Akkala Sami - Akkala Sami
Akkala Sámi | |
---|---|
Rodilý k | Rusko |
Kraj | Jihozápadní Poloostrov Kola |
Vyhynulý | 29. prosince 2003[1] se smrtí Maria Sergina |
cyrilice | |
Kódy jazyků | |
ISO 639-3 | sia |
Glottolog | akka1237 [2] |
Akkala Sámi je Sámi jazyk to se mluvilo v Sámské vesnice A´kkel (rusky Бабинский, Finsky Akkala), Ču´kksuâl (rusky Экостровский) a Sââ´rvesjäu´rr (rusky Гирвасозеро, Finsky Hirvasjärvi), ve vnitrozemských částech ostrova Poloostrov Kola v Rusko. Dříve chybně považován za dialekt Kildin Sámi Nedávno byl uznán jako nezávislý jazyk Sámů, který nejvíce souvisí se západním sousedem Skolt Sámi.
Akkala Sámi je nejohroženějším východosámským jazykem. 29. prosince 2003 zemřela Maria Sergina - poslední plynná rodilá mluvčí Akkala Sámi.[3][4] Od roku 2011 zde však byli alespoň dva lidé, oba ve věku 70 let, s určitou znalostí Akkala Sámi.[5] Ve vesnici žijí zbývající etničtí Akkala Sámi Yona.
Ačkoli existuje popis fonologie a morfologie Akkala Sámi, několik publikovaných textů a archivovaných zvukových záznamů,[5] jazyk Akkala Sami zůstává mezi nejvíce špatně dokumentovanými jazyky Sami.[Citace je zapotřebí ]. Jednou z mála položek v jazyce jsou kapitoly 23–28 Matoušova evangelia publikovaného v roce 1897. Přeložil jej A. Genetz a vytiskl jej na náklady Britská a zahraniční biblická společnost.

A-1 A´kkel (rusky Babinský, Finsky Akkala)
A-2 Ču´kksuâl (rusky Ekostrovský)
A-3 Yona
A-4 Sââ´rvesjäu´rr (rusky Girvasozero, Finsky Hirvasjärvi)
Fonologie
![]() | Tato část je prázdná. Můžete pomoci přidávat k tomu. (Prosinec 2012) |
Morfologie
Následující přehled vychází z objemu M. Zaykova od Pekky (Petra).[6] Zajkov Uralic fonetický transkripce je zde zachována. Střední tečka pa označuje palatalizaci předchozí souhlásky, analyzovanou Zaykovem jako semisoft výslovnost.
Podstatné jméno
Akkala Sámi má osm případech, jednotne a množné číslo: jmenovaný, genitiv -akuzativ, partitivní, dativ -odvozený, lokální, esenciální, komitativní a přísný. Případ a číslo jsou vyjádřeny kombinací koncovek a souhláska gradace:
- Nominativní: v jednotném čísle žádná značka, v množném čísle slabá známka.
- Genitiv-akuzativ: slabý stupeň v jednotném čísle, slabý stupeň + -i v množném čísle.
- Partitivní: tento případ existuje pouze v jednotném čísle a má konec -tti͔.
- Dative-illative: strong grade + -A, -A nebo -ɛ v jednotném čísle, slabá známka + -i v množném čísle.
- Lokativní: slabý stupeň + -Svatý, -Svatý v jednotném čísle, slabá známka + -nˑ v množném čísle.
- Podstatné: tento případ existuje pouze v jednotném čísle: strong grade + -nˑ.
- Komitativní: slabý stupeň + -nˑ v singulární, silné třídě + -guim, -vuim nebo -vi̮i̭m v množném čísle.
- Abessive: slabý stupeň + -ta v jednotném čísle.
Zájmeno
Níže uvedená tabulka uvádí skloňování osobní zájmena monn „Já“ a mij 'my'. Zájmena tuny „Vy (sg.)“ A sonn „Je“ odmítnuto jako monn, zájmena tij „Vy (pl.)“ A sij „Oni“ jsou odmítnuti jako mij.
Jednotné číslo | Množný | |
---|---|---|
Jmenovaný | monn | mij |
Genitiv-akuzativ | mū | mii̭ji |
Esenciální | munˑ | --- |
Dative-illative | munˑnˑa͔ | mii̭ji |
Lokativní | musí | mlha |
Comitativní | muinˑ | mii̭jivuim |
Abessive | muta | mii̭ta |
The tázací zájmena mī „Co?“ A tˑī, kī „Kdo?“ Se odmítá následovně:
mī 'co?' | tˑī, kī 'SZO?' | |
---|---|---|
Jmenovaný | mī | tˑī, kī |
Genitiv-akuzativ | mil | Tan, ḱan |
Dative-illative | mi̮z | koz |
Lokativní | mlha | kośtˑ |
Comitativní | mi̮i̭nˑ | ḱainˑ |
Abessive | mi̮nta | taanta |
The proximální demonstrativní t .a͕t „Toto“ a mediální demonstrace ti̮t „To“ se odmítá následovně:
Jednotné číslo | Množný | Jednotné číslo | Množný | |
---|---|---|---|---|
Jmenovaný | t .a͕t | tˑa͕k | ti̮t | ti̮k |
Genitiv-akuzativ | opálení | tˑa͕i | cín | ti̮i̭ |
Esenciální | tˑa͕inˑ | --- | ti̮i̭nˑ | --- |
Dative-illative | tˑa͕z | tˑai (t) | ti̮k, ti̮z | ti̮i̭ (t) |
Lokativní | tˑa͕śtˑ | tˑa͕in | ti̮śtˑ | ti̮i̼ (n) |
Comitativní | tˑa͕inˑ | tˑa͕ivuim | ti̮i̭nˑ | ti̮i̭vuim |
Abessive | tˑa͕ta | tˑa͕ita | ti̮ta | ti̮i̭ta |
Sloveso
Akkala Sámi slovesa mít tři osob a dvě čísla, jednotné a množné číslo. Tam jsou tři nálady: orientační, rozkazovací způsob a podmiňovací způsob; the potenciál nálada zmizela. Níže je paradigma sloves va͕n̄ˑće ‚Chodit 'a korrɛ ‚Plést 'se dává v přítomném a nedokonalém čase:
Současnost, dárek | Nedokonalý | Současnost, dárek | Nedokonalý | |
---|---|---|---|---|
1 sg. | vā͕nʒam | va͕n̄ˑcim | kōram | korri͔m |
2 sg. | va͕nʒak | vā͕nˑcik | Korak | korri͔k |
3 sg. | va͕n̄ˑc | vānˑʒi | korr | Kori͔ |
1pl. | va͕n̄ˑćepˑ | vānˑʒim | korrɛpˑ | Kori͔m |
2pl. | va͕nˑćepˑpˑe | vānˑʒitˑ | korrɛpˑpˑe | kori͔tˑ |
3pl. | vā͕nˑʒatˑ | van̄ˑciš | kōratˑ | korri͔š |
Sloveso ĺiije „Být“ konjugáty takto:
Současnost, dárek | Nedokonalý | |
---|---|---|
1 sg. | ĺam | ĺii̭jim |
2 sg. | ĺak | ĺiijik |
3 sg. | lhát | ĺai |
1pl. | ĺepˑ | ĺījim |
2pl. | ĺepˑpˑe | ĺījitˑ |
3pl. | nechat | ĺii̭jiš |
Složené časy jako perfektní a předminulý čas jsou tvořeny slovesem ĺii̭je v současnosti nebo nedokonalé jako pomocný a participium hlavního slovesa. Příklady jsou ĺam tĭĕhtmi̮nč „Vím“ z tĭĕhttɛ „Vědět“ a ĺai tui̭jāma „Vyrobil“ z tui̭je 'dělat'.
Podmíněná nálada má značku -C, který se přidává ke slabému stupni stonku: kuarčim ‚Šil bych ', vizzčik „Vy (sg.) Byste se unavili“.
Stejně jako v jiných jazycích Sámi používá Akkala Sámi a negativní sloveso že konjuguje podle osoby a čísla, zatímco hlavní sloveso zůstává nezměněno. Konjugace záporného slovesa je zde uvedena společně se slovesem ano 'začít':
1 sg. | jim aĺg |
2 sg. | jik aĺg |
3 sg. | ij aĺg |
1pl. | jepˑ aĺg |
2pl. | jepˑpˑe aĺg |
3pl. | jetˑ aĺg |
Třetí osoba slovesa v jednotném a množném čísle ĺii̭je „Být“ mít speciální smluvní formy ɛĺĺa a jāĺa.
Reference
- ^ Akkala Sámi na Etnolog (18. vydání, 2015)
- ^ Hammarström, Harald; Forkel, Robert; Haspelmath, Martin, eds. (2017). „Akkala Saami“. Glottolog 3.0. Jena, Německo: Max Planck Institute for the Science of Human History.
- ^ „Archivovaná kopie“ (PDF). Archivovány od originál (PDF) dne 11.04.2007. Citováno 2014-02-07.CS1 maint: archivovaná kopie jako titul (odkaz)
- ^ Rantala, Leif, Aleftina Sergina 2009. Áhkkila sápmelaččat. Oanehis muitalus sámejoavkku birra, muž maŋimuš sámegielalaš olmmoš jámii 29.12.2003. Roavvenjárga.
- ^ A b Scheller, Elisabeth; 2011; „Sámská jazyková situace v Rusku“; v Etnický a jazykový kontext identity: ugrofinské menšiny; Uralica Helsingiensia series, sv. 5; Helsinki; str. 79–96.
- ^ Зайков, П. М. Бабинский диалект саамского языка (фонолого-морфологическое исследование). Петрозаводск: «Карелия», 1987.