Jazyk Jeju - Jeju language

Jeju
Jejueo, Cheju
제 주말 Jeju-mal
Rodilý k	Jižní Korea
Kraj	Provincie Čedžu
Etnický původ	Jeju lidé (Korejci z Ostrov Jeju )
Rodilí mluvčí	5,000 (2014)[1]
Jazyková rodina	Korejština Jeju
Psací systém	Hangul
Kódy jazyků
ISO 639-3	jje
Glottolog	jeju1234[2]
Tento článek obsahuje IPA fonetické symboly. Bez řádného podpora vykreslování, možná uvidíte otazníky, rámečky nebo jiné symboly namísto Unicode postavy. Úvodní průvodce symboly IPA najdete v části Nápověda: IPA.

Jeju (korejština: 제주 어 Jeju-eo, Korejština a Jeju: 제 주말 Jeju-mal^[3]), často volané Jejueo^[4] nebo Jejuan^[5] v anglickém jazyce stipendium, je a Korejština tradičně mluvený v Ostrov Jeju, Jižní Korea. I když je často klasifikován jako divergentní Jeju dialekt (korejština: 제주 방언 Jeju bang'eon) korejského jazyka, odrůda je označován jako jazyk v místní správě a stále více v jihokorejské i zahraniční akademické sféře. Jeju není vzájemně srozumitelné s pevninskými dialekty Jižní Koreje.

Souhlásky Jeju jsou podobné těm v korejském Soulu, ale Jeju má větší a konzervativnější inventář samohlásek. Jeju je a hlava-finále, tmelivý, přípona jazyka jako korejština. Za podstatnými jmény následuje částice které mohou fungovat jako případové značky. Slovesa skloňovat pro napjatý, aspekt, nálada, důkaznost, relativní sociální status, formalita a další gramatické informace. Korejština a Jeju se významně liší ve svých verbálních paradigmatech. Například kontinuální aspekt značka Jeju^[6] a nálada nebo aspekt rozlišení mnoha spojovacích přípon Jeju v korejštině chybí. Zatímco většina lexikonu Jeju je korejština, jazyk zachovává mnoho Střední korejština slova nyní ztracená ve standardní korejštině.

Čedžu se již lišila Soul Korejský v patnáctém století a pro kontinentální korejské návštěvníky byl do šestnáctého století nesrozumitelný. Jazyk byl vážně narušen Povstání Jeju z roku 1948 Korejská válka a modernizace Jižní Koreje. Všichni plynulí mluvčí, kteří zůstali na ostrově Jeju, jsou nyní přes sedmdesát let. Většina lidí na ostrově Jeju nyní s Jeju mluví různými korejsky substrát. Jazyk může být v komunitě diaspor v roce poněkud energičtější Osaka, Japonsko, ale i tam mladší členové komunity mluví japonsky. Od roku 2010 UNESCO určil jazyk jako kriticky ohrožený, nejvyšší možná úroveň jazykového ohrožení. Revitalizace úsilí pokračuje.^[7]

Nomenklatura a vztah ke korejštině

Jeju úzce souvisí s korejštinou. Tradičně to bylo považováno za neobvykle odlišné dialekt korejský a jako takový je stále označován Národní institut korejského jazyka a Jihokorejské ministerstvo školství.^[8] Zatímco termín „jazyk Jeju“ (korejština: 제주 어, Jeju-eo) byl poprvé použit v roce 1947, až v polovině 90. let tento termín získal měnu na jihokorejské akademické půdě. Zatímco „dialekt Jeju“ byl po celé desetiletí 20. století stále preferovaným použitím, většina jihokorejských akademických publikací přešla na termín „jazyk Jeju“ počátkem roku 2010.^[9] Od poněkud dříve byl „jazyk Jeju“ v místním právu upřednostňován také termín, jako je například jazykový zákon z roku 2007 o ochraně a podpoře jazyka Jeju (korejština: 제주 어 보전 및 육성 조례 Jeju-eo bojeon mit yukseong jorye) a nevládními organizacemi usilujícími o zachování jazyka.^[10] Jediná monografie v Jeju v angličtině, publikovaná v roce 2019, ji důsledně označuje také jako jazyk.^[11] Mezi rodilými mluvčími termín Jeju-mal „Řeč Jeju“ je nejběžnější.^[3]

Jeju není vzájemně srozumitelné dokonce s nejjižnějšími dialekty moderní korejské pevniny. V testu srozumitelnosti z roku 2014 korejští mluvčí ze tří různých zón nářečí (Soul, Pusan, a Yeosu ) byli vystaveni jedné minutě mluveného Jeju s a kontrolní skupina rodilých mluvčích Jeju. V průměru korejští rodilí mluvčí ze všech tří dialektových zón správně odpověděli na méně než 10% základních otázek s porozuměním, zatímco rodilí mluvčí Jeju odpověděli správně na více než 89% otázek. Tyto výsledky jsou srovnatelné s výsledky testu srozumitelnosti Norština pro rodáka holandský Řečníci.^[12] Řečníci Diaspora Jeju žijící v Japonsku také uvádějí, že je pro ně obtížné porozumět jihokorejským zpravodajským médiím a při sledování jihokorejských televizních pořadů se uchylují k japonským titulkům.^[13]

Geografické rozdělení

Jeju se tradičně mluvilo po celou dobu Provincie Čedžu kromě v Ostrovy Chuja, na půli cesty mezi ostrovem Jeju a pevninskou Koreou, kde je celá řada Jihozápadní korejština je nalezeno.^[14] Tento jazyk používají také někteří z první a druhá generace^[A] členové Zainichi korejský komunita v Ikuno-ku, Osaka, Japonsko.^[15]

Ve srovnání s pevninskými korejskými dialektovými skupinami je v Jeju malá vnitřní variace. Rozdíl mezi severním a jižním dialektem s geografickým předělem v Hallasan je někdy předpokládán, ale východo-západní dialektální předěl prořezává Město Jeju a Seogwipo může lépe vysvětlit několik dialektálních rozdílů, které existují.^[16][17] Průzkum regionálních variací ve 305 slovních sadách z roku 2010 naznačuje, že severojižní a východo-západní propast existují společně, což vede ke čtyřem odlišným dialektovým skupinám.^[18]

• 

  Ve slovech Jeju pro „ještěrku“ je charakteristická propast mezi východem a západem.
  Východní Seogwipo používá 장쿨 레비 jangkullebi zatímco západní Seogwipo používá 독 다구리 dokdaguri.^[19]

• 

  Rozdíl mezi severem a jihem je výraznější ve slovech Jeju pro „krab“.

Historie a úpadek

Korejské jazyky pravděpodobně nepocházejí z ostrova Jeju; bylo navrženo, aby tato rodina měla kořeny v Mandžusku, historické oblasti v severovýchodní Asii. Předpokládá se, že korejští mluvčí migrovali z jižního Mandžuska mezi třetím a osmým stoletím n. L. Lingvista Alexander Vovin naznačuje, že starověké království Tamna, která vládla na ostrově až do dvanáctého století, mohla mluvit a japonský jazyk, který opustil a Podklad vliv na Jeju. Kdy přesně mohl být tento domnělý japonský jazyk nahrazen korejským předkem Jeju, zůstává nejasný.^[20]

Na rozdíl od pevninské Koreje, která byla vládli Mongolové jen nepřímo, Jeju byla umístěna pod přímou Yuan na konci třináctého století. Během tohoto období se na ostrov stěhovalo značné množství mongolských vojáků a jejich jazyk choval se jako superstratum které mohly urychlit změnu místního jazyka. Lingvista Yang Changyong spekuluje, že formování Jeju jako jazyka nezávislého na korejštině bylo ovlivněno mongolským.^[21] V patnáctém století, kdy vynález Hangul poprvé umožňuje podrobné porozumění korejské fonologii, Soul Korean a Jeju se již lišily; Soul prestižní dialekt ze středního Korejce z patnáctého století zakázal dvojhlásku / jʌ /, ale Jeju ne.^[22]

Odkazy ze šestnáctého a sedmnáctého století na jazyk Jeju od kontinentálních korejských literátů uvádějí, že pro korejské pevniny byl již nesrozumitelný.^[23] Kim Sang-heon (1570–1652), který sloužil jako pacifikační komisař (korejština: 안무 어사 anmueosa) na ostrově od roku 1601 do roku 1602, dává šest slov v „provinčním jazyce“ s jasnými příbuznými v moderním Jeju a také píše:^[24]

謫 人 申 長 齡 乃 譯 官 也 嘗 曰 「比 島 語音 酷 以 中華 驅 驅 之 聲 尤 不可 分辯 云云 盖 風氣 與 不 隔 而 然 耶 曾爲 元朝 所 據 置 官 故 故 與 華 相 雜 雜 雜 雜 雜 雜 雜」... 所謂 俚語 者 但 高 細 不可 曉

„Vyhoštěný muž Shin Jangnyeong byl původně vládní tlumočník. Řekl: „Jazyk tohoto ostrova se nejvíce podobá čínštině a zvuky, které vydávají při řízení dobytka a koní, je ještě více nemožné rozeznat. Je to proto, že klima není daleko od klimatu v Číně, nebo proto, že zde kdysi vládla a jmenovala úředníky dynastie Yuan a Číňané se s nimi mísili? “... To, čemu se říká provinční jazyk, je vysoký a řídký jazyk a nelze mu porozumět . “

V roce 1629 korejská vláda zakázala emigraci ostrovů Jeju na pevninu, což dále omezilo jazykové kontakty mezi Jeju a korejštinou.^[25] Ve stejné době byl ostrov využíván také v celé oblasti Joseon éra (1392-1910) jako místo vyhnanství pro ostudu učenci-úředníci. Tito vysoce vzdělaní mluvčí korejského Soulu často během svého exilu školili děti svých sousedů v Jeju a v Jeju založili nepřetržité a významné korejské superstratum.^[24]

Jeju zůstal dominantním jazykem soukromé i veřejné sféry Japonská koloniální vláda (1910-1945), ačkoli mnoho japonských výpůjček vstoupilo do lexikonu, a mnoho řečníků ano Jednojazyčný.^[26] Velká migrace obyvatel Jeju do Japonska začala v roce 1911 a žilo v ní 38 000 ostrovanů z Jeju Osaka sám do roku 1934. Imigrace do Japonska pokračovala i po nezávislosti Koreje v 80. letech. Jeju stále mluví starší členové těchto diasporálních komunit, ačkoli mluví mladší jedinci japonský jako jejich rodný jazyk a neovládají plynně Jeju.^[27]

Obyvatelé Čedžu čekají na popravu koncem roku 1948

Po skončení japonské vlády v roce 1945 začalo vážné narušení jazykové komunity Jeju. Po druhé světové válce byla Korea rozdělena mezi vládu podporovanou Američany na jihu a vládu podporovanou Sovětem na severu.^[28] Populární opozice vůči rozdělení Koreje a policejní brutalita vedla k povstání proti Americká vojenská vláda 3. dubna 1948. The Syngman Rhee režim, který následoval americkou správu v srpnu 1948, potlačil povstání hromadným zabíjením civilistů. Bylo zabito až šedesát tisíc ostrovanů Jeju, neboli celá pětina populace před povstáním. Dalších čtyřicet tisíc uprchlo do Japonska. Ze čtyř set vesnic na ostrově zůstalo jen 170.^[29] Ničivý dopad masakrů na jazykovou komunitu v Jeju byl ještě umocněn vypuknutím Korejská válka v roce 1950. Zatímco Jeju nikdy okupovala severokorejská armáda, téměř 150 000 korejsky mluvících uprchlíků z pevniny prchajících před severokorejskou invazí dorazilo do Jeju v prvním roce války. Tyto události rozbily dřívější dominanci jazyka Jeju na ostrově,^[30] a Standard Korean začal vytlačovat Jeju do veřejné sféry v 50. letech.^[31]

Pokles Jeju pokračoval do šedesátých a sedmdesátých let. The Hnutí Saemaeul, ambiciózní program modernizace venkova zahájený Park Chung-hee, narušila tradiční vesnickou komunitu, kde se dařilo Jeju. Jazyk začal být vnímán jako nesprávný dialekt korejštiny, takže studenti byli vystaveni tělesným trestům, pokud jej používali ve škole,^[32] a používání standardní korejštiny i v soukromé sféře se začalo šířit z města Jeju ven.^[33] The jazykový přístup rodilých mluvčích Jeju bylo v tomto období sebezničující a dokonce i lidé z Jeju považovali používání Jeju „s opovržením“.^[32] Průzkum z roku 1981 o jazykových postojích mezi studenty středních a vysokých škol, kteří přirozeně mluví korejským jazykem v Soulu, Chungcheong korejský, Jihozápadní korejština, Jihovýchodní korejština, a Jeju ukázal, že mluvčí Jeju byli s největší pravděpodobností mezi pěti skupinami, kteří přisuzovali negativní vlastnosti své rodné odrůdě.^[34]

Studie z roku 1992 Změna kódu rodilými mluvčími Jeju ukazuje, že Jeju byl do té doby nepříznivý diglosický vztah s korejštinou a byl z velké části omezen na neformální kontexty dokonce i mezi domorodci z Jeju.^[35] V rámci konverzace primárně v jazyce Jeju mohli mluvčí spontánně přejít na korejštinu, aby zdůraznili racionalitu nebo pravdivostní hodnotu svého prohlášení, zatímco přechod na Jeju v konverzaci primárně korejské znamenal, že mluvčí dělal subjektivní prohlášení nebo byl méně vážný.^[36]

Stejná studie konstatuje, že do roku 1992 byla i tato odrůda omezená na neformální doménu obvykle korejský dialekt se substrátem Jeju, spíše než tradiční jazyk Jeju:

현재 상용 되는 제 주말 의 경우 표준말 과 의 차이 가 과거 에 비해 크게 줄어들고 상황 으로써 특히 어미 활용 에서 표준말 과 의 차이 가 극대화 되며, 다른 부분 에서는 상대적 으로 표준말 과 의 차이 가 극소화 된다는 점 이다. 따라서 제주 사람들 은 과거 사용 되던 토박이 말 에 가까운 것은 '진한 (심한) 제 주말' 로, 현재 사용 되는 제 주말 은 '옅은 제 주말' 또는 '(표준어 와) 섞어 진 말' 로 표현 하는 등, 제 주말 과 표준말 이 일종의 방언 연속체 를 형성 하는 것으로 인식 하고 있다.^[38]

„Pokud jde o jazyk Jeju [lit. „Řeč Jeju“], která se dnes běžně používá [od roku 1992], je situace taková, že její rozdíly od standardní korejštiny se ve srovnání s minulostí výrazně zmenšují. Jeho největší rozdíly oproti standardní korejštině [nyní] spočívají zejména v paradigmatu přípon a v jiných oblastech jsou rozdíly minimalizovány. Lidé z Jeju proto chápou, že Jeju a Standard Korean jsou ve formě kontinuum dialektu a odkazují na dříve používaný mateřský jazyk jako „tlustý (nebo intenzivní) jazyk Jeju“ a jazyk Jeju, který se aktuálně používá jako „lehký jazyk Jeju“ nebo „smíšený (s korejským) jazykem.“

Aktuální stav

Úředním jazykem Jižní Koreje je standardní korejština. Téměř všichni obyvatelé ostrova Jeju hovoří dvojjazyčně ve standardní korejštině a na Jeju, zatímco mnoho mladších jedinců ovládá angličtinu ještě plynuleji než v Jeju. Standardní korejština se nejčastěji používá ve většině veřejných prostor, zatímco Jeju má tendenci být vyhrazena pro použití doma a na několika místních trzích.^[39] Všechny školy na ostrově Jeju jsou povinny vyučovat standardní korejštinu a nabízejí Jeju pouze jako nepovinnou mimoškolní aktivitu.^[40] Výsledkem je, že v současné době neexistují jednojazyční mluvčí Jeju.

Jak 2018, plynně mluvící na ostrově Jeju bylo více než sedmdesát let, zatímco pasivní kompetence byl nalezen u některých lidí ve čtyřicátých a padesátých letech. Mladší Islanders mluví korejsky s vlivem substrátu Jeju^[32] nachází se ve zbytkových prvcích slovního paradigmatu Jeju a ve vybraných slovnících, jako jsou příbuzenské výrazy.^[41] Jazyk je energičtější v Ósace, kde mohou hovořit plynně mluvčí až v 60. letech.^[42] Od roku 2010^[43] UNESCO klasifikoval Jeju jako kriticky ohrožený jazyk, definovaný jako ten, jehož „nejmladší mluvčí jsou prarodiče a starší ... [kteří] mluví tímto jazykem částečně a zřídka.“^[44]

Průzkum znalostí dospělých obyvatel o devadesáti kulturních slovech Jeju z roku 2008 ukázal, že většině dotázaných bylo porozuměno pouze dvacet jedna.^[45] Nedostatek znalosti dědictví Jeju je ještě závažnější u mladších lidí. U čtyř set teenagerů z Jeju bylo v roce 2010 provedeno průzkum ohledně jejich znalostí 120 základních položek slovní zásoby Jeju, ale většina z nich rozpoznala pouze devatenáct slov, zatímco čtyřiceti pěti slovům bylo porozuměno méně než 10%.^[46] Studie z roku 2018 naznačuje, že i slovní paradigma, mezi odolnějšími částmi substrátu, může být v nebezpečí; průměrný středoškolák byl kompetentnější ve slovesném systému angličtiny, což je jazyk, „který se ve škole a na soukromých doučovacích zařízeních vyučuje jen několik hodin týdně“ než jazyk Jeju.^[47]

ᄒ ᆞ ᆫ 디 배우는 제주 어 Hawndi Baeu-neun Jeju-eo, úvodní učebnice vydaná společností Jeju Language Preservation Society^[48]

Revitalizační úsilí nedávno probíhaly. Dne 27. Září 2007 Provinční Čedžu vláda vyhlásila jazykový zákon na ochranu a podporu jazyka Jeju,^[49] Zákon stanovil pětileté plány na uchování jazyků podporovaných státem. Zákon povzbudil veřejné školy na ostrově Jeju, aby nabídly Jeju jako mimoškolní aktivitu a začlenily jazyk jako součást běžných tříd, pokud je to relevantní a proveditelné.^[40] Kromě toho bylo poskytnuto několik programů i pro dospělé. Například jazykové programy pro dospělé jsou každoročně nabízeny na národní univerzitě v Jeju a jsou zcela zdarma. Na ostrově Jeju je také několik místních center, která nabízejí kurzy jazyka Jeju speciálně pro přistěhovalce založené na manželství.^[40] Avšak až v roce 2010, kdy UNESCO označilo Jeju za kriticky ohroženou, začala se provinční vláda aktivně snažit o zachování Jeju.^[50] V roce 2016 byla provinční vláda přidělena ₩ 685 000 000 (565 592 USD v roce 2016) na revitalizační programy,^[51] a vládou financované Výzkumný ústav Jeju sestavil slovníček frází jazyka.^[52] Provinční ministerstvo školství také vydalo učebnice Jeju pro základní a střední školy, ačkoli některé učebnice skutečně učí standardní korejštinu proložené lexikálními položkami Jeju. Některé veřejné školy nabízejí mimoškolní programy pro Jeju, ale krátké trvání těchto tříd nemusí být dostatečné k podpoře více než „symbolického“ využívání studenty.^[53] Rovněž byla zpochybněna jazyková kompetence mnoha učitelů.^[54]

12. srpna 2011 bylo otevřeno Výzkumné centrum pro studia Jeju za účelem realizace projektů revitalizace a ochrany jazyka Jeju.^[55] Centrum realizovalo několik projektů a iniciativ. Projekt podpořil propagaci jazyka Jeju ve školách tím, že pověřil vzdělávací úřad zavedením několika revitalizačních iniciativ, včetně vzdělávacího programu pro učitele. Projekt také zahájil rozhlasové vysílání v jazyce Jeju, stejně jako rozhlasovou kampaň pro slang Jeju a každoroční festival jazyka Jeju.^[55] Byla vyvinuta aplikace pro iPhone, včetně glosáře, a také sbírku přísloví, básní a kvízů v jazyce Jeju. Nakonec byla občanům i návštěvníkům ostrova Jeju rozdána úvodní brožura o konverzaci, aby se podpořilo používání tohoto jazyka.^[55]

Další snahy o zachování a revitalizaci jsou vedeny nestátními orgány. Společnost pro uchování jazyka Jeju (korejština: 제주 어 보존회 Jeju-eo bojon-hoe), která byla založena v prosinci 2008, publikuje Deongdeureong-makke (덩 드렁 마 께), dvouměsíčník časopisu Jeju a pořádá výukové programy Jeju a soutěže v mluvení.^[56] Nedávno byla vydána literatura v tomto jazyce, včetně knih pro děti a sborníku poezie z roku 2014. Místní kapely a divadelní představitelé provedli představení v jazyce Jeju.^[57] Regionální noviny jako Jemin Ilbo a Halla Ilbo zahrnují sekce v jazyce Jeju a místní pobočky KBS a MBC zahájili rozhlasové programy a televizní seriál v Jeju.^[58] Nedávná jihokorejská média s celostátní přitažlivostí, včetně televizních seriálů z roku 2010 Život je krásný a Velký obchodník, dramatický film z roku 2012 Jiseul a televizní seriál z roku 2015 Teplé a útulné, také představovali mluvené Jeju.^[57] Mimo Koreji v roce 2018 Archiv ohrožených jazyků na SOAS University of London provedla revitalizační projekt zaměřený na vybudování sbírky zvukových a obrazových záznamů jazyka Jeju, kterými mluví rodilí mluvčí. Tyto nahrávky dokumentovaly každodenní konverzace i tradiční písně a rituály.^[5]

V minulosti byly negativní postoje a názory na Jeju mezi korejskými občany populární. Standardní korejský jazyk klade velký důraz na honourifiku, protože korejská kultura je do značné míry soustředěna na zdvořilost vůči starším. Nicméně, Jeju je často považován za méně zdvořilý, kvůli použití méně honourifics a pouze čtyř úrovní zdvořilosti, ve srovnání se sedmi úrovněmi ve standardní korejštině.^[39] Mladší generace, zejména studenti, se zejména domnívají, že Jeju není dostatečně úctyhodná k použití s ​​učiteli, zatímco standardní korejština je sofistikovanější. Kromě toho je Jeju často spojován s venkovem, protože většina řečníků má tendenci mít tradiční povolání, včetně zemědělství, rybaření a potápění.^[59] Výsledkem je, že mnoho mladších dětí vyjadřuje nezájem o studium jazyka.

Nedávné průzkumy však ukazují na příznivé jazykové postoje vůči Jeju příznivé. V Národní institut korejského jazyka průzkumu v roce 2005, pouze 9,4% obyvatel ostrova Jeju bylo velmi hrdých na regionální rozmanitost. Když byl stejný průzkum proveden v roce 2015, 36,8% bylo velmi hrdých na jazyk,^[60] a Jeju Islanders se stal nejpravděpodobnějším mezi jihokorejskými dialektovými skupinami, které mají „velmi pozitivní“ názory na regionální rozmanitost.^[61] Ve studii z roku 2017 s 240 obyvateli ostrova Jeju 82,8% respondentů považovalo Jeju za „příjemné poslouchat“.^[62] a 74,9% doufalo, že se jejich děti jazyk naučí.^[63] Byly však také nalezeny významné generační štěpení v jazykových postojích. Například jen 13,8% obyvatel ostrova Jeju mezi dvaceti a čtyřiceti se jí Jeju líbilo mnohem více než standardní korejštině, což se 49,1% z těch nad osmdesát líbilo.^[64]

V průzkumu domorodců z Jeju z roku 2013 souhlasilo 77,9% s tvrzením, že „[jazyk Jeju] musí být předáván jako součást kultury Jeju“.^[65] Studie z roku 2015 s přibližně tisíci obyvateli ostrova Jeju však naznačuje, že i když většina obyvatel ostrova Jeju věří, že jazyk je důležitou součástí kultury ostrova, drtivá většina je skeptická ohledně dlouhodobé životaschopnosti jazyka a více lidí není ochotných než ochotných aktivně se podílet na úsilí o zachování jazyka.^[66]

Pravopis

Jeju historicky neměl žádné psaný jazyk.^[67] Dva nedávno vytvořený standard pravopisy se v současné době používají: systém vytvořený v roce 1991 vědci z Jeju Dialect Research Society (korejština: 제주 방언 연구회 Jeju bang'eon yeon'gu-hoe) a systém vyhlášený zemskou vládou v roce 2014.^[68] Oba systémy používají korejskou abecedu Hangul s jedním dalším písmenem ㆍ, který byl použit v Střední a Brzy moderní korejština skripty, ale nyní je v písemné korejštině zaniklý. Podobně jako moderní korejské písmo mají i ortografie Jeju morfofonemický tendence, což znamená, že přepisuje podkladové morfologie obecně má přednost před povrchová forma.^[67] Tyto dva pravopisy se velmi liší, protože jsou založeny na různých morfologických analýzách jazyka, zejména verbálního paradigmatu, jak je vidět v níže uvedeném příkladu.^[69]

Tento článek použije vládní pravopis, kde se tyto dva liší.

The přepis schéma obecně používané v korejské lingvistice, včetně přepisu Jeju, je Systém romanizace Yale. Yang C., Yang S. a O'Grady 2019 místo toho používá variantu Revidovaná romanizace systém s přidáním sekvence aw pro ㆍ / ɒ /.^[70] Tento článek také používá revidovanou romanizaci s přidáním aw, ale bez osobní korespondence Yang C., Yang S. a O'Grady 2019 mezi písmeny Hangul a latinskou abecedou.

Fonologie

Souhlásky

Neproximativní souhlásky Jeju odpovídají devatenáct nepodobných souhlásek standardní korejštiny a Jeju zobrazuje trojcestný kontrast mezi nimi zastaví a afrikáty charakteristické pro moderní korejštinu. Ať už vyjádřený hlasový frikativ / ɦ /, chybí ve standardní korejštině, existuje jako foném v Jeju nebo jen jako alofon z / h / zůstává sporný.^[71] Akustická a aerodynamická studie z roku 2000 osmi rodilých mluvčích Jeju dospěla k závěru, že „souhlásky těchto dvou jazyků se zdají být v každém ohledu stejné ... fonetická realizace všech souhlásek [Jeju] je stejná jako v soulu [Soul] Korejština."^[72]

Souhláskové fonologické procesy

Jeju alofonie zahrnuje řadu fonologické procesy také v korejštině v Soulu. Stejně jako v korejštině, / l / povrchy jako [ɾ] intervocally. Stejně jako v korejštině, laxní zastávky a afrikáty mají plně vyjádřené alofony ve střední poloze, všechny překážky mít nevydaný alofony v konečné poloze a slabika-finální sykavky vycházejí jako [t̚].^[73] Zda laxní zastávky a afrikáty^[C] se mohou objevit v konečné poloze je kontroverzní. Morfologická analýza nezbytná pro vládní pravopis je umožňuje, zatímco analýza za pravopisem Jeju Language Research Society je zakazuje.^[74][75]

Většina nemorfofonologická pravidla asimilace souhlásky standardní korejštiny se také nacházejí v Jeju. / s / a / s͈ / jsou pravidelně palatalizováno na [ʃ] před / i / nebo / j /. Laxní překážky jsou napjaté a následují další překážky. / h / aspiruje na předchozí i následující laxní překážku. Nosní souhláska nasalizuje předchozí překážku^[76] nebo / h /. / l / se stává [n] následovat všechny souhlásky kromě sebe nebo / n /, a tohle [n] může sám nasalizovat předchozí překážku tak, aby byla podkladová sekvence / pl / je realizován jako [mn]. Na druhé straně podkladové / ln / a / nl / oba produkují [ll].^[77]

Jeju má také souhláskové alofony, které se objevují pouze na morfém hranice. Některé z nich se nacházejí ve standardní korejštině, například vložení [n] před i- nebo j- nanejvýš hranice slovních interních morfémů; palatalizace / t / na [dʑ] před affixalem -i; a napínání překážek po určitých morfémech-finálních nasálech. Jiná pravidla ve standardní korejštině chybí. Například a sonorant -závěrečné slovo nebo morfém může vyvolat aspiraci (u starších mluvčích) nebo napínání (u mladších mluvčích) v následující laxní souhláse. V některých případech je to kvůli základní shluk souhlásek, ale ne všechny případy lze vysvětlit tímto způsobem. Mezi další procesy specifické pro Jeju patří zdvojnásobení koncové souhlásky slov, když následuje samohláska, klouzání nebo / h /a lenition z / p / na [w] na některých hranicích slov.^[79]

Slovní konjugace může také vést ke změnám souhlásky. Sloveso stonek-finále / l / a / h / jsou ztraceny dříve / n /. V případě stonků slovesa končících na -d, -p. -s, a -k, koncové souhlásky jsou vždy zachovány v takzvaných regulárních slovesech, ale v nepravidelných slovesech, -d a -p jsou lenited na [ɾ] a [u ~ w] respektive zatímco -s a -k jsou ztraceny, když následuje samohláska.^[81]

Základní shluky souhlásek

I když to není povoleno v povrchové reprezentaci Jeju, morfém-final shluky souhlásek může existovat v základní formě. Mnoho případů aspirace po sonorantu zahrnuje morfémy, jejichž Střední korejština cognates mají finále -h, což naznačuje základní finále -h po sonorantu by měla být umístěna také v Jeju.^[82] Kromě těchto h- konečné shluky, Jeju povoluje řadu dalších finálních shluků souhlásek, včetně -lk, -lm, -mk ~ ŋk, -sk,^[74] a (v analýze vládního pravopisu) -slečna.^[83] Tyto shluky se vynořují jako samostatná souhláska v izolaci nebo před souhláskou, ale jsou plně realizovány, když je následuje samohláska.

Samohlásky

Jeju má tradičně systém devíti samohlásek: osm samohlásek korejských s přidáním ㆍ / ɒ /,^[86] středokorejský foném ztracený v Soulu v osmnáctém století.^[87]

Fonemická identita ㆍ je kontroverzní,^[86] rodilí mluvčí však foném nejčastěji realizují jako [ɔ].^[88][89] / æ / a /E/ jsou rozlišeny pouze v počáteční slabice.^[90]

Mezi mladšími a méně plynně mluvícími / æ / a / ɒ / mít obojí zvednutý na /E/ a /Ó/ nebo / ə /^[F] výsledkem je systém se sedmi samohláskami totožný s inventářem samohlásek korejského Soulu.^[91][92] Zvyšování Jeju / æ / došlo před zvednutím / ɒ /,^[93] a mohla předcházet probíhající fúzi společnosti Standard Korean / æ / a /E/. Následná ztráta / ɒ / může být motivován jazykovou vnitřní touhou po symetrii v samohláskovém systému.^[94] Na druhou stranu se spojování samohlásek urychluje mezi mluvčími Jeju žijícími v pobřežních komunitách více vystavených standardní korejštině.^[95]

Jeju má dva nebo tři klouže: / j /, / w /, a možná / ɰ /. / j / může nastat u všech samohlásek kromě / i / a / ɨ /. / jæ / a / je / se spojily i mezi řečníky, kteří rozlišují monofthongy,^[96] a mnoho řečníků, kteří zůstávají / ɒ / také sloučit / jɒ / s / jə /.^[97] / w / nemůže nastat se třemi samohláskami nebo s / ɨ /. / ɰ / vyskytuje se pouze s / i /a výsledná dvojhláska / ɰi / se obecně realizuje jako [ɨ] slovo - zpočátku a [i] v opačném případě.^[98]

Sekvence klouzavé samohlásky lze analyzovat jako dvojhlásky s phonemickými identitami [j], [w], a [ɰ] bytost / i /, / o ~ u /, a / ɨ / resp.^[99]

Fonologické procesy samohlásky

Několik fonologických procesů ovlivňuje povrchovou realizaci samohlásek Jeju. V jednom procesu sdíleném se Standard Korean může být bisyllabická samohlásková sekvence zkrácena na monosyllabic polyphthong.^[102][103]

Procesy ovlivňující samohlásky jsou zvláště četné ve slovním paradigmatu. Sloveso stonek-finále -eu je ztracen před příponou samohlásky.^[104] Podobně jako standardní korejština, finálový zápas -i rozdvojuje následnou samohlásku vložením onglide [j]. Na rozdíl od sesterského jazyka Jeju j-vložení může nastat i při zasahování souhlásky,^[105] a mezi slovesným kmenem končícím na -E, -aenebo -aw a přípona s iniciálou eo-.^[106]

Mnoho verbálních přípon počáteční a souhlásky Jeju má počáteční písmeno epentetický samohláska, pokud předchozí morfém končí souhláskou.^[G] Výchozí epentetická samohláska je - 으 - -eu- / ɨ /, ale samohláska vyplývá jako - 이 - -i- [i] po sykavce a jako - 우 - -u- [u] sledující základní labial.^[108]

Jako standardní korejština, ale na rozdíl od středokorejského, Korejská harmonie samohlásek již není obecně použitelný ve všech nativních morfémech^[111] ale zůstává produktivní v zvuková symbolika a určité slovní přípony. Jeju má dvě harmonické třídy, Jin a jang. Neutrální samohláska / i / může nastat u kterékoli třídy.^[99]

Například dokonalý aspekt popisovač - 엇 -eos přebírá harmonickou samohlásku alomorf - 앗 -tak jako po slovesných stoncích, jejichž (konečná) samohláska je jang:^[112]

V určitých případech se allomorfy přípon neshodují s harmonickou třídou předchozí samohlásky. Sloveso pramení s poslední samohláskou / u / nebo / ɨ / vezměte si jangového allomorfa, pokud byly jejich středokorejské formy / ɒ /, čímž si zachovají svou původní harmonickou třídu a zároveň narušují svoji současnou. Disyllabické stonky, které končí v -u vezměte také jangového allomorfa, ale jednoslabičného -u stonky nebo disyllabic -vidíš stonky ne.^[113]

Fonotaktika

Struktura slabik Jeju je (C) (G) V (C), přičemž G je klouzání.^[114]

Stejně jako ve standardní korejštině, ng- / ŋ / na začátku nemůže dojít k slabice a l- / l / nedojde k slovu - zpočátku v nativních slovech.^[116]

Prozódie

Jeju does not have phonemic délka samohlásky, stres nebo tón. Své phonological hierarchy is characterized by accentual phrases similar to those of Standard Korean, with a basic Low-High-Low-High tonal pattern varying according to typ věty, but there are also important differences in the two languages' prosody.^[117] Jeju has a weaker tonal distinction within the first half of the accentual phrase than Seoul Korean does, while its aspirate consonants do not produce as significant a high pitch as their Seoul equivalents.^[118] Jeju uses more contour tones, where the pitch shifts within a single syllable, than Seoul Korean.^[119] Unlike in Seoul Korean, older and fluent speakers of Jeju will also lengthen the final vowel of both clauses in alternative questions.^[120]

Gramatika

Jeju is typologically similar to Korean, both being head-final tmelivý jazyky.^[121] However, the two languages show significant differences in the verbal paradigm, such as Jeju's use of a dedicated conditional suffix.^[6]

Podstatná jména

Jeju nouns may be a single morfém, a sloučenina of multiple nouns, or a base noun with a merged attributive verb, or form through derivační affixes attached to nouns or verb stems.^[122][123] In compound nouns that include a native morpheme, the phoneme -s- may intervene between the two elements.^[124] Because this "in-between s" appears only after a vowel and before a consonant, it is never realized as [s] but almost always surfaces as [t̚].^[125]

• Single-morpheme noun: 쉐 miláčku "dobytek"
• Noun compound: 쉐 miláčku "cattle" + 궤기 gwegi "meat" → 쉐궤기 swe-gwegi "beef"
• Noun compound with -s-: 다리 dari "leg" + 빙 bing "illness" → 다릿빙 dari-t-bing "leg illness"
• Noun with merged attributive verb: 앚- aj- "to sit" + 일 il "work" → 앚인일 aj-in-il "work done while sitting"
• Noun derived from noun through affix: ᄌᆞᆷ jawm "sleep" → ᄌᆞᆷ주시 jawm-jusi "sleepyhead"
• Noun derived from verb through affix: 먹- meog- „jíst“ → 먹쉬 meog-swi "glutton"
• Slovesné podstatné jméno: ᄃᆞᆺ- daws- "to be warm" → ᄃᆞᆺ임 daws-im "warmth"

(Examples from Yang C., Yang S, and O'Grady 2019 and Ko J. 2011a^[122][123])

Some Jeju nouns are bound nouns, meaning that they cannot appear independently without a noun phrase.^[126] The example below features the bound noun 침 chim "worth" accompanied by the obligatory attributive verb.

볼 침 읏저   bo-l chim eus-jeo

vidět-FUT.ATTR hodnota not.be-DEC

"hardly worth seeing"^[127]

Jeju has two suffixing plural markers, which are obligatory for plural nouns accompanied by determinanty and optional otherwise. Množné číslo -덜 -deol can occur with all nouns and pronouns. The marker -네 -ne is restricted for humans and pronouns, and can also have an associative meaning: e.g. 만수네 Mansu-ne "Mansu and his family" (lit. 'Mansu and his associates'). The combined sequence -네덜 -ne-deol is sometimes also used.^[128]

Nouns accompanied by číslice usually take a variety of klasifikátory, jako 재 jae for counting trees and 곡지 gokji for counting songs. Classifiers for kardinálové are unmarked, but those for řadové are followed by the ordinal-marking 체 che.^[129]

낭 ᄒᆞᆫ 재  nang hawn jae tree one CLF "one tree"		낭 두 재 체  nang du jae che tree two CLF OBJEDNÁVKA "the second tree"

Noun particles

Jeju marks noun case and other semantic relations through suffixing noun particles.^[130] Particles that mark the nominative, accusative, and genitive cases are very frequently omitted.^[131] The table below is not exhaustive and lists only some of the most significant particles.

Slovesa

The Jeju verb consists of a root that is followed by suffixes that provide grammatical information such as hlas, tense, aspect, mood, důkaznost, relative social status, and the formality of the utterance. Jeju verbs include not only action verbs familiar to English speakers such as 먹다 meokda "to eat" or 베리다 berida "to see," but also adjectival verbs such as 버치다 beochida "to be heavy" or 훍다 hultta "to be thick."^[155] Verbs can take derivační suffixes to form příslovce and nouns.^[156]

• ᄇᆞ디- bawdi- "to be close"^[157] → ᄇᆞ디게 bawdi-ge "closely"
• 궂- guj- "to be bad" → 궂임 guj-im "špatnýness"
• 입- ib- "to wear" → 입기 ip-gi "wearing"

Speciálně pro wh-questions and exclamations, Jeju speakers commonly use a verbal noun in place of a verb inflected for tense-aspect-mood.^[158]

날도 영 ᄃᆞᆺ임광!

nal-do yeong daws-im-gwang

day-even like.this warm-NMLZ-KOM

"What a warm day!" (lit. 'With the warmth of even the day like this!')

Verbs may also be given an atributivní meaning through one of four adnominal suffixes.^[159]

• Adnominal suffix 은 -(eu)n:^[l] Past event for action verbs, achieved state for adjectival verbs^[160]

• Adnominal suffix 단 -dan: Habitual action in the past^[161]

• Adnominal suffix (으)는 -(eu)neun:^[l] Nonpast/present event or state, commonly obvyklé; cannot occur with other suffixes and must combine directly with the bare verb stem;^[162] can occur with adjectival verbs, unlike in Korean^[163]

• Adnominal suffix 을 -(eu)l:^[l] Future/conjectural event or state^[164]

ᄐᆞᆮ을 ᄉᆞᆼ키

tawd-eul sawngki

"Vegetables that s/he will pluck"

Pre-final suffixes

Jeju has a number of pre-final verbal suffixes: napjatá aspektová nálada markers which follow the verb stem but cannot appear at the end of the inflected verb.^[165] The exact number of these suffixes is unclear because scholars disagree on the correct morphological segmentace. One analysis of the suffix paradigm, as presented in Yang C., Yang S., and O'Grady 2019, is given below.

There is relatively widespread agreement on the existence of the following four discrete TAM morphemes, presented in the order they co-occur: the kontinuální aspekt popisovač 어ᇝ -eoms, dokonalý aspekt popisovač 엇 -eos, prospective mood popisovač 읔 -(eu)ka realis mood popisovač (으)느 -(eu)neu.^{[166][167][168]} Depending on the analysis of the aforementioned epenthetical vowels that precede many verbal suffixes, the base forms of the three morphemes may alternately be analyzed as 엄시 -eomsi, 어시 -eosi, 크 -keu, a 느 -neu.^[169]

-eoms(i) je imperfektivní nebo kontinuální aspekt particle, referring to a process perceived as ongoing and similar to the English construction "be VERB-ing."^{[166][170][171]} With an adjectival verb, it has an začínající ("beginning to; become") meaning. A verb with -eoms(i) is interpreted as either present or future by default,^[166] and some analyses interpret the particle as also conveying the present tense for specific events and states.^[172][173] The suffix has a vowel-harmonic variant -ams(i), as well as allomorphs -yeoms(i), -yams(i), a -ms(i) when following certain vowels.^[166]

Often characterized as a dokonalý aspekt marker,^[174][175] -eos(i) has also been described as a předpřítomný čas popisovač^[176] and as behaving as a perfective marker with some verbs and as a past tense marker with others.^[177] -eos(i) can express non-past events in certain constructions that call for verbs "conceptualized in their entirety," such as a hypothetical future event. In adjectival verbs, it may also refer to a current state that contrasts with a past situation.^[175] -eos(i) can also be doubled for a obvyklé nebo a předminulý výklad.^[178] Také jako -eoms, this suffix takes the vowel-harmonic variant -as(i) and has allomorphs -yeos(i), -yas(i), a -s(i) after certain vowels.^[179]

The prospective mood marker 읔/으크 -(eu)k/(eu)keu^[l] marks the subject's záměr in first-person-subject declarative sentences or second-person-subject interrogative sentences, and the speaker's conjecture otherwise. -(eu)k may also have a future-tense interpretation.^[180]

-(eu)k can only be followed by a small number of suffixes in Yang C., Yang S., and O'Grady 2019's analysis.^[181] Some analyses treat the initial vowel of the following suffix as part of an allomorph or nuanced variant of -(eu)k, aby 가커라 gakeora "[I] will go" may be segmented as ga-k-eora nebo ga-keo-ra.^[182]

The realis nebo orientační nálada popisovač (으)느 -(eu)neu^[l] indicates "a fact or habitual action in the nonpast"^[181] which the speaker perceives to be true in general, permanently, or over a longer duration of time, as demonstrated in the contrast below.^[183][184] The putative non-past-tense marker -(eu)n may also be analyzed as an allomorph of -(eu)neu.^[185] In this context, the morpheme -(eu)n(eu) has also been interpreted as a perfektní marker (not to be confused with the perfective marker).^[186]

The existence of the Korean subject-čestný popisovač (으)시 -(eu)si is controversial for Jeju, with some scholars arguing that it was entirely absent and others that it was restricted to higher registry.^[187] Ko J. 2011b notes that it was used only "by officials while referring to people of very high status and by the seonbi of the educated classes."^[188]

Segmenting verb-final suffixes

The segmentation of verb-final elements is controversial. The two recent extensive treatments of the topic, Yang C., Yang S., and O'Grady 2019^[4] and Kim Jee-hong 2015,^[189] give incompatible analyses of the suffix paradigm.

Yang C., Yang S., and O'Grady 2019 includes a slot for čas in the Jeju verb, with three dedicated markers.^[190]

• Non-past tense: 은 -(eu)n^[l]
• Past tense: 언 -eon, with vowel-harmonic allomorph 안 -an
• Future tense: 을 -(eu)l^[l]

They further divide verb-final suffixes into three categories: Type 1, which cannot occur with tense markers; Type 2, which must occur with either a tense marker or the aspect marker -eoms, which loses its underlying -s before a Type 2 suffix; and a mixed type, which can occur with the non-past marker but not with the other two tense markers. The vast majority of suffixes are categorized as Tense 1 and thus cannot follow a tense marker.^[191] Uniquely among pre-final suffixes, the past tense marker -eon can also appear without a final suffix.^[192]

Examples of Yang C., Yang S., and O'Grady 2019's segmentation are given below.

In Kim Jee-hong's analysis, verb-final single morphemes are termed "canonical endings." Canonical endings are contrasted with a wide variety of "non-canonical endings," formed by the fusion of various grammatical elements such as multiple canonical endings, truncated conjunctive and embedded sentences, and bound nouns^[Ó] connected to the verb stem or a canonical ending via an attributive or a nominalizer.^[195][196] The most common canonical component of these non-canonical endings is the suffix 어 -eo (vowel-harmonic allomorph 아 -A), which Kim calls the neoznačený "default ending."^[197][198]

Since Yang C., Yang S., and O'Grady 2019's tenses align with the aforementioned attributive suffixes,^[199] sentences they analyze as "Tense-Type 2 Suffix" sequences are often analyzed as non-canonical endings with a "Canonical ending-Attributive-Bound noun" composition by Kim Jee-hong. Many of Yang C., Yang S., and O'Grady 2019's Type 1 suffixes are also interpreted as polymorphemic non-canonical endings. Kim Jee-hong also segments some of Yang C., Yang S., and O'Grady 2019's mixed-type suffixes so that the base form of the suffix includes the -n of the latter's non-past tense marker.^[200]

Examples from Kim Jee-hong 2015's analysis, directly corresponding to the examples above of Yang C., Yang S., and O'Grady 2019, are given below. The "default ender" -eo is bolded.

Sentence enders

Jeju has a number of clause-final suffixes, called "sentence enders" in Yang C., Yang S., and O'Grady 2019^[203] and "terminal suffixes" (korejština: 종결어미 jonggyeol eomi) v korejštině,^[204] that provide information such as degree of formality, social status, evidentality, and modality.^[203] Sentence enders may consist of one or multiple morphemes.^[181][195] Kim Jee-hong argues for four úrovně řeči in Jeju, defined by the degree of formality and deference their sentence enders connote: informal and plain (non-honorific); formal and plain; informal and honorific, marked by the morpheme 우 -u-, and formal and honorific, featuring the morpheme 읍 -eup.^[205] An archaic speech level showing extreme deference is attested from shamanic chants.^[206]

As different segmentation hypotheses produce different sentence enders. the chart below will list only a small, illustrative sample of the dozens of suffixes that appear in Yang C., Yang S., and O'Grady 2019 and Kim Jee-h. 2015. The classification is based on Kim Jee-hong 2017,^[207] which differs from Kim Jee-hong 2015.^[p]

Čestná slovesa, která projevují úctu k adresátovi, jsou tvořena speciální příponou, za kterou může následovat jen malý počet koncovek vět.

Neformální čestné formy jsou označeny 우 -u- nebo (으) 우 - (eu) u-.^[l] První se používá s spona sloveso 이다 ida a se všemi skloněnými slovesy a toto se používá s nezvýšenými adjektivními slovesy. -u- a - (eu) u- může mít alternativní formu 수 -su- po slovesu skloněném pro aspekt a nelikvidní souhlásku.^[239] K neformálním čestným formám nemůže dojít u neskloněných akčních sloves.^[240] Za těmito dvěma příponami mohou následovat pouze konce vět v tabulce níže.^[241][242] Neformální čestné žádosti nelze formovat morfologicky.^[242]

Formální čestné formy zahrnují čestný znak 읍 - (eu) p-^[l] následovaný jedním nebo dvěma morfémy. Je možné pouze šest následujících formálních čestných forem.^[244][245]

Spojovací prvky

Jeju používá řadu slovesných koncových spojovacích přípon k propojení vět ve větách,^[246] stejně jako angličtina spojky jako a, nebo, že, ale, a protože.

Některá spojení Jeju, například přípony 언 / 엉 -eon / eong „a“ se vyskytují ve dvojicích, přičemž jedna varianta končí na -n a druhý v -ng. Hong Chong-rim a Song Sang-jo si všimli, že volba mezi -n a -ng je často určován skloňováním následující věty; určité předfinální přípony a věty na konci vyžadují a n- spojovací v předchozí klauzuli, zatímco jiné vyžadují a ng- spojovací.^[247][248] Hong to navrhuje -n se používá pro konkrétní a objektivní události a stavy, zatímco -ng implikuje obecnou a subjektivní událost nebo stav.^[249] Song to tvrdí -n se používá pro dokončená nebo dosažená slovesa a -ng pro neúplná nebo nedosažená slovesa.^[250] Níže uvedené nuance jsou tedy možné.^[251][252]

먹언 가민  meog-věk ga-min jíst-PŘIPOJIT jít-COND „Když jsem jedl, když [jdu]“		먹엉 가민  meog-eong ga-min jíst-PŘIPOJIT jít-COND „Pokud [jím] a [pak] jdu“

오늘 비 오란 일 못 ᄒ ᆞ ᆫ 다  oneul bi o-běžel il mot haw-n-da dnes pršíPŘIPOJIT práce nemůže dělat-NPST-SE „Prší, takže [my] nemůžeme pracovat“		오늘 비 오랑 일 못 ᄒ ᆞ ᆫ 다  oneul bi o-zazvonil il mot haw-n-da dnes pršíPŘIPOJIT práce nemůže dělat-NPST-SE „[Předpokládám, že] prší / bude pršet, takže [my] nemůžeme pracovat“

Rozdíl mezi -n a -ng neexistuje v pevninské korejštině odrůdy.^[253][254] Yang C., Yang S. a O'Grady 2019 uvádějí, že „kontrast mezi -eong a -eon Zdá se, že mizí a rozdíly, které zůstávají, jsou jemné a proměnlivé. “^[166]

Důležitou třídu spojovacích prostředků, používanou pro hlášení řeči a myšlenek, tvoří přípona 엔 / 엥 -en / -eng, který se spojuje s koncovkami vět jako v příkladu -da níže.^[255]

„감 ㅅ 우다."[t]  ga-ms-su-da jít-CONT-HON-SE "'Jdu.'"		감 ㅅ덴 ᄀ ᆞ ᆯ 앗 수다.[t]  ga-ms-doupě gawr-at-su-da jít-CONT-REP říci-PFV-HON-SE „[On] řekl, že [on] jede.“

Podobně neformální čestná domněnka k-u-da se stává 켄 -kene; prosté formy -ju a -jeo stát se 젠 -jen; ukončující otázky -ga a -jít stát se 겐 -gen a 곤 -gon; čestný imperativ -eup-seo se stává 읍센 -eup-sen; a tak dále.^[255] Tyto fúzované přípony lze použít pro oba citát a reportážní účely. Ve standardní korejštině je nepřímá řeč přísně odlišena od citátu odstraněním honorifiky adresáta a přepínáním zájmen. V Jeju jsou čáry mezi přímou a nepřímou řečí více rozmazané. Všechny čtyři níže uvedené formy - uvedené v pořadí zvyšující se nepřímosti - se používají a mají stejný význam: „Řekl [nadřízenému], že jede domů.“^[256][t]

„난 집 이 감 ㅅ 우다“ 엔 ᄀ ᆞ ᆯ 앗 수다. na-n jib-i ga-ms-u-da-en gawr-at-su-da [přímá nabídka]

1SG-HORNÍ Dům-LOC jít-CONT-HON-SE-QUOT říci-PFV-HON-SE

난 집 이 감 ㅅ 우덴 ᄀ ᆞ ᆯ 앗 수다. na-n jib-i ga-ms-u-doupě gawr-at-su-da [citát fúzován]

1SG-HORNÍ Dům-LOC jít-CONT-HON-REP říci-PFV-HON-SE

진 집 이 감 ㅅ 우덴 ᄀ ᆞ ᆯ 앗 수다. ji-n jib-i ga-ms-u-den gawr-at-su-da [zájmena změněna]

3SG-HORNÍ Dům-LOC jít-CONT-HON-REP říci-PFV-HON-SE

진 집 이 감 ㅅ 덴 ᄀ ᆞ ᆯ 앗 수다. ji-n jib-i ga-ms-den gawr-at-su-da [čestný zneškodněn]

3SG-HORNÍ Dům-LOC jít-CONT-REP říci-PFV-HON-SE

Mezi další spojovací prvky patří (으) 민 - (eu) min "li"; (으) 난 - (eu) nan "protože"; a 단 / 당 -dan / dang "po".^[q][257]

Pomocná a lehká slovesa

Jeju má mnoho pomocná slovesa které jsou spojeny s předchozím hlavním slovesem morfémem 어 / 아 -eo / a.^[s] Tyto zahrnují 안네 다 anneda „dát“ za akci ve prospěch nadřízeného; 불다 bulda „zahodit“, za akci, která přinese úplný výsledek; a 지다 jida „stát se“ pro změnu stavu. Jida se také používá k označení schopnosti.^[258]

일 하영 헤 노난 죽어지켜.^[259]   džbán il hayeong he-nonan-eo-ji-k-jo

pracovat a.lot dělat - protože zemřít -eo-staňte se-PROSP-SE

„Umřu, protože hodně pracuji.“

Jeju také používá lehká slovesa, které mají malý sémantický význam, ale kombinují se s podstatnými jmény a tvoří slovesa. Nejběžnější světelné sloveso je ᄒ ᆞ 다 hawda „dělat“, např. 부름 씨 bureumssi „pochůzka“ → 부름 씨 ᄒ ᆞ 다 bureumssi-hawda „vyřídit pochůzku“.^[260] K dispozici je také velký soupis opisný fráze, které vyjadřují modalitu.^[261]

Post-frázové částice

Jeju má malou skupinu částic, které se běžně vyskytují na samém konci frází nebo vět, z nichž mnohé hrají důležitou roli jako diskurzní značky. Čtyři hlavní jsou značka formality 마씀 -masseum a důrazné značky 게 -ge, 이 -i, a 양 -jang.^[262]

-masseum (varianty 마씸 -massim, 마씨 -masi) se mohou vyskytnout za vedlejšími frázemi, jako je podstatné jméno s holým nebo malým a velkým písmem, nebo se připojit k malému počtu většinou prostých vět na konci.^[263] Částice ukazuje úctu mluvčího k adresátovi, ale je považována za více emocionálně intimní než slovně skloňované honorifiky. V určitých kontextech -masseum lze použít se záměrem urážet adresáta.^[264]

-ge je diskurzní značka, která se váže na příslovce, podstatná jména a podstatné jméno částice, a oba konce věty a spojky. Dodává důraz na promluva^[265] a často se používá k souhlasu nebo potvrzení něčeho, co adresát právě řekl.^[266] -i se používá obdobně jako -ge, ale je slabší ve svém důrazu.^[267] Obojí nelze použít při oslovování sociálního nadřízeného a -i také se nemohou objevit ve formální řeči.^[268] Obě částice se mohou také objevit izolovaně: ge jako silné potvrzení otázky, i jako známka toho, že řečník neslyšel nebo nevěří tomu, co bylo řečeno.^[269]

-jang projevuje úctu, ale považuje se za neformálnější než -masseum.^[270] Na konci věty zdůrazňuje přesvědčení nebo postoje mluvčího. Například otázka se stává rétorickou, když -jang je přiložen: 이시카 is-ik-a „Mohl by být?“ → 이시카양 je-ik-a-jang „Jak by to mohlo být?“^[271] Částice se také běžně používá pro sarkastickou falešnou úctu, například u rodičů, když nadávají dětem.^[272] Věta - zpočátku nebo interně může přípona ustanovit předchozí prvek jako téma diskurzu.^[273] Yang se také používá samostatně jako citoslovce upoutat pozornost neznámých jednotlivců, například obchodníka, nebo požádat adresáta, aby zopakoval, co právě řekl.^[274]

V níže uvedeném příkladu z Yang C. 2009 jsou použity tři ze čtyř výše diskutovaných částic.^[275]

Vnučka: 할 마니, 이디 가 말로만 들어 난 모슬포 우꽈?

            halmani, idi-ga mal-loman deureo-nan Moseulpo-ukkwa?

„Babičko, je tohle místo Moseulpo, o kterém jsem jen slyšel?“

Babička: ᄋ ᆞ 맞다게, 이디 가 모슬포 여.

          aw matda-ge, idi-ga Moseulpo-yeo.

„Ano, jsi Vskutku správně, toto místo je Moseulpo. “

Vnučka: 모슬포양... 게민 어떵 허연 모슬포 옌 ᄒ ᆞ 엿 인 신고마씸? ᄒ ᆞ ᆨ 교 에서 숙제 내연마씸.

            Moseulpojang... gemin eotteong-heoyeon moseulpo-yen hawyeosinsingo-Massim? hawkgyo-eseo sukje naeyeon-Massim.

„Moseulpo, že jo... tak proč tomu říkají Moseulpo, prosím? Dali nám úkol ve škole, prosím."

Všimněte si, jak vnučka používá slovně skloňovanou čest -u- a označení úcty Massim a jang zatímco oslovuje babičku.

Zájmena a deixis

Jeju má následující základní osobní zájmena.^[276]

Podle Yang C., Yang S. a O'Grady 2019 existují čtyři základní deiktický demonstrace v Jeju.^[277] Většina ostatních zdrojů zmiňuje tři, které jsou shodné se zdroji ve standardní korejštině.^{[278][279][280]}

• Proximální: 이 i "tento"
• Střední nebo chybí: 그 geu "že"
• Distální: 저 jeo "že"

Slovní zásoba

Většina lexikonu Jeju je Korejština „a„ značný počet “slov je totožný s korejštinou.^[281] Existují falešní přátelé mezi jazyky, například korejštinou 감다 gamda „umýt vlasy“ a Jeju ᄀ ᆞ ᆷ 다 gawmda „umýt tělo.“^[281] Jeju také zachovává mnoho Střední korejština termíny nyní ztracené v korejštině, jako např 갓 gat "manželka; žena" a 어시 eosi "rodič."^[282] Stejně jako korejština i Jeju používá mnoho Čínsko-korejský slova založená na místních čteních z Klasická čínština.^[283]

Ostrov Jeju byl ovládán Mongoly na konci třináctého století a někteří Střední Mongol termíny v jazyce stále přežívají, i když rozsah mongolského vlivu je sporný. Populární nároky na stovky mongolských půjček v Jeju jsou jazykově nevhodné.^[284][285] Nekontroverzní mongolské půjčky jsou nejčastější z hlediska chovu zvířat.^[286]

Jeju může mít půjčky od starodávného japonského substrátu.^[287] Jelikož se poslední plynulá generace mluvčích Jeju narodila pod japonskou vládou nebo krátce po ní, zbývající mluvčí také využívají mnoho půjček od moderní japonštiny.^[288]

Zvuková symbolika

Jeju je velmi rozšířený zvuková symbolika v ideofony.^[289] Použití zvukové symboliky k vytvoření důrazných variant slov je častější v Jeju než v korejském Soulu.^[290]

Zvuková symbolika Jeju funguje jak se souhláskami, tak se samohláskami. Intenzitu slova Jeju lze posílit použitím napjatých a zejména aspirativních překážek.^[291][292] Zvukovou symboliku lze zdůraznit také přidáním souhlásek,^[293] přidáním sekvence - 락 -rak do duplikovaných segmentů i do opevnění nebo lenition.^[294] The jang harmonická třída samohlásek má jasnou, malou konotaci a jin třída samohlásky dává tmavou, velkou konotaci.^[295] Ko Jae-hwan také uvádí příklady tří nebo čtyř vrstev symboliky samohlásky.^[296]

• Souhláska zvuková symbolika:
  • 고시 롱 Gosirong „slaný“ → 꼬시 롱 kkosirong „[velmi] slaný“ → 코시 롱 kosirong „[extrémně] slaný“^[297]
  • 을강 을 강 eulgang-eulgang „[malý] zvuk hlodajících zubů krysy“ → 글강 글강 Geulgang-Geulgang „[velký] zvuk hlodajících zubů krysy“^[298]
  • ᄇ ᆞ ᆯ 착 ᄇ ᆞ ᆯ 착 bawlchak-bawlchak „snadno rozhněván“ → ᄇ ᆞ ᆯ 치락 ᄇ ᆞ ᆯ 치락 bawlchirak-bawlchirak „[velmi] snadno se rozzlobil}^[299]
  • 크뜽 크뜽 keutteung-keutteung "úhledně zarovnáno" → 코찡 코찡 kojjing-kojjing „[velmi] úhledně zarovnáno“^[u]
• Symbolika samohlásky:
  • 동 골동 골 dÓnggÓl-dÓnggÓl „kulatý [malého předmětu]“ → 둥굴 둥굴 dunggul-dunggul „kolo [velkého objektu]“^[295]
  • ᄋ ᆞ ᆼ 당 ᄋ ᆞ ᆼ 당 awngdang-awngdang „[malý a lehký] zvuk zamumlaných stížností“ → 옹당 옹당 Óngdang-Óngdang „[velký a těžký] zvuk zamumlaných stížností“ → 웅당 웅당 ungdang-ungdang „[velmi velký a velmi těžký] zvuk zamumlaných stížností“^[302]
  • ᄆ ᆞ ᆫ 들 ᄆ ᆞ ᆫ 들 mawndeul-mawndeul "hladký na dotek [velmi malého nebo suchého předmětu]" → 맨들 맨들 maendeul-maendeul "hladký na dotek [poněkud malého nebo suchého předmětu]" → 문들 문 들 mundeul-mundeul „kluzký na dotek [poněkud velkého nebo mokrého předmětu]“ → 민들 민 들 mindeul-mindeul "kluzký na dotek [velmi velkého nebo mokrého předmětu]"^[303]

Více zvukově symbolických strategií se může spojit do jednoho slova. Kang S. 2008 uvádí osm zvukových symbolických variant ideofonu ᄆ ᆞ ᆯ 탁 ᄆ ᆞ ᆯ 탁 mawltak-mawltak „tvar mnoha tupých předmětů“, každý intenzivnější než ten druhý:^[289]

ᄆ ᆞ ᆯ 탁 ᄆ ᆞ ᆯ 탁 mawltak-mawltak → ᄆ ᆞ ᆯ 트락 ᄆ ᆞ ᆯ 트락 mawlteurak-mawlteurak → ᄆ ᆞ ᆯ 착 ᄆ ᆞ ᆯ 착 slíditchak-mawlchak → ᄆ ᆞ ᆯ 치락 ᄆ ᆞ ᆯ 치락 mawlchirak-mawlchirak → 뫁탁 몰탁 mÓltak-mÓltak → 몰착 몰착 molchak-molchak → 몰트 락 몰트 락 molteurak-molteurak → 몰치 락몰 치락 molchirak-molchirak

Terminologie příbuzenství

The příbuzenství terminologie její pozornost byla věnována zvláštní pozornost.^[285] Jeju má složitý příbuzenský systém, který rozlišuje pohlaví mluvčího i příbuzného. Rodové rozdíly jsou zvláště patrné v terminologii sourozenců. Slova 성 seong a 아시 asi odkazují na „starší sourozence stejného pohlaví“ a „mladší sourozence stejného pohlaví“ 오라방 orabang a 누이 nui odkazují konkrétně na „bratra ženy“ a „sestru muže“.^[304] Mluvčí také inklinují k odkazování na příbuzné s původními sloučeninami, zatímco mluvčí preferují čínsko-korejské výrazy. Například stejný bratranec může být člověkem označován jako ᄉ ᆞ 춘 sawchun "bratranec", ale žena jako 고모 님 ᄄ ᆞ ᆯ gomo-nim ttawl „dcera tety z otcovy strany.“^[305] Hlavní rozdíl mezi příbuznými podmínkami Čedžu a korejskými příbuznými spočívá v tom, že ženy nepoužívají honorifics k odkazování na své in-zákony, což odráží slabší historický vliv od Konfuciánský patriarchální normy.^[306]

Jeju také používá doplňkové předpony k objasnění typu příbuznosti, což je v angličtině ekvivalent „step-“ nebo „mateřský“.^[307] Tyto zahrnují 친 - brada-, 성 - seong-, a 당 - houpat pro otcovské vztahy, 웨 - my- pro mateřské vztahy, 다슴 - daseum- pro krokové vztahy,^[308] 처 - cheo- a 가시 - plynový pro svokry muže a 시 - si- pro svokry ženy.^[309] Pět dalších předpon, které lze kombinovat, označuje relativní věk: 쳇 - chet- nebo 큰 - keun- "nejstarší," 셋 - soubor- „druhý nejstarší ze tří nebo více,“ 말젯 - maljet- „třetí nejstarší ze čtyř nebo více,“ a 족 은 - jogeun- „nejmladší.“ Ty se používají k rozlišení příbuzných stejné generace.^[310]

• 하르방 hareubang "dědeček"
  • 큰 하르방 keun-hareubang „nejstarší bratr svého dědečka“
  • 셋 하르방 set-hareubang "druhý bratr něčího dědečka"
  • 큰말 젯 하르방 keun-maljet-hareubang "třetí bratr něčího dědečka"
  • 셋말 젯 하르방 set-maljet-hareubang „čtvrtý bratr něčího dědečka“
  • 족 은 말젯 하르방 jogeun-maljet-hareubang „pátý bratr svého dědečka“
  • 족 은 하르방 jogeun-hareubang „nejmladší bratr svého dědečka“^[311][312]

Mezi další předpony patří 왕 - wang-, použito v 왕 하르방 wang-hareubang „pradědeček“ a 넛 - neot-, používaný k označení sourozence něčího prarodiče obecně.^[313]

Ukázkový text

Následuje výňatek z verze Menggam bon-puri, jeden z epických chorálů recitovaných šamany Jeju. V tomto mýtu pytlák Song Saman objeví opuštěnou lebku v kopcích a stará se o ni jako by to byl jeho vlastní předek. Lebka oplácí tím, že varovala Song Samana před jeho předčasnou smrtí a poradila mu, jak se vyhnout chasa, tři bohové smrti.^[314]

Tato verze byla přepsána v letech 1956 až 1963^[315] z recitace šamana Byeona Sin-saenga, nar C. 1904.^[316] Přepis předchází obě standardizované pravopisy Jeju. Přepisovatel otevřeně konstatuje, že pravopis je nekonzistentní.^[317] V tomto článku nebyl učiněn žádný pokus o standardizaci nebo aktualizaci pravopisu.

Viz také

• Bon-puri „Jeju-language narativní básně vysvětlující původ božstev
• Jiné jazyky ohrožené úzce souvisejícím dominantním jazykem:
  • Skotský jazyk. Skotsko
  • Hachijo a Ryukyuanský jazyk, Japonsko

Poznámky

Reference

Citace

Bibliografie