Darmstadt Hauptbahnhof - Darmstadt Hauptbahnhof
Prostřednictvím stanice | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Umístění | Am Hauptbahnhof 20 2, 64293 Darmstadt, Darmstadt, Hesse Německo | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Souřadnice | 49 ° 52'21 ″ severní šířky 8 ° 37'44 ″ východní délky / 49,87250 ° N 8,62889 ° ESouřadnice: 49 ° 52'21 ″ severní šířky 8 ° 37'44 ″ východní délky / 49,87250 ° N 8,62889 ° E | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Ve vlastnictví | Deutsche Bahn | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Provozuje | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Linka (y) | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Platformy | 11 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Připojení | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Konstrukce | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Architekt | Friedrich Pützer | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Architektonický styl | Secese | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Jiná informace | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Kód stanice | 1126[1] | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Kód DS100 | FD[2] | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
IBNR | 8000068 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Kategorie | 2[1] | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Tarifní zóna | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
webová stránka | www.bahnhof.de | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Dějiny | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Otevřeno | 1912 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Cestující | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Asi 30 000[3] | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Služby | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Umístění | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Darmstadt Hauptbahnhof Umístění v Hesensku Darmstadt Hauptbahnhof Umístění v Německu Darmstadt Hauptbahnhof Umístění v Evropě |
Darmstadt Hauptbahnhof je hlavní vlakové nádraží v Němec město Darmstadt. Po Frankfurt Hbf a Wiesbaden Hbf, je to třetí největší stanice ve státě Hesse s 35 000 cestujícími a 220 vlaky denně.
Postaveno pozdě secese stylu, stanice byla dokončena v roce 1912 jako jedno z hlavních děl architekta Friedrich Pützer.[4] Stanice nahradila dvě samostatné a stále neadekvátní stanice umístěné na Steubenplatz, asi km blíže k centru města na východě.
Dějiny
Předchůdci Darmstadt Hauptbahnhof byly dvě samostatné stanice v dnešním Steubenplatz (de: Steubenplatz (Darmstadt) ), které byly postaveny dvěma železničními společnostmi v 19. století, kdy byl Darmstadt připojen k železniční síti: Stanice Main-Neckar, průchozí stanice na Linka Frankfurt – Heidelberg, otevřen v roce 1846, a Ludwig stanice, a konečná stanice na Železnice Mainz – Aschaffenburg, otevřen v roce 1858.
Prostor na obou stanicích se stal velmi stísněným v důsledku nárůstu provozu na konci 19. století. Vzhledem k růstu měst v Darmstadtu byl využit veškerý prostor na stanicích, takže nebylo možné provést nezbytné rozšíření starých lokalit a rozdělení na dvě stanice ztížilo provoz a silniční provoz na železničním přejezdu hlavní železnice Neckar nad Rheinstraße vytvořilo překážku provozu.
Plánování
Počínaje rokem 1901 byly vyvinuty čtyři různé návrhy, zaměřené především na řešení problémů řízení provozu a následně vyřazené. V roce 1905 bylo město prusko-hesenské Železniční divize v Mainzu se nakonec dohodl na pátém draftu. Stanovil, že nová průchozí stanice bude postavena na tehdy zelené louce asi 800 metrů západně od starých stanic. Větší vzdálenost od centra města by byla kompenzována zajištěním spojovací tramvaje. Pošta by měla vlastní železniční poštu severně od vstupní budovy, spojenou s „poštním mostem“ (Poststeg), vlastní krytý most, k vlakům na poštovních a zavazadlových plošinách pod ním. Post Bridge byl zničen v roce 1994.[5]
Koľaje v jižní části areálu stanice byly umístěny v zářezu, aby nad ní bylo možné stavět ulice. Totéž platilo o staniční budově: cestující vstupují do staniční budovy na úrovni ulice, procházejí stanicí na stejné úrovni a na nástupiště se dostanou po schodech z nadjezdu (již několik let existují výtahy). Souběžně s tím existoval samostatný nadjezd pro zavazadla a expresní nákladní dopravu (ten byl při poslední renovaci přeměněn na garáž pro jízdní kola). Severní tratě areálu stanice jsou na nábřeží, protože místo stanice se svažuje dolů na sever.
Na stavbu staniční budovy byla vyhlášena architektonická soutěž. Na výslovnou žádost velkovévody Ernst Ludwig, novou stanici by postavil moderní stavitel (Baumeister), nikoli architekt stylu (Stilarchitekten).[6] Kaiser Wilhelm II se z diplomatických důvodů zdržel zásahu do této záležitosti, ačkoli zasáhl do návrhu mnoha dalších staničních budov na Pruské státní železnice.
Bylo předloženo celkem 75 návrhů. Friedrich Pützer a Friedrich Klingholz získali každý druhou cenu. Zakázku získal v roce 1908 Friedrich Pützer. Dokončení jeho návrhů mu trvalo dva roky, do nichž také začlenil několik dobrých nápadů z návrhů svých konkurentů.
Stavba začala v roce 1906 a byla dokončena v roce 1912 za celkovou cenu 17 milionů známky. V té době odborníci udělali poměrně opatrný úsudek o nové budově: „má některé velmi efektivní služby, ale žádné skvělé nápady.“ Dnes je budova považována za průkopnickou a je chráněna jako památka.
V roce 1910 byla na mostě Dornheimer Weg postavena vodárenská věž, která zásobovala lokomotivy vodou. Tato budova, která měla být zbořena v roce 1978, je nyní také pod památkovou ochranou.
Architektura vstupní budovy
Stanice představuje tradicionalistickou architekturu Pützeru, jak bylo v té době typické pro železniční budovy. Designové prvky na fasádě a interiéru připomínají tehdy módní secese styl.
Budova stanice byla renovována v letech 1998 až 2002 a vyžadovala intenzivní konzervaci. Plošina plošiny o délce 94 metrů a šířce 34 metrů má deset kolejí platformy a byla obnovena v letech 2005–2008 za přibližně 31 milionů EUR.[7] Na nadjezd pro cestující přes nástupiště byly instalovány výtahy, které se napojily na nástupiště pod nimi a doplňovaly schody, takže stanice byla poprvé přístupná pro tělesně postižené. V roce 2000 byl zvýšený nadjezd na platformě rozšířen o umístění nákupního centra s finančními prostředky od města Darmstadt; to také umožňuje přístup do okresu na západ, což je umístění sídla Evropské vesmírné operační středisko, mimo jiné.
Speciální funkcí je tzv Fürstenbahnhof („Knížecí stanice“) na jihu staniční budovy, která se od té doby vyvinula v zařízení veřejné dopravy. Měla pro tento účel obvyklé čekárny, sociální zařízení, prostornou příjezdovou cestu a vlastní vchod na nástupiště 1, knížecí nástupiště. Jeho pevná zeď s četnými secesními prvky je z velké části zachována. První Bahnpolizei (železniční policie) zde sídlila před poslední rekonstrukcí vstupní budovy. V polovině roku 2010 Fürstenbahnhof restaurace byla otevřena pro veřejnost v knížecí stanici.
V roce 1972 bylo dřívějších dvanáct signálních boxů nahrazeno moderním centrem řízení signálu.
Železniční doprava
Velká vzdálenost
Stanice je na dálkové síti Deutsche Bahn, ačkoli většina provozu na severojižních dálkových trasách vede po Železnice Mannheim – Frankfurt. Několik Meziměstský a Intercity-Express linky spojují město přímo s Karlsruhe, Stralsund (přes Hannover a Hamburg ) a Salzburg (přes Stuttgart a Mnichov ).
Čára | Trasa | Frekvence |
---|---|---|
ICE 4 | Hamburk-Altona – Hamburg – Hannover – Frankfurt – Darmstadt | Jeden vlak (po – pá) |
ICE 15 | (Binz – Pasewalk –) Berlín – Halle – Erfurt – Frankfurt – Darmstadt (– Heidelberg – Stuttgart ) / (– Mannheim – Kaiserslautern – Saarbrücken ) | Individuální služby |
ICE 26 | Stralsund – Hamburg – Kassel-Wilhelmshöhe – Gießen - Frankfurt - Darmstadt – Heidelberg – Karlsruhe | Každé 2 hodiny |
ICE 41 | Darmstadt – Frankfurt – Letiště Frankfurt – Köln Messe / Deutz – Düsseldorf – Duisburg – Essen – Dortmund – Paderborn - Kassel-Wilhelmshöhe - Fulda – Würzburg – Norimberk – Mnichov | Jednotlivá služba |
EC / IC 62 | Frankfurt - Darmstadt – Stuttgart - Mnichov - Salzburg – Graz / Klagenfurt | 4 vlakové páry |
FLX 10 | Berlin Hbf – Berlin Südkreuz – Halle (Saale) – Erfurt – Gotha – Eisenach – Fulda – Frankfurt na jih – Darmstadt – Weinheim – Heidelberg – Stuttgart | 1–2 vlakové páry |
An ICE Sprinter provozuje také ráno z Darmstadtu do Berlína přes Frankfurt.
Regionální služby
Stanice Darmstadt byla obsluhována Rýn-hlavní S-Bahn řádky S 3 a S 4 od roku 1997. Další regionální spojení jsou do Frankfurtu dostupná prostřednictvím (Langene ), Wiesbaden (přes Groß-Gerau a Mainz ), Aschaffenburg (přes Dieburg a Babenhausen ), Mannheim a Heidelberg (přes Bensheim a Weinheim ) a Eberbach (přes Groß-Umstadt Wiebelsbach ). Řádky do Riedstadt-Goddelau (přes Griesheim ) a Groß-Zimmern (přes Roßdorf ), na druhé straně, byly uzavřeny po dlouhou dobu. The Pfungstadt železnice (Pfungstadtbahn) až Pfungstadt byla reaktivována na začátku jízdního řádu 2011/2012 dne 11. prosince 2011. Slouží jí rozšíření služeb na Odenwaldská železnice (Odenwaldbahn) ze stanice Darmstadt do Pfungstadtu jako RB 66.
Čára | Trasa | Frekvence |
---|---|---|
RE 60 | Frankfurt – Darmstadt – Bensheim – Heppenheim – Weinheim – Mannheim | Hodinově |
RE 80 | Darmstadt – Darmstadt Nord – Reinheim – Groß-Umstadt Wiebelsbach – Erbach | Každé dvě hodiny (Po – pá) |
RB 66 | Darmstadt – Darmstadt-Eberstadt – Pfungstadt | Hodinově (Pondělí – sobota) Každé dvě hodiny (Slunce) |
RB 67 | Frankfurt - Darmstadt - Bensheim - Heppenheim - Weinheim - Neu-Edingen / Friedrichsfeld - Mannheim /Schwetzingen | Každou hodinu (střídavě Mannheim a Schwetzingen) |
RB 68 | Frankfurt - Darmstadt - Bensheim - Heppenheim - Weinheim - Neu-Edingen / Friedrichsfeld - Heidelberg - Wiesloch-Walldorf | Hodinově |
RB 75 | Wiesbaden – Mainz – Groß Gerau – Darmstadt – Dieburg – Babenhausen – Aschaffenburg | Hodinově Každou půl hodinu (Po – Pá; So. Wiesbaden – Darmstadt) |
RB 81 | Darmstadt – Darmstadt Nord - Reinheim - Groß-Umstadt Wiebelsbach - Erbach - Eberbach | Každé dvě hodiny |
Bad Soden – Frankfurt-Rödelheim – Frankfurt západ – Frankfurt – Frankfurt Süd – Langene – Darmstadt | Každou půl hodinu | |
Kronberg - Frankfurt-Rödelheim - Frankfurt nad Mohanem - Frankfurt - Frankfurt Süd - Langen - Darmstadt | Každé dvě hodiny (v noci) |
Jiná veřejná doprava
Stanici spojuje tramvaje a autobus do městské dopravní sítě a obsluhované regionálními autobusovými linkami. K dispozici je také přímý autobus do Letiště Frankfurt.[8] Darmstadt Hauptbahnhof je východně od hlavních silnic města: Dálnice (Bundesautobahn 5 a Bundesautobahn 67 ). Darmstadt Hauptbahnhof je na hlavní západo-východní silnici k Bundesstraße 26. O pár bloků dál je hlavní severojižní silnice Bundesstraße 3.
Reference
Poznámky pod čarou
- ^ A b „Stationspreisliste 2020“ [Ceník stanice 2020] (PDF) (v němčině). Stanice a servis DB. 4. listopadu 2019. Citováno 15. listopadu 2019.
- ^ Eisenbahnatlas Deutschland (německý železniční atlas) (Vydání 2009/2010). Schweers + Wall. 2009. ISBN 978-3-89494-139-0.
- ^ „Ein Parkhaus fürs Fahrrad“. Frankfurter Rundschau (v němčině). Archivovány od originál dne 14. června 2010. Citováno 5. května 2012.
- ^ „Darmstadt - Hauptbahnhof und Mathildenhöhe“ (v němčině). Citováno 4. května 2012 (podrobnosti exkurze na středu 19. června 2002 z konference odboru ochrany dědictví, Hesse.
- ^ Annette Wannemacher (6. května 1994). „Keine Rettung für den Poststeg“. Darmstädter Echo (v němčině).
- ^ Bernd Kimmel. Joseph M. Olbrich 1867–1908 (v němčině). p. 264 (Mathildenhöhe 18. září - 27. listopadu 1983, katalog výstavy)
- ^ „Erneuerung Hallendach Hauptbahnhof Darmstadt“ (v němčině). Vyd. Züblin AG. Archivovány od originál dne 4. března 2016. Citováno 4. května 2012.
- ^ „Harmonogram HEAG AirLiner 2015“ (PDF) (v němčině). Citováno 27. srpna 2015.
Zdroje
- „Wettbewerb für Vorentwürfe zum Empfangsgebäude auf dem neuen Hauptbahnhof in Darmstadt“ (PDF). Zentralblatt der Bauverwaltung (v němčině). Berlín: 118–120. 29. února 1908.
- Heinz Schomann (2005). Landesamt für Denkmalpflege Hessen (ed.). Kulturdenkmäler v Hesensku. Eisenbahn v Hesensku. Kulturdenkmäler v Hesensku. Denkmaltopographie Bundesrepublik Deutschland (v němčině). 2.1: Eisenbahnbauten und -strecken 1839–1939. Stuttgart: Theiss Verlag. 62 str. ISBN 3-8062-1917-6.
- Heinz Schomann (1994). Landesamt für Denkmalpflege Hessen (ed.). Stadt Darmstadt. Kulturdenkmäler v Hesensku. Denkmaltopographie Bundesrepublik Deutschland (v němčině). Braunschweig: Friedr. Vieweg & Sohn Verlagsges. str. 562 a násl. ISBN 3-528-06249-5.
- Angelika Nold, vyd. (1976). „Das Empfangsgebäude des Hauptbahnhofs v Darmstadtu. Ein Phyrrhussieg des Jugendstils“. Hessische Heimat (v němčině). 26 (4): 115–125.
externí odkazy
- „Track track of Darmstadt Hbf“ (PDF; 259,2 KB) (v němčině). Deutsche Bahn. Citováno 4. května 2012.
- „(Staré) fotografie Darmstadt Hauptbahnhof“ (v němčině). Citováno 4. května 2012.
- „Informace o tramvajových spojích do centra Darmstadtu“ (PDF) (v němčině). DADINA. Archivovány od originál (PDF-Datei; 315 kB) dne 18. dubna 2013. Citováno 4. května 2012.