Wiesbaden Hauptbahnhof - Wiesbaden Hauptbahnhof
Wiesbaden Hauptbahnhof   | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Terminus | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
 Wiesbaden Hauptbahnhof (2013) | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Umístění | Bahnhofsplatz 1, Wiesbaden, Hesse Německo | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Souřadnice | 50 ° 4'15 ″ severní šířky 8 ° 14'38 ″ východní délky / 50,07083 ° N 8,24389 ° ESouřadnice: 50 ° 4'15 ″ severní šířky 8 ° 14'38 ″ východní délky / 50,07083 ° N 8,24389 ° E | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Ve vlastnictví | Deutsche Bahn | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Provozuje | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Linka (y) |
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Platformy | 10 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Provozovatelé vlaků | DB Fernverkehr DB Regio Mitte Hessische Landesbahn S-Bahn Rhein-Main VIAS | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Konstrukce | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Architekt | Fritz Klingholz | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Architektonický styl | Neobarokní | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Jiná informace | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Kód stanice | 6744 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Kód DS100 | FW | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| IBNR | 8000250 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Kategorie | 2[1] | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Tarifní zóna |  : 6501[3] | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| webová stránka | www.bahnhof.de | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Dějiny | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Otevřeno | 1906 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Cestující | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| ~ 40,000[2] | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Služby | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Umístění | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
  Wiesbaden Hauptbahnhof Umístění v Hesensku | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Wiesbaden Hauptbahnhof je vlakové nádraží pro město Wiesbaden, hlavní město státu Němec stav Hesse. Jedná se o konečnou stanici na jižním okraji centra města a každý den ji využívá více než 40 000 cestujících, takže se jedná o druhou největší stanici v Hesensku po Frankfurt Hauptbahnhof. Je klasifikován podle Deutsche Bahn jako stanice kategorie 2.
Dějiny
Současná stanice nahradila tři stanice v centru města, které byly vedle sebe poblíž výstaviště (Rhein-Main-Hallen) a Muzeum Wiesbaden. Tyto byly:
- The Taunusbahnhof (Stanice Taunus), postavený v roce 1840 pro Taunus železnice (Wiesbaden–Castel –Höchst –Frankfurt (Taunusbahnhof).
- The Rheinbahnhof (Nádraží Rýn), postavený v roce 1857 pro Východní Rýn železnice (Wiesbaden–Biebrich –Rüdesheim –Niederlahnstein ).
- The Ludwigsbahnhof (Ludwigova železnice stanice), postavený v roce 1879 pro Ländches Railway (Wiesbaden-Niedernhausen ).
Čtvrtá železniční trať byla přidána v roce 1889 a napojuje se na Rheinbahnhofs otevírací železnicí Langenschwalbach (nyní Aar Valley železnice —Aartalbahn) z Rheinbahnhof ve Wiesbadenu do Bad Schwalbach (pak volal Langenschwalbach) a později rozšířena na Diez na Lahn.
Nová budova nádraží byla nezbytná pro zvládnutí rostoucího počtu cestujících navštěvujících lázně město v té době. Byl postaven v letech 1904 až 1906 podle plánů Fritze Klingholze v okázalé podobě neobarokní styl, který odpovídal mezinárodnímu stylu architektury přijatému pro lázeňská města. Měl to být také vítán Kaisere Wilhelm II při jeho návštěvě lázní každý květen a pro něj a další aristokraty byla zřízena platforma. První vlak narazil do nové stanice 15. listopadu 1906 kolem 02:23 hod. V budově stanice lze na mnoha místech stále vidět relikty bývalých vyobrazení korunovaných hlav s odstraněnými tvářemi.
Nový Hauptbahnhof se nacházel mimo město v době jeho výstavby na jihovýchodním konci tehdy nově vybudovaného okruhu ( Kaiser-Friedrich-Ring a Bismarckring), který běží obloukem na západ od historického pětiúhelníku (Historische Fünfeck) ve středu Wiesbadenu. V období až do první světové války se město vyvíjelo směrem k nové stanici.
Dne 25. září 1983 byla Hauptbahnhof zasažena uzavřením linky. Osobní doprava byla přerušena mezi Wiesbadenem a Bad Schwalbachem na železnici v údolí Aar. Jedním z dlouhodobých důsledků bylo vyřazení z provozu a demontáž staniční koleje 11, takže stanice má nyní pouze 10 kolejí.
Wiesbaden Hauptbahnhof byl rozsáhle zrekonstruován a modernizován za cenu 25 milionů EUR v letech 2003 až 2004. Od poloviny roku 2006 do března 2007 byl proveden přepracování nádvoří v hodnotě 1,5 milionu EUR.[4] Modernizace měla být dokončena otevřením vysokorychlostní trať do Kolína nad Rýnem, ale kvůli nedostatku finančních prostředků byl několikrát odložen.[5]
Vedle je Lilien-Carré nákupní centrum otevřeno v březnu 2007 na místě bývalé hlavní pošty.
V rámci balíčku hospodářských stimulů bouda vlaku střechy byly od konce roku 2010 renovovány za cenu 35 milionů EUR.[6]
Připojení k vysokorychlostní trati Kolín nad Rýnem
Wiesbaden Hauptbahnhof je připojen k Vysokorychlostní trať Kolín-Frankfurt o délku přibližně 13,0 km Linka Breckenheim – Wiesbaden otevřen v roce 2002.
Tato linie byla do roku 1990 podrobena rozsáhlé analýze a diskusím. Byly zkoumány tři možnosti:
- vyrovnání hlavní trasy vysokorychlostní trati přes stanici Wiesbaden. Tato možnost byla původně předpokládána na trase linky vedené obecně podél východního břehu Rýna, která byla po vyčerpávajícím vyšetřování odmítnuta. Zkoumalo možné připojení k aktuální stanici:
- pokračováním ve službě terminálu,
- s výstavbou nové stanice metra hluboko v blízkosti stávajícího prostoru stanice, která vede ze severu na jih, a
- s výstavbou nové stanice metra na východ-západ;
- vyrovnání na východním okraji Wiesbadenu s dílčími variantami s nebo bez výstavby nové stanice. Možné stanice byly testovány ve čtvrti Hainerberg (více než kilometr východně od Hauptbahnhof), poblíž Stanice Wiesbaden Ost a na východ od Bierstadt okres. Pouze v případě Wiesbaden Ost byl odkaz na S-Bahn možné a ve všech třech případech by bylo nutné změnit spojení na veřejnou dopravu (zejména autobusy).
- zarovnání podél A3 na východ od Wiesbadenu.
Možnost spuštění pod městskou částí Wiesbaden se stanicí v severojižní orientaci byla zamítnuta. Celkově tato možnost vyžadovala stoupající 10,2 km tunel. Rovněž byla zamítnuta možnost východ-západ, protože by to vyžadovalo tunel umístěný 30 až 100 m pod hladinou vody. Vysoký tlak podzemní vody pod částmi města Wiesbaden to velmi ztěžoval. Zkušební otvory na trase postulovaného tunelu našly materiál, který byl proniknut nečistotami.[7]
V srpnu 1991 byl stát Hesensko, město Wiesbaden a Deutsche Bundesbahn souhlasil s přízemním spojením vedoucím z Hauptbahnhofu přes spojení na východ k nové trati. Realizováno Wiesbadener Kreuz Možnost (Wiesbaden Cross) byla vybrána jako nejlepší poměr nákladů a přínosů. Hlavním argumentem předloženým v hodnotící zprávě bylo, že nejlepším způsobem zdaleka generování osobní dopravy bude spojení se stávající stanicí a že pouze ve Wiesbaden Hauptbahnhof bude možné poskytnout komplexní přístup k veřejné dopravě. Tato možnost navíc do značné míry souhlasila s cestou podporovanou skupinami ochrany přírody a životního prostředí.[7]
Navrhovaná odbočka z spoje podél A 66 a připojení k vysokorychlostní trati směrem na Frankfurt, které by bylo obsluhováno pouze regionálními službami, nebylo realizováno.[7] V rámci napojení na novou trať bylo nástupiště ve stanici Wiesbaden rozšířeno na délku dlouhých vlaků ICE. Náklady ve výši 1,7 milionu EUR byly financovány federální vládou.[8]
Záštita nad službami na lince byla zklamáním a služby byly omezeny od těch, které původně fungovaly, takže nyní existují pouze dvě služby pouze v týdnu.
Architektura
Budova stanice je připojena k vlakové boudě o pěti polích, původně s jedenácti kolejemi (nyní je v provozu pouze deset), které se nacházejí před širokou klenutou halou, která sahá na východ za vlakovou boudu a kolmo to do klenuté haly na východ od nástupiště 1.
Exteriér je tvořen červeným pískovcem a je bohatý Barokní obrození formuláře. Vrcholem je lobby na východní straně, která má 40 metrů vysokou věž s hodinami se zakřiveným tvarem baldachýn. Bývalý vchod na západní straně je převyšován měděnou kopulí. Střechu zdobí zelené dlaždice.
Vnitřek budovy je na rozdíl od exteriéru tvořen žlutým pískovcem. Střecha nad skutečným prostorem plošiny se skládá z oceli a skla.
Během své rekonstrukce v roce 2004 byla stanice z velké části obnovena do původního vzhledu. Monumentální charakter veřejného prostranství je nyní obnoven ve své plné výhodě, protože byly odstraněny rušivé předměty.
Železniční doprava
Je obsluhována následujícími dálkovými službami:
| Čára | Trasa | Frekvence |
|---|---|---|
| ICE 11 | Wiesbaden Hbf – Mainz – Červi – Mannheim – Stuttgart – Ulm – Augsburg – Mnichov | Jeden vlak |
| ICE 20 | Wiesbaden - Mohuč - Frankfurt – Kassel-Wilhelmshöhe – Göttingen - Hannover – Hamburk-Altona | Jeden vlak |
| ICE 25 | Hamburk-Altona - Hamburk - Hannover - Göttingen - Kassel-Wilhelmshöhe - Frankfurt Hbf - Letiště Frankfurt - Mainz Hbf - Wiesbaden Hbf | Jeden vlak |
| ICE 41 | Mnichov - Norimberk – Würzburg – Fulda - Kassel-Wilhelmshöhe - Hamm – Dortmund – Duisburg – Düsseldorf – Köln Messe / Deutz – Wiesbaden Hbf – Letiště Frankfurt - Frankfurt (Main) Hbf | Jeden vlak (po – pá) |
| ICE 42 | Wiesbaden – Mainz – Červi – Mannheim – Stuttgart – Ulm – Augsburg – Mnichov | Jeden vlak |
| ICE 45 | Stuttgart - Vaihingen (Enz) – Heidelberg - Mannheim - Mohuč - Wiesbaden – Limburg Süd – Montabaur – Siegburg / Bonn – (Letiště Kolín / Bonn –) Kolín nad Rýnem | Jeden pár |
| ICE 45 | Mohuč - Wiesbaden - Limburg Süd - Montabaur - Kolín nad Rýnem | Jeden vlak (po – pá) |
| ICE 50 | Wiesbaden - Mohuč - Letiště Frankfurt - Frankfurt - Fulda – Eisenach – Erfurt – Lipsko – Drážďany | Každé 2 hodiny |
Regionální vlaky
Stanice je obsluhována následujícími regionálními službami:
| Čára | Trasa | Frekvence |
|---|---|---|
| RB 10 | RheingauLinie Neuwied – Koblenz Stadtmitte – Koblenz – Rüdesheim (Rhein) – Wiesbaden – Frankfurt | Hodinově (služby navíc ve špičce) |
| RB 21 | Ländchesbahn (Limburg (Lahn) – Bad Camberg –) Niedernhausen – Wiesbaden-Igstadt – Wiesbaden | Půlhodinový (hodinový večer a o víkendech) |
| RB 33 | Nahetalbahn Wiesbaden Hbf - (Mainz Hbf -) Ingelheim - Bad Kreuznach (– Idar-Oberstein ) | Individuální služby |
| RB 75 | Rhein-Main-Bahn Wiesbaden – Mainz – Bischofsheim – Groß Gerau – Weiterstadt – Darmstadt – Dieburg – Babenhausen – Aschaffenburg | Půlhodinový (hodinový večer a o víkendech) |
S-Bahn
Stanice je terminálem tří linek Rýn-hlavní S-Bahn:
| Čára | Trasa | Frekvence |
|---|---|---|
 | Wiesbaden – Mainz-Kastel – Hattersheim (hlavní) – Frankfurt-Höchst – Frankfurt Hbf (metro) – Offenbach Ost – Rödermark - Ober-Roden | Půl hodiny |
 | Wiesbaden - Mohuč - Bischofsheim – Rüsselsheim – Letiště Frankfurt - Frankfurt Hbf (metro) - Offenbach Ost (– Mühlheim (Main) – Hanau ) | Půl hodiny |
 | Wiesbaden - Mainz-Kastel - Bischofsheim - Rüsselsheim - Frankfurtské letiště - Frankfurt Hbf (metro) - Offenbach (Main) Ost - Mühlheim (Main) - Hanau Hbf | Půl hodiny |
Reference
- ^ „Stationspreisliste 2020“ [Ceník stanice 2020] (PDF) (v němčině). Stanice a servis DB. 4. listopadu 2019. Citováno 15. listopadu 2019.
- ^ „In neuem Glanz“ (v němčině). www.mobil.de. Citováno 11. října 2013.
- ^ „Tarifgesamtplan (Übersichtskarte A-Tarifgebiete)“ (PDF). Rhein-Main-Verkehrsverbund. 1. ledna 2020. Citováno 10. března 2020.
- ^ „Wiesbadens neuer Bahnhofsvorplatz ist fertig gestellt“ (tisková zpráva) (v němčině). Deutsche Bahn. 26. března 2007.
- ^ „Umbau des Wiesbadener Hauptbahnhofs verschoben“. Eisenbahn-Kurier (v němčině) (345): 9. června 2001. ISSN 0170-5288.
- ^ „Deutsche Bahn saniert für 35 Millionen Euro Hallendächer des Wiesbadener Hauptbahnhofes“ (tisková zpráva) (v němčině). DB Mobility Logistics AG. 22. listopadu 2010.
- ^ A b C Walter Engels, Wilfried Zieße (1991). „Die Neubaustrecke Köln – Rhein / Main - eine Zwischenbilanz“. Die Bundesbahn (v němčině). Darmstadt (10): 965–975. ISSN 0007-5876.
- ^ „Bahn soll 1,7 Millionen Euro zurückzahlen“. Wiesbadener Tagblatt (v němčině). 7. listopadu 2008.
externí odkazy
- Cornelius (1908). „Das neue Empfangsgebäude auf dem Hauptbahnhof Wiesbaden“ (PDF). Zeitschrift für Bauwesen (v němčině). Citováno 19. května 2012.
- "Plán sledování Wiesbaden Hbf" (PDF; 200,1 KB) (v němčině). Deutsche Bahn. Citováno 19. května 2012.
- „Fotografie z prvních 100 let stanice“ (v němčině). noack-immobilien.de. Citováno 19. května 2012.
- „Fotografie z rekonstrukce nádvoří stanice“ (v němčině). noack-immobilien.de. Citováno 19. května 2012.
- „100 Jahre Hauptbahnhof“ (v němčině). Thorsten Reiss Verlag. Citováno 19. května 2012.
| Stanice |  | |
|---|---|---|
