Jazyk Võro - Võro language - Wikipedia

Tento článek je o estonském jazyce. Pro nigerijský jazyk viz Jazyk Voro.
Võro
võro kiilʼ
Rodilý kEstonsko
KrajJižní Estonsko
Etnický původVõros
Rodilí mluvčí
87 000, včetně Seta (sčítání lidu 2011)[1]
Dialekty
Oficiální status
RegulovánoVõro Institute (polooficiální)
Kódy jazyků
ISO 639-3vro
GlottologŽádný
Voromkaart.jpg
Jazyková oblast Võro ​​- Võromaa (Okres Võro) na historických hranicích mezi oblastmi Tartu a Seto, Rusko (Vinnemaa) a Lotyšsko (Lätimaa)
Tento článek obsahuje IPA fonetické symboly. Bez řádného podpora vykreslování, možná uvidíte otazníky, rámečky nebo jiné symboly namísto Unicode postavy. Úvodní průvodce symboly IPA najdete v části Nápověda: IPA.
Reproduktor Võro.
Jižní estonština dnes. Võro je označena tmavě červenou barvou.
Procento řečníků Võro ​​v estonských obcích podle estonského sčítání lidu z roku 2011
Podle Sčítání Estonska 2011 tam bylo 101 857 mluvčích jihoestonského jazyka: 74 499 mluvčích Võro, 12 549 mluvčích Seto, 9 698 mluvčích Mulgi, 4 109 mluvčích Tartu a 1 002 dalších mluvčích jižního Estonska.
Přihlaste se dvojjazyčná farnost Estonian-Võro Võrumaa. Jméno farnosti s harmonie samohlásek (Urvastõ) je ve Võro.
Trojjazyčný (estonsko-anglický – võro) znak turistického informačního centra v Võru
1998 Kniha ABC v jazyce Võro, autor: Sulev Iva, Kauksi Ülle atd.: ABC kiräoppus

Võro (Võro: võro kiilʼ [ˈVɤro kʲiːlʲ], estonština: võru kýl)[2][3] je jazyk[4][5] patřící k Finnická větev z Uralské jazyky.[6] Tradičně to bylo považováno za dialekt Jihoestonská dialektová skupina z Estonský jazyk, ale dnes má své vlastní literární standard[7] a hledá oficiální uznání jako domorodý obyvatel Místní jazyk Estonska.[8][9] Võro má zhruba 75 000[1] Řečníci (Võros ) většinou v jihovýchodním Estonsku, v osmi historických farnostech Võru County: Karula, Harglõ, Urvastõ, Rõugõ, Kanepi, Põlva, Räpinä a Vahtsõliina. Tyto farnosti jsou v současnosti soustředěny (z důvodu redistrikce) ve Võru a Põlva kraje, s částmi zasahujícími do Valga a Tartu kraje. Řečníky najdete také ve městech Tallinn a Tartu a zbytek Estonska.[10][11][12]

Dějiny

Võro je potomkem starého Jižní estonština regionální jazyk a je nejméně ovlivňován standardním estonským jazykem (který vychází ze severních estonských dialektů).[13] Võro se kdysi mluvilo dále na jih a na východ od historické Võromaa v jižně estonsky mluvících enklávách Lutsi, Leivu a Kraasna v dnešní době Lotyšsko a Rusko. Kromě Võro ​​zahrnují další současné varianty jižního estonštiny Mulgi, Tartu a Seto dialekt.

Jedním z prvních písemných důkazů jižního estonštiny je překlad Nový zákon (Ztráta zákona) publikováno v roce 1686. Ačkoli se stav jihoestonského jazyka začal snižovat po 80. letech 19. století, jazyk se začal obnovovat koncem 80. let.[14]

Současná situace

Võro se dnes používá v dílech některých nejznámějších estonských dramatiků, básníků a autorů (Madis Kõiv, Ülle Kauksi, Jaan Kaplinski, Ain Kaalep, atd.). Ve Võro ​​jsou vytištěny některé noviny: čtrnáctidenní Uma Leht (doslovně Naše vlastní noviny). Dvacet šest veřejných škol nabízí týdenní speciální kurzy (většinou mimoškolní ) v moderním Võro.

Příspěvek Estonska k Eurovision Song Contest 2004 byla píseň "Tii ", který provedl Neiokõsõ ve Võro.

Jazyk je ohrožen,[15] a podle Kadri Koreinik je to kvůli nedostatku právního závazku vlády chránit jazyk.[8]

Pravopis

Võro zaměstnává Latinské písmo, jako estonština a finština.

А
/ ɑ /		B
/ p /		C
/ t /		D
/ t /		E
/E/		F
/F/		G
/ k /		H
/ h /		Já
/ i /		J
/ j /		K.
/ kk /
L
/ l /		M
/ m /		N
/ n /		Ó
/Ó/		P
/ pp /		Q
/ ʔ /		R
/ r /		S
/ ss /		Š
/ ʃʃ /		T
/ tt /		U
/ u /
PROTI
/proti/		Ž
/proti/		Ó
/ ɤ /		A
/ æ /		Ó
/Ó/		"
/ r /		X
/ ks /		Y
/ ɨ /		Z
/ s /		Ž
/ ʃ /		'
/ ◌ʲ /

Většina dopisů (včetně A, Ó, ü, a Ó) označují stejné zvuky jako v estonštině, až na několik výjimek. Dopis q znamená ráz / ʔ / a y označuje /ɨ /, samohláska velmi blízko ruština ы nebo polština y (z roku 2005 psáno Ó).

Palatalizace souhlásek je označen akutní přízvuk („) Nebo apostrof ('). Ve správné typografii a rukopisu značka palatalisation nepřesahuje nad výška čepice (kromě velkých písmen Ń, Ŕ, Ś, PROTI atd.), a je psáno nad dopis, pokud dopis nemá č stoupající (ǵ, ḿ, ń, ṕ, ŕ, ś, proti atd.), ale napsáno napravo od něj jinak (b ‘, d ‘, F', h ‘, k ‘, já, t ’). Při práci na počítači není obvykle možné zadat tyto kombinace znaků nebo vytvořit estetický vzhled většiny běžných typů písma, takže apostrof je obvykle ve všech případech umístěn za písmeno. Tuto konvenci sledujeme i v tomto článku.

Fonologie

Samohlásky

PředníZadní
nezaokrouhlenýzaoblenýnezaokrouhlenýzaoblený
Zavřítiyɨu
StředníEÓɤÓ
Otevřeno…ɑ

Harmonie samohlásek

Võro zachoval systém harmonie samohlásek který byl přítomen v Proto-Finnic.[je zapotřebí objasnění ] Tím se odlišuje od estonštiny a některých dalších finských jazyků, které ji ztratily.

Systém harmonie samohlásek rozlišuje přední, zadní a neutrální samohlásky, podobně jako systém nalezený ve finštině. Slovo nemůže obsahovat přední i zadní samohlásku; Přípony automaticky přizpůsobují zadní část samohlásek v závislosti na typu samohlásek nalezených ve slově, ke kterému je připojeno. Neutrální samohlásky lze kombinovat s oběma typy samohlásek, ačkoli slovo, které obsahuje pouze neutrální samohlásky, má harmonii přední samohlásky. Jedinou neutrální samohláskou je i, jako v Votic ale na rozdíl od finštiny a karelštiny, kde E je také neutrální.

Harmonie samohlásek Võro
PředníZadní
Zavřít zaoblenéyu
Zavřít bez ohraničeníi (ɨ *)
Střední zaoblenéÓÓ
Střední nezaokrouhlenýEɤ
Otevřeno…ɑ
  • Samohláska ɨ (v pravopisu Võro ​​psaného s Ó nebo y, viz část Pravopis) je považován za zadní samohlásku pro účely harmonie, ale neúčastní se samotné harmonie, protože se nevyskytuje v příponách a koncovkách.

Některé příklady s estonštinou a finštinou pro srovnání:

VõroestonštinaFinštinaVýznam
külAkülakylAvesnice
küsünüqküsinudkysynytzeptal se
varná deskaÓhÓnÓhõbedanenadějestříbrný

Souhlásky

LabiálníAlveolárníPalatalVelárníGlottal
prostýpala.prostýpala.prostýpala.prostýpala.
Plosiveppʲttʲkkʲʔ
Složitýtstsʲ
Nosnímmʲnnʲŋŋʲ
FrikativníneznělýFFssʲhhʲ
vyjádřenýprotiproti
Přibližněllʲj
Trylekrrʲ

Všechny souhlásky Võro ​​(kromě / j / a / ʔ /) lze palatalizovat. The ráz (q, IPA [ʔ]) je ve Võro ​​velmi běžný zvuk.

Gramatika

Podstatná jména

Konce jsou zobrazeny pouze ve variantě harmonie zadní samohlásky. The E illativního konce nepodléhá harmonii samohlásek, takže se nikdy nezmění na Ó.

Zobrazeny jsou pouze běžnější zakončení. Existují neobvyklé / nepravidelné konce, které se vyskytují pouze v několika slovech nebo typech slov.

PřípadJednotné číslo
konec		Množný
konec		Význam / použití
Jmenovaný (nimekäänüs)-∅-qPředmět
Akuzativ-∅Telic /kompletní objekt
Genitiv (umakäänüs)-i, - (i) dõDržení, vztah
Částečné (osakäänüs)-∅, -d, -t-i, -id, -itAtelic /částečný objekt
Odvozený (sissekäänüs)-∅, -he, -htõ-i, - (i) on, -dõhePohyb do
Nepatrná (sawkäänüs)- (h) n-i (h) n, - (i) dõ (h) nBýt uvnitř / uvnitř
Elativní (seestkäänüs)-Svatý-ist, - (i) dõstMotion out of
Relativní (päälekäänüs)-hle-ilõ, - (i) dõlõPohyb směrem, směrem
Adesivní (päälkäänüs)-l-il, - (i) dõlBýt na, na
Ablativ (päältkäänüs)-lt-ilt, - (i) dõltMotion off, from
Translativní (saajakäänüs)-s-is, - (i) dõsMěnící se na
Terminativní (piirikäänüs)-nik-iniq, - (i) dõniqAž do, pokud
Abessive (ilmakäänüs)-ldaq-ildaq, - (i) dõldaqBez, chybí
Comitativní (ütenkäänüs)-gaq-igaq, - (i) dõgaqS, ve společnosti, prostřednictvím

Poznámky:

  • Akuzativ se v gramatikách Võro ​​obvykle nepovažuje za samostatný případ, protože je vždy totožný s nominativem nebo genitivem.
  • Když konec začínající na d je připevněn ke stopce končící v překážce, je devokován t automaticky.

Slovesa

Třetí osoba jednotného čísla indikativní nálady může být buď bez koncovky, nebo alternativně s s-konec:

VõroestonštinaFinštinaVýznam
KirotaskirjutabkirjoittaApíše
aAnnabantaAdává

Mezi Finnic jazyky, takové dvojité sloveso konjugace lze nalézt pouze v Jižní estonština a Karelian jazyky.

Negace

Võro má zápornou částici, která je připojena na konec slovesa, zatímco standardní estonština a finština mají a negativní sloveso, který předchází slovesu. V estonštině a finštině negativní sloveso ei (Finsky en / et / ei / emme / ette / eivät) se používá v současné i minulé negaci, zatímco ve Võro ​​je totéž vyjádřeno různými částicemi končícími na -i (q) nebo -s:

VõroestonštinaFinštinaVýznam
saq anna-aiqsa ei Annasinä et AnnaNedáš
maq tulõ-õiqma ei tuleminä en tuleNepřijdu
saq anna-tak jakosa ei andnudsinä et antanutNedal jsi
maq tulõ-õsma ei tulnudminä en tullutNepřišel jsem

Jazykové příklady

Písemné příklady

1885 Kniha ABC v jazyce Võro, autor: Johann Hurt: Wastne Wõro keeli ABD raamat

Článek 1 univerzální deklarace lidských práv ve Võro:

Kyik inemiseq sünnüseq vapos ja ütesugumaidsis uma avvo ja õiguisi poolõst. Näile om annõt mudsu ja süämetunnistus ja nä piät üts'tõõsõga vele muudu läbi käümä.

Pro srovnání stejná věta ve standardním estonštině:

Kõik inimesed sünnivad vabadena ja võrdsetena oma väärikuselt ja õigustelt. Neile on antud mõistus ja südametunnistus ja nende suhtumist üksteisesse peab kandma vendluse vaim.

Ve finštině:

Kaikki ihmiset syntyvät vapaina ja tasavertaisina arvoltaan ja oikeuksiltaan. Heille on annettu järki ja omatunto, ja heidän on toimittava toisiaan kohtaan veljeyden hengessä.

Nahraná videa

Viz také

Poznámky

  1. ^ A b „Eesti Emakeelega Püsielanikud Murdekeele Oskuse Ja Soo Järgi, 31. prosince 2011“ (v estonštině). Statistikaamet, Pub.stat.ee. Citováno 2014-08-23.
  2. ^ "Nedávné události". Iub.edu. Citováno 2014-08-23.
  3. ^ „Päring LINGUAE andmebaasist. Keelte nimetused“. Eki.ee. Citováno 2014-08-23.
  4. ^ „Sady kódů ISO 639“. Sil.org. 2009-01-16. Citováno 2014-08-23.
  5. ^ „Võro“. Etnolog. 2015. Citováno 2015-12-09.
  6. ^ „Ohrožené jazyky v Evropě a severní Asii“. Helsinki.fi. 1980-09-13. Citováno 2014-08-23.
  7. ^ Sulev Iva, Phd ve společnosti Tartu University (Anglické shrnutí, str. 144–146). „Võru kirjakeele sõnamuutmissüsteem (flektivní morfologie v literárním jazyce Võro)“ (PDF). Dspace.utlib.ee.CS1 maint: více jmen: seznam autorů (odkaz)
  8. ^ A b Koreinik, Kadri (2012). „Udržování jižních estonských odrůd: zaměření na instituce“ (PDF). Časopis o etnopolitice a otázkách menšin v Evropě. Citováno 2015-12-09.
  9. ^ Meiorg, Marianne (2012). „Analýza právního a institucionálního rámce: jazyky Seto a Võro“. Pracovní dokumenty k evropské jazykové rozmanitosti 19. Citováno 2015-12-09.
  10. ^ „Võro Instituut» Vítejte! “. Wi.ee. Citováno 2014-08-23.
  11. ^ Saar, Evar. "Jazyk Võro". Võru Instituut. Citováno 2014-08-23.
  12. ^ "Võro jazyk a abeceda". Omniglot.com. Citováno 2014-08-23.
  13. ^ Koreinik, Kadri (2013). „Võro kiil“. Studium evropské jazykové rozmanitosti 23.2. Citováno 2015-12-09.
  14. ^ Koreinik, Kadri (2013). „Jazyk Võro ​​v Estonsku: zpráva ELDIA pro konkrétní případ“. Studium evropské jazykové rozmanitosti 23. Citováno 2015-12-09.
  15. ^ „Atlas světových jazyků UNESCO v ohrožení“. Unesco.org. Citováno 2014-08-23.

Další čtení

  • Ehala, Martin & Niglas, Katrin (2007): „Empirické hodnocení matematického modelu etnolingvistické vitality: případ Võro“. Journal of Multilingual and Multicultural Development.
  • Kalle Eller [et ] (1999): Võro-Seto language. Võro Instituut “. Võro.
  • Iva, Sulev; Pajusalu, Karl (2004): „Jazyk Võro: Historický vývoj a současná situace“. In: Language Policy and Sociolinguistics I: „Regional Languages ​​in the New Europe“ International Scientific Conference; Rēzeknes Augstskola, Latvija; 20. – 23. Května 2004. Rezekne: Rezekne Augstskolas Izdevnieceba, 2004, 58 - 63.
  • Iva, Sulev (2007): Võru kirjakeele sõnamuutmissüsteem (Inflectional Morfhology in the Võro ​​Literary Language). Dissertationes Philologiae Estonicae Universitatis Tartuensis 20, Tartu: Tartu Ülikooli Kirjastus (online: Souhrn v angličtině, str. 144–146) (PDF)
  • Iva, Sulev (pseudonym Jüvä Sullõv), (2002): Võro-eesti synaraamat (slovník Võro-Estonian). Publikace institutu Võro ​​12. Tarto-Võro.
  • Keem, Hella (1997): Võru keel (jazyk Võro). Võro Instituut ja Eesti teaduste akadeemia Emakeele selts. Tallinn.
  • Koreinik, Kadri (2007): Jazyk Võro ​​ve vzdělávání v Estonsku. Série regionálních dokumentací. Mercator. Evropské výzkumné středisko pro mnohojazyčnost a jazykové vzdělávání (online: PDF ).
  • Koreinik, Kadri; Pajusalu, Karl (2007): „Postupy pojmenování jazyků a jazyková identita v jihovýchodním Estonsku“. Jazyk a identita v ugrofinském světě. Sborník ze čtvrtého mezinárodního sympozia na univerzitě v Groningenu, 17. – 19. Května 2006. R. Blokland a C. Hasselblatt (eds). (Studia Fenno-Ugrica Groningana 4). Maastricht: Třepačka.

externí odkazy