneaan | Ó | * | dopoledneaan | nEbekotyaan | "Spáč" |
Niinawind (1p) | Ó | * | yaang | Ó | * | yaang | Ó | * | yaang | Ó | * | yaang | Ó | * | dopoledneaang | Ó | * | dopoledneaang | Ó | * | dopoledneaang | Ó | * | dopoledneaang | nEbekotyaang | "Pražce" |
Neurčitý (X) | Ó | * | ng | Ó | * | ng | Ó | * | ng | Ó | * | ng | Ó | * | dopoledneing | Ó | * | dopoledneing | Ó | * | dopoledneing | Ó | * | dopoledneing | nEbekotng | "Spáč" |
Wiin (3 s) | Ó | * | d | Ó | * | d | Ó | * | j | Ó | * | j | Ó | * | Ang | Ó | * | Ang | Ó | * | Ang | Ó | * | Ang | nEbekotd | "Spáč" |
Wiinawaa (3p) | Ó | * | přípravek | Ó | * | waad | Ó | * | waaj | Ó | * | waaj | Ó | * | Angig | Ó | * | dopoledneowaad | Ó | * | dopoledneowaaj | Ó | * | dopoledneowaaj | nEbekotpřípravek | "Pražce" |
Obviative singulární (3) | Ó | * | nijin | Ó | * | nid | Ó | * | nij | Ó | * | nj | Ó | * | dopoledneinijin | Ó | * | dopoledneuvnitř | Ó | * | dopoledneinij | Ó | * | dopoledneinj | nEbekotnijin | „Sleeper (s)“ |
Obviative množné číslo (3'p) | Ó | * | nijin | Ó | * | nijin | Ó | * | njin | Ó | * | dopoledneinijin | Ó | * | dopoledneinijin | Ó | * | dopoledneinjin |
* U příčastí slovo prožívá počáteční změna samohlásky.
1 -nh dovnitř Odaawaa.
Slovesa lze navíc transformovat na podstatná jména představující pojmy přidáním -vyhrát, nebo na podstatná jména představující předmět přidáním -gan nebo -n, nebo pokud VAI do gerunda upuštěním poslední samohlásky nebo pokud VAI2 přidáním -Ó.
Množné a zřejmé
K slovům Ojibwe je nejjednodušší přidat množné číslo a příponu. Prozkoumáním množného čísla lze obecně určit základní kořen slova. Animované plurály obecně končí -G, zatímco neživé plurály a tvary končí s -n. Pro připojení kořene k jednomu z těchto zakončení je často zapotřebí spojovací samohláska. Základní -w nebo -y nebo doplněk může ovlivnit výběr spojovacích samohlásek.
Jednotné číslo | Neživý Množný | Animovat Množný | Obviative1 | Jednotné číslo Příklad | Množný Příklad | Lesk |
---|---|---|---|---|---|---|
Souhláska Stem | ||||||
C | Umět | Cag | Umět | miin | miinan | "borůvky" |
Stonka s dlouhou samohláskou | ||||||
CVV | CVVn | CVVg | CVVn | ajidamoo | ajidamoog | "veverky" |
CVV | CVVwan | CVVwag | CVVwan | bine | binewag | "koroptve" |
CVw | CVwan | CVwag | CVwan | wadow | wadowag | "krevní sraženiny" |
CVVw | CVVwan | CVVwag | CVVwan | niwiiw | niwiiwag | "moje manželky" |
CVV | CVVyan | CVVyag | CVVyan | nimaamaa | nimaamaayag | "moje mamas" |
CVVnh | CVVnyan2 | CVVnyag2 | CVVnyan2 | giigoonh | giigoonyag | "Ryby" |
Krátká samohláska Stem | ||||||
životopis | CVwan | CVwag | CVwan | inini | ininiwag | "muži" |
CVw | CVwan | CVwag | CVwan | bigiw | bigiwan | "dásně" |
W kmen | ||||||
C | Coon | Coog | Coon | mitig | mitigoon | "hole" |
C | Cwan | Cwag | Cwan | nigig | nigigwag | „vydry“ |
Cwa | Cwan | Cwag | Cwan | makwa | makwag | "medvědi" |
Cwa | Cwan | Cwag | Cwan | ikwa | ikwag | "vši" |
Y Stem | ||||||
C | Ciin | Ciig | Ciin | aniib | aniibiig | "jilmy" |
Ci | Ciin | Ciig | Ciin | anwi | anwiin | „kulky |
C | Cwiin | Cwiig | Cwiin | nining | niningwiin | "moje podpaží" |
Augment Stem | ||||||
C | Umět | Cag | Umět | nyní | ninowan | "moje tváře" |
C | Coon | Coog | Coon | nikatig | nikatigoon | "moje čela" |
Ca. | Cawan | Cawag | Cawan | oodena | oodenawan | "města" |
Cay | Cayan | Cayag | Cayan | omooday | omoodayan | "lahve" |
C | Umět | Cag | Umět | nindengway | nindengwayan | "moje tváře" |
Umět | Canan | Canag | Canan | Ma'iingan | ma'iinganag | "vlci" |
Umět | Canan | Canag | Canan | nindooskwan | nindooskwanan | "lokty" |
Cana | Canan | Canag | Canan | mikana | mikanan | „silnice“ |
Spoluúčast stonka | ||||||
C | Cin | Cig | Cin | maaniwang | maaniwangin | "ovoce" |
d3 | jin | přípravek | jin | naawogaaded | naawogaadejig | "čtyřnožky" |
1 vstup Střední Ojibwa, Severozápadní Ojibwa a Západní Ojibwa, singulární levý konec končí na „n“, zatímco množné číslo na pádu končí na „“. Toto rozlišení v obviative se neprovádí v jiných dialektech jazyka Ojibwe.
2 palce Východní jazyk Ojibwe a v Ottawský jazyk, pohrdavý množné číslo je CVVnyig a CVVnyin místo CVVnyag a CVVnyan.
3 palce Jazyk Oji-Cree, toto je „j“ a ne „d“.
Zdrobněliny a pohrdání
Zdrobněliny v Ojibwe vyjadřují představu o něčem, co je menší nebo mladší verze podstatného jména. Všechny zdrobněliny jsou považovány za a Souhláska Stem když vyrobený do jednoho z množného čísla nebo do tvar obvítivý, tak převzít spojovací samohlásku -A-. Pohrdání se utváří podobným způsobem jako zdrobněliny a používají se k vyjádření negativního nebo odpisového přístupu, který může mít mluvčí k podstatnému jménu. Pohrdavé plurály a obviativy zůstávají jako pohrdání, ale mohou převzít spojovací samohlásku -i- přidat možný pejorativ. Mnoho slov k vyjádření fauny má často opovrženíhodné podoby. V Ojibwemowin mluvený Wisconsin a určité oblasti na severozápad Ontario, často se pohrdání snižuje z -č/-ny- formuláře do -Ó/-y-; v Algonquinu a ve většině severozápadních Ojibwe se místo toho odráží pohrdání -nzh. V Odaawě je frekvence opovržení ve fauně vyšší než v jiných Anishinaabemowin dialekty. Například je z Daawaamwin slovo jidmoonh („red squirrel“), kde má původ anglické slovo „chipmunk“, zatímco stejné slovo je v Ojibwemowin je ajidamoo. Když je pro náklonnost přidána opovržlivá přípona, jakékoli jiné d, t, z a s ve slově se změní na j, ch, zh a sh.
Jednotné číslo | Zdrobnělina | Pohrdavý | Jednotné číslo Příklad | Zdrobnělina Příklad | Lesk | |
---|---|---|---|---|---|---|
Souhláska Stem | ||||||
C | Cens | Cenh | miin | miinens | "malá borůvka" | |
Stonka s dlouhými samohláskami | ||||||
CVV | CVVns | CVVnh | ajidamoo | ajidamoony | "malá veverka" | |
CVV | CVVns | CVVnh | bine | binens | "koroptev" | |
CVw | CVns | CVnh | wadow | wadons | „malý krveprolití“ | |
CVVw | CVVns | CVVnh | niwiiw | niwiins | "moje malá manželka" | |
CVV | CVVns | CVVnh | nimaamaa | Nimaamaans | "moje malá máma" | |
CVVnh | CVVns | CVVnh | giigoonh | žirafy | "malá ryba" | |
Krátká samohláska Stem | ||||||
životopis | CVVns | CVVnh | inini | ininiiny | "mužíček" | |
CVw | CVVns | CVVnh | bigiw | bigiins | "malá guma" | |
W kmen | ||||||
C | Mývalí | Coonh | mitig | mitigoony | "větvička" | |
C | Mývalí | Coonh | nigig | nigigoons | "malá vydra" | |
Cwa | Mývalí | Coonh | makwa | makoons | "medvídě" | |
Cwa | Mývalí | Coonh | ikwa | ikoony | "malá vši" | |
Y kmen | ||||||
C | Ciins | Ciinh | aniib | aniibiiny | "mladý jilm" | |
Ci | Ciins | Ciinh | anwi | anwiins | "malá kulka" | |
C | Cwiins | Cwiinh | nining | niningwiins | "moje podpaží" | |
Augment Stem | ||||||
C | Cens | Cenh | nyní | devatenácti | "moje malá tvář" | |
C | Cwens | Cwenh | nikatig | nikatigwens | "moje malé čelo" | |
Ca. | Cawens | Cawenh | oodena | oodenawens | "osada" | |
Cay | Cayens | Cayenh | omooday | omoodayens | "lahvička" | |
C | Caans | Caanh | nindengway | nindengwayaans | "můj malý obličej" | |
Umět | Caans | Caanh | Ma'iingan | ma'iingaans | "malý Vlk" | |
Umět | Caans | Caanh | nindooskwan | nindooskwaans | "můj loket" | |
Cana | Caans | Caanh | mikana | mikaans | "stezka" | |
Spoluúčast stonka | ||||||
C | Mývalí | Coonh | maaniwang | maaniwangoons | "malé ovoce" | |
d | doons | doonh | naawogaaded | naawogaadedoons | "malý čtyřnohý" |
Téma locativů, přivlastňovačů a obvlastníků
Lokativy označují místo a jsou označeny -ng. Lokativy nepřijímají žádné množné číslo ani oboustranné přípony, ale vlastník úlevy nebo číslo lze přidat před místní přípony. Další sadu přípon v jazyce Anishinaabe označuje přivlastňovací téma -m nebo téma evidentního vlastníka -ni. Obecně závislá podstatná jména a podstatná jména končící na kteroukoli z nich -m nebo -n neberte majetnické téma -m. Malá skupina podstatných jmen také nikdy nepřijímá přivlastňovací motivovou příponu.
Jednotné číslo | Lokativní | Přivlastňovací Téma | Obviative Majitel Téma | Jednotné číslo Příklad | Lokativní Příklad | Lesk |
---|---|---|---|---|---|---|
Souhláska Stem | ||||||
C | Cing | Cim | Cini | miin | miining | „od / na borůvce“ |
Stonka s dlouhými samohláskami | ||||||
CVV | CVVng | CVVm | CVVni | ajidamoo | ajidamoong | „by / on the squirrel“ |
CVV | CVVng | CVVm | CVVni | bine | bineng | „u koroptve“ |
CVw | CVng | CVm | CVni | wadow | Wadong | „podle / na krveprolití“ |
CVVw | CVVng | CVVm | CVVni | niwiiw | niwiing | „podle / na moji manželku“ |
CVV | CVVying | CVVm | CVVyini | nimaamaa | nimaamaaying | „podle / na mé matce“ |
CVVnh | CVVnying | CVVm | CVVnyini | giigoonh | giigoonying | „podle / na rybě“ |
Krátká samohláska Stem | ||||||
životopis | CVVng | CVVm | CVVni | inini | ininiing | "podle / na muže" |
CVw | CVVng | CVVm | CVVni | bigiw | bigiing | „by / on the gum“ |
W kmen | ||||||
C | Cong | Com | Coni | mitig | mitigong | „u / na stromě“ |
C | Cong | Com | Coni | nigig | nigigong | "u / na vydře" |
Cwa | Coong | Coom | Cooni | makwa | makoong | "by / on the bear" |
Cwa | Cong | Com | Coni | ikwa | ikong | „by / on the louse“ |
Y Stem | ||||||
C | Ciing | Ciim | Ciini | aniib | aniibiing | "u / na jilmu" |
Ci | Ciing | Ciim | Ciini | anwi | anwiing | „podle / na odrážce“ |
C | Cwiing | Cwiim | Cwiini | nining | niningwiing | „u / na podpaží“ |
Augment Stem | ||||||
C | Caang | Caam | Caani | nyní | ninowaang | "na mé tváři" |
C | Cwaang | Cwaam | Cwaani | nikatig | nikatigwaang | "na mém čele" |
Ca. | Caang | Caam | Caani | oodena | oodenawaang | „u vesnice“ |
Cay | Caang | Caam | Caani | omooday | omoodaang | "u / na láhvi" |
C | Caang | Caam | Caani | nindengway | nindengwayaang | „podle / na mé tváři“ |
Umět | Prstění | Canim | Canini | Ma'iingan | ma'iinganing | "vlkem / na vlkovi" |
Umět | Canaang | Canaam | Canaani | nindooskwan | nindooskwanaang | "u / na lokte" |
Cana | Canaang | Canaam | Canaani | mikana | mikanaang | „u silnice“ |
Spoluúčast stonka | ||||||
C | Cong | Com | Coni | maaniwang | maaniwangong | „podle ovoce“ |
d | dong | dom | doni | naawogaaded | naawogaadedong | "od / na čtyřnožec" |
Zřídka udělejte buď přivlastňovací téma -m or the obviative possessor theme -ni stand by themselves. The above examples for the possessive theme -m were for the first person singular. For other persons or number, again using the possessive theme -m as an example, the word is conjugated as following:
Předmět | Přivlastňovací | ||||||||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Časování | 3s Example | Lesk | |||||||||||||||||||||
3 s Possessum | 3p Possessum | 3' Possessum | 3" Possessum4 | 0 s Possessum | 0 s Possessum | Lokativní Possessum | |||||||||||||||||
Giin (2s) | G | _ | m | G | _ | mag | G | _ | muž | G | _ | manan | G | _ | m | G | _ | muž | G | _ | ming | gizhiishiibim | "your (sg.) duck" |
Giinawaa (2p) | G | _ | miwaa | G | _ | miwaag | G | _ | miwaan | G | _ | miwaanan | G | _ | miwaa | G | _ | miwaa(n)2 | G | _ | miwaang | gizhiishiibimiwaa | "your (pl.) duck" |
Giinawind (21) | G | _ | minaan | G | _ | minaanig1 | G | _ | minaanin | G | _ | minaaninan | G | _ | minaan | G | _ | minaanin1 | G | _ | minaaning | gizhiishiibiminaan | "our (inclusive) duck" |
Niinawind (1p) | n | _ | minaan | n | _ | minaanig1 | n | _ | minaanin | n | _ | minaaninan | n | _ | minaan | n | _ | minaanin1 | n | _ | minaaning | nizhiishiibiminaan | "our (exclusive) duck" |
Niin (1s) | n | _ | m | n | _ | mag | n | _ | muž | n | _ | manan | n | _ | m | n | _ | muž | n | _ | ming | nizhiishiibim | "my duck" |
Wiin (3s) | w | _ | muž | w | _ | manan | w | _ | m | w | _ | muž | w | _ | ming | ÓzhiishiibIman | "his/her/its duck" | ||||||
Wiinawaa (3p) | w | _ | miwaan | w | _ | miwaanan | w | _ | miwaa(n)2,3 | w | _ | miwaa(n)2 | w | _ | miwaang | Ózhiishiibimiwaan | "their duck" | ||||||
Obviative (3'(s/p)) | w | _ | mini(in)5 | w | _ | mini(in)5,6 | w | _ | miniwan7 |
1 V Algonquin, the plural suffix remains as -an/-ag, rather than becoming -v/-ig.
2 Terminál -n is not found in Algonquin language.
3 Terminál -n is not found in Potawatomi, Východní Ojibwe a Ottawa languages.
4 V Jazyk Potawatomi
5 -v is used in Algonquin and Oji-Cree (Severn Ojibwe) jazyky
6 Only in Algonquin and in OjiCree is the inanimate possessed by an obviate marked.
7 Historicky
Pejoratives and vocative plurals
Pejoratives, marked with the -sh suffix, generally indicates a stronger negative feelings a speaker may have than that of the contemptive. However, pejorative may also indicate a term of affection. Some words take on different meaning in the pejorative, such as aniibiish, which means "no good elm" but also means "leaf". In some dialects, some words are always shown in their pejorative forms, such as animosh for "dog".
Vocative plurals mimic pejorative conjugation patterns. Je identifikován s -Pes suffix, which in the Ottawa dialect shows up instead as -dig přípona.
Jednotné číslo | Afektivní | Pejorativní | Vocative Plural | Jednotné číslo Příklad | Pejorativní Příklad | Lesk |
---|---|---|---|---|---|---|
Consonant Stem | ||||||
C | Cis | Cish | Cidog | miin | miinish | "no good blueberry" |
Long-vowel Stem | ||||||
CVV | CVVs | CVVsh | CVVdog | ajidamoo | ajidamoosh | "no good squirrel" |
CVV | CVVs | CVVsh | CVVdog | bine | binesh | "no good partridge" |
CVw | Životopisy | CVsh | CVdog | wadow | wadosh | "no good bloodclot" |
CVVw | CVVs | CVVsh | CVVdog | niwiiw | niwiish | "my no good wife" |
CVV | CVVs | CVVsh | CVVdog | nimaamaa | nimaamaash | "my no good mama" |
CVVnh | CVVs | CVVsh | CVVdog | giigoonh | giigoosh | "no good fish" |
Short-vowel Stem | ||||||
životopis | CVwis | CVwish | CVwidog | inini | ininiwish | "no good man" |
CVw | CVwis | CVwish | CVwidog | bigiw | bigiwish | "no good gum" |
W Stem | ||||||
C | Cos | Cosh | Codog | mitig | mitigosh | "no good tree" |
C | Cos | Cosh | Codog | nigig | nigigosh | "no good otter" |
Cwa | Coos | Coosh | Coodog | makwa | makoosh | "no good bear" |
Cwa | Cos | Cosh | Codog | ikwa | ikosh | "no good louse" |
Y Stem | ||||||
C | Ciis | Ciish | Ciidog | aniib | aniibiish | "no good elm" |
Ci | Ciis | Ciish | Ciidog | anwi | anwiish | "no good bullet" |
C | Cwiis | Cwiish | Cwiidog | nining | niningwiish | "my lousy armpit" |
Augment Stem | ||||||
C | Caas | Caash | Caadog | ninow | ninowaash | "my no good cheek" |
C | Cwaas | Cwaash | Cwaadog | nikatig | nikatigwaash | "my no good forehead" |
Ca. | Caas | Caash | Caadog | oodena | oodenawaash | "damn village" |
Cay | Caas | Caash | Caadog | omooday | omoodaash | "no good bottle" |
C | Caas | Caash | Caadog | nindengway | nindengwayaash | "my no good face" |
Umět | Canis | Canish | Canidog | ma'iingan | ma'iinganish | "no good wolf" |
Umět | Canaas | Canaash | Canaadog | nindooskwan | nindooskwanaash | "my no good elbow" |
Cana | Canaas | Canaash | Canaadog | mikana | mikanaash | "no good road" |
Participle Stem | ||||||
C | Cos | Cosh | Cidog | maaniwang | maaniwangosh | "no good fruit" |
d | dos | dosh | jidog | naawogaaded | naawogaadedosh | "no good quadruped" |
When the diminutive suffix ens or the affective suffix je, is followed by the other, the s se stává z, jako v izens nebo enzis. When the pejorative suffix ish is added to the diminutive suffix ens, combination yields enzhish, while adding the diminutive suffix ens to the pejorative suffix ish, just as with any other Consonant Stem patterns, yields ishens. In Northwestern Ojibwe dialect when the pejorative suffix ish is added, any other d, t, z a s in the word are changed to j, ch, zh a sh resp.
Singular vocatives do not follow a systematic pattern like plural vocatives do, with various strategies in achieving the vocative case:
jmenovaný | vokativ | lesk | mechanism for vocative |
---|---|---|---|
noos | smyčka! | můj otec | adding a vowel |
Aanji-binesi | Aanji-bines! | Changing Bird | dropping the final vowel |
Noodinookwe | Noodinook! | Wind-woman | dropping the final vowel and medial w |
ningashi | ninga! | moje matka | dropping the final vowel and affective suffix |
ningwizis | ningwis! | můj syn | dropping of affective suffix |
nookomis | nooko! | moje babička | dropping of affective suffix and the possessive theme m |
noozhishenh | noozis! | my grandchild | dropping of contemptive suffix and de-palatalize effected affective suffix consonants |
However, many irregular forms of achieving the vocative case also exist, including in some dialects unchanged forms such as noozhishenh! (my grandchild) used as a vocative, and vocative beyond the regular changed forms such as ninge! (my mother).
Přídavná jména
Ojibwe has no adjectives per se but verbs that function as adjectives. Thus, instead of saying "the flower is blue," Ojibwe says something like to "the flower blues" (ozhaawashkwaa waabigwan) or "be a blueing flower" (waabigwan-ozhaawashkwaa). Ojibwe has a spona, in some situations, which has a verb (several, in fact) that can be translated as "to be" and used in situations to equate one thing with another. However, a copula is not always used in Ojibwe, such as if ukazovací zájmena are used (jiimaan o'ow, "this is a canoe").
Příslovce
Částice
Ojibwe language with its jambický accent system and relatively atonal word stresses, has any nuance of expressing word emphasis, stress, mood, etc., being expressed by particles like these:
- mii — discourse sequencer, topical focuser
- (i)dash — topical shift indicator; may even appear as -sh
- (i)go — emphasises heightened assertiveness
- (i)sa — emphasises novelty
- (i)sha — emphasises contradiction
- (i)maa — emphasises cooperation (either actual or desired)
- (i)naa — emphasises evaluative information
- wii — unexpectedness indicator
The short initial 'i' is omitted typically when following a word or particle ending in a vowel or ending in 'n'.
Other particles may be citoslovce like these:
- ambe — "come on..."
- (a)tayaa — "indeed"
- (a)was — "go away"
- boozhoo — "hello"
- vylepšit — "yes"
- gaawiin — "no"
- (i)kawe — "hold on..."
- miigwech — "thank you"
The short initial vowel may be omitted typically in excited speech.
Počítací
Ojibwe numbers are classified as a biquinary base-10 Systém.
Ty | Stovky | ||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|
1 | bezhig [(n)ingod1,3,8] | 6 | (n)ingodwaaswi3,7 | 100 | midaasimidana7 / (n)ingodwaak3 | 600 | (n)ingodwaaswaak3 |
2 | niizh | 7 | niizhwaaswi7 | 200 | niizhwaak | 700 | niizhwaaswaak |
3 | niswi | 8 | (n)ishwaaswi3,7 | 300 | niswaak | 800 | (n)ishwaaswaak3 |
4 | niiwin4 | 9 | zhaangaswi6,7 | 400 | niiwaak | 900 | zhaangaswaak |
5 | naanan | 10 | midaaswi7 | 500 | naanwaak | 1,000 | midaaswaak |
Desítky | Tisíce | ||||||
10 | midaaswi7 [(n)ingotana1] | 60 | (n)ingodwaasimidana3,5,7 | 1,000 | midaaswaak [(n)ingotanaak1,3] | 6,000 | (n)ingodwaasimidanaak3,5,7 |
20 | niishtana [niizh((m)i)dana2] | 70 | niizhwaasimidana5,7 | 2,000 | niishtanaak | 7,000 | niizhwaasimidanaak5,7 |
30 | nisimidana5 | 80 | (n)ishwaasimidana3,5,7 | 3,000 | nisimidanaak5 | 8,000 | (n)ishwaasimidanaak3,5,7 |
40 | niimidana4 | 90 | zhaangasimidana5,7 | 4,000 | niimidanaak | 9,000 | zhaangasimidanaak5,7 |
50 | naanimidana5 | 100 | midaasimidana5,7 | 5,000 | naanimidanaak5 | 10,000 | midaasimidanaak5,7 |
1 Teoreticky
2 Historically, either niizh midana nebo niizhidana.
3 Many speakers omit the initial n (zobrazeno v závorkách).
4 In Algonquin and Algonquin-influenced communities, Nový a newin midana se používají místo niiwin a niimidana, resp.
5 v Northwestern Ojibwe, Oji-cree, a Algonquin, Ó se používá místo i as the connector vowel for the suffixes -midana a -midanaak.
6 In some dialects, such as in parts of Východní Ojibwe, zhaang se používá místo zhaangaswi; the shorter form was historically recorded as being the more pervasive form, but it now is rarely used.
7 Richard Rhodes reports that some Algonquin speakers use a connector, -di, před -swi, -somidana, a -somidanaak.
8 (n)ingod is "one" in Potawatomi but "something" in Ojibwe.
Modifications of sound
Ojibwe initials of words may experience morphological changes under three modification strategies: initial consonant change, initial vowel change a initial syllable reduplication.
Initial consonant change
Ojibwe consonants are divided into lenis and fortis values:
- lenis-fortis pairs: ′ - h, b-p, d-t, G-k, j-ch, z-s, zh-sh
- unpaired fortis: m, n, w, y
When either the past tense preverb gii'- or the desiritive future tense wii'- is added to a verb, if the verb begins with a lenis consonant, it may change to its fortis counterpart; it is common for many writers to omit the writing of the glottal stop, so they graphically indicate this consonant shift by writing the fortis consonant counterpart. In some dialects, such as with the Red Lake Ojibwe in Minnesota, this rule is suspended if the consonant in the verb's second syllable already contains a fortis consonant. In some dialects as in Odaawaa, this rule is not applied.
Ojibwe (without gii-) | Angličtina | Ojibwe (with gii-) | Angličtina | Komentář |
---|---|---|---|---|
Ayekozi | he/she is tired | gii-Ayekozi | he/she was tired | not applicable, as this word begins with a vowel |
nibaa | he/she sleeps | gii-nibaa | he/she slept | initial consonant is already a fortis |
jiibaakwe | he/she cooks | gii-chiibaakwe | he/she cooked | initial consonant changes to its fortis counterpart |
jaka'ige | he/she pokes | gii-jaka'ige | he/she poked | Červené jezero: initial consonant is not changed due to a fortis consonant (in this case, k) in the second syllable |
zhaabobide | he/she drives through | gii-zhaabobide | he/she drove through | Odaawaa: this dialect does not implement the initial consonant change |
Initial vowel change
In general, verbs in Conjunct and Participial orders and nouns of Subjunctive order change the vowel quality of the first syllable in the manner shown in the table below.
beze změny | změněno |
---|---|
-A- | -E- |
-aa- | -ayaa- |
-E- | -aye- |
-i- | -E- |
-ii- | -aa- |
-Ó- | -we- |
-oo- | -waa- |
However, in some words beginning in dan-, dazh-, das-, dash- nebo daa- instead take on the prefix en- tvořit endan-, endazh-, endas-, endash- nebo endaa-. The directional prefix bi-, meaning "over here," instead becomes ba-.
Initial syllable reduplication
Words typically conveying repetitive actions have their very first syllable experience reduplication. Reduplication may be found in both verbs and in nouns. Vowel syncope process Eastern Ojibwe and Odaawaa experiences happen after the word has gone through reduplication. The most general reduplication pattern for the initial syllable is C1PROTI1 → C1PROTI2C2PROTI1 but the table below shows the most common reduplication strategies.
beze změny | duplikováno | beze změny | duplikováno |
---|---|---|---|
A- | aya- | Ca- | CaCa- |
aa- | aayaa- | Caa- | CaaCaa- |
E- | eye- | Ce- | CeCe- |
i- | ayi- | Ci- | CaCi- nebo CeCi- |
ii- | aayii- | Cii- | CaaCii- nebo CeCii- nebo CiiCii- |
Ó- (sníženo z *wa) | wawe- nebo waye- | Co- | CaCe- |
Ó- (sníženo z *wi) | wawo-1 nebo wawi- | Co- | CaCo- |
oo- | oo'oo- | Coo- | CaaCoo- nebo CeCoo- nebo CooCoo- |
1 ayo- v Algonquin.
In some words, the reduplicated consonant shifts from their lenis value to their fortis value. Yet in some stems, initial Cw- zachovává -w- zatímco jiní ne. Those words experiencing the prefix en- may change to v- before experiencing reduplication. Other prefixes such as gino- (long) does not follow the typical C1PROTI1 → C1PROTI2C2PROTI1 pattern, and instead becomes gagaano-.
Syntax
As Ojibwe is highly synthetic, word order and sentence structure is relatively free, since a great deal of information is already encoded onto the verb. The subject can go before or after the verb, as can the object. In general, whichever participant is deemed more important or in-focus by the speaker is placed first, before the verb, and the less important participant follows the verb. Ojibwe tends to prefer a VS order (verb–subject) when subjects are specified with separate nominals or pronouns (e.g., bakade a'aw asabikeshiinh, be.hungry that.there.ANIMATE net.make.PEJORATIVE.CONTEMPTIVE, "that spider is hungry").
Viz také
Poznámky
- ^ (Valentine 2001, str. 122)
- ^ A b C d E F G h i j k l m Kegg, 1990, pp. 143-144
- ^ A b C d E F G h i j k l m n (Valentine 2001, pp. xxxv-xxxvii)
- ^ A b C d E F G h i j k l m Nichols, 1998, pp. 291-292
- ^ A b C d E F G h i j k l m n Ontario Ministry of Education, Native Languages: A Support Document for the Teaching of Language Patters—Ojibwe and Cree, str. 97
- ^ (Valentine 2001, str. 219)
- ^ Miláček, Krádež ohně, tak jako 3pObv
- ^ Kegg, 1990, p. 136
- ^ A b C d E F G h i Kegg, 1990, pp. 141–143
- ^ A b C d E F G h Nichols & Nyholm, 1995, pp. xii–xiii
- ^ A b C d E F G h Rhodes, 1985, pp.xiv–xv
- ^ Kegg, 1990, p. 135
- ^ Kegg, 1990, p. 137
- ^ Nichols and Nyholm, 1995, p. xv
- ^ (Valentine 2001, pp. 155–156, 508–510, 913–915)
- ^ (Valentine 2001, pp. 266–265)
Reference
- Artuso, Christian. 1998. Noogom gaa-izhi-anishinaabemonaaniwag: Generační rozdíl v Algonquinu. Diplomová práce. Department of Linguistics, University of Manitoba.
- Kegg, Maude. 1990. Nookomis Gaa-inaajimotawid: What my grandmother Told Me. Bemidji, MN: Indian Studies Publications.
- Mithun, Marianne. 1999. Jazyky původní Severní Ameriky. Cambridge: University Press.
- Nichols, John D. (ed.). 1988. Ojibwe Text Antology. London, ON: Centre for Research and Teaching of Canadian Native Languages.
- Nichols, John D. and Earl Nyholm. 1995. Stručný slovník Minnesoty Ojibwe. Minneapolis: University of Minnesota Press.
- Picard, Marc. 1984. On the Naturalness of Algonquian ɬ. International Journal of American Linguistics 50:424-37.
- Rhodes, Richard A. 1985. Východní slovník Ojibwa-Chippewa-Ottawa. Berlín: Mouton de Gruyter.
- Valentine, J. Randolph "Rand" (2001). Written at The Ojibway Heritage Center, Walpole Island. Referenční gramatika Nishnaabemwin. Toronto: University of Toronto Press. ISBN 0-8020-4870-6.
externí odkazy
- Ojibwe Language Society
- OLS Miinawaa — Yahoo Group extension of the Ojibwe Language Society
- Úvod Randa Valentýna do Ojibwe
- Gramatika, lekce a slovníky
- Odawa & Eastern Ojibwe Language resources at Algonquian Linguistic Atlas
- Ojibwe People's Dictionary ― on-line dictionary courtesy of University of Minnesota
- Freelang Ojibwe slovník — Freeware off-line dictionary, updated with additional entries periodically.
- Naše jazyky: Nakawē (Saskatchewan Indian Cultural Centre)
- Native Languages: A Support Document for the Teaching of Language Patterns, Ojibwe and Cree