Historie hebrejské abecedy - History of the Hebrew alphabet - Wikipedia
 | Bylo navrženo, aby tento článek byl sloučeny s Ktav Ashuri. (Diskutujte) Navrhováno od listopadu 2019. |
The Hebrejská abeceda je vývoj z Aramejská abeceda odehrávající se během Peršan, Helénistické a římský období (kolem 500 př. n. l. - 50 n. l.). Nahradil tzv Paleo-hebrejská abeceda který byl použit v prvních epigrafických záznamech Hebrejský jazyk.
Dějiny
Historie Hebrejská abeceda nelze zaměňovat s historií Paleo-hebrejská abeceda, tzv. ne proto, že je předkem hebrejštiny abeceda ale protože to bylo používáno k napsání nejranější podoby hebrejština Jazyk.
"Paleo-hebrejská abeceda "je moderní termín (vytvořený Solomon Birnbaum v roce 1954[1]) použitý pro skript jinak známý jako Fénická abeceda když se používá k psaní hebrejštiny, nebo když se nachází v kontextu starověkého izraelského království. Tento skript byl používán v izraelských královstvích a v Judsku i po celém světě Kanaán obecněji v průběhu 10. až 7. století př. n. l.[2][3][4][5] V 6. nebo 5. století se tento scénář rozcházel do mnoha národních variant, z nichž nejúspěšnější byla Aramejský scénář, který se stal v perské říši široce přijímán.
V návaznosti na Babylónský exil, Židi postupně přestal používat paleo-hebrejské písmo a místo toho přijal „čtvercový“ tvar aramejské abecedy. Podobnost "čtvercový aramejský scénář „se stále používá pro současné západní dialekty aramejštiny (Západní neoaramejština ).
Tato "čtvercová" varianta aramejštiny se během roku vyvinula do vlastní hebrejské abecedy Období druhého chrámu v procesu, který nebyl dokončen před 1. stol. nl; například dopis samekh vyvinul svou uzavřenou nebo kruhovou formu pouze uprostřed Hasmonean období, kolem 100 př. n. l., a tato varianta se brzy stane standardní formou Herodian ruce, v 1. století n. l.[6]
The Samaritánská abeceda na druhé straně zůstává přímým potomkem paleo-hebrejského písma.[7]
Hebrejská abeceda byla později upravena tak, aby se zapisovaly jazyky jazyka Židovská diaspora (Karaim, Judæo-arabština, Ladino, jidiš, atd.), a po celou dobu byla zachována v relativně nepřizpůsobené formě po celou dobu diaspory pro hebrejštinu, která zůstala jazykem židovského práva, písem a vědeckých poznatků. Hebrejská abeceda byla také zachována jako abeceda používaná pro psaní Hebrejský jazyk během jeho znovuzrození jako každodenní moderní jazyk začínající v 18. až 19. století.
Talmudické pohledy
V Talmudu je paleo-hebrejské písmo známé jako Libona'a,[8] spojené s komunitou Samaritánů, kteří pokračovali v zachování scénáře, a hebrejské písmo je známé jako Ashurith, spojený s Asýrií.[9]
The Talmudičtí mudrci nesdílel jednotný postoj k tématu vývoje hebrejské abecedy. Někteří tvrdili, že paleo-hebrejština byla původním písmem, které používali Izraelité v době exodu,[10] Podle této tradice[11] blokový skript, který dnes vidíme v Hebrejských svitcích Tóry, v Talmudu nazývaný „asyrské písmo“ (Kthav Ashurith), byl původní hebrejský scénář vytesaný do Desatero.[12]
Jiní věřili, že paleo-hebrejština sloužila pouze jako mezera v době, kdy byl ztracen zdánlivě původní scénář (hebrejská abeceda).[13] Podle obou názorů Ezra písař (asi 500 př. n. l.) zavedl nebo znovu zavedl asyrské písmo, které se použije jako primární abeceda pro Hebrejský jazyk.[10] Argumenty uvedené pro oba názory mají kořeny v židovských písmech a / nebo tradicích.
Třetí názor[14] v Talmudu uvádí, že scénář se nikdy úplně nezměnil. Zdálo by se, že mudrc, který vyjádřil tento názor, nevěřil, že Paleo-hebrejština vůbec existuje, a to navzdory silným argumentům, které ji podporují. Jeho postoj vychází z biblického verše,[15] což odkazuje na tvar písmene vav. Mudrc dále argumentuje, že vzhledem k přikázání kopírovat svitek Tóry přímo z jiného, nemohl být scénář v žádném okamžiku myslitelně upraven. Tento třetí názor přijali někteří raní židovští učenci,[16] a ostatní jej odmítli, částečně proto, že bylo dovoleno psát Tóru v řečtině.[17]
Skripty předků a varianty skriptů
| Dopis[18] | název | Skripty | |||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| hebrejština | Rodový | Příbuzný | |||||||||||||||||
| Kurzívní | Raši | Braillovo písmo[19] | Hieroglyfický základna z Proto-Sinaitic (předpokládaný) | Proto-Sinaitic (rekonstruováno)[Citace je zapotřebí ] | fénický | Paleo-hebrejština | Aramejština | řecký | latinský | cyrilice | arabština | ||||||||
| א | Alef |  |  |  |
|  |  |  |  | Α α | Aa | А а | ا | ||||||
| ב | Sázka, Veterinář |  |  |  |  |
|  |  |  |  | Β β | Bb | Б б В в | ﺑ ﺏ | |||||
| ג | Gimel |  |  |  |
|  |  |  |  | Γ y | Cc Gg | Г г | ﺟ ﺝ | ||||||
| ד | Dalet |  |  |  |
|  |  |  |  | Δ δ | Dd | Д д | دذ | ||||||
| ה | Ahoj |  |  |  |
|  |  |  |  | Ε ε | Ee | Е е Є є | ه هـ ـهـ ـه | ||||||
| ו | Vav |  |  |  |  |
|  |  |  |  | Υ υ Ϝ ϝ | FfU uVv WwYy | Ѵ ѵ У у | ﻭ | |||||
| ז | Zayin |  |  |  |
|  |  |  |  | Ζ ζ | Zz | З з | ﺯ | ||||||
| ח | Het |  |  |  |
|  |  |  |  | Η η | Hh | И č | ﺣﺡ nebo خ | ||||||
| ט | Tet |  |  |  |
|  |  |  |  | Θ θ | – | Ѳ ѳ | ﻁ | ||||||
| י | Jo |  |  |  |
|  |  |  |  | Ι ι | Jj II | Ј ј І і | ﻳ ﻱ | ||||||
| כ | ך | Kaf, Khaf |  |  |  |  |  |  |
|  |  |  |  | Κ κ | Kk | К к | ﻛ ﻙ | ||
| ל | Lamed |  |  |  |
|  |  |  |  | Λ λ | Ll | Л л | ﻟ ﻝ | ||||||
| מ | ם | Mem |  |  |  |  |  |
|  |  |  |  | Μ μ | Mm | М м | ﻣ ﻡ | |||
| נ | ן | Jeptiška |  |  |  |  |  |
|  |  |  |  | Ν ν | Nn | Н n | ﻧ ﻥ | |||
| ס | Samech |  |  |  |
|  |  |  |  | Ξ ξ Χ χ | Ss nebo Xx | Ѯ ѯ Х х | ص nebo س | ||||||
| ע | Ayin |  |  |  |
|  |  |  |  | Ο ο | Oo | О о | ﻋ ع غـ غ | ||||||
| פ | ף | Pei, Fei |  |  |  |  |  |  |
|  |  |  |  | Ππ | Str | П п | ﻓ ﻑ | ||
| צ | ץ | Tsadi |  |  |  |  |  |
|  |  |  |  ,  | Ϻ ϻ | – | Ц ц Ч ч | ﺻ ص ضـ ض | |||
| ק | Kuf |  |  |  |
|  |  |  |  | Ϙ ϙ | Ҁ ҁ | ﻗ ﻕ | |||||||
| ר | Reish |  |  |  |
|  |  |  |  | Ρ ρ | Rr | Р р | ﺭ | ||||||
| ש | Holeň, Hřích |  |  |  |  |
|  |  |  |  | Σ σς | Ss | С с Ш ш | سـ س شـ ش | |||||
| ת | Tav |  |  |  |  |
|  |  |  |  | Τ τ | Tt | Т т | ﺗ ﺕ ﺛ ﺙ | |||||
Galerie
Židovská stéla poblíž archeologických vykopávek raně středověkých hradeb města Serdica
Replika kalendáře Gezer v Izraelské muzeum v Jeruzalémě.
Viz také
- Kurzivní hebrejština
- Raši skript
- Vaybertaytsh
- Solitreo
- Proto-sinajská abeceda
- Fénická abeceda
- Paleo-hebrejská abeceda
- Aramejská abeceda
Reference
- ^ Hebrejské skripty, svazek 2, Salomo A. Birnbaum, Palaeographia, 1954 „Použití výrazu Féničan na písmo Hebrejů je stěží vhodné. Proto jsem vytvořil termín Palaeo-Hebrew.“
- ^ Deem, Rich (červen 2006). „Počátky (10. století př. N. L.) Důkazy psaného hebrejského jazyka v Tel Zayit v Izraeli“. Bůh a věda.org.
- ^ „Hebrejština - (12. století před naším letopočtem? - dnes)“. Mnamon Starověké psací systémy ve Středomoří Kritický průvodce po elektronických zdrojích.
- ^ Rollston, Christopher (duben 2018). „Nejstarší hebrejský skript a jazyk“. Biblická archeologická společnost.
- ^ Noble Wilford, John (listopad 2005). „A je pro starověké, popisující abecedu nalezenou poblíž Jeruzaléma“. The New York Times.
- ^ Frank Moore Cross, Listy ze sešitu epigrafa: Shromážděné referáty v hebrejské a západní semitské paleografii a epigrafii (2018), str. 30.
- ^ Židovská encyklopedie: Abeceda, hebrejština: Samaritánská abeceda: „Zatímco Židé přijali aramejskou abecedu a postupně se vzdali své vlastní, Samaritáni se pevně drželi původních forem, aby si mohli ukázat skutečné dědice starověkého hebraismu. ... Je to stejný znak použitý ve všech samaritánských knihách dodnes a zůstává jedinou odnožou existujícího starého hebrejského písma, zatímco moderní hebrejská abeceda je aramejského původu. “
- ^ Tento název je s největší pravděpodobností odvozen od Lubbana, tj. Skript se nazývá „Libanian“ (z Libanon ), ačkoli to také bylo navrhl, že název je poškozená forma "Neapolitan", tj Nablus. James A. Montgomery, Samaritáni, nejstarší židovská sekta (1907), str. 283.
- ^ Klein, Reuven Chaim, Lashon HaKodesh: Historie, svatost a hebrejština. Mosaica Press 2014. strany 185–205. ISBN 978-1937887360.
- ^ A b Sanhedrin 21b
- ^ „Skript Tóry“. Jeruzalém, Izrael: Aishdas. 2002., Sanhedrin 21b-22a
- ^ Babylónský Talmud, Tractate Shabbat 104a, Tractate Megilla 2b. „Rav Chisda říká, že (finální) mem a samech v tabletách zázračně viseli ve vzduchu.“ To se může stát pouze v Kthavovi Ashurithovi, a ne v Kthav Ivri.
- ^ Megillah 3a, Šabat 104a
- ^ Sanhedrin 22a
- ^ Exodus 27, 10
- ^ Rabbeinu Chananel na Sanhedrin 22a
- ^ Maimonides. „Mishne Torah Hilchos Stam 1:19“.
- ^ Druhým tištěným písmenem je formulář na konci slova.
- ^ Druhé písmeno v Braillově písmu odpovídá písmenu plus dagesh (tečka) v tisku.