Jazyk Binandere - Binandere language
| Binandere | |
|---|---|
| Rodilý k | Papua-Nová Guinea |
| Kraj | Provincie Oro |
Rodilí mluvčí | 7,000 (2007)[1] |
Trans – Nová Guinea
| |
| Dialekty |
|
| Kódy jazyků | |
| ISO 639-3 | bhg |
| Glottolog | bina1277[2] |
Binandere je Papuánský jazyk mluvený v „ocasu“ Papua-Nová Guinea.
Vývoj
Níže jsou uvedeny některé reflexy proto-Trans-Nová Guinea navrhl Pawley (2012):[3]
| proto-Trans-Nová Guinea | Binandere |
|---|---|
| * m (i, u) ndu ‚nos ' | mendo |
| * m (o, u) k ‚mléko, míza, prsa ' | mu ‚míza ' |
| * mundun ‚vnitřní orgány ' | mundu ‚ledviny, varlata ' |
| * (ŋg, k) iti-maŋgV ‚oko ' | (gisi) -moka ‚oko ' |
| * mV „taro“ | (Suena ma ‘taro’) |
| * mV- „dát“ | (Korafe mut- ‚give‘) |
| * (m, mb) elak „light, lightning“ | biriga „blesk“ |
| * jsem (a, i) „matka“ | ai (* m ztraceno před i), (Suena mia) |
| * amu ‚prsa ' | ami |
| * k (i, u) tuma ‚noc, ráno ' | tumba „tma“ |
| * na „1SG“ | na |
| * na- ‚jíst ' | na- „jíst, pít“ |
| * n [e] jsem „pták“ | ni |
| * nVŋg- „vědět, slyšet, vidět“ | (Korafe niŋg - „slyšet, rozumět“) |
| pMadang-Binandere * nu [k] „3SG volné zájmeno“ | nu |
| * ka (m, mb) (a, u) na ‚kámen ' | ganuma („kámen“ Korafe ghamana) |
| * mundun ‚vnitřní orgány ' | mundu „ledviny, varlata“ (Korafe munju „vejce“) |
| * mbalaŋ „plamen“ | (?) beriberi „být v sestavě“ |
| * mbalaŋ „plamen“ | beri-beri „buď v klidu“ |
| * mbulikV „otoč se (sám)“ | (Guhu-Samane burisi eetaqu ‚otočte, otočte kolem dokola ') |
| * mbeŋga-masi ‚sirotek ',‚ vdova a dítě' | (Suena boga masa „opuštěná vdova a dítě“) |
| * pu + sloveso „foukat“ | Binandere dal - „ránu“ |
| * Ambi ‚muž ' | embo (Guhu-Samane abi ‚muž ') |
| * kV (mb, p) (i, u) t (i, u) „hlava“ | kopuru |
| * [ka] tumba (C) „krátký“ | tupo |
| * kambu (s, t) (a, u) „kouřit“ | (?) imbosi |
| * apa ‚otec ' | afa (Korafe afa) |
| * ndaŋgi / ndiŋga ‚kravata ' | (Suena di ‚tie ') |
| * m (i, u) ndu ‚nos ' | mendo |
| * mundun ‚vnitřní orgány ' | mundu „ledviny, varlata“ atd.)) |
| * ka (nd, t) (e, i) kV „ucho“ | (Yega kari ‚ucho ') |
| * inda „strom“ | izi (srov. Notu ri) |
| * [ka] tumba (C) „krátký“ | tupo |
| * k (i, u) tuma ‚noc, ráno ' | Binandere tumba „tma“, „noc“) |
| * kV (mb, p) (i, u) t (i, u) „hlava“ | kopuru |
| * (ŋg, k) iti-maŋgV ‚oko ' | gisi moka |
| * v (i, u) „netbag“ | asi (Suena ati ‚netbag ') |
| * si [si] „moč“ | pBinandere * susu (Korafe soso) |
| * titi ‚zub ' | ji |
| * asi „provázek, provaz“ | asi ‚réva, provázek, provaz ') |
| * kasipa „plivat“ | kosiwa „plivat“ |
| * mbeŋga-masi „sirotek“ | (Suena boga masa ‚opuštěný ')‚ vdova a dítě' |
| * kanjipa ‚slunce ' | (?) kariga ‚měsíc ' |
| * (ŋg, k) iti-maŋgV ‚oko ' | gisi- (moka) |
| * (ŋg, k) iti-maŋgV ‚oko ' | (gisi) -moka (Korafe móko ‚jádro, střed ') |
| * nVŋg- „vědět, slyšet, vidět“ | (pBinandere * niŋg- ‚slyšet‘, Korafe niŋg- ‚slyšet, rozumět‘) |
| * mbeŋga-masi „sirotek“ | (Suena boga-masa ‚opuštěná ')„ vdova a dítě “ |
| * kV (mb, p) (i, u) t (i, u) „hlava“ | kopuru |
| * ka (nd, t) (e, i) kV „ucho“ | (Yega kari) |
| * kasipa „plivat“ | kosiwa „plivat“, kosiwa ari „plivat“ |
| * ka (m, mb) (a, u) na ‚kámen ' | ganuma (metath.) (Korafe anaamana) |
| * ka (m, mb) (a, u) na ‚kámen ' | ganuma (metath.) (Korafe anaamana ‚kámen ') |
| * k (o, u) ndVC „kost“ | (?) Undoru ‚kosti ' |
| * kumV- „zemřít“ | (?) abu-bugari „mrtví lidé“, (pBin * ambu- „chřadnou, buďte nemocní, umíráte“) |
| * kambu (s, t) (a, u) „kouřit“ | (?) imbosi |
| * ka (nd, t) (e, i) kV „ucho“ | (Yega kari) |
| * la (ŋg, k) a ‚popel ' | (aßa) -raka ‚oheň ' |
| * sikal / * sakil „ruka, dráp“ | (?) siŋgu „prst“, prst „) |
| * (m, mb) elak „light, lightning“ | biriga „blesk“ |
| * (m, mb) elak „light, lightning“ | birigi |
Reference
- ^ Binandere na Etnolog (18. vydání, 2015)
- ^ Hammarström, Harald; Forkel, Robert; Haspelmath, Martin, eds. (2017). „Binandere“. Glottolog 3.0. Jena, Německo: Max Planck Institute for the Science of Human History.
- ^ Pawley, Andrew (2012). Hammarström, Harald; van den Heuvel, Wilco (eds.). „Jak rekonstruovatelný je proto Trans Nová Guinea? Problémy, pokrok, vyhlídky“. Historie, kontakt a klasifikace papuánských jazyků. Port Moresby, Papua Nová Guinea: Linguistic Society of Papua New Guinea (Language & Linguistics in Melanesia Special Issue 2012: Part I): 88–164. hdl:1885/38602. ISSN 0023-1959.
externí odkazy
- Doregari Kotopu Anglikánské svaté přijímání v Binandere, digitalizované Richardem Mammanou a Charlesem Wohlerem
- Benunu tepo ae sakrament da kandoari ae ekalesia da jimbo nenei ainda kniha Anglie da ekalesia da jimbo ango (1959) Kniha společné modlitby digitalizoval Richard Mammana
- King, Copland. 1927. Gramatika a slovník jazyka Binandere, řeka Mamba, severní divize, Papua. Sydney: D.S. Ford. [1]
- „Selektivní seznam slov v deseti různých jazycích Binadere“ (PDF). Archivovány od originál (PDF) dne 10.7.2018. Citováno 2018-07-10. Citovat deník vyžaduje
| deník =(Pomoc)
| Tento Papuánské jazyky související článek je a pahýl. Wikipedii můžete pomoci pomocí rozšiřovat to. |