Khorasani Turkic - Khorasani Turkic
| Khorasani Turkic | |
|---|---|
| خراسان تركچىسى | |
| Výslovnost | [xorɑsɑn tyrktʃesi] |
| Rodilý k | Írán |
| Kraj | Větší Khorasan |
Rodilí mluvčí | 400,000–886,000 [1] (2014)[2] |
Turkic
| |
| Perská abeceda | |
| Kódy jazyků | |
| ISO 639-3 | kmz |
| Glottolog | khor1269[3] |
Khorasani Turkic (Khorasani Turkic: خراسان تركچىسى, výrazný[xorɑsɑn tyrktʃesi]; Peršan: زبان ترکی خراسانی, romanized: Zaban-e Torkī-ye Xorâsânī) je Oghuz Turkic jazyk mluvený v Provincie Severní Khorasan a Provincie Razavi Khorasan v Írán. Téměř všechny turecké reproduktory Khorasani jsou také bilingvní v Peršan.[4]
Geografické rozdělení
Khorasani Turkic se mluví v íránských provinciích Severní Khorasan u Bojnord a Razavi Khorasan u Sabzevar, Quchan. The Oghuz dialekt mluvený v západní Uzbekistán je někdy považován za dialekt Khorasani Turkic.
Dialekty
Khorasani Turkic se dělí na severní, jižní a západní dialekty. Severní dialekt je mluvený v North Khorasan poblíž Quchan; jižní v Soltanabadu poblíž Sabzevaru; západní, kolem Bojnordu.
Khorasani Turkic patří do Oghuz skupina Turkic jazyky, který také zahrnuje turečtina, Ázerbájdžánština, Gagauz, Balkan Gagauz Turkish, Turkmenština a Salar, stejně jako oghuzský dialekt používaný v Uzbekistánu. Khorasani Turkic nejvíce úzce souvisí s Oghuz Uzbek a Turkmen a je blízký ázerbájdžánským dialektům, kterými se mluví v Íránu.[je zapotřebí objasnění ]
Khorasani Turkic byl nejprve klasifikován jako samostatný dialekt íránským ázerbájdžánským lingvistou Javad Heyat v knize Tarikh-e zabān o lahcayā-ye Türki (Historie turkických dialektů).[5] Podle některých lingvistů by to mělo být považováno za středně lingvistické mezi Ázerbájdžánština a Turkmenština, i když je dostatečně odlišný, aby nebyl považován za dialekt ani jednoho z nich.[6]
Souhlásky
| Labiální | Alveolární | Palatal | Velární | Uvular | Glottal | |||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Plosive | str | b | t | d | k | ɡ | q | |||||
| Složitý | t͡ʃ | d͡ʒ | ||||||||||
| Frikativní | F | proti | s | z | ʃ | ʒ | X | ɣ | h | |||
| Nosní | m | n | ɲ | ŋ | ||||||||
| Klapka | r | |||||||||||
| Postranní | l | |||||||||||
| Přibližně | j | |||||||||||
Samohlásky
| Přední | Zadní | |||
|---|---|---|---|---|
| Nezaokrouhlený | Zaoblený | Nezaokrouhlený | Zaoblený | |
| Zavřít | i | y | ɯ | u |
| Střední | E | Ó | Ó | |
| Otevřeno | … | ɑ | ɒ | |
Otevřená zadní samohláska je zaoblená, když následuje / u / nebo / i /: muxabbat milovat / muxɒbbɑt /, šílený člověk / insɒn /, ale yoldaşlık přátelství / joldɑʃlɯk /. Může být také zaokrouhleno o následující dlouhý /Ó/. To se nemusí stát u všech reproduktorů a množné číslo nikdy nemá žádné zaoblení.
Morfologie
Podstatná jména
Pluralizace
Pluralizace je na podstatných jménech označena příponou / -lar /, který má dvě formy / -lar / a / -lær /, záleží na harmonie samohlásek. Množný / ɑ / není nikdy zaoblená, i když následuje / u / nebo / i /.
Případ
Podstatná jména v Khorasani Turkic mají řadu případ konce, které se mění na základě harmonie samohlásek a podle toho, zda následují a samohláska nebo a souhláska:
| Případ | Po samohláskách | Po souhláskách |
|---|---|---|
| Jmenovaný | Žádný konec | |
| Genitiv | niŋ / nin | iŋ / dovnitř |
| Dativ | ja / jæ | a / æ |
| Akuzativ | ni / nɯ | i / ɯ |
| Lokativní | da / dæ | |
| Ablativ | dan / dæn | |
| Instrumentální | nan / næn | |
Majetek
Držení je označeno příponou na posedlém podstatném jménu.
| Jednotné číslo | Množný | |
|---|---|---|
| První osoba | (I) m | (I) miZ |
| Druhá osoba | (V | (I) zIz |
| Třetí osoba | (s) já | lari |
Zájmena
Khorasani Turkic má šest osobní zájmena. Občas mají osobní zájmena odlišná zakončení pádu od běžných podstatná jména.
| Jednotné číslo | Množný | |
|---|---|---|
| První osoba | mán | bɯz |
| Druhá osoba | sæn | siz |
| Třetí osoba | Ó | olar |
Slovesa
Slovesa se skloňují pro čas, aspekt, náladu, osobu a počet. Infinitivní tvar slovesa končí -max.
Příklady
- Výňatek z Tulu (1989) str. 90
| Překlad | IPA | v Latinka | Arabské písmo (Írán) |
|---|---|---|---|
| Existoval tedy padišah jménem Zijad. | ɣəl ɣəssa bir ziyæːd pæːdiʃæːhiː bæːɾɨdɨ | Al ğässa bir ziüäd pädişähi bärıdı | .ال غسا بیر زیود پدیشهی بـهریدی |
| Všemohoucí Bůh mu nedal žádného syna. | xodɒːʷændi æːlæm ona hit͡ʃ ɔɣul ataː elæmɑmiʃdi | Xodavändi äläm ona hiç oğul ata elämamişdi. | .خوداوندی آلم اونا هیچ اوغول اتا ایلهمامیشدی |
| Tam promluvil ke svému vezírovi: „Ó vezíre, nemám syna. Co s tím udělám?“ | bæːdæn vaziːɾæ dədi, ej vaziːɾ, mændæ ki ɔɣul joxdɨ, mæn næ t͡ʃaːɾæ eylem | Bädän vazirä dädi: "Ey vazir, mändä ki oğul yoxdı. Män nä çarä eylem?" | بدن وازیره دهدی: «ای وازیر, منده کی اوغول یوخدی. من نه چاره ایولیم »؟ |
| Vezír řekl: „Vládce celého světa, co uděláš s tímto majetkem?“ | vaziːɾ dədi, pɒːdiʃaː-i ɢɨblæ-ji ɒːlæm, sæn bu mɒːlɨ-æmwɒːlɨ næjlijæsæn | Vazir dädi: "Padişai qıbläyi aläm, sän bu malıämvalı näyliyäsän?" | وازیر دهدی: «پادیشای قیبلنهیی آلم, سن بو مالیموالی نیلیسن»؟ |
Reference
- ^ https://www.wycliffe.net/world?continent=ASI&country=IR&code=kmz
- ^ Khorasani Turkish - Ethnologue
- ^ Hammarström, Harald; Forkel, Robert; Haspelmath, Martin, eds. (2017). „Khorasan Turkic“. Glottolog 3.0. Jena, Německo: Max Planck Institute for the Science of Human History.
- ^ "Zpráva Ethnologue pro Khorasani Turkic "
- ^ [1] Horasan Türkçesi ne İlgili Folklor Çalışmaları
- ^ „Sultan Tulu,“ Horasan Türkçesi ile İlgili Folklor Çalışmaları “, Atatürk Üniversitesi Türkiyat Araştırmaları Enstitüsü Dergisi, Sayı 1, 1994, s. 48-51“. Archivovány od originál dne 16. 3. 2013. Citováno 2016-12-05.
Tulu, Sultan (1989). Chorasantürkische Materialien aus Kalāt bei Esfarāyen. Berlín: Klaus Schwarz Verlag. ISBN 3-922968-88-0.
Doerfer, Gerhard; Hesche, Wolfram (1993). Chorasantürkisch: Wörterlisten, Kurzgrammatiken, indexy. Wiesbaden: Harrassowitz. ISBN 3-447-03320-7.