Faerská gramatika - Faroese grammar

Tento článek je tón nebo styl nemusí odrážet encyklopedický tón použitý na Wikipedii. Viz Wikipedia průvodce psaním lepších článků pro návrhy. (Leden 2008) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony)

Faerská gramatika je příbuzný a velmi podobný tomu z islandský. Faerský je skloňovaný jazyk se třemi gramatické rody a čtyři případech: jmenovaný, akuzativ, dativ a genitiv.

Skloňování podstatných jmen

Níže je znázornění tří gramatické rody, dvě čísla a čtyři případy v nominálu skloňování. Toto je pouze přehled, který poskytuje obecnou představu o tom, jak gramatika funguje. Faerské ostrovy mají ve skutečnosti ještě více poklesy. V moderní faerštině má genitiv velmi omezené použití (a držení je většinou vyjádřeno různými předložkovými frázemi). Pro většinu rodilých mluvčích je genitiv naučená a poněkud strnulá forma na rozdíl od ostatních případů, které se přirozeně učí v běžných hovorových situacích.

Číst:

• hvør, hvat? tázací zájmeno "kdo co?"
• ein neurčitý článek "A"
• stórur přídavné jméno "velký"
• bátur podstatné jméno "loď"
• ein stórur bátur - velká loď (m.)
• ein vøkur genta - krásná dívka (F.)
• eitt gott barn - dobré dítě (n.)

V množném čísle uvidíte, že i číslice tvey (2) se skloňuje.

Pokud je podstatné jméno určité, skloňuje se adjektivum slabýa podstatné jméno dostane článek s příponou jako v jakémkoli skandinávském jazyce (i když islandština v této konstrukci obecně nepotřebuje předem předložený určitý člen).

Tázací zájmeno je stejné jako výše. V množném čísle se používá množné číslo určitého členu.

Číst:

• tann stóri báturin - velká loď
• tann vakra gentan - krásná dívka
• tað góða barnið - dobré dítě

Osobní zájmena

The osobní zájmena Faerských ostrovů jsou:

Jednotné číslo

• 1. osoba: např [E] - Já, meg [mě] - mě (dle), mær [mɛaɹ] - mě (dat.), min [mʊin] - můj
• 2. osoba: tú [tʉu] - vy, teg [teː] - vy (dle), tær [tɛaɹ] - vy (dat.), cín [tʊin] - vaše (gen.)
• Mužská 3. osoba: hann [hanː] - on jemu (nom., acc.), honum [ˈHoːnʊn] - on (dat.), hansara [ˈHansaɹa] - jeho (gen.)
• Ženská 3. osoba: hon [hoːn] - ona, hana [ˈHɛana] - její (dle), henni [hɛnːɪ] - její (dat.), hennara [ˈHɛnːaɹa] - její (gen.)
• Kastrát 3. osoby: tað [tɛa] - to (nom., acc.), tí [tʊi] - to (dat.), Tess [tɛsː] - své (gen.)

Množný

• 1. osoba: vit [viːt] - my, okkum [ɔʰkːʊn] - my (dle dat.), okkara [ˈƆʰkːaɹa] - naše (gen.)
• 2. osoba: sýkorka [tiːt] - vy (pl.), tykkum [ˈTɪʰkːʊn] - vy (dle dat. pl.) tykkara [ˈTɪʰkːaɹa] - vaše (gen. pl.)
• Mužská 3. osoba: teir [taiɹ]~[tɔiɹ] - oni jim (m. nom., acc.), teimum [ˈTaimʊn]~[ˈTɔimʊn] - oni (dat.), Teirra [ˈTaiɹːa]~[ˈTɔiɹːa] - jejich (gen.)
• Ženská 3. osoba: tær [tɛaɹ] - oni jim (F. nom., acc.)
• Kastrát 3. osoby: ty [tɛi] - oni jim (n. nom., acc.)

3. osoba množného čísla kastrovat ty bude použito ve všech případech, kdy jsou míněna obě pohlaví, jako v:

• teir eru onglendingar - jsou to Angličané (o mužích)
• tær eru føroyingar - jsou faerské (o ženách)
• tey eru fólk úr Evropa - jsou to lidé z Evropy (obě pohlaví)

Slovesa

Slabé skloňování

Existují 4 třídy slabého skloňování sloves (s některými podtřídami). Např.:

1. kmenové finále -A, 2-3 per. Sg. -r - kallA! (rozkazovací způsob ), tú / hann kalla-r (vy / on volá)
2. 2-3 per. Sg. -ur - tú / hann selur (vy / on prodává)
3. 2-3 per. Sg. -ir - tú / hann dømir (vy / on soudce)
4. 2. pers.sg. -rt - tú rørt (řádek). V určitých prostředích dochází k skerpingu: např. rógvi [eː ɹɛɡvɪ], Vesluji; vs. např. róði [eː ɹɔuwɪ], Vesloval jsem.

Silné skloňování

Tato slovesa se také označují jako regulární. Existuje 7 tříd (s podtřídami), které se vyznačují variacemi kmenové samohlásky:

1. í - í - ei - i- i; - v bíta - hann bítur - hann beit - teir bitu - teir hava bitið (kousnutí)
2. ó / ú - ý - ey - u- o; - u brÓta - hann brýtur - hann breyt - teir brutu - teir hava brÓtið (přestávka)
3. e / i / ø - i - a - u- o / u; - ve svimja - hann svimur - hann svAm - teir svumu - teir hava svÓmið (plavat)
4. e / o - e - a - ó - o; - v bEra - hann bEr - hann bAr - teir bÓru - teir hava bÓrið (medvěd)
   • o - e - o - o - o; - ve společnosti kÓma - hann kEmur - hann kÓm - teir kÓmu - teir hava kÓmið (pojď)
5. e / i - e / i - a / á - ó - i; - ve společnosti liggja - hann liggur - hann lA - teir lÓgu - teir hava ligið (lež)
6. a - e - ó - ó - a; - ve fAra - hann fEr - hann fÓr - teir fÓru - teir hava fArið (jít)
7. a / á - æ - e - i - i; - ve fAa - hann f…r - hann fEkk - teir fingu - teir hava fingið (získat)

Pomocná slovesa

The pomocná slovesa na faerských ostrovech jsou:

• at vera - být
• na hava - mít
• at verða - být, stát se
• at blíva - být, stát se

Všimněte si, že vera a verða jsou homonyma.

Předběžně přítomná slovesa

The preterite-present slovesa na faerských ostrovech jsou následující:

• v kunně - být schopen
• v Munně - chtít
• v mega - být dovoleno
• na skula - musí
• at vita - vědět
• at vilja - chtít

Přídavná jména

Většina adjektiv se skloňuje pro pohlaví, počet, velikost písmen a definitivitu a pro pozitivní, srovnávací a superlativní.

Příslovce

Mnoho příslovcí se skloňuje pozitivně, komparativně a superlativně.

externí odkazy

• Faerský online syntaktický analyzátor a morfologický analyzátor / generátor