Cyrilice číslice - Cyrillic numerals
Číselné soustavy |
---|
![]() |
Hindu-arabská číselná soustava |
východní Asiat |
evropský |
americký |
Abecední |
Bývalý |
Poziční systémy podle základna |
Nestandardní poziční číselné systémy |
Seznam číselných soustav |

Cyrilice číslice plocha číselná soustava odvozeno z Písmo cyrilice, vyvinutý v První bulharská říše na konci 10. století. Byl použit v První bulharská říše a tím Jižní a Východní Slovanské národy.[1] Systém byl v Rusku používán až na počátku 18. století, kdy Petra Velikého nahradil ji Arabské číslice jako součást jeho reforma občanského písma iniciativa.[2][3] V plánech měnové reformy Petra Velikého hrála roli také cyrilice, kdy kopecky ze stříbrného drátu vydávané po roce 1696 a mechanicky ražené mince vydané v letech 1700 až 1722 byly s cyrilicí označeny datem.[4] Do roku 1725 ruské imperiální mince přešly na arabské číslice.[5] Cyrilické číslice se stále nacházejí v knihách napsaných v Církev slovanského jazyka.[6]
Obecný popis
Systém je kvazi-desetinný abecední číselná soustava, což odpovídá Jónská numerická soustava ale psaný s odpovídajícím grafémy z Písmo cyrilice. Pořadí vychází spíše z původní řecké abecedy než ze standardního azbuky.[7]
Samostatné písmeno je přiřazeno každé jednotce (1, 2, ... 9), každému násobku deseti (10, 20, ... 90) a každému násobku sto (100, 200, ... 900) . Chcete-li rozlišit čísla od textu, a titlo ( ҃) je někdy nakreslen nad čísly nebo jsou odděleny tečkami.[8] Čísla jsou zapsána jako vyslovená v slovanský,[9] obecně z pozice s vysokou hodnotou do pozice s nízkou hodnotou, s výjimkou 11 až 19, které jsou psány a vyslovovány jednotkou ones před desítkami; například ЗІ (17) je „семнадсять“ (doslovně sedm na desetsrov. the Angličtina sedmnáct).[2]
Příklady:
(Ѱ҃ѕаѱ҃ѕ) – 1706
(҂зр︮и︯і) – 7118
- Dlouhý titlo může být použit pro dlouhé série čísel: ҂з︮р︦н︦і︯.
Pro vyhodnocení cyrilice se hodnoty všech čísel sčítají: například ѰЗ je 700 + 7, což je 707. Je-li číslo větší než 999 (ЦЧѲ), použije se k vynásobení znaku tisíce (҂) hodnota čísla: například ҂Ѕ je 6000, zatímco ҂Л҂В je analyzováno jako 30 000 + 2 000, což činí 32 000. K vytvoření větších čísel se používá obměňující znaménko, které obklopuje vynásobené číslo.[10] V takových případech existovaly dvě stupnice (obdoba dlouhé a krátké váhy ), jeden (Малый счёт; Lesser count), který dává nové jméno a podepíše každý řád, druhý (Великий счёт; Greater Count), každý kvadratura kromě konce (rozšiřuje se na 10 v 49. moci)[11][12]

Tabulka hodnot
|
|
|
Znaky upravující azbuku | ||||
Název (anglicky)[11] | Násobitel menšího počtu | Násobitel většího počtu | Podepsat | Příklad |
---|---|---|---|---|
Тысяча знак (značka tisíce) | 1,000 | 1,000 | ҂ | ![]() |
Тьма (nesčetná) | 10,000 | 1,000,000 | ⃝ | ![]() |
Легион (legie) | 100,000 | 1012 | ҈ | ![]() |
Леодр (Legion of Legions) | 1,000,000 | 1024 | ҉ | ![]() |
Вран (Ворон) (Raven / Crow) | 10,000,000 | 1048 | ꙰ | ![]() |
Колода (Trough / Log) | 100,000,000 | 1049 | ꙱ | ![]() |
Тьма тем (Mnoho nesčetných) | 1,000,000,000 | možná 1050 | ꙲ | ![]() |
Výpočetní kódy
charakter | ◌҃ | ◌︮ | ◌︦ | ◌︯ | ҂ | |||||
Název Unicode | KOMBINACE CYRILLIC TITLO | KOMBINACE CYRILICKÉHO TITLA LEVÉ POLOVICE | KOMBINACE PŘIPOJENÍ MACRONA | KOMBINACE CYRILICKÉHO TITLA PRAVÉ POLOVICE | CYRILICE TISÍC ZNAČEK | |||||
Kódování znaků | desetinný | hex | desetinný | hex | desetinný | hex | desetinný | hex | desetinný | hex |
Unicode | 1155 | 0483 | 65070 | FE2E | 65062 | FE26 | 65071 | FE2F | 1154 | 0482 |
UTF-8 | 210 131 | D2 83 | 239 184 174 | EF B8 AE | 239 184 166 | EF B8 A6 | 239 184 175 | EF B8 AF | 210 130 | D2 82 |
Číselná reference znaků | ҃ | & # x0483; | ︮ | & # xFE2E; | ︦ | & # xFE26; | ︯ | & # xFE2F; | ҂ | & # x0482; |
charakter | ⃝ | ҈ | ҉ | ꙰ | ꙱ | ꙲ | ||||||
Název Unicode | KOMBINOVÁNÍ OCHRANNÝ KRUH (Kombinace cyrilice deset tisíc znamení) | KOMBINOVÁNÍ CYRILICKÉ STO TISÍC ZNAČEK | KOMBINOVÁNÍ CYRILICE MILIONY ZNAMENÍ | KOMBINOVÁNÍ CYRILICKÁ DESET MILIONY ZNAMENÍ | KOMBINOVÁNÍ CYRILICKÉ STO MILIONY ZNAMENÍ | KOMBINOVÁNÍ CYRILICKÁ TISÍC MILIONY ZNAMENÍ | ||||||
Kódování znaků | desetinný | hex | desetinný | hex | desetinný | hex | desetinný | hex | desetinný | hex | desetinný | hex |
Unicode | 8413 | 20DD | 1160 | 0488 | 1161 | 0489 | 42608 | A670 | 42609 | A671 | 42610 | A672 |
UTF-8 | 226 131 157 | E2 83 9D | 210 136 | D2 88 | 210 137 | D2 89 | 234 153 176 | EA 99 B0 | 234 153 177 | EA 99 B1 | 234 153 178 | EA 99 B2 |
Číselná reference znaků | ⃝ | & # 20DD; | ҈ | & # x0488; | ҉ | & # x0489; | ꙰ | & # xA670; | ꙱ | & # xA671; | ꙲ | & # xA672; |
Viz také
Reference
- ^ Dejić, Mirko (2013). "Jak staří Slované (Srbové) psali čísla". Bulletin BSHM: Journal of the British Society for the History of Mathematics. 29 (1): 2–17. doi:10.1080/17498430.2013.805559. ISSN 1749-8430.
- ^ A b Chrisomalis, Stephen (2010). Numerická notace: Srovnávací historie. Cambridge, Anglie: Cambridge University Press. str. 180–182. ISBN 978-1-139-48533-3. Citováno 2016-12-28.
- ^ Jefimov, Vladimír (2002), "Civil Type and Kis Cyrillic", v Berry, John D. (ed.), Typ jazykové kultury: Mezinárodní typový design ve věku Unicode, New York City: Graphis Press, s. 369–147, ISBN 978-1932026016, vyvoláno 2017-01-02
- ^ Teplyakov, Sergei (2011). „Jak identifikovat a interpretovat data cyrilice na ruských mincích Petra I. Velikého“. Svět detekce kovů. Citováno 2016-12-30.
- ^ Lorković, Tatjana (2003). „Mince a medaile císařského Ruska“. univerzita Yale Knihovna. Citováno 2016-12-30.
- ^ Looijen, Maarten (2015). Over Getallen Gesproken / Talking About Numbers (v holandštině a angličtině) (2. vyd.). Zaltbommel, Nizozemsko: Van Haren Publishing. str. 59–60. ISBN 978-94-018-0601-5.
- ^ Ager, Simon. „Omniglot: cyrilice“. Citováno 2016-12-29.
- ^ Gesang, Philipp (2013), Sazba cyrilice s čísly pomocí ConTEXt MkIV (PDF), str. 3, archivovány od originál (PDF) dne 30. 12. 2016, vyvoláno 2016-12-29
- ^ Lunt, Horace Gray (2001). Staroslověnská gramatika (7. vydání). Berlín, Německo: Walter de Gruyter. s. 16–18. ISBN 978-3-11-016284-4.
- ^ Gamanovich, Alypy (2001). Shaw, John (ed.). Gramatika církevního slovanského jazyka. Jordanville, New York: Klášter Nejsvětější Trojice. ISBN 978-0884650645. Citováno 2016-12-28.
- ^ A b Козловский, Станислав (25.02.2007). „У больших чисел громкие имена“ [Velká jména velkých čísel]. Вокруг Света (v Rusku). Moskva. Citováno 2017-01-02.
- ^ A. Kent; H. Lancour; J.E. Daily; W.Z. Nasri, eds. (1979). „Slovanská paleografie“. Encyclopedia of Library and Information Science. 27. New York, NY: Marcel Dekker Inc. str. 510–520. ISBN 978-0-8247-2027-8. Citováno 26. března 2018.