Hebrejské číslice - Hebrew numerals
Číselné soustavy |
---|
![]() |
Hindu-arabská číselná soustava |
východní Asiat |
evropský |
americký |
Abecední |
Bývalý |
Poziční systémy podle základna |
Nestandardní poziční číselné systémy |
Seznam číselných soustav |
Systém Hebrejské číslice je kvazi-desetinné číslo abecední číselná soustava s použitím písmen Hebrejská abeceda Systém byl upraven od systému Řecké číslice na konci 2. století př. n. l.
Aktuální číselná soustava je také známá jako Hebrejské abecední číslice kontrastovat s dřívějšími systémy psaní číslic používaných v klasické antice. Tyto systémy byly zděděny z použití v Aramejština a fénický skripty, doložené z c. 800 př. N.l. v tzv Samaria ostraca a někdy známé jako Hebrejsko-aramejské číslice, nakonec odvozen z egyptského Hieratické číslice.
Řecký systém byl přijat v roce 2006 Helénistické judaismus a v Řecku se používal zhruba od 5. století před naším letopočtem.[1]
V tomto systému neexistuje žádná notace pro nula a číselné hodnoty pro jednotlivá písmena se sčítají. Každá jednotka (1, 2, ..., 9) má přiřazeno samostatné písmeno, každé desítce (10, 20, ..., 90) samostatné písmeno a první čtyři stovky (100, 200, 300, 400) samostatný dopis. Pozdější stovky (500, 600, 700, 800 a 900) jsou představovány součtem dvou nebo tří písmen představujících první čtyři stovky. K reprezentaci čísel od 1 000 do 999 999 se stejná písmena používají opakovaně, aby sloužila jako tisíce, desítky tisíc a stovky tisíc. Gematria (Židovská numerologie) tyto transformace hojně využívá.
v Izrael dnes desetinná soustava Arabské číslice (např. 0, 1, 2, 3 atd.) se používá téměř ve všech případech (peníze, věk, datum na občanský kalendář ). Hebrejské číslice se používají pouze ve zvláštních případech, například při používání Hebrejský kalendář nebo číslování seznamu (podobně jako a, b, c, d atd.), podobně jako římské číslice jsou používány na Západě.
Čísla
Hebrejský jazyk má názvy běžných čísel, která se pohybují od nuly do jednoho milionu. Dopisy Hebrejská abeceda se používají k reprezentaci čísel v několika tradičních kontextech, například v kalendářích. V jiných situacích se používají arabské číslice. Kardinál a řadové číslovky musí souhlasit v rodu s podstatným jménem, které popisují. Pokud takové podstatné jméno neexistuje (např. Telefonní čísla), použije se ženský tvar. Pro pořadová čísla větší než deset se použije kardinál a desítky nad hodnotou 20 nemají pohlaví (20, 30, 40, ... jsou bez pohlaví), kromě případů, kdy číslo má číslici 1 u desítek (110, 210, 310, ...).

Pořadové hodnoty
Pořadové (Angličtina) | Pořadové (Hebrejština) | |
---|---|---|
Mužský | Ženský | |
za prvé | (rišon) ֹןוֹן | (rishona) ֹנָהוֹנָה |
Druhý | (sheni) שֵׁנִי | (shniya) שְׁנִיָּה |
Třetí | (shlishi) שְׁלִישִׁי | (shlishit) שְׁלִישִׁית |
Čtvrtý | (revi'i) רְבִיעִי | (revi'it) רְבִיעִית |
Pátý | (chamishi) חֲמִישִׁי | (chamishit) חֲמִישִׁית |
Šestý | (šiši) שִׁשִּׁי | (shishit) שִׁשִּׁית |
Sedmý | (shvi'i) שְׁבִיעִי | (shvi'it) שְׁבִיעִית |
Osmý | (shmini) שְׁמִינִי | (shminit) שְׁמִינִית |
Devátý | (tshi'i) תְּשִׁיעִי | (tshi'it) תְּשִׁיעִית |
Desátý | ('asiri) עֲשִׂירִי | ('asirit) עֲשִׂירִית |
Poznámka: U pořadových čísel větších než 10 se místo nich používají základní čísla.
Kardinální hodnoty
arabština číslice | hebrejština číslice | Kardinál (např. jeden, dva, tři) | |
---|---|---|---|
Mužský | Ženský | ||
0 | - | (efes) אֶפֶס | |
1 | א | (echad) אֶחָד | (achat) אַחַת |
2 | ב | (shnayim) שְׁנַיִם | (shtayim) שְׁתַּיִם |
3 | ג | (shlosha) שְׁלֹשָׁה | (shalosh) שָׁלֹשׁ |
4 | ד | (arba'a) אַרְבָּעָה | (arba ') אַרְבַּע |
5 | ה | (chamisha) חֲמִשָּׁה | (chameš) חָמֵשׁ |
6 | ו | (shisha) שִׁשָּׁה | (shesh) שֵׁשׁ |
7 | ז | (shiv'a) שִׁבְעָה | (ševa) שֶׁבַע |
8 | ח | (shmona) ֹנָהוֹנָה | (shmone) ֹנֶהוֹנֶה |
9 | ט | (tish'a) תִּשְׁעָה | (tesha ') תֵּשַׁע |
10 | י | ('assara) עֲשָׂרָה | ('eser) עֶשֶׂר |
11 | יא | (achad-'asar) אֲחַד-עָשָׂר | (achat-ésre) אֲחַת-עֶשְׂרֵה |
12 | יב | (shnem-'asar) שְׁנֵים-עָשָׂר | (shtem-'esre) שְׁתֵּים-עֶשְׂרֵה |
13 | יג | (shlosha-'asar) שְׁלֹשָה-עָשָׂר | (shlosh -eses) שְׁלֹשׁ-עֶשְׂרֵה |
14 | יד | (arba'a-'asar) אַרְבָּעָה-עָשָׂר | (arba '-' esre) אַרְבַּע-עֶשְׂרֵה |
15 | ט״ו nebo י״ה | (chamisha-'asar) חֲמִשָּׁה-עָשָׂר | (chamesh-'esre) חֲמֵשׁ-עֶשְׂרֵה |
16 | ט״ז nebo י״ו | (shisha-'asar) שִׁשָּׁה-עָשָׂר | (shesh-'esre) שֵׁש-עֶשְׂרֵה |
17 | יז | (shiv'a-'asar) שִׁבְעָה-עָשָׂר | (shva '-' esre) שְׁבַע-עֶשְׂרֵה |
18 | יח | (shmona-'asar) שְׁמוֹנָה-עָשָׂר | (shmone -esre) שְמוֹנֶה-עֶשְׂרֵה |
19 | יט | (tish'a-'asar) תִּשְׁעָה-עָשָׂר | (tesha '-' esre) תְּשַׁע-עֶשְׂרֵה |
20 | כ nebo ך | ('esrim) עֶשְׂרִים | |
30 | ל | (shloshim) שְׁלֹשִׁים | |
40 | מ nebo ם | (arba'im) אַרְבָּעִים | |
50 | נ nebo ן | (chamishim) חֲמִשִּׁים | |
60 | ס | (šišim) שִׁשִּׁים | |
70 | ע | (shiv'im) שִׁבְעִים | |
80 | פ nebo ף | (shmonim) שְׁמוֹנִים | |
90 | צ nebo ץ | (tish'im) תִּשְׁעִים | |
100 | ק | (mea) מֵאָה | |
200 | ר | (matayim) מָאתַיִם | |
300 | ש | (shlosh meot) שְׁלֹשׁ מֵאוֹת | |
400 | ת | (arba 'meot) אַרְבַּע מֵאוֹת | |
500 | ך | (chamesh meot) חֲמֵשׁ מֵאוֹת | |
600 | ם | (shesh meot) שֵׁשׁ מֵאוֹת | |
700 | ן | (shva meot) שְׁבַע מֵאוֹת | |
800 | ף | (shmone meot) ֹנֶהוֹנֶה מֵאוֹת | |
900 | ץ | (tsha 'meot) תְּשַׁע מֵאוֹת | |
1000 | א׳ | (jedenáct) אֶלֶף | |
2000 | ב׳ | (alpaky) אַלְפַּיִם | |
5000 | ה׳ | (chameshet alafim) חֲמֵשֶׁת אֲלָפִים | |
10 000 | א׳י | (aseret alafim) עֲשֶׂרֶת אֲלָפִיםNebo (revava) רְבָבָהNebo (ribbo) ֹאוֹא | |
100 000 | א׳ק | (mea elef) מֵאָה אֶלֶף | |
1 000 000 | א׳׳ | (miliyon) מִילְיוֹן | |
1 000 000 000 | א׳׳׳ | (miliyard) מִילְיַרְדּ | |
1 000 000 000 000 | א׳׳׳׳ | (trilyon) טְרִילְיוֹן | |
1015 | א׳׳׳׳׳ | (kwadrilyon) קְוַדְרִילְיוֹן | |
1018 | א׳׳׳׳׳׳ | (kwintilyon) קְוִינְטִילְיוֹן |
Poznámka: Oficiálně čísla větší než milion představovala dlouhé měřítko; Od 21. ledna 2013 však došlo k úpravě v malém měřítku (podle kterého je miliarda v dlouhém měřítku nahrazena přísnou miliardou v krátkém měřítku), která již byla hovorovým standardem, se stala oficiální.[2]
Mluvení a psaní
Kardinální a ordinální čísla musí souhlasit v rodu (mužský nebo ženský; smíšené skupiny jsou považovány za mužský) s podstatným jménem, které popisují. Pokud takové podstatné jméno neexistuje (např. Telefonní číslo nebo číslo domu v ulici), použije se ženský tvar. Pořadová čísla se musí shodovat v počtu a definitivním stavu jako ostatní adjektiva. Základní jméno předchází podstatné jméno (např. shlosha yeladim), s výjimkou čísla jedna, které je jeho nástupcem (např. křičel echad). Číslo dvě je zvláštní: shnayim (m.) a shtayim (f.) stát se Shney (m.) a shtey (f.), když následuje podstatné jméno, které počítají. Pro řadové číslovky (čísla označující pozici) větší než deset je použit kardinál.
Výpočty
Hebrejský numerický systém pracuje na principu aditiv, ve kterém jsou číselné hodnoty písmen sčítány a tvoří součet. Například 177 je reprezentován jako קעזCož (zprava doleva) odpovídá 100 + 70 + 7 = 177.
Matematicky tento typ systému vyžaduje 27 písmen (1-9, 10-90, 100-900). V praxi poslední písmeno, tav (který má hodnotu 400) se používá v kombinaci se sebou a / nebo jinými písmeny z qof (100) a dále, pro generování čísel od 500 a výše. Alternativně je hebrejská číslicová sada s 22 písmeny někdy rozšířena na 27 pomocí 5 fit (konečné) podoby hebrejských písmen.[3]
Klíčové výjimky
Podle konvence jsou čísla 15 a 16 reprezentována jako .ו(9 + 6) a ט״ז(9 + 7), aby se zabránilo používání dvoupísmenných kombinací י-ה(10 + 5) a י-ו(10 + 6), což jsou alternativní písemné formy pro Boží jméno v každodenním psaní. V kalendáři se to projeví každý úplněk, protože všechny hebrejské měsíce začínají a nový měsíc (viz například: Tu BiShvat ).
Kombinacím, které by vysvětlovaly slova s negativními konotacemi, se někdy vyhneme změnou pořadí písmen. Například 744, které by mělo být zapsáno jako תשמ״ד(Což znamená „vy / bude zničeno“) může být místo toho napsáno jako תשד״מNebo תמש״ד(Ve smyslu „konec démonovi“).
Použití závěrečných písmen
Hebrejský číselný systém byl někdy rozšířen tak, aby zahrnoval pět konečných tvarů písmen -ךZa 500, םPro 600, ןZa 700, ףZa 800, ץPro 900 - které se pak používají k označení čísel od 500 do 900.
Obyčejné formy přísad pro 500 až 900 jsou ת״ק, ת״ר, ת״ש, ת״תA תת״ק.
Gershayim
נפטר ביום כׄ אייר
ונקבר ביום כׄגׄ אייר
שנת תׄרׄצׄהׄ לפׄק
Den zemřel 20 Iyar
A pohřben ve dne 23 Iyar
Rok 695 bez tisíců [tj. rok 5695]
Gershayim (U + 05F4 palce Unicode a připomínající a dvojitá citace značka) (někdy chybně označovaná jako merkha'ot, což je hebrejština pro dvojité uvozovky) se vkládají před (napravo) od posledního (zcela vlevo) písmene, což znamená, že posloupnost písmen představuje spíše číslo než slovo. Používá se v případě, že číslo je reprezentováno dvěma nebo více hebrejskými číslicemi (např., 28 → כ״ח).
Podobně jediný Geresh (U + 05F3 v Unicode a připomínající a jednoduchá nabídka značka) se připojuje za (vlevo od) jednoho písmene, což znamená, že písmeno představuje spíše číslo než (jednopísmenné) slovo. Používá se v případě, že je číslo představováno jedinou hebrejskou číslicí (např. 100 → ק׳).
Všimněte si, že Geresh a gershayim pouze uveďte „není (normální) slovo.„Kontext obvykle určuje, zda označují číslo nebo něco jiného (například„zkratka ").
Alternativní metodou nalezenou ve starých rukopisech a stále nalezenou na současných náhrobcích je umístit tečku nad každé písmeno čísla.
Desetinná místa
V tisku se arabské číslice používají v moderní hebrejštině pro většinu účelů. Hebrejské číslice se dnes používají především pro psaní dnů a let EU Hebrejský kalendář; za odkazy na tradiční židovské texty (zejména pro biblické kapitoly a verše a pro talmudská folia); pro seznamy s odrážkami nebo číslované seznamy (podobné A, B, C, atd., v angličtině); a v numerologii (gematria ).
Tisíce formátů data
Tisíce se počítají samostatně a počet tisíců předchází zbytku čísla (do že jo, protože hebrejština se čte zprava doleva). Neexistují žádné speciální značky, které by znamenaly, že „počet“ začíná znovu tisíci, což může teoreticky vést k nejednoznačnosti, ačkoli za písmenem se někdy používá jednoduchá uvozovka. Při určování let hebrejského kalendáře v tomto tisíciletí spisovatelé obvykle vynechávají tisíce (což je v současné době 5 [ה]), Ale pokud tak neučiní, přijme to 5 000 bez nejasností. Stávající izraelské ražení mincí zahrnuje tisíce.[je zapotřebí objasnění ]
Příklady dat
„Pondělí, 15 Adar 5764“ (kde 5764 = 5 (× 1000) + 400 + 300 + 60 + 4 a 15 = 9 + 6):
- Plně (s tisíci): „Pondělí, 15. (th) Adaru, 5764“
- יום שני ט״ו באדר ה׳תשס״ד
- Běžné použití (bez tisíců): „Pondělí, 15. (th) Adaru, (5) 764“
- יום שני ט״ו באדר תשס״ד
„Čtvrtek, 3. nisan 5767“ (kde 5767 = 5 (× 1000) + 400 + 300 + 60 + 7):
- Plně (s tisíci): „Čtvrtek, 3. (nisan), 5767“
- יום חמישי ג׳ בניסן ה׳תשס״ז
- Běžné použití (bez tisíců): „Čtvrtek 3. (3.) Nisanu, (5) 767“
- יום חמישי ג׳ בניסן תשס״ז
Chcete-li vidět jak dnešní datum v Hebrejský kalendář je napsáno, viz například Hebcal převodník dat.
V posledních letech
5781 (2020–21) = ה׳תשפ"א
5780 (2019–20) = ה׳תש״פ
5779 (2018–19) = ה׳תשע״ט
...
5772 (2011–12) = ה׳תשע״ב
5771 (2010–11) = ה׳תשע״א
5770 (2009–10) = ה׳תש״ע
5769 (2008–09) = ה׳תשס״ט
...
5761 (2000–01) = ה׳תשס״א
5760 (1999–2000) = ה׳תש״ס
Podobné systémy
The Abjadovy číslice jsou ekvivalentní hebrejským číslicím do 400. The Řecké číslice se od hebrejských liší od 90 výše, protože v Řecká abeceda neexistuje ekvivalent pro tsade (צ).
Viz také
- Biblický kód, domnělá sada tajných zpráv zakódovaných v Tóře.
- Biblické a talmudické jednotky měření
- Chol HaMoed, mezidny během Pesachu a Sukot.
- Chronologie Bible
- Počítání Omerů
- Gematria, Židovský systém přiřazování číselné hodnoty slovu nebo frázi.
- Hebrejský kalendář
- Židovské a izraelské svátky 2000–2050
- Lag BaOmer, 33. Den počítání Omer.
- Notarikon, metoda odvození slova pomocí každého z jeho počátečních písmen.
- Sefirot, 10 atributů / emanací nalezených v kabale.
- Význam čísel v judaismu
- Týdenní část Tóry, rozdělení Tóry na 54 částí.
- Základna 32, systém, který lze psát jak arabskými číslicemi, tak hebrejskými písmeny, stejně jako jak Základna 36 je psáno všemi arabskými číslicemi a římskými písmeny.
Reference
- ^ Stephen Chrisomalis, Numerická notace: Srovnávací historie, Cambridge University Press, 2010,p. 157; Solomon Gandz, Hebrejské číslice, Proceedings of the American Academy for Jewish Research Vol. 4, (1932 - 1933), str. 53 - 112.
- ^ http://www.hebrew-academy.org.il/2013/02/07/ האקדמיה-ללשון-העברית-התכנסה-לישיבתה-ה -32 /
- ^ Podle výše citovaného Gandze (str. 96) nebylo toto použití dopisů o šití široce přijímáno a brzy opuštěno.