Stará anatolská turečtina - Old Anatolian Turkish - Wikipedia
Stará anatolská turečtina | |
---|---|
تُركجٔ | |
Rodilý k | Sultanát Rum, Anatolian beyliks |
Éra | Dorazil do Anatolie koncem 11. století. Vyvinutý do raně osmanské turečtiny c. 15. století[1] |
Turkic
| |
Osmanská turecká abeceda rozšířené o ḥarakāt[1] | |
Oficiální status | |
Úřední jazyk v | ![]() |
Kódy jazyků | |
ISO 639-3 | – |
1ca Stará anatolská turečtina | |
Glottolog | Žádný |
Stará anatolská turečtina[3] (OVES, turečtina: Eski Anadolu Türkçesi, JÍST) je etapou v historii turecký jazyk mluvený Anatolie od 11. do 15. století. To se vyvinulo do Brzy osmanská turečtina. Bylo to napsáno v Arabské písmo. Na rozdíl od pozdější osmanské turečtiny krátké samohlásky byly použity.[4]
To nemělo oficiální status až do roku 1277, kdy Mehmet I. z Karamanu prohlásil a firman s cílem prolomit nadvládu, dominanci a popularitu Peršan:[5]
|
|
Příklady
Z práce Turana Fikreta jsou převzaty následující texty: „Stará anatolská turečtina: syntaktická struktura“ (1996):[7]
- bizüm delilümüz: "Naše důkazy."
- devletlü gişiler: "Štěstí."
- zinhār zinhār: "Nikdy."
- pīrlikde yigitlenmek rüsvāylıqdur: "Je škoda chovat se jako mladý muž ve stáří."
- bulardan artanı beytü’l mālda qoyalar: "Měli by dát do veřejné pokladny to, co z nich zbylo."
- birgün bu ilçiyile oturur iken Qısri Büzürcmihre sorar: „Jednoho dne, když seděl s tímto [cizím] velvyslancem, se Chosroes zeptal Büzürcmihra.“
- Kelām-ı mecīd: "Slovo nejslavnějšího (Boha), Korán."
- dar'ül-harb: "Země mimo doménu islámu."
- Taŋrı aŋa raḥmet itmez: „Bůh mu neodpouští.“
- aġırlaŋ aṭaŋuzı anaŋuzı egerçi kāfirse daqı: „Respektujte své rodiče, i když jsou nevěřící.“
- Ne qul kim alam āzāz olsun: "Každý otrok, kterého bych koupil, by měl být osvobozen"
- ve cāhil gişileri gişi sanma ve hünersüzleri bilür sayma: "A nepovažujte ty nevědomé za [skutečné] muže a [nepovažujte] ty bez talentu za ty znalé."
- zinhār işüŋi ṭanışmaqdan ʿārlanma: "Dejte si pozor a nikdy se nestyďte za to, že se naučíte svou práci."
- sen yalan söyleyesi gişi degülsin: "Nejsi člověk, který by lhal."
- artuq zaḥmet çeküp artuq ṭamaʿ eyleme: "Nepokoušejte se příliš chamtivě."
- eger sen Taŋrıya muṭīʿ olmayup bunlardan muṭīʿlıq isteyüp bunlara zaḥmet virür iseŋ Taŋrılıq daʿvīsin itmiş olursın: "Pokud sami neposloucháte Boha a nepožádáte tyto lidi o poslušnost [pro vás] a utlačujete je, pak jste považováni za někoho, kdo se vydává za Boha."
- yaʿnī bir şaḫsuŋ bir sarayda naṣībi olsa andan ol naṣībi ṣatsa ne qadardur bāyiʿyā müşterī bilmese Ebū Ḥanīfeden üç rivāyetdür: „Jinými slovy, pokud má někdo podíl v paláci a poté jej prodá, aniž by prodávající nebo kupující věděl přesnou hodnotu, pak existují tři tradice podle Abû Ḥanîfe."
- benüm dostlarum beni ġāyet sevdüklerinden baŋa bumaybum dimezler idi ve düşmānlarum benüm ʿaybumı ḫalqa söylerler idi: „Protože mě moji přátelé měli velmi rádi, neřekli mi mé nedostatky, [ale] moji nepřátelé řekli lidským nedostatkům.“
- ben eyittim sübḥān Allāh qırq iki yaşında gişi neçün şöyle içekim nerdübāŋ ayaġın pěkný urasın bilmeye düşe ve dün buçuġında neçün şöyle yörüye kim şunāʿŋ: „Řekl jsem‚ Bože, proč by člověk ze čtyřiceti dvou pil tolik, že nedokáže posoudit, jak postavit tyto nohy na schody žebříku, takže spadne, a také proč by tak chodil uprostřed noci, kdy zažije takový incident. “
Pravopis
Stará anatolská turečtina | Osmanská turečtina (Kamus-ı Türkî hláskování) | Moderní turečtina | Angličtina |
---|---|---|---|
گُزلٔر | .وزلر | Gözler | "Oči" |
دَدَ | دده | Dede | "Dědeček" |
كُچُك | كوچك | Küçük | "Málo" |
Abeceda
Dopis | Moderní turečtina | Dopis | Moderní turečtina |
---|---|---|---|
ا | a, e, i | ص | s |
ب | b | ض | d |
پ | p | ط | t |
ت | t | ظ | z |
ث | s | ع | A |
ج | C | غ | ğ, g |
چ | C | ف | F |
ح | h | ق | k |
خ | h | ك | k |
د | d | ل | l |
ذ | d, z | م | m |
ر | r | ن | n |
ز | z | و | o, ö, u, ü, v |
ژ | j | ه | h |
س | s | لا | la, le |
ش | ş | ى | já, y, ı |
Viz také
Reference
- ^ A b Stará anatolská turečtina v MultiTree na seznam lingvistů
- ^ „Kim Kimdir? Ï¿½ Biyografi Bankasï¿¿ - FORSNET“. Kimkimdir.gen.tr. Citováno 13. října 2017.
- ^ Výpis z Britannica Vstup „..tzv. staroatatolská turečtina ..“
- ^ Ergin, Muharrem, Osmanlıca Dersleri, BOĞAZİÇİ YAYINLARI, ISBN 975-451-053-9[stránka potřebná ]
- ^ Yazıcı, Tahsin (2010). „Perští autoři Malé Asie, část 1“. Encyclopaedia Iranica.
Perský jazyk a kultura byly v tomto období ve skutečnosti tak populární a dominantní, že na konci 14. století vydal Moḥammad (Meḥmed) Bey, zakladatel a vedoucí hlava Qaramanids, oficiální edikt k ukončení této nadvlády a řekl: „The Tureckým jazykem by se od nynějška mělo mluvit u soudů, paláců a v oficiálních institucích! “
CS1 maint: ref = harv (odkaz) - ^ Stránka ministerstva kultury a cestovního ruchu Karaman (v turečtině) Archivováno 11. srpna 2014 na adrese Wayback Machine
- ^ Mahsun Atsız, (2020), A Syntaktická analýza gonbadského rukopisu Knihy Dede Korkut, str. 190-196