Maithiliho gramatika - Maithili grammar
Tato stránka popisuje gramatiku Maithili jazyk, který má složitý slovní systém, nominální skloňování s několika skloňováními a rozsáhlé využívání honoroficity. Je to Indoárijský jazyk původem z Maithili lidé a mluví se v indickém státě Bihar s některými reproduktory v Jharkhand a blízké státy. Jazyk má velký počet mluvčích Nepál což je také druhý v počtu reproduktorů po Bihar.[1]
Maithili má následující charakteristické morfologické rysy:
- Číslo není gramaticky označeno.
- U sloves a zájmen také chybí genderové rozdíly.
- V zájmenu třetí osoby existuje lexikální rozlišení pohlaví.
- Přechodná slovesa se odlišují od nepřechodných.[2]
Fonologie
Souhlásky
| Labiální | Zubní / Alveolární | Retroflex | Palatal | Velární | Glottal | ||
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Stop / Složitý | neznělý | प p | त t | ट ʈ | च tɕ | क k | |
| sání | फ pʰ | थ tʰ | ठ ʈʰ | छ tɕʰ | ख kʰ | ||
| vyjádřený | ब b | द d | ड ɖ | ज dʑ | ग ɡ | ||
| vyjádřil aspiraci | भ bʱ | ध dʱ | ढ ɖʱ | झ dʑʱ | घ ɡʱ | ||
| Frikativní | neznělý | फ़ (ɸ~F) | स s | ष (ʂ) | श (ɕ) | ख़ (X) | ः -(h)* |
| vyjádřený | ज़ (z) | झ़ (ʑ) | ह (ɦ) | ||||
| Nosní | म m | न n | ण ɳ | ञ (ɲ) | ङ ŋ | ||
| Klapka a Trill souhlásky | र ɾ ~ r | ड़ (ɽ) | |||||
| Postranní | ल l | ||||||
| Přibližně | व (ʋ~w) | य (j) | |||||
- Frikativní zvuky [ʂ, ɕ] vyskytují se pouze okrajově a obvykle se vyslovují jako zubní frikativa /s/ ve většině stylů výslovnosti. ः se vždy přidá za samohlásku.
- Ve většině stylů výslovnosti je retroflex klapka [ɽ] vyskytuje se okrajově a obvykle se vyslovuje jako alveolární kohoutek /r/ zvuk.
- Nosní zvuk retroflex [ɳ] dochází pouze před vyjádřeným retroflexem /ɖ/ zvuk.
- Přibližné zvuky [ʋ, w, j] a frikativní zvuky [ɸ, f, z, ʑ, x], vyskytují se hlavně ve slovech, která jsou vypůjčena ze sanskrtu, nebo ve slovech perso-arabského původu. Ze sanskrtu, puʂp (ə) tak jako puɸp (ə). Konjunkt z ɦj tak jako ɦʑ jako v graɦjə tak jako graɦʑə.[3]
Neslabičné samohlásky
Existují čtyři neslabičné samohlásky v Maithili-i̯, u̯, e̯, o̯ napsané v Devanagari jako य़, व़, य़ॆ, व़ॊ. Většinou jsou psány bez nukty.
Samohlásky
| Přední | Centrální | Zadní | ||||
|---|---|---|---|---|---|---|
| krátký | dlouho | krátký | dlouho | krátký | dlouho | |
| Zavřít | इ ɪ | ई iː | उ ʊ | ऊ uː | ||
| Střední | ऎ E | ए E | अ ə~ɐ | अऽ əː | ऒ Ó | ओ Ó |
| Otevřeno | ऍ …~ɛ | ꣾ ɛː | ॴ Ä | आ A | अऽ ɔ | ॵ ɔː |
| Dvojhlásky | ꣾ əɪ̯ | ॵ əʊ̯ | ||||
| ऐ aːɪ̯ | औ aːʊ̯ | |||||
- Všechny samohlásky mají nosní protějšky, reprezentované „~“ v IPA a ँ na samohláskách, jako आँ ãː.
- Všechny zvuky samohlásky jsou realizovány jako nazální, když se vyskytují před nebo po nazální souhláse.[4]
- Zvuky ɛː a ɔː jsou ve většině dialektů často nahrazovány dvojhláskami əɪ̯ a əʊ̯.
- æ je nedávný vývoj.
- northern je v severních dialektech nahrazeno ə nebo dokonce ə̯ a v nejjižnějších dialektech o.
- Existují tři krátké samohlásky, jak je popsal Grierson, ale moderní gramatici je nepočítají. Lze je však chápat jako přerušení slabiky: - ॳ / ɘ̆ /, इऺ / ɪ̆ /, उऺ / ʊ̆ /. Nebo jako přerušení slabiky ऺ v Devanagari a „.“ v IPA.
- ꣾ je písmeno Unicode v Devanagari (IPA / əɪ̯ /), které v současné době není podporováno v několika prohlížečích a operačních systémech, spolu s jeho mātrā (znak samohlásky).
Dvojhlásky
अय़ (ꣾ) / əi̯ / ~ / ɛː / - अय़सनऺ (ꣾ सनऺ) / əi̯sənᵊ / ~ / ɛːsɐnᵊ / „líbí se mi to“
अव़ (ॵ) / əu̯ / ~ / ɔː / - चव़मुुखऺ (चॏमुखऺ) / tɕəu̯mʊkʰᵊ / ~ / tɕɔːmʊkʰᵊ / 'čtyři tváře'
अयॆ / əe̯ / - अयॆलाः / əe̯la: h / 'přišel'
अवॊ (अऒ) / əo̯ / - अवॊताः / əo̯ta: h / 'přijde'
ऐ / a: i̯ / - ऐ / a: i̯ / „dnes“
औ / a: u̯ / - औ / a: u̯ / „přijďte prosím“
आयॆ (आऎ) / a: e̯ / - आयॆलऺ / a: e̯l / 'přišel'
आवॊ (आऒ) / a: o̯ / - आवॊबऺ / a: o̯bᵊ / 'přijde'
यु (इउ) / iu̯ / - घ्यु / ghiu̯ / 'ghee'
यॆ (इऎ) / ie̯ / - यॆः / ie̯h / „pouze toto“
यॊ (इऒ) / io̯ / - कह्यो / kəhio̯ / 'any day'
वि (उइ) / ui̯ / - द्वि / dui̯ / 'dva'
वॆ (उऎ) / ue̯ / - वॆ: / ue̯h / „pouze to“
Svarabhakti (samohláska epentéza)
V Maithili nedávno probíhá zvláštní typ fonetické změny prostřednictvím epentézy, tj. Zpětné transpozice konečných i a u všemi druhy slov.[5] Tím pádem:
Standardní hovor - Společná výslovnost
अछि / əchi / - अइछऺ / əich / 'je'
रवि / rəbi / - रइबऺ / rəib / 'neděle'
मधु / mədhu / - मउधऺ / məudh / 'zlato'
लुालु / ba: lu / - बाउलऺ / ba: ul / 'písek'
Nominálové
Podstatná jména se skloňují pro několik případů. Gramatici považují jen málo z nich za čistou skloňování.
| Název případu | Postpozice | Příklady | anglický překlad | Singulární skloňování | Množné skloňování * | |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Jmenovaný (.र्ता kartā) | नेनऽ खैतऺ छे। | Chlapec jí. | ∅ (inherentní samohláska) | - (अ) नऺ, - (अ) निऺ (ə) nᵊ, (ə) nɪ̆ | ||
| Akuzativ (कर्म karma)[6] | Určitý objekt (bez determinátorů) | Keे ke | ऊ .ेनाके खिलैैतꣿ। | Nakrmí chlapce. | Použitá pozice ← | |
| Neurčitý Objekt | बियाहकऺ बादऺ ऊ पालऺतꣿ .ेना। | Po svatbě vychovává chlapce | ∅ | |||
| Instrumentální (करण karaṇa) | सँऽ sɔ̃ | सँेनासँऽ लऺरलऺ रहꣿ। | Chlapec to spadl. | -एँ ẽː ** | - (अ) न्हिऺ (ə) nʰɪ̆ | |
| Dativ (सम्प्रदान sampradāna) | कॅ, लॅ, लेलऺ kæ læ, leːlᵊ | कॅेनाकॅ खाना खिलौ। | Nakrmte chlapce jídlem. | - (अ) ल (ə) lə | Použitá pozice ← | |
| Ergativní[7] (सापेक्ष) ‡ | न, नॆ nə, ne | नेनेँ पेड़ दॆखलऺकꣿ। | Chlapec viděl strom. | -एँ ẽː, nasalizovaná samohláska | Žádné formuláře | |
| Ablativ (अपादान apādāna) | तोँ tõː (většinou pro srovnání) सॆ se | ड़ऺसॆेड़ऺसॆ फलऺ गिरलकꣿ। | Ovoce spadlo ze stromu. | - (अ) तः (ə) təh - (अ) हु * | ||
| Genitiv (सम्बन्ध sambandha) | ऺरऺ kərᵊ | कऺेनाकऺ खॆॆलॏनऽ छिकꣿ। | Hračka je z chlapce. | - (अ) कऺ (ə) kᵊ - (अ) रऺ (ə) rᵊ | -केरऺ, -आँँकऺ keːrᵊ, ãːkə̆ᵊ | |
| Lokativní (णरण adhikaraṇa) | तऽ təː मेँ, मँऽ (Nepostradatelné) पर्, पॅ pər, pæ (superesivní) | ्र् रखऺने छꣿ। | Je umístěn na terase. | -ए eː ** - (अ) हि * | -आँ ãː | |
| Postpoziční (परसर्गीय parasargīya) § | अगऺलऽ .ामेँ हॊय़तꣿ। | Stane se tak příští měsíc. | ∅ (V र, ड़, ढ़, ल, न, ब pramení -आ aː) | - (अ) नऺ, - (अ) निऺ (ə) nᵊ, (ə) nɪ̆ (ə) nᵊ, (ə) nɪ̆ | ||
| Vokativ (सम्बोधन sambodhana) | रॏ नेनऽ! औ। | Ó, chlapče! Přijít. | ∅ | |||
- * Tyto formy jsou v literatuře hojné, ale v mluvené řeči se používají méně.
- ‡Ergativní je více používán ve východních a jižních dialektech. Maithili má také paralelní akuzativní strukturu a lze je použít. Li ergativní je použito, pak jmenovaný je použit jako absolutní.
- ** Používá se pouze u kastrátů a živočichů.
- § Používá se, když je ke slovu přidána postpozice. Některé další pozice jsou-
| Název případu | Postposition | |
|---|---|---|
| Relativní | दक dəkə | |
| Terminativní | तकऺ, लऻ təkᵊ, laː | |
| Abessive | बिनु bɪnʊ | |
| Adverbiální | जकऻँ, सोँ dʑəkãː, sõː | |
| Genitivní přídavná jména | Mužský předmět | कऽ, रऽ kɔ, rɔ |
| Ženský objekt | कि, रि kɪ, rɪ | |
| Kastrovat objekt | कऽ, रऽ kəː, rəː | |
K genitivu jsou přidány také některé pozice.
- Inflekční množné číslo se používá méně než perifrastické a nachází se většinou v literatuře.
- Perifrastické množné číslo je tvořeno příponami jako सभऺ səbʰᵊ; लोकनिऺ loːknɪ̆, सबहिऺ səbəɦɪ̆, गण ɡəɳᵊ, जन dʑənᵊ lze použít pro animáty a आरनिऺ aːrənɪ̆, सनि sənɪ pro všechny.
Společný kmen samohlásky
| Název případu | Singulární skloňování | Množné skloňování | ||||
|---|---|---|---|---|---|---|
| Ženský | Mužský | Neutrum | Ženský | Mužský | Neutrum | |
| Jmenovaný | -इ ɪ | -अऽ ɔ | -अऽ əː | -इनऺ ɪnᵊ | -अनऺ, -अनिऺ ᵊnᵊ, ənɪ̆ | -अनऺ, -अनिऺ ᵊnᵊ, ənɪ̆ |
| Akuzativ (Neurčitý) | -ई iː | -अऽ əː | -ई iː | -अऽ əː | ||
| Instrumentální | Použitá pozice | -एँ ẽː | Použitá pozice | -अन्हिऺ ʰɪnʰɪ̆ | ||
| Dativ | Použitá pozice | |||||
| -इल ɪlə | -अल ələ | Žádné formuláře | ||||
| Ergativní | -इयेँ ɪẽː | -एँ ẽː | ||||
| Ablativ | -इतः ɪtəh | -अतः ano | ||||
| Genitiv | -इकऺ ɪkᵊ, इर॑ ɪrᵊ | -अकऺ əkᵊ, -अरऺ ərᵊ | -ईंकऺ ĩːkᵊ | -आँँकऺ ano | ||
| Lokativní | Použitá pozice | -ए eː | Použitá pozice | -आँ A | ||
| Vokativ | -इ ɪ / ई iː | -अऽ əː | -इनऺ ɪnᵊ | -अनऺ, -अनिऺ ᵊnᵊ, ənɪ̆ | ||
Souhláska stopka
| Název případu | Singulární skloňování | Množné skloňování | ||
|---|---|---|---|---|
| Mužský | Neutrum | Mužský | Neutrum | |
| Jmenovaný | ∅ | -अनऺ, -अनिऺ ᵊnᵊ, ənɪ̆ | -अनऺ, -अनिऺ ᵊnᵊ, ənɪ̆ | |
| Akuzativ (Neurčitý) | ∅ | |||
| Instrumentální | Použitá pozice | -एँ ẽː | Použitá pozice | -अन्हिऺ ʰɪnʰɪ̆ |
| Dativ | Použitá pozice | |||
| -अल ələ | Žádné formuláře | |||
| Ergativní | -एँ ẽː | |||
| Ablativ | -अतः ano | |||
| Genitiv | -अकऺ əkᵊ, -अरऺ ərᵊ | -आँँकऺ ãːkᵊ kᵊ kᵊ | ||
| Lokativní | Použitá pozice | -ए eː | Použitá pozice | -आँ A |
| Vokativ | ∅ | -अनऺ, -अनिऺ ᵊnᵊ, ənɪ̆ | ||
Ženský kmen -आ aː
| Název případu | Singulární skloňování | Množné skloňování |
|---|---|---|
| Jmenovaný | -आ aː | -अनऺ, -अनिऺ ᵊnᵊ, ənɪ̆ |
| Akuzativ (Neurčitý) | -आ aː | |
| Instrumentální | Použitá pozice, -एँ ẽː * | |
| Dativ | Použitá pozice | |
| -आल aːlə | Žádné formuláře | |
| Ergativní | -आयेँ aːẽː, आँ ãː | |
| Ablativ | -आतः a .təh | |
| Genitiv | -आकऺ aːkᵊ, -आरऺ aːrᵊ | -आँँकऺ ãːkᵊ kᵊ kᵊ |
| Lokativní | Použitá pozice | |
| Vokativ | -ए eː | -अनऺ, -अनिऺ ᵊnᵊ, ənɪ̆ |
- * Ačkoli se používá pro kastrovat a inanimáty, používá se pro ženské inanimáty nebo abstrakt.
Ostatní stonky samohlásek
| इ | ई | उ | ऊ | ऎ | ऒ | ए | ऐ | ओ | औ | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Mužský | ✓ | × | ✓ | × | ✓ | ✓ | ✓ | × | ✓ | ✓ |
| Ženský | ✓ | ✓ | ✓ | ✓ | × | × | ✓ | ✓ | ✓ | ✓ |
| Neutrum | ✓ | × | ✓ | × | ✓ | ✓ | ✓ | × | ✓ | ✓ |
| Nesrovnalosti sklonu | ||||||||||
| Ergativní | Nasalizovaná samohláska nebo ↓ | |||||||||
| Instrumentální (Pouze kastrovat) * | ँेँ | ँेँ | एँ | ँेँ | ँेँ | ँेँ | ँेँ | ँेँ | ||
| Lokativní (Pouze kastrovat) | .े | .े | ए | .े | .े | .े | .े | .े | ||
| Vokativ | ए | इ | ओ | उ | ए | ओ | ए | ओ | ऐ | औ |
- Konkrétně řečeno, inanimuje.
Přídavná jména
Rozdíl mezi adjektivy a podstatnými jmény je v Maithili velmi malý. V Maithili však existují značená přídavná jména.
| Mužský | Ženský | Neutrum | |
|---|---|---|---|
| Určitý | -कऽ kɔ | -कि / किऺ kɪ / kɪ̆ | कऽ kəː |
| Neurčitý | -अऽ ɔ | -इ / इऺ ɪ / ɪ̆ | ॳ / अऽ ᵊ / əː |
Zájmena
Zájmena v Maithili se skloňují podobně jako nominální. Genetický případ má však ve většině zájmenů jinou formu.
Zájmena první a druhé osoby[1]
| Název případu | První osoba | Druhá osoba | |||
|---|---|---|---|---|---|
| Výhradní | Inkluzivní (množné číslo) | Honor první třídy | Čestný | Vysoce čestný | |
| Jmenovaný | Ɦə ɦəmᵊ | Normálně odmítnuto अपऺना सभऺ ɐpᵊnaː səbʰᵊ | तोँहऺ tõːhᵊ | ँाँ ɐɦãː | Odmítnuto Normálně अपऺने ɐpᵊneː |
| Akuzativ / Postpoziční | Ɦəरा ɦəmᵊraː | /रा / तोरा toɦᵊraː / toːraː | अहाँ (के) ɐɦãː (keː) | ||
| Instrumentální | ँरेँ ɦəmᵊrẽː | ँरेँ toɦᵊrẽː | ँेँ ɐɦẽː | ||
| Dativ | Ɦəरा ɦəmᵊraː | /रा / तोरा toɦᵊraː / toːraː | अहाँ के ɐɦãː ke | ||
| लराल ɦəmᵊraːlə | लराल toɦᵊraːlə | अहाँलॅ ɐɦãːlæ | |||
| Ergativní | हम्मेँ ɦəmmẽː | तोयेँ / तोहेँ toːẽː / toɦẽː | अहꣿँ ɐɦə̃ɪ̯̃ | ||
| Genitiv | ऺरऺ / हम्मरऺ ɦəmərᵊ / ɦəmmərᵊ | सभकऺा सभकऺ ɐpᵊnaː səbʰəkə | ऺरऺ toɦərᵊ | अहाँकऺ ɐɦãːkᵊ | |
Zájmena třetí osoby[1]
| Název případu | Přibližný | Druhá osoba | ||||
|---|---|---|---|---|---|---|
| Honor první třídy | Čestný | Neutrum | Honor první třídy | Čestný | Neutrum | |
| Jmenovaný | ई iː | ए, हिनि eː, ɦɪnɪ | ए eː | ऊ, ːा uː, ʋaː | ओ, हुनि oː, ɦʊnɪ | ऒ o |
| Akuzativ / Postpoziční | Eरा ekᵊraː | Ɦɪा ɦɪnᵊkaː | ऎहि, ꣾ, अथि eɦɪ, əɪ, ɐtʰɪ | ᵊरा okᵊraː | Ɦʊा ɦʊnᵊkaː | ऒहि, ॵ oɦɪ, əʊ |
| Instrumentální | ँरेँ ekᵊrẽː | ँेँ ɦɪnᵊkẽː | एँ ẽː | ँरेँ okᵊrẽː | ँेँ ɦʊnᵊkẽː | ओँ õː |
| Dativ | Eरा ekᵊraː | Ɦɪा ɦɪnᵊkaː | ऎहि eɦɪ | ᵊरा okᵊraː | Ɦʊा ɦʊnᵊkaː | ऒहि oɦɪ |
| लराल ekᵊraːlᵊ | हिनऺकाल ɦɪnᵊkaːlᵊ | एलॅ eːlæ | लराल okᵊraːlᵊ | हुनऺकाल ɦʊnᵊkaːlᵊ | ओलॅ oːlæ | |
| Ergativní | ँेँ ɪẽː | ँेँ, हिनेँ ɪẽː, ɦɪnẽː | एँ ẽː | ँेँ ʊẽː | ओँ õː | |
| Genitiv | ऺरऺ ekərᵊ | हिनऺकरऺ, हिनकऺ ɦɪnᵊkərᵊ, ɦɪnəkᵊ | ऺरऺ ehkərᵊ | ऺरऺ okərᵊ | हुनऺकरऺ, हुनकऺ ɦʊnᵊkərᵊ, ɦʊnəkaː | ऺरऺ ohkərᵊ |
Reference
- ^ A b C Yadav, Ramawatar (1996). Referenční gramatika maithili. Walter de Gruyter. ISBN 978-3-11-014558-8.
- ^ Yadav, Ramawatar (1996). Referenční gramatika maithili. Walter de Gruyter. ISBN 978-3-11-014558-8.
- ^ Grierson, George Abraham; Asijská společnost (Kalkata, Indie) Časopis a sborník asijské společnosti Bengálska (1909). Úvod do maithilského dialektu jazyka Bihari, kterým se mluví v severní Bihar. Knihovny University of California. Kalkata: Asijská společnost.
- ^ Yadav, Ramawatar (1996). Referenční gramatika maithili. Trendy v lingvistice: Dokumentace, 11 .: Berlín: Mouton de Gruyter. str. 15–27.CS1 maint: umístění (odkaz)
- ^ "Maithili". lisindia.ciil.org. Citováno 2020-04-22.
- ^ "Maithili". lisindia.ciil.org. Citováno 2020-04-22.
- ^ „Maithili Variation“. lisindia.ciil.org. Citováno 2020-04-22.